Rozsah a způsob náhrady škody, kterou způsobí zaměstnanec svému zaměstnavateli je upraven v ustanovení § 257 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to následovně:
(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(5) Je-li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že rozhodující je posouzení Vašeho zavinění, pokud nebude zavinění posouzeno jako úmyslné, může po Vás zaměstnavatel požadovat jen 4,5 násobek Vašeho průměrného výdělku a nikoliv ušlý zisk. Dále je také rozhodné, zda za škodu odpovídáte skutečně jen Vy nebo s Vámi i zaměstnavatel, pokud např. došlo k porušení Vámi uvedené směrnice a zaměstnavatel o tom věděl. To vše by mělo být předmětem dokazování v případě sporu o to, co po vás může zaměstnavatel požadovat.
Výše soudního poplatku a případné náklady žalobce (zejména náklady na právní zastoupení) se budou vypočítávat pouze z té částky, kterou nakonec budete muset zaplatit. Pokud u Vás nebude shledáno úmyslné zavinění, bude se soudní poplatek vypočítávat nanejvýš z 4,5 násobku Vašeho průměrného výdělku. Výše nákladů taktéž. Zde záleží také na počtu úkonů, které bude muset žalobce učinit. Z výše uvedeného vyplývá, že nelze nyní vypočítat přesnou výši nákladů, které žalobci vzniknou, a které budete muset uhradit.
Pokud Vám soud uloží, abyste nahradil vzniklou škodu a nebudete schopen tak činit, můžete zahájit insolvenční řízení a zároveň podat návrh na oddlužení. Pro zahájení insolvečního řízení však musí být splněny zákonné podmínky (více věřitelů, více peněžitých závazků po splatnosti, neschopnost je plnit atd.). Teoreticky tedy není vyločeno, abyste případně nepříznivou situaci řešil oddlužením. Otázkou je, zda by Vám soud přiznal osvobození od neuhrazených dluhů, protože to se nedotýká pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (zde záleží na tom, jak bude Vaše jednání posouzeno).
Nicméně jak již bylo uvedeno výše, pokud u Vás nebude shledáno úmyslné zavinění, může Vám soud uložit, abyste nahradil nanevýš 4,5 násobek proměrného výdělku.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment