Nejdůležitějším právním dokumentem na mezinárodní úrovni je Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980. Podle této úmluvy je mezinárodní únos protiprávní přemístění či zadržení dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče, kterému svědčí právo péče o toto dítě, nebo bez souhlasu soudu. Obvyklým bydlištěm dítěte nemusí být místo trvalého bydliště ani stát, jehož je dítě státním občanem. Jedná se o místo, na němž se rodiče naposledy dohodli, že tam bude dítě žít, místo, kde se dítě fakticky zdržuje po určitou delší dobu, kde chodí do školy, má zde lékaře, kamarády, vytvořené zázemí apod. Pokud druhý rodič má rodičovská práva k dítěti (nebyl těchto práv zbaven například rozhodnutím soudu) a dojde k porušení jeho práva na péči o dítě, jedná se o protiprávní jednání, které v některých státech může být i trestným činem.
Výše uvedené se týká dlouhodobého pobytu s dítětem v zahraničí. Souhlas druhého rodiče obvykle není zapotřebí pro krátkodobý výjezd do ciziny, např. na dovolenou. I v případě krátkodobého pobytu v zahraničí je ale lepší souhlas druhého rodiče s vycestováním dítěte s sebou mít (např. pro případ, že bude při kontrole cizími orgány třeba osvědčit, že cestování s dítětem není únosem, ale opravdu jen cestou na dovolenou), ale není to nezbytně nutné. Vaše kamarádka tedy může odcestovat s dítětem na krátkodobou dovolenou do České republiky i bez souhlasu otce dítěte, ale v případě dlouhodobého pobytu v zahraničí bez souhlasu otce by riskovala obvinění z mezinárodního únosu. V případě problémů se může v České republice obrátit na Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí se sídlem v Brně –
www.umpod.cz.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment