Výpověď v práci, dohoda o ukončení pracovního poměru, "výpověď dohodou"

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Výpověď pro zaměstnance dle paragrafu 52 dle jakého písmena?
Pakliže zaměstnavatel (Váš manžel) pozastavil své živnostenské oprávnění, jeví se mi jako optimální podání výpovědi dle § 52 písm. a) zákoníku práce, dle něhož je zaměstnavatel oprávněn rozvázat pracovní poměr výpovědí:
„ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část“
Z dotazu nevyplývá, kolik zaměstnanců Váš manžel má (resp. kolik zaměstnanců bude propouštět) – upozorňuji proto na právní úpravu hromadného propouštění (§ 62 - § 64 zákoníku práce), a to tehdy, budou-li splněny podmínky dle § 62/1 zákoníku práce:
„Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nejméně
a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,
b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců. Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou. “
Vzhledem k tomu, že výpověď může být ze strany zaměstnanců napadena žalobou, doporučuji Vašemu zaměstnavateli rozvázat pracovní poměry dohodou (dle § 49 zákoníku práce). V této dohodě může být uveden důvod ukončení pracovního poměru, uzavření dohody nemá žádný vliv na právo zaměstnance na odstupné, v dohodě je možné sjednat, k jakému dni bude pracovní poměr rozvázán (zaměstnanci proto nebudou uzavřením dohody nijak znevýhodněni, pro Vašeho manžela to pak bude představovat větší právní jistotu).
2/ Má zaměstnanec nárok na ušlý zisk?
Nerozumím tomu, jaký ušlý zisk máte na mysli. Pakliže zaměstnancův pracovní poměr stále existuje, přičemž zaměstnanec se v současné chvíli účastní prací (resp. byl na tyto práce zaměstnavatelem převeden) na odstraňování škod (§ 41/4 zákoníku práce), má samozřejmě právo na odměnu za tuto práci (tedy právo na běžnou mzdu). Přísluší-li zaměstnanci za nyní vykonávanou práci nižší mzda, má právo na doplatek do výše průměrného výdělku (§ 139/1 písm. c) zákoníku práce).
3/ Má manžel nárok na ušlý zisk?
Máte-li na mysli právo vůči pojišťovně, záleží na tom, jak zní Vaším manželem uzavřená pojistná smlouva, resp. jaké škody tato pojistná smlouva vlastně kryje.
Je pravdou, že ušlý zisk je běžnou složkou náhrady škody (§ 2952 občanského zákoníku). V tomto ohledu však bude podstatné, zda bude Váš manžel schopen vyčíslit, jakých zisků by v daném období (za obvyklého chodu věcí) dosahoval (samozřejmě za předpokladu, že je ušlý zisk pojišťovnou kryt).
Pokud by pojišťovna odmítla ušlý zisk nahradit, mohl by se Váš manžel s požadavkem na jeho náhradu obrátit na škůdce – tedy na osobu, která je za vznik požáru odpovědná.
4/ Může nám pojišťovna proplatit odstupné, které vyplatíme zaměstnanci?
Opět záleží na tom, co je s pojišťovnou sjednáno. V této věci se můžete obrátit přímo na pojišťovnu a konzultovat s ní, jaký je rozsah uzavřeného pojištění, resp. jaké jednotlivé nároky mohou být z pojistky uhrazeny.
5/ Když Vám pošlu výpověď pro zaměstnance, kterou jsem připravila, můžete mi ji zkontrolovat?
Ano, je to možné. Doporučuji nicméně rozvázat pracovní poměry dohodou (dle § 49 zákoníku práce), a to z důvodu větší právní jistoty).
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník