Podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. má učitel odborného výcviku týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti 25 - 35 hodin týdně. I k Vaší pozici se tedy vztahují hodiny činnosti nepřímé. Ust. § 22a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících říká, že pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

Zaměstnavatel by však měl nechat pedagogovi dostatek času na přípravu. Pokud Vámi uvedenými aktivitami překračujete svůj úvazek, pak se jedná o hodiny přesčasové, za které náleží zaměstnanci příplatek nebo v případě dohody náhradní volno. 

Přestávka na oběd musí být poskytnuta v rozsahu 30 minut, může být ale rozdělena do více částí, přičemž alespoň  jedna část musí být v trvání 15 minut. Přestávky v práci rozvrhuje zaměstnavatel.

Dotaz týkající se úsekového měření nespadá do pracovního práva. Je nutné jej uložit přes formulář poradny www.PoslatDotaz.cz jako samostatný nový dotaz. Dotazy nesouvisející nelze slučovat. 

________________________________________________________

ODPOVĚĎ NA PODDOTAZ: 

Zaměstnavatel má právo stanovit, v kolik je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a to i když se nepřevléká. Dobu strávenou na pracovišti, kdy jste připraveni k práci by ale měl zaměstnavatel započítat do pracovní doby. 

V případě prázdnin, pokud zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou, je povinen zaměstnanci přidělovat práci dle pracovní smlouvy. Pokud takovou práci nemá, vznikají překážky na jeho straně, za které náleží zaměstnanci náhrada platu. Odčítat dobu před a po školení proto zaměstnavatel nemůže.

Žáci se při odborném výcviku řídí zákoníkem práce, přestávky na jídlo a oddech se jim proto také nezapočítávají do pracovní doby.

Váš další postup se bude odvíjet od toho, zda se rozhodnete trvat na svém právu a toto právo případně i vymáhat, anebo zda provozovateli aquaparku ustoupíte.

Setrváte-li na svém požadavku na odčinění újmy na Vašem zdraví, doporučuji Vám se pokusit s provozovatelem aquaparku dohodnout – tzn. poskytnout mu jím vyžádané lékařské zprávy (resp. kopii příslušné části Vaší zdravotnické dokumentace). Vždy je totiž lepší se domluvit, než se obracet na soud.

Pakliže by provozovatel aquaparku i po předložení kopie Vaší zdravotnické dokumentace trval na tom, že právo na odčinění újmy nemáte, bylo by nutné, abyste se svého práva domáhala soudní cestou. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva). S jeho pomocí budete moci zaslat provozovateli aquaparku předžalobní výzvu. Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře zapůsobí na provozovatele aquaparku mocnějším dojmem, než pokud byste si tuto výzvu psala sama (ačkoli i to je samozřejmě možné).

Projeví-li provozovatel aquaparku ochotu odškodnit Vás alespoň částečně, doporučuji Vám s tím souhlasit - ovšem s tou výhradou, že tím nejsou vypořádány všechny Vaše nároky z předmětného úrazu (je tedy důležité, abyste nikde nepodepsala prohlášení, že odškodněním dochází k vypořádání všech vzájemných závazků či něco podobného).

Nebudete-li provozovatelem odškodněna zcela či vůbec, bude možné, abyste se obrátila s žalobou na soud. V této souvislosti bude nutné, abyste všechna svá žalobní tvrzení řádně prokázala – zejména tedy záznamem o úrazu, příslušnými částmi zdravotnické dokumentace, podklady od Vašeho zaměstnavatele a případně znaleckým posudkem (či jiným přípisem od lékaře), kterým bude určeno tzv. bolestné (pakliže byste se chtěla domáhat i náhrady za utrpěnou bolest).

Platná právní úprava není natolik podrobná, aby bylo možné Vám dát jednoznačnou odpověď.

Ve Vámi popsané situaci by měl dle mého názoru učitel zvážit dva základní aspekty:

a/ míru opilosti rodiče – tedy posoudit, zda je rodič v aktuální chvíli schopen dítě vyzvednout a doprovodit domů (i opilý rodič je stále zákonným zástupcem dítěte a má právo ho ze školní družiny vyzvednout),

b/ zájem dítěte na bezpečné cestě domů – tzn. zda je dítě schopno se s rodičem dostat bezpečně domů (záleží na věku dítěte, vzdálenosti od domova, způsobu dopravy, jaký hodlá rodič zvolit apod.).

Pokud by učitel dospěl k závěru, že předání dítěte opilému rodiči by představovalo pro dítě zvýšené riziko, lze si představit, že předání dítěte učitel odmítne a pokusí se s rodičem dohodnout na jiném postupu (případně bude telefonicky kontaktovat druhého zákonného zástupce, v krajním případě policii). Tento postup si lze představit zejména tehdy, bude-li rodič natolik opilý, že nebude schopen dítě bezpečně doprovázet (kdy se bude sotva držet na nohou a bude doprovod potřebovat spíše sám), kdy bude zjevné, že opilý rodič hodlá vzápětí nasednout do automobilu a dítě domů odvézt apod.

Není-li tato situace ošetřena v žádném vnitřním předpisu školy (vnitřní řád školní družiny apod.), doporučuji, aby došlo k doplnění (a aby byli rodiče informováni o této změně a nutnosti nová pravidla dodržovat).

Problematiku omezení svéprávnosti upravují § 55 - 65 občanského zákoníku. V průběhu řízení o omezení svéprávnosti, tedy omezení způsobilosti k právním úkonům (ne úplně správně řečeno zbavební svéprávnosti) by měl soud vždy vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. Omezit svéprávnost člověka lze navíc jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

Vy jako dcera účastníkem soudního řízení nebudete, soudce, který bude v dané věci rozhodovat, by ale měl vyslechnout Vaši maminku a umožnit jí se k celé věci vyjádřit. Vaše maminka by tedy měla mít možnost soudu sdělit, zda souhlasí s omezením svéprávnosti i s ustanovením Vaší sestry jako svého opatrovníka. Pokud soud dojde k závěru, že je zapotřebí svéprávnost Vaší maminky omezit, Vaše maminka může soudu navrhnout, abyste jejím opatrovníkem byla ustanovena Vy a nikoliv Vaše sestra. Jestliže soud rozhodne o omezení svéprávnosti a ustanoví opatrovníkem sestru, může maminka ve stanovené lhůtě podat proti rozhodnutí soudu odvolání. Se sepsáním odvolání jí mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství.

Jestliže bude opatrovníkem maminky ustanovena Vaše sestra, měla by o této skutečnosti informovat úřad práce, který pak bude pravděpodobně příspěvek na péči vyplácet Vaší sestře. Vaše sestra však bude povinna vyplácené finanční prostředky použít ve prospěch Vaší maminky (zejména na zajištění péče o maminku). Povinností Vaší sestry jako opatrovníka také bude zaslat soudu každý rok vyúčtování správy maminčina jmění - Vaše sestra tedy bude muset soudu každý rok podávat zprávu o tom, jak hospodařila s maminčinými finančními prostředky.

Více informací o omezení způsobilosti k právním úkonům ("zbavení svéprávnosti") se můžete dozvědět také zde.

Co se týče dodatečného povolení (legalizace) Vámi popsané studny, je nutné vyjít z § 256/1 stavebního zákona, dle něhož platí, že:

„Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 …“

Dle § 193/1 písm. c) stavebního zákona stavební úřad posuzuje, zda je záměr (zde dodatečně povolovaná stavba) v souladu s:

„požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pakliže by stavební úřad vedl řízení o dodatečném povolení Vaší studny, nahlížel by na ni (a na blízkost kanalizační přípojky) očima nyní platných právních předpisů.). Je tedy poměrně pravděpodobné, že z důvodu malé odstupové vzdálenosti kanalizační přípojky by studna dodatečně legalizována nebyla (jelikož současná právní úprava vyžaduje větší odstup).

Ze shora uvedených důvodů se domnívám, že výhodnější pro Vás bude studnu dodatečně nelegalizovat, jelikož jednou zahájené řízení o dodatečném povolení by skončilo buď

a/ dodatečným povolením (které je však – s ohledem na blízkost kanalizační přípojky – s velkým otazníkem), anebo 

b/ nařízením odstranění studny.

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Předem své odpovědi upozorňuji na § 79/1 soudního řádu správního, dle něhož je oprávněn podat žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu pouze:

„Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu …“

Abyste tedy mohla podat ke správnímu soudu žalobu proti nečinnosti stavebního úřadu, je nutné, abyste se nejdříve pokusila řešit jeho pasivitu některým z opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu. Jelikož v dotazu zmiňujete krajský stavební úřad, předpokládám, že jste tak již učinila.

Dle § 56/3 soudního řádu správního platí, že:

„Soud projednává a rozhoduje přednostně žaloby proti nečinnosti správního orgánu …“

Toto ustanovení však není možné chápat tak, že soudy jsou povinny projednávat tyto žaloby urychleně (resp. v nějaké zvláštní lhůtě), nýbrž je nutné ho vykládat ve světle § 56/1 soudního řádu správního, dle něhož platí, že:

„Soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci.“

Žaloby proti nečinnosti správních orgánů tedy nejsou správními soudy projednávány v tom pořadí, v jakém (spolu s jinými správními žalobami) k soudu dorazily, nýbrž je jim dána přednost. Sama délka řízení, v němž se tato žaloba projednává, však nijak regulována není. Nelze proto říci, zda se rozsudku dočkáte za měsíc, půl roku či rok.

Pokud byste podala žalobu proti nečinnosti správního orgánu a pokud byste byla procesně úspěšná, vydal by soud rozsudek, v němž by stanovil, dokdy musí správní orgán (zde stavební úřad) rozhodnout. Konkrétně dle § 81/2 soudního řádu správního platí, že:

„Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí … a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.“

Správní soud by tedy měl stavebnímu úřadu v rozsudku stanovit nanejvýš takovou lhůtu, jaká je pro vydání příslušného rozhodnutí zakotvena ve stavebním zákoně.

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, třídní učitelka je oprávněna požadovat, aby žáci resp. u nezletilých žáků jejich zákonní zástupci) prokazovali důvod své nepřítomnosti ve vyučování (a to bez ohledu na délku této nepřítomnosti).

Dle § 67/1 školského zákona totiž platí, že:

„Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.“

V podstatě totéž vyplývá rovněž z výčtu základních povinností zákonných zástupců nezletilých žáků – konkrétně dle § 22/3 písm. d) školského zákona jsou zákonní zástupci nezletilých žáků povinni:

„dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem“

Doporučuji Vám nahlédnout do školního řádu, který by měl zakotvovat podrobnější podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování (§ 67/3 školského zákona).

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)