Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Jsem vlastník pozemku, který je využíván jako příjezdová cesta k několika nemovitostem k nimž je zřízeno věcné břemeno. Ostatní vlastníci toto břemeno nemají. Cestu v současné době začal používat majitel bez věcného břemena k podnikání nákladními vozy a různou technikou. On sám má možnost použít svou přístupovou cestu, ale tu pronajal.

Majitel nemovitosti daroval stavbu synovi, aniž by nějak obdaroval druhé dítě. Nyní toho lituje, protože obdarovaný se k němu se chová hrubě (neprojevil vděk) a navíc původního majitele nemovitosti "vystrkal" do domova důchodců a nemovitost rozprodává. Domov důchodců je velká finanční zátěž původního majitele nemovitosti, tj. dárce. Co se s tím dá dělat a v jakém termínu? Děkuji, Alex.

Jsem majitelem bytu v Mikulově na Moravě, stavba stojí na pozemku, jedná se o 4 bytové domy. V každém bytovém domě je cca 6-8 bytů. Dle novely NOZ je od 1.1.2018 včleněno do českého právního řádu opět předkupní právo. Sousedka (tedy o jeden bytový dům vedle) prodala dle katastru nemovitostí svůj byt, vše je vidět při nahlížení do KN, kdy předala vlastnické právo na nabyvatele zcela cizí osobu.

Jsme vlastníky nebytové jednotky v bytovém domě. Naše nebytová jednotka má samostatný vchod, ostatní jednotky pak mají společný vchod jiný. Jediný důvod použít společný vchod je přístup k jističům. 2015 jsme měnili vstupní dveře do naší nebytové jednotky. Předem jsem se ptal předsedy, zda SVJ uhradí z fondu oprav výměnu těchto dveří.

Otec daroval mé sestře všechen nemovitý majetek. Proti tomu nic nenamítám. Na části jednoho pozemku jsme si však s manželem s vědomím rodičů r. 1996 založili zahradu, bylo nám slíbeno, že ji v budoucnu dostaneme do vlastnictví. V dobré víře, že zahrada se stane naším majetkem, jsme ji začali budovat.

Vlastníme s rodinným příslušníkem rodinný dům. Každý jedno patro + společné prostory. Spoluvlastník si k sobě nastěhoval člověka, který má dluhy a exekuce. Máme právo nesouhlasit, aby tato osoba v domě bydlela, když dům není rozdělen na bytové jednotky a tím ohrožuje i nás? Děkuji.

V 03/2007 mi darovací smlouvou rodiče darovali dům. Na opravě domu jsem se podílela polovinou. Od r. 2009 víkendy netrávím v tomto domě, ale na chalupě, což rodičům vadí a požadují vrácení daru. Přes týden zde bydlím a chodím do zaměstnání. O zahradu u domu se nestarám, protože zahradu vůbec nevyužívám, ale rodiče jsou fit a údržbu zvládají.

Bývalý partner má stále své věci v mém domě. Jedná se například o velké kusy nábytku a další rozměrné věci. Na moji žádost, aby si je odstěhoval, říká, že o ně nemá zájem. Požádám-li ho ale, aby mi dal písemný souhlas k jejich likvidaci, odmítá to s tím, že je nemá momentálně kam dát. Situace trvá několik měsíců.

Matka (v roce 2007 majitelka) převedla darovací smlouvou jednu ideální čtvrtinu svého spoluvlastnického podílu nemovitosti na jednoho ze dvou potomků. Obdarovaný sdílel nemovitost s matkou a nejenže neprojevil vděk, ale začal na ní být hrubý a vytýkal jí, že nepřispívá na opravy a domácnost. Neustálé hádky vyústily v odstěhování matky do domova důchodců v 03/2018.

Zakoupil jsem podíl 4/20 pozemku, kterého jsem taktéž spolumajitelem. Dověděl jsem se, že platí nový zákon, kdy měl prodávající nabídnout i třetímu spolumajiteli pozemek k odkoupení. Protože tak neučinil ptám se, co jemu popř. mě hrozí. Může po mě svůj nárok na podíl požadovat a pokud ano, jakým způsobem.