Obecně k tzv. nespornému rozvodu, tedy k rozvodu „bez zjišťování příčin rozvratu“, je dle občanského zákoníku nutno doložit opatrovnickým soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí a dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení po rozvodu, kdy na této dohodě musí být úředně ověřeny podpisy (dle § 751 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku). V tomto řízení lze přeložit i Dohodu o vypořádání společného jmění (dle § 739 odst. 1 občanského zákoníku), kterou manželé uzavřeli za trvání manželství, kdy však účinnosti taková dohoda nabude až ke dni zániku manželství. Dohoda, která vypořádává nemovitý majetek nabude účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí (což lze učinit až po rozvodu), je tedy vhodné v dohodě stanovit účinnost pro jiná ustanovení již dnem právní moci rozsudku o rozvodu. Tyto dohody je možné až do prvního jednání v řízení o nesporném rozvodu měnit. Tímto způsobem lze SJM vypořádat i v případě tzv. sporného rozvodu, kdy soud nevyžaduje dohodu o úpravě majetkových poměrů, ale dohoda automaticky nabude rozvodem účinnosti a je poté i soudně vymahatelná.
Ve formě notářského zápisu je dále možné upravit tzv. smluvený majetkový režim (odlišný od zákonného režimu), a to Dohodou o zúžení SJM, kterou se vypořádá veškerý majetek až na věci osobní potřeby (která je účinná ihned, popřípadě vkladem nemovitých věcí do katastru), nebo Dohodou o uspořádání majetkových poměrů pro případ zániku manželství (rozvodem) dle ust. § 716 a 718 odst. 2 obč. zák. Tyto dohody lze rovněž přiložit k návrhu na nesporný rozvod, tedy je lze použít jako dohodu dle § 751 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Tyto dohody uzavřené ve formě notářského zápisu je samozřejmě těžší případně změnit, než shora zmíněná dohoda o vypořádání SJM dle § 739 odst. 1 občanského zákoníku.
