Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

V první řadě Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu), který by měl být schopen Vám sdělit, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá. Ze znění dotazu usuzuji, že půjde o účelovou komunikaci.

Účelové komunikace se dělí do dvou skupin, a to na účelové komunikace veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Konkrétně dle § 7 zákona o pozemních komunikacích platí, že:

„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků …

Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.“

Silniční správní úřad by měl být schopen Vám říci, zda předmětná příjezdová cesta představuje veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci.

Pokud by vyšlo najevo, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, byli byste oprávněni ji užívat, jelikož by podléhala tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:

„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.“

Je samozřejmě možné, že užívání předmětné příjezdové cesty může být omezeno dle jiného právního předpisu (například tehdy, jedná-li se o lesní cestu apod.).

Vyjde-li najevo, že skutečně jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je nutné doplnit, že její vlastník není de facto povinen udržovat ji v průjezdném stavu (resp. může dojít k tomu, že cesta zaroste například náletovými dřevinami). V takovém případě bude vhodné se s vlastníkem příjezdové cesty, případně s nájemcem předmětného pozemku dohodnout na jejím zprůchodnění (předpokládám, že na Vaše náklady).

Pokud by se ukázalo, že jde o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, bylo by nutné se domluvit s nájemcem předmětného pozemku na jeho zpřístupnění.

Pakliže by vše shora uvedené selhalo (tzn. pokud by šlo o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci a vlastník ani nájemce příjezdové cesty by nebyli ochotni se s Vámi dohodnout), bylo by ještě možné domáhat se zpřístupnění příjezdové cesty (a to v podobě zřízení služebnosti – věcného břemene) soudní cestou. Dle § 1029 občanského zákoníku totiž platí, že:

„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.“

Teoreticky by se dalo uvažovat i o vyvlastnění (v podobě nuceného zřízení služebnosti – věcného břemene), a to dle § 170/2 stavebního zákona:

„Právo k pozemku … lze … omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku ...“

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon