Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu (která není jen přechodná) schopen právně jednat, a vymezit rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil (§ 57/1 občanského zákoníku).
V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi (§ 62 občanského zákoníku).
Předpokládám, že v rozhodnutí o omezení svéprávnosti Vašeho otce soud zřetelně uvedl, v jakém rozsahu je svéprávnost Vašeho otce omezena. Právě v rozsahu, v jakém není Váš otec svéprávný samostatně právně jednat, jste, jako jeho opatrovník, povinen ho zastupovat (resp. se starat o jeho záležitosti).
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odpovědnost za úraz otce při pobytu mimo DSPS:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Za případný úraz (či jinou újmu na zdraví), který Váš otec utrpí při pobytu u jiného příbuzného mimo DSPS, neponesete žádnou právní odpovědnost.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že povinností opatrovníka je:
- udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení,
- projevovat o opatrovance skutečný zájem,
- dbát o zdravotní stav opatrovance,
- starat se o naplnění opatrovancových práv,
- chránit zájmy opatrovance,
- naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlížet a zařizovat opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi,
- není-li postup dle předchozí odrážky možný, je opatrovník povinen postupovat dle zájmů opatrovance,
- dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním
(jak vyplývá z § 466 a § 467 občanského zákoníku).
Opatrovník je tedy povolán k tomu, aby se staral o záležitosti opatrovance, zejména ho zastupoval v právním jednání, k němuž není opatrovanec svéprávný. Zařizování záležitostí a hájení zájmů opatrovance se samozřejmě neobejde bez udržování osobního styku s opatrovancem, resp. je nanejvýš žádoucí, aby opatrovník projevoval o opatrovance a jeho život skutečný zájem (z tohoto důvodu patří mezi opatrovníkovi povinnosti rovněž ty, které jsou uvedeny v počátečních odrážkách výše).
Opatrovník však není pečovatelem, ošetřovatelem či tělesným strážcem. Povinností opatrovníka rozhodně není doprovázet opatrovance na všech jeho cestách či při návštěvách, resp. být opatrovanci stále fyzicky nablízku a chránit ho před případnou újmou na zdraví.
Odpovědnost opatrovníka za újmu na zdraví opatrovance by mohla být dána např. v případě, kdy by opatrovník přiměl opatrovance k činnosti, o níž by musel vědět, že je pro něj vzhledem ke zdravotnímu stavu opatrovance nevhodná či nebezpečná (k tomu však Váš dotaz zjevně nesměřuje).
2/ Vliv vzdání se opatrovnictví na dědění:
Pokud se v budoucnu opatrovnictví vzdáte, nebude to mít žádný vliv na Vaše postavení jako dědice. Skutečnost, že by byly záležitosti Vašeho otce zařizovány tzv. veřejným opatrovníkem, rozhodně neznamená, že by měla pozůstalost propadnout státu (takový mechanismus český právní řád nezná).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment