Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Jde o specifickou výhodu plynoucí z čerpání penze v rámci doplňkového penzijního spoření v období před dosažením důchodového věku. V případě splnění podmínek, tj. čerpání penze minimálně po dobu dvou let bez možnosti přerušení výplaty a výše penze alespoň 30 % průměrné mzdy, je tato doba považována pro účely výpočtu starobního důchodu z prvního pilíře za vyloučenou dobu.

Nárok na předčasný starobní důchod vzniká tři roky, respektive pět let, před dosažením důchodového věku, jestliže důchodový věk činí více než 63 let a žadatel dosáhl věku aspoň 60 let, pokud pojištěnec zároveň splnil minimální dobu pojištění. Protože pojištěnec odchází do důchodu dříve, dochází vlivem toho ke snížení důchodu. Při výpočtu předčasného starobního důchodu bude totiž procentní výměra důchodu nižší ze dvou důvodů. Doba pojištění bude přirozeně kratší, než kdyby občan pokračoval v účasti na pojištění až do dosažení důchodového věku. Navíc se ale za každých i započatých 90 dnů scházejících ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku z procentní výměry důchodu odečte:
– 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
– 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne,
– 1,5 % výpočtového základu za období od 721. dne.
To znamená, že čím dříve odejde osoba do předčasného důchodu, tím výrazněji bude důchod krácen. Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje pozdější přiznání starobního důchodu řádného. Na rozdíl od řádného starobního důchodu předčasný starobní důchod nelze přiznat zpětně. Lze ho přiznat nejdříve k datu žádosti o důchod. Výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění vylučuje pobírání předčasného důchodu. V době, kdy osoba koná takovou  výdělečnou činnost, je zastavena výplata předčasného důchodu. Toto omezení platí až do dne, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku. Poté může výdělečnou činnost s pobíráním důchodu konat bez omezení.

Průvodcovské a předčitatelské služby patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace. Tyto služby napomáhají jejich uživatelům vyřídit si osobně vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní a ambulantní formou. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Průkaz označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) je jedním z typů průkazů osoby se zdravotním postižením. Nárok na něj má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. Držitel průkazu ZTP/P má nárok na:

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy,
• bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
• bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomý, pokud jej nedoprovází průvodce.

Další výhody upravují zvláštní právní předpisy.

►(zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

►(vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)

Průkaz označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) je jedním z typů průkazů osoby se zdravotním postižením. Nárok na něj má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. Držitel průkazu ZTP má nárok na:

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Další výhody upravují zvláštní právní předpisy.

►(zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

►(vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)

Průkaz označený symbolem TP (průkaz TP) je jedním z typů průkazů osoby se zdravotním postižením. Na průkaz označený symbolem TP má nárok osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. Držitel průkazu TP má nárok na:

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

Další výhody upravují zvláštní právní předpisy.

► (zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

► (vyhláška č. 388/2011 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)

Průkaz osoby se zdravotním postižením opravňuje svého držitele k získání zákonem stanovených výhod (např. vyhrazené místo k sedění v prostředcích MHD, slevy na jízdném). Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením, které má charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace. Na průkaz osoby se zdravotním postižením mají nárok i osoby s poruchou autistického spektra. Existují tři typy průkazů osoby se zdravotním postižením – průkaz označený symbolem TP, průkaz označený symbolem ZTP a průkaz označený symbolem ZTP/P. O průkaz osoby se zdravotním postižením může občan požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Součástí řízení je posouzení zdravotního stavu žadatele posudkovým lékařem okresní
správy sociálního zabezpečení. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

►(zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

►(vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)

Profesní dotazník je jedním z podkladů pro posouzení zdravotního stavu při rozhodování o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Posouzení zdravotního stavu provádí lékařská posudková služba (lékař OSSZ a v odvolacím řízení lékař ČSSZ), jejíž orgán na základě profesního dotazníku a výsledků vyšetření ošetřujícího lékaře vydá posudek, který slouží jako podklad pro rozhodnutí o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné.

Procentní výměra důchodu je jednou ze složek důchodu, jejíž výše závisí na započteném vyměřovacím základu a získané době pojištění. Při výpočtu důchodu se výše důchodu určí součtem procentní výměry a pevné základní výměry. Výše procentní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou. Zákonem je stanovena její minimální výše na 770 Kč, takže pokud vychází u některé osoby jako nižší, dorovná se na tuto částku. Jestliže se pojištěnec účastnil důchodového spoření a nerozhodl se navrátit prostředky vyvedené z důchodového pojištění zpět, je za každý rok, kdy se důchodového spoření účastnil, procentní sazba starobního důchodu snížena na 1,2 % výpočtového základu.

Procentní sazba stanoví, jak velký podíl výpočtového základu bude započítán při stanovení výše důchodu. Procentní sazba je určena podle získané doby pojištění. Za každých 365 dnů doby pojištění činí procentní výměra důchodu u starobního důchodu před vznikem nároku a u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 %, u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 % a u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 % výpočtového základu. Po 40 letech doby pojištění tedy dosahuje procentní sazba u prvních dvou jmenovaných druhů důchodů 60 %. Výše procentní výměry tedy odpovídá 60 % výpočtového základu. Pokud se pojištěnec účastnil důchodového spoření a nerozhodne se navrátit prostředky vyvedené z důchodového pojištění zpět, bude za každý rok, kdy se důchodového spoření účastnil, procentní sazba starobního důchodu snížena na 1,2 % výpočtového základu.