Roztříděné dotazy

Trestní oznámení můžete podat na kterékoliv pobočce Policie ČR, nemusí to nutně být v Olomouci. Když půjdete na Policii, vezměte s sebou co nejvíce písemných podkladů, co máte. Současně požádejte, abyste byla vyrozuměna o výsledku prošetřování.
Pokud chcete podat stížnost na realitní kancelář k jejich svazu, můžete se obrátit na Asociaci realitních kanceláří ČR. Asociace realitních kanceláří České republiky je profesní sdružení realitních makléřů, správců nemovitostí, dražebníků a dalších profesionálů působících na trhu s nemovitostmi v České republice.
Asociace byla založena v roce 1991 několika realitními kancelářemi z různých míst České republiky a v dnešní době čítá členská základna více než 300 realitních kanceláří z celé republiky. Kontakt a více informací naleznete zde: http://www.arkcr.cz/. Upozorňuji ovšem, že tato RK nemusí být členem Asociace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stížnost na postup realitní kanceláře k asociaci realitních kanceláří ČR - pracovník RK podstrčil směnku zájemci o prodej bytu, domu, nemovitosti
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - průběh řízení

Ani po 3 letech od rozvodu manželství nebyla mezi mnou a ex manželem (nečinností ex manžela, britského státního příslušníka žijícího v Británii), uzavřena dohoda o vypořádání SJM. Nastává tedy právní domněnka. Budeme tedy v katastru nemovitostí zapsaní jako spoluvlastníci nemovitosti. Kdo toto iniciuje? Nebo se spoluvlastníky stáváme automaticky? Od roku 2008 platím sama hypotéku (na 100% hodnoty nemovitosti) a veškeré náklady spojené s nemovitostí a zároveň nemohu s bytem nakládat.
Manžel mi i 2x odmítnul refinancování v období fixace, takže jsem platila výrazně vyšší splátky hypotéky. Jaká jsou práva a povinnosti ex manžela?
Mohu např. od něj požadovat úhradu poloviny splátek hypotéky a to třeba i zpětně? Vím, že mohu podat žádost o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
K čemu soud přihlíží? Jak tento proces probíhá? Jde odhadnout soudní rozhodnutí – moje šance? Kolik proces stojí? Jaké jsou jiné možnosti – tak, aby se situace vyřešila v můj prospěch?
Mohu se stále pokusit domluvit s ex manželem, může se např. podílu vzdát (pochybuji, že bude ochoten komunikovat)? Děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastníky se stáváte okamžikem uplynutí tří let od právní moci rozsudku o rozvodu. V katastru nemovitostí to stále bude zapsáno jako SJM, pokud tedy katastru nedoložíte rozsudek o rozvodu, aby SJM přepsal na podíl. Zápis v katastru tedy nebude odpovídat skutečnosti, pokud rozsudek nedoložíte, ale z právního pohledu již půjde o podílové spoluvlastnictví. Pokud byste chtěla byt mít pouze ve Vašem vlastnictví, můžete s bývalým manželem buď uzavřít dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo podat k soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Splátky hypotéky, které jste hradila sama, můžete žádat zpět z titulu bezdůvodného obohacení, a můžete je řešit buď v rámci sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo samostatnou žalobou. Jelikož promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení je tříletá, spíše bych doporučovala druhou variantu, tedy žalovat samostatně, neboť až v okamžiku, kdy se rozhodnete řešit vypořádání podílového spoluvlastnictví, může být nárok na poměrné splátky hypotéky promlčen. Soudní rozhodnutí nelze nikdy odhadnout, neboť rozhodnutí je vždy výsledkem podrobného dokazování a rozebrat podstatu sporu je třeba detailně ještě před sepisem žaloby, nejlépe s advokátem - seznam na www.advokatikomora.cz. Soudní proces může být drahý v případě, že budete mít advokáta, neboť hradíte náklady právního zastoupení. Tyto se budou s největší pravděpodobností pohybovat v řádech desítek tisíc korun. Pokud nebudete ve sporu úspěšná, můžete ještě hradit náklady protistrany.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

RODINA-SJM A ROZVOD
Jak určit hodnotu firmy založené v manželství pro účel rozvodu manželství a vypořádání SJM

Manžel má firmu, kterou založil během našeho manželství a kde jsem také zaměstnaná. Chtěla bych se zeptat, jak by se tato firma dělila při rozvodu. Děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
Jelikož byla obchodní korporace založena v době manželství, obchodní podíl je součástí SJM a v případě rozvodu máte právo na vyplacení z firmy.
Hodnotu podílu ke dni rozvodu určuje většinou auditor, pokud je společnost prosperující a úspěšná a má majetek, může být hodnota obchodního podílu velmi vysoká.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení firmy založené v manželství pri rozvodu manželství
Určení hodnoty firmy v SJM při rozvodu manželství
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Vystěhování přítelkyně s malými dětmi - může to otec dětí udělat? (nejsou manželé)

Mám kamarádku, která žije se svým partnerem (nejsou manželé) a mají spolu tři malé děti. Partner kamarádky si našel novou přítelkyni a kamarádku teď chce nechat soudně vystěhovat.
Chci se zeptat, zda může? Stejně tak se kamarádka bojí, že když by si odnesla při stěhování nábytek pro děti (palandy, ...) zda by ji mohl obvinit na policii, že mu nábytek ukradla. Děkuji, Zdeňka.

ODPOVĚĎ:
Pokud partneři bydlí v nemovitosti ve výhradním vlastnictví jednoho z partnerů, jedná se o situaci právně jednoduchou, bohužel nikoliv ve prospěch Vaší kamarádky. Vlastník nemovitosti je totiž plně oprávněn s ní nakládat, zcela podle své vůle a druhý partner nemá možnost jeho dispozice s nemovitostí ovlivnit. Stejně tomu tak je s bydlením – partnerovi vlastníka nesvědčí žádné užívací právo. Bohužel v dané situaci zákon partnery v nesezdaném soužití nijak nechrání. Zatímco v případě manželství existuje tzv. rodinná domácnost a manžela jednoduše vystěhovat nelze, v případě nesezdaného soužití může partner - vlastník nemovitosti - vystěhovat partnerku prakticky okamžitě. A pokud se ona nevystěhuje dobrovolně, může ji vystěhovat prostřednictvím žaloby o vyklizení, a to bez jakékoliv náhrady. Veškeré výhody jsou tedy při tomto rodinném uspořádání na straně vlastníka nemovitosti. Pokud se jedná o palandy pro děti, pak je rozhodné, kdo prokáže vlastnické právo k nim, kdo je koupil, atd... Pokud by se měla Vaše kamarádka vystěhovat, doporučuji okamžitě k soudu podat žalobu o určení výživného na děti. Jelikož nejsou manželé, nemůže požadovat i výživné na sebe, nicméně jakmile bude určeno výživné na děti, lze se dále obrátit se žádostí o sociální dávky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Společné bydlení otce a matky dítěte, dětí a vystěhování matky s dětmi - může to otec dítěte, dětí udělat?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Dodatečné dědické řízení po zemřelém bezdětném sourozenci - dodatečně objevený majetek

Obracím se na Vás s dotazem, jak postupovat při uplatnění dodatečného dědického řízení. Sestra, která byla ode mne starší o 18 let zemřela v domově seniorů v r. 1999. Neměla děti a tudíž ani dědice. Až teď jsem zjistil, že otec jí někdy dávno daroval pole (ornou půdu). Tento pozemek je stále veden na listu vlastnictví na katastru nemovitostí ČR psaný na zemřelou sestru.
V daném roce jsem zařídil pohřeb, uhradil náležitosti s pohřbem spojené a vypořádal doplatky za pobyt v domově seniorů DS. Před odchodem do domova seniorů sestra všechen majetek prodala - až na pozemky.
Dědické řízení neproběhlo, tak se stalo to, že jsem ani nevěděl o existenci zápisu na listu vlastnictví v KN ČR.
Prosím tedy o radu, jak postupovat, aby dědické řízení bylo zrealizováno. Děkuji za odpověď předem. Vratislav.

ODPOVĚĎ:
Podejte k soudu, v jehož obvodu sestra před smrtí bydlela, žádost o dodatečné projednání dědictví, v žádosti popište situaci a doložte výpisem z listu vlastnictví. Soud pověří notáře, (většinou toho, který v minulosti dědictví projednával), aby Vás předvolal a dodatečně zjištěný majetek projednal. Ten, kdo bude dědit, pak bude hradit odměnu notáři, která se ale vypočítává ke stavu ke dni úmrtí zůstavitele. Tj. odměna notáře nebude nijak vysoká.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dohledání majetku neprojednaného v dědickém řízení a žádost o dodatečné projenání dědictví
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Nepřihlášení se o dědictví a lhůta na vydání dědictví - žaloba oprávněného dědice na vydání Vašeho dědického podílu

Táta umřel v roce 2011 a já o tom vůbec nevěděl. Nikdo mě neinformoval. Byl jsem vlastní syn. Mám ještě možnost uplatňovat nárok na dědictví? Táta se znovu oženil a jeho nová partnerka mě po skončení alimentů už nechtěla vidět.
Děkuji, Adam.

ODPOVĚĎ:
V daném případě byste měl právo podat žalobu oprávněného dědice na vydání Vašeho dědického podílu. Bohužel ale promlčecí lhůta je tříletá a běží od právní moci usnesení o dědictví. Pokud tedy bylo dědické řízení po otci ukončeno relativně rychle po jeho úmrtí, Váš nárok čehokoliv se domáhat je bohužel již promlčen.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na požádání o vydání dědictví oprávněným dědicem po ukončení dědického řízení
___

OBČAN-DLUHY
Splácení insolvence dědicem a vymáhání splátek po ostatních nesplácících dědicích regresem

Zdědila jsem 1/3 nemovitosti, další 2/3 moji bratři. Po rodičích zůstala nedoplacená insolvence, tudíž věřitelé se na nás začali obracet ohledně dalšího splácení. Vždy mi přišla vyúčtovaná 1/3 dluhu, kterou jsem uhradila, ale moji bratři tak nečiní a na mě se obracejí věřitelé znova, abych doplatila i jejich části.
Vím, že odpovídám za ten dluh solidárně také, ale přijde mi nespravedlivé, že budu platit i jejich částky, když oni nic nehradí a soudní řízení je vůbec nezajímá. Je z toho cesta ven, nebo nemám jinou možnost než platit? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Důležité je, kdo je dědicem dluhů rodičů dle usnesení o dědictví. Pokud jste všichni rovným dílem (společně a nerozdílně), můžou se sice věřitelé obracet jen na Vás, ale Vy jste oprávněna to, co jste hradila za sourozence, nárokovat po nich, a to i soudně (regres). Doporučovala bych to udělat co nejdříve, dokud mají podíl na nemovitosti, abyste se měla z čeho hojit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědicové nesplácí insolvenci po rodiči, rodičích - jak je donutit aby uspokojovali věřitele?
Vymáhání zaplacených splátek zděděné insolvence po ostatních dědicích
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování bytu jednomu z manželů prarodičem (babičkou, dědečkem) a vliv na vypořádání SJM při rozvodu obdarovaného

2014 mi babička darovala byt, nyní v něm žije dcera - trvalý pobyt. Mohu jí byt darovat? Neplatila jsem darovací daň ani daň z nabytí nemovitostí, prý při změně vlastnictví do 7 let budu muset daně doplatit. Pokud je darovací smlouva na mé jméno, patří do SJM? Manžel se chce rozvést a odmítá vyrovnání ze společného bytu, protože mám ten darovaný byt.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Žádnou daň hradit nebudete, jelikož jste příbuznými, jste od darovací daně osvobozeni a v případě darování se daň z nabytí nemovité věci nehradí. Stejně tak daň z příjmu nehradíte, jelikož žádný příjem nemáte. Takže nic doplácet nebudete, ani nyní, ani za 7 let. Darovaný byt, pokud není v darovací smlouvě výslovně darován do SJM, součástí SJM vůbec není a manžel tak v případě rozvodu nemá vůbec žádný nárok na vypořádání z tohoto bytu. Tj. pokud máte jeden byt v SJM, musíte se dělit na půl a druhý darovaný byt se vůbec vypořádávat nebude, je pouze Váš.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darovací daň - darování, převod bytu, domu, nemovitosti z rodiče na potomka (syna, dceru)
___

OBČAN-DLUHY
Kdo může rozhodnout o odpouštění zbytku dluhu přiznaného soudem, soudním rozhodnutím?

Za 5 měsíců (8/2018) bude splacena víc jak polovina dlužné částky, splacená do tří let (2015-2018). Lze požádat soud o odpuštění zbytku dluhu? Nebo kdy nejdřív eventuálně požádat? Děkuji, Taťána.

ODPOVĚĎ:
Žádnou takovou možnost zákon neumožňuje, jediný, kdo může případně rozhodnout, že zbytek dluhu odpustí, je věřitel. Soud nemůže nijak krátit nárok věřitele. Proto se můžete obrátit na věřitele, zda nebude ochoten Vám dluh prominout. Je to ale otázka pouze jeho vůle.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žádost na soud o odpouštění zbytku dluhu přiznaného soudním rozhodnutím
___

OBCHOD-DANĚ
Vliv pořadí dětí v daňovém přiznání na daňové zvýhodnění, úlevu na dani

Jsem OSVČ - fyzická osoba. Mám 2 děti. Jedno dítě naroz. 2012 se ZTP/P a jedno dítě naroz. 4/2017 bez ZTP/P. V daňovém přiznání tabulka č. 2 - údaje o dětech: 1. dítě zapíši - dítě bez ZTP/P naroz. 4/2017 a
2. dítě zapíši - dítě se ZTP/P naroz. 7/2012 i když se mě narodilo první.
Rozhoduje pro zapsání pořadí dětí jejich rok narození. Tabulka neuvádí pořadí, ale jedno a druhé dítě.
Pro daňové zvýhodnění na dítě je pro nás výhodnější zapsat první narozené dítě se ZTP/P jako druhé /vyšší zvýhodnění a dvojnásobek za ZTP/P/ a druhé narozené dítě zapsat jako první /04/2017 - 9 měsíců/. Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Váš postup je zcela v souladu se zákonem o daních z příjmů. Pořadí (rok narození) v jákém se děti narodily není rozhodující pro uplatnění daňového zvýhodnění. Nic Vám nebrání použít v tomto případě pro Vás výhodnější variantu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pořadí dětí v daňovém zvýhodnění - má vliv na daňovou úlevu nebo ne?
___

OBČAN-EXEKUCE
Zastavení exekuce pro nemajetnost - nabíhá penále z dluhu?

Jeden můj rodinný příslušník má dluh na zdravotním pojištění z let 1993-1996. Proběhla exekuce, zastavena pro nemajetnost. 2006 uběhla 5letá promlčecí lhůta dluhu na pojistném. Pouze mě zajímá, zda i nadále nabíhá penále nebo od promlčení pojistného penále dále neběží. Děkuji, Bronislava.

ODPOVĚĎ:
Dle aktuální judikatury se příslušenství promlčuje společně s jistinou, tj. pokud v roce 2006 uplynula promlčecí lhůta dluhu na pojistném, uplynula rovněž promlčecí lhůta pro možnost uplatnit penále a toto již tedy nenabíhá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na uplatnění penále při zastavení exekuce pro nemajetnost
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Promlčení vrácení dobrovolných splátek hypotéky nemovitosti přítele, přítelkyně

Koupili jsme si s přítelem dům na hypotéku. Hypotéka pouze na něj, ale polovinu peněz na měsíční splátku mu dávám já. Co by se dělo v případě rozchodu, mám nějaký nárok na vrácení peněz? Jak se na to pojistit? Nechat si od něj něco např. podepisovat, když obnos přebírá? Jakou formou? Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je také důležité, na koho je dům napsaný, tj. hypotéka je přítele a otázkou je, zda je dům také přítele. Pokud ano, doporučuji mít určitě potvrzené, že polovinu splátek hradíte nebo k tomu bohatě stačí, pokud to půjde bezhotovostním převodem.
Problém ale je, že vrácení splátek můžete žádat pouze tři roky zpětně z důvodu promlčení. Proto je rozhodně výhodnější, aby byl dům napsaný z poloviny na Vás, pak není třeba, abyste měla cokoliv písemně, pokud by došlo k rozchodu, dělili byste se půl na půl.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Placení hypotéky s přítelem, přítelkyní kdy majitel je jeden z nich - jak si pojistit vrácení peněz při rozchodu?
___

OBCHOD-DANĚ
Nárok na daňovou slevu na zahraničního poplatníka při placení daní po kratší období než 1 rok

Za rok 2017 mám příjem v ČR od jediného zamestnávateľa od 1.6.2017, čiže mám príjem iba za 7 mesiacov. Som daňový nerezident ČR. Vyplnil som online daňové priznanie, ktoré je dostupné na webe financnisprava.cz, kde som použil údaje z "Potvrzení o zdanitelných příjmech" od zamestnávateľa.
Uplatnil som si iba základní slevu na poplatníka 24.840 Kč. Na moje prekvapenie mi vyšiel dosť vysoký daňovy preplatok. Zrejme preto, že zdaňovacie obdobe je 1.1.-31.12.2017, ale príjem som mal iba za 7 mesiacov.
Je to v poriadku? V online daňovom priznaní je síce kolonka "za zdaňovací období", ale je tam vyplnené 1.1.2017-31.12.2017 a nedá sa to zmeniť. Děkuji, Zdeno.

ODPOVĚĎ:
I když jste měl příjem pouze 7 měsíců, tak ze zákona máte nárok na základní slevu na poplatníka za celý kalendářní rok. Ve vašem případě se týká podávání daňového přiznání za celý rok. Podle toho co uvádíte jak je vyplněno, je vše v pořádku.
Část roku se používá pouze ve specifických případech, např. insolvence, likvidace atd.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyplnění daňového přiznání - daňový nerezident ČR
___

OBCHOD-DANĚ
Daňové přiznání při nulovém příjmu - musí se podat nebo ne?

Musím podávat daňové přiznání (nebo nějaké sdělení o neexistenci příjmu), když nemám žádný příjem za poslední rok? Nejsem ani vedena na úřadu práce. Žiji dlouhodobě v zahraničí. Zdravotní pojištění platím sama. Děkuji, Lída.

ODPOVĚĎ:
Podle §38g ZDP nejste povinna podávat daňové přiznání a pokud nejste přímo registrována k dani, tak zde není ani povinnost podávat správci daně oznámení o neexistenci příjmů (§135 odst. 5 DŘ).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv neexistence příjmů na povinnost daňového přiznání
___

OBČAN-DLUHY
Promlčecí lhůta, promlčení dluhu při podepsání uznání dluhu dlužníkem věřiteli

2011 jsem půjčila peníze (55.000 Kč) svému známému s tím, že je do 2 měsíců vrátí. Máme spolu podepsaný papír o dluhu, jako ručitel je tam uvedena jeho matka. Zatím vrátil jen 5.000 Kč a poté byl ve výkonu trestu. Nyní se vrátil a dluh chce splatit.
Požaduji po něm za ty roky úrok, který nechce uznat. Prosím o radu, zda se mám nějakou šanci uspět se žalobou u soudu? Děkuji. Vilma.

ODPOVĚĎ:
Je důležité, co je obsahem onoho "papíru o dluhu". Pokud tam není výslovně uvedeno, že dlužník dluh uznává, je nárok na vrácení promlčen, neboť promlčecí lhůta je ze zákona tříletá (pokud nemáte smluvně uzavřenu jinou) a počíná běžet dnem následujícím po splatnosti.
Pokud se obrátíte na soud a dlužník nevznese tzv. námitku promlčení, bude žaloba úspěšná, pokud námitku vznese, bohužel v soudním řízení úspěšná nebudete. Je na zvážení, zda mu nenechat podepsat tzv. uznání dluhu.
To prodlužuje promlčecí lhůtu na 10 let a pak byste byla v soudním řízení úspěšná, a to i vzhledem k úrokům z prodlení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv námitky promlčení dluhu u soudu na jeho existenci
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Vkládání peněz disponentem na cizí spořící účet - vliv na dědění po disponentovi

Manžel zdědil po matce v roce 2016 spořící účet s několika termínovanými vklady. Částky jsou cca v hodnotě 2.500.000 Kč.
Tento termínovaný vklad měl další osobu s dispozičním právem vkladu a výběru. Jednalo se o tragické úmrtí, kdy obě osoby (matka- majitelka účtu a disponent) zemřeli společně.
Výše uvedená částka byla na účet matky vkládána disponentem. A je jisté, že pocházela při nejmenším z větší části z jeho finančních prostředků.
Nežili spolu ve společné domácnosti, avšak matka o jeho domácnost pečovala v celém rozsahu.
Ona věk 65 let, on 85 let. Jejich známost trvala od mládí. Disponent byl velmi "komplikovaný" člověk, proto nežili ve společné domácnosti.
Účet byl založen na jméno matky, aby ji zajistil na stáří a aby měla zdroj peněz pro případnou péči o osobu disponenta.
Tolik toho víme z doby před smrtí, konkrétní částky jsme neznali a považovali to za její záležitost.
Dědické řízení po matce připsalo spořící účet jedinému dědici, kterým je manžel. Po skončení dědického řízení jej napadl synovec onoho disponenta a dožaduje se těchto finančních prostředků soudní cestou. Argumentuje, že bylo běžnou praxí "disponenta" mít uložené peníze na cizích účtech a že matka mého muže nemohla tuto částku naspořit.
V rodině "disponenta" byly dysharmonické vztahy.
Žalující strana přehlíží že "disponent" vkládal na účet peníze ze svobodné vůle a velmi pravděpodobně nezná účel, s kterým takto činil.
Účel nemůžeme prokázat v celém rozsahu a jinak, než že disponent vědomě vkládal finanční prostředky na účet matky.
Žádný ze zesnulých nezanechal závěť. Jaký je Váš pohled na věc? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Synovec disponenta musí v řízení prokázat, že finanční prostředky nebyly matky Vašeho manžela, ale disponenta a to se pravděpodobně nepodaří. Dle mého názoru, pokud je prokazatelné, že peníze na účet vkládal opakovaně dobrovolně právě disponent, může se jednat o dar, odměnu za péči ze strany matky vůči disponentovi či příspěvek na péči o disponenta (nákupy, praní, vaření apod...).
Je však pravdou, že pokud disponent a matka nebyli v příbuzenském poměru, měla matka správně finance danit, pokud by byly chápány jako dar, takže v rámci soudního řízení bych doporučovala spíše tvrdit, že to byly peníze určené na chod domácnosti a společný život. Nejste ale v pozici, kdy byste měli cokoliv tvrdit, vždyť to ani nemůžete vědět, důkazní břemeno leží na synovci a ten nechť prokazuje, že se skutečně jednalo o peníze disponenta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, danění darů disponenta na spořící účet jiné osoby
___

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
Škoda způsobená zaměstnavateli - nadměrné náklady za topení způsobené svévolným zásahem zaměstnance do topení

Naše společnost zaměstnává zaměstnance na HPP. Před zimní sezonou byly v kanceláři nainstalovány termostaty, které měly ovládat přímotopy ve dvou místnostech. Do obou zásuvek byly nainstalovány přijímače spárované s termostaty, přímotopy se připojily do těchto zásuvek. Topení nefungovalo neustále, řídilo se teplotou v místnosti. Účelem této instalace byla úspora na spotřebě energií v zimních měsících. Vedle jedné ze zásuvek s přijímačem byla ještě jedna “obyčejná” zásuvka, do které se připojuje počítač nezbytný k práci v dané místnosti.
Zaměstnanec byl řádně (ústně) instruován o tom, že přímotop je připojen k zásuvce s přijímačem, a že po celou se na toto zařízení nesahá. NEmělo být ani vypínáno ani zapínáno - manuálně, vše bylo nastaveno v temostatu, který hlídal teplotu automaticky.
Po 5 měsících vyšlo najevo, že zaměstnanec vědomě vypojil přímotop z kontrolované zásuvky a přepojil ho do zásuvky, která nebyla kontrolovaná termostatem. Každé ráno tak přímotop zapínal ručně a večer ručně vypínal.
Nyní přišla faktura na doplatek 50.000 Kč. Můžeme zaměstnance požádat o úhradu tohoto doplatku? Případně, v jaké výši?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vámi popsaný případ však do této kategorie nespadá.
Náhradu škody je však možné požadovat podle občanského zákoníku. Výši škody je vhodné projednat se zaměstnancem i v takovém případě.
Požadovaná částka by měla odpovídat odpovědnosti zaměstnance a míře jeho zavinění.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody zaměstnavateli od zaměstnance občanským řízením dle občaského zákoníku
___

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Výpověď na neschopence ve zkušební době - po kolika dnech neschopnosti to lze udělat?

Počátkem roku jsem nastoupila do nového zaměstnání, do velkého státního podniku. Před tím jsem pracovala téměř šest let u jednoho zaměstnavatele. Pracovní smlouvu mám na jeden rok se zkušební dobou 3 měsíce. Od 22. ledna jsem v pracovní neschopnosti, vypadá, že minimálně do konce března, spíš déle.
Můj zaměstnavatel chce nyní se mnou hovořit a probrat další postup. Nepředpokládám, že zaměstnavatel chtěl pokračovat ve spolupráci se zaměstnancem, který cca po třech týdnech od nástupu nastoupil na neschopenku.
Prosím, jak je to s ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ve zkušební době, v pracovní neschopnosti zaměstnance?
Děkuji, Jarka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Poté již zaměstnavateli nic nebrání pracovní poměr ukončit. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je to tzv. karanténa zaměstnance - příklad
Kdy nemůže dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci ve zkušební době
Ústní výpověď ve zkušební době - je platná a přípustná?
___

OBČAN-ÚŘADY (SPRÁVNÍ)
Kde požádat o kontrolu příčiny kontaminace zdroje pitné vody koliformními bakteriemi

Prosím o právní konzultaci stran kontaminace zdroje pitné vody koliformními bakteriemi. Mám rekreační chatu v zahrádkové osadě v jedné nejmenované obci za Hradcem Králové. Osada se začala stavět v rohu lesa před asi tři a čtyřiceti lety.
První WC bylo suché, asi padesát metrů za oplocením v lese. Toto WC je minimálně třicet let v nepoužívatelném stavu, někteří zahrádkáři se z něj udělali černou skládku odpadků. Pravdou je, že toto WC stojí cca šedesát metrů od stávající vrtané studny. Používalo se v době výstavby osady, kdy vrtaná studna ještě neexistovala a používala se voda z asi tří ještě funkčních studní kopaných s ruční pumpou.
Druhé WC bylo také suché, ovšem v nejvzdálenéjším místě od současného zdroje vody - vrtané studny, nějakých 230 - 250 m. Je také nepoužívané, vedle něj stojí WC ve zděné budově s kdovíjak ošetřeným, ale alespoň betonovám septikem se sedimentační jímkou.
Stávající vrtaná studna je minimálně čtyřicet metrů hluboká, podloží tvoří jíl a slínovec. Vrt je vyzbrojen ponorným čerpadlem, které je napojeno přes vodárnu do vodovodního řadu, který je rozveden ke všem, asi šedesáti osmi zahrádkám. Vody byla primárně určena k zalévání, ale byla určitě 35 let pitná a to v minimálně v kvalitě "kojenecké vody". Tuto vodu jsme si leta vozili v kanystrech k pití domů, neboť chlorovaná tvrdá královéhradecká voda není žádný zázrak.
Změnou režimu po r. 1989 vznikla v osadě spousta neohlášených a nezkolaudovaných staveb. Mnozí zahrádkáři si ale svévolně začali budovat nevyhovující septiky. Vím o zahrádce, kde jsou napůl v zemi, napůl ve stráni pod navezeným terénem zakopané dvě plastové nádrže od kdovíčeho, které jsou používané jako septik. Vím o zahrádce, kde je zakopaný plastový septik bez stavebního povolení nebo ohlášení. Vím o zahrádce, kde jsou splašky z mytí nádobí a odpad z pračky vypouštěny do drenážního příkopu v lese (??? !!! ). A také nevím, jak řeší zahrádkáři, kteří v osadě bylí celoročně - a není jich málo - fekálie z WC, odpad z myčky nádobí, dřezu, sprchy a umyvadla, pračky. Fekální vůz jsem v osadě nikdy neviděl. Znám zahrádkáře, který "řeší" přepadovou jímku za sedimentační jímkou čerpáním splašek do volné přírody s tím, že "si s tím déšť a příroda poradí".
Stávající vrtaná studna vč. vodovodního řadu je několik let v důsledku výše popsaného kontaminovaná koliformními bakteriemi neurčených rodů, vodu k pití, ale i mytí nádobí. Dnes (21.08.2018) si, po čtyřiceti letech, vozíme z kanystrech z Hradce Králové zpátky (což je paradox).
Z vedení osady zní věty typu "to je od hnojení z pole" apod. Pravdou je, že osada je na stráni a na druhé straně stráně je bývalé JZD, kde byl obří kravín, vepřín a pole. Za ČSSR se hnojilo vším možným vč. dusíkatých hnojiv, vyvážela se močka, letecky se práškovalo - a vodě nic nebylo. Z původního kravína se udělal vepřín, starý vepřín je zrušený a místo polí stojí také pole, ale solární.
Mám v úmyslu obrátit se, ve stávajícím nevyhovujícím stavu, na nějaký úřad (nějaké kontrola životního prostředí, KHS, nevím, co všechno existuje? ) s podnětem ke kontrole, protože toto je stav, který nevznikl sám od sebe, ten někdo způsobil a je za něj někdo odpovědný. A ten nebo ti, co jsou za něj odpovědní, by za něj měli nást následky a měli udělat všechno pro to, aby zdroje znečistění byly nalezeny, odstraněny nebo zabezpečeny a aby se čtyřicet let pitná voda opět dala pít.
Nejsem typ člověka, který někam píše anonymně, ale chci podání zabezpečit a zajistit tak, aby kromě úřadu neexistovala možnost zjistit identitu podatele - jsme v Česku a "každý máme svého fizla".
Určitě existuje způsob, jak podání popsat a co konkrétního (nějakou větu typu "nepřeji si uvést svou identitu" a "přeji si být informovám o výsledu vyřízení podnětu"), aby k tomu nedošlo.
Prosím o Váš názor, kam podnět ke kontrole poslat, aby se tím někdo zabýval, jak zabezpečit identitu a jak zajistit, abych se dozvěděl o výsledku kontroly. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Kam podnět podat:
V tomto ohledu můžete kontaktovat především místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, vodoprávní úřad, orgán ochrany životního prostředí a stavební úřad (poslední tři jmenované naleznete na místně příslušném městském úřadě). Některé úřady umožňují podávat podněty (například k provedení kontrol) prostřednictvím svých webových stránek.

2/ Jak zabezpečit identitu:
Je podstatné, zda hodláte podat podnět (podněty) anonymně či pod svým jménem.
Budete-li vystupovat anonymně, nebude samozřejmě možné, aby Vás oslovený úřad vyrozuměl o tom, jak s Vaším podnětem naložil, popř. s jakým výsledkem byla provedena kontrola (jednoduše proto, že předmětný úřad nebude vědět, že podnět jste podal právě Vy). Úřady nejsou v takových případech povinny informovat anonymního autora podnětu prostřednictvím úřední desky či webových stránek, jednalo by se ostatně o mechanismus poměrně absurdní.
I pokud byste však podal podnět anonymně, existuje šance, jak se o výsledku (případně) provedené kontroly dozvědět. Mám na mysli využití práva na svobodný přístup k informacím.
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou orgány veřejné správy povinny poskytovat na dožádání (mimo jiné) informace, které vznikly činností těchto orgánů při plnění jejich úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu. Informace o kontrolní činnosti mohou mít podobu kontrolního zjištění, závěrů kontroly, uložených opatření k nápravě apod.
Na tomto místě je však nutné upozornit, že žádost o poskytnutí informací nemůže být podána anonymně. Rozhodnete-li se zjistit výsledek kontroly prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, bude nutné, abyste se na předmětný úřad obrátil s žádostí o poskytnutí informací vlastním jménem (v takovém případě však nebude Vaše jméno figurovat ve správním/kontrolním spise, takže souvislost mezi anonymním podnětem a Vaší žádostí o poskytnutí informací nebude dána).
Některé úřady informují o své kontrolní činnosti pravidelně na svých webových stránkách, je proto možné, že při troše trpělivosti byste se mohl o výsledku kontroly dozvědět i tímto způsobem. Je však zároveň možné, že takto zveřejňované informace budou pojaty obecně či natolik zkratkovitě, že o výsledku konkrétní kontroly se nedozvíte nic bližšího.
Pokud byste se naopak rozhodl podat podnět pod vlastním jménem, bude ochrana Vaší identity přesto zachována. Pokud totiž na základě Vašeho podnětu zahájí předmětný správní orgán kontrolu, uplatní se § 22 kontrolního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že z nahlížení do spisu jsou vyloučeny dokumenty nebo jejich části, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. Je tedy úkolem předmětného úřadu, aby nebyla Vaše totožnost vyzrazena komukoli, kdo by nahlížel do správního/kontrolního spisu.
Své přání na ochranu Vaší identity můžete samozřejmě v podnětu výslovně zdůraznit, tzn. že můžete uvést, že si nepřejete, aby byla Vaše totožnost komukoli sdělována či aby byly komukoli zpřístupňovány dokumenty, z nichž je Vaše totožnost zjistitelná.

3/ Jak se dozvědět o výsledku kontroly:
V tomto ohledu je důležité rozlišovat, zda je (má být) předmětný úřad povinen Vás informovat o tom, a/ jak s Vaším podnětem naložil, nebo b/ jak dopadla kontrola (pokud nějakou kontrolu na základě Vašeho podnětu zahájil).
Důležitým ustanovením je v této souvislosti § 42 správního řádu, dle něhož je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.
Pokud o to tedy v podnětu výslovně požádáte, měl byste být předmětným úřadem do 30 dnů od podání podnětu informován o tom, jak bylo s Vaším podnětem naloženo (platí samozřejmě pro případ, že podnět podáte pod svým jménem). Většina správních orgánů informuje autory podnětů o tom, jak s nimi bylo naloženo, i bez výslovné žádosti (na to však nelze samozřejmě spoléhat).
Co se týče podání informace o tom, jak případná kontrola dopadla, dovolím si úvodem sdělit několik základních informací o kontrolách. Kontrola je postupem zahajovaným výhradně z úřední povinnosti, tzn. že záleží na posouzení kontrolního orgánu, zda kontrolu zahájí či nikoli (na zahájení kontroly tak nemá nikdo právní nárok).
Správní ani kontrolní řád nestanoví kontrolnímu orgánu povinnost vyrozumět autora podnětu o výsledku kontroly (tuto povinnost stanoví pouze některé zvláštní právní předpisy). Je však pravdou, že většina správních orgánů podá autorovi podnětu nejen informaci o tom, jak bylo s podnětem naloženo, nýbrž po skončení kontroly i zprávu o tom, jak kontrola dopadla (dle názoru veřejného ochránce práv se jedná o znak dobré správní praxe). V tomto ohledu by bylo vhodné, abyste v podnětu o podání této informace výslovně požádal.
Pokud by Vám správní orgán i přes Vaší výslovnou žádost nesdělil, jak kontrola dopadla, bude možné, abyste se této informace domohl pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím (jak uvádím výše).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
zákon č. 255/2012 Sb. , o kontrole (kontrolní řád)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

O výsledku kontroly se nedozvíte, pokud se neidentifikujete. Žádný úřad nebude dohledávat, kdo podnět podal, aby mu mohl oznámit, jak s ním bylo naloženo, není přípustné ani nějaké oznamování o výsledku prostřednictvím úřední desky apod. Nicméně by se měl zabývat i anonymním podnětem, protože ty jsou ve většině případů oprávněné. Podnět můžete podat na vodoprávní úřad, krajskou hygienickou stanici i stavební úřad.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znečištění podzemní vody a anonymní udání občana na zdroj kontaminace (splašková jímka, suché WC) - musí se úřad takovým podnětem zabývat?
___

OBCHOD-REKLAMACE
Právo na vrácení peněz při 3. stejné závadě mobilu, mobilního telefonu

Reklamační řízení - 25. 11. 2016 jsem přes E-shop alza.cz objednal a koupil "chytrý" mobilní telefon Alcatel.
Používám jej nárazově pouze s předpalcenou datovou kartou jako Wi-Fi HotSpot v případech, kdy v mém internetovému připojení přes pevnou linku nastane výpadek, což se O2 "povede" asi dvakrát za rok a linka je pak minimálně dva dny nefunkční.
Z tohoto důvodu se mobilní telefon používá tak jak je, tzn. bez jakýchkoli nastahovaných dalších aplikací.
Po takovémto nárazovém používání začal mobilní telefon "zlobit": po zapnutí se spouštěl a restartoval, opět se spouštěl a restartoval a nedošklo k jeho spuštění. Takto by to trvalo pravděpodobně do doby, než by došlo k vybití akumulátoru, tento navíc velmi hřál a protože jsem měl obavu z jeho poškození nebo expoloze, musel jsem jej z mobilního telefonu vyjmout.
1.12.2018, tzn. po cca 13. měsících nárazového používání, jsem s touto závadou přístroj osobně reklamoval v prodejně Alza Hradec Králové. Byl mi nabídnut odkup přístroje za cenu cca 1000 Kč, což jsem odmítl - telefon byl a je v záruce a stál 2029 Kč. Jako OSVČ, pracovně závislý na internetovém připojení, jsem nemohl nic ponechat náhodě a samozřejmě musel pořídit nový přístroj.
V popisu závady v příjemce reklamace je uvedeno "telefon se neustále restartuje a nejde spustit".
V servisním listu je uvedeno "uvedená vada zákazníkem se projevila", a další text s tím, že byla provedena výměna baterie a nahrán nový SW na nejvyšší možnou verzi.
Druhá reklamace stejné závady na sebe nenechala dlouho čekat - mobilní telefon jsem reklamoval 4. 2. 1018. V popisu závady v příjemce reklamace je v podstatě uvedeno to samé, jako v prvním případě: "po zapnutí se objeví logo Alcatel, ale dál se telefon nespustí. Nejde zapnout."
V druhém servisním listu je uvedeno "zákazníkem reklamovaná vada se během testování s uživatelskými daty projevila", a další text. Je tam také uvedeno "Další neoprávněná reklamace může být ze strany servisu účtována dle aktuálního ceníku. Britex".
Toto je z mého pohledu (máte, prosím, jiný názor? ) takové značně nemístné "bububu", protože žádná ze dvou proběhlých reklamací nepoprávněná nebyla, protože bez závady by prodejce mobilního telefonu nepřevzal a navíc mám od Britexu na dvou servisních listech černé na bílém, že "zákazníkem reklamovaná vada se během testování s uživatelskými daty PROJEVILA"
Dále kdyby reklamace byly neoprávněné, byly by mi předepsány k úhradě, což se samozřejmě nekonalo.
24.2.2018 reklamace číslo 3.
Žádal jsem o odstoupení od kupní smlouvy a vrácená peněz, ale byl jsem (dle mého názoru neoprávněně) odmítnut s tím, že třetí závada musí být potvrzena servisem.
Závada je popsána "po zapnutí se objeví logo Alcatel, ale dál se telefon nespustí. Nejde zapnout. Neustále se restartuje. Již po 3 stejná závada a zákazník žádá vrácení peněz".
Teď mám v E-mailu výzvu k vyzvednutí reklamace s uvedením textu "Způsob vyřízení: výměna". Servis, loajální Alze, evidentně nestojí o popis stejné třetí závady a chce se vyhnout odstoupení od kupní smlouvy výměnou přístroje za jiný, ať stejný model, nebo novější. (Což je mi samozřejmě úplně jedno).
Tím, že chtějí vyřešit třetí reklamaci výměnou přístroje za jiný, evidentně uznali třetí reklamaci stejné závady za oprávněnou i když jsem servisní list neviděl - v prodejně jsem ještě nebyl a bez konzultace s Vámi mě tam neuvidí.
Jak jsem již uvedl výše, MT mám dva měsíce koupený nový a v tuto chvíli nestojím o nic jiného, než akceptování odstoupení od kupní smlouvy a vrácení částky. Patrně budu muset přístroj nevyzvednout a řešit s Alzou písemně?
Prosím o Váš názor a postup, jaký mám zvolit, pokud mám zákonný nárok na odstoupení od kupní smlouvy, aby mé kroky vedly ke kýženému cíli.
Obě reklamace s třetí příjemkou reklamace posílám přílohou.
Děkuji, Richard

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zakoupil mobil jako fyzická nepodnikající osoba (tj. nikoliv jako OSVČ), pak v tomto případě, kdy se stejná závada prokazatelně projevila 3x, máte skutečně nárok na vrácení peněz. V tomto případě by již prodejce měl vyřídit reklamaci dle Vašeho požadavku, nikoliv tedy nabízenou výměnou telefonu za jiný.
Pokud by prodejce odmítl vrátit peníze, trvejte na svém požadavku a jiný přístroj nepřijměte. Toto doporučuji případně uvést i do reklamačního protokolu, pokud by Vám byl dán k podpisu. Následně Alzu písemně vyzvěte k úhradě zaplacené ceny za telefon.
Pokud dobrovolně Alza částku neuhradí, obraťte se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud aby ani toto řízení nepomohlo, bylo by nutné se domáhat vrácení peněz žalobou u soudu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
3. reklamace mobilního telefonu - servis neuvedl zda se závada projevila a navrhuje výměnu přístroje za nový - právo kupujícího zákazníka na odstoupení od kupní smlouvy na mobil
___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Jak prokázat doručení výpovědi pojistné smlouvy pojišťovně a oprávněnost vymáhání pojistného pojišťovnou

Uzavřela jsem přes internet přes společnost Financial Solutions and Services s. r. o. pojištění na auto (smlouvu zasílám v příloze), nyní po mně ČSOB pojišťovna přes vymahačskou agenturu požaduje doplatek 6063 Kč. Dopisy zasílala nedoporučeně poštou na adresu, kde jsem se již nezdržovala. Kopii dopisů jsem si vyžádala přes ČSOB pojišťovnu, aby mi zaslali na email, když mně volali z vymahačské agentury. Smlouvu jsem ukončila zasláním nedoporučenou poštou na ČSOB pojišťovnu a uzavřela pojištění na auto jinde. Má právo vymahačská agentura po mně vymáhat dlužnou částku za pojištění.
1. smlouvu jsem ukončila zasláním nedoporučeného dopisu (ČSOB poj. ukončení prý nemá),
2. na smlouvě o pojištění není nikde můj podpis, ani pojistné podmínky s ČSOB pojišťovnou.
Je jejich postup zákonný?
Děkuji a s pozdravem Iva

ODPOVĚĎ:
Smlouvu je možné uzavřít i po internetu, to znamená že by na smlouvě nemohl ani Váš podpis být, smlouva by však byla platně uzavřená. Pokud jste smlouvu ukončila, bylo by na Vás, abyste ukončení prokázala, což při zasláním nedoporučeného dopisu bude poměrně obtížné.
Pokud jde o dopisy adresované na Vaší starou adresu, pak pojišťovna posílá dopisy na jí poslední známou adresu. Pokud jste jí tedy neoznámila změnu adresy, pak Vám zasílala dopisy správně. Před podáním žaloby by však zaslala nejméně jednu předžalobní upomínku doporučeným dopisem, neboť by musela v soudním řízení prokázat odeslání takové výzvy.
V případě soudního sporu by tak nejspíše se svým nárokem pojišťovna uspěla. Je však otázkou, co vše po Vás pojišťovna požaduje zaplatit, zda pouze samotné pojistné, nebo i další poplatky a náklady vymáhání. Pojistné by mělo být nejspíše zaplaceno, případné ostatní nároky by již mohly být sporné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď pojistné smlouvy nedorazila do pojišťovny - oprávněnost vymáhání dluhu pojišťovnou
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Musí řidič při dopravní nehodě zavolat policii pokud zraní jen sám sebe?

Pokud jako řidič způsobím dopravní nehodu, při které zraním pouze sám sebe, jaké budou prosím odpovědi na následující podotázky:
1) Je potřeba vždy zavolat policii, případně i záchrannou službu, už když je zranění třeba jen pocitové, např. bolest hlavy po nárazu?
2) Je možné získat nějaké plnění z povinného ručení? Nebo pouze jen za předpokladu, že mám sjednáno úrazové připojištění u povinného ručení a jinak je moje povinné ručení použito pouze k hrazení škody tomu, koho nabourám?
Můj úraz by pak spíše mohl být kryt z jiného pojistného produktu - např. úrazového pojištění?
3) Mohu v tomto případě dostat pokutu za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu? Narazil jsem na to v tomto článku (viz odkaz níže, ale nedaří se mi najít aktuální znění v zákonu - zákon 200/1990 Sb. již není platný a § 22 byl už předtím zrušen) :
"viníci dopravní nehody (tj. ti, kdo poruší právní předpisy, případně zraní pouze sebe) mohou být trestáni za přestupek proti bezpečnosti provozu podle § 22 odst. 1 písm. l) pokutou od 1500 do 2500 Kč."
Zdroj: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2007/sam-sebe-zranil-pri-nehode-a-ma-platit-pokutu-25-000-kc/
4) Je prosím ještě něco důležitého, co by se v této situaci mohlo z právního pohledu stát (je třeba vzít v potaz nebo na co si dát pozor) a není to v bodech 1-3?
Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Volat záchranou službu není povinné, ale je rozhodně žádoucí, nikdy totiž není zcela vyloučeno nějaké vnitřní zranění, které se může plně projevit až po uplynutí nějaké doby.
Pokud dojde ke zranění, policie by měla být zavolána.
Povinné ručení kryje škodu způsobenou vozidlem (nikoliv ovšem na voze viníka), a to škodu způsobenou na majetku i zdraví. Hradí se škoda tomu, koho nabouráte, pro úhradu škody na Vašem vozidle je nezbytné mít havarijní pojištění.
Přestupku, popř. trestného činu se dopustíte, pokud zraníte jinou osobu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dopravní nehoda se zraněním pouze řidiče - povinnosti řidiče řídícího vozidlo zavolat policii a sanitku
___

SPRÁVNÍ-POPLATKY
Vliv trvalého a přechodného bydliště na koncesionářské poplatky

Jsem student vysoké školy ve Zlíně a trvalé bydliště mám v bytě svých rodičů v Opavě, kde máme televizi a platíme koncesionářské poplatky.
Několik dní v týdnu však bývám v pronajatém bytě s přítelkyní právě ve Zlíně, kde studuji, a zde jsem si pořídil televizi.
Nespadám do výjimky neplacení koncesionářských poplatků v případě příjmu domácnosti do 2,15 násobku životního minima, jelikož podnikám.
Chtěl bych se Vás zeptat, zda i tak není možnost, jak se vyhnout placení koncesionářských poplatků v tomto pronajatém a někdy dní v týdnu užívaném bytě - např. jsem se dočetl, že domácnost se dvěma bydlišti platí poplatek pouze jednou, ale jelikož je nájem bytu psaný na mě a se zbytkem své rodiny zde nebydlím, předpokládám, že toho nelze využít.
Děkuji, Alois

ODPOVĚĎ:
Ano, Vaší domněnku lze potvrdit - platná právní úprava Vám neumožňuje vyhnout se placení televizního poplatku za televizní přijímač, který je umístěn ve zlínském bytě.
Dle § 2/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů.
Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač (což je Váš případ). Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (což však Váš případ není), jak vyplývá z § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
Poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více (§ 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (§ 5/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Vzhledem k tomu, že v rámci Vašeho pobytu ve zlínském bytě (jak předpokládám) tvoříte společnou domácnost s Vaší přítelkyní, není pro Vás shora uvedená výjimka použitelná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Duplicitní placení koncesionářských poplatků jedním poplatníkem - trvalé a přechodné bylidště
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Povinnost soudu jedna z moci úřední - příklad

Byl spáchán trestní čin, čímž pochopitelně proběhlo od soudu ochranné opatření na nemovitost a účty. Na nemovitosti již byla vystavena insolvence. U soudu bylo konstatováno, že je první na uplatnění pohledávky firma, která má zástavní právo. Ve věci trestného činu bylo již rozhodnuto v měsíci 11/2017, rozsudek byl doručen v měsíci 01/2018.
Nyní čeká insolvenční správce na pokyn od policie a ta čeká na soud, kdy proběhne opravné ochranné opatření.
Musí někdo podat žádost? 7.2.2018 jsem emailem podávala žádost o informaci přes podatelnu soudu. Bohužel nikdo mi neodpovídá. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Soud je povinen jednat z moci úřední, tzn. postupovat samostatně bez podnětu. Nicméně pokud máte postavení účastníka, můžete nahlédnout do spisu vedeného v této věci a zjistit, jaký je současný stav věci. Můžete tak zjistit, jestli nedochází ke zbytečným průtahům.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oprava a zrušení ochranného opatření po spáchání trestného činu
Kdo provede opravu (zrušení) ochranných opatření?
___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Zastavení placení renty pojišťovnou po požádání o invalidní důchod - může to pojišťovna udělat?

1997 se stal příteli úraz kolene na dole, nebyl schopen dále pracovat v podzemí a byl převeden na práci na povrchu a následně propuštěn s přiznáním renty, která byla Kooperativou jako odškodné za ztrátu na zdraví vyplácena do dnes (21.08.2018).
Nyní si chce podat žádost o částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Na Kooperativu poslal žádost o vyplnění dokladu, který potřebuje k výpočtu invalidního důchodu. Ta mu sice doklad pošle v nejbližších dnech poštou, ale současně mu pozasavila vyplácení renty!
Cituji: "Jsme nuceni pozastavit výplatu náhrady do doby, než bude rozhodnuto od kdy a jaký důchod Vám bude přiznán, abychom předešli případným přeplatkům na vyplacené náhradě."
Je tento postup správný? Mohou nechat přítele několik měsíců než se vše vyřídí bez jakéhokoli finančního prostředku? Jiné příjmy než rentu nemá a s ohledem na zdravotní stav si ani nemůže obstarat.
Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Postup pojišťovny je velmi zvláštní, nicméně bohužel ne ojedinělý. Doporučuji se obrátit na pojišťovnu a žádat vysvětlení.
Soudní řízení zde nepřichází v úvahu, neboť než by vůbec proběhlo, bude ve věci důchodu dávno rozhodnuto. Doporučuji tedy případně žádat o sociální dávky - příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zastavení vyplácení renty pojišťovnou po požádání o invalidní důchod a prevence přeplatků renty - může pojišťovna vyplácení zastavit?
Sociální dávky při zastavení vyplácení renty pojišťovou kvůli požádání o invalidní důchod

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit spoluvlastníka, spolumajitele příjezdové cesty k dokončení, dostavění a kolaudaci

Chtěl bych se zeptat, jak je to s právy a povinnostmi spoluvlastníků pozemku. Jsem spoluvlastníkem příjezdové cesty. Příjezdová cesta je dělena na čtyři rovnocenné díly a vede ke čtyřem stavebním pozemkům. Já a můj soused každý vlastníme ¼ cesty (dohromady máme ½ cesty). Zbývající ½ příjezdové cesty vlastní původní majitel, poněvadž má ve vlastnictví ještě zbývající dva stavební pozemky. Bohužel se s ním nedokážeme dohodnout na dokončení příjezdové cesty (v současné době jsou dokončeny podkladní vrstvy). nechceme za něho financovat celé dokončení příjezdové cesty pouze sami se sousedem.
Věc se vleče dost dlouho a my proto nejsme schopni příjezdovou cestu zkolaudovat bez dokončení. Je v těchto případech nějaká páka na spolumajitele podílu, který se distancuje od celé situace (dokončení, následná údržba, apod.)?
Děkuji, Ignác.

ODPOVĚĎ:
Problém celé věci je ten, že původní majitel vlastní rovněž polovinu. V takovém případě ho nepřehlasujete a fakticky není možnost bez případného řešení přes stavební úřad či přes soud věc vyřešit. Možností by bylo podat k soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde se budete domáhat přikázání jeho podílu do Vašeho vlastnictví za náhradu s odůvodněním, že blokuje dokončení cesty, která je samozřejmě jako příjezd k pozemkům nezbytná. Nebo je možnost cestu zafinancovat celou a následně po něm soudně vymáhat uhrazenou částku odpovídající jeho podílu. Dokud se na jeho pozemcích nestaví, nic ho nenutí k tomu, aby cesta byla zbudována, v okamžiku, kdy by na nich chtěl stavět, cesta by k pozemkům v souladu se stavebními předpisy být měla. Takže jediné dvě možnosti, jak na něj určitým způsobem tlačit je, nastínit mu odhodlání využít kteroukoliv z výše naznačených možností řešení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může se používat nezkolaudovaná příjezdová cesta k pozemkům?
Blokování dostavění příjezdové cesty ve spoluvlastnictví - jak donutit spoluvlastníka k investování do dostavění a kolaudaci
___

OBCHOD-DANĚ
Uplatnění nákladů podnikání v daních - měření a analýza, konzultační a poradenská činnost

OSVČ uplatuje náklady % z příjmů.
1) Dotaz: kolik % lze uplatnit u "Konzultační a poradenské činnosti"
2) kolik % u činnosti "Měření a anylýzy"
Děkuji Kamil

ODPOVĚĎ:
Názvy činností, tak jak je uvádíte, patří do oblasti živnostenského podnikání (obory činností živnosti volné), pro obě Vámi dotazované činnosti platí podle §7 odstavce 7 zákona o daních z příjmů výdajový paušál ve výši 60 %.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výdajový paušál - uplatnění nákladů na marketingovou konzultaci, poradenství, měření a analýzu
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Může chtít služební orgán od státního zaměstnance heslo do počítače ve kterém je elektronický certifikát od certifikační autority?

Jsem ve služebním poměru (úřednický zákon o státní službě 213/2014 SB.). Podal jsem žádost o vystoupení ze služby (bez důvodu) a dostal jsem rozhodnutí, kde je uvedeno, že služba končí 60 dnem po podání žádosti.
V současné době jsem na nemocenské a služební orgán chce po mě heslo do počítače. Nechci jim ho dát, protože tam mám elektronické certifikáty (vydala certifikační autorita), kterými podepisuji platby.
Můj zástup má také certifikáty a nevidím důvod, proč bych jim měl dát přístup do PC. Mám povinnost jim předat heslo do PC, i když jsou schopní zástup vykonávat z jiného počítače? Další dotaz je, zda se doba 60 dnů prodlužuje o dobu nemocenskou.
Zjistil jsem, že za mě určitá osoba podepisuje vnitřní dokumenty tak, že napodobuje můj podpis. Jak se proti tomu mám bránit? Jakou odpovědnost má služební orgán v případě, že někdo jiný falšuje můj podpis?
V případě, že služební orgán nestanovil předem kontrolující osobu na nemocenské - smí provádět kontrolu?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Zákon o státní službě výslovně běh "výpovědní" doby neupravuje, je proto řídit se zákoníkem práce. Podle něj se při výpovědi dané zaměstnancem výpovědní doba pracovní neschopností neprodlužuje.
V případě, že je vyřešena zastupitelnost, nejste povinen heslo do počítače poskytnout. Z hlediska bezpečnosti informací a osobních údajů by takový krok mohl být považován za porušení právních předpisů.
Falšování podpisů by služební orgán měl samozřejmě řešit. Pokud je takové falšování prokázané, je možné situaci řešit podle závažnosti od ukončení služebního poměru až po trestní oznámení.
Zaměstnavatel, tedy i služební orgán, je oprávněn provádět kontrolu zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě dát podnět na správu sociálního zabezpečení, aniž by předem stanovil kontrolující osobu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydání hesla do počítače odcházejícím státním zasměstnancem s certifikátem od certifikační autority
___

RODINA-OTCOVSTVÍ
Může podat žalobu na určení otcotvstí manželka nevěrného muže?

Na podzim 2017 jsem otěhotněla s občanem turecké národnosti. Je ženatý a v první polovině března 2018 tam obnovili platnost zákona posuzujícího nevěru jako trestný čin. Chtěl by se rozvést a být se mnou, ale v případě, že žena zjistí, že čeká nemanželské dítě, hrozí mu právě 3 roky vězení, neboť dítě se narodí v době platnosti zákona. Vím, že je u nás možné, aby matka či otec dítěte podali žalobu k soudu o určení otcovství a že to není omezeno věkem dítěte.
Zajímalo by mě ale, zda tuto žalobu může podat i třetí strana (jeho žena), případně pokud ho zažaluje u tureckého soudu, zda soud může za otce podat žalobu o určení otcovství k našemu soudu za něj (když bude obžalovaný, tak zda soud má za něj plnou moc to udělat, i když ho zažalovala právě jeho žena). Ještě bych dodala, že zpočátku bude v rodném listě uveden můj manžel (300-denní lhůta od rozvodu) a později otec neznámý.
Moc děkuji za Vaši odpověď. Olga

ODPOVĚĎ:
V bezplatné právní poradně odpovídáme na dotazy pouze v rámci českého právního řádu. Problematika určování otcovství je upravena v § 776 – 784 občanského zákoníku. Paragraf 783, odst. 1 k tomu říká, že: "Nedojde-li k určení otcovství podle § 776 – 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Z toho vyplývá, že z hlediska českého právního řádu jsou k podání návrhu (žaloby) na určení otcovství oprávněni matka dítěte, otec dítěte a dítě samotné."
Vzhledem k tomu, že neznám turecký právní řád, nemohu Vám bohužel odpovědět na otázku, jakou pravomoc má v této záležitosti turecký soud a jaké postupy by mohl v dané situaci využít.
V případě potřeby se obraťte na českého advokáta, který se věnuje tureckému právu, příp. kontaktujte tureckou právní poradnu či tureckého advokáta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Těhotenství s turkem a trestný čin nevěry podle tureckých zákonů
___

PRÁCE-ZMĚNA PRAC. POMĚRU
Může běžný zaměstnanec odmítnout zástup za vedoucího pracovníka, pokud zástup nemá uvedený v pracovní smlouvě?

Zaměstnavatel mne určil jak zástup za nadřízenou v situaci, kdy má dovolenou nebo je v dočasné pracovní neschopstnosti.
Tuto nadřízenou funkci jsem nikdy nechtěla dělat, do zástupu na lídrovou mi vždycky napíšou. Prý je to kvůli tomu že jsem spolehlivá, a flexibilní. To ale nebere vliv na mě, protože mě to moc stresuje, a vzhledem k tomu, že trpím depresivním syndromem, tak kolikrát z toho mám zkažených pár dní předem a nechut k jídlu.
Má zaměstnavatel právo mě určit jako zástup na vedoucí? Mohu to odmítnout a říci jim, že tuto práci nechci vykonávat?
V pracovní smlouvě je uvedeno druh práce: "zaměstnanec bude pracovat jako skladnice. Práci bude zaměstnanec vykonávat na základě individuálních pokynů zaměstnavatele."
V odstavci 10. Práva a povinnosti zaměstnance je uvedena věta:
"Zaměstnanec je povinen vykonávat práci jiného druhu, než je sjednana v pracovní smlouvě, pouze v případech stanovených zákoníkem práce." Více o náplni práce v textu není. Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel smí zaměstnanci přidělovat práci pouze v souladu se sjednaným druhem práce, popř. s náplní práce. Pokud zastupování nemáte výsledně sjednáno, pak zastupování můžete odmítnout.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odmítnutí zástupu běžným zaměstnancem za vedoucího pracovníka - může to udělat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Zateplení lodžií domu SVJ - lodžie patří do vlastnictví bytové jednotky a nemělo by být placeno z fondu oprav

Chtěla bych se zeptat, jestli se můžeme ještě nyní obrátit na soud, pokud neodsouhlasíme účetní závěrku za rok 2017, ve kterém probělo zateplení našeho domu. O zateplení se rozhodovalo na shromážděních našeho SVJ již v průběhu roku 2016 a my jsme výbor i jednotlivé vlastníky písemně upozornili, že lodžie jsou podle prohlášení vlastníka z roku 1995 součástí bytových jednotek a nepatří mezi společné části domu. Prokázali jsme to výpočtem ploch všech lodžií a výpočtem ploch dalších společných prostor a srovnali s údajem plochy společných prostor uvedených v prohlášení. Když se schvaloval projekt, který jsme viděli až po schválení, žalobu jsme nepodali.
Proběhlo zmanipulované výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, který byl se svou nabídkou dražší o 2,25 mil. Kč (o tom jsem Vám také psala), žalobu jsme také nepodali. Výbor SVJ i všechny vlastníky jsme písemně upozornili, že
s vybranou stavební firmou budou problémy, podle tehdy volně dostupných zveřejněných zkušeností ostatních SVJ. V dnešní době po zásahu právního zástupce stavební firmy museli všichni své negativní zkušenosti s touto stavební firmou z webu odstranit s odkazem na § 135, § 2984, § 2910 a § 2915 zákona č. 89/2012 Sb. Přestože si tuto firmu výbor prosadil, díky svým neznalostem právních norem a neznalosti problematiky stavebnictví.
Dodavatel od smlouvy odstoupil a požaduje okamžité proplacení všech prací, které sice proběhly nekvalitně, do objektu zatéká a byly použity materiály a postupy, které jsou v rozporu s platnými předpisy a normami.
Výbor si nechal od shromáždění, aniž by mu dal k dispozici všechny informace, schválit, že za provedené práce nezaplatí a že se bude soudit. Převedl zřejmě tímto způsobem odpovědnost za prohraný soud na vlastníky.
Doporučil shromáždění jednu z nejdražších právních firem v ČR a nechal si to opět schválit. Jen na letošní rok je v rozpočtu našeho SVJ částka na právní služby 1.000.000 Kč. Domnívám se, že i když jsme na tomto shromáždění nebyli, nemohli bychom toto u soudu namítat, protože rozhodla většina.
Můj dotaz se bude týkat schvalování závěrky. Bude se schvalovat 27.03.2018 účetní závěrka. Všechny stavební práce na zateplení pláště budovy a lodžií proběhly v roce 2017. Lodžie jsou všechny stejně velké, ale podlahová plocha bytů, ke kterým lodžie patří, je různá. Některé byty mají plochu 47,0 m2, jiné 75,2 m2 a některé přes 88 m2 a pokud se platí příspěvky do dlouhodobé zálohy, platí se podle podílu podlahové plochy. Není tedy spravedlivé a správné, že se má zateplení a zasklení stejných lodžií, platit podle podílu podlahové plochy bytu k ploše společných prostor.
Ještě by se dalo uvažovat, že zateplení stěn lodžií se bude brát jako obálka domu, ale zateplení stropů, skladba podlah lodžií a zasklení lodžií, které nepatří mezi společné prostory, se z dlouhodobé zálohy platit nemá.
Můžeme se po neschválení závěrky obrátit na soud, aby soud určil, že platby za částečné zateplení lodžií a jejich zasklení nelze platit z dlouhodobé zálohy a že se na tom nemohou podílet všichni vlastníci podle podílu podlahové plochy, i ti, co lodžie nemají?
Nezamítne to soud z důvodu, že se o zateplení jednalo již v roce 2016 a my podáváme žalobu na způsob placení až po shromáždění, kde se schvaluje účetní závěrka? Část stavebních prací se platila z úvěru a část z naspořené dlouhodobé zálohy. Navíc splátky úvěru nejsou ani účtované jako pohledávky za vlastníky, ale platí se jako náklad na správu. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Suma za právní zastoupení je extrémně vysoká. Pokud Váš výbor sjednává takové zastoupení, pak je otázkou, zda jedná s péčí řádného hospodáře a je na místě zvážit postup proti výboru z titulu jeho obecné odpovědnosti.
K Vašemu dotazu, ale uvádím, že dle mého názoru je již pozdě a možnost řešit věc soudně je promlčena, věc měla být řešena soudně již v roce 2016, kdy bylo projednáváno zateplení a způsob financování.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nepřiměřeně vysoká odměna 1.000.000 Kč za právníka, advokáta, právní zastoupení pro SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Výpověď funkce jednatele v s. r. o. - jak doručit výpověď vlastníkovi, spoluvlastníkovi, spolumajiteli s. r. o.

Řeším momentálně prodej svého podílu v s. r. o. Než se prodá, nemám zájem se na aktivitách společnosti podílet, proto bych chtěl zrušit svoje jednatelství. Jsme dva vlastníci, 50% + 50%, oba jednatelé. Společenská smlouva má jen obecný charakter se základními ustanoveními.
Dozvěděl jsem se, že jednatelství bude zrušeno jeden měsíc po doručení oznámení. Jakým způsobem a kam to mám doručit, aby bylo platné přijetí, za následujících podmínek:
- sídlo firmy je v prostorách, kde má kancelář jiný subjekt (vše povoleno). Poštu přebírám jen já, protože společník bydlí v jiné obci.
- společník má trvalé bydliště jinde než přechodné. V místě trvalého bydliště poštu nepřebírá.
Pokud tedy pošlu doporučený dopis s doručenkou na sídlo firmy, tak ho budu přebírat já.
Pokud pošlu dopis do místa trvalého bydliště společníka, on ho nepřebere.
Pokud pošlu dopis do místa jeho přechodného bydliště, nevím, jestli to převezme. S velkou pravděpodobností taky ne, neb velmi nerad přebírá doporučené dopisy.
Jakým způsobem je nejvhodnější dopis poslat, tak, aby to bylo platné a nebylo napadnutelné?
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Odstoupení z funkce je třeba zaslat orgánu, který Vás do funkce jednatele povolal, tj. oběma společníkům. Dopis tedy z důvodu jistoty doporučuji zaslat jak na adresu sídla společnosti, tak i na Vaši adresu, resp. by postačilo, pokud si sám sobě potvrdíte převzetí, tak na adresu Vašeho společníka.
U nezastižitelného společníka doporučuji zaslat dopis jak na adresu přechodného, tak trvalého bydliště společníka. I když by si dopis nepřevzal, ačkoliv tak mohl učinit, bude se dopis považovat za doručený fickí.

Dále je třeba uvést, že následně bude na Vašem společníkovi, aby zajistil výmaz Vašeho jednatelství z obchodního rejstříku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak doručit výpověď jednatele s. r. o. když je společník nezastižitelný (má bydliště jinde než trvalé bydliště)?
Fikce doručení výpovědi funkce jednatele s. r. o.
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Zrušení dohody rodičů o svěření do péče jednomu z rodičů - způsob zrušení dohody rodičů

Chtěla bych se zeptat, ještě nemáme s manželem dořešeno soudně péči o syna, ale donutil mě podepsat předsoudní dohodu o svěření syna do jeho výhradní péče (včetně toho že se tato dohoda vztahuje na dobu po soudu). Moho tuto dohodu u soudního stání nějak zrušit, či změnit nebo úplně zrušit - třeba i před tím, než soudní řízení proběhne.
Může se manžel synem přestěhovat do jiného města aniž bych s tím já souhlasila, před soudním rozhodnutím a svěřením do péče a pokud by byl syn soudně svěřen do výhradní péče manželovi.
Děkuji Milena

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že se jedná o situaci, kdy dochází k tzv. nespornému rozvodu manželství (rozvodu dohodou). U tohoto rozvodu je nejprve zapotřebí předložit soudu dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství s podpisy obou manželů (rodičů).
Podle § 96 občanského soudního řádu platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít během řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné – toto ustanovení však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Jestliže tedy s obsahem návrhu na úpravu poměrů nesouhlasíte, můžete návrh vzít zpět – buď písemně ještě před nařízením soudního jednání, nebo ústně při soudním jednání. Pokud se s manželem na péči o syna nedohodnete, nepůjde o rozvod dohodou, nýbrž o tzv. sporný rozvod.
Dokud není syn svěřen do výhradní péče jednoho z vás, máte oba dva právo se ve stejné míře se synem stýkat a podílet se na jeho výchově. Do doby soudního řízení nebo dohody mezi vámi byste se měli na místě synova bydliště dohodnout – Váš manžel sice může již nyní se synem odjet do jiného města, ale Vy máte stejné právo odvézt syna zpět. Pokud by syn byl svěřen do péče Vašeho manžela, má sice právo se odstěhovat se synem do jiného města i bez Vašeho souhlasu (nemůžete mu v tom zabránit), ale současně Vám musí umožnit styk se synem v době, která bude stanovena soudním rozhodnutím. Pokud by Vám v souvislosti s cestováním za synem vznikaly zvýšené náklady, můžete požádat Vašeho manžela, aby se na úhradě těchto nákladů podílel, případně abyste se v převážení syna střídali. Pokud s tím manžel nebude souhlasit, budete se muset v této záležitosti obrátit na soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď dohody rodičů o svěření do péče jednomu z rodičů - způsob výpovědi, zrušení dohody rodičů

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Nepřerušené podnikání (živnost) při studiu VŠ - placení sociálního, zdravotního a daní

Jako student VŠ jsem se rozhodl přivydělávat si na živnost v poradenské společnosti. Zašel jsem na živnostenský úřad a živnost založil (08/2011). Další návštěva byla na finančním úřadu. Tam mě ale poslali domů s tím, že netuší co tam chci (myslel jsem, že mi zde někdo přesně poradí co a jak mám dále učinit, ale to tak nebylo).
Posléze jsem zjistil, že podnikání v oboru poradenství byl velký omyl a tak jsem s firmou vše ukončil, nicméně na FÚ a pojišťovně jsem věci ohledně živnosti už nedořešil a živnost jsem doposud nezrušil 02/18.
Po celou dobu jsem studoval a nyní budu na jaře VŠ končit. Během studia jsem pracoval vždy pouze na DPP, ale hodilo by se mi začít pracovat na živnost (kvůli omezení vyplývající ze smlouvy DPP).
Bohužel nevím co dále udělat a jak tuto situaci dále řešit. Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Standardně již živnostenský úřad při založení živnostenského oprávnění registruje na finančním úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že jste živnost vykonával jako vedlejší činnost, nejspíše Vám doposud nevznikla povinnost hradit sociální a zdravotní pojištění. Letos (2018) byste však měl za minulý rok podat daňové přiznání a přehled příjmů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Doporučuji také, abyste si registraci ověřil na příslušném finančním úřadu, pojišťovně a okresní správě soc. zabezpečení.

Pokud chcete nadále podnikat na živnost, kterou máte aktivní, pak Vám v tom samozřejmě nic nebrání. Pokud by se mělo jednat o jiný obor, než jste při zakládání nahlásil, pak si obor živnosti můžete doplnit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Placení daní, sociálního, zdravotního při nepřerušené živnosti v době studia na VŠ, vysoké škole
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace lanka plynu u motorky, motocyklu, sekačky - záruční doba

Prosím o pomoc a správný výklad zákona ohledně reklamace. V autorizovaném servisu mi bylo vyměněno lanko plynu, 15 měsíců potom se lanko přetrhlo. Reklamaci mi neuznávají, že na díl a práci udávají jen 12 měsíců. Nemělo by to být 24 měsíců? Děkuji, Alex.

ODPOVĚĎ:
Jestliže oprava zahrnuje vedle práce i výměnu dílu za náhradní, v tomto případě lanko plynu, pak cena tohoto náhradního dílu představuje jeho kupní cenu a servis odpovídá za vady jako prodávající, tj. za vady dílu vzniklé v průběhu 24 měsíců.
V tomto případě doporučuji podat návrh na mimosoudní vyřešení sporu k České obchodní inspekci. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
ČOI poskytne právní rozbor případu jak Vám, tak také podnikateli, kdy předpokládám, že po tomto řízení by postoj měl přehodnotit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dlouhá je záruční doba na výměnu lanka plynu motorky, motockylu, sekačky ad. přístrojů
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Výpověď objednávky energetické soutěže a pokuta od energetické kanceláře, EK

Dne 18.5.2017 jsem podepsal objednávku do energetické soutěže. Jelikož nepřicházela smlouva, ani žádné sdělení, zaslal jsem dne 24.1.2018 výpověď z objednávky. Na to volala žena z Energetické kanceláře (EK) a vyhrožovala pokutou 2.500 Kč za každé přípojné místo. To vyvolalo podezření na neserióznost EK, zejména požadavek pod hrozbou pokuty zavázat se, že podepíšu smlouvu s novým dodavatelem energií, kterou neznám.
Zaslal jsem na energetické kanceláři žádost o zodpovězení 9 dotazů. Obdržel jsem odpovědi, které mě vůbec nepřesvědčily. Stále mě zaráží požadavek na nutnost podepsání nové, dosud neexistující smlouvy pod hrozbou pokuty (mám 3 přípojná místa = 3 x 2.500 Kč). Nejedná se v takovém případě o smlouvu v tísni, a jak postupovat dál?
Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě bude nutné prostudovat, co přesně jste podepsal a zda objednávka obsahuje podmínky jejího odvolání, případně zda se nejedná o již uzavřenou smlouvou.
Domnívám se však, že jste podepsal smlouvu, na základě které se EK zavázala Vám vyhledat nového dodavatele energií. Dle informací dostupných na jejich webových stránkách EK uvádí, že po podpisu objednávky potrvá výběr dodavatele 2-3 měsíce. V tomto případě by tedy již došlo k podstatnému porušení smlouvy, kdy z tohoto důvodu byste byl oprávněn od smlouvy odstoupit.
To, že jste uzavřel smlouvu lze dovodit také z toho, že je Vám vyhrožováno SMLUVNÍ pokutou, která by bez uzavřené smlouvy neměla být vymahatelná. Povinnost uzavřít smlouvu s třetím, doposud neznámým subjektem by však měla být neplatná a neměla by být sankcionována.
Doporučil bych podepsanou objednávku nechat zkontrolovat advokátem, který bude přesně schopen posoudit podmínky výpovědi či jiného ukončení. Následně takové ukončení písemně zašlete EK doporučeným dopisem.

Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na smluvní pokuty pro energetickou kancelář při zrušení objednávky odběru energie (vyhledání výhodného dodavatele energií)
___

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Založení sídla firmy bez souhlasu majitele nemovitosti - starý obchodní zákoník

Jsem majitelka domku blízko Prahy. Na začátku února 2018 otevřený dopis od exekutora adresovaný jisté firmě. O této firmě jsem se dozvěděla až z dopisu, vůbec ji neznám ani jejího majitele. Následně jsem z výpisu z obchodního rejstříku získala informace, že v roce 1996 byla jistá firma, ve které byl statutárním orgánem můj švagr, který založil sídlo firmy bez mého souhlasu a bez souhlasu naší maminky. Domek patřil v roce 1996 mé sestře 25%, mně 25% a mamince 50%.
2012 byla firma prodána jiné firmě, na kterou je vedeno exekuční řízení. 2012 jsem v rámci vypořádání společného majetku převzala domek jako výlučná majitelka a má sestra vlastní nyní vedlejší budovu.
Můj dotaz zní: podle současného zákona není možné, aby si jeden vlastník nemovitosti založil sídlo firmy bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Tyto podpisy mají být ověřeny u notáře. Chci se zeptat, zda v roce 1996 platily jiné zákony pro založení sídla firmy, podle kterých nebylo potřeba souhlasu spolumajitelů. Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
I dle právních předpisů (obchodního zákoníku) účinných v roce 1996 bylo pro zápis sídla nutné doložit listiny prokazující oprávněnost užívání prostor, ve kterých bylo sídlo zapsáno. Návrh na zápis musel být doložen listinami o skutečnostech, které měly být do obchodního rejstříku zapsány, tzn. i při zapsání sídla. Podrobnější právní úprava byla však přijata až později.
1966 však zákon nevyžadoval úřední ověření podpisů vlastníků nemovitostí a často v této době docházelo k padělání souhlasů s umístěním sídla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bylo možné zřídit sídli firmy v nemovitosti bez souhlasu a vědomí majitele nemovitosti před účinností nového občanského zákoníku?
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace prasklin bytu u developera - záruka, záruční lhůta

Máme ve vlastnictví byt od developera FINEP, zakoupený v roce 2010. V době záruky, která trvala 3 roky, nám jednou opravovali trhliny na stěnách způsobené smršťováním budovy. Stále ale se objevují trhliny ve stěnách, prasklo nám okno a neotevírají se dveře do zahrádky. Reklamaci FINEP odmítá, jelikož již uplynula doby záruky.
Můžu podat žalobu na developera z důvodu nekvalitní konstrukce budovy? A pokud ano, tak kam? Předem mockrát děkuji! Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě již skutečně nebude možné domáhat se opravy u developera. Lhůta pro uplatnění vad i promlčecí doba již uplynula.
Nyní by bylo nutné domáhat se po společenství vlastníků, které v domě vzniklo, aby zajistilo opravy nekvalitních společných částí domu a vad tím způsobených, případně aby Vám nahradilo škodu, která vám vznikne (snížení hodnoty bytu, náklady na opravu).

S ohledem na složitost sporu doporučuji od počátku vyhledat pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na developera pro nesprávně provedenou konstrukci nemovitosti
___

RŮZNÉ-STAVBY
Instalace zpomalovacích prahů na silnici a povinný souhlas všech obyvatel ulice - vyžaduje se?

Úřad mi sdělil, že k instalaci zpomalovacích prahů je nutný souhlas všech obyvatel ulice. Je to pravda? Pokud ano podle jakého zákona? Děkuji, Leopold.

ODPOVĚĎ:
Nikoli, žádný právní předpis takovou podmínku pro instalaci zpomalovacích prahů nestanoví.
Dle § 12/1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích tvoří zpomalovací prahy součást dálnice, silnice a místní komunikace.
O instalaci zpomalovacích prahů rozhoduje místně příslušný silniční správní úřad, a to na podkladě stanoviska Policie ČR (jak vyplývá z § 16/1 a 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích). Pro instalaci zpomalovacích prahů je klíčové (a to na prvním místě) rozhodnutí vlastníka předmětné pozemní komunikace (tímto vlastníkem může být dle kategorie pozemní komunikace Česká republika, kraj, obec, ovšem také jakákoli právnická či fyzická osoba).
Je pravdou, že z důvodu zvýšené hlučnosti vyžadují některé silniční správní úřady vyjádření (či souhlas) těch obyvatel ulice, kteří vlastní domy nejblíže k místu zamýšlené instalace zpomalovacího prahu. Tyto osoby jsou nicméně oprávněny vznášet v rámci zahájeného řízení své připomínky či námitky, instalace zpomalovacího prahu však není závislá na jejich souhlasu či nesouhlasu (zákon o pozemních komunikacích ani jiný právní předpis takovou podmínku nevymezuje).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo rozhoduje o instalaci zpomalovacích prahů na silnici v ulici s bytovými domy, rodinnými domy?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Byt, dům získaný před svatbou a sňatek - nárok na vypořádání od nového z manželů, který nic neinvestoval do nemovitosti před manželstvím

Koupil jsem si před 2 roky (2016) byt a mam na něj hypotéku, přítelkyně se ke mě přestěhovala, ale zatím zde nemá trvalé bydliště, jen přechodné. Není vyučena a ani nepracovala, teď čekáme dítě. 2019 se chceme vzít, pak bude mít trvalé bydliště.
Bude mít nárok na byt v případě, že bychom se časem rozvedli? Má nějaké nároky na něj i když nic neinvestuje?
Děkuji. Jirka.

ODPOVĚĎ:
Byt jste nabyl před uzavřením manželství, tudíž nebude spadat do společného jmění manželů SJM a bude Vaším výlučným majetkem. To znamená, že v případě rozvodu nebude byt zahrnut do majetku, který bude nutné vypořádat a zůstane Váš.
Pokud by však Vaše přítelky do bytu investovala, ať už před svatbou či po ní, pak by měla nárok na vrácení (náhradu) svých investic.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozvod a vypořádání nemovitosti získané před manželstvím jedním z manželů
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Ochrana osobních údajů v SVJ, ve společenství vlastníků bytových jednotek

Které osobní údaje o vlastnících bytových jednotek eviduje výbor Společenství vlastníků ze zákona (podle kterého – č. §)? Eviduje tytéž údaje i o osobě, které vlastník udělil plnou moc k zastupování? Může výbor předat tyto osobní údaje správci Společenství? Děkuji, Tobiáš.

ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením § 1177 zákona č. 89/2012. Sb. , občanský zákoník, společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) vede seznam vlastníků jednotek, v němž kromě jména eviduje adresu trvalého bydliště.
Pro účely správy domu pak SVJ může v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, provádět zpracování osobních údajů společníků v nezbytně nutném rozsahu bez jejich souhlasu.
Jestliže někdo přijme plnou moc k zastupování, znamená to, že jedná za zmocnitele a musí počítat s tím, že (pouze) za tímto účelem bude také nakládáno s jeho osobními údaji.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Plná moc na zastupování na schůzi SVJ - může SVJ shromažďovat informace o zplnomocněné osobě?

__

OBČAN-BYDLENÍ
Automatické prodloužení nájemní smlouvy dohodou ve smlouvě

Mám nájemní smlouvu od 03/2011 na dobu určitou 5 let. Po uplynutí této doby se smlouva slovně automaticky prodloužila. V tento den 05/2018 jsem neobdržel žádnou výpověď, či prodloužení. Bude se původní smlouva opět automaticky prodlužovat na 2 roky? Nebo je již automaticky prodloužená na 5 let do 02/2021? Děkuji za odpověď. Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
Z výše uvedeného vyplývá, že nájem lze opakovaně prodlužovat vždy maximálně o 2 roky. Vaše nájemní smlouva tedy byla automaticky prodloužena do roku 2020. Doporučuji Vám však situaci pro jistotu s Vaším pronajímatelem nejlépe písemně vyjasnit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Na jak dlouhou dobu se nájemní smlouva automaticky prodlužuje pokud nájemník bydlí další 3 měsíce v nájemním bytě, domě?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Kdo vyplácí nálezné při odevzdání peněz na obecní úřad, magistrát?

Měl bych dotaz na nález většího obnosu peněz v obchodním domě. Dne 9.5.2018 jsem našel v Kauflandu Olomouc větší obnos peněz (více než 50.000 Kč), kontaktoval jsem ihned Policii ČR, ale ti mi zdělili, že mám odevzdat nález na magistrát města Olomouc.
Rozhodl jsem se přes facebook (800 sdílení) na vlastní pěst vypátrat člověka, který to ztratil. Využil jsem k tomu i rádio Haná, ale zatím bez úspěchu, nikdo se nepřihlásil. Co byste mi doporučili jako další možnost udělat. Mám nárok na nálezné, pokud vrátím peníze na magistrát? Nebo se mám snažit využít, třeba jiná média, jak TV? Děkuji za odpověď. Ivo.

ODPOVĚĎ:
Jak máte postupovat, je upraveno v občanském zákoníku v § 1051 a násl. :
"Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného."
Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.
Pokud tedy naleznete věc, jste povinen ji odevzdat vlastníkovi nebo tomu, kdo ji ztratil, jinak obci. Nejste naopak oprávněn si ji ponechat u sebe. Měl byste nález odevzdat obci, nárok na nálezné máte.
Nárok na nálezné není, pokud by peníze pocházely z trestné činnosti (což zřejmě neplatí pro tuto situaci).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nálezné při nálezu většího množství peněz - kdo nálezné vyplatí pokud se nenajde majitel peněz?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Automatické prodloužení podnájemní smlouvy potvrzené emailem, elektronicky pronajímatelem - platnost prodloužení

Mám dotaz ohledně podnájemní smlouvy. Uzavřeli jsme ji 16.5.2017 s platností do 31.12.2017. Novou jsme zatím do 20.5.2018 nedostali k podpisu. V bytě tedy bydlíme více jak 3 měsíce po skončení doby podnájmu, mělo by dojít k automatickému prodloužení smlouvy na další rok. V podnájemní smlouvě máme ale napsáno:
"Podnájem se sjednává na dobu určitou do 31.12.2017 s možností prodloužení písemným dodatkem 1 měsíc před ukončením podnájemní smlouvy."
Potřebovali bychom se teď narychlo odstěhovat. Žádný dodatek jsem nedostal a nepodepsal, pouze na emailový dotaz majitele v listopadu 2017 jsem odpověděl, že chceme v podnájmu pokračovat (podle mě nenahrazuje písemný dodatek a doručení emailu bez potvrzení o doručení emailu nebo elektronického podpisu je sporné).
Máme tedy smlouvu automaticky prodlouženou a týká se nás 3měsíční výpovědní lhůta nebo k prodloužení smlouvy nedošlo vlivem omezení ve smlouvě? Děkuji, Jáchym.

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že k prodloužení podnájemní smlouvy skutečně nedošlo, neboť nebyla dodržena smlouvou dohodnutá forma dodatku. Smluvní ujednání má přednost před zákonným ustanovením, navíc zákon neuvádí, že by se na podnájemní vztah mělo uplatnit ustanovení o automatickém prodloužení nájmu v případě pokračovaní v užívání bytu.
Jen pro úplnost dodávám, že podnájemní smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, pokud však již má písemnou formu, měla by být měněna stejnou formou (myšleno stejně přísnou), a to i pokud jde o podpis účastníků.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je platné prodloužení podnájemní smlouvy jinou formou, než uvedenou v podnájemní smlouvě (dohodnuto písemným dodatkem, ale pronajímatel použil elektronickou cestu, email)
Neplatné prodloužení nájemní smlouvy z důvodu jiné písemné formy
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Koupě části nemovitosti s věcným břemenem - musí nový majitel plnit věcné břemeno uzavřené s původním majitelem?

Prosím o radu ohledně nemovitosti: Bydlíme s manželem u jeho rodičů v domě a ještě tady bydlí rodiče manželovy maminky. Z nemovitosti jsem s manželem vyplatila bratra maminky manžela (strýce), který vlastnil 1/4. Dům má tři patra každé patro je samostatné pro život každé z rodin.
Maminka manžela vlastní 1/2 domu, její manžel 1/4 a my s manželem jako SJM zbytek 1/4.
Maminka manžela dostala 1/2 darem od svého otce, který tu žije.
Bylo zřízeno i věcné břemeno užívání pro jejího otce.

Mé dotazy:
My jsme si svoji 1/4 koupili od toho bratra (strýce) tudíž se na nás vztahuje věcné břemeno užívání a vše co je ve smlouvě břemene uvedeno?
Vztahuje se na nás i darovací smlouva, kterou podepsala maminka manžela svému otci, který ji daroval 1/2? Darovací smlouva a smlouva o věcném břemeni je každá samostatně nebo se spojují? Je možné se nějak bránit otci maminky (dědovi), který má zde věcné břemeno, aby nás v našem bydlení neomezoval...Zůstali jsme v domě jen já s manželem, rodiče manžela to vzdali a odstěhovali se. Otec maminky manžela stále vyhrožoval odebráním daru pro nevděk i když se o něj starali, je mu 81 roku a je senilní. Děkuji, kdyby byl dotaz komplikovaný zašlu podklady. Děkuji Jitka

ODPOVĚĎ:
Pokud dotaz dobře chápu, tážete se, zda jste v důsledku koupě 1/4 nemovitosti od strýce povinnými z věcného břemene ve prospěch oprávněného - dědy. Ano, jste, jelikož nastupujete do všech práv a povinností původního majitele.
Darovací smlouva se na vás nijak nevztahuje, vy jste nebyli obdarovaní, proto vám nikdo nemůže vyhrožovat odebráním daru. Osoba, která má zřízeno věcné břemeno, je povinna ho užívat tak, aby neomezovala ostatní obyvatele domu a stejně tak ostatní obyvatelé jsou povinni respektovat věcné břemeno. Pokud k omezování dochází, nezbývá, než se obrátit na soud, resp. zvážit zrušení věcného břemene soudně a prokazovat, že děda věcné břemeno zneužívá takovým způsobem, že Vám znemožňuje realizovat vaše vlastnické právo.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osoba s věcným břemenem dovolila jiné osobě bydlet v nemovitosti - může to udělat?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak zjistit kdo zdědil autorská práva ke knize - práva neprojednáná v dědickém řízení po spisovateli

Po strýci (bratrovi mé matky), který zemřel 1985, nabyla celé dědictví jako univerzální dědic jeho manželka. Hodnota dědictví byla tehdy cca 4.000 Kčs (hotovost, osobní věci). Krátce před smrtí však strýc dopsal román a předal jej nakladateli. Rok po jeho smrti kniha vyšla tiskem.
V rozhodnutí o dědictví není uvedeno nic o autorských právech k dílu. Strýcova žena po smrti strýce se již nevdala a v r. 1990 zemřela. K projednání dědictví po ní jsem nebyl přizván a netuším, kdo dědil. Nevím nic o závěti, děti spolu neměli, nevím, že by měla sourozence. Je pravděpodobné, že zemřela bez dědiců.
Nyní bych chtěl jako jediný žijící příbuzný strýce nechat knihu znovu vydat, ale nemám jak prokázat nakladateli, že disponuji autorským právem k dílu nebo že mám souhlas dědice.
Jak zjistím, kdo po strýcově zemřelé manželce zdědil jeho autorská práva? Kdo mi sdělí něco o tom, kdy, kdo a jak o dědictví rozhodl? Je notář povinen mi vůbec něco sdělit? Mohu někde nahlédnout do usnesení o dědictví? Pokud dědictví nabyl stát jako odúmrť, mám vůbec nějakou možnost to zjistit?

ODPOVĚĎ:
Pro získání relevantních informací Vám doporučuji učinit dva kroky:

1/ Kontaktování Státního fondu kultury České republiky:
Dle § 27/1 autorského zákona trvají majetková autorská práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
Majetková autorská práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou (tedy jako odúmrť), vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky. Příjmy z výkonu majetkových autorských práv státu vykonávaných tímto státním fondem jsou příjmy tohoto státního fondu. Tento státní fond vede jmenný seznam autorů, jejichž majetková práva stát zdědil nebo mu připadla, aktualizuje jej za každý kalendářní rok a do 31. ledna následujícího kalendářního roku jej uveřejňuje na svých internetových stránkách (§ 26/2 autorského zákona).
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat Státní fond kultury České republiky a ověřit zde, zda stát eviduje majetková autorská práva po Vašem strýci (resp. vzešlá z dědického řízení po Vaší tetě) :
https://www.mkcr.cz/statni-fond-kultury-cr-42.html

Určitou komplikaci představuje fakt, že Váš strýc i Vaše teta zemřeli před nabytím účinnosti autorského zákona. V době smrti Vašeho strýce a Vaší tety byla tato oblast upravena (dnes již zrušeným) zákonem o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. Dle tohoto „starého“ autorského zákona platilo, že:
- autorské právo přecházelo na dědice (§ 29/1 „starého“ autorského zákona), tento zákon však neupravoval, zda může majetkové autorské právo připadnout státu jako odúmrť;
- neměl-li autor dědiců nebo odmítli-li dědici dědictví přijmout, stala se jeho díla volnými; mohla tedy být užita kýmkoli (§ 35/1 „starého“ autorského zákona).

Dle "starého" autorského zákona by tak měla být majetková autorská práva po Vašem strýci volná (samozřejmě za předpokladu, že Vaše teta neměla žádné dědice, na které by tato práva přešla). Vzhledem k tomu, že "starý" autorský zákon nepočítal s tím, že majetková autorská práva mohou připadnout státu jako odúmrť, naopak, pro případ neexistence dědiců převáděl majetková autorská práva do volného režimu, neměla by být majetková autorská práva k románu Vašeho strýce evidována Státním fondem kultury České republiky.

2/ Kontaktování soudu:
Abyste ověřil, co přesně bylo předmětem dědického řízení po smrti Vaší tety (z dotazu dovozuji, že usnesení o skončení dědického řízení po Vašem strýci máte k dispozici), kontaktujte okresní soud místně příslušný dle adresy trvalého pobytu Vaší tety v době její smrti. Tento soud požádejte o nahlédnutí do soudního spisu, který byl soudem v rámci dědického řízení veden.
Dle § 44/2 Občanského soudního řádu platí, že každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy.
Vzhledem k Vašemu záměru vydat znovu strýcův román, je Váš právní zájem nepochybně dán. Tímto způsobem byste měl ověřit, zda byla majetková autorská práva k románu Vašeho strýce řešena v rámci dědického řízení po Vaší tetě.
Pokud by se Vám pomocí shora popsaných kroků nepodařilo zjistit, zda v současné době svědčí majetková autorská práva k románu Vašeho strýce státu, jiné osobě či nikomu (neboť se jedná o volná majetková autorská práva), můžete u soudu ještě iniciovat dodatečné projednání těchto majetkových autorských práv, tedy jakési znovuotevření dědického řízení po Vašem strýci a po Vaší tetě (§ 192 a § 193 zákona o zvláštních řízeních soudních).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění autorských práv ke knize neprojednaných v dědickém řízení
___

OČAN-NEZAŘAZENÉ
Je možné publikovat fotografie již zemřelých lidí z veřejných akcí - problém s potomky zesnulých

Podařilo se nám (spolku) získat unikátní soubor historických fotografií z období 1930-1990. Jsou na nich zachyceny kulturní akce (masopusty, zábavy, máje apod.) a samozřejmě mj. osoby naší obce na těchto akcích, některé žijící, některé již ne. Fotografie mapují společenský život v obci.
Všechny fotografie jsou pořízeny na veřejných akcích pořádaných většinou obcí, na veřejných prostranstvích. Žádná fotografie nezachycuje osoby v "dehonestujících" pozicích. S majitelem fotografií máme sepsanou smlouvu (souhlas) s použitím pro potřeby spolku, tam problém není, fakticky nám je poskytl. Můžeme tyto fotografie po digitalizaci a začlenění do prezentací bez obav prezentovat, promítat na akcích spolku, pro veřejnost, které pořádáme?
Můžeme je bez obav uveřejňovat na našich stránkách? Jak jsem psal, od majitele souhlas máme, jedná se ale např. o potomky zemřelých lidí, popř. žijící osoby, aby od nich nevznikl problém. Děkuji, Radomír.

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že Váš záměr je možné oprávněně realizovat, a to za splnění níže uvedených podmínek.
V obecné rovině (dle § 85/1 občanského zákoníku) platí, že rozšiřovat podobu člověka (typicky jeho fotografii) je možné jen s jeho svolením.
Z tohoto pravidla však existuje výjimka, která je pro Váš záměr klíčová. Dle § 85/2 občanského zákoníku totiž platí, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby (typicky vyfotografováním) za okolností, z nichž je zřejmé, že toto zobrazení bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Pokud tedy byly předmětné fotografie pořízeny na obecních akcích zpravidla slavnostního rázu, kde se fotografovalo, muselo být všem účastníkům takových akcí zřejmé, že mohou být rovněž vyfotografováni a takto pořízené fotografie mohou být dále šířeny (rozmnožovány a zveřejňovány).
I výše uvedená výjimka (§ 85/2 občanského zákoníku) má samozřejmě svou zákonnou limitaci. Dle § 90 občanského zákoníku nesmí být zákonný důvod k použití podobizny využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

V tomto ohledu je tedy podstatné:
a/ jakým způsobem jsou lidé na předmětných fotografiích zachyceni (v tomto ohledu uvádíte, že fotografie jsou po obsahové stránce nezávadné) a
b/ jakým způsobem (při jakých příležitostech, za jakým účelem a za jakých okolností) budou fotografie (resp. jejich digitalizované podoby) Vaším spolkem prezentovány (podstatný je tedy nejen obsah předmětných fotografií, nýbrž i okolnosti jejich použití).

Přestože výše citovaný občanský zákoník je účinný od 1. 1. 2014, jsou uvedená pravidla použitelná rovněž na rozšiřování fotografií, které byly pořízeny před tímto datem.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy není nutný souhlas, svolení fotografovaného se zveřejněním jeho fotek, fotografií?
___

OBČAN-SPOLKY
Odmítnutí podepsání smlouvy zahrádkářského svazu o platbě poplatku na společné zařízení a odběru vody - následky

Jsem 20 let členem ZO Českého zahrádkářského svazu - Údolí, před letošní členskou schůzí, spolu s návrhem nového osadního řádu jsem obdržel i návrh smlouvy: „O správě, provozu, údržbě, obnově a úhradách užívání společného zařízení ZO ČZS“, v níž je uvedeno:
1. Členové ČZS-ZO ČZS hradí užívání společných zařízení formou účelového příspěvku, jehož výši stanoví členská schůze.
2. Provozní poplatek (nájem) za užívání pro člena zahrádkové osady - nečlena ČZS činí XX Kč. Jeho výše může být upravena v návaznosti na změnu nákladů na provoz společných zařízení, jejichž údržbu či obnovu na základě rozhodnutí členské schůze písemným dodatkem k této smlouvě.

Nepodepsání = odpojení vody + zákaz používat cesty uvnitř osady.
Týká se cca 20 zahrádek, ostatní (krajové zahrady) - nemusí podepsat, mají možnost přístupu z veřejné komunikace obce. Společná zařízení jsou
- cesty uvnitř osady (nejsou veřejně přístupné - uzamykatelná brána),
- rozvod vody,
- oplocení spol. prostor a elektrického rozváděče.

Je zahrádkářská organizace oprávněna tuto smlouvu vyžadovat? Řádné členské známky platím, cesty byly dosud používány bezplatně, na elektřinu a vodu se vybírá zvlášť.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by měly být rozhodující stanovy a rozhodnutí členské schůze. Pokud poplatky budou odpovídat rozhodnutí členské schůze, pak by je členové ZO měli skutečně hradit.
Pokud již máte uzavřenou smlouvu, na základě které máte zajištěn přístup k vodě a používání cesty, pak byste ovšem neměl být povinen uzavírat novou smlouvu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Užívání cesty a vody zahrádkářského svazu a nucení do uzavření nové smlouvy o poplatku za údržbu společného zařízení a odběru vody

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Rozdíl mezi hlavním vodoměrem a vodoměry odběratelů - vliv na cenu vodného

Zasílám dotaz za společné nájemníky. Bydlíme v městském bytě, kde 2016-2018 máme navýšenou platbu za kubík vody o 30 Kč než je běžné. Je totiž rozdíl na spotřebě spotřebované (protočené vody), mezi hlavním uzávěrem a našimi vodoměry a to 140 kubíků, které máme zaplatit my! Jsme povinni to platit, i když jsme prokazatelně vodu nespotřebovali (neprotočili)? Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Navýšenou částku za spotřebu vody jste opravdu povinni uhradit. Vyúčtování spotřeby vody se vždy určuje dle hlavního (fakturačního) vodoměru, který je přesnější než jednotlivé (podružné) vodoměry a zaznamenají tak i menší průtoky. Navíc mezi jednotlivými měřeními často bývá menší či větší časová prodleva a měření podružných vodoměrů tak v podstatě nikdy neodpovídají měřením hlavního vodoměru. Pokud však máte pochybnosti o spolehlivosti hlavního vodoměru, můžete si vyžádat jejich ověření podle §  11 odst.   4 zákona o  metrologii.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může majitel bytového domu nebo SVJ požáda o ověření správnosti měření hlavního vodměru domu? - velký rozdíl mezi hlavním vodoměrem a podružnými vodoměry nájemníků či majitelů bytů
___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Platnost nájemní smlouvy s neověřenými podpisy - § 2237 zákona č. 89/2012 Sb.

Vlastním garáž. V lednu 2018 jsem podepsal smlouvu o pronájmu garáže s mým nájemníkem na celý rok 2018. Smlouvu jsme podepsali beze svědků a bez ověření. Každý máme jedno vyhotovení. Kdyby během roku nájemník poruší pravidla smlouvy a já bych je chtěl po něm právně vymáhat, bude brána smlouva jako platná, když nejsou ověřeny podpisy? Děkuji, Ignác.

ODPOVĚĎ:
Zákon nevyžaduje pro uzavření nájemní smlouvy formu veřejné listiny či ověřené podpisy (vizte § 2237 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník), proto bude vaše smlouva dostačujícím důkazem, že k uzavření nájemní smlouvy skutečně došlo.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost nájemní smlouvy bez ověřených podpisů a dluh na nájmu, nájemném - je smlouva platná i bez ověření podpisů?
___

OBČAN-DLUHY
Vymáhání škody přiznané přestupkovou komisí v přestupkovém řízení - postup, návod

Vznikla mě škoda, kde byla výše do 5.000 Kč a tak to šlo přes přestupkovou komisi. Ta ale po mě chtěla odborný posudek na vyčíslení škody - ten jsem si zajistil a škoda se vyšplhala dokonce na 6.000 Kč. Nějaký čas to trvalo, ale na konci bylo vydáno rozhodnutí, kde mě jako poškozenému ukládá dané osobě uhradit vzniklou škodu + pokutu na účet města. Škodu mi do dnešního dne nikdo neuhradil (už je to víc jak 3 roky!!! ).
Přestupce nekomunikuje, odstěhoval se ani nevím kam.
Moje otázka tedy zní, jak docílit toho, že pohledávku vymůžu? Nevím jaké jsou možnosti, to musím jít k soudu a podat žalobu? Nebo exekuce? Děkuji za odpověď. Igor.

ODPOVĚĎ:
Žalobu k soudu podávat nemusíte. Pokud rozhodnutí správního úřadu nabylo právní moci, můžete se rovnou obrátit na exekutora, popř. na správce daně. Není třeba a ani není možné, aby totožnou záležitost projednal znovu soud.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Exekuce na vymáhání škody přiznané přestupkovým řízením u přestupkové komise
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘMENO
Osoba s věcným břemenem obsadila dům a odmítá pustit do domu majitele - jak se bránit?

Před třemi lety (2015) přepsali rodiče rodinný dům s jednou bytovou jednotkou a provizorními pokoji na půdě s věcným břemenem dožití s tím, že se mají podílet na údržbě domu. Nic víc konkrétního ve smlouvě není. Po čase otec matku vyhodil z domu pozamykal se v bytové jednotce a tvrdí, že to je jeho a my ať jsme na půdě. Nemohu se dostat jak ke karmě, programátoru na topení koupelny ani wc. Při každém pokusu se do společných prostor dostat volá policii, která nic neřeší a otec zamyká. Dále již třikrát dostal pokutu na přestupkovém řízení ale bez výsledku a už i jednou mě napadl a zlomil žebro. Již 3 roky se na ničem nepodílí ani na údržbě, ani na chodu domácnosti, platí jen 500 Kč měsíčně. K tomu mu tři roky zajišťujeme teplo topením v kotli na tuhá paliva, na které se taky nijak nepodílí. Je PROSÍÍM možné nějak tuto situaci řešit? Už nevíme co si tady s tímto počít. Děkuji, Ilja.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám obrátit se na soud a požadovat z důvodu změny poměrů změnu věcného břemene pokud jde o jeho rozsah – určení přesných místností, které je Váš otec oprávněn užívat a stanovení plateb za energie a příspěvku na opravy domu. Případně můžete požadovat rovnou zrušení věcného břemene pro nadměrnou zátěž pro majitele nemovitosti.
Vzhledem ke znění darovací smlouvy můžete také po otci požadovat vydání bezdůvodného obohacení odpovídající přiměřeným nákladům, které jste vynaložili na údržbu domu – tyto náklady byste pak museli v případném soudním sporu na vydání bezdůvodného obohacení prokázat.
K sepsání žaloby Vám doporučuji vyhledat pomoc advokáta, který se specializuje na věcná práva.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znepřístupnění domu osobou s věcným břemenem - jak zpřístupnit nemovitost nebo zrušit věcné břemeno pro zátěž majitele?
Vydání odškodění za zabrání a znepřístupnění domu majiteli bytu, domu, nemovitosti
Musí se osoba s věcným břenemem podílet na opravách užívaného bytu, domu, nemovitosti?
Musí osoba s věcným břemenem platit energie a spolupodílet se na opravách bytu, domu, nemovitosti?
___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Může pronajímatel vypovědět nájemní smlouvu emailem, elektronicky, elektronickou poštou?

Obdrželi jsme 7.5.2018 výpověď z pronajatého bytu dle smlouvy na 90 dnů. Výpověď však byla zaslána pouze e-mailem, máme ji akceptovat? Navíc nám počítají 3 měsíce od data zaslání. Co dělat? Děkuji za odpověď Jarmila.

ODPOVĚĎ:
Záleží na znění vaší nájemní smlouvy, zda je vyžadována výpověď formou dopisu. Zákona vyžaduje písemnou formu, což může splňovat i e-mailová zpráva. V případě soudního sporu o platnost výpovědi z nájmu by však měl pronajímatel problém s prokázáním doručení emailu – nelze zpravidla dokázat, že e-mail otevřel právě nájemník. Pokud tedy nájemní smlouva výslovně nestanoví, že strany mohou písemnosti doručovat formou emailu, pak nemusíte takto zaslanou výpověď akceptovat.
Zákon dále vyžaduje, aby výpovědní lhůta plynula až od následujícího měsíce po doručení výpovědi (vždy tedy končí s posledním dnem v měsíci – viz § 2286 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost výpověďi nájmu pronajímatelem podané emailem - považuje se výpověď za doručenou?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Zrušení přenechání dědictví dědickou dohodou pro nevděk nabyvatele dědictví k "dárci" dědictví

Usnesení po zemřelé manželce ze 4.5.2015, vznikla Dohoda o vypořádání spol. jmění manželů SJM, podle par. 98 až 228 zák. , 293/2012 z. ř. s. a par. 1475 až 1720 zák. 89/2012 OZ. Otci zůstala 1/4 domu, který zdědil v minulosti po svých rodičích, zbylé 3/4 zdědil tímto jeho syn. V domě jsou dvě bytové jednotky pro otce a syna, každá zvlášť.
Nyní ale syn ztratil k otci veškerou úctu a vděk (tj. chová se nevděčně) a snaží se nepěkným a nevybíravým způsobem otce z domu vyhnat se slovy, že je to teď jeho, tedy synův dům. Napadá ho slovně, vyhrožuje mu vystěhováním, otec nesmí ani na zahradu s bazénem, kterou si vybudoval na svoje stáří. Otec se necítí v bezpečí.
Po smrti svojí ženy toto rozhodnutí udělal v dobré víře a nečekal, že se chování syna obrátí proti němu, protože spolu měli vždycky pěkný vztah. Otec by chtěl toto rozhodnutí z dědické smlouivy změnit, aby mohl ve svém rodném domě dožít svůj život v klidu a pokoji. Dohoda se synem však není možná. Prosí tedy jakým způsobem by se dalo. Velice děkujeme. Děkuji, Jaromíra.

ODPOVĚĎ:
Jestli dotaz dobře chápu, tak došlo k tomu, že v rámci dědického řízení po manželce se manžel vzdal svého podílu ve prospěch syna a uzavřel dědickou dohodu, že všechen majetek po manželce připadne synovi. A ten se nyní k tatínkovi chová špatně. Bohužel v tomto případě neexistuje možnost, jak žádat svůj dědický podíl zpět, nejedná se o darování, kde by bylo možno žádat dar zpět pro nevděk. Dohodu o vypořádání dědictví lze změnit opět jen se souhlasem obou stran, jinak situaci řešit nelze.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědická dohoda a zrušení dohody pro nevděk a požadování vydání dědictví "dárcem" dědictví po ukončení dědického řízení

___

OBČAN-BYDLENÍ
Nájem bytu, domu bez nájemní smlouvy - má pronajímatel právo na nájemné a musí nájeník platit nájem?

Nemám s majitelem sepsanou žádnou smlouvu na bydlení, sám si strhává určitou částku. Je možné po něm vyžadovat částku nazpět? Bydlíme v domě a nemáme nikdo nájemní smlouvu, nic nám neřekl a začal nám to brát z výplat, má na to vůbec nárok sám si určit výši i bez nájemní smlouvy. Děkuji za odpověď. Děkuji, Jaroslava.

ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 2237 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, vyžaduje nájemní smlouva písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že nájemní smlouvu lze uzavřít i ústně, nájemce se však může bránit, že nedošlo k platnému uzavření nájemní smlouvy – naopak pronajímatel toto učinit nemůže. Vy se tedy můžete bránit, že mezi vámi není žádný nájemní vztah – v takovém případě by však pronajímateli náleželo bezdůvodné obohacení za užívání bytu a toto by mohl samozřejmě vymáhat soudně.
Výši nájemného není nutno ve smlouvě výslovně dojednat, pak se ale rovná obvyklé výši nájmů v době uzavření smlouvy (§ 2217 občanského zákoníku). Pokud tedy nesouhlasíte s výši nájmu, nezbývá Vám než se obrátit na příslušný soud (dle polohy nemovitosti), s žalobou na určení výše nájmu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaká je výše nájmu, nájemného pokud není uvedena v nájemní smlouvě?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může výbor SVJ navýšit cenu zakázky pro dům bez konzultace s majitely bytu (členy SVJ)

Jsem členem společenství vlastníků bytových jenotek, tj. SVJ a na shromáždění v 11/2017 bylo rozhodnuto o realizaci nových vchodových dveří v ceně 150.000 Kč. Výbor SVJ údajně oslovil několik firem a sám vybral vítěze.
1. dotaz tedy z ní, zda je možné, aby výbor SVJ obešel shromáždění, nezeptal se nikoho na požadavky a sám rozhodl o vítězi. Tuto "praxi" výbor SV aplikuje již několik let. Výbor se nikterak neřídil cenou odhlasovanou shromážděním,
a tak výsledná cena převyšuje částku 200.000 Kč! (přesnou cenu nikdo nezná, neb ji výbor SV odmítl zveřejnit, stejně jako nabídky jiných firem).
2. dotaz zní, zda neexistuje podezření ze spáchání trestního činu, resp. je-li možné získat peníze převyšující částku 150.000 Kč zpět do fondu SV. Děkuji, Jelena.

ODPOVĚĎ:
Ot. č. 1) Podle ustanovení § 1208 písm. f) zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, rozhoduje shromáždění SVJ o opravě společné části domu převyšuje-li částku stanovenou prováděcím předpisem, kterým je nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, avšak jen v případě, že stanovy SVJ nestanoví něco jiného. ( (V § 13 odst. 2 nařízení vlády je limit stanoven na částku 1000 Kč v průměru na každou jednotku).
Dále v souladu s písm. g) bod 2 téhož ustanovení, udělí shromáždění SVJ předchozí souhlas k nabytí movitých věci, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím předpisem, pokud stanovy SVJ nestanoví něco jiného. (V § 13 odst. 1 nařízení vlády je stanovena tato částka na 10000, - Kč v kalendářním roce.)
Záleží tedy na znění stanov vašeho SVJ, zda se odchylují od znění občanského zákoníku.

Ot. č. 2) Každý člen výboru je povinen jednat tzv. z s  péčí řádného hospodáře (§ 159 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník), tedy s  nezbytnou loajalitou, pečlivostí a s  potřebnými znalostmi. Pokud by mu bylo prokázáno, že takto nejednal, dopustí se zneužití svěřené funkce a překročení svých oprávnění daných mu zákonem a stanovami. Poté bude odpovědný za škodu, kterou svým jednáním způsobil a lze ji vymáhat podáním žaloby na náhradu škody v občanskoprávním řízení.
K případné trestní odpovědnost se bez znalost stanov a všech podrobností nemohu vyjádřit a doporučuji Vám poradit se případně s advokátem zabývajícím se bytovým či trestním právem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může výbor SVJ rozhodnout o vlastnostech zakázky pro bytový dům bez konzultace s majitely bytů (členy SVJ)?
Musí se výbor SVJ řídit stropem částky za zakázku pro bytový dům odsouhlasenou na shromáždění členů (majitelů bytů)?
Náhrada škody způsobené nehospodárným chováním výboru SVJ a vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Nárok na nálezné když se nenajde majitel peněz a peníze připadnou obci, městu

Nalezená hotovost mnou odevzdána v lednu 2018 na policii. Policie má podezření, že se jedná o peníze z trestné činnosti, majitel zatím nenalezen. Prý v tomto případě nevzniká nárok na nálezné. Jak se mohu bránit? V případě, že nárok mám. Kam mám směřovat žádost o nálezné? Policii? nebo až předá policie peníze obci, tak na obec? Je lhůta pro podání žádosti 1/2 roku nebo mám více času? Je zákonem vyměřená lhůta pro výplatu nálezného? Jaká je výše daně z nálezného placená státu? Budou peníze vráceny obci i když se prokáže trestná činnost? Děkuji, Jindřiška.

ODPOVĚĎ:
Nález je upraven v občanském zákoníku, konkrétně v § 1051 a násl. občanského zákoníku. Nález přichází v úvahu u ztracené věci, přičemž ztráta je právní skutečnost nezávislé na lidské vůli. O ztrátu se tak jedná v případě, že k ní dojde z náhodných příčin, nikoliv z nějakého protiprávního jednání. Rozlišování mezi ztrátou a trestným činem, při kterém je odňata věc, nalezneme např. i v § 1111 občanského zákoníku.
Pro Vaši situaci je opravdu rozhodné, jak k těmto okolnostem došlo, nicméně nárok na nálezné můžete (minimálně preventivně) uplatnit i tak, dokud se neprokáže, že došlo k trestnému činu, tak budou aplikována pravidla občanského zákoníku o nálezu a potažmo i nálezném. Žádost směřujte obci, je vhodné i vůči policii, aby bylo zaznamenáno do protokolu. Pokud by se ovšem prokázalo, že peníze pochází z trestné činnosti, není policie oprávněna je předat obci, naopak postupuje podle speciálních pravidel.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na podání žádosti o nálezné peněz, komu žádost poslat? (majitel peněz se nenašel)
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může majitel bytu odmítnout přenechání společných prostor vybraným majitelům bytů za úplatu (nájem, nájemné)?

Obracím se na Vás se žádostí o vyřešení problému s nebytovými sklepními prostory. 1994 jsme si od města koupili dům (24 bytů, 4 patra), kde ve sklepních prostorách jsou nejen kóje patřící k jednotlivým bytům, ale i velké společné místnosti (ty jsou v kupní smlouvě exaktně uvedeny jako sklad, kočárkárna apod.).
Nyní však shromáždění rozhodlo (jen prostou většinou hlasů), že VŠECHNY tyto prostory dá k dispozici (údajně za úplatu) pouze vybraným členům SVj, resp. členům výboru. Zámky byly tedy vyměněny.
S rozhodnutím shromáždění nesouhlasím. Kam máme dát kočárek, kola a jiné objemnější věci výbor SV nezajímá, neb shromáždění rozhodlo. Dotaz tedy zní, zda výbor SVJ postupuje v souladu se zákonem, resp. zda hlasování shromáždění členů společenství bytových jednotek je platné. Pokud ne, jaký by byl postup, aby tyto prostory mohli užívat i ostatní vlastníci. Domluva není možná, tedy jak případně se domoci práv u soudu. Děkuji za Vaši odpověď, Ivan.

ODPOVĚĎ:
Záleží, zda bylo postupováno v souladu s ust. § 1169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dle kterého:
„Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody. “
Aby tedy mohlo být se sklepními prostory nakládáno jinak než doposud, je zapotřebí, aby vlastníci, kterých se to týká (tedy všichni, kteří měli dle Prohlášení vlastníka oprávnění tyto prostory užívat) uzavřeli dohodu a tato pak byla schválena shromážděním SVJ v potřebné většině (v prohlášení můžete mít stanovenu nutnost kvalifikované většiny pro schválení jeho změn). V případě, že proces změny účelu užívání sklepních prostor neodpovídal výše popsané proceduře, pak může být rozhodnutí shromáždění neplatné a je nutno jej v souladu s ust. § 1209 občanského zákoníku napadnout do tří měsíců u soudu podáním žaloby na neplatnost rozhodnutí shromáždění. Doporučuji Vám obrátit se na advokáta specializujícího se na bytové právo.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přenechání společných protor v bytovém domě SVJ vybraným majitelům (členům výboru) za úplatu (nájem, nájemné)

__

TRESTNÍ-TRESTY
Dopravní nehoda na přechodu zaviněná řidičem - trest, trestní sazba

Pokud by se stala nehoda, že na přechodu řidič přehlídne chodce a srazí ho vozidlem. Jak se spor řeší? Je vždy připisována chyba řidiči? Jaký je rozsah trestu? Děkuji, Ivoš

ODPOVĚĎ:
Pokud nehodu zaviní řidič, jelikož přehlédne chodce (nevěnuje řízení dostatečnou pozornost), je to jeho vina. Samozřejmě může být přihlédnuto k doprovodným okolnostem, ale primárně je vina na straně řidiče.
Další postup se odvíjí od toho, k jakým následkům dojde – např. povaha zranění chodce, škoda na zdraví a majetku apod. Podle toho se může jednat o trestný čin či přestupek, od tohoto se také odvíjí možná sankce za takové jednání.
Samozřejmě není vždy vina na straně řidiče. Pokud malé dítě vběhne pod jedoucí auto tak, že vyběhne mezi auty přímo pod vozidlo, řidič by byl (za situace, kdy se plně věnoval řízení) vyviněn. To je jen jeden z příkladů. Takových mohou být desítky.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pokuta nebo vězení pro řidiče co srazil chodce na přechodu - trest, trestní sazba
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Kdy musí dostat zaměstnanec nepřetržitý odpočinek před pracovní cestou

Pracuji jako farmaceutický reprezentant a mou náplní práce je také účastnit se kongresů. Běžně pracuji od pondělí do pátku, někdy však ve čtvrtek plynule po pracovní době jedu na kongres, kde jsem nepřetržitě až do soboty odpoledne (do pondělí mám nepřetržitý odpočinek cca 40 hodin), následující týden je to samé (opět kongres čt-so), opět tedy mám nepřetržitý odpočinek cca 40 hodin. Je nutné zaměstnanci nařizovat nepřetržité volno ve středu před prvním kongresem?
Pokud se účastním dvou zahraničních kongresů, a to od čtvrtka do čtvrtka a hned následně od soboty do středy, je v pořádku, že zaměstnavatel nařídí nepřetržitý odpočinek ve středu před prvním kongresem a v pátek mezi dvěma kongresy?
Je možné, aby si čas nepřetržitého odpočinku zvolil sám zaměstnanec? Je správné, že zaměstnavatel nařizuje odpočinek před kongresem, když se pak může stát, že se zaměstnanec kongresu nezúčastní? Neměl by být odpočinek nařízen zásadně po „odpracovaném“ kongresu? Započítává se do nepřetržitého odpočinku dovolená (pokud si ji vyberu, nepřipravuji se o nařízené volno)? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance tak, aby měl v týdnu nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin. To je ve Vašem případě dodrženo. V tomto případě není potřeba nařizovat volno ve středu před kongresem, protože jej máte od soboty do pondělí. Zaměstnavatel je tím, kdo stanoví rozvrh pracovní doby, zaměstnanec si nemůže dobu nepřetržitého odpočinku stanovit sám.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo určuje čas nepřetržitého odpočinku před pracovní cestou - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Lhůta na odvolání proti rozhodnutí ČSSZ - 30. den poslat poštou nebo 30. den musí být doručeno na ČSSZ?

Prosím o radu ve věci správního práva. Od ČSSZ jsem dostala rozhodnutí, s kterým nesouhlasím. Námitku jsem poslala prostřednictvím České pošty doporučeným dopisem poslední den lhůty, tj. 30. den od převzetí rozhodnutí. Námitky se řídí podle § 88 zákona 582/1991 Sb. (Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Bohužel mi přišla odpověď, že k mé námitce nebude přihlíženo, protože jsem námitku nedoručila včas, ačkoliv byla na poštu podána ještě v poslední den lhůty.
Byla by uznána, kdyby pošta doručila námitku během 30-denní lhůty. Měla jsem za to, že podání na poštu je ekvivalentem podání na ČSSZ, ačkoliv v 582/1991 zmínka o poště není. Prosím o Váš názor. Děkuji, Iveta.

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že názor ČSSZ je nesprávný. Lhůta k podání námitek dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení spadá do kategorie tzv. procesních lhůt, o nichž platí, že procesní lhůta je zachována, je-li posledního dne této lhůty učiněn úkon u soudu (či orgánu veřejné moci) nebo podání odevzdáno osobě, která má povinnost ho doručit (typicky držiteli poštovní licence).
V první řadě upozorňuji na skutečnost, že zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve svém § 88, který upravuje námitky, nikde nehovoří o tom, že pro zachování lhůty by bylo zapotřebí orgánu sociálního zabezpečení námitky doručit. Naopak, tento zákon ve svých odstavcích 1, 3 a 9 používá sousloví „podat námitky“, přičemž pojem „doručit námitky“ používá ve svém odstavci 4, a to v jiném kontextu (je tedy zřejmé, že zákonodárce hodlal v rámci tohoto ustanovení rozlišit mezi „podáním námitek“ a „doručením námitek“).
Dle § 88/1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je možné podat námitky proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění do 30 dnů ode dne oznámení takového rozhodnutí účastníku řízení.
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení sice obsahuje speciální ustanovení o počítání času (jedná se o jeho § 123c), to však nezakotvuje pravidlo o zachování lhůty při odevzdání podání (přípisu) v poslední den této lhůty držiteli poštovní licence.
V takovém případě je zapotřebí přihlédnout k § 88/8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle něhož platí, že není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád (jako obecný procesní předpis).
Správní řád obsahuje pravidla pro počítání času ve svém § 40. Konkrétně pak dle § 40/1 písm. d) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
Za pomoci správního řádu (s jehož použitím zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení výslovně počítá) lze tedy dospět k jednoznačnému závěru, že třicetidenní lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení je zachována rovněž v případě, kdy jsou tyto námitky v poslední den této lhůty podány na poštu.
K tomuto závěru je dle mého názoru ostatně možné dospět i bez pomoci správního řádu, a to pouze prostřednictvím zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dle § 120a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení totiž platí, že:
„Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, ... nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, ... má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem. “
Jelikož zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v tomto ustanovení hovoří o „učinění jiného právního úkonu ve lhůtě dle tohoto zákona“, lze dle mého názoru dovodit, že takovým právním úkonem mohou být rovněž námitky (na které se tudíž také vztahuje pravidlo o zachování lhůty v případě jejich předání držiteli poštovní licence v poslední den zákonné lhůty).
K závěru o zachování lhůty pro podání námitek, pakliže jsou tyto námitky předány v poslední den lhůty držiteli poštovní licence, lze tedy dospět de facto dvěma cestami.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na odvolání proti rozhodnutí správního orgánu - § 88 zákona 582/1991 Sb.
Odvolání proti rozhodnutí ČSSZ - 30. den musí být dopis doručen nebo musí být odeslán z pošty?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody od kominíka, kominické firmy - poškození zdi se znečištěním předmětů v domácnosti při vložkování komína

Máme starší dům, 2 bytové jednotky, my bydlíme v přízemí. Soused v horním patře rekonstruuje byt, při vložkování komínu (04/2018), nám udělali jím pozvaní kominíci ve zdi menší otvor a měli jsme všude plno sazí. Museli jsme dát PC, fotoaparát na odborné vyčištění a provést celkový úklid. Škodu jsme si ale v tom zmatku nenafotili a nyní s námi kominická firma téměř nekomunikuje, ba naopak, dala nám najevo, že je to naše vina, kdy jsme měli údajně mít v místě poškození zdi, přidělanou knihovnu hmožděnkou, která se měla uvolnit (přitom se ale vůbec nehne).
Nevím, jak tento problém začít rozmotávat a kam se obrátit a také nevím, jestli nám nepoškodili vložku v komínu. Děkuji za odpověď. Hynek.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o poškození vložky komínu, doporučuji si pozvat odborníka, který by posoudil případné poškození. Pokud skutečně došlo k poškození, budete oprávnění požadovat opravu, případně zaplacení náhrady škody.
I v případě vzniku otvoru jste oprávněni požadovat náhradu škody, zejm. za vyčištění elektroniky. Zde budete muset prokázat, že k pochybení došlo na straně kominíků, což bude nejspíše patrné, pokud otvor nebude odpovídat zachycení knihovny.
Pokud však firma Vaše nároky odmítá, bude nutné podat žalobu k soudu, kde budete muset pochybení kominické firmy prokázat. Je třeba upozornit, že konečné posouzení oprávněnosti Vašeho požadavku bude záviset pouze na uvážení soudu, kdy neúspěšná strana hradí protistraně také náklady soudního řízení. V případě soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta.
Seznam advokátů naleznete zde: www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody způsobené firmou vložkující komíny
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Odebrání přídavku na dítě z důvodu uplatnění daňové slevy na dítě měsíčně, ne ročně (vliv na čtvrtletní průměr)

Při posledním podání žádosti o přídavek na dítě mi byl tento příspěvek zamítnut, protože jsem o pár korun překročila hranici. Paní mi řekla, že kdybych neuplatňovala daňovou slevu na dítě 1x měsíčně, ale 1x ročně, nemusela jsem o tento příspěvek přijít, protože by se mi o danou částku snížil čtvrtletní průměr.
Vůbec jsem netušila, že je toto možné? Zašla jsem tedy za naší účetní, že bych si chtěla nechat uplatňovat slevu na dítě 1x ročně ona mi řekla, že to není možné, že si to musím uplatňovat 1x měsíčně, jinak že bych si musela daňové přiznání dělat sama. Jsem teď zmatená.
Opravdu má uplatňování slevy na dítě 1x měsíčně vliv na přiznání dávky (podle nových pravidel, kdy se potvrzení o přijmu musí podávat čtvrtletně, místo 1x ročně jako vloni)? Kdybych si nechala slevu na dítě uplatňovat 1x ročně, mám větší šanci na přiznání přídavku na dítě? Přijde mi to zvláštní, je však pravda, že mi o tu slevu na dítě měsíčně výdělek klesne, a tudíž bych měla menší čtvrtletní průměr. Pokud je to pravda, stačí zajít za účetní, že si chci tedy nechat dělat daňové přiznání sama nebo to musím nahlásit ještě i jinde?

ODPOVĚĎ:
V současnosti se rozhodný příjem pro přiznání přídavků na dítě zjišťuje za kalendářní čtvrtletí předcházejícímu čtvrtletí, ve kterém žádáte výplatu přídavku. Uplatňování "slevy na dítě" má vliv, protože podle zákona o státní sociální podpoře rozhodným příjmem je příjem vyplacený na základě zákona o daních z příjmů a ovlivňuje výši vámi obdrženého čistého příjmu.
Nyní, když kvůli výši vašeho příjmu nemáte na přídavky na děti nárok a pokud se u Vás nebude uplatňovat daňový bonus na dítě formou slevy a vyplacení bonusu za každý měsíc (dále jen "sleva na dítě"), tak Vám samozřejmě klesne výše příjmu v rozhodném období a budete moci získat nárok na příspěvek a dítě. Ovšem pokud dojde k uplatnění slevy na dítě jednou ročně, tak v jednom kalendářním čtvrtletí Vám dojde ke zúčtování přeplatku na dani a daňového bonusu, tudíž vám vzroste v jednom měsíci výrazně příjem a tudíž při žádosti o přídavek na další čtvrtletí nebudete mít nárok. Vše to tedy znamená, že přídavek na dítě, pokud dojde ke změně uplatňování slevy na dítě z měsíčního intervalu na roční, budete moci pobírat nejspíš pouze 3 kalendářní čtvrtletí a v jednom vždy nárok ztratíte.
Teď ke způsobu jak změnit uplatňování slevy na dani. Zaměstnavatel, u kterého jste učinila prohlášení k dani, na základě údajů v něm uvedených, provádí měsíčně zúčtování příjmů, kde uplatní slevu na poplatníka, dítě, atd. Jednou ročně na základě Vaší žádosti zaměstnavatel provede roční zúčtování a vratí vám případný vypočtený přeplatek. Informace pouze o tom, že si budete muset podávat sama daňové přiznání není zrovna to nejdůležitější. Podstatné je učinit změnu prohlášení k dani u zaměstnavatele a neuvádět zde údaje o vyživovaných dětech, tím pádem vám zaměstnavatel bude uplatňovat při výpočtu mzdy poze základní slevu na poplatníka. Následně můžete jako vždy do 15. února požádat zaměstnavatele provést zúčtování zaplacených záloh na dani, slevy na dani a daňového zvýhodnění. V tomto termínu byste doložila svému zaměstnavateli údaje o vyživovaných dětech za minulý kalendářní rok a potřebné doklady jako je třeba potvrzení o studiu a podobně. Další možností je podat daňové přiznání sama za sebe, ale i v tomto případě byste musela u vašeho zaměstnavatele změnit prohlášení k dani, aby vám neuplatňoval slevu na dítě. V obou případech ale obdržíte přeplatek na dani a daňové zvýhodnění na dítě jednou za rok. S tím také souvisí, že při této změně bude váš měsíční vyplacený čistý příjem o určitou částku nižší než doposud (při 1 dítěti 1117 Kč měsíčně, při 2 dětech 2734 Kč měsíčně, atd.) a budete s tím muset také počítat ve vašich finančních plánech. A slevu na dítě a vyplacení daňového bonusu pak obdržíte jednou ročně za předcházející kalendářní rok (zvýšení příjmu v dubnu při 1 dítěti o 13404 Kč, při dvou dětech dohromady o 32808 Kč atd.).
Závěrem, pokud budete chtít podávat si daňové přiznání sama, tak si před termínem k podání daňového přiznání požádáte svého zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech, ve kterém je uvedena výše zúčtovaného a vyplaceného příjmu, slev na dani atd. , na základě kterého poté sestavíte daňové přiznání. Každopádně v obou případech je nutné změnit v prohlášení k dani u vašeho zaměstnavatele "prohlášení k dani", aby neuplatňoval v měsíčním zúčtování mzdy slevu na dítě. Ovšem pokud vám zaměstnavatel a účetní vyjde vstříc, tak by bylo možné, jak uvádím výše provést zúčtování slevy na dítě a daňového bonusu jednou za rok na základě vaší žádosti s dodání potřebných informací vámi doložených zaměstnavateli vždy do 15. února.
Jinde uvedené změny nahlašovat nemusíte, jedná se o vztah zaměstnanec-zaměstnavatel a jednou za rok podat daňové přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu, kterému nemusíte nic dopředu hlásit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Uplatňování slevy na dítě 1x měsíčně - vliv na přiznání dávky, přídavku na dítě
___

OBČAN-BYDLENÍ
Balkon součástí bytu - může SVJ rozhodnout o stržení balkonu a postavení lodžií?

Dům, který je ve společenství vlastníků bytových jednotek SVJ je osazen standardními balkóny. Výbor SVJ se rozhodl iniciovat akci, ve které by měly být stávající balkóny strženy a nahrazeny lodžiemi. V Prohlášení vlastníka a v uzavřených Smlouvách o převodu vlastnictví bytové jednotky je uvedeno, že stávající balkony jsou součástí bytové jednotky, tedy nikoliv společným vlastnictvím domu (byty byly koupeny před vydáním Nařízení vlády č. 366/2013). Výstavba nových lodžií by měla být hrazena z půjčky. Doba splácení půjčky by měla být cca 15 let.
Dotaz:
1) Může o stržení stávajících balkonů a výstavbě lodžií rozhodnout v většina vlastníků? Nebo musí pro stržení stávajících balónů a výstavbě lodžií v tomto případě souhlasit všichni vlastníci?
2) Lze aplikovat Nařízení vlády 366/2013, zejména § 5 odst. f, o společném vlastnictví zpětně a negovat tím původní ustanovení Prohlášená vlastníka a ustanovení Smluv o převodu vlastnictví bytové jednotky?
3) Lze pro kvorum ke schválení půjčky na tuto výstavbu lodžií aplikovat § 1132 NOZ 89/2012?

ODPOVĚĎ:
ot. č. 1) Vzhledem k tomu, že stávající balkony jsou součástí bytové jednotky, musí o jejich stržení rozhodnout všichni vlastníci jednotlivých bytů. Stejně tak musí všichni rozhodnout o výstavbě nových lodžií, neboť se na váš bytový dům vztahuje „stará“ právní úprava účinná do 31.12.2013, tedy zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. a lodžie budou opět součástí bytových jednotek.
ot. č. 2) Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. nelze aplikovat. Prohlášení vlastníka zůstává v platnosti.
ot. č. 3) Ano, toto ustanovení je nutno aplikovat pro rozhodnutí o schválení půjčky s dobou splatnosti delší než 10 let, a to zejména v případě, kdy je dům zatížen zástavním právem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rekonstrukce balkonů kdy je balkon součástí bytové jednotky - může SVJ rozhodnout o odstranění balkónů a postavení lodžií?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Objevení majetku neprojednaného v dědictví po uzavření dědického řízení před novým občanským zákoníkem - bude dědit 6. dědická třída?

Chtěla bych požádat o radu týkající se nově objeveného majetku/dědictví, který nebyl zahrnutý v dědickém řízení v roce 2000. Osoba, která dědila, žila ve společné domácnosti se zemřelým, ale už rovněž po smrti. V tuto chvíli by byli jedinými „přímými“ dědici dva bratranci, ale jestli dobře chápu, tak oni nespadají do právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitele, což byl rok 2000.
S největší pravděpodobností připadne tento nalezený majetek státu, protože nová třída – 6. třída, kdy dědí sestřenice a bratranci vešla v platnost až v roce 2014. Pokud by tomu tak bylo asi nemá žádný smysl požádat o dodatečné projednání dědictví, protože okruh dědiců se oproti původnímu asi nemění.
Prosím o radu, jestli můj úsudek je správný, nebo se mýlím. Děkuji moc předem za vaši radu. Děkuji, Ivona.

ODPOVĚĎ:
Ano, Váš úsudek je správný a v daném případě nemá cenu podávat návrh na dodatečné projednání dědictví.
Majetek by připadl státu jako odúmrť.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neprojednaný majetek v dědictví a dědění státem jako odúmrť, dědické řízení před rokem 2014 a neexistence 6. dědické skupiny
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Odstěhování matky s dítětem ze zahraničí od otce dítěte (cizince) do ČR (dítě má české občanství) - jde o únos?

Dcérka sa narodila v Nemecku (11/2016), má české občianstvo po otcovi, ja som Slovenka. Žijeme stále v Nemecku. Chcela by som sa Vás spýtať, že ak sa rozhodnem odísť s dcérou žiť do Čiech a otec zostane v Nemecku, či to môže byť považované za únos. Ďakujem pekne. S pozdravom Izabela.

ODPOVĚĎ:
Nejdůležitějším právním dokumentem na mezinárodní úrovni je Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980. Podle této úmluvy je mezinárodní únos protiprávní přemístění či zadržení dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče, kterému svědčí právo péče o toto dítě, nebo bez souhlasu soudu. Obvyklým bydlištěm dítěte nemusí být místo trvalého bydliště ani stát, jehož je dítě státním občanem. Jedná se o místo, na němž se rodiče naposledy dohodli, že tam bude dítě žít, místo, kde se dítě fakticky zdržuje po určitou delší dobu, kde chodí do školy, má zde lékaře, kamarády, vytvořené zázemí apod. Pokud druhý rodič má rodičovská práva k dítěti (nebyl těchto práv zbaven například rozhodnutím soudu) a dojde k porušení jeho práva na péči o dítě, jedná se o protiprávní jednání, které v některých státech může být i trestným činem.
V případě, že byste s dítětem z Německa skutečně odjela bez souhlasu jeho otce, otec dítěte by se mohl obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně nebo obdobný ústřední orgán v Německu a prostřednictvím soudního řízení se domáhat navrácení dítěte do Německa.
Pokud se chystáte opustit zemi, ve které žijete (Německo) a odjet do jakékoliv jiné země (ČR, Slovensko), pokuste se nejprve celou situaci vyřešit smírně, uzavřít s otcem dítěte mimosoudní písemnou dohodu o úpravě poměrů k nezletilému dítěti a získat jeho písemný souhlas s vycestováním s dítětem do zahraničí. Jestliže dohoda s otcem dítěte nebude možná, můžete se obrátit na soud a požádat o úpravu poměrů k dítěti (svěření dítěte do Vaší výlučné péče). Následně se můžete pokusit zajistit si rozhodnutí soudu, které by nahrazovalo souhlas otce dítěte s vycestováním do zahraničí. Rozhodně doporučuji poradit se o Vaší situaci na místním zastupitelském úřadě. Zde by Vás měli nasměrovat na příslušné instituce, které Vám mohou poskytnout potřebnou odbornou pomoc.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mezinárodní odstěhování matky dítěte od otce dítěte - otec žijící v Německu, dítě má české občanství
Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí

__

RŮZNÉ-ZNALCI, ODHADY, POSUDKY
Nahrávka znalce bez jeho vědomí a souhlasu - využití jako důkaz u soudu v soudním řízení

Otec v 11/2017 pořídil audio nahrávku z vyšetření dcery, ale bez vědomí znalkyně. Audio nahrávku chce použít jako důkaz a nabídnout ji při jednání soudu, kdy znalkyně ve zprávě z vyšetření uvádí nepravdy. Je pořízení trestné? Co hrozí otci? Děkuji za odpověď. Hana.

ODPOVĚĎ:
K problematice jsme v minulosti vydali poměrně zajímavý článek, který je možné k prohlédnutí zde:
NAHRÁVKA JAKO DŮKAZ - https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/15572-nahravka-jako-dukaz.html
Pořizování audio záznamů bez vědomí osoby, která je nahrávaná, je značně ošemetné. Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. K podobnému se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud (sp. zn. 8 Afs 40/2012) takto:
V úvahách o možnosti užít utajený záznam hovoru pořízený soukromou osobou je třeba v každém konkrétním případě zohlednit, že zde dochází ke střetu ústavně chráněných zájmů. Za situace, kdy je užití posuzovaného důkazního prostředku v zásadě přípustné, bylo zcela na místě uvážit, zda může ochrana soukromí a osobnostních práv žalobce převážit nad zájmem společnosti na objasnění a potrestání deliktního jednání. V tomto případě nedošlo k pořízení nahrávky za účelem narušení soukromí žalobce, ale k prokázání jeho deliktního jednání. Proto jejím pořízením nedošlo k nepřijatelnému zásahu do práva na ochranu soukromí.
Bude tedy nezbytné posoudit, zda pořízením nahrávky nedošlo k nepřípustnému zásahu do práv znalkyně, nicméně lze předpokládat, že nikoliv, a to právě s ohledem na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kdy soud shledal, že pokud má být nahrávka použita jako důkaz deliktního jednání, je její pořízení (ve většině případů) přípustné.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné nahrát soudního znalce na mobil, diktafon, kameru bez jeho souhlasu a vědomí?
Je možné použít jako důkaz u soudu nahrávku soudního znalce?
Nahrávka soudního znalce bez jeho souhlasu a vědomí - přestupek nebo trestný čin?
___

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
Vypořádání společného jmění manželů SJM - družstevní byt (byt zapsaný jen na jednoho z manželů)

V průběhu manželství se koupil DRUŽSTEVNÍ byt, na který se brala hypotéka (již doplacena), kde jsem i byla uvedena jako spolužadatelka. Na co mám nárok při vypořádání společného jmění manželů? V družstvu je pravděpodobně uveden pouze manžel, v družstvu prý nelze napsat oba manžele. Hypotéka 1.400.000 Kč. Prodejní hodnota cca 3.000.000 Kč. Velmi děkuji za odpověď. S pozdravem, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Pokud byl družstevní byt koupen v době manželství, není rozhodné, kdo je uveden jako člen družstva (v případě koupě v době manželství musíte být uvedeni oba, pokud nejste, je to administrativní chyba). Členský podíl je součástí SJM a v případě vypořádání SJM máte právo na polovinu hodnoty členského podílu, který odpovídá polovině tržní ceny bytu. Tedy fakticky máte právo na polovinu hodnoty bytu, ve Vámi uváděném případě 1.500.000 Kč.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má vliv kdo z manželů je zapsaný jako člen družstva na vypořádání družstevního bytu?
___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
Může ochranka obchodu zadržet zákazníka násilím a držet ho v obchodě do příjezdu Policie při podezření na krádež?

Musím čekat na příjezd policistů pokud mě např. ochranka v obchodě obviní z krádeže? Mám právo na nějakou kompenzaci pokud se ukáže, že jsem nic neukradla? Kvůli ztracenému času a ponížení? Může mě ochranka zadržet násilím? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
K tomuto např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 838/2006:
"Zaměstnanec bezpečnostní služby může omezit osobní svobodu jiného (při splnění podmínek § 76 odst. 2 tr. ř.), tj. jde-li o osobu, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté – zaměstnanec tím chrání oprávněné zájmy (zabránění krádeži). Tudíž pokud jste zadržena ochrankou obchodu, musíte vyčkat na příjezd Policie ČR – ta by měla následovat bezprostředně (bez zbytečného odkladu) po Vašem zadržení.
Zaměstnanec ochranky je také oprávněn při zadržení užít násilí k překonání odporu, nicméně ovšem musí se jednat o přiměřený rozsah násilí.
Máte možnost požadovat náhradu vzniklé újmy, kdy se bude posuzovat především, zda ochranka důvodně předpokládala, že došlo k trestnému činu či přestupku, nebo zda takto vůči Vám jednala svévolně, apod.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí kupující občan čekat na příjezd policie při zadržení ochrankou obchodu, supermarketu?
Použití násilí ochrankou obchodu k zadržení zloděje zboží
Náhrada škody za ponížení a ztracený čas při neoprávněném zadržení ochrankou obchodu u podezření z krádeže zboží obchodu
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak požádat o druhého dědice o vyplacení dědictví po získání nemovitosti do spoluvlastnictví v dědickém řízení

Po otci, který zemřel 2017, zdědili 3 synové polovinu rodinného domu a druhou polovinu vlastní jeho bývalá družka. Je nějaká reálná možnost ze zákona vyplacení naší poloviny spolumajitelkou? V domě toho času bydlí syn spolumajitelky. Děkuji, Ferdinand.

ODPOVĚĎ:
Máte dvě možnosti, buď v rámci předkupního práva nabídnout spolumajitelce Váš podíl ke koupi, pokud jej nekoupí, pak nabídnout k odkupu třetí osobě.
Nebo podat k soudu žalobu na zřušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a domáhat se, aby byl celý rodinný dům přikázán spolumajitelce a uložena jí povinnost Vás vyplatit. Pokud s tím budou problémy, soud může nemovitost prodat v dražbě a výtěžek z prodeje rozdělit mezi spolumajitele.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zrušit a vyplatit dědictví ze zděděného bytu, domu, nemovitosti získaného dědickým řízením?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Uvedení v omyl při koupi vozidla, prodávající lzal že bylo vozidlo servisované - náhrada, sleva z kupní ceny auta, automobilu, vozidla

V 03/2018 jsem koupila osobn automobil od prodejce specializujícího se na prodej aut po operativním leasingu. V inzerátu bylo uvedeno, že je auto po velkém servisu ve 148 000 km (do 178 000 km) - výměna veškerých náplní, filtrů, brzových destiček a kotoučů. Na pohled to i tak vypadalo, že bylo měněno (dle slov pána ze servisu). Na servisu ve 150 000 km těsně po koupi vozidla se však ukázalo, že tento servis dělán nebyl a prodejce tak uvedl v inzerátu nepravdivé informace. Tento servis nás stál 12.000 Kč (vyměněno vše co prodejce uváděl, že bylo děláno při 148 000 km - tedy brzd. desky + kotouče přední, filtry a náplně).
Máme nárok na to, po prodejci požadovat finanční náhradu za tento servis, který uváděl, že byl proveden i když tomu tak nebylo? Dotyčný inzerát mám vytištěný a veškeré papíry ze servisu také.
Děkuji, Hermína.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2161 občanského zákoníku platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající popsal.
V tomto případě by se tedy mělo jednat o vadu, na základě které můžete požadovat slevu z kupní ceny, která by měla odpovídat nákladům na provedení servisu. Písemně proto vyzvědět prodávajícího k úhradě s tím, že jinak se budete domáhat zaplacení žalobou u soudu.
Pokud prodávající dobrovolně částku nezaplatí, obraťte se s návrhem na mimosoudní řešení sporu k České obchodní inspekci. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by ani toto řízení nepomohlo, pak bude nutné podat žalobu k soudu. V tomto případě bude pouze soud posuzovat, zda se skutečně jedná o skrytou vadu, a zda Vám tedy vznikl nárok na slevu z kupní ceny. V případě soudního sporu hradí neúspěšná strana náklady soudního řízení. V tomto případě doporučuji využít pomoc advokáta.
Seznam advokátů naleznete zde: www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak získat slevu na auto pokud prodávající lhal že byly provedeny opravy, které reálně provedené nebyly a nový majitel si je udělal na vlastní náklady?
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Služebnost cesty sousedovi - může to majitel pozemku odmítnout?

Manžel je majitelem pozemku - zahrady, která sousedí s dalším pozemkem - také zahradou. Tyto dva pozemky doposud nebyly odděleny plotem. Nyní by manžel chtěl svůj pozemek oplotit. Majitelka vedlejšího pozemku však přišla s požadavkem, aby mohla mít umožněný přístup ke svému pozemku přes manželův pozemek - nyní tam však žádná cesta, stezka apod. není (pouze travnatá plocha). Sousedka svůj požadavek opírá o fakt, že její pozemek má přístup omezený, lze se na něj dostat pěšky, popř. osobním autem, a v případě, že se v budoucnosti rozhodne si na zahradě postavit chatu či dům, nedostane se na něj nákladním autem či stavební technikou. Sousedka navrhla situaci řešit zřízením služebnosti cesty - je vůbec možné tuto služebnost zřizovat, když doposud přes manželův pozemek žádná cesta nevede.
Musí manžel přistoupit na služebnost cesty? A co by to pro něj jako majitele pozemku znamenalo? Musel by pozemek upravit a udržovat na své náklady tak, aby byl pro sousedku kdykoliv bez omezení průjezdný? Lze takovou služebnost zřídit pouze na konkrétní osobu, účel, omezený časový horizont a specifikovat pravidla, za jakých bude přejezd uskutečňován. A je nutné tuto služebnost (věcné břemeno) zanést také do katastru nemovitostí?
V rámci dobrých sousedských vztahů by chtěl manžel vyjít vstříc, ale také by rád měl možnost kontroly, kdo a jakým způsobem přes zahradu projíždí. Proto navrhl sepsat se sousedkou písemnou dohodu (slib), že v případě potřeby (stavby, popř. jiných úprav na zahradě) jí umožní na vymezené části pozemku za předem stanovených podmínek přejezd přes jeho zahradu.
Lze situaci řešit takovou písemnou dohodou mezi sousedy? Děkuji, Ida

ODPOVĚĎ:
Písemnou dohodou mezi sousedy situaci sice řešit lze, nicméně taková dohoda není nijak vymahatelná a pokud byste se ji rozhodli v budoucnu nerespektovat, sousedka s tím nic nenadělá. Zřízení služebnosti samozřejmě zatěžuje nemovitost vlastníka a je pro ni určitým omezením, neboť pokud je věcné břemeno zřízeno, Vaše svobodné nakládání s pozemkem je omezeno a vázáno na souhlas souseda. Pokud by bylo zřízena služebnost průjezdu, pak by skutečně muselo být zajištěno, aby byl pozemek bez omezení průjezdný ve vyznačené trase, a aby byl udržován tak, aby průjezdný zůstal. Nutno poznamenat, že za zřízení služebnosti se platí, sousedka by tedy měla za zřízení služebnosti nějakou částku zaplatit. Služebnost můžete omezit na konkrétní osobu, na určité období. Vše lze vyspecifikovat ve smlouvě o zřízení služebnosti, která se vkládá do evidence nemovitostí. Manžel samozřejmě nemusí na zřízení služebnosti přistoupit. Pokud by ji ale sousedka chtěla prosadit, musela by se obrátit na soud, který by pečlivém prověření situace a možností, jak se na pozemek dostat jinak, buď věcné břemeno zřídil či nikoliv.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může majitel pozemku odmítnout zřízení věcného břemene cesty pro souseda?
Písemný slib možnosti přejezdu po pozemku souseda v případě stavby - vymahatelnost příslibu
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Jaká je náplň práce v zaměstnání - pracovní smlouva na "marketingový pracovník"?

Jak mohu, prosím, zjistit co je a co není mojí náplní práce, pokud neexistuje žádný dokument, který by náplň práce specifikoval a pracovní smlouva je sjednána na pozici marketingového pracovníka?
2x měsíčně mi zaměstnavatel nařizuje kopírovat cca 300 faktur pro externího účetního a jelikož je teď podstav s řidiči dodávek, tak mě chce nechat zhruba 1-3x týdně jezdit dodávkou a vozit zboží k zákazníkům. Také musím 1x za 2 týdny počítat tržby na pokladně.
Mohu tyto činnosti odmítnout (nebo alespoň některé? ), aniž bych riskoval porušení pracovní kázně a následnou výpověď? Jde mi o to, že kvůli těmto činnostem nestíhám plnit svoje činnosti spadající do oblasti mého sjednaného druhu práce (marketing) a musím pak pracovat přesčas, který mi NENÍ proplacen. Děkuji, zdraví Filip

ODPOVĚĎ:
Pokud není výslovně stanovena náplň práce, je nutné řešit, zda ukládané úkoly odpovídají druhu práce uvedenému v pracovní smlouvě. Pokud není u daného zaměstnavatele obvyklé, že by marketingový pracovník vykonával i tyto činnosti, pak se zřejmě nejedná o úkoly odpovídající sjednanému druhu práce a je možné je odmítnout.
Pokud je vykonávána práce přesčas a je nařízená nebo rozsah práce je takový, že není možné tuto práci vykonat v řádné pracovní době, musí být přesčasová práce proplacena.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neproplacení přesčasu zaměstnavatelem - vymáhání neproplacené složky mzdy
___

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
Nedobrovolná hospitalizace na psychiatrii a vliv videozáznamu psychického stavu pacienta v minulosti

Když jsem byl v psychóze v roce 2016, nejspíš existuje (ale nejsem si jistý) nahrávka jak jsem na tom byl po psychické stránce -, já už jsem plně zotaven a mé zdraví je oproti tomu co bylo perfektní, jak dlouho mohu být popotahován za toto ve smylu. Např. mohou mě poslat zpět do léčebny? A pokud ano, je zde nějaké ověřování nebo posouzení mého psychického stavu, např. kdyby se něco takového mohlo stát? Jak takové šetření probíhá?
Je zde nějaká doba po kterou je incident promlčen?
To co se stalo v roce 2016, může někdo použít do součastnosti kdyby nebyly uvedeny časy incidentu a bylo to vytženo z kontextu a někdo by řekl že je to ze součastnosti? Jaká je zde obrana? Jak se proti tomu dá bránit?
Může někdo jen na základě záznamu, někoho poslat do léčebny?
A ještě zde další otázka, netýká se zde uvedeného, jak dlouho může firma držet kamerové záznamy daného člověka? Je zde nějaká lhůta po kterou se záznam dle zákona musí vymazat nebo ne?
od doby kdy jsem se léčil beru stále léky a docházím ke svému psychiatrovi. Pouze dotaz (nejedná se o skutečnost). Může být např. jakýkoliv záznam, a to z minulé nebo stavající období, vést,, i přes ´´ probíhající léčbu k opětovné hospitalizaci, bez souhlasu? A pokud ano, je možnost se proti tomu to bránit? Děkuji, Frantíšek

ODPOVĚĎ:
V žádném případě není možné, aby byl člověk nedobrovolně hospitalizován v psychiatrické nemocnici pouze na základě videozáznamu. To platí jak v případě, kdy by se jednalo o videozáznam aktuálního chování člověka, tak v případě, kdy by bylo zaznamenáno jeho dřívější chování. Nedobrovolná hospitalizace v psychiatrické nemocnici se samozřejmě nemůže zakládat ani na videozáznamu jakkoli upraveném.
Lékař, který bude o nedobrovolné hospitalizaci rozhodovat, může mít sice k dispozici videozáznam chování člověka, musí však vždy provést vyšetření takového člověka, tzn. že se musí osobně s takovým člověkem setkat, provést nezbytná vyšetření a na základě vlastních odborných znalostí posoudit, zda aktuální zdravotní stav člověka vyžaduje jeho hospitalizaci či nikoli.
Při rozhodování o nedobrovolné hospitalizaci člověka v psychiatrické nemocnici musí lékař v rámci vyšetření člověka posoudit, zda je naplněn některý ze zákonných důvodů pro nedobrovolnou hospitalizaci. V oblasti psychiatrie se jedná především o důvod dle § 38/1 písm. b) zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že člověka lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí, pokud hrozbu pro člověka nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak.
Pokud bude mít lékař k dispozici videozáznam, z něhož bude zřejmé, že člověk trpí duševní poruchou (resp. že v minulosti duševní poruchou trpěl), ovšem v rámci vyšetření člověka se prokáže, že tento člověk neohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a nejeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou netrpí, nebude moci lékař rozhodnout o nedobrovolné hospitalizaci takového člověka.
Stejnými pravidly se pak řídi rovněž soud, který posuzuje oprávněnost či neoprávněnost nedobrovolné hospitalizace člověka.
Co se týče doby, po kterou může být uchováván pořízený videozáznam, nestanoví platná právní úprava žádný konkrétní časový úsek, po jehož uplynutí by bylo nutné videozáznam vymazat. V tomto ohledu je vždy rozhodné, za jakým účelem byl videozáznam pořízen. Po pominutí tohoto účelu bude nutné předmětný videozáznam vymazat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Detence na psychiatrii a vliv dřívějšího zdravotního stavu psychicky nemocného pacienta

___

RODINA-OTCOVSTVÍ
Odmítnutí zapsání biologického otce dítěte matkou do rodného listu

Otec dítěte mé dcery (její přítel) ji neustále obtěžuje a domáhá se zapsání v rodném listu. Po té co dcera otěhotněla, rozhodli se s přítelem začít žít společně. V říjnu 2017 si pronajali byt a tím všechny problémy začaly. Dcera zjistila, že je nespolehlivý a holduje alkoholu. Dále zjistila, že její přítel již jedno dítě má, na které alimenty neplatí, protože není v rodném listu a ani se s ním nevídá. Když nepomohly prosby o nápravu chování, rozhodla se od něho odejít.
Byl na ni vulgární a začal vyhrožovat sebevraždou, tedy citově vydíral. Koncem ledna 2018 se odstěhovala ke svému (v té době ještě) kamarádovi Lukášovi. Otec dítěte v rodném listě zapsaný být nechce. Matku dítěte nikterak finančně nepodporoval a nic potřebného pro malého nepořídil. V té chvíli ji konečně došlo, že to nebyl dobrý nápad a rozhodla se, že bude opravdu lepší, když se otec s malým nebudou vůbec stýkat.
Dcera navázala vztah s mužem, u kterého bydlí. Rozhodli se vychovávat malého společně.
1.5.2018 se malý Dominik narodil a začalo opět "psycho" ze strany otce dítěte. Dcera, protože to považovala za morálně správné, napsala po porodu biologickému otci dítěte, že se jí narodil zdravý syn. Otec dítěte a jeho matka opilí navštívili dceru v porodnici. Dceru otec dítěte uhání a nutí ji k zapsání do rodného listu dítěte. Neobtěžují jenom ji, ale píší mně i Lukášovi, vyhrožují, že jestli ho tam nenechá zapsat, tak započne válka. Jestli ho tam prý nenapíše dobrovolně, budou se soudit a nechají si udělat genetické testy.
Je mi dcery líto, protože místo toho, aby si užívala krásné pohodové dny s Domčou, musí řešit takovéto problémy.
Prosím Vás o radu, zda je možné se například obrátit na Policii a na základě těch vyhrožujících zpráv (jde o tzv. stalking? ) a zabránit mu styk s dcerou a dítětem?
Je dcera povinna souhlasit s testy DNA?
Opravdu si nepřeje, když teď ví o jakou se jedná rodinu, aby měl otec a jeho rodina nějaká práva na malého.
Dcera je v porodnici, ale mám strach co nastane, až ji pustí a bude doma sama, když my budeme v práci. Ilona

ODPOVĚĎ:
Otec dítěte má bohužel vždy právo být zapsán v rodném listě. Pokud se o tom rodiče nedohodnou, musí biologický otec podat žalobu o určení otcovství, kdy soud na základě dokazování (testy DNA, zadané soudem) rozhodne, kdo je otcem dítěte a bude zapsán do rodného listu. S tím se pojí jak právo na styk s dítětem, tak povinnost hradit na dítě výživné.
Pokud není výživné řádně hrazeno, lze se obrátit na Policii kvůli neplacení výživného.
Pokud jde o SMS zprávy, lze se obrátit na Policii, aby vyhodnotila, zda se jedná o stalking. Bohužel ale zápisu do rodného listu skutečně nelze nijak zabránit (ani trestním oznámením pro stalking), objektivně má vždy i otec právo realizovat rodičovskou odpovědnost k dítěti, i když je otec problematická osoba.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout zapsání biologického otce do rodného listu dítěte - problémový člověk, alkoholik
Citové vydírání a nucení - jak se právně bránit?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak vydědit manželku, manžela závětí a nechat dědit dítě, děti, potomky, syna, dceru

Jsem ženatý (poprvé) v r. 2009 a mám s manželkou jediné dítě - 3,5letého syna. Mám v osobním vlastnictví byt a rekreační chatu - oboje jsem měl v osobním vlastnictví již za svobodna. Jsou zde jisté opodstatněné důvody, ze kterých nehodlám nic ponechat náhodě a potřebuji po právní stránce "neprůstřelně" zajistit stav ten, aby v případě mého úmrtí dědicem výše uvedených nemovitostí nebyla moje manželka, ale jen a pouze můj syn.
Předpokládám, že toto lze "ošetřit" závětí? Pokud takto, co je potřeba v závěti neopomenout uvěst, aby výsledný stav byl "k obrazu mému"? U koho se závěť uzavřírá, advokáta nebo notáře? Jaké neopomenutelné údaje musí právoplatná závěť obsahovat? Je možné a lepší nechat závěť vypracovat "na klíč"?
Lze toto "pojistit i nějak jinak, než (pokud) jen závětí, ev. více způsoby souběžně?
Jak by to dopadlo v případě, že by nemovitosti zdědil můj syn a ještě by nedosáhl plnoletitosti? Lze tuto alternativu ošetřit nějak tak, aby byl případným "dočasným dědicem" někdo z mých přímých příbuzných a syn by po dosažení plnoletitosti nemovitosti "převzal"?
Obdobný dotaz prosím i ke stavu mého penzijního připojištění, uzavřeného již za manželství, v r. 2012.
V dodatku ke smlouvě o penzijním připojištěné se státním příspěvkem je uvedena moje manželka jako "oprávněná osoba k převzetí nároku v případě úmrtí klienta". Dodatek samozřejmě nechám v pojišťovně upravit. Bude toto dostačující nebo je dobré či vysloveně nutné toto ještě zajistit nějakým dalším právním krokem? Opět k případu nezletilosti mého syna: částka by byla někde uložena a jemu vyplacena po dosažení jeho plnoletitosti?
Děkuji, Gabriel.

ODPOVĚĎ:
Děti jsou neopomenutelnými dědici, nikdo jiný, proto můžete synovi odkázat vše. Pokud nechcete, aby cokoliv dědila manželka, pak sepište závěť, v níž vše odkážete synovi.
O správné formě závěti, aby byla právně platná píšeme na stránce
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi.html
Závěť můžete sepsat jak vlastní rukou, tak tím pověřit advokáta (který Vám zejména poradí, jak ji správně sepsat) či notáře, který ji sepíše formou notářského zápisu - tzv. veřejné listiny.
Pokud závěť budete sepisovat sám, pak musíte vlastní rukou a musíte ji podepsat a datovat.
Pokud byste sepisoval závěť na počítači, pak pod závětí musí být podepsaní dva svědci. Pokud by měl syn dědit v době, kdy ještě není zletilý, můžete v závěti ustanovit tzv. správce dědictví, tedy jakoukoliv osobu, která se bude o dědictví starat až do zletilosti syna. Stejně s penzijním pojištěním, odkažte jej synovi a ustanovte správce, který se bude o finance starat do zletilosti syna. Dědickým řízením jsou pověřeni vždy notáři, proto doporučuji obrátit se za účelem detailních informací na notáře - seznam na www.nkcr.cz nebo na advokáta, který Vám rovněž poradí a jejich seznam je dostupný na stránkách www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění penzijního pojištění, připojištní - jak zajistit aby nedědila manželka, manžel
___

RŮZNÉ-STAVBY
Je možné postavit novou stavbu na místě staré zbourané a nedodržet odstup 2 metry od hranice pozemků?

Naši sousedé si chtějí postavit pergolu přímo na hranici našeho pozemku. Když jsem je uprozornila, že by měly dodržet 2 m odstup (Praha), tak mi sdělili, že v tomto místě stála dříve zděná stavba - kůlna (což opravdu byla), která je zanesena v katastru a tak si tam opět mohou pergolu postavit.
Tvrdila jsem jim, že když stavbu cca před 3 roky odstranili, nejedná se o rekonstrukci původní stavby, ale o stavbu novou.
Nevím kdo má pravdu, mohu požadovat 2m odstup?
Zároveň si sousedé zbourali plot zděný plot cca 0,5m tlustý a nový stavět nebudou. My jsme s jejich předchůdci řešili stavbu společného plotu - každý měl svůj starý betonový plot (celková tloušťka 1m).
Zdálo se nám zbytečné mít dva ploty. Sousedé ale nakonec s námi nic stavět nechtěli. My jsme si postavili nový betonový plot a oni si nyní ten svůj zbourali.
Předpokládám, že nemohu chtít od nich žádný finanční příspěvek - i když se mi to zdá nefér. Díky nám si zvětšili prostor, plot stavět nebudou a argument, že si tam mohou dát obyčejné pletivo je dle mého směšný. Chtěla bych je vidět, jak sedí u pletiva pod pergolou.
Vím, že dřívě nebyli naši sousedé, ale dům má spoustu vlastníků, kteří tam dříve bydleli a také se s námi nedomluvili na společné stavbě.
Jednoduše, nikdo nechtěl platit.
Předpokládám, že v této situaci žádné možnosti nemám, ale přesto bych
ráda Váš názor.
Pokud si staví pergolu jeden majitel domu a je tam více vlastiníků - 3 bytové jednotky, v případě, že budu vše řešit přes stavební odbor jsou účastníky celého šetření i oni?
Zbylí polumajitelé se o pergolu a činnost jednoho z nich vůbec nezajímají.
Velice děkuji Ingrid

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Výstavba pergoly a odstupové vzdálenosti staveb:
V tomto ohledu se lze jednoznačně ztotožnit s Vaším názorem. Pokud byla zděná kůlna na sousedním pozemku odstraněna před několika lety, není možné na jejím místě vybudovat jinou stavbu a tvářit se, že se jedná o rekonstrukci již dávno neexistující zděné kůlny. Na tom nemůže změnit nic ani fakt, že zděná kůlna je v katastru nemovitostí stále evidována (pro stavebněprávní posouzení věci je ostatně rozhodný faktický stav, nikoli stav v katastru nemovitostí, který nemusí realitě ani zdaleka odpovídat).
Má-li být vybudovaná pergola propojena s domem na sousedním pozemku (jak to bývá u pergol zvykem), bude se s největší pravděpodobností jednat o přístavbu. Dle § 2/5 písm. b) stavebního zákona je přístavbou taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou.
V tomto ohledu Vám doporučuji pořídit důkladnou fotodokumentaci sousedního pozemku, jejímž prostřednictvím bude jednoznačně doložitelné, že na sousedním pozemku nestojí v místě původní zděné kůlny žádná stavba, tzn. že jakákoli stavba, která zde vznikne, bude novou stavbou, resp. přístavbou (nikoli však stavební úpravou, resp. rekonstrukcí). Stejnou fotodokumentaci můžete získat rovněž z leteckých snímků na internetových mapách.

Co se týče odstupových vzdáleností mezi stavbami, je pravdou, že minimální odstupovou vzdáleností jsou 2 m. Základní pravidla v tomto ohledu zakotvuje § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m,
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností,
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn,
- uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách (například garáže, kůlny, patrně by se mohlo jednat rovněž o pergolu),
- vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení (tedy například i pergoly) umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m,
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu (tedy např. i pergoly) ; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

Z výše uvedeného lze dovodit, že přestože minimální odstupovou vzdáleností staveb jsou 2 m, může být z tohoto požadavku za určitých podmínek udělena výjimka (jak ostatně vyplývá i z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Shora uvedené však neznamená, že nemůžete po sousedech zachování minimální odstupové vzdálenosti požadovat; naopak, stavebním úřadem by měla být minimální odstupová vzdálenost zachovávána ve všech případech, kdy nejsou dány specifické podmínky pro udělení výjimky.
Pokud Vás sousedé osloví s žádostí o udělení písemného souhlasu s výstavbou pergoly (nejčastěji se tak děje podpisem situačního výkresu), lze Vám doporučit takový souhlas neudílet (pokud bude situační výkres počítat s výstavbou pergoly na hranicích pozemků). V rámci územního řízení, které by mělo následovat, pak můžete požadovat zachování minimální odstupové vzdálenosti mezi stavbami.
Pakliže sousedé započnou s výstavbou pergoly bez přivolení stavebního úřadu, lze Vám doporučit kontaktovat bezodkladně místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn pokračování ve stavební činnosti zakázat.

2/ Zbourání a výstavba zděného plotu:
Po sousedech skutečně nemůžete požadovat žádnou náhradu za to, že jste si „zmenšila“ pozemek výstavbou vlastního zděného plotu.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že valná většina plotů, které jsou zřizovány, představuje ploty „dobrovolné“, tzn. že platná právní úprava ve většině případů nepožaduje, aby byly pozemky oploceny.

Dle § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být oploceny pouze pozemky se stavbami:
a/ které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky,
b/ kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,
c/ které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin,
d/ které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.

Oplocení pozemku může být uloženo rovněž soudem, a to dle § 1027 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Ve všech ostatních případech je na rozhodnutí vlastníka pozemku, zda svůj pozemek oplotí či nikoli. Existují samozřejmě i případy, kdy je oplocení pozemku zakázáno, například u pozemků lesních či pozemků v otevřené krajině, těmito případy se však nebudu dále zabývat.
Pokud tedy Vaši sousedé nechali zchátrat svůj zděný plot a následně ho odstranili, neporušili tím žádnou svou právní povinnost. Zároveň platí, že stav, kdy by mezi Vaším pozemkem a pozemkem sousedů nestál žádný plot, by byl souladný s platnou právní úpravou (tzn. že jste nebyla povinna zděný plot vybudovat).
Z tohoto důvodu tedy není možné, abyste po sousedech požadovala náhradu za to, že jste na svém pozemku vybudovala vlastní stavbu (zděný plot), a to bez ohledu na skutečnost, že se tím samozřejmě zmenšil prostor, který můžete fyzicky užívat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji ještě na § 1026 občanského zákoníku, který částečně řeší Vámi popsanou situaci:

„Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. “
Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by Vám v důsledku zchátrání zděného plotu sousedů hrozila škoda, nebo že by se hranice mezi pozemky stala v důsledku odstranění zděného plotu sousedů neznatelnou.

3/ Účastníci řízení před stavebním úřadem:
Je-li dům na sousedním pozemku předmětem spoluvlastnictví, resp. je-li i sousední pozemek předmětem spoluvlastnictví, měli by se všichni spoluvlastníci stát účastníky územního i stavebního řízení (jak vyplývá z § 85/1 písm. a), z § 85/2 písm. a) a z § 109 písm. a) – c) stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kolik metrů od hranice pozemků se může stavět zděná stavba?
Které pozemky musí mít plot, oplocení ze zákona bez výjimky?
Povinnost znovu postavit plot, zídku mezi pozemky, na hranici pozemků
Může část spoluvlastníků, splumajitelů rozhodnout o stavbě spoluvlastnické nemovitosti?
Může většinový spoluvlastník, splumajitel rozhodnout o stavbě v nemovitosti ve spoluvlastnictví?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Kdo je náhradník dědické smlouvy pokud dědic zemře dříve než zůstavitel?

Je dědická smlouva při úmrtí dědice dříve než zůstavitele součástí pozůstalosti zemřelého smluvního dědice, není-li určen v dědické smlouvě náhradník?
Musí v dědické smlouvě stanovený náhradník souhlasit s podmínkami uvedenými v dědické smlouvě a musí je jako náhradník také dodržet?
Musí být náhradník uzavření dědické smlouvy přítomen a musí před notářem stvrdit svůj souhlas se svým náhradnictvím? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz zákon odpověď nedává a dokonce i notáři uvádějí, že se s takovou situací nesetkali. Nicméně závěr je takový, že v případě úmrtí dědice by především měla být uzavřena nová dědická smlouva. Pokud není, pak dle mého názoru nárok předemřelého dědice z dědické smlouvy na dědice dle dědické posloupnosti nepřechází a v části, která již není realizovatelná pro úmrtí dědice by mělo být o majetku rozhodnuto dle zákonné dědické posloupnosti. Jelikož dědická smlouva je vícestranný právní úkon, všechny osoby z ní povolané s ní musí souhlasit a tedy stvrdit souhlas svým podpisem u notáře. Pokud by tedy náhradník s dědickou smlouvou nesouhlasil, nemůže být z dědické smlouvy náhradníkem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv dědické smlouvy na dědění pokud zemře dědic dříve než budoucí zůstavitel
___

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Výpočet renty a odstupného při nemoci z povolání - karpální tunel, syndrom karpálního tunelu

Mám nemoc z povolání - karpální tunely: pravá ruka těžké postižení, levá ruka středně těžké postižení. Nemoc z povolání byla zjištěna 8.8.2016. Od 15.8.2016-31.7.2017 nemocenská, tedy dočasná pracovní neschopnost DPN - operace, komplikace, rehabilitace pravé ruky. Od listopadu 2016 mi zaměstnavatel v době nemocenské snížil platový výměr o 1000 Kč. Po ukončení nemocenské 31.7.2017 jsem dostala výpověď v zaměstnání.
1.8.-30.8.2017 čerpání dovolené. Poté 2 měsíční výpovědní lhůta (od 1.9.-31.10.2017).
24.10.2017 jsem nastoupila na nemocenskou, operace levé ruky. (Původně jsem nechtěla z obavy, že budu mít problémy jako po operaci pravé ruky, ale stav se nelepšil.) Nemocenská ukončena 2.4.2018.
Z jakého období a jak se vypočítává renta a odstupné. Mzdová účetní mi vypočítala rentu z tzv. pravděpodobného výdělku, který je ale asi o 2.500 Kč nižší než mzda, kterou jsem měla před vznikem nemoci z povolání. Proč mi účetní vypočítala rentu z tzv. pravděpodobného výdělku a ne ze skutečného výdělku před zjištěním nemoci z povolání?
Pracovala jsem v automobilovém průmyslu 10 let jako montážní dělník. Mám 48 let.
V případě, že se mi nepodaří najít zaměstnání, jak dál? Valorizuje se renta a jak? Děkuji, Irina

ODPOVĚĎ:
Podle § 355 zákoníku práce v případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí, a za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, nikoli náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel proto správně použil pravděpodobný výdělek.
Zákoník práce obsahuje zmocnění pro vládu, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila nařízením vlády podmínky, výši a způsob náhrady. Renta je tak pravidelně valorizována. Valorizace je automatická, provede se bez žádosti.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nemoc z povolání - výpočet renty a odstupného z pravděpodobného výdělku
___

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Odpovědnost za děti na veřejné sportovní akci s pořadateli - odpovídá pořadatel nebo rodiče?

Od jakého věku dítěte již není třeba požadovat od jeho rodičů souhlas s účastí na veřejné sportovní akci určené především pro dospělé, kterou coby spolek pořádáme, aniž by rodič při akci na dítě dohlížel (tedy byl s ním na akci)?
A do jakého věku na něj musí na akci dohlížet, pakliže my dozor neprovádíme? Je třeba i v takovém případě nějaký souhlas rodiče?
jsou to tenisové turnaje pro dospělé rekreační hráče. Konají se vždy v některém z pražských sportovních center během celého roku (www.attour.cz). Na akci je jedna osoba, při větším poštu hráčů dvě, pověřená jejím řízením, od nás má k turnaji podklady. Stará se o chod celého turnaje - od prezence hráčů přes rozlosování, vysílání hráčů na kurty, zapisování výsledků až po vyhlášení výsledků s předáním cen. S turnajem nejsou spojeny žádné další služby, jako např. občerstvení. Hráči mají povinnost být na telefonu, abychom je mohli vyslat na kurt. Hráči se volně pohybují po areálu i kolem něj.
Osoby pověřené řízením jsou dobrovolníci z řad studentů, nejsou školeny na dohled/dozor nad nezletilími a ani to nechceme, školeny jsou jen z BOZP, PO a někteří z PP.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Nelze jednoznačně stanovit konkrétní věk, posuzuje se vždy podle konkrétních okolností. Nicméně pokud se jedná o sportovní turnaj, bez dalších služeb, neměl by zde být nějaký výrazný problém. Je vhodné, spíše pro jistotu, nechat rodiče podepsat nějaké prohlášení s informacemi o turnaji, poučit jej o možných rizicích, určitě by (pokud se turnaje účastní malé děti) bylo vhodné i areál nějak zabezpečit – aby např. u bran byly osoby kontrolující pohyb ven a dovnitř aby bylo zajištěno, že třeba malé dítě samo neodejde apod.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Od kolika let dítě nemusí mít dohled a doprovod na veřejné sportovní akci (tenisové turnaje)
___

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
Stížnost na zabaře pro neodborně provedený stotologický výkon - nespokojenost s vyřešením stížnosti pacienta

Dovoluji si Vás požádat o radu v souvislosti s pojistným plněním. Došlo ke zjevnému, vizuálnímu, etickému i odbornému pochybení na straně stomatologa. Zásah byl čistě estetický, tedy přišla jsem do ordinace řešit poměrně malou estetiku.
Estetický zásah nakonec stomatolog ani nedovedl do konce, Když tento jeho zákrok skončil mojí bolestí a bez uspokojivého výsledku. Stomatolog mne nakonec z nějakých mne neznámých důvodů odkázal na Českou stomatologickou komoru ČSK, aby ona vyřešila moji nespokojenost, abych tedy podala stížnost. Česká stomatologická komora ČSK nakonec vyřešila moji stížnost ve prospěch stomatologa.
Stomatolog zřejmě spoléhal na to, že komora je orgán, který docela dobře zaštituje své členy a tak svoji odpovědnost přenechal komoře rád.
Přestože jsem napsala stížnost o odborném a etickém pochybení opírajíc se o Diciplinárnímu řád ČSK, jako zaviněné porušení povinnosti člena dle paragrafu 2 odst. a/vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, nebylo to nic platné.
ČSK si určila (vymyslela) svůj vlastní předmět stížnosti, který zkoumala. Můj předmět (stížnost) zcela a úplně ignorovala. Měla jsem pocit, že moji stížnost ani nečetla.
Zabývala se tedy tím, co si sama určila, že bude zkoumat (co bylo jednoduché zkoumat? ).
Neřešila žádné etické a odborné pochybení, ale zda provedená výsledná protetika byla lege artis, tedy zda to, co udělala laboratoř dle pokynů stomatologa bylo provedené lege artis.
Naprosto ignorovala všechny hlavní body mé stížnosti které se vztahovali k rozhodnutí a výběru metody stomatologa, protože právě specifický stomatologický postup rozhoduje o konečném výsledku - kvalitě a odbornosti estetiky
Rešila jenom produkt jeho rozhodnutí, který byl zadán dle jeho pokynu a tudíž byl vyroben laboratoří lege artis a v pořádku. Laboratoř samozřejmě nepochybila a provedla protetiku lege artis.
Celou dobu tedy ČSK řešila jenom zda laboratoř provedla svoji práci dobře, ne zda stomatolog provedl svoji práci správně a hlavně zda zvolil správný, odborný a etický postup.
Samotný produkt protetika nebyl předmětem mé stížnosti, protože i kdyby byl dokonalý, nebo nebyl dokonalý podstata zůstala stejná.
Došlo ke zničení 4 zubů a stanovisko ČSK zda je protetika lege artis nebo není, je zbytečné.
ČSK řešila to, jak kvalitně se provedla zadaná hmota, kterou navrhl stomatolog a které se snažím všemožně zbavit.
Neetické rozhodnutí a neodborný postup stomatologa zůstaly nepovšimnuté
Stomatolog na základě tohoto rozhodnutí ČSK ma v ruce velké eso, které předvedl také své pojištovně a pojištovna nechce proplatit nic, protože vycházela z jednostranného tvrzení ČSK, kde se moje stížnost vůbec neřešila, ale řešila se jakási pseudo stížnost, která se skutečností nemá nic společného.
To, že stomatolog postupoval neeticky a neodborně nikoho nezajímalo.
Vše bylo jenom o tom zda protetika /hmota/ byla provedená podle regulí.
Protetika která byla navržena velmi invazivně mi způsobuje bolesti a trauma a samotná její kvalita, nebo nekvalita nemá vliv na nic, protože v tak drastické formě neměla být vůbec použita.
1/ Zajímá mne, zda mám v tomto ohledu právo se odvolat /a hlavně s jakým úspěchem.../na rozhodnutí zamítavého stanoviska pojištovny s tím, že vycházela ze špatných podkladů, které se nezakládaly na mé stížnosti, ale že byly použité podklady smyšlené, které nemají s mým popisem a prožitím nic společného, protože se neřešil kořen problému, jenom jeho důsledek.
2/ Zda má pojištovna právnika, který by byl schopen nezaujatě a nezávisle posoudit případ tak, aby se nezvýhodňovala jedna strana, ale aby se zaujalo objektivní stanovisko k celému případu. Zda existuje v takových případech právník pracující pro pojištovnu, bez nějakých dalších poplatku v rámci a pro objektivitu případů.
3/ Od vzniku špatně provedeného výkonu se snažím celou záležitost řešit a do dnešního dne mi vznikly vysoké náklady při hledání této pomoci, kde jsem pokaždé absolvovala cesty a platila stomatology, zatím bez nalezení uspokojivého výsledku na předělání případu, cesty byly hlavně v zahraničí.
Právě tyto náklady jsem požadovala zaplatit od pojištovny prostřednictvím stomatologa.
Jsem v pozici, že mám jednak s vyřešením případu po právnícké stránce velké břemeno a také s vyřešením mé bolesti a předeláním zákroku břemeno ještě větší.
Jsem také ve spojení s advokátem, který tuto záležitost se mnou započal, ale velmi bych si přála aby se věc vyřešila mimosoudně, protože mne celá záležitost velmi vysiluje, stresuje a ubírá každý den mnoho energie.
Bohužel jsem nesmírně znepokojená i faktem, jak je vše pro pacienty u nás komplikované.
Pacient pokud se dostane do podobné situace trpí sám se sebou ale i s procesem u případných soudních tahanic.
Není chráněn, jenom vláčen spory, které sám nezavinil.
Pokud se podobná věc stane v zahraničí, zúčastněný stomatolog popíše, co se stalo, vyfotografuje případ a pošle ho sám k řešení na společnost, kde je stomatolog pojištěn a na podnět pacienta se spustí řešení.
Celou záležitostí se pak zabývá k tomu určený personál v dané společnosti, který si vyžádá i od pacienta jeho stanovisko a podklady.
Pacient vůbec není nemilosrdně zatažen do případu, protože vše se řeší kultivovaně a bez stresu tak, že se nachází objektivní pravda na základě všech faktů a podkladů se hledá skutečná pravda.
Kde je svědomitost a zodpovědnost v českém stomatologickém prostředí.
Má smysl obhajovat svoji ne -pravdu, /stomatolog/ jenom aby se zachránila jakási ješitnost. ?
Postižení pacienti jsou tak nejenom v trápení z vlastního problému, který jim byl způsoben zdravotníkem, ale jěšte zažívají další stresy z případných nepříjemných a dlouhých soudů procesů, nevyjímaje finanční zátěž s tím spojenou.
Lidskost a zdvořilost a etika jsou známkou vyspělosti národa. Děkuji, Irina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Podání odvolání:
Pro získání pojistného plnění, resp. odčinění Vám způsobené újmy na zdraví a s tím související náhrady škody je zapotřebí, abyste si opatřila odborné vyjádření, které by dalo za pravdu Vaší domněnce o odborně nesprávném postupu Vašeho stomatologa. Toto odborné vyjádření lze získat několika způsoby:

- podáním stížnosti k České stomatologické komoře,
- podáním stížnosti k stomatologovi (včetně případného „odvolání“ ke krajskému úřadu),
- využitím konzultační služby jiného stomatologa,
- opatřením znaleckého posudku.

Nyní podrobněji k jednotlivým možnostem získání odborného vyjádření:

a/ Dle § 2/1 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. je Česká stomatologická komora povinna dbát, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády této komory.
Každý člen České stomatologické komory má povinnost vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony (§ 9/2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb.).
Pokud některý člen České stomatologické komory tuto svou povinnost poruší, může se Česká stomatologická komora zabývat stížností (podanou např. pacientem) na toto jeho závadné počínání (§ 2/2 písm. e) zákona č. 220/1991 Sb.).

Dospěje-li Česká stomatologická komora k závěru, že její člen skutečně porušil některou ze svých povinností, mohou mu být uložena tato disciplinární opatření:
- důtka či pokuta od 2.000,- Kč do 20.000,- Kč, pakliže je pochybení řešeno čestnou radou okresního sdružení České stomatologické komory (jak vyplývá z § 13/3 zákona č. 220/1991 Sb.),
- pokuta od 3.000,- Kč do 30.000,- Kč, podmíněné vyloučení z České stomatologické komory či vyloučení z České stomatologické komory, pakliže je závažné pochybení řešeno čestnou radou České stomatologické komory (jak vyplývá z § 18/3 zákona č. 220/1991 Sb.).

V obou shora uvedených případech je možné, aby stomatolog proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podal opravný prostředek (§ 13/4 a § 18/4 zákona č. 220/1991 Sb.).
Zákon č. 220/1991 Sb. neumožňuje, aby proti závěrům šetření podal opravný prostředek kdokoli jiný, například tedy stěžovatel. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Česká stomatologická komora řeší stížnosti na výkon povolání svých členů ryze interním způsobem, nejedná se tedy o rozhodování sporu mezi stomatologem a pacientem.
Podat „odvolání“ proti závěrům šetření České stomatologické komory tedy nemůžete, je však možné (a lze Vám to doporučit), abyste k České stomatologické komoře podala novou stížnost, v níž uvedete svou zásadní nespokojenost s vyřízením Vaší první stížnosti, resp. zdůrazníte, že se Česká stomatologická komora nezabývala základními body Vaší první stížnosti. Své námitky proti poskytnuté zdravotní péči v této druhé stížnosti zopakujte a uveďte, že Českou stomatologickou komoru žádáte o prošetření odborné ne/správnosti postupu Vašeho stomatologa právě jen z hlediska Vašich stížnostních bodů.
b/ Zároveň s podáním druhé stížnosti k České stomatologické komoře Vám doporučuji podat rovněž stížnost dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách. V této stížnosti stručně popište poskytnutou zdravotní péči a především uveďte, v čem spatřujete pochybení stomatologa. Tuto stížnost adresujte přímo Vašemu stomatologovi, který bude povinen jí do 30 dnů vyřídit.
Nebudete-li s vyřízením Vaší stížnosti spokojena, budete se moci ve stejné věci obrátit na místně příslušný krajský úřad, který celou věc (a to zpravidla na základě odborného vyjádření, které si opatří) přezkoumá (§ 93/2 zákona o zdravotních službách).
c/ Odbornou ne/správnost postupu Vašeho stomatologa můžete konzultovat s jiným stomatologem, a to v rámci konzultační služby dle § 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách. V této souvislosti upozorňuji, že konzultační služby nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, tzn. že pokud bude Vámi oslovený stomatolog ochoten Vám konzultační službu poskytnout, bude nutné mu tuto službu zaplatit.
d/ Odborná ne/správnost postupu Vašeho stomatologa může být samozřejmě přezkoumána i znalcem. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž ve Vašem případě se bude jednat o znalce z oboru „zdravotnictví“ a odvětví „zdravotnická odvětví různá“ – stomatologie).
Je samozřejmě možné, abyste oslovila pojišťovnu Vašeho stomatologa a vyjádřila svou pochybnost o správnosti odborných podkladů, na jejichž základě pojišťovna rozhodla o nevyplacení pojistného plnění. Lze však předpokládat, že pokud pojišťovně nepředložíte odborné vyjádření (ať už by se mělo jednat o výsledek stížnostního řízení, závěr konzultace či znalecký posudek), nebude ochotna svůj závěr přehodnotit.

2/ Objektivní právník na straně pojišťovny:
Ne, žádný takový právník dozajista neexistuje. Pro pojišťovnu pracuje mnoho právníků (ať už jako její zaměstnanci či jako externisté), nelze však po nich požadovat, aby Váš případ posoudili nezaujatě, resp. objektivně.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že podstatou podnikání každé pojišťovny je vybírat ojistné a pokud možno nevyplácet pojistné plnění. Právě na základě tohoto vzorce vykazuje pojišťovna zisk. Je proto podnikatelským zájmem pojišťovny, aby byla většina škodních událostí vyhodnocena tak, že se nejedná o události pojistné a tudíž nebude nutné vyplácet pojistné plnění. Není proto možné po žádném zaměstnanci pojišťovny (její právníky nevyjímaje) požadovat, aby se na určitou škodní událost podíval objektivníma očima. Rolí pojišťovny ostatně není nalézání objektivní pravdy, nýbrž posuzování škodních událostí, jejich hodnocení a případné vyplácení pojistného plnění (pokud pojišťovna dospěje k závěru, že se jedná o pojistnou událost).
Jediným právníkem, který může Vaší věc posoudit objektivně, je soudce.

3/ Náhrada souvisejících nákladů:
Pokud bude postup Vašeho stomatologa vyhodnocen jako odborně nesprávný, bude samozřejmě možné, aby Vám byla nejen odčiněna nemajetková újma (poškození zdraví), nýbrž rovněž nahrazeny s tím související náklady.
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Škůdce hradí poškozenému též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil (§ 2960 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 220/1991 Sb. , o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Správnost postupu zpracování stížnosti českou stomatologickou komorou
Odvolání proti rozhodnutí české stomatologické komory na nesprávný postup zubaře, stomatologa
Trest, důstka, disciplinární opatření proti nesprávnému postupu zubaře pri ošetření pacienta
__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Nevyplácení renty pojišťovnou po vyřazení z evidence ÚP - jak se bránit?

Pobírám náhradu za ztrátu na výdělku. Byl jsem veden na úřadě práce ČR (ÚP) jako uchazeč o zaměstnání. Z důvodu nedostavení se na ÚP jsem byl vyřazen. Pojišťovna, která mi vyplácí náhradu mi z tohoto důvodu (nemám žádný příjem ze závislé činnosti ani nejsem veden jako uchazeč o zaměstnání), odmítá vyplatit náhradu za ztrátu na výdělku po dobu vyřazení na ÚP. Má na to pojišťovna právo? Jestliže ano, dle jakého zákona? Děkuji, Havel.

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vámi zmiňovanou pojišťovnou je pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele, která Vás odškodňuje z důvodu pracovního úrazu, který jste u tohoto zaměstnavatele utrpěl, resp. z důvodu nemoci z povolání, mající původ v práci u tohoto zaměstnavatele (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Závěr pojišťovny o dočasném zániku Vašeho práva na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu Vašeho vyřazení z evidence uchazečů o práci je přinejmenším diskutabilní. Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s konkrétní argumentací, o kterou pojišťovna svůj postup opírá (z dotazu nelze dovodit, jaká ustanovení zákoníku práce či jiných právních předpisů pojišťovna v rámci své argumentace použila).
Obecně platí, že předmětem tzv. renty, kterou Vám pojišťovna doposud vyplácela, je náhrada za ztrátu na výdělku (nikoli tedy náhrada jakéhokoli příjmu, například podpory v nezaměstnanosti). Účelem této renty je tedy kompenzovat zaměstnanci zhoršení schopnosti vydělávat si na živobytí vlastní prací (či kompenzovat úplnou ztrátu této schopnosti), a to v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání. Tento základní předpoklad zůstal ve Vašem případě nedotčen, tzn. že Vaše schopnost vydělávat si na živobytí vlastní prací je v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání stále snížena či úplně vyřazena, a to v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (tedy zcela bez ohledu na to, zda v současné době jste či nejste veden v evidenci uchazečů o práci).
Dle § 271b/1 zákoníku práce platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Je sice pravdou, že „náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání ...“ (jak uvádí § 271b/3 zákoníku práce), z tohoto ustanovení však dle mého názoru není možné dovodit, že by vedení v evidenci uchazečů o práci bylo podmínkou pro výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může pojišťovna přestat vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP?
Nevyplácení náhrady za ztrátu na výdělku (renty) od pojišťovny po vyřazení z evidence ÚP - jak se bránit?
___

OBČAN-DLUHY
Jak dokázat vypůjčení peněz dlužníkem bez smlouvy - výpis z účtu, SMS, Facebook zprávy, ad.

Rozešla jsem se přítelem (neměli jsme žádný uzavřený svazek) a nemá se jako dlužník k vracení půjčených peněz. V prosinci 2017 jsem mu půjčila 15.000 Kč. Bohužel, nesepsali jsme žádnou smlouvu o půjčení peněz. Mám pouze výpisy SMS a zprávy na Facebooku, ve kterých mě prosí o půjčení, pak i SMS, ve kterých se bavíme o vrácení peněz.
Dále mám výpis z mého bankovního účtu, ve kterém je jasně dané datum výběru 15.000 Kč a mám doklad o zaplacení 15.000 Kč na jeho jméno, v ten stejný den, a podpis a razítko firmy, které peníze dával. Mám s těmito "důkazy" nějakou šanci dostat půjčené peníze zpět? V případě, že by dále neplatil, tak se chci obrátit na právníka a řešit to soudně, ale nevím, zda jsou tyto důkazy (prosby o půjčení v sms, výběr 15.000 Kč z účtu a potvrzení o zaplacení peněz na jeho jméno v ten stejný den) dostatečné pro vymáhání peněz právní cestou. V potvrzení o zaplacení je i přesně napsané, proč peníze firmě vracel - jako náhradu škody, kterou ten den způsobil - rozbití materiálu. Mnohokrát děkuji za odpověď, Irma.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte písemnou smlouvu, ze které by jednoznačně vyplývalo, že jste mu tyto peníze půjčila, vždy je zde jistá pravděpodobnost, že soud zhodnotí stav tak, že se Vám nepodařilo prokázat, že jste mu peníze půjčila, popř. že Vám je nevrátil. Nicméně to neznamená, že se tak musí nezbytně stát ve Vašem případě. Určitě doporučuji konzultaci s advokátem, kterému předložte všechny zprávy, výpisy apod. , co v této věci máte. Ten tak bude moci zhodnotit případná slabá místa a zasadí se o to, abyste byla v soudním sporu úspěšná.
Lze říci, že důkazů máte poměrně hodně a lze se domnívat, že soud by vydal rozhodnutí ve Váš prospěch.
Před tím, než budete vymáhat peníze soudně napište ještě předžalobní výzvu svému bývalému příteli, kde jej žádáte o vrácení peněžitého plnění (dluhu) a to v přiměřené lhůtě, kterou si sama stanovte - např. 1 měsíc.
Vzor předžalobní výzvy je zdarma k náhledu a ke stažení zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Důkazy pro vymáhání dluhu po dlužníkovi - SMS, Facebook zprávy, svědectví, výpis z účtu ad.
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Musí starý zaměstnanec povinně zaškolit nového zaměstnance když to není v pracovní smlouvě?

Pracuji jako THP pracovník. Již několikrát jsem zaučoval nového zaměstnance, který nastoupil na stejnou pozici jako já. Zaučování probíhá v pracovní době. Nikdy mi však nebyla vyplacena žádná odměna za toto zaučování. Mám na ní nárok? Je to pro mne práce navíc. Pokud ne, mohu zaučování odmítnout? V náplni práce toto zaučování uvedené nemám. Děkuji, Hubert.

ODPOVĚĎ:
Podle § 301 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.
Pokud se jedná o zaučování v oblasti, která spadá do druhu Vaší práce a nezpůsobuje nutnost pracovat přesčas, je zaměstnanec povinen zaškolit jiného zaměstnance, aniž by mu vznikl nárok na zvláštní odměnu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost zaučit, zaškolit nového zaměstnance - musí to dělat jiný zaměstnanec nemající to v pracovní smlouvě?
Odmítnutí zaučení, zaškolení nového zaměstnance jiným zaměstnancem
Mimořádná odměna, prémie za zaškolení nového zaměstnance - nárok zaškolujícího pracovníka
___

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Odpovědnost za škodu způsobené přepravou jiné osoby v rámci pracovní cesty

Pracuji jako farmaceutický reprezentant a mou náplní práce je také účastnit se kongresů. Na kongresy v ČR jezdím služebním vozidlem a vozím na kongresy i z kongresů zpět klienty - lékaře. Chci se zeptat, jak je to přesně s cestovními příkazy k těmto cestám. A zejména jaký dopad má to, že v cestovním příkazu mám nebo nemám uvedeno jméno přepravovaného lékaře, zejména v případě dopravní nehody (zaviněné či nezaviněné řidičem - mnou)? Děkuji. Helga

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vysílá. Jestliže je součástí těchto pokynů také doprava lékařů na kongres, pak je taková činnost součástí plnění pracovních povinností (za předpokladu, že je taková činnost pro danou pracovní pozici obvyklá). Jestliže je tato činnost vykonávaná v tomto rámci, odpovídá zaměstnavatel i za škodu vzniklou jak zaměstnanci, tak osobám přepravovaným v rámci plnění pracovních úkolů.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Služební cesta - musí být všichni lidé v autě zapsaní v cesťáku, cestovním výkaze?
Kdo odpovídá za škodu způsobenou při autonehodě přepravované osobě v rámci pracovní cesty (řízení automobilu zaměstnancem firmy)
___

OBČAN-BYDLENÍ
Předražená zakázka pro SVJ a odpovědnost vedení, výboru SVJ za škodu způsobenou podepsáním nevýhodné smlouvy

Předseda SVJ, společenství vlastnictví bytových jednotek krade peníze z fondu oprav SVJ. Bez souhlasu a vědomí SVJ se naposledy vybrala firma na výtah, který je neustále v defektu. Nikdo z nájemníků nepodepsal souhlas a ani nebyl nikdo informován, že si sama vybrala firmu, která ten neustále nefunkční výtah instalovala.
Na předsedu SVJ zloděje bylo v listopadu 2017 podáno trestní oznámení. Mladý policista co to vyšetřoval mi řekl, že s tímto případem nemá zkušenosti. Ve finále mi napsal, že předsedkyně SVJ jednala v dobré víře a šetření zastavil.
Je možné ještě někde tuhle zlodějku, která se teď po tom co to zastavili a ona se vyloženě všem směje do obličeje ještě nějak opětovaně žalovat, aby ukradené peníze za předražený výtah, o kterých neměli nájemníci ponětí a cenu se dozvěděli až potom, co to přišlo ve vyúčtování, vrátila? Tohle je opravdu neuvěřitelný, že se dá krást za podpory Policie. Děkuji, Hugo.

ODPOVĚĎ:
Pokud nesouhlasíte s postupem policejního orgánu, můžete podat podnět k jeho přezkumu. Podnět se podává ke státnímu zastupitelství, v jehož obvodu se nachází daný policejní útvar.
Bez znalosti konkrétních podkladů a postupů nelze jednoznačně doporučit nejvhodnější postup, nicméně platí, že společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která má stanovy, jež určují postupy při správě domu.
Doporučuji tedy předně pořádně prostudovat stanovy a identifikovat, které povinnosti předsedkyně porušila. Následně pak přichází v úvahu napadnout platnost takového jednání a samozřejmě domáhat se náhrady vzniklé škody či vydání bezdůvodného obohacení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Porušení řádné správy majetku SVJ předsedou SVJ - uzavření zakázky na předražený výtah do bytového domu SVJ
Nevýhodná smlouva pro SVJ a odpvědnost výboru SVJ za předraženou zakázku
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Kdo platí speciální doplňky k pracovní uniformě (dress code) v letectví (letuška) - hodinky s rafičkami, lodičky, silonky, kabinové zavazadlo konkrétní barvy

Můj dotaz se týká pracovně-právních vztahů, konkrétně stejnokrojů a pracovního vybavení. Pracuji jako letuška na letní sezónu pro jednu leteckou společnost, kde je samozřejmostí reprezentativní vzhled. Zaměstnavatel poskytuje uniformu ve smyslu šatů, saka a zástěry, ale rovněž požaduje doplňky a pracovní pomůcky dle jasně daných předpisů. Konkrétně se jedná o:
hodinky s minutovými ručičkami, černé lodičky na podpatku 2 cm výše, neprůhledné černé silonky. Dále pak kabinové zavazadlo černé nebo tmavě modré barvy, kapesní svítidlo, šitíčko. Kromě slevy 30% na kabinové zavazadlo zaměstnavatel nic dalšího neposkytuje, ani na nic nepřispívá. Navíc vzhledem k povaze práce, boty musí být opravdu kvalitní až ortopedické a dohromady s ostatním požadovaným vybavením se pohybujeme v řádech tisíců korun. Argumenty pro toto jednání se nesou ve stylu, že je to dress code a že vše užijeme i mimo práci. Zajímalo by mě, jestli má zaměstnavatel na toto právo a jak se případně bránit. Děkuji, Iva.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní oděv a obuv zaměstnanci pouze pokud tato plní v prostředí, ve kterém pracuje, ochrannou funkci anebo pokud oděv a obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění; v takovém případě přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
Ve Vámi popsaném případě tedy jde skutečně o dress code, jehož dodržování je součástí pracovních povinností zaměstnance.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Doplňky oblečení pro výkon práce nařízené zaměstnavatelem - musí je koupit zaměstnavatel nebo na své náklady zaměstnanec?

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Podmínky pro stavbu plotu z pletiva 2018 - je nutné stavební povolení, ohláška apod. na pletivový plot?

Bydlíme v řadové zástavbě, bohužel máme se sousedy různé spory, jedněm vadí, že naše kočka jim leze na pozemek, druzí sousedé jsou zjednodušeně tací, že oni můžou na svém pozemku dělat vše bez souhlasu okolí, ale Vy "nemáte právo na nic". Už jsme se kvůli nim málem dostali do přestupkové komise. Ti druzí na hranici pozemku mezi námi mají svůj starší pletivový plot a neustále na nás útočí, že jim vadí, že náš pes běhá podél jejich plotu, štěká a protože mají kočky tak se stane, že náš pes někdy vyskočí na jejich plot a to jim neskutečně vadí. Prý se ho bojí atd.
Má otázka zní zda je nějaká možnost bez povolení souseda si postavit vedle jejich plotu náš pletivový plot? Předpokládám, že výstavbu plotu nám nepovolí, není s nimi řádná řeč. Bylo by tak vyřešeno bezpečí a my bychom měli klid. Děkuji mockrát za odpověď. Děkuji, Gizela.

ODPOVĚĎ:
Ano, taková šance existuje. Po poslední novelizaci stavebního zákona (účinné od 1. 1. 2018) je navíc výstavba oplocení (za určitých podmínek) značně zjednodušena.
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona platí, že k výstavbě oplocení není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, jsou-li současně splněny všechny tyto podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

Dle znění dotazu předpokládám, že přinejmenším podmínky dle druhé a třetí odrážky jsou ve Vašem případě splněny. Pokud pak zachováte předepsanou výšku plotu (tedy nikoli více než 2 m), bude výstavba oplocení spadat do „volného režimu“, tzn. že plot budete oprávněni (samozřejmě pouze na svém pozemku) zřídit bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu a rovněž bez jakéhokoli souhlasu Vašich sousedů.

Podmínky pro výstavbu oplocení mezi Vaší zahradou a zahradou Vašich sousedů Vám nicméně (pro jistotu) doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem. Právní názor místně příslušného stavebního úřadu bude v tomto ohledu samozřejmě určující (předejdete tím možným budoucím komplikacím).

Nelze samozřejmě vyloučit, že Vaši sousedé se pokusí Vám výstavbu plotu překazit či alespoň znepříjemnit. Dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vaši sousedé) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused (zde Vy) zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Vzhledem k tomu, že na hranici pozemků stojí již oplocení náležející Vašim sousedům, lze si jen těžko představit rozumné (a to objektivně rozumné) odůvodnění požadavku Vašich sousedů na nezřizování oplocení na Vaší zahradě. Pokud by se Vaši sousedé domáhali nezřizování Vašeho oplocení s odvolávkou na výše uvedené ustanovení občanského zákoníku, lze předpokládat, že v případném soudním řízení by úspěšní nebyli.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení svého plotu vedle plotu souseda z důvodu skákání psa na plot souseda
Podmínky pro stavbu plotu z pletiva 2018
Stavba pletivového plotu - musí být stavební povolení, ohláška (pravidla 2018)
__

OBCHOD-REKLAMACE
Skrytá vada pozemku - živičná cesta zasypaná hlínou - odstoupení od smlouvy nebo sleva z kupní ceny

Koupil jsem pozemek. V nedávné době jsem začal kopat základy pro oplocení po obvodu parcely.
Zjistil jsem ze pod pozemkem vede původní živičná cesta, která byla pouze překryta cca. 30 cm ornice. Cesta vede skrz pozemek.
Domnívám se, že prodávající tuto skutečnost zatajil. A tím porušil následují odstavce kupní smlouvy. Prodávající zajišťoval stavební připravenost (rozparcelování) celého okolí. Původní konstrukce neodstranil a pouze zahrnul ornicí.
IV. 1. c)
IV. 1. d)
IV. 1. i) > nemovitost je znečištěna živičnou směsí obsahující dehet > dokladuje to protokol odebraných vzorků. Dehet je zdravotně závadný a ohrožuje podzemní vody.
Je možné výše uvedené nějakých způsobem napadnout - odstoupení od kupní smlouvy nebo sleva z kupní ceny pozemku?
Děkuji, Dušan

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by se mělo jednat o vadu nemovitosti, o které, jak uvádíte, rovněž prodávající musel vědět a zatajil ji. Dle kupní smlouvy v čl. IV. 1 i) prodávající prohlašuje, že nemovitosti nejsou nijak znečištěny, nejsou zatíženy žádnými nebezpečnými či jinými látkami, tj. z dosavadního užívání nemovitostí nevyplývá žádné nadlimitní zdravotně závadné či život ohrožující znečištění půdy či podzemní vody.

Toto prohlášení je však zjevně nesprávné. Samotná smlouva sice neobsahuje žádnou smluvní pokutu, pokud by se ukázalo prohlášení jako nepravdivé, je však možné uplatňovat nároky z vadného plnění vyplývající ze zákona. Zde je nutné rozlišit, zda je vada podstatným porušením smlouvy, nebo nepodstatným porušením smlouvy. Při podstatném porušení smlouvy vzniká právo:
a) na odstranění vady,
b) na přiměřenou slevu z kupní ceny,
c) odstoupení od smlouvy.

Při nepodstatném porušení smlouvy pak právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Z důvodu jistoty pro případ sporu je vhodné požadovat odstranění vady, kdy pokud prodávající vadu neodstraní, můžete od smlouvy odstoupit, a to ať by se jednalo o podstatné i nepodstatné porušení smlouvy.

Doporučuji proto nyní písemně prodávajícího vyzvat k odstranění vady v přiměřené lhůtě. Pokud vadu neodstraní, je možné od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení kupní ceny, případně požadovat slevu z kupní ceny, která by měla odpovídat nákladům na rekultivaci pozemku.

Pokud však prodávající dobrovolně Vaše nároky neuspokojí, bude nutné podat žalobu k soudu. V tomto případě by pouze soud posuzoval, zda se skutečně jedná o vadu a jaké nároky Vám z této vady vznikly.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zatajení živičné cesty na pozemku (zasypané hlínou) - zatajení vady pozemku, nemovitosti prodávajícím
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Vydědění sourozenců závěti za života budoucím bezdětným zůstavitelem - jak na to?

Potřeboval bych vědět jak moc je jednoduché napadnout závěť? Mám jednu tetičku, která má byt a bojí se že, až tady nebude dělil by se majetek (byt) mezi všech pět sourozenců (nemá děti ani manžela). Ale to z určitých důvodů nechce. Chtěla by dva vynechat. Jaká je ideální cesta? Lze použít nějakou dědickou smlouvu? Vydědění? Darování za života s věcným břemenem? Do tohoto se tetě moc nechce. Jiné řešení?

ODPOVĚĎ:
Pokud teta nemá děti, nemá žádné neopomenutelné dědice a může závětí majetek odkázat komukoliv komu chce. Jediná možnost, na základě které by mohla být v tomto případě závěť zneplatněna je, že by bylo po její smrti zahájeno někým, kdo se chce domáhat dědictví, řízení o určení dědického práva, kde by bylo prokázáno, že v době, kdy závěť sepisovala, byla ve stavu odpovídajícím situaci, kdy by měla být omezena ve svéprávnosti.
Pokud se ale tetička nijak neléčí a není v psychiatrické léčebně a neexistuje žádná lékařská zpráva o tom, že je duševně nemocná, nepodaří se nic takového prokázat ani po její smrti. Pro větší klid lze doporučit sepsat závěť u notáře formou notářského zápisu. Žádně vydědění nepřichází v úvahu, to se vztahuje pouze na neopomenutelné dědice, tedy děti. Darování za života s věcným břemenem je také cesta, ovšem pro tetičku trochu riskantní, neboť by se tak vlastníkem majetku stala za jejího života jiná osoba, mohly by vzniknout spory, atd.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv psychické nemoci na platnost závěti

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zaměření správné hranice pozemků - soused požaduje posunutí plotu a vykácení vzrostlých stromů

Soused mě prostřednictvím geodetické kanceláře oznámil, že v souladu s ustanovením § 89 platného znění vyhlášky č. 357/2013Sb, nechá do katastru nemovitostí označit (zpřesnit) správný průběh vlastnické hranice pozemků (geometrické a polohové určení pozemku) mezi námi.
Pozemek jsem nabyla 2007. Hranici pozemku ohraničenou plotem jsme ponechali tam, kde při koupi byla. Navazuje mimo jiné na sousední ploty v jedné linii, zároveň plot lemuje vzrostlá vegetace stáří cca 50 let.
Na konci roku 2017 mně soused písemně vyzval, abych si posunula plot na správné místo, že obývám jeho majetek a pokud tak do xxx dnů neučiním, plot posune na mé náklady a stromy zničí.
Můj plot hraničí s jeho pozemkem ke komerčním účelům. Nachází se na něm několik komerčních budov a majitel usiluje, aby za plotem postavil parkoviště pro kamióny.
Na to jsem mu odpověděla, že o této skutečnosti se dozvídám od něho poprvé, že takto jsem nemovitost nabyla a užívám tak jak užívali předchozí vlastníci, tj. v dobré víře, pozemek jsem nezabrala záměrně nevědomky (tedy "neukradla". Plot jsem neposunula a ani to nejde s ohledem na vzrostlé stromy (lípy).
Má otázka zní:
Jak se zachovat. Vyčkat až soused podá na KN návrh na změnu průběhu vlastnické hranice a podat nesouhlas? Můžu zabránit podání na KN? nebo tím, že KN zapíše tento stav neznamená, že souhlasím a musím fyzicky plot posunout?
Co byste mi doporučili? Děkuji, Evženie

ODPOVĚĎ:
Soused samozřejmě musí začít zaměřením. Pokud ze zaměření vyplývá, že pozemek je plotem ohraničen chybně, namítala bych z Vaší pozice, že jste část pozemku vydržela. Pak byste ovšem musela zahájit u soudu řízení o určení, že jste vlastníkem části pozemku z titulu vydržení. Pokud se soused obrátí na Katastr nemovitostí se žádostí o změnu zakreslení pozemků, měla byste v rámci tohoto řízení podat odvolání, ale nezbude Vám, než prokázat, proč se domníváte, že by hranice neměla být překreslena. A tím argumentem je právě Vaše vlastnické právo z titulu vydržení. Pokud nic nepodniknete a budete čekat, pak katastr na základě nového zaměření pozemky v souladu s tímto zaměřením zaeviduje a Vy se budete muset chovat v souladu se zápisem v katastru. Pokud byste plot neposunula, soused by se mohl obrátit na soud, aby Vám byla uložena povinnost plot posunout a soud by pravděpodobně jeho návrhu vyhověl.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydržení pozemku užíváním v dobré víře vlastnictví
___

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu na nájmu, nájemném a doplatku za vodné, stočné od odstěhovaného nájemníka, nájemce

S manželkou pronajímáme byt v rodinném domě. S nájemcem jsem měl opakovaně problémy. 2017 platil nájem opakovaně pozdě a většinou až po urgencích, nezaplatil nedoplatek za 2017 za vodné a stočné a tento rok dlužil navíc 2 nájmy. Podal výpověď, běží mu výpovědní lhůta, nicméně s bytu se už odstěhoval. Narychlo jsme sháněli nové nájemníky a požadovali po něm zaplacení dluhu, kdy bychom mu pak ukončili nájem okamžitě a ne s výpovědní lhůtou.
Převzetí bytu a peněz měla zajistit tchýně, jelikož nájemník nebyl schopen předat byt v uklizeném stavu a neměl ani peníze a na další domluvený termín jsme se nemohli s manželkou dostavit. Ani na další schůzku k předání bytu nedonesl peníze, ale slíbil, že peníze pošle převodem.
Bohužel jsem se od tchýně dozvěděl, že si ofotil do mobilu dokument, který před schůzkou sepsala, kde byl rozepsán dluh, datum, potvrzení o převzetí peněz i její podpis. Věřila, že je seriózní. Tvrdil jí, že je to proto, aby věděl, kolik má zaplatit. Pochopitelně nic nezaplatil.
Tchýně ho SMS upozornila, že takto nájemní smlouva skončí až s celou délkou výpovědní lhůty a v případě, že nezaplatí, podáme žalobu. Neodpovídá a ani nebere telefon. Hodlám ho písemně vyzvat k zaplacení dluhu, jelikož noví nájemníci se do bytu již za týden stěhují.
Chtěl jsem se zeptat na následující
1. mám žádat dlužné nájemné za celou výpovědní dobu nebo jen do nástupu nového nájemníka a jakou lhůtu k zaplacení mu mám poskytnout.
2. jakou formou se dá vymáhat dluh soudně? Např. žalobou na vydání platebního rozkazu?
3. dosud se tím neohání, ale napadlo mě, jestli fotku v mobilu nemůže použít jako důkaz, že je dluh zaplatil (to by byl ovšem podvod, že? ! )
Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Nájem byste měl požadovat pouze do okamžiku, kdy se nastěhují noví nájemci. Pokud byste požadoval nájem i poté, jedná se o bezdůvodné obohacení, není po právu účtovat nájem za období, kdy již nájemce byt neužívá a fakticky ani užívat nemůže (a to i když se jedná o nepoctivého nájemce, jako ve Vašem případě), když je již byt pronajmut dalším osobám.
2. Dlužné nájemné můžete vymáhat prostřednictvím žaloby - návrhu na vydání platebního rozkazu, kde vylíčíte celou situaci. Upozorňuji, že s podáním žaloby hradíte soudu soudní poplatek 5% z žalované částky. Soud ale následně rozhodnutím uloží žalovanému povinnost Vám všechny náklady nahradit.
3. Fotografii samozřejmě může jako důkaz předložit, nicméně nic tím neprokáže, rozhodně ne úhradu. Soud by k takové fotografii v rámci hodnocení důkazů a při svém rozhodování nepřihlížel.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování z nájemního bytu před ukončením výpovědní lhůty - nárok na nájem, nájemné pro pronajímatele
Má proinajímatle nárok na nájem, nájemné pokud se dlužník předčasně vystěhuje z bytu ve výpovědní lhůtě?
Vymáhání nájmu po odstěhovaném nájemníkovi - postup, návod (žaloba k soudu)
___

OBCHOD-DANĚ
Výhra v soutěži na Facebooku firmy do daňových nákladů - lze to?

V rámci propagace obchodu bychom rádi uspořádali soutěž na Facebooku. Chci se zeptat, jak se pak výhra dá uplatnit do nákladů a zda musí mít soutěž nějaká specifická pravidla, aby vše bylo v souladu se zákonem. Jsme plátci DPH. Děkuji, Františka

ODPOVĚĎ:
Z pohledu Vás jako organizátora soutěže se bude v případě předání nebo vyplacení výhry jednat o náklady na reklamu, postupuje se podle §24 odst. 1 zákona o daních z příjmu, kdy náklady uplatníte v prokázané výši. Co se týče pravidel, doporučuji sepsat a zveřejnit znění pravidel, aby bylo jasné, že se jedná o soutěž, jaké jsou podmínky výhry, že potřeba něco vykonat, uhádnout, být první, apod. a nemoholo tak dojít k záměně s darováním, které až na vyjímky nelze uplatnit jako daňový náklad. U DPH se bude také jednat o výdaje na reklamu v základní sazbě DPH.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náklady na reklamu do daní - propagační výhra na Facebooku
___

OBČAN-DLUHY
Přistoupení k dluhu nebo převzetí dluhu při darování nebo prodeji bytu, domu, nemovitosti

Pokud daruji či prodám nemovitost zatíženou zástavním právem (můj byt v osobním vlastnictví), může pak "nový" zástavní dlužník požadovat po kterémkoliv se solidárních dlužníků částku, kterou zaplatil bance? Nebo ji může požadovat opět jenom po mě, z důvodu, že jsem v kupní smlouvě na nemovitost, která byla předmětem hypotéčnímu úvěru uvedená jen já. Děkuji Eva

ODPOVĚĎ:
Z titulu hypoteční smlouvy jste povinna vůči bance pouze Vy, event. další osoba, která je ve smlouvě uvedena jako spoludlužník. Pokud by nový majitel bytu plnil cokoliv za Vás, jednalo by se o přistoupení k dluhu nebo převzetí dluhu, bez ohledu na vlastnictví nemovitosti a mohl by se domáhat úhrady po kterékoliv osobě, která byla z hypotéky zavázána, tj. jak po hlavním dlužníkovi, tak po spoludlužníkovi.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Splácení hypotéky na nemovitost a role solidárních dlužníků úvěru
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Pracovní smlouva uzavřená jednatelem s. r. o. sám se sebou a neplacení sociálního pojištění - vliv na důchod a odpracované roky

Byl sem vlastníkem, jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem s. r. o. a to 02/2010 až 08/2013, v té době jsem byl absolutně neznalý věci a vůbec jsem nepřemýšlel nad tím jak prokážu odpracované roky. Věděl jsem, že jako jednatel společnosti se nemusím hlásit ČSSZ a dále jsem si naivně myslel že odpracované léta prokážu výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě jinými dokumenty které dosvědčí že jsem pro tu společnost v té době prokazatelně pracoval. Nikdo jiný to nemohl odpracovatNikdo jiný v té společnosti krom mě nebyl. I z toho důvodu jsem uzavřel sám se sebou pracovní smlouvu. Jako jednatel sem sám sebe jako zaměstnance na ČSSZ nepřihlásil a tudíž jsem ani za sebe neplatil odvody. ČSSZ však započítává do důchodu pouze ty roky kde se platili odvody sociální zabezpečení a proto hledám cestu jak to podat ČSSZ, aby mi tyto léta přiznala a započetla a to pokud možno bez finančního dopadu a jiných sankcí, které by případně šly za mojí osobou. V případě, že uzavírá pracovní smlouvu jednatel a zaměstnanec v jedné osobě musí mít tato smlouva notářsky ověřený podpis?
Dnes (18.08.2018) již nejsem vlastníkem, jednatelem ani zaměstnancem, moje bývalá s. r. o. má už od 2013 jiného vlastníka a možná ještě funguje nebo i zanikla. Pochopil jsem. že ČSSZ v případě že by pracovní smlouva platila by měla nárok dále vymáhat po zaměstnavateli nezaplacené odvody, zaměstnavatelem však byla tehdy právnická osoba tedy spol s. r. o. Bude tedy dluh vymáhat nadále po s. r. o??
Nebo bude vymáhat samostatně pouze po mne jako bývalém jednateli?
Nebo bude vymáhat po dnešní s. r. o, která má jiného vlastníka i jednatele?
Nebo bude vymáhat po mne jako po bývalém zaměstnanci?
Tedy po kom by ČSSZ dnes (18.08.2018) měla právo vymáhat dlužné pojistné, t. j kdo má tedy dnes (18.08.2018) povinnost uhradit tento dluh
a ještě jedna věc v případě že byla povinnost hradit odvod pojistné každý měsíc od 2/2010 až do 8/2013, by při promlčecí lhůtě 10 let byl první nezaplacený odvod z 2/2010 měl být promlčen ve 2/2020 a poslední odvod z 8/2013 by měl být promlčen v 8/2023, pochopil jsem to správně
mám ještě jeden dotaz týkající se té pracovní smlouvy, než jsem se stal jednatelem s. r. o, byl jsem v této společnosti řadovým zaměstnancem s pracovní smlouvou kterou jsem s tímto jednatelem uzavřel, když jsem od tohoto jednatele a vlastníka v jedné osobě tuto s. r. o přebíral a stal jsem se jednatelem i vlastníkem v jedné osobě já, měl jsem stále v kapse pracovní smlouvu uzavřenou ne sám se sebou ale s bývalým vlastníkem s. r. o, takže jsem nemusel znova uzavírat sám se sebou novou pracovní smlouvu, neboť ta co jsem uzavřel ještě se starým jednatelem dále podle mne platila, protože firma nezanikla, a pokud vím tak nikdo tento závazek neukončil takže v případě že bych se s touto pracovní smlouvou přihlásil se svým nárokem na započtení odpracovaných dní tak by ten problém s uzavřením smlouvy sám se sebou odpadl, jediný problém který by zůstal je ten že jsem jako nový jednatel neodvedl odvody vůči ČSSZ ale tento dotaz k tomto problému jsem uvedl již výše…
nebo existuje i jiná možnost řešení celé záležitosti? , na základě které by mi ČSSZ uznala odpracované roky i s tím rizikem že by mi sice tuto dobu brala jako dobu vyloučenou bez výdělku tedy že by mi nepočítala do průměru s té doby žádný příjem ale roky by mi do limitu potřebném k důchodu započetla.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste byl dříve zaměstnancem společnosti na základě pracovní smlouvy, pak v důsledku změny vlastnictví pracovní smlouva automaticky nezanikla.
Pro posouzení, zda je pracovní smlouva uzavřená jediným jednatelem a vlastníkem společnosti „se sebou“ platná je rozhodující, kdy byla uzavřena. Jestliže se tak stalo v době od účinnosti stávajícího zákoníku práce do 14.4.2008 (nález Ústavního soudu, který zrušil ustanovení o neplatnosti ustanovení pracovní smlouvě týkající se jejího vzniku), pak je taková smlouva absolutně neplatná, hledí se na ni, jako kdyby nikdy nebyla uzavřena.
Pokud k uzavření pracovní smlouvy došlo v době od 14.4.2008 do novely zákoníku práce (1.1.2012), je taková smlouva pouze relativně neplatná, což znamená, že aby se na ni jako na neplatnou nahlíželo by vyžadovalo uplatnění její neplatnosti oprávněnou osobou, kterou je buď některá ze stran – tedy zaměstnanec a jednatel v jedné osobě – anebo jiná dotčená osoba. Nejčastěji platnost takové smlouvy napadena nebude, bude se na ni tedy nahlížet jako na platnou. Pokud se jedná o smlouvu uzavřenou po 1.1.2012, pak je taková smlouva relativně neplatná s výjimkou situace, kdy by byla zároveň v rozporu se základními zásadami zákoníku práce (např. by zaměstnanec ve skutečnosti práci nekonal atd). To by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou.

Podle § 28 zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky uvedené v tomto zákoně.
Podle § 11 téhož zákona je dobou pojištění doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a odst. 4 (mezi tyto osoby patří také zaměstnanci a OSVČ), za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné. Na základě výše uvedených informací je zřejmé, že Vám navrhovaný postup – aby Vám ČSSZ započítala odpracované roky bez započitatelného příjmu z důvodu nezaplaceného pojištění – tedy není možný.
Pokud nebylo odvedeno sociální pojištění, nemohou být odpracované roky podle zákona o důchodovém pojištění započítány jako doba pojištění.
Co se týče případného promlčení dlužného pojistného, právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti (u jednotlivých splátek pojistného je to tak, jak jste to uvedl ve svém dotazu) a byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, nová promlčecí lhůta plyne ode dne, kdy se o tom plátce dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, kterým bylo vyměřeno a promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu. Pokud ČSSZ uplatní (uplatnila) v promlčecí době právo u soudu, právo bude (bylo) pravomocně přiznáno a u soudu bude (byl) podán návrh na výkon rozhodnutí (exekuce), tak se promlčecí doba zastavuje.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpětné vymáhání plateb sociálního pojištění po s. r. o. , která neplatila sociální svému zaměstnanci
Kdo je odpovědný za neplacení sociálního u zaměstnance jednatele s. r. o.
Práce jednatele v s. r. o. a prokázání odpracovaných roků pro důchod při nepřihlášení na ČSSZ v době aktivního pracovního života
Neplacení sociálního pojištění a nárok na důchod a výpočet důchodového věku
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Znepřístupnění bytu, domu, nemovitosti ve spoluvlastnictví spolumajitelem - jak se bránit?

Zdědili jsme já a bratr každý polovinu domu. Bratr ho celý používá, chtěla jsem si zařídit aspoň jednu místnost pro sebe, ale řekl, že tam spí také on. Platím všeho polovinu, daně, pojistku, opravy sekačky, střechy, čištění komínů a odpady. Bratr říká, že se stará o moji polovinu, ale na druhou stranu moji polovinu užívá.
Je správné mu platit vše napůl anebo on by mne měl naopak platit nájem za používání moji poloviny. S domem si dělá co chce, vyhazuje, předělává bez předchozí dohody se mnou, za úpravy mi pak zasílá faktury k proplacení. Teta mi radí, abych se chovala jako on a zabrala si polovinu domu, že na to mám právo, asi má pravdu, ale já na to nemám mentalitu. Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Vaše teta má pravdu. Podle zákona má každý spoluvlastník právo užívat společnou nemovitost v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu. Váš bratr se tedy chová protiprávně, když užívá celou nemovitost a Vám neumožní užívat dům vůbec. Váš bratr tedy užívá větší díl, než na který má právní nárok. Vy tak máte nárok, aby Vám bratr vyplatil náhradu za to, že užívá i část domu, která již neodpovídá jeho zákonnému spoluvlastnickému podílu. Váš bratr se svým jednáním na Váš úkor bezdůvodně (bez jakékoli dohody) obohacuje, a proto má povinnost Vám takové obohacení vydat ve formě náhrady, které se můžete domáhat i soudně podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (případně podáním žaloby na náhradu újmy, pokud byla mezi vámi uzavřena dohoda o tom, že bratr může nemovitost užívat celou). Doporučuji Vám vyhledat pomoc advokáta, který Vám pomůže s vyčíslením náhrady a sepsáním výzvy k její úhradě. Věřím, že pokud budete věc řešit písemně, přistoupí Váš bratr na nějakou dohodu, ať už o finančním vyrovnání či umožněním užívání poloviny nemovitosti, a nebude tak nutné věc řešit soudně.
Můžete se také dohodnout na zrušení spoluvlastnictví tím způsobem, že bratrovi připadne dům a Vám vyplatí odpovídající náhradu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání nájmu po spolumajiteli, který znemožnil užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví druhému spoluvlastníkovi, spolumajiteli
___

OBČAN-DLUHY
Promlčení uznání dluhu (písemně od dlužníka) a vymáhání částky

Půjčil jsem bývalému kolegovi peníze (95.000 Kč), měsíčně splácel 1.765 Kč, po určité době přestal. Mám podepsaný dokument "Uznání dluhu" na výši 59.176 Kč ze dne 10.10.2012. Pán dlužil hodně lidem a firmám. Prosím jak mám postupovat k získaní peněz zpět, nechci aby mu to "prošlo jen tak". Pokud budete chtít nějaké doplňující údaje, rád pošlu. Moc díky. Emil.

ODPOVĚĎ:
Správný postup vymáhání dluhů je uveden na této stránce:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-smenky.html
Nejdříve mu zašlete předžalobní výzvu, ve které popíšete situaci (že jste mu půjčil peníze, kdy a v jaké výši, kolik splatil a kolik stále dluží) a vyzvete jej, aby dluh splatil (vzor předžalobní výzvy naleznete zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html).
Pokud ani na tuto výzvu nebude reagovat, můžete se obrátit na civilní soud (ve Vašem případě okresní soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště a podat na něj žalobu, popř. návrh na platební rozkaz).
Před soudem se můžete nechat zastoupit advokátem, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání dluhu z dlužního úpisu, písemného uznání dluhu dlužníkem věřiteli

__

OBČAN-EXEKUCE
Exekuce na předminulého vlastníka auta, automobilu a výzva exekutora k doložení kupní smlouvy

01/2018 jsme zakoupili osobní automobil od fyzické osoby. 04/2018 přišel dopis od exekutora, abychom doložili kupní smlouvu, neboť na dřívějšího vlastníka, (ne na toho od koho jsme auto koupili) je vedena exekuce.
Poraďte prosím, co dělat? Vlastník, který nám auto prodal, nechce záležitost řešit. Jak se bránit? Může nám exekutor auto zabavit? Podat trestní oznámení na posledního vlastníka za podvod? Jsme zoufalí, nevíme jak dál. Oba předchozí vlastníci jsou zapsáni v technickém průkazu. Nyní je automobil napsaný na manžela. Děkuji, Halina.

ODPOVĚĎ:
Tato situace, ač vypadá poměrně jednoduše, nemá jednoduché právní řešení a bohužel se tyto případy množí. Jde o to, že musíte prokazovat, že jste udělali vše proto, abyste se dozvěděli skutečnou historii vozidla. Jako první krok rozhodně doporučuji odepsat exekutorovi a bránit si své vlastnické právo. Uveďte, že vozidlo je Vaše a nechť Vám doloží, kdy bylo vozidlo do exekuce sepsáno. Rozhodně vozidlo hned nevydávejte. Pokud bylo vozidlo prodáno člověku, který Vám jej následně prodal, v době, kdy již bylo sepsáno v rámci exekuce předchozího vlastníka, budete muset nakonec vozidlo vydat, ale nedělejte to bez boje. I prokázání tohoto boje a bránění svého vlastnictví bude pro případný soudní spor velmi důležité. Pokud tedy budete muset nakonec vozidlo vydat, podejte proti člověku, který Vám vozidlo prodal, žalobu na náhradu škody, kterou Vám způsobil. Je to skutečně právně velmi komplikovaná záležitost a rozhodně navštivte advokáta, jejichž seznam naleznete na www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může exekutor zabavit auta předminulého vlastníka s exekucí kvůli dluhům?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody poškozenému za léčebné výdaje a vymáhání další odškodnění za poškození zdraví poškozeným

Přišel mi trestní příkaz k uhrazení peněžitého trestu 20.000 Kč a náhradě škody poškozenému 2.000 Kč, budu muset po uhrazení ještě něco platit? Poškozený tvrdí, že částka není konečná a že 2.000 Kč jsou jen náklady za lékaře. Děkuji, Erik.

ODPOVĚĎ:
Trestní příkaz může uložit povinnost nahradit škodu, která vznikla trestným činem. Může také takový nárok zamítnout a odkázat poškozeného, aby se tohoto nároku domáhal před civilním soudem. Je tak tomu z toho důvodu, že trestní řízení má primárně řešit, zda došlo ke spáchání trestného činu a pokud ano, tak má být pachateli uložen trest.
Náhrada škody je v trestním řízení řešena v omezeném rozsahu, je tak tedy možné, aby se poškozený domáhat před civilním soudem náhrady škody.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody v trestním řízení a u civilního soudu - rozdíl
___

FINANCE-DANĚ
Pronájem pokoje - od kolika Kč se musí platit daně?

Je povinné danit příjem fyzické osoby z pronájmu části nemovitosti (např. pokoj v bytě, příjem do 30.000 Kč ročně), když fyzické osobě nevzniká žádný zisk? Tj. náklady se rovnají příjmu. Jestli ano, je možné zdanit příjem dodatečně? Děkuji, Evžen.

ODPOVĚĎ:
Limit 30.000 Kč ročně se týká tzv. ostatních příjmů v §10 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP). Pronájem nemovité věci vždy spadá do příjmů z nájmu podle §9 ZDP. Daňové přiznání musíte podat i když nedosáhnete zisku. Daňové přiznání je možné podat jestliže neuplynula lhůta pro stanovení daně, která činí 3 roky od konce lhůy pro podání řádného daňového tvrzení.
Ovšem podle §38g ZDP pokud jsou celkové vaše příjmy nižší než 15.000 Kč za rok a nevykazujete ztrátu, nemusíte podávat daňové přiznání, nebo pokud máte příjmy ze zaměstnání nebo jiné závislé činnosti a vaše další příjmy (z nájmu, podnikání, atd.) nepřesahují 6.000 Kč za rok, nemusíte podávat daňové přiznání.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pronájem pokoje a daně, zdanění příjmu při nákladech rovnajících se příjmu z pronájmu nemovitosti
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Souhlas s veřejným osvětlením na soukromé lesní cestě - kdo platí maniupulaci s kabelem kvůli pokácení stromu?

Jsem majitel lesního pozemku se vzrostlým lesem. Přes tento pozemek prochází pěšina (průchod je zde povolen na základě služebnosti - pěšina však slouží veřejnosti). Město zde vybudovalo veřejné osvětlení, já jsem s vybudováním vyjádřil souhlas. V současné době je nutné pokácení jednoho stromu v těsné blízkosti kabelu veřejného osvětlení, strom je nakloněn nad kabel a do budoucna hrozí jeho pád. Město po mně požaduje zaplacení sejmutí kabelu osvětlení kvůli umožnění skácení nebo zaplacení postupného ořezání z plošiny. Dle mého zde lze uplatnit ustanovení § 22, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. , lesního zákona, tzn. mělo by stačit město písemně upozornit na ohrožení jejich majetku a oni by na svůj náklad měli zabezpečit pokácení stromu, já jim jen poskytnu součinnost. Nebo jsem opravdu povinen pokácení zaplatit já? Děkuji, Felix.

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené ustanovení nelze aplikovat na tuto situaci. Strom je součástí Vašeho pozemku, je tedy Vaším majetkem. Jako vlastník věci (stromu) jste povinen zajistit, aby Vaše věc (strom) nezpůsobila škodu na majetku nebo zdraví.
Jste tudíž povinen jednat tak, aby na Vašem pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení.
Tento názor je zastáván i judikaturou – k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2836/2011.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo je majitel veřejného osvětlení na soukromé lesní cestě?
Kdo platí údržbu veřejného osvětlení na soukromé lesní cestě, pěšině?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Obchod manžela v domě manželky a rozvod - jak vyklidit obchod manžela?

Vlastním nemovitost, dům, který není ve společném jmění manželů, tedy SJM. 1. patro obývá dcera, v přízemí máme obchod. Obchod je psaný na moje jméno. Jen po mém odchodu do důchodu si manžel převedl veškeré zboží na sebe. Nájemní smlouva není. Začal pít, je mi nevěrný, peníze mi nedává, změnil si i číselný kód na trezoru. Soužití s manželem je neúnosné. Chci se do svého domu nastěhovat, ale nevím si rady, jak manžela dostat z mého domu. Zrušit obchod, jde to? Co se v této situaci dá dělat. Potřebuji poradit moc děkuji. Gita.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou právní formu má Vaše a manželovo podnikání. Předpokládám, že jste oba osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). V každém případě Vám však doporučuji nejprve podat návrh na rozvod a snažit se manžela přimět k uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů a bydlení po rozvodu, případně alespoň uzavřít dohodu o zúžení SJM, v níž upravíte podmínky vašeho dalšího společného podnikání. Vaše podnikání lze pravděpodobně považovat za tzv. rodinný závod upravený v § 700 až 707 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, nicméně pokud se na jeho činnosti podílejí pouze manželé, použije se na právní vztahy úprava právě manželského majetkového práva dle § 708 až 750 občanského zákoníku. Aniž by tedy byl vyřešen váš manželský majetkový režim, bylo by riskantní snažit se situaci řešit pouze Vaším rozhodnutím o zrušení obchodu či žalobou na vystěhování manžela z provozovny, kterou užívá bez právního důvodu.
Doporučuji Vám tedy obrátit se na rozvodového právníka, se kterým svou situaci podrobně rozvedete a pokusíte se najít optimální řešení Vaší poměrně dost složité situace.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Obchod manželky v domě manžela a rozvod manželství - jak vyklidit obchod manžela?
Jak vystěhovat manžela z obchodu v domě nespadajícího do SJM, společného jmění manželů

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak zajistit zdědění nemovitosti vnukem, vnučkou - postup

Babička s dědou vlastní byt, babička ještě chatu. Babička má 3 děti (A. , D. a M. - můj otec) z předchozího manželství, děda má možná nějaké dítě, se kterým není a nebyl v kontaktu. Byt chtějí dát mně - vnučce, ale až po smrti (darovací smlouva s věcným břemenem nepřipadá v úvahu). Jak tuto situaci vyřešit? Ze zákona existuje nepominutelný dědic a bude problém, abych dostala byt celý, jak zařídit abych dostala alespoň co největší čast? D. s M. mají podle závěti babičky dostat chatu. Nejlépe mi vychází závěť, kde by se aplikoval nepominutelný dědic, kde A. , D. a M. mají nárok na 1/4 z 1/3 (tzn. 1/12) z babiččiny pozůstalosti (chata a 1/2 bytu). Přičemž tam by tyto nároky D. a M. splnila odkázaná chata, a nárokovat si část bytu měla pouze A. , která v závěti není? A v případě dědy by nezbylo než doufat, že žádné děti nemá, nebo se nedohledají, případně by také měli nárok na 1/4 jejich zákonného dědického podílu. V případě závěti nepominutelní dědicové nedostanou svůj podíl na bytu, ale pouze jim budu muset vyplatit částku v hodnotě jejich podílu? Co darovací smlouva pro případ smrti?

ODPOVĚĎ:
Uvažujete správně, všichni neopomenutelní dědicové, pokud jsou zletilí, musí dostat alespoň 1/4 dědického podílu, na který by měli nárok ze zákona. To platí i pro darování pro případ smrti. Úplně nejjednodušší by bylo, kdyby se prarodiče rozhodli Vám majetek darovat již za života, tam se žádné ustanovení o neopomenutelných dědicích neuplatní. Pokud by byla sepsána závěť, tak v ní musí být uvedeno, co kterému dědici připadne, pokud by závěť vše odkazovala Vám, pak je neplatná. Ze závěti tedy musí vyplynout, komu připadne jaká část majetku, resp. jak velký podíl na jakém majetku. V rámci dědického řízení můžete s ostatními dědici uzavřít dědickou dohodu, kde se můžete domluvit i odchylně od závěti a tam by byl prostor pro domluvu, koho jakou částkou vyplatíte.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neplatnost závěti ve prospěch vnuka, vnučky
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Od kolika let si může dítě říci se kterým z rodičů chce být a být mu svěřeno do péče

10/2017 jsem se rozešla s manželem. Máme dceru (nar. 07/2014, nadprůměrné IQ, ale psychosociálně “pozadu“), 11/17 jsem podala návrh na úpravu poměrů, svěření do mojí péče. Manžel na mě ale vyvíjel nátlak, společně s pracovníkem OSPOD, že Cochemský model, že střídavá péče stejně bude, že o ní stojí, tak že jsem se nechala zvyklat a žádost stáhla a podepsala dohodu o střídavé péči. Bohužel ale nefunguje, otec to bere jako trumf, že dítě trpí – já trpím – protože jsem já rozbila rodinu a odešla. Soudní jednání vypadalo jako fraška (04/2018). Máme se spolu naučit mluvit a dbát zájmů dítěte, odročeno na neurčito, máme navštívit mediátora.
Dítě ale není nikde doma, je rozhozené, agresivní, ve školce rezignované.
Navrhovala jsem otci dítěte, ať je u mě, k němu může chodit kdykoliv, ve styku nebráním, trvá na střídání „přesně na půl“ „mám nárok na půlku dítěte“. Dnes (16.08.2018) jsem byla na OSPOD za vedoucí, co můžu jako matka dělat, když otec trvá na svém nároku na půlku dítěte a přesném střídání, i přes nesouhlas dítěte. Prý dítě nikdo nevyslechne, předběžné opatření neprojde. Co můžu dělat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Povinností orgánu rozhodujícího o tom, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče, je sledovat a chránit především zájem nezletilého dítěte, tak jak je zakotven v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. K přání dítěte Ústavní soud už dříve konstatoval, že za předpokladu, že je dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, je nutné jeho přání považovat za zásadní vodítko při hledání jeho nejlepšího zájmu.
Současně však není možné, aby obecné soudy postoj nezletilého dítěte bez dalšího převzaly a aby své rozhodnutí založily toliko na jeho přání a nikoliv na pečlivém a komplexním posuzováním jeho zájmů.
Paragraf 867 občanského zákoníku k tomu říká, že: "Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo není-li schopno tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte.
O dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. Z výše uvedeného vyplývá, že názor dítěte se bere v úvahu zejména u dětí starších 12 let. U mladších dětí k jejich názoru soud přihlédnout může, ale nemusí. Obávám se, že Vaše dcera je opravdu ještě příliš malá na to, aby soud vzal její názor v úvahu."
Co se týče předběžného opatření, ustanovení § 924 občanského zákoníku a § 452, odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních sděluji, že předběžné opatření soud nařídí, „ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen“.
Na základě informací uvedených ve Vašem dotazu se nedomnívám, že by některá z uvedených situací nastala, takže nepovažuji nařízení předběžného opatření za pravděpodobné. Navíc dle § 454, odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních může soud předběžné opatření nařídit jen na návrh OSPOD, takže se v tomto případě bez podpory OSPOD neobejdete.
Zatím tedy navrhuji dodržovat dohodu o střídavé péči, kterou jste s manželem uzavřela. Nejsem sice zastáncem situací, ve kterých je takto malé dítě opakovaně vystavováno nejrůznějším vyšetřením, ale pokud by se dceřin psychický stav zhoršoval, můžete s ní navštívit odborníka (dětského psychologa) a pokusit se od něj získat písemné vyjádření v tom smyslu, že střídavá péče má negativní vliv na psychiku Vaší dcery a z tohoto důvodu není pro dceru vhodná. Takové vyjádření byste pak mohla při dalším soudním jednání použít jako podpůrný argument pro žádost, aby dcera byla svěřena do Vaší péče.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Svěření dítěte do péče a zájem nezletilého dítěte - čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte a § 867 občanského zákoníku
Cochemský model střídavé péče o dítě, děti
Kdy má názor dítěte vliv na svěření do péče některého z rodičů nebo střídavé péče
Předběžné opatření o svěření dítěte - ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Kdy musí zaměstnavatel přeřadit zaměstnance na jinou práci, na jinou pracovní pozici?

Je možné po návratu z nemoci nemít možnost vrátit se na své původní místo, i když firemní lékař mi potvrdil, že mohu danou práci vykonávat dál? Zaměstnavatel mi nabízí jiné zařazení i jinou pracovní dobu. Rozhoduje o vybírání přesčasů náhradním volnem zaměstnavatel? Když nechci proplatit přesčasy, ale vybrat si volno může mě na dočasnou dobu přeřadit na úplně jinou práci bez mého, souhlasu? Nebo mě kvůli odmítnutí propustit? Za jakých okolností mě může přeřadit? Děkuji, Erika.

ODPOVĚĎ:
Pokud nová pozice odpovídá druhu práce sjednanému ve smlouvě a stanovené pracovní náplni, je možné zaměstnance přesunout dle potřeb zaměstnavatele. Pokud by se jednalo o změnu druhu práce, byl by nutný Váš souhlas.
Při převádění zaměstnance na jinou práci, je nutné rozlišovat situace, kdy zaměstnavatel zaměstnance převést musí a kdy může.

Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci:
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice),
c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g), tedy pro nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo neuspokojivé pracovní výsledky či pro porušení pracovní kázně zaměstnancem,
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Podle § 144 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Primárně tedy zaměstnanci za práci přesčas náleží příplatek, náhradní volno jen po dohodě se zaměstnavatelem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv hopspitalizace bez zdravotních následků na přeřazení na jinou pracovní pozici
Kdo rozhoduje o náhradním volnu za přesčas nebo proplacení přesčasu?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Rozdělení pater rodinného domu mezi spoluvlastníky z ideálního spoluvlastnictví - lze to udělat a zapsat do katastru nemovitostí?

Jsem spoluvlastník rodinného domu na pozemku s dalšími nebytovými budovami. Vlastníků je pět – matka vlastní 1 a 4 děti (včetně mě) po 1/8. Dům je jednopodlažní s podkrovím. Plánujeme vestavět do podkroví nový byt, včetně nástavby na přístavbu s plochou střechou – podlažní plocha podkroví se tedy oproti stávajícímu stavu zvětší. Rádi bychom ale výstavbou nového bytu investovali do vlastního a ne celkově do spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu chceme rozdělit dům na dvě bytové jednotky a vymezit, že moje 1/8 vlastnictví celé nemovitosti zahrnuje tento v budoucnu vzniklý byt. Ostatní spoluvlastníci plně souhlasí.
Napadlo nás to definovat tak, že mou osminu tvoří vše nad stropem 1. nadzemního podlaží stávající budovy rodinného domu a zbytek pozemku včetně nebytových budov mám umožněn k společnému užívání. Poradíte mi prosím, jak nejlépe definovat prohlášení vlastníka nemovitosti tak, abych v budoucnu vzniklý byt měla ve vlastnictví? Děkuji, Ester.

ODPOVĚĎ:
Předně považuji za nutné uvést, že u podílového spoluvlastnictví  má každý ze spoluvlastníků budovy a pozemku ve svém vlastnictví spoluvlastnický podíl na nemovitosti jako celku. Nejde tedy o skutečné prostorové vymezení podílu jednotlivého spoluvlastníka na budově a pozemku. Po právní stránce tak platí, že v předmětné budově mohou všichni spoluvlastníci dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů užívat vše společně, tedy kterýkoliv byt nebo místnost v domě.
Prohlášení vlastníka o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (§  1166  zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník) je právní úkon vlastníka či spoluvlastníků budovy, ve které mají vzniknout nejméně dvě  jednotky  (byty či nebytové prostory), z nichž každá se stane samostatnou věcí - tedy předmětem samostatného vlastnictví.
Převést vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků na nově vymezené jednotky v domě lze tedy formou zrušení spoluvlastnictví, kdy součástí dohody o zrušení a vypořádání  podílového spoluvlastnictví budou též obsahové náležitosti  Prohlášení vlastníka budovy, kde je vymezeno,   že každý  ze spoluvlastníků získává do svého vlastnictví určitý byt nebo nebytový prostor. Nezbytné ovšem je, aby zde bylo možno vymezit alespoň dvě jednotky.

Pokud tedy chcete být výlučným vlastníkem nově vzniklého bytu, bude nutné spoluvlastnictví nejprve zrušit a zároveň vymezit v Prohlášení, kdo bude vlastnit kterou jednotku. Doporučuji Vám tedy vymezit jako druhu jednotku (což je zákonná podmínka) i přízemí domu, jejímiž vlastníky se stanou zbývající spoluvlastníci, ostatní prostory pak budou ve vlastnictví všech jako tzv. společné prostory. Sepsání takové dohody a Prohlášení však bude poměrně složitá záležitost, proto Vám doporučuji obrátit se na advokáta, který se zabývá majetkovým a bytovým právem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení rodinného domu v ideální spoluvlastnictví na části a bytové jednotky nebo přivlastnění jednotlivých pater jednotlivým spoluvlastníkům, spolumajitelům - postup, informace
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Prodej pozemku se stavbou cizí osoby a darování pozemku pod stavbou kupujícímu

Mám pozemek, travní plocha, kde byla bez stavebního povolení postavena soukromá chata - rok 1988. Podle katastru je to stavba na cizím pozemku. Pozemek chci prodat včetně zastavene plochy chaty třetí osobě, je to celkově asi 5 ha, zastavená plocha chaty je cca 50 m2.
Majitel chaty bez mého souhlasu nebo pronájmu celkově užívá asi 200 m2. Kvůli cestě a přístupu na můj velký pozemek nechci a nemůžu prodávat pozemek kolem chaty majiteli chaty. Je prosím nějaká možnost, např. formou daru, darovat nebo nějak převést pozemek pod chatou třetí osobě, která bude kupovat celý pozemek o výměře 5 ha? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 1254 Občanského zákoníku "Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby." Jinými slovy, pokud je vlastníkem stavby osoba odlišná od vlastníka pozemku, na kterém stavba stojí, jsou tyto osoby při převodu na třetí osobu navzájem vázány předkupním právem.
Pokud byste tedy pozemek, na kterém stojí chata, převáděla na třetí osobu, musela byste tak činit pouze formou převodu na Vašeho příbuzného v linii přímé či pobočné. V ostatních případech musíte realizovat předkupní právo a nabídnout pozemek ke koupi vlastníkovi chaty.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předkupní právo majitele, vlastníka pozemku na němž stojí cizí dům, budova
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Právo na vrácení peněz za zrušený kurz, vrácení kurzovného za zrušený kurz pořadatelem

11/2016 jsem si zaplatil týdenní baristický kurz (16.500 Kč), který byl zrušen ze strany pořadatele. V obchodních podmínkách mají, že si v takovém případě mohu vybrat jiný termín, či poukázat kurz třetí osobě, ale že peníze v žádném případě nevracejí! Dlouhodobě žiji v cizině, takže další termín není možný a raději bych dostal své peníze zpět a případně si kurz koupil znovu, než abych neměl takto velkou částku peněz k dispozici na neurčito, či abych hledal někoho, komu případně tento kurz dát či prodat. Mají právo si takto ponechat mé kurzovné jen proto, že to mají napsáno v obchodních podmínkách? Děkuji, Dominik.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že obsah smlouvy lze určit také odkazem na obchodní podmínky.
V tomto případě však považuji za Vámi zmíněné ustanovení obchodních podmínek za neplatné, resp. by k takovému ustanovení nemělo být přihlíženo. Toto ustanovení totiž zakládá významnou nerovnováhu mezi právy pořadatele a Vašimi právy, kdy pořadatel může kurz zrušit kdykoliv, Vy však Vaší účast nejspíše nikdy. Rovněž v tomto případě vystupujete jako spotřebitel, kdy je třeba práva a povinnosti vykládat právě ve prospěch spotřebitelů.
Předně dle ust. § 1753 občanského zákoníku platí, že ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.
Uvedené ustanovení obchodních podmínek by mohlo být takovým, které nebylo možné rozumně očekávat.
Dále se dle ust. § 1813 občanského zákoníku má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Výslovně je pak zakázáno ujednání, které dovoluje podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, což je i tento případ, neboť pořadatel může zrušit bez důvodu objednaný kurz.
Je třeba uvést, že Vaše práva se promlčí za 3 roky, tj. stále můžete požadovat vrácení zaplacené částky. V současné chvíli doporučuji vyzvat pořadatele k navrácení peněz s tím, že rozhodné ustanovení obchodních podmínek není v souladu s občanským zákoníkem, kdy pokud zaplacenou částku nezaplatí, podáte žalobu k soudu.
Pokud pořadatel dobrovolně částku nevrátí, podejte návrh na mimosoudní řešení sporu k České obchodní inspekci. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/en/information-about-adr/
Pokud ani toto řízení nepomůže, bude nutné se domáhat vrácení částky žalobou u soudu. V tomto případě bude pouze soud posuzovat, zda je uvedené ustanovení obchodních podmínek skutečně neplatné a zda Vám tedy vznikl nárok na vrácení zaplacené částky. V případě soudního sporu doporučuji využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete zde:

www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení kurzu a nevrácení peněz s povinností výběru nového termínu nebo převedení kurzu na jiného zájemce
Vymáhání kurzovného, poplatku za kurz při zrušení kurzu pořadatelem
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Může spolumajitel zamknout, uzamčít a znepřístupnit část domu? (studna, domácí vodárna, sklep, dílna)?

V lednu 2016 mi zemřela máma a otec v březnu 2018. Vzhledem k tomu, že jsme s oběma rodiči žili v jednom domě, kdy já s rodinou obýváme horní patro domu a rodiče obývali spodní patro, my jsme se starali o ně a rodiče, když bylo třeba starali se o naše děti. Vše klapalo skoro 20 let na výtečnou do doby, kdy máma zemřela. Po té si mé sestry asi uvědomily, že by mohly něco dědit a to, co potom nastalo nechci dál rozvádět ani komentovat. Vše hezké a dobré bylo rázem zapomenuto. Zapomenuto bylo dokonce i to, že před 20 lety všichni svorně říkali, že pokud rodiče dochováme, nebudou si z domu nic nárokovat. Já jsem po nastěhování tehdy dostal od rodičů darem ideální 1/2 domu.
Mé dotazy:
1. I přesto, že mám ideální polovinu domu. Otec mi znepřístupnil (uzamkl) několik míst, které jsou pro naše fungování nezbytné a tyto jsou i nadále uzamknuty. Nemohu se dostat např. ke studni a domácí vodárně, které jsou ve sklepě. Podobný problém je s odpady, dále uzamkl i dílnu, kde jsem měl své nářadí a nástroje. Vstup do dílny a do jeho části domu (od které měl klíč jen on a mé sestry) bych i oželel, ale je vskutku pod mou úroveň se do sklepa ke studni a čerpadlu prodírat malým sklepním okénkem. Takto jsem tam byl již několikrát, když nám vytáhli čerpadlo ze sítě a zatím se naštěstí jednalo o malé opravy nebo zásahy, které jsem sám zvládl. Nevím však jak by to probíhalo, pokud bych tam potřeboval nějaké řemeslníky (vodaře, elektrikáře).
Jaký mám tedy nárok na zpřístupnění těchto prostor? Přijde mi zvláštní, že aniž by jména mých dvou sester byly uvedeny ve Výpise z katastru nemovitostí, ony vlastní klíče a mohou tak užívat jednu část domu, já tu možnost nemám a navíc jen stěží spravuji to, co bych spravovat mohl a měl.
2. Zavázali se tehdy před 20 lety nějak právně, když všichni tvrdili (nebo spíše jen sestry tvrdily), že pokud se budeme starat o rodiče nebudou z domova nic požadovat? Mělo to nějakou právní "váhu", když toto prohlašovaly (ústní forma příslibu, ne písemná)? Svědkem je jen má manželka a ony samy, včetně otce, který však také zapomněl na vše, co by nám nyní mohlo být ku prospěchu.
Děkuji mnohokrát za Váš právní názor a radu. S pozdravem Drahomír

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. jelikož jste podílovým spoluvlastníkem s velikostí podílu id. 1/2, nemůže Vám nikdo bránit v přístupu do jakýchkoliv prostor vlastněné nemovitosti, stejně jako Vy nemůžete bránit jemu. Pokud Vám v přístupu brání, je naprosto legitimní, pokud např. vyměníte zámek, abyste se do těchto míst dostal. Jste podílovým spoluvlastníkem s ideálním podílem, není tedy nikde a nijak vymezeno, jaké prostory můžete používat a jaké ne. Můžete používat všechny s ohledem na velikost Vašeho podílu.
2. Pokud neexistuje žádný písemný dokument, neznamená to sice, že by taková dohoda byla z důvodu ústnosti neplatná, nicméně pro případné soudní řízení a dokazování to stačit nebude. Tento slib by bylo možné chápat jako smlouvu o smlouvě budoucí, nicméně by muselo být prokázáno, co bylo jejím obsahem, kdo byli účastníci a zejména v jaké době měla být smlouva - tedy převod na Vás - realizován. A to se pravděpodobně prokázat bohužel nepodaří, proto bych nedoporučovala za dané situace do případného soudního sporu investovat čas a peníze.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se brátnit když spoluvlastník zamkne část domu a znepřístupní ji spolumajiteli, spoluvlastníkovi, spolumajitelům, spoluvlastníkům?
Platnost a vymahatelnost smluvního závazku, smluvního příslibu v ústní formě nesepsaného písemně
___

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
Rozvod a práva manželů k družstevnímu bytu

V r. 2012 jsem se rozvedl a měli jsme společné podílnictví k družstevnímu bytu. Na základě smlouvy o vypořádání majetku mezi manželi jsem zašel na bytové družstvo (správu bytového družstva) a požádal o přepsání bytu (práv k užívání družstevního bytu) na mne. Bytové družstvo mi vyhovělo a dne 24.09.2014 jsem obdržel smlouvu na družstevní byt.
30.09.2014 byla tato smlouva představenstem bytového družstva schválena. 12/2014 exmanželka tuto smlouvu napadla s tím, že se nevzdala členského podílu. Právnička bytového druřstva BD následně prohlásila naši vypořádající smlouvu za zmatečnou a představenstvo bytového družstva smlouvu znějící na mne 5.5.2015 revokovalo a ústně mě informovalo. Spornými body ve vypořádající smlouvě mezi manželi jsou bod 3: "Jan Novák se zavazuje na vyrovnání podílů uhradit Petře Novákové do 31.12.2014 částku 220.000 Kč.
Bod 5 Věci a jiné majetkové hodnoty, které nejsou uvedeny v předchozích článcích této dohody a které ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků této dohody náleželi do společného jmění účastníků této dohody, se stávají výlučným vlastnictvím toho z účastníků, který je měl ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství u sebe v držbě." Tudíž já.
Může rekovokovat bytová práva, po 8. měsících smlouvu, na základě smlouvy o vypořádání jmění mezi manželi.
Má bytové družstvo právo na to, aby zrušilo po 10 měsících smlouvu, o převodu na mne, kterou udělali na základě majetkovo vypořádající smlouvy, kterou následně představenstvo odsouhlasilo a poté po 9. měsících revokovalo? Smlouvu vlastním. Děkuji, Drahoslav.

ODPOVĚĎ.
Pokud jste se v rámci smlouvy o vypořádání majetku dohodli, že členská práva po rozvodu přechází pouze na Vás, je družstvo povinno tuto smlouvu respektovat a rozhodně nemá samo rozhodovací pravomoc, zda se bude smlouvou řídit či nikoliv. Řídit se jí musí.
Pokud byla smlouva součástí rozvodového řízení a soudem byla schválena, nemá bývalá manželka jediný legitimní důvod smlouvu následně napadnout. Celý postup družstva je naprosto zmatečný. Navíc po rozvodu nemůžete mít členská práva oba dva, resp. můžete je mít nevypořádaná, ale pouze do tří let po rozvodu. Poté Vy jako držitel v souladu se smlouvou členská práva nabýváte. Družstvo tedy nejedná v souladu se zákonnou úpravou, pokud se ale neumoudří, nezbude Vám, než věc řešit soudně určovací žalobou.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zrušit bytové družsto smlouvu o převodu družstevních práv po rozvodu manželů na jednoho z manželů?
Dohoda manželů o převodu práv na družstevní byt při rozvodu - musí družstvo dohodu manželů akceptovat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může být nemajitel, nevlastník bytu členem výboru SVJ?

Prosím o vyjádření ke změně stanov našeho společenství vlastníků bytových jednotek SVJ (SVBJ). V původních stanovách SVJ (SVBJ) jsme měli pro členství ve voleném orgánu společenství tyto podmínky:
1. Členem voleného orgánu SVJ nebo voleným orgánem může být jen ten, kdo je vlastníkem jednotky,
2. Členové výboru jsou voleni a odvoláváni shromážděním.
3. Funkce člena výboru zaniká volbou nového člena výboru. Člen výboru může být z funkce odvolán shromážděním. Člen výboru může před uplynutím funkčního období z funkce odstoupit. Odstoupení musí oznámit výboru písemně. Jeho funkce končí dnem, kdy výbor odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím třiceti dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení.

Nyní si odstupující členové výboru prosadili toto doplnění: "V případě, kdy se nepodaří zvolit do volených orgánů zástupce z řad vlastníků, je možné zvolit do volených orgánů zástupce z řad nevlastníků. Pro zvolení nevlastníka do voleného orgánu je třeba souhlas 80% hlasů všech přítomných na shromáždění. Pro odvolání nevlastníka z funkce ve voleném orgánu je třeba 40% hlasů všech přítomných vlastníků na shromáždění.
Jestliže by se stalo, že na funkci ve voleném orgánu je více kandidátů, má ve volbě vždy přednost vlastník před nevlastníkem.
V případě, kdy nejméně 20% všech vlastníků doručí výboru společenství žádost na odvolání člena voleného orgánu, či celého orgánu, je výbor společenství povinen toto zařadit jako bod jednání dalšího shromáždění a to nejdéle do 2 měsíců od data podání žádosti.
Prosím o vyjádření, zda takové podmínky pro volbu nevlastníků nemohou být označeny za podmínky, které by nemohly ani podle důvodové zprávy KANCLU u nového občanského zákoníku, kde se sice klade důraz na dispozitivnost ustanovení, tedy možnost, aby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy, být tedy kogentním ustanovením, od kterých se nelze odchýlit a mají být v o. z. výjimečná.

Z § 1 odst. 2 o. z. vyplývá, že si osoby mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, nedojde-li tím k porušení:
- výslovného zákonného zákazu,
- dobrých mravů,
- veřejného pořádku,
- práv týkajících se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Nevlastníci, kteří by měli být takto omezeni při volbě do volených orgánů svj, jsou bývalí družstevníci, u kterých ještě nedošlo k převodu bytové jednotky do vlastnictví. Všichni nevlastníci v našem domě bydlí. Zákon č. 89/2012 Sb. takové omezení pro nevlastníky nezaváděl s ohledem na obtížné sestavování volených orgánů.
Děkuji, Evelína

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru nelze chápat toto ustanovení, které bylo řádně přijato na shromáždění, za ustanovení, které se příčí zákonu, resp. které by určitou skupinu osob výrazně znevýhodňovalo.
Právě s ohledem na dispozitivnost ustanovení NOZ se nedomnívám, že by se jednalo o tak výrazný zásah, aby nebylo možno se ve vašem případě od ustanovení zákona odchýlit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv vlastnictví bytu v domě SVJ na členství ve výboru společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ, SVBJ)
Může být nemajitel, nevlastník bytu (osoba nevlastnící bytovou jednotku) členem výboru SVJ?

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Nemoc z povolání a reexpoziční test - vliv na pracovní neschopnost a prodloužení podpůrčí doby

Zažádala o prodloužení neschopenky, tedy dočasné pracovní neschopnosti, tj. DPN a současně se zamítnutím, mi posudková lékařka pracovní neschopnost zrušila. Dlouhodobě jsem marodila s konečnou diagnozou astma bronchiale a v současné době stále ještě řeším tuto nemoc jako nemoc z povolání.
Jsem zaměstnanec na HPP se smlouvou na dobu neurčitou, u firmy na automobilové díly, a protože došlo k tkz. reexpozičnímu testu teprve 22.3.2018, s velkou alergickou reakcí, předpokládám, že bude celé řízení nemoci z povolání schváleno. Ale zaměstnavatel se může odvolávat, a celé řízení o nemoci z povolání se může protáhnout až na 4 měsíce. Současně jsem od ledna 2018 osoba zdravotně znevýhodněná OZZ, na základě té diagnózy astma bronchiale, tedy bronchiální astma.
Doba podpůrčí doby nemocenské mi končila 4.4.2018. Zažádala jsem o prodloužení podpůrčí doby nemocenské a posudková lékařka OSSZ mě upozornila, že na astma bronchiale se podpůrčí doba neprodlužuje, ani když jsem konstatovala, že je tato nemoc vyvolána pracovním prostředím a tutíž možnost vyléčení existuje. Má žádost byla zamítnuta a současně mi tato lékařka ukončila pracovní neschopnost ke dni 3. 4. 2018 se závěrem: „Zdravotní stav pojištěnce po uplynutí 180 dnů trvání DPN je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost. “
(o alergické reakci na reexpozičním testu nemám zatím v ruce žádnou lékařskou správu – řízení o nemoci z povolení zatím není ukončeno, a jsem OZZ, jak jsem jiš napsala)
Vůbec nevím, jestli se mám proti rozhodnutí posudkové lékařky odvolat nebo ne?
4. 4. 2018 jsem odevzdala náhradní rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti (od posudkové lékařky) zaměstnavateli, a ten mě objednal na 9. 4. 2018 k závodnímu lékaři na mimořádnou lékařskou prohlídku. Do té doby jsem doma na překážce ze strany zaměstnavatele. Závodní lékař mě tedy na 100% shledá dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou, ale protože nemám v ruce výsledek řízení Kliniky nemocí z povolání, pouze lékařské zprávy z nemocnice o hospitalizaci (reexpoziční testy) a ambulantní zprávu, jakým způsobem se mám zachovat, pokud mi závodní lékař odmítne napsat do posudku, že jsem dlouhodobě zdravotně nezpůsobilá z důvodu nemoci z povolání?
Předpokládám, že mi zaměstnavatel jinou vhodnou pracovní činnost nenabídne a bude se mnou chtít rozvázat pracovní poměr. Jak se mám zachovat, pokud nebudu chtít podepsat výpověď ze strany zaměstnavatele podle odstavce e) tedy ze zdravotních důvodů z obecných příčin? Mohu toto podepsání odmítnout? Bylo by jedno z možných řešení požádat zaměstnavatele o neplacené volno do doby vystavení posudku od Kliniky pracovního lékařství? A co když mi zaměstnavatel nevyhoví?
Posudková lékařka OSSZ mě ujišťovala, že jako OZZ se nemám čeho obávat, a budu mít nárok na rentu – průměrný plat do 65 let věku. Ale bude se jednat opravdu o průměrný plat? Není pravdou, že pokud se po skončení pracovního poměru zaeviduji na úřadě práce, tedy ještě před ukončením řízení o nemoci z povolání, bude mi náležet pouze renta ve výši minimálního platu? Velmi Vám děkuji za Váš čas Eliška

ODPOVĚĎ:
Vaše situace je poměrně komplikovaná.
1) Při nemoci z povolání máte nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Jedná se o rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. Při evidenci na úřadu práce by Vám měla být vyplácena renta ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a dřívějším průměrným výdělkem.
2) zaměstnavatel má dle ust. § 41 zákoníku práce povinnost převést zaměstnance na jinou práci pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.
Není-li možné dosáhnout účelu převedení, v případě převedení ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance, může Vás zaměstnavatel převést v tomto případě i na práci jiného druhu, než byla sjednána v pracovní smlouvě, a to i kdybyste s tím nesouhlasila. Při převedení zaměstnance na jinou práci je však zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Pokud zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci, protože ji nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel není schopen splnit povinnost, kterou mu zákoník práce ukládá. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jestliže lékařský posudek stanoví, že zaměstnanec je dlouhodobě nezpůsobilý konat dále dosavadní práci, a nedojde ani k jiné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, může být tato skutečnost důvodem pro ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce: Zaměstnavatel se zaměstnancem může výpovědí ukončit pracovní poměr, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.
3) Výpověď daná zaměstnavatelem zaměstnanci je jednostranné právní jednání a podpis zaměstnance u výpovědi není třeba. Zaměstnavatel však může požadovat podepsání převzetí výpovědi, je-li předána zaměstnanci osobně na pracovišti.
4) Neplacené volno zaměstnavatel schválit nemusí.
Řešení situace tedy závisí na dohodě se zaměstnavatelem. Pokud se rozhodne dát Vám výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, nelze se jí bránit. V takovém případě Vám nevznikne nárok na odstupné. Podle § 269 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Nárok na vyplácení renty Vám proto vznikne v okamžiku, kdy bude nemoc z povolání uznána.

Na většinu Vašich dotazů bylo odpovězeno v předchozí odpovědi.
Novým dotazem je, jak postupovat, pokud závodní lékař odmítne napsat do posudku, že jste dlouhodobě zdravotně nezpůsobilá z důvodu nemoci z povolání.
Z dotazu není zřejmé, zda se v případě závodního lékaře jedná o poskytovatele pracovnělékařských služeb, který může posuzovat nemoci z povolání. Podle současné právní úpravy oprávnění ke zjišťování, posuzování, uznávání nemocí z povolání mají ti poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání.
Pokud závodní lékař takové povolení nemá, není rozhodné, zda napíše nebo nenapíše do posudku, že dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost vznikla důsledkem nemoci z povolání.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodloužení podpůrčí doby u astmatu, astma bronchiale
Vliv zdravotní nezpůsobilosti (alergie) na možnost výpovědi ze zdravotních důvodů pro zdravontí nezpůsobilost
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Vliv příjmů přítele, přítelkyně na určení výživného, alimentů na dítě, děti z předchozího vztahu

Mám partnera. Není to manžel, ale máme spolu dítě a sdílíme domácnost, ale nejsme evidováni jako druh a družka. Přítel je v odvolacím řízení na určení výživného na svého syna z předchozího manželství, kterého nemá v péči. Jelikož je od října 2017 v evidenci úřadu práce ČR, tedy ÚP, senát odvolacího soudu vymyslel, že mu vlastně nemá z čeho vyměřit výživné a požaduje po něm doložení mých příjmů, aby z nich vypočítal ono výživné.
Já jsem od 1.1.2017 do 31.3.2018 pobírala rodičovsky příspěvek a jako zaměstnanec čerpám rodičovskou dovolenou a jsem zároveň osvč s vedlejší podnikatelskou činností. Můj dotaz zní:
a) zda na takový požadavek má senát odvolacího soudu právo
b) zda musím požadavku senátu vyhovět (vyhovět nechci) a předložit výpis svých příjmů za nějakou dobu
c) pokud příjmy předložit dle zákona musím, můžu přiznat pouze část, např. pouze rodičovský příspěvek nebo jen příjmy z podnikání? Děkuji, Ema.

ODPOVĚĎ:
Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (syna), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (synových rodičů). Při určování výše výživného tedy nejsou zohledňovány pouze příjmy rodičů, ale jejich celkové majetkové poměry.
Senát odvolacího soudu požaduje doložení Vašich příjmů právě z toho důvodu, že Vaše příjmy zlepšují majetkové poměry Vašeho partnera a zvyšují jeho životní úroveň. Podle § 915 občanského zákoníku má být totiž životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. To, že odvolací soud požaduje doložení Vašich příjmů, neznamená, že určí výši výživného pouze na základě těchto příjmů. Odvolací soud vezme v úvahu také výši příjmů matky dítěte a při svém rozhodování by měl zohlednit i vyživovací povinnost Vašeho partnera k vašemu společnému dítěti.
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že odvolací soud má právo žádat doložení Vašich příjmů a že byste tudíž měla odvolacímu soudu své příjmy doložit. Co se týče výše dokládaných příjmů, podle § 916 občanského zákoníku platí, že: Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Pokud se tedy nechcete dostat do situace, kdy odvolací soud určí výši výživného z příjmu ve výši – v krajním případě až – 85.250 Kč, doporučuji odvolacímu soudu doložit všechny Vaše příjmy a žádné nezatajit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má vliv jakou výši platu, mzdy má přítel, partner při určení alimentů, výživného na dítě, děti z předchozího vztahu?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Notářský poplatek za zúžení SJM 2018, notářský poplatek rozdělení SJM 2018

Kolik činí notářský poplatek za zúžení společného jmění manželů, tedy SJM nebo za režim oddělených jmění manželů, týkající se bankovních účtů a 9 let starého automobilu (pořizovací cena 250.000 Kč) a částky na účtech cca 4.000.000 Kč. Podléhají dědictví po smrti jednoho z manželů i movité a nemovité věci přeživšího manžela nebo se vypořádává dědictví pouze po zemřelém? Pokud ano, je lepší sepsat zúžení SJM nebo režim oddělených jmění a platilo by potom v dědickém řízení, že oddělený majetek přeživšího manžela do dědictví nespadá? Děkuji, Emilie.

ODPOVĚĎ:
Na úkony notáře se vztahuje notářský tarif. Vychází se z částky, která má být předmětem vypořádání. Pokud by byly předmětem vypořádání věci v celkové ceně cca 4.000.000, -Kč, bude se cena za notářský zápis pohybovat kolem 10.000 až 15.000,-Kč. V rámci dědického řízení se vypořádávají i věci, které jsou součástí SJM, resp. polovina jejich hodnoty, takže je samozřejmě nejlepší do notářského zápisu investovat, protože by pak majetek přeživšího manžela vůbec nebyl předmětem dědického řízení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv rozdělení SJM na dědictví, dědění
___

RODINA-SJM
Zbourání domu a postavení nového - patří nový dům do SJM? (stavebně řešeno jako PŘESTAVBA)

Měla bych 2 následující dotazy:
1) Manžel dostal darem v průběhu manželství od své matky dům po dědovi (pozn. tchýně si dala na dům i věcné břemeno na dožití). My s manželem jsme začali na chalupu jezdit, po cca 2 letech jsme se rozhodli ji zbourat a postavit chalupu novou. Vše bylo naprojektováno jako “přestavba”, protože to přinášelo jisté výhody. Chalupa však byla zcela zbourána a včetně základů vystavěna novostavba.
Tchán s tchyní přispěli na novou chalupu cca 800.000 Kč a tchán jezdí pomáhat s dodělávkami. Zbytek jsme hradili my s manželem, celková hodnota stavby je cca 3.500.000 Kč. Spadá chalupa do SJM, přestože je psaná na katastru na manželovo jméno a vše bylo vedeno jako přestavba původní chalupy? Pozn. nová stavba se bude teprve kolaudovat.
2) S manželem nyní plánujeme koupi většího bytu, který budeme financovat z našich peněz. Pokud by manžel koupil byt na svoje IČ (mohl něco uplatnit do nákladů atd.), bude byt v SJM? Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. V případě sporu by muselo být prokazováno, jaký je faktický stav, když papírově vše vypadá pouze jako přestavba. Pokud by se totiž jednalo o přestavbu, měla byste právo pouze na polovinu investic vložených do přestavby. Pokud by ale bylo prokázáno, že se jednalo o zcela novou stavbu, samozřejmě by tato spadala do společného jmění manželů, i když by takto nebyla evidována v katastru nemovitostí.
2. Pokud jde o koupi bytu, pokud je kupován manželem jako podnikající fyzickou osobou, je součástí SJM, i když je kupován na IČ. Jiné by to bylo, pokud by byl kupován na právnickou osobu, kde by manžel byl společníkem. Pak by se jednalo o byt této právnické osoby a rozhodující by byla historie celé firmy a peněz, z nichž byl byt pořízen. Tam je situace složitější, ovšem není důvod ji nyní detailně rozebírat, když z dotazu nevyplývá, že by byl byt kupován na právnickou osobu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přestavba domu zbouráním a postavením nového - patří nový dům do SJM?
___

OBČAN-DAROVÁNÍ
Darování podílu nemovitosti mezi sourozenci (bratr, sestra) - darovací smlouva s finančním vypořádáním spoluvlastníků

Vlastníme s mojí sestrou každý jednu polovinu bytu. Vlastnictví bytu jsme nabyli postupně z dědictví po zemřelém otci a následně jako dar od matky. Sestra mi chce svoji polovinu darovat formou smlouvy o darování s finančním vypořádáním. Je toto možné? Prosím o případné informace jak postupovat a zdali tuto smlouvu o darování s finančním vypořádáním akceptuje banka, pokud bych si na toto bral hypotéční úvěr. David

ODPOVĚĎ:
Darování je ze zákona bezplatným právním jednáním a nemělo by odkazovat na jakékoliv finanční vypořádání, jelikož to budí dojem obcházení zákona a zejména daňové povinnosti. Banka by takovou smlouvu určitě neakceptovala, protože na darování nelze z podstaty práva půjčku poskytnout právě proto, že dar je bezúplatný.
Spíše bych doporučila vyřešit to kupní smlouvou při vědomí, že budete muset uhradit 4% daň z nabytí nemovité věci.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Obcházení zákona - darování podílu nemovitosti bez zaplacení daně z nabytí nemovitosti, nemovité věci
___

RŮZNÉ-STAVBY
Kontrola ze stavebního úřadu a příkaz dodání nové dokumentace

Musím předložit novou dokumentaci, srubová chata, kolaudace r. 1970. Plocha pozemku beze změn. Drobné úpravy uvnitř chaty - např. dveře zastavěny, průchod do místnosti místo stávajících dveří. Lze kdykoliv změnit. Nefunkční komín mimo provoz. Revizní kontrola - stojí o několik cm jinde. Uvažujeme o jiném druhu vytápění. Schody do podkroví místo žebříku. Dodala jsem původní dokumentaci ověřenou architektem. Trvají na nové a prý mi to mohou nařídit. Změny popsány v průvodním zápisu. Platím daň z vyměřeného pozemku.
Týká se nový stavební zákon uspořádání uvnitř chaty jako kuchyňská linka, dveře, ale mám umyvadlo se spádem do WC - voda se nosí z řeky nebo ze studny cca 150 m. Děkuji za odpověď. Emma.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu závisí vše na rozsahu stavebních úprav, které byly na Vaší chatě provedeny. Pokud byly například zazděny staré dveřní otvory a zřízeno schodiště, jedná se s největší pravděpodobností o stavební úpravy, které by měly být v dokumentaci skutečného provedení stavby zachyceny.
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pakliže tedy dojde na stavbě k jejím úpravám (a skutečné provedení stavby se tudíž změní), měla by být taková dokumentace odpovídajícím způsobem aktualizována. Stavební zákon nepožaduje v této souvislosti po vlastníku stavby, aby při každé úpravě své stavby pořizoval novou dokumentaci, postačí její doplnění či přepracování (a to s ohledem na rozsah provedených stavebních úprav).
Pokud vlastník stavby neplní povinnost uchovávat dokumentaci, která odpovídá aktuálnímu stavu této stavby, může mu stavební úřad nařídit, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (§ 125/3 stavebního zákona).
Rozsah dokumentace skutečného provedení stavby je uveden ve vyhlášce o dokumentaci staveb, a to konkrétně v její příloze č. 14. Dle § 4/2 vyhlášky o dokumentaci staveb může dokumentaci skutečného provedení stavby tvořit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace.
Ve Vašem případě je tedy zapotřebí zvážit, zda bude s ohledem na rozsah provedených stavebních úprav zapotřebí pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby v celém rozsahu či zda postačí její zjednodušená varianta (pasport), popř. zda může mít některý z těchto dokumentů pouze podobu vyznačení odchylek do stávající dokumentace.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 499/2006 Sb. , o dokumentaci staveb

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Aktualizace stavební dokumentace při stavebních úpravách zjištěných kontrolou ze stavebního úřadu
Stavební úpravy bez stavebního povolení a aktualizace stavební dokumentace
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Lhůta na vystavení faktury od nároku na fakturovanou částku

Od začátku roku 2018 jsem jako OSVČ vzal pár zakázek od firmy s. r. o. , se kterou jsem se dohodl, že jí budu fakturovat jakmile jí zaplatí dodavatel/zadavatel. Ovšem u několika zakázek mi firma tvrdí, že jí zadavatel nezaplatil a tedy nemá z čeho zaplatit mě mou práci. Fakturu jsem vzhledem k dohodě nevystavoval okamžitě. Fakticky jde o to, zda existují nějaké lhůty (vzhledem k naší dohodě o vystavování faktur) kdy musím fakturu zadat. Mohu fakturovat dnes (15.08.2018) (tj. v dubnu 2018) zakázku z ledna 2018? A bude legislativně v pořádku? Děkuji za odpověď, Denis.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné posoudit, jakým způsobem byla sjednána splatnost Vaší odměny za práci. Dle Vašeho popisu byla splatnost sjednána v závislosti na zaplacení objednatele.
K tomuto je třeba uvést, že od 2014 platí nový občanský zákoník, který dává přednost smluvnímu ujednání. Obdobnou situaci však již soudy řešili, ovšem za platnosti starého občanského zákoníku, kdy obdobné ujednání o splatnosti závislé na zaplacení objednatelem (tzv. řetězení) bylo shledáno neplatným pro rozpornost s dobrými mravy.
Takové ujednání by totiž mohlo vést k tomu, že byste se nikdy nemohl domoci zaplacení. Mám za to, že sjednání splatnosti v závislosti na zaplacení objednatelem by bylo neplatné i dle nového občanského zákoníku.
Obecně však neexistuje lhůta, ve které byste měl vystavit fakturu.
Doporučuji proto vystavit na provedené práci fakturu. Fakturu zašlete doporučeně společně s výzvou k zaplacení s tím, že v opačném případě budete vymáhat pohledávku žalobou u soudu.
Je však třeba doplnit, že je třeba odděleně posuzovat otázky daňové, zejm. ohledně DPH, pokud jste plátcem DPH. Zde Vám povinnost přiznat DPH při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tzn. v lednu 2018.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Promčení fakturované částky pozdě vystavenou fakturou
Sekundární platební neschopnost a vymáhání fakturované částky
Zdanění fakturované částky - po připsání na účet nebo ve zúčtovacím období?

__

OBČAN-SPOLKY
Jak převést nemovitost na členy spolku - postup, návod

Obracíme se na Vás s žádostí o radu ohledně Spolku. 2003 jsme založili občanské sdružení za účelem pořádání každoročního hudebního festivalu. Toto sdružení nakoupilo restituční nároky, částečně i z vlastních vkladů do OS k získání pozemku od Pozemkového fondu k pořádání tohoto festivalu. Změnou občanského sdružení na Spolek jsme prošli. Stanovy zůstaly téměř stejné jako za občanského sdružení.
V současnosti jsme již jen čtyři členové (prakticky dva manželské páry) a déle jak 5 let již nevyvíjíme téměř žádné aktivity. Takže přemýšlíme o ukončení činnosti tohoto spolku, ale nechceme přijít o výše zmiňovaný pozemek.
Dotaz: Je možné darovat nebo jinak převést, např. jako nepeněžní odměnu za činnost, tento nemovitý majetek na členy spolku jako občany nebo fyzické osoby podnikající (členy spolku), udělat změnu znění stanov tak, aby to vyhovovalo záměru, či transformovat spolek na s. r. o. , v. o. s. , atd. Předem děkujeme. Dan

ODPOVĚĎ:
Přeměna spolku na obchodní společnost (s. r. o. , v. o. s. apod.) nepřichází v úvahu, neboť zákon takovou možnost vůbec neumožňuje.
Převodu pozemku na členy spolku by nemělo nic bránit, je však třeba počítat také s daňovými důsledky. Při úplatném převodu bude hrazena 4% daň z nabytí nemovité věci, při bezúplatném převodu by byla hrazena 15% daň z příjmu. V úvahu by přicházel i převod na členy v rámci likvidace spolku, pokud by to vyplývalo ze stanov, i zde by členové museli příjem zdanit.
Doporučuji tedy záležitost před realizací převodu zkonzultovat s daňovým poradcem, která varianta s ohledem na cenu pozemku bude nejvhodnější. Bude proto nejprve vhodné nechat zpracovat posudek na ohodnocení pozemku, od které by se odvíjela výše daně jak při úplatném, tak bezúplatném převodu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Převod nemovitosti ze spolku na členy spolku
Převod pozemku z majetku spolku na jednotlivé členy spolku - postup, informace
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Nařčení z ublížení na zdraví při incidentu v baru bez kamer - jak se bránit?

V baru 4.4.2018 s přáteli jsme slavili, jeden mladík u stolu slovně rasistickými narážkami urážel mého přítele, přítel reagoval taky slovy, já se zastala přítele také slovně a mladík do mě strčil, tím se strhla strkanice. Do toho jeho matka na nás zaútočila, ona i on pod vlivem alkoholu a jeho přítelkyně, které je 17 let a pila alkohol v baru. Obě jsme se do sebe dostaly a ona mě svalila na zem a mlátila do mě, v sebeobraně jsem se bránila.
Po přivolání Policie ČR si nás zapsali a odešli jsme domů, v baru žádná škoda, ale kamery prý nemají. Přítelkyně mladíka nezletilá zapsána nebyla, utekla odtamtud. Druhý den si zašla do nemocnice údajně utrpěla pohmožděniny a otřes mozku, hospitalizována ale nebyla. Jelikož kamery nejsou a nemáme důkaz, že to začal její mladík a fyzicky mě první napadl a potom se na mne vrhla ona. Co se může stát? Nepracuje, je student, marodit totiž nemůže? Co mohu očekávat?
Svědky mám já i druhá strana. Děkuji, Elena.

ODPOVĚĎ:
Nelze zcela jednoznačně předvídat další vývoj a následky z toho plynoucí, nicméně pro tuto ženu bude značně obtížné dokázat, že k těmto zraněním došlo v baru, jelikož z tama utekla když přijela Policie. I pokud by se jí podařilo prokázat, že byla přítomna nějakému incidentu v baru, opět pro ni bude značně obtížné (možná až nemožné) prokázat, že se jí tato zranění stala v baru – jelikož mezi okamžikem incidentu, kdy byla opilá v baru a okamžikem, kdy došla na vyšetření, je dlouhý časový prostor a nikdy není možné vyloučit, že si tato zranění přivodila jinde.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dokázat kdo koho napadl při bitce, strkanici v baru, restauraci bez kamer?
___

OBČAN-DLUHY
Hlavní dlužník přestal splácet úvěr a ručitel splácí za něj - vymáhání splátek regresem

S bývalým přítelem jsem si vzala hypotéční úvěr, jsem spolužadatel, takže solidární dlužník. Koupili jsme pozemek, který byl psán jen na mé jméno, pozemek jsme po té prodali a částku si rozdělili 50 : 50 k tomu nemám žádný doklad. Hypotéka byla zajištěna zástavním právem na jinou nemovitost (můj byt v osobním vlastnictví). Po několika letech si bývalý partner vzal novou hypotéku a tu původní naší společnou přestal platit (svůj podíl).
Jelikož hypotéku zajištuji vlastním bytem, tak abych předešla problémům s bankou splácím hypotéku i za něj (přítel již nekomunikuje, nebere mobil atd. , naposledy přislíbil, že začne platit příští měsíc atd).
Chápu, že jsem solidární dlužník a musím platit. Rozumím i tomu, že po spoludlužníkovi nemohu uplatnit regresní plnění. Dotaz:
Mohla bych uplatnit regres (regresní plnění) z tohoto titulu, že jsem zástavcem nemovitosti, která slouží k zajištění kupovaného pozemku? Zástavce a ručitel regresní plnění narozdíl od spolužadatele uplatnit mohou. Existují 2 smlouvy, jedna je hypotéční úvěr a druhá je zástavní smlouva. Děkuji Daniela

ODPOVĚĎ:
V celém případu vidím jako problém skutečnost, že pozemek byl psaný celý na Vás. Z tohoto titulu skutečně nemůžete uplatnit regres, neboť přítel nebyl podílovým spoluvlastníkem. Z tohoto důvodu si myslím, že nelze uplatit ani další Vámi nastíněnou variantu, spíše je na zvážení požadovat zpět peníze, které jste si rozdělili z prodeje pozemku každý 50%, který byl psán pouze na Vaše jméno, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Promlčecí lhůta je ale tříletá, takže nevím, zda už není nárok na vydání peněz promlčen.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nesplácení úvěru hlavním dlužníkem a ručení bytem ručitelem úvěru, splácení ručitelem a vymáhání splátek regresem
Pozemek ve vlastnictví ručitele úvěru, vyrovnání hlavního dlužníka a ručitele a nesplácení úvěru hlavním dlužníkem - vymáhání splátek ručitelem regresem
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Péče o plot mezi sousedy, sousedními pozemky - vlastnictví plotu, údržba a náklady na údržbu

Kolem našeho pozemku máme pletivový plot, který udržujeme my - ze všech stran. Prosím můžete mi sdělit, čím se řídí to, kdo jaký plot udržuje? Je to tak, že plot naši předci udělali jako první, ostatní sousedé plot již dělat nemuseli...
Nyní máme problém s tím, že sousedka v těsné blízkosti plotu vysazuje nějaké rostliny, živý plot atd... jaká je hranice, kterou musí nechat volnou od plotu, abychom se k plotu dostaly a mohly ho natřít, udržovat. ?
Musíme plot udržovat stále my nebo je povinnost i souseda?
Další dotaz mám ohledně obecního pozemku. Obecní pozemek před vjezdem do naší nemovitosti - tento pozemek cca 60let udržujeme a nyní nám na tomto obecním pozemku před naším vjezdem začal parkovat soused - jakým způsobem můžeme zabránit jeho užívání tohoto pozemku?
Navíc ten pozemek soused rozjezdil, vyjezdil v něm koleje a nyní až ho budeme sekat nám tam bude zapadávat sekačka a udržování pozemku se tím značně zkomplikuje.
Je možné s tímto něco udělat? na obecní úřad jsme se již obrátili, bezúspěšně.
prosím o jiné řešení. Mockrát Vám děkuji za informaci, Eleonora

ODPOVĚĎ:
1. k otázce plotu:
Ust. § 1024 odst. 1 Občanského zákoníku stanoví, že "Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné." Z uvedeného plyne, že jste povinni se o plot starat společně, tedy i sousedka. Pokud sousedka vysazuje k plotu rostliny, opět lze užít ustanovení Občanského zákoníku, a to § 1017, který uvádí, že "Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m." Máte tedy právo domáhat se odstranění rostlin, které sousedka vysazuje v těsné blízkosti plotu.
2. k otázce obecního pozemku:
Pokud vám soused brání ve vjezdu, jedná se o přestupek a měli byste volat Policii. Za situace, kdy se jedná o pozemek obecní a soused jej ničí, měla by to řešit obec. Pokud obec tuto situaci neřeší, je samozřejmě vaše pozice těžká, neboť z právního pohledu byste se neměli o nápravu obracet na souseda, ale na obec, která tímto neudržuje pozemek v řádném stavu. Doporučuji tedy obec neustále kontaktovat se žádostí o nápravu, případně se obrátit na veřejného ochránce práv, jinak byste věc museli řešit soudně.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Parkování souseda na obecním pozemku před soukromým pozemkem a domem - jak zabránit sousedovi parkování?

__

SPRÁVNÍ-OBCE
Nereagování obecního úřadu na žádost občana - jak urgovat žádost u nadřízeného orgánu?

5.3.2018 jsem dopisem požádala Obecní úřad o skácení dvou náletových lísek na obecním pozemku u plotu naší ovocné zahrady. Dosahují přibližně 5 m výšky a značně stíní našim ovocným stromům. Do dnešního dne jsem neobdržela žádnou odpověď a ani lísky odstraněny nejsou. Není to první případ kdy starosta této malé obce (asi 125 občanů) se takto chová a ignoruje žádosti. Jak donutit vedení obce k aktivitě? Děkuji, Drahomíra.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji písemně opakovat dotaz a upozornit na to, že dosud nebylo ze strany obecního úřadu reagováno. Můžete se také obrátit na nadřízený krajský úřad a podat podnět k prošetření takového jednání obecního úřadu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kam poslat stížnost na neřešení žádosti starostou, obcí?

___

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Prodejna zboží s občerstvením - hygienické předpisy a povinnosti provozovny

2017 jsme se s kolegou rozhodli založit společnost s ručením omezeným s. r. o. s živnostenským oprávněním č. 1: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Naší živnostenskou činností je síťotisk na trička a následný prodej triček. V tomto roce bychom rádi otevřeli provozovnu (výroba, prodej) v prostorách, ve kterých se v minulosti nacházela prodejna hraček. V části, která je určená k prodeji bychom rádi vybudovali tzv. „showroom“ – předváděcí místnost s výstavkou našich produktů. Chtěli bychom vědět, jaká veškerá opatření a předpisy (stavební, hygienické) musíme splnit pro otevření provozovny. V případě „showroomu“ bychom chtěli zákazníkům dopřát pohodlí a občerstvit např. káva, čaj, nealkoholické pití. Jaké se k tomuto případu vztahují opatření? Děkuji, Čeněk.

ODPOVĚĎ:
Primárně musíte splnit povinnosti týkající se provozovny (nahlášení, označení) dle živnostenského zákona. Pokud jde o stavební předpisy, pak by prostor měl být zkolaudován dle stavebního zákona tak, aby odpovídal Vámi zamýšlenému užití. Je však třeba zkoumat také místní stavební předpisy, které mohou být v jednotlivých městech rozdílné.
Pokud jde o hygienické předpisy, doporučuji věc konzultovat s krajskou hygienickou stanicí, neboť bude vždy záviset na konkrétním prostoru.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaké hygienické podmínky musí splnit provozovna podávající občerstvení při prodeji zboží?
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Nenabytí právní moci rozsudku z důvodu nedoručení rozhodnutí všem stranám soudního sporu

V létě 2017 se konal soud, ve kterém se konstatovalo, že jsem otcem svého syna. U soudu se všechny strany zřekly práva na odvolání. Přesto je rozsudek stále nepravomocný a já tak nemám jediný dokument o tom, že jsem otcem svého syna. Např. v jeho rodném listě je uveden jako otec bývalý manžel jeho matky a já nemohu o změnu zažádat, nemám na svého syna žádné právo.
Důvodem nepravomocnosti rozsudku je to, že usnesení bylo posláno poštou, a nevrátila se doručenka od některých osob. Všichni zúčastnění žijí v zahraničí a zahraniční pošty s doručenkami neumějí zacházet a tudíž je nedoručí. Na doručence prý ale závisí to jestli je rozsudek právně platný nebo ne.
Soud nezajímá ani přímá informace ode mne, že jsem dopis obdržel ani že si na postaonline.cz může zadat číslo zásilky a ověřit si, že byl dopis převzat adresátem. Byl jsem v kontaktu se soudem (vyšší soudní úřednice) a bylo mi jen opakovaně sděleno že se nedá nic dělat než čekat až doručenka přijde. Co mohu dělat, aby se rozsudek stal právně mocným? Děkuji, Čestmír.

ODPOVĚĎ:
Občanský soudní řád stanovuje, že vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí. V takovém případě nabývá rozhodnutí soudu prvního stupně právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení v pořadí poslednímu adresátu.
Dokud nebude doručeno, nenabude rozhodnutí právní moci. Povinnost doručovat rozhodnutí leží na straně soudu, Vy jako účastník řízení máte značně omezené možnosti, tím spíš, pokud se Vy nacházíte na území ČR, ale další zúčastněné strany v zahraničí.
Doručování soudního rozhodnutí, rozsudku do zahraničí bohužel bývá v některých případech značně komplikované. Pokud se všichni vzdali práva na odvolání, můžete se s nimi zkusit domluvit, aby si pro převzetí tohoto rozhodnutí stanovili zástupce v ČR, pak by bylo možné pravomocně doručit tomuto zástupci.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv doručení doručenky zpět na soud na nabytí platnosti rozhodnutí soudu
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Milenec, milenka požaduje veřejnou omluvu za nařčení z mileneckého vztahu - musím vyhovět?

Z mé strany obavy nepanují ale přítelkyně se bojí, že na mě podá její milenec trestní oznámení či návrh na sociálku. Zjistil jsem, že je mi přítelkyně nevěrná jak ze zpráv na Facebooku, tak se sama přiznala. Když jsem kontaktoval jejího milence (šéfa), tak vše popřel. Kontaktoval jsem ho napřed z jejího profilu, kde jsem se vydával za ní. Poté už jsem psal za sebe.
Začal vyhrožovat, že podá oznámení na sociálku či právníky. Pokud se mu veřejně neomluvím. Nebudu se ale omlouvat někomu, se kterým mě podváděla moje přítelkyně. Mám se tedy obávat? Udělal jsem něco nezákonného? Moc dobře ví, že pokud by se provalilo, že byl on sám nevěrný své přítelkyni, se kterou čeká dítě, bylo by zle, nehledě na to, že by přišel o reputaci. Moje přítelkyně je totiž vychovatelka dětí v MŠ, kde on dělá jednoho z majitelů.
Předem moc děkuji. Děkuji, Dalibor.

ODPOVĚĎ:
Sociálka v tomto případě nemá co řešit, v obecné rovině se jedná o vztah mezi dospělými osobami. Je otázka, s čím konkrétně by se chtěl na své právní zástupce obrátit, je naopak na posouzení, zda se tím, že Vám takto vyhrožuje, sám nedopouští trestného činu či přestupku. Můžete se naopak obrátit na policii ČR, aby prošetřila, zda se nedopouští některého trestného činu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Požadavek veřejné omluvy za nařčení z nevěry
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Jak zrušit trvalý pobyt spoluvlastníkovi, spolumajiteli bytu, domu, nemovitosti?

Jsem rozvedená od 2011 a do 3 let po rozvodu nedošlo k majetkovému vyrovnání. Vlastním s manželem nemovitost, kterou mám ve spolupodílovém vlastnictví. Manžel nemovitost neužívá, ani se nepodílí po celou dobu od rozvodu na údržbě, nutných opravách. Ráda bych mu zrušila trvalý pobyt, ale bylo mi sděleno, že to není možné.
Pokud budu náklady za opravy domu požadovat po ex manželovi soudní cestou, je velmi pravděpodobné, že je nezaplatí a přijde exekutor na jeho adresu trvalého bydliště, tzn. do naší společné nemovitosti, tj. rodinného domu, kde žiji a řádně platím inkaso a veškeré nutné výdaje spojené s údržbou domu.
Existuje možnost, jak mu trvalý pobyt zrušit? Ex manžel si platí 1x ročně pouze komunální odpad.
Děkuji za odpověď. Drahoslava.

ODPOVĚĎ:
Bohužel nejste oprávněna mu zrušit trvalý pobyt. Zákon umožňuje, aby byl v určitých případech i proti vůli osoby zrušen její trvalý pobyt, nicméně pokud je Váš bývalý manžel spoluvlastníkem, je oprávněn tam mít trvalý pobyt a bez jeho souhlasu jej ani nezrušíte.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv neužívání nemovitosti spolumajitelem na jeho trvalý pobyt, trvalé bydliště
Spolumajitel se nepodílí na opravách a údržbě nemovitosti - vymáhání nákladů na údržbu
Vymáhání nákladů na údržbu nemovitosti ve spoluvlastnictví, spolumajitelství

__

OBČAN-SPOLKY
Převod nemovitosti (garáže) do vlastnictví spolku - daně, zdanění daru

Jsme společenství vlastníků, 85 garáží organizováni a registrováni jako spolek. Každý člen vlastní garáž. 86. garáž – dílnu, vlastní všech 85 členů, v katastru nemovitostí je uvedeno 85 majitelů s podílem 1/85. Dotaz: Jakou formou lze toto společné vlastnictví garáže 85 členů převést do vlastnictví spolku? Ideálně bezplatně darem. Spolek sice má zřízen fond oprav, ale momentálně nemáme finance na vyplacení podílů např. z odhadní ceny společné garáže. Objevují se nám různé blokace na katastru z důvodu exekuce jednoho člena, proto bychom chtěli situaci nějak řešit, zároveň vidím motivaci členů dál zůstávat ve spolku a nerušit členství. Předseda spolku Garáže Písek. Děkuji, Bořek.

ODPOVĚĎ:
V případě, že máte ve stanovách spolku uvedeno, že jste veřejně prospěšným poplatníkem podle §17a zákona o daních z příjmů, pak je příjem z darů osvobozen od daně v souladu s § 19b odst. 2 zákona o daních z příjmů. V takovém případě se darování jako forma převodu majetku na spolek jeví jako nejvýhodnější. Doporučuji Vám však poradit se přímo s daňovým poradcem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zdanění nemovitého daru, nemovitosti do vlastnictví spolku - darování garáže
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vliv nečestného jednání RK na platnost zprostředkovatelské smlouvy (nečestnost vůči klientovi i kupujícím)

Prodávám rozestavěnou nemovitost přes realitní kancelář RK se kterou jsem podepsala zprostředkovatelskou smlouvu o mém výhradním zastoupení při prodeji nemovitosti a jejich vyvíjení činnosti směřující k prodeji. Smlouvu mám uzavřenou do 30.4.2018 a následně dalších 6 měsíců nesmí být nemovitost prodána žádnému zájemci, kterého RK našla.
RK sehnala zájemce (již v prosinci 2017), který měl o nemovitost vážný zájem, ale RK požadovala podepsání rezervační smlouvy s tím, že zájemce kupuje hrubou stavbu se zastřešením a do měsíce má uhradit plnou cenu. V době požadovaného podpisu rezervační smlouvy byla postavena pouze základová deska, úhrada kupní ceny měla proběhnout cca měsíc před plánovaným dokončením hrubé stavby se zastřešením, tzn. na pozemku by stále nestála stavba v rozsahu specifikovaném ve smlouvě, ale jen její část a současně v rezervační smlouvě nebyl uveden ani žádný termín dokončení hrubé stavby se zastřešením. Zájemce samozřejmě s touto formou rezervační smlouvy nesouhlasil.
Mne RK chybně informovala, že zájemce prozatím nemá finance (jedná o poskytnutí hypotéčního úvěru).
Chybu v rezervační smlouvě považuji za zcela zásadní a domnívám se, že žádná hypotéční banka by neposkytla úvěr na stavbu, která ve skutečnosti ještě nestojí a ani není garantováno, kdy bude dokončena.
Nepovažuji tímto jednání RK za činnost směřující k prodeji nemovitosti.
Mám stále povinnost řídit se zprostředkovatelskou smlouvou i když RK jednala chybně, v neprospěch prodeje nemovitosti?
Jakým způsobem RK ručí za správnost jimi vyhotovenými návrhy smluv směřujících k prodeji nemovitosti?
(Uvedený zájemce mne kontaktoval, o nemovitost má vážný zájem. RK se brání tím, že nevznesl svůj protinávrh rezervační smlouvy písemně. Je to nutné? Děkuji, Danuše

ODPOVĚĎ:
Bylo by nutné posoudit také samotnou zprostředkovatelskou smlouvu. Nicméně předmětem zprostředkovatelské smlouvy je vyhledání kupce a zprostředkování prodeje, kdy by RK měla mít nárok na provizi i v případě, že prodávající uzavře kupní smlouvu po skončení doby účinnosti zprostředkovatelské smlouvy se zájemcem, kterého RK vyhledala.
Dle ust. § 2454 platí, že právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud tedy zprostředkovatelský smlouva stanoví, že můžete s vyhledaným zájemcem uzavřít smlouvu až po 6 měsících, pak pokud s ním kupní smlouvu uzavřete do této doby, budete muset uhradit RK také sjednanou provizi.
Obecně by mohla vzniknout nesprávným postupem RK odpovědnost za škodu. Reálně Vám však žádná škoda doposud nevznikla.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ručí realitní kancelář za správnost údajů rezervační smlouvy a přesnost informací v ní uvedených?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
Kročejový hluk - musí prodávající informovat kupujícího o zvýšeném kročejovém hluku?

Chtěl bych požádat radu ve věci prodeje panelového bytu.
Musíme v nejbližší době prodat vlastní byt. Soused shora má asi špatně udělanou izolaci jeho podlah (uděláno svépomocí, podlaha dlažba a plovoucí podlaha), takže jde občas slyšet kroky, padání věcí, sprchování atp.
Domnívám se, že jeho podlaha nesplňuje normy kročejového hluku.
Vzhledem k tomu, že máme hlučné děti, jsme uvedený problém s kročejovým hlukem nechtěli řešit.
Nicméně s tím souvisí dotazy:
- je nutno informovat o této situaci potenciálního kupujícího?
- dá se považovat špatně udělaná podlaha sousedního bytu, resp. hlučný soused za skrytou vadu mého bytu? Nedokážu si představit, jak bych tuto věc mohl právně ovlivnit, byt souseda je zcela jiná právní jednotka, ale potřeboval bych to jednoznačně objasnit, aby nás pak někdo nehonil po soudech za něco, co nemůžeme ovlivnit.
Děkuji, Bruno

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jednoznačně doporučuji potenciální kupující na hluk od souseda upozornit, neboť nedostatečné odhlučnění, byť může být způsobeno nekvalitní podlahou souseda, by mohlo být považováno za vadu Vašeho bytu, o které jste také před prodejem jednoznačně věděli. V případě sporu by se mohlo také ukázat, že vada je v samotných zdech, nikoliv v podlaze souseda, tím spíše by toto zakládalo Vaší odpovědnost.
Kupující by kvůli nadměrné hlučnosti po prodeji nejspíše mohl požadovat slevu z kupní ceny, je proto vhodné jej na hluk prokazatelně upozornit, čímž vyloučíte svou odpovědnost.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej bytu a kročejový hluk od sousedů o poschodí výše
Zvýšený kročejový hluk bytu nad kupovaným bytem - vada nemovitosti?
Špatné odhlučenění bytu od kročejového hluku - skrytá vada nemovitosti a právo na slevu či odstoupení od kupní smlouvy
___

 

OBČAN-DANĚ
Daňové osvobození při prodeji nemovitosti do 2 let od pořízení - do kdy musí prodávající koupit jiný byt, dům?

Prosím o upřesnění výkladu daňového osvobození při prodeji nemovitosti.
"Z prodeje nemovitosti se neplatí daň z příjmu fyzických osob v případě, kdy k prodeji dochází do dvou let od pořízení nemovitosti, je-li u prodávané nemovitosti splněna podmínka bydliště prodávajícího a příjem z prodeje je použít na řešení bytové potřeby. Daňová novela podmínky pro osvobození od daně dále upřesňuje, a to tak, že se musí jednat přímo o vlastní bytovou potřebu poplatníka."
Z textu plyne, že pokud má prodávající v prodávané nemovitosti trvalé bydliště a příjem z prodeje použije na koupi jiné nemovitosti (může být řešeno i tak, že první nemovitost prodá, a novou nemovitost koupí teprve za nějakou dobu, a přechodně bydlí např. v podnájmu? ) nebo musí prodat - a ihned koupit jinou nemovitost? Problém je, že hledání vhodné nemovitosti může trvat nějaký čas a může u ní být požadována rychlá platba, tudíž čekání na prodej nemovitosti až ve chvíli, kdy se objeví atraktivní jiná nemovitost, může být nepoužitelné), a zároveň k prodeji dojde do dvou let od pořízení nemovitosti, je osvobozen od daně?
Další výjimka osvobození od daně při prodeji nemovitosti by měla být, pokud majitel nemovitost min. 5 let pronajímá - je to tak?
Děkuji za upřesnění. Darina

ODPOVĚĎ:
Ano příjem z prodeje nemovitosti je osvobozen pokud k němu dojde do 2 let od pořízení nemovitosti, ve které jste měla trvalé bydliště a příjem použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby. Jak uvádíte v případě nákupu a prodeje nemovitosti jistě může dojít k časovému nesouladu. Tento časový nesoulad je v zákoně o daních z příjmů řešen. Postup je v zákoně upřesněn až v §4 odst. 1 písmeno v). Příjem z prodeje nemovitosti je osvobozen v případě, že příjem z prodeje použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujího po roce, ve kterém jste příjem z prodeje obdržela. Osvobození příjmu lze uplatnit i v případě, že částku odpovídající tomuto příjmu vynaložíte na pořízení vlastní bytové potřeby v době 1 roku před obdržením příjmu z prodeje.
Co se týče další vyjímky osvobození, tak je důležité splnit podmínku vlastnictví nemovitosti minimálně 5 let mezi pořízením a prodejem, tedy i když majitel nemovitost pronajímá (doba 5 let se netýká doby kdy byla nemovitost součástí obchodního majetku podnikatele).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do kdy musím koupit byt, dům, abych neplatil daň při prodeji nemovitosti vlastněné méně než 2 roky?
Pronajímání bytu 5 let a osvobození od daně při prodeji tohoto bytu
Vliv trvalého bydliště na osvobození od daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti při vlastnictví méně než 2 roky
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace auta z autobazaru - provrtaný filtr DPF (filtr pevných částic)

15.12.2017 jsem zakoupila auto od Auto Esa. Na konci března 2018, jsem byla servisem informována o tom, že DPF filtr je násilně provrtán-nefukční.
Prodejcem mi bylo sděleno pouze to, že je nefunkční, ale že je to způsobeno záměrně, mi nikdo nesdělil. Nemluvě o jiných neuvedených závadách-použit motorový olej, který do vozu nepatří atd. Můžete mi poradit, zda je možno od smlouvy odstoupit, či jak jinak dále postupovat.
Děkuji, Darja

ODPOVĚĎ:
V tomto případě prodávající dle ust. § 2161 občanského zákoníku odpovídá, že věc (automobil) při převzetí nemá vady.

Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Dále platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Toto ustanovení znamená, že je v případě sporu je na prodávajícím, aby prokázal, že věc nebyla vadná.
V tomto případě jste však byla prodávajícím informována, že je DPF filtr nefunkční. Za tuto vady by tedy prodávající neměl odpovídat, i když se lze domnívat, že poškození bylo způsobeno záměrně. Dle ust. § 2167 občanského zákoníku dále platí, že odpovědnost za vady se neuplatní u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána. S ohledem na upozornění na nefunkčnost filtru by proto měla být odpovědnost prodávajícího vyloučena.
Pokud jde o jiné závady, je nutné je zejména náležitě zjistit, pospat a uplatnit u prodávajícího. Pokud se však nejedná o zásadní vady, můžete primárně požadovat opravu či slevu z kupní ceny. U závažnějších vad by přicházelo úvahu také odstoupení od smlouvy. Vhodné by bylo také nechat zpracovat znalecký posudek popisující veškeré vady.

Pokud autobazar odmítne Vaší reklamaci, doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu, kdy toto může vést k přehodnocení stanoviska prodejce. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/

Pokud by však ani toto nepomohlo a budete se chtít svých nároků i nadále domáhat, bylo by nutné podat žalobu k soudu. Pokud prodejce odmítá reklamaci uznat, je to jeho právo, pak Vám ovšem nezbývá jiná než soudní cesta.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Provrtaný filtr pevných částic a reklamace ojetého auta, automobilu, vozidla
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zřízení vjezdu přes soukromý pozemek jiné osoby bez vědomí a souhlasu - jak se bránit?

Může si soused vybudovat nový vjezd na svůj pozemek přes náš pozemek bez našeho souhlasu? Jak máme postupovat v případě, že začne se stavebními pracemi na našem pozemku? Jak mu v tom můžeme zabránit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině nikoliv, nicméně může toho docílit i proti Vaší vůli. V prvé řadě je nezbytné vyjasnit, zda vjezd již fakticky existuje, či dochází k vybudování úplně nového, dále o jaký vjezd se jedná – zpevněná vybetonovaná plocha či jen travnatý pás apod.
Na silnici a místní komunikaci lze připojit sousední nemovitost pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem (většinou se nachází na městském úřadě). Chránit svá práva tak můžete před tímto úřadem (tj. obrátit se na tento úřad a nechat jej prošetřit, zda soused neporušuje některou z povinností stanovenou zákonem o pozemních komunikacích), dále můžete (i souběžně) souseda písemně vyzvat, aby ukončil tyto práce a uvedl Váš pozemek do původního stavu – ve výzvě současně uveďte, že jste připraveni bránit svá práva soudní cestou.
Ukončení neoprávněných prací na Vašem pozemku se můžete domáhat i soudní cestou, pokud by soused na Vaši výzvu nereagoval. Pokud byste se chtěli nechat zastoupit advokátem, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zakázat vybudování cesty k nemovitosti souseda bez vědomí a souhlasu majitele pozemku?
___

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Právo objednatele na zdrojové soubory tvůrce dekorů na obtisky

Chtěla bych se zeptat na co máme nárok, když jsme si nechali vytvořit dekor na obtisky. Dekory jako takové máme chráněné ochrannou známkou na UPV.
Máme je chráněné v těchto skupinách:
(20) nábytek, zrcadla, rámy, výrobky nejmenované v jiných třídách ze dřeva, korku, rákosu, vrbového proutí, z rohu, kosti, slonoviny, z kostic, želvoviny, jantaru, perleti, mořské pěny, náhražky všech těchto materiálů nebo náhražky z plastických hmot;
(21) pomůcky a nádoby pro domácnost a kuchyň, hřebeny a mycí houby, kartáče (s výjimkou štětců), materiály pro výrobu kartáčů, čisticí potřeby, drátky na čištění parket, sklo surové nebo opracované (s výjimkou stavebního skla), sklo, porcelán a majolika neobsažené v jiných třídách;
(27) koberce, rohožky, rohože, linoleum a jiné obklady podlah, tapety na stěny nikoliv textilní.

Chtěli bychom, aby nám dal obtiskář k dispozici zdrojové soubory k vytvořeným dekorům, protože jsme je chtěli mít u sebe, kdyby se ztratily nebo bychom chtěli přejít k někomu jinému.
Zajímalo by mne tedy kdo je majitelem oněch souborů, když je vytvořil podle našeho návrhu a celý vývoj jsme zaplatili. A jestli můžeme tedy požadovat jejich kopie. Děkuji za odpověď. Dáša

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz Vám nedá platná právní úprava, nýbrž byste ji měla získat ze smlouvy, kterou jste s obtiskářem uzavřela.
V této souvislosti je klíčové, co bylo předmětem smlouvy o dílo, která byla mezi Vámi a obtiskářem uzavřena (předpokládám alespoň, že se jednalo o smlouvu o dílo), tzn. co bylo oním dílem, jehož zhotovení jste si u obtiskáře objednala. Z dotazu není zřejmé, co jste vlastně od obtiskáře obdržela (zda se jednalo o vyhotovení obtisků na konkrétní předměty či pouze přípravu technologie k obtiskávání dekoru na předměty). Předmět smlouvy, resp. předmět díla je podstatnou náležitostí smlouvy o dílo, tzn. že ze smlouvy o dílo musí být zřejmé, co má objednatel od zhotovitele obdržet (a za co platí sjednanou cenu). Je rovněž důležité, zda je z Vámi uzavřené smlouvy zřejmý její účel, tzn. zda je ze smlouvy možné dovodit, za jakým účelem byla z Vaší strany smlouva vlastně uzavřena.
Pakliže jste od obtiskáře obdržela to, co jste si u něj objednala, neposkytuje Vám platná právní úprava právo na nic dalšího (tedy na nic, co nebylo předmětem uzavřené smlouvy o dílo). Na předání zdrojových souborů (resp. jejich kopií) se můžete samozřejmě s obtiskářem dohodnout, popř. se předání zdrojových souborů či jejich kopií může stát předmětem další smlouvy (bude-li chtít obtiskář předání zdrojových souborů či jejich kopií zpoplatnit, resp. Vám zdrojové soubory či jejich kopie de facto prodat).
Je pochopitelné, že pro Vaší budoucí činnost je vlastnictví zdrojových souborů (resp. alespoň jejich kopií) důležité, je však nutné mít na zřeteli, zda obtiskář splnil to, k čemu se smluvně zavázal. Pakliže ano, nemáte z jeho strany právo na jakékoli další plnění.
Pokud by mezi Vámi a obtiskářem došlo ke sporu ohledně skutečného předmětu uzavřené smlouvy o dílo (tedy ke sporu o tom, co vlastně bylo, resp. mělo být předmětem plnění ze strany obtiskáře), musel by v této věci rozhodnout soud a určit, zda je obtiskář povinen poskytnout Vám (v ceně díla) rovněž zdrojové soubory (resp. jejich kopie) či nikoli.

Na tomto místě je vhodné podotknout, že i pokud by si obtiskář zdrojové soubory ponechal a jejich kopie Vám neposkytl, bude jeho dispozice s předmětným dekorem značně omezena, a to z důvodu existující ochranné známky. Dle § 8/1 a 2 zákona o ochranných známkách má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Autorské právo na dekor obtisků, ochranná známka úřadu průmyslového vlastnictví
___

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
Je možné darovací smlouvu nahradit smlouvou o vypořádání spoluvlastníků?

Jsem spolumajitelkou rodinného domu. Jedna ze sester již v domě nebydlí a svého podílu se chce zbavit. Musím od ní část domu koupit na základě kupní smlouvy nebo je možné, vyrovnat se na základě smlouvy o vypořádání spoluvlastníků? Jaká se v tomto případě platí daň a kdo ji odvádí? Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Mezi spoluvlastníky se uzavírá v případě vypořádání smlouva o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Fakticky je to kupní smlouva, kterou se kupuje podíl druhého spoluvlastníka a spoluvlastník, který podíl na základě smlouvy nabyl, hradí 4% daň z nabytí nemovité věci. Podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování podílu bytu, domu přes smlouvu o vypořádání spoluvlastníků - lze to?
Daň při darování podílu bytu, domu, nemovitosti spoluvlastníkovi, spolumajiteli
Zdanění darování spoluvlastnického podílu bytu, domu, nemovitosti
___

RODINA-SJM A ROZVOD
Komu připadne nemovitost po rozvodu manželství pokud se manželé nedohodnou

Jsem rozvedená 2016-2018. S manželem máme i hotové majetkové vyrovnání od soudu s platným rozsudkem. Máme s manželem hypotéku na dům a zahradu. Je psána na nás oba. Celková hodnota nesplacené hypotéky je 1.030.000 Kč. Já v domě nebydlím, odstěhovala jsem se, v domě zůstal bydlet manžel, který platí veškeré hypoteční závazky. Rozvod probíhal dle dohody. Dohodli jsme se a tak to stojí i v rozsudku, že dům je určen k prodeji, nesplacené závazky budou uhrazeny z prodejní ceny a zbylá část, pokud nějaká zbude, bude rozdělena mezi nás. Pokud se tak nestane a dům se do 3 let neprodá, majetek spadá do podílového vlastnictví. Dům máme v inzerci k prodeji, ale vzhledem k lokalitě ho nikdo koupit za požadovanou cenu nechce.
Napadlo nás řešení, že manžel odkoupí (převezme) mou polovinu. Bohužel však je zaměstnancem OKD a hypotéky jsou z důvodu šachet v insolvenci pozastaveny pro jejich zaměstnance. Domluvili jsme se, že pokud budou hypotéky puštěny, což by mělo nastat v dubnu 2018, dům manžel zrefinancuje a veškerá práva se přepíší na něj. Jako kompenzaci za prodej, přepis a "odstupné" jsme se domluvili na 50.000 Kč pro mě. Žili jsme spolu v domě 5 let, je ta částka adekvátní?
Beru za to, že jsem celou dobu pracovala, také jsem se podílela na rekonstrukci domu a vlastně vše jsme budovali spolu. Bohužel se manžel nějak začal vymlouvat, že nemá peníze, že mi žádnou finanční kompenzaci nedá a zbytečně celou věc protahuje. Já se však svého podílu bez finančního vyplacení nevzdám. To asi chápete.
Další varianta, která mě napadla je, že převezmu jeho podíl já. Příjmy na to mám. Chtěla bych refinancovat celou hypotéku, která bude jen na mě a vlastníkem se stanu já.
Nabízím manželovi kompenzaci mnohem vyšší a to 100.000 Kč, i za nějaké úpravy, které tam během 2 let sám udělal. Tuto variantu jsem mu ještě neřekla, takže o ní ani neví. Je to jen možnost v mojí hlavě, jak celou situaci vyřešit. Chtěla jsem se s Vámi poradit, zda tohle mé řešení vúbec je možné a jaké "páky" a argumenty mohu použít v případě, že se manžel bude bránit tím, že on v domě chce zůstat, že žádné peníze nechce, protože se nikam stěhovat nebude.
Jak celou situaci řešit a s čím mohu argumentovat v případě, že manžel řekne, že žádný prodej mé osobě nebude. Děkuji, Diana.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, jakou hodnotu má dům. Proto nelze z ničeho usoudit, zda je částka 50.000 Kč či 100.000 Kč na vypořádání druhého manžela přiměřená či nikoliv. Pokud byste nebyli schopni se domluvit, za předpokladu, že majetek bude v podílovém spoluvlastnictví, můžete k soudu podat žalobu o vypořádání spoluvlastnictví, kdy soud bude zkoumat, kdo je více schopen druhého manžela vyplatit, a tam je pak reálnější, že tomuto více schopnému dům přikáže do vlastnictví.
Pokud jde o argumenty, pak je ještě možné bývalého manžela upozornit, že když bude bydlet v nemovitosti, která je z poloviny Vaše, máte právo po něm žádat nájem za bydlení v celé nemovitosti, a to až tři roky zpětně. Nájem by byl ve výši poloviny (jelikož Vám patří polovina domu) ceny, která je v dané lokalitě pokud jde o nájmy obvyklá.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vypořádání nemovitosti po rozvodu - co když byt, dům chtějí oba manželé?
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Věcné břemeno chůze pro majitele nemovitosti - mohou břemeno využívat i nájemníci, nájemci?

Soused má přes můj pozemek věcné břemeno z roku 1992: Vlastníci stavby na pozemku č. mají právo chůze a jízdy všemi druhy motorových vozidel pro sebe, členy své domácnosti a zákazníky a dodavatele provozoven na těchto parcelách se nacházejících a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu. Nový vlastníci "sousedé" přestavovali své dva domy a to tak že ponechali z původních domů jen obvodové zdi. Můj návrh na změnu věcného brěmene tak aby mohli jezdit a stavět ze své zahrady odmítli. Umožnili stavebním firmám neomezeně užívat můj pozemek i mimo věcné břemeno. O žádnou dohodu se nepokusili. Po dlouhodobě trvajících špatných vztazích jsem od soudu odešel s podmíněným odnětím svobody, za nebezpečné vyhrožování. V podkroví domů si "sousedé" postavili dva byty na pronájem.
Jaká omezení jsem nucen snášet? Mám zato, že současné užívání mého pozemku - stání vozidel a nakládání a skládání předmětů, hraní dětí, stání lidí, úpravy mého pozemku pohazování zeminou, hrabání sněhu, přejíždění nemotorovými vozidly (kola, kolec) nejsem nucen trpět. Domnívám se, že pozemek si mohu oplotit. "Sousedé" nebudou mít neomezenou možnost přecházet z mého pozemku na jejich. Na svůj pozemek, a do druhého domu mohou vstupovat přez svůj první dům z ulice, a skutečnost že z přízemí domu vybudovali obchod mě nemusí zajímat.
Nájemci bytů chodící prěs můj pozemek ho užívají protiprávně. Kamerový systém se záznamem (záznamy byly použity u soudu) je nepřípustný žalovatelný. Děkuji za radu, Bořivoj.

ODPOVĚĎ:
Pokud bylo věcné břemeno zřízeno pouze na příchod a průjezd, není rozhodně v pořádku, že se na pozemku dějí další aktivity, které uvádíte. Pokud je k domům možný příchod a průjezd i jinak, než jen přes Vaše pozemky, doporučovala bych zvážit variantu, že se budete domáhat zrušení věcného břemene soudně, pokud tedy nebude možná dohoda. Věcné břemeno nelze zneužívat, má být užíváno pouze k účelu, ke kterému bylo zřízeno, tj. průchod a příjezd. Pokud dochází ze strany sousedů i k jinému užívání, můžete jim sdělit, že budete za užívání pozemku nad rámec věcného břemene požadovat nájem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Využívání věcného břemene chůze nájemníky majitele nemovitosti - mohou ho užívat bez souhlasu majitele cesty?
Zrušení věcného břemene chůze pro bezdůvodné zneužívání a nadužívání pozemku zatíženého břemenem oprávněnou osobou
___

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
Dětský domov nechce půjčovat děti na setkávání s rodiči - jak se rodiče mohou bránit?

Rodině byly v 2/2018 odebrány 3 děti ve věku 3-7 let na základě snažení sociálky a následně nepravomocného rozhodnutí soudu s předběžnou vykonatelností rozsudku. V něm je i uvedeno, že rodiče mají právo navštěvovat děti o víkendu a brát si je na víkendy, aby vazby rodičů a dětí nebyly přerušeny.
Rodiče situaci těžce nesou a na každý víkend se dotazují u ředitelky domova, zda mohou přijet. Není jim povolována návštěva každý víkend, jak by si přáli. Teď jim to bylo dovoleno až za tři týdny s tím, že děti po návštěvě rodičů pláčou a chtějí domů.
Dětský domov argumentuje tím, že v rozsudku je stanoveno na víkendy, ne však na kolik víkendů v měsíci. Ptám se, zda je možné takto uměle oddělovat rodiče a děti jen proto, že dětský domov nezvládne pláč dětí po odjezdu rodičů. To je asi přirozené, když se měli všichni rádi. Ptám se, jak se mohou rodiče bránit svévoli dětského domova v určování, kolik víkendů v měsíci měl na mysli v rozsudku soud a děti vidět častěji, než jednou za 3 týdny na 2 hodiny.
Děkuji. Dita

ODPOVĚĎ:
Styk dětí s rodiči bývá v soudním rozhodnutí zpravidla vymezen poměrně jednoznačně – například „vždy o víkendu, každý (sudý/lichý) víkend apod. “ Bez znalosti konkrétního textu usnesení je tedy obtížné danou situaci posoudit a konkrétně poradit.
Pokud jsou ale rodiče přesvědčeni, že jim rozhodnutí soudu dává právo na styk s dětmi každý víkend, doporučuji znovu písemně kontaktovat ředitelku dětského domova a informovat ji o tom, že rodiče mají zájem se s dětmi stýkat co nejčastěji, nejlépe každý víkend. Pokud dohoda s ředitelkou domova nebude možná a styk s dětmi nebude umožněn, doporučuji i tak opakovaně dětský domov kontaktovat a o styk s dětmi usilovat.
Při řešení situace je možné obrátit se na orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), který děti zastupoval jako kolizní opatrovník při soudním řízení. Pokud je ale umístění dětí do dětského domova „zásluhou“ OSPOD, je otázkou, do jaké míry Vám bude při řešení situace nápomocný. Rozhodně ale doporučuji, aby rodiče informovali OSPOD o tom, že jim není dostatečně často umožňován styk s dětmi a aby trvali na zaprotokolování této informace do spisu, který je na OSPOD veden. Další možností je obrátit se se stížností na postup ředitelky na zřizovatele dětského domova. Zřizovatelem může být například kraj nebo město (krajský nebo městský úřad), ve kterém se dětský domov nachází. Informaci o zřizovateli najdete na internetových stránkách dětského domova nebo by Vám ji měli poskytnout přímo v dětském domově.
Pokud by takový postup nevedl k nápravě situace, je možné podat k soudu, který o umístění dětí do dětského domova rozhodl, návrh na předběžné opatření, ve kterém bude styk s dětmi jednoznačně vymezen - například tak, že rodiče mají právo na styk s dětmi každý víkend. Pokud by žádný z předchozích postupů nevedl k úspěchu, je také možné se obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ředitel dětského domova nechce půjčovat děti rodičům, protože pláčou - jak může rodič donutit dětský domov k vydání dětí?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Zaklení balkonu a vliv na celkovou plochu bytu

Jsme bytové družstvo. Polovina bytů si nechala zasklít balkony do formy lodžie. Započítává se takto získaná uzavřená plocha do celkové plochy bytu pro účely placení z této plochy? Pokud ano, jaké služby lze počítat i z plochy zaskleného balkonu? Jde to vyúčtovat i zpětně a za jak dlouhou dobu? Je bytové družstvo povinno z plochy zaskleného balkonu částky účtovat, nebo je to jen možnost? Děkuji. Dorota

ODPOVĚĎ:
Celková plocha bytu představuje plochu všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu (plochu příslušenství bytu, předsíň, apod.). Je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn bytu, nezahrnuje tedy sklep, balkon, lodžii (ani zasklenou). Takto byla vymezena plocha bytu jak za staré právní úpravy, tak platí i za účinnosti nového občanského zákoníku.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Počítá se lodžie balkonu do plochy bytu nebo ne?
___

RŮZNÉ-STAVBY
Vrtaná studna - je nutné stavební povolení, je to povinnost?

Plánuji postavit RD na svém pozemku. Protože pozemek se nachází mimo vodovodní a kanalizační přípojku, tyto sítě jsou od pozemku vzdáleny více než 100 m, chci zde vybudovat jako zdroj pitné vody vrtanou studnu a domovní čističku odpadů.
Při dotazu u Středočeských vodáren, a. s. (SVAK), který se ve stavebním řízení vyjadřuje k existenci sítí na mém pozemku, jsem obdržela požadavky na vybudování stávajícího vodovodního a kanalizačního řádu - viz příloha. To je pro mne z finančního hlediska naprosto nepřijatelné.
Dotazy:
1) existuje ustanovení v zákoně nařídit mi jakýmkoliv orgánem vybudování prodloužení vodovodního a kanalizačního řádu?
2) jaká je role SVAK při stavebním řízení a jak může negativně ovlivnit vybudování vrtu a domovní čističky, když v obci je zaveden vodovodní a kanalizační řad
3) prosím o návrh, jak mám písemně reagovat na požadavky SVAK - v příloze
Děkuji a jsem s úctou, Doubravka

ODPOVĚĎ:
Vrtaná studna je vodohospodářské dílo. Pro její zřízení je mj. nezbytné získat povolení k nakládání s podzemními vodami, dále také stavební povolení. Požadavky na studny jsou uvedeny především v § 24a vyhlášky 501/2006 Sb. , mezi které např. patří vzdálenost studny od zdroje možného znečištění apod. Další požadavky na vybudování studní jsou uvedeny ve vyhlášce o technických požadavcích pro vodní díla, která odkazuje mimo jiné na technickou normu ČSN 755115.
Úřad je oprávněn stanovit podmínky pro vybudování nových staveb (ať už se jedná o rodinný dům či např. studnu). Takové požadavky musí být uvedeny v příslušném rozhodnutí. Požadavky mohou být více méně různorodé a mohou se dotýkat více oblastí. Při zřízen studny se subjekty, kterých se může tento stavební záměr dotknout, mohou k tomuto vyjadřovat. pokud tak učiní, musí se těmito vyjádřeními příslušný úřad zabývat před rozhodnutím ve věci samé. Až na výjimky by nemělo docházet k tomu, že Vám bude nařízen zřízení přípojky (příkladem může být situace, kdy neexistuje kanalizační řád v stávajícího domu). Nicméně Vám nemusí být povoleno zřídit vrtanou studnu či ČOV, pokud nesplníte požadavky na takové stavby.
SVAK nerozhoduje o tom, zda Vám bude či nebude povolena vrtaná studna/ČOV, nicméně tato společnost provozuje vodovody a kanalizace, tzn. že ačkoliv nerozhoduje, má významné postavení v rámci daného řízení. Je vhodné rozporovat jednotlivé požadavky, nastínit, že zřízení vrtané studny/ČOV je neideálnější řešení situace.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Velká vzdálenost vodovodu a kanalizace a vytvoření studny a čističky odpadních vod majitelem pozemku
Vybudování zdroje pitné vody - studna a domovní čistička odpadů pokud je vodovod a kanalizace daleko od pozemku
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Mimořádné vydržení nemovitosti od města - poctivá držba a placení daní za užívaný pozemek

1979 jsme koupili nezkolaudovaný rodinný dům od našich předchůdců. Tito koupili pozemek od státu do osobního užívání na stavbu domu v roce 1971. My jsme dům zkolaudovali a začali jej užívat. Pozemek při koupi nemovitosti byl vyznačen kovovými tyčemi. V takto vyznačených hranicích jsme postavili plot, který byl pokračováním linie plotů dalších čtyř sousedů, kteří již ploty měli postavené. Hranice pozemku jsme nepřeměřovali, protože byly zaměřeny geodety a pozemek prodával stát, takže jsme neměli důvod nevěřit přesnosti zaměření.
1989 jsme na MěstNV ohlásili drobnou zděnou stavbu, zázemí k domu na nářadí pro údržbu zahrady. Ve stejném roce byla stavba dokončena. Později jsme přistavěli přístřešek z lešenářských trubek a střechou z vlnitého plechu.
Od 1971 mám v oprávněné a poctivé držbě 96 m2 pozemku, který je součástí mého oploceného 700 metrového pozemku.
1990 jsme na základě oznámení drobné stavby postavili zděnou kůlnu jako zázemí domu.
2008 se zjistilo, že je ze 2/3 postavená na pozemku města, ač na našem oploceném pozemku. I další 4 sousedé měli pozemky města v držbě a oplocené. Dlouze jsem si dopisovala s KÚ, protože jsem chtěla znát pravdu proč je takový stav a kdo jej způsobil. Bylo mi sděleno, že hranice na mapě, při měření z roku 1984, nebyla totožná s hranicí vlastnickou. Ani při digitalizaci 2001 nikdo neupozornil na spornou hranici, neproběhlo žádné řízení o sporné hranici. Vzhledem k tomu, že jsme kůlnu postavili větší, požádala jsem město o dodatečné povolení stavby. Město požadovalo odkoupení celého pozemku nejen pod stavbpou a za cenu stavebního pozemku, přestože je pozemek ostatní plocha bez udání ceny v cenové mapě. Byla podána určovací žaloba, protože jsem skálopevně přesvědčená, že je pozemek vydržený, tedy můj.
Žaloba musela být stažena, protože stavební úřad města mi sdělil, že stavbu budu muset odstranit. Na základě tohoto útisku jsem svolila k podpisu nájemní smlouvy na pozemek, ale vymohla jsem si vypuštění odstavce o odstranění stavby po skončení nájmu. Stavba byla dodatečně povolena, tedy legalizována. Naši 4 sousedé podlehli nátlaku města a svoje pozemky si koupili. Asi po 4 letech placení nájmu za svůj pozemek jsem nájemní smlouvu vypověděla.
Nyní na mne byl vydán platební rozkaz pro neoprávněné obohacování. Podala jsem odpor, ve kterém jsem předložila všechny důkazy o tom, že jsem pozemek vydržela. Při řízení u soudu se nám s manželem zdálo, že soudce můj odpor vůbec nečetl. Vyslechl obě strany a pročítal si zřejmě můj odpor, potom nás požádal o opuštění jednací síně.
Asi po 10 minutách jsme se vrátili a bylo nám sděleno, že není vyloučeno, že jsem pozemek opravdu vydržela. Z tohoto důvodu mě požádal, abych písemně doložila další důkazy o mé oprávněné a poctivé držbě. Předložila jsem kupní smlouvu, dpdí, placení daně, nezájem města, dokonce vyjádření zástupce advokátní kanceláře města pro jednání zastupitelů, kdy se písemně vyjádřil, že jestliže jsem pozemek měla v roce 2001, jsem jeho vlastnicí.
Nastudovala jsem řadu názorů právníků, mezi nimi i Vaše odpovědi, které svědčí o správnosti mého přesvědčení. Prosím, sdělte mi co je nejpádnější důvod k uznání vydržení vlastnictví. Zřejmě objektivní názor soudce a dobrý právník. Proto se chci zeptat, zda by bylo možné doporučit mi pro soudní řízení o mimořádné vydržení v roce 2019 Vašeho právníka.
Děkuji, Edita

ODPOVĚĎ:
Dle popisu situace jste pozemek skutečně vydržela, jelikož jste neměla možnost se nijak seznámit s tím, že pozemky byly evidovány jinak, než byl skutečný stav. Předpokládám, že spor nemůže skončit jinak, než určením, že jste vlastníkem sporného pozemku.
Pokud jde o právníka, který by Vás celým procesem provedl, je třeba se podívat na seznam advokátů - www.advokatikomora.cz, kde můžete vybrat advokáta dle lokality a jeho zaměření. Měl by se specializovat na občanské právo, jehož je vlastnické právo součástí.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Město nechce vydat pozemek v dlouhodobé držbě v dobré víře vlastnictví - jak se bránit?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Zrušení smlouvy na odběr energií bez sankcí při změně majitele bytu, domu, nemovitosti

Po smrti matky, proběhlém dědickém řízení jsem se nakonec stal jediným majitelem domu (na základě pozdější darovací smlouvy od otce). V domě trvale bydlí pouze otec a má smlouvy s dodavateli elektřiny a plynu. Bohužel, nevýhodné smlouvy jsou na dobu určitou. Soudím, že jako nový majitel domu mám nárok na přepis smluv z otce na mne, ale s tím, že bych zvolil současně jiné dodavatele (tzv. změna dodavatele s přepisem).
Mám však obavu, aby stávající dodavatelé nevymáhali po otci nemalé smluvní pokuty, protože předčasně před uplynutím sjednané resp. automaticky prodlužované doby smlouvu ukončíme.
Ve smluvních podmínkách ani jinde odpovědi nenacházím. Domnívám se, že by na náš případ, kdy se změnil majitel nemovitosti, mohl zákon pamatovat, a mělo by jít smlouvy ukončit bez rizika sankcí. Možná by také byl bezpečnější postup udělat jen přepis beze změny dodavatele, pouze přejít na smlouvu s dobou neurčitou a tu následně vypovědět. Prosím o potvrzení/vyvrácení mého předpokladu.
Děkuji. Břetislav

ODPOVĚĎ:
Zákon bohužel výslovně tuto situaci neřeší, je tedy rozhodující samotné znění smlouvy, a to včetně obchodních podmínek. I za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou v tomto případě je tak možné účtovat sankce zakotvené ve smlouvě.
Pokud jste tedy ve smlouvě a obchodních podmínkách nenalezl možnost předčasného ukončení smlouvy uzavřené na dobu určitou, pak tato možnost není dána. Obecně je za předčasné ukončení účtován poplatek téměř u všech dodavatelů. V případě, že by dodavatel souhlasil s předčasným ukončením s tím, že sankce nebude požadovat, pak by bylo možné smlouvu ukončit. Takovéto prohlášení dodavatele však požadujte písemně.
Vámi navrhovaná varianta s přepsáním smlouvy na Vaší osobu by byla vhodným řešením. Je však otázkou, zda dodavatel bude souhlasit s nově uzavřenou smlouvou na dobu neurčitou, nebo zda bude souhlasit pouze s převodem původní smlouvy.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna majitele nemovitosti a zrušení smlouvy o odběru energií - pokuta
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace ojetého auta pro závažné vady - turbodmychadlo, lež o vyčištěné olejové vaně, zatajení bouračky

V 11/2016 jsem zakoupil ojetý automobil od fyzické osoby. Prodejce uvedl, že se v minulosti živil prodejem a servisem automobilů. Dle všeho to stále trvá, přestože nemá v tomto oboru živnostenské oprávnění. Již po koupi se začaly projevovat problémy, prodejce je ale všechny vysvětlil jako drobnosti - nečistoty v motoru, které se dají chemicky odstranit apod.
Když problémy neustaly, dal jsem vozidlo do servisu a ukázalo se, že jde o velmi zásadní a závažné problémy, které si do dnešního dne vyžádaly již větší částku než byla domluvená kupní cena.
Např. vadné turbodmychadlo - jde o poruchu, která vznikne jeho opotřebením a špatnou údržbou, vzhledem ke znalostem prodejce ale věřím, že o této závadě věděl. Nepravdivě uvedl, že byla čištěna olejová vana. Vozidlo bylo s největší pravděpodobností v minulosti bourané. Ve výfukovém systému chyběl katalyzátor - vzhledem k tomu, že ho v ČR přihlašoval prodejce, musel ho sám odstranit, případně podvodně projít kontrolou emisí.
Jak nejlépe postupovat? Je ještě nějaká šance takto dlouho po prodeji? Děkuji, Ctibor.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste vozidlo koupil od fyzické osoby, která nevystupovala jako podnikatel, není možné na věc vztáhnout záruku, pokud nebyla záruka výslovně sjednána ve smlouvě. To znamená, že prodejce odpovídá pouze za vady, které existovaly v době prodeje, tj. v 11/2016. Za vady, které se objevily později prodejce nijak neodpovídá. Zejm. zatajení havárie vozidla by mohlo být důvodem pro odstoupení od smlouvy, kdy byste mohl požadovat vrácení zaplacené kupní ceny.
To, že vady existovali již v té době prodeje, byste však musel prokázat Vy. S ohledem na delší dobu od koupě bude však poměrně složité prokázat, že vady existovali již před 11/2016.
Doporučil bych tedy nechat zpracovat znalecký posudek, kdy pokud dojde k jednoznačnému závěru, že vady existovali již v 11/2016, pak vymáhejte své nároky. Pokud vady existující v 11/2016 nebude schopen prokázat, pak nemá smysl se pokoušet nároky vymoci, neboť byste nejspíše neuspěl.
Pokud své nároky u prodejce uplatníte a prodejce je dobrovolně nesplní, pak je nutné podat žalobu k soudu. Zde by bylo třeba počítat s variantou prohry sporu, kdy byste hradil protistraně také náklady soudního řízení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od kupní smlouvy pro zatajení nabourání automobilu při prodeji auta, automobilu, vozidla prodávajícím
Odstoupení od koupi auta pro závažné závadny a nepravdivé informace sdělené při prodeji
___

SPRÁVNÍ-POPLATKY
Snížení poplatku za popelnice občanovi pro malý objem odpadu z důvodu třídění odpadků

V naší obci je poplatek za odvoz komunálního odpadu nespravedlivý. Čím míň ho produkujete tím jedna popelnice stojí víc. Jednou týdne (52 x do roka) je cena 2.500 Kč, t. j. něco pod 50 Kč. Jednou měsíčně (12 x do roka) je cena 1.500 Kč tedy 125 Kč. Myslím, že je to diskriminační. Hodně třídím, tak produkuji málo směsného odpadu. Loni (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) kupříkladu jsem vyvážel jenom 4 x a jenom snad třetinu. Chtěl jsem tedy jenom pár pytlů (jeden za 75 Kč), je to v nabídce, ale prý to nejde je to jen něco navíc. Může mě obec nutit na odvoz a platit za to, co ani nemám. Prostě nemám moc odpadu, a hlavně ani ho nechci produkovat. V některých obcích kdo třídí je zvýhodněn, u nás trestán.
Takový postup mě prostě uráží, mohu s tím něco dělat? Děkuji, Ctirad.

ODPOVĚĎ:
Ve většině obcí je nakládání s komunálním odpadem upraveno obecně závaznou vyhláškou. Dozor nad vydáváním obecně závazných vyhlášek vykonává Ministerstvo vnitra.
Můžete tedy podat písemný podnět na Ministerstvo vnitra, ve kterém je nezbytné přesně popsat, co rozporujete a z jakých důvodů a je vhodné připojit i danou vyhlášku. Ministerstvo je povinno se tímto podnětem zabývat.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nespravedlivé poplatky za svoz odpadu - občan třídí odpadky a tvoří málo odpadu do směsného odpadu