Setkávání, styk s dítětem po rozvodu, rozchodu

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že základním kamenem judikatury, týkající se nezletilých dětí, musí být zásada nejlepšího zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. To, že roční dítě vydrží 6 - 8 hodin bez kojení nutně neznamená, že je taková situace v nejlepším zájmu dítěte.

Z formulace, že nejlepší zájem dítěte musí být "předním hlediskem", ale současně vyplývá, že nejde o hledisko jediné, které soudy v řízeních týkajících se dětí musí zvažovat. Nejlepší zájem dítěte může být totiž v konfliktu s oprávněnými zájmy dalších osob - například s právem otce na styk s dítětem. Nejlepší zájem dítěte je tedy možné, ba dokonce nutné, vyvažovat s ostatními oprávněnými zájmy. Z jeho označení jako "přední hledisko" však vyplývá, že nejlepší zájem dítěte má při vyvažování vysokou prioritu.

Ústavní soud ale také opakovaně zdůrazňuje, že není součástí soustavy soudů a že tudíž není oprávněn k přezkumu jejich rozhodnutí. Ústavnímu soudu tedy nepřísluší činit závěry o tom, kterému z rodičů má být dítě svěřeno do péče nebo jaký má být rozsah styku nezletilého s druhým z rodičů. Proto Vám bohužel nemohu poskytnout judikát, který by podpořil Váš argument o kojení maximálně po pěti hodinách - Ústavní soud totiž neřeší to, zda například délka styku stanovená opatrovnickým soudem je vhodná či nikoliv. Při probíhajícím soudním řízení doporučuji argumentovat tím, že příliš dlouhá doba mezi jednotlivými kojeními není v nejlepším zájmu dítěte z hlediska zajištění jeho výživy.