Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Jsem členem turistického a společenského spolku v Praze. Jsme zapsaný spolek, tedy z. s. Spolek má webovou stránku, kam členové vkládají reportáže z akcí. Vydal už dva almanachy s rozsáhlými texty a rovněž s fotografiemi. Nyní zpracováváme nové stanovy a v přípravné skupině vznikl návrh na článek stanov “Jedním z cílů činnosti spolku je poskytovat svým členům nezapomenutelné zážitky, proto žádný člen ani bývalý člen nemůže vůči ostatním uplatňovat právo být zapomenut. ”

2017 se nastěhoval k sousedce nový druh. Z důvodů, jak mi sdělil, že mu na zahradě ve vedlejší obci otrávili psa a vytýkali mu, že psi neustále obtěžují štěkáním. Psy nastěhoval na pozemek majitelky domu, se kterou máme stejnou uličku. Psi měli nejprve v domě, posléze je nastěhovali do přístavku proti našim oknům a nakonec do kotce přímo proti našim dveřím i oknům.

Spolu se sestrou vlastníme od roku 1975 řadový rodinný domek v Praze Kobylisích, postavený 1925. Sousední rodinný dům přešel v roce 2018 na nového majitele, který v něm hodlá provést řadu úprav včetně vnější izolace zdí v tloušťce 20 cm. Stavby zděného plotu mezi našimi pozemky a venkovní kuchyně umístěné těsně u budoucího plotu.

Matka mi chce darovat rodinný dům a pozemky s věcným břemenem doživotního užívání a podmínkou, že dům a pozemky po její smrti neprodám. Mám dotaz zda podmínku „Neprodatelnosti nemovitostí„ lze vůbec zapsat jako věcné břemeno. Pokud je taková podmínka možná, tak mě zajímá, zda by přešla v případě daru mým dětem nebo dědictví i na mé dědice.

Koupil jsem 2013 dům se zahradou. 2019 jsem zjistil, že jedna ze sousedových staveb, zděný dřevník o rozloze asi 35 m2, je v podstatě (dle KN) černou stavbou na mém pozemku, vedeném jako zahrada. Soused ke svému domu s přilehlými pozemky přišel asi před 10-15 lety. Nechal jsem si zpracovat geometrák a souseda informoval o této skutečnosti.

Jsem před podpisem kupní smlouvy na pozemek se zahradní chatkou v osobním vlastnictví. Pozemek je součástí zahrádkářské osady, ze které k pozemku přináleží spoluvlastnický podíl (1/64) na nemovitosti zahrnující příjezdovou komunikaci a společné sociální zařízení.

Mám dotaz ohledně dodávky vody. Bydlím v domě, který mám ve spoluvlastnictví s bývalým partnerem, s partnerem se nelze téměř na ničem dohodnout, nemá zde trvalý pobyt, bydlím zde pouze já. Partner na nic nereaguje, má dluhy, já v domě hradím veškeré náklady úplně na vše a finančně nejsem schopna to zvládat.

Matka (po smrti otce) vlastnila rodinný urnový hrob, o který se starala ona a moje rodina. Po její smrti jsem nebyla (nevím proč) pozvána k dědickému řízení a vše vyřizoval můj bratr. Vzhledem k tomu, že mezi námi nebyl dobrý vztah kvůli dědictví rodinného domu (matka ještě za života nám darovala každému polovičku domu a bratr se s tím nesmířil, chtěl dům sám pro sebe), bratr mně žádné vysvětlení nepodal.

Na vesnici sousedím s fotbalovým hřištěm. Již dlouho mám (a i ostatní sousedé) s nimi spory ohledně hlasité hudební reprodukce (nejsou to žádné obecní akce, jen mejdany fotbalistů) a celkově řevu (mimo sportovního, hlavně večerního). Ale hlavně ta hudba. 100 m od hřiště neslyšíme s otevřeným oknem ani televizi, ani nelze být přes den na zahradě (o spaní dětí nemluvě).

V lokalitě je dvacet chat, každá na vlastním pozemku a s vlastním LV. Jediná příjezdová cesta na samostatném LV má 20 vlastníků, každý vlastní 1/20, 2 chaty jsou teď na prodej. Problém tkví v tom, že několik původních spoluvlastníků již nežije, a jejich potomci neinformovali katastr nemovotostí ČR, tedy KN.