Manžel dostal 1995 dům od rodičů na základě darovací smlouvy. Rodiče měli ještě jednu dceru a syna, syna vydědili, jelikož žije v USA a 28 let se k nim nehlásil. Rodiče nám po darování domu řekli, že dceru z domu vyplatí. Nyní tchýně zemřela v listopadu 2024 a dcera navádí ještě manželova žijícího otce a chce další peníze z domu. My jsme celý dům během těch let na vlastní náklady zrekonstruovali a tím i rapidně navýšili hodnotu domu. Dotaz tedy zní, jestli má manželova sestra nárok ještě na nějaké peníze, když rodiče řekli, že ji vyplatili, ale my nemáme žádný doklad, protože to bylo na dobré slovo a tchýně nám vždy jen řekla, že dcera si svůj podíl vybrala. Otec nyní žije v pečovatelském domě, kde je o něj postaráno a protože se jeho stav neslučoval s pobytem doma, je po 3 mrtvicích, trpí stařeckou demencí a nepamatuje si. Dle mého dcera stavu otce zneužívá. Děkuji za odpověď.
Mám dotaz ohledně dědictví. Moje dcera žila dlouhodobě v Německu, kde 23.9.2024 zemřela. Její dvě děti, věk 29 a 24 let, se z důvodu nadměrného zadlužení matky dědictví zřekli. Já jsem jako otec nebyl přizván k dědickému řízení, až nyní po 5 měsících mi přišel z Německa dopis, který ani nebyl doporučený, že mohu být dědicem a dluhy by přešly na mne. Mám na takový dopis reagovat, když mi nepřišel doporučeně? Mohu se skutečně stát dědicem pokud nebudu reagovat a tudíž platit dluhy mé dcery? V příloze posílám dopis, mám je pouze v Německé verzi. Děkuji, Vilém
Letos (2025) jsem se vdala a mám byt v ososobním vlastnictví a manžel má taky svůj v osobním vlastnictví. Mám děti z 1. manželství a nynější manžel má dceru z 1. manželství. Jak ošetřit dědictví mého bytu jen pro mé děti v případě mého úmrtí? Máme 58 a 61 let a moje děti nesouhlasí s mým vztahem ani sňatkem, tak domluva není možná. Manžel nemá u mě, ani já u něho, trvalé bydliště, ani není zapsaný v katastru u mého bytu ani já u jeho bytu. Děkuji za radu.
Můj manžel je občanem Velké Británie, z předchozího vztahu má 3 děti - všechny dospělé, všichni jsou občany Velké Británie. V ČR má trvalý pobyt, žije zde 17 let. Spolu máme dceru. Jak funguje dědické řízení v případě, že by manžel zemřel? Děkuji.
Zemřelý otec má 4 potomky, 2 s ním v dětství žili ve společné domácnosti a až do jeho smrti se s ním stýkali, další 2 mají každý jinou maminku, tito 2 potomci se s otcem ani s ostatními 2 potomky nestýkali. Otec před svou smrtí objednal výrobu a instalaci oken a dveří do nemovitosti, která patří prvním 2 potomkům, ale otec ji během života využíval. Otec před svou smrtí zaplatil zálohu = polovinu ceny = 75.000 Kč, následně zemřel. Po smrti otce byl jedním ze 2 potomků (majitelů nemovitosti) kontaktován dodavatel, který sdělil, že zakázka je ve výrobě a nelze ji zrušit. Okna a dveře byla tedy již po smrti otce vyrobena a nainstalována do nemovitosti, která patří 2 potomkům. Při dědickém řízení notář stanovil zbývající polovinu ceny = 75.000 (dluh dodavateli) jako pasivum. Jeden ze skupiny 2 potomků, kterým nemovitost nepatří, nyní prostřednictvím svého právního zástupce požaduje (navrhuje dohodu), aby celková cena za výrobu a instalaci oken 150.000 Kč byla zahrnuta do aktiv pozůstalosti. Doslova uvádí, citace: Nejméně tuto hodnotu, tj. 150.000 Kč proto musí mít okna, event. pohledávka s nimi spojená, na straně aktiv pozůstalosti. Pozůstalý by však uvítal, pokud by se při určení ceny vycházelo přímo z příslušné smlouvy, neboť ani nyní uvedená cena suma nemusí být definitivní. Pokud by však byla cena určená společným prohlášením dědiců, jde z pohledu pozůstalého o částku minimální. Konec citace. Notář pověřený dědickým řízením je pasivní, nedal žádné vyjádření, zda je návrh v souladu se zákonem a návrh rovnou přeposlal všem dědicům k vyjádření. Dotazy:
1. Má postup stanovení aktiv a pasiv navrhovaný zástupcem potomka oporu v zákoně? Pokud ano, ve kterém?
2. Je postup stanovení výše aktiva správný? Je vůbec možné, aby celková cena zakázky 150.000 Kč, do které patří nejenom samotná okna, ale i práce, doprava, apod. byla aktivem?
3. Je tento postup notáře běžný, tj. notář nedal sám od sebe žádné vyjádření, zda je návrh v souladu se zákonem, ale rovnou ho "přeposlal" všem dědicům k vyjádření?
4. Komu patří okna a dveře, když je objednal a zálohu zaplatil zemřelý, ale jsou již nainstalována do nemovitosti, která patří pouze části dědiců, ale zemřelý nemovitost během života využíval?
Komu by připadlo dědictví po otci v případě, kdy syn zavraždí nebo zabije otce? A syn je jediný dědic? Omlouvám se za tak zvláštní dotaz.
Jsem majitelkou nemovitosti, ve které bydlím já (60 let), dcera (40 let) a vnučka (7 let). Můžu sepsat závěť tak, že v případě mého úmrtí, bude vlastnit dcera a i vnučka nemovitost dohromady, tj, každá polovinu? Jde mi o to, že pokud by se dcera rozhodla nemovitost prodat, peníze utratit, tak aby vnučka měla nárok na polovinu peněz z prodeje a tím měla třeba zajištěné alespoň studium a částečně budoucnost. Pokud závěť sepíšu u právníka, v případě mého úmrtí bude vždy v rámci dědického řízení objevena? Děkuji za odpověď. Jana.
Rozvedení rodiče měli dva syny a jeden syn zemřel a zanechal po sobě finanční hotovost v Austria bank - bance v Rakousku. Dědické řízení ani po roce nebylo uzavřeno pro neshody. Vím, že po synovi dědí matka a otec po 1/2. Otec však dluží na výživném na každého syna cca 400.000 Kč a v rámci exekučního řízení, dluh splácí částkou cca 1.000 Kč měsíčně. Na účet v cizině údajně exekutor "nedosáhne". Má však ještě další 4 exekuce v nám neznámé výši. Nyní však otec zemřel a do dědictví vstupují i jeho 2 dcery z prvního manželství. Budou tedy vedena asi 2 dědická řízení. Jaký je teď vlastně postup? Jak bude řešeno dědictví, když dluhy otce násobně převyšují případné dědictví po zemřelém synovi? Může tedy pozůstalý syn po někom vyžadovat dluh na výživném po otci? Podíl matky po synovi je jasný (50 %), ale jak ho tady vyzvedne z banky v cizině? Dají jí celou částku, nebo poměrnou část a zbytek tam zůstane navěky ležet?
_________________________________
Doplňující dotaz:
Dobrý den, asi jsem špatně vysvětlil rodinné vazby.Je to Takto:(použiji fiktivní jména)
1. první manželství p. Pavla s p. Zdenou rozvedeno- zbyly dvě děti ,Petra a Pavla
2. druhé maželství p. Pavla s paní Janou rozvedeno, zbyly 2 děti Jan a Milan - vůči nim těmto dvěma synů , na které p. Pavel neplatil výživné cca 2x 400tis. = 800000,-Kč. Výživné mu bylo strháváno z důchodu exekučním příkazem. Loni (2024) (2024) zemřel mladší syn Jan a dědí po něm tedy va 2.třídě jeho rozvedení rodiče Jana a Pavel sejným dílem(Pavel má však dluh vůči zemřelému synovi, ( i vůči druhému synovi, který však není dědicem)ten se však krátí na polovinu, jelikož on sám po sobě ho vymáhat nebude. Jednání o dědictví však nebylo dosud ukončeno.Nicménšě matka zemřelého Jana dědí v každém případě 1/2. Nyní však p. Pavel zemřela vzniká další dědické řízení, kde by po p. Pavlovi měly dědit jeho dvě dcery z 1. manželství a syn z druhého manželství( jemu však dluží na výživném ).Tyto 3 děti zároveň vstupují do 1. dědického řízení a Janovi. Tam se asi nic nemění na tom, že matka zemřeléhoo Jana dědí stále 1/2 a otázka nyní je , co bude s druho polovinou dědictví po Janovi, kde jsou tedy nyní dědici 3 děti p. Pavla, který má však dluhy přesahující násobně zděděnou polovinu po synovi Janovi a zároveň dluží druhém synovi Milanovi . Může tedy syn Milan nějak vymáhat dluh po dcerách otce? Budou vedena dědická řízení souběžně? Nevíme právě co ted bude s tou polovinou dědictví po Janovi.
Je mi 42 let, jsem rozvedená a bezdětná. Koupila jsem si 2 nemovitosti. Byt na hypotéku (na který jsem uzavřela životní pojistku s obmyšlenou osobou mojí starší sestrou, což vím, že stačí na vyplacení hypotéky, ale nezajišťuje vlastnictví bytu), který bych starší sestře zároveň odkázala a zároveň chatu za hotovost, kterou bych ráda v případě smrti odkázala mladší sestře. Když bych závěť u notáře neměla zajištěnou, komu by tyto nemovitosti v případě smrti propadly, státu?
Děkuji za odpověď.
Mamka za života darovala mě a dvěma bratrům nemovitost. Já jsem jí svou část vrátila, protože ji sourozenci zadlužili. Mamka několikrát chtěla zpět podíly domu i od bratrů, ti ji nic nevrátili. Nemovitost zchátrala, nyní je v dědickém řízení. Po jejím úmrtí jsem písemně bratry vyzvala k vrácení daru. Nereagují. Mohu se domoci vrácení daru, aby šel do dědického řízení po mamce celý dům? Jak mohu prokázat, že mamka chtěla vrátit dům? Před smrtí byla v LDN, kde se bratři o nemovitost hádali. Nahlásila jsem hádku na policii, mamka znovu chtěla, aby ji podíly na domě vrátili.
Detaily statistik
Počítadlo od 13.2.2009
