Stavby, stavební řízení a právo

V roce 2014 jsme koupili starší rodinný dům, RD. Na pozemku stojí další drobné stavby. Při refinancování hypotečního úvěru HÚ jsme však narazili – banka je považuje za černé stavby. Jedná se o 2 kůlny. Dřevěná kůlna:

12 let postavená pergola bez ohlášení na stavebním úřadě a písemného souhlasu souseda na hranici pozemku (0,5 m od hranice) sousedovi nikdy nevadila, ani když jsem pergolu stavěl. S nově nastěhovanou přítelkyní vyhrožuje, že ohlásí pergolu jako černou stavbu, na což má podle OZ právo. Dotaz tedy zní, co vše může následovat?

Postavili jsme dům v lokalitě na okraji města, dle územního plánu určené pro rodinné domy. Několik desítek parcel zde již před několika roky skoupila pražská firma, která nyní dala na magistrát města na odbor územního rozvoje ke schválení plán ke stavbě patrových domů o třech bytových jednotkách určených k pronájmu.

Vlastním pozemek klasifikovaný jako orná půda, který pronajímám zemědělskému družstvu. Nyní jsem uzavřela s družstvem novou smlouvu, ve které je část pozemku z nájmu vyňata, protože ji chci sama využívat. Rozloha této části je 10 x 30 metrů, tedy 300 metrů čtverečných. Chci si na pozemku udělat zahrádku a umístit montovanou kůlnu na nářadí o rozměrech 3,5 x 4 metry.

Naši sousedé si chtějí postavit pergolu přímo na hranici našeho pozemku. Když jsem je uprozornila, že by měly dodržet 2 m odstup (Praha), tak mi sdělili, že v tomto místě stála dříve zděná stavba - kůlna (což opravdu byla), která je zanesena v katastru a tak si tam opět mohou pergolu postavit. Tvrdila jsem jim, že když stavbu cca před 3 roky odstranili, nejedná se o rekonstrukci původní stavby, ale o stavbu novou.

Úřad mi sdělil, že k instalaci zpomalovacích prahů je nutný souhlas všech obyvatel ulice. Je to pravda? Pokud ano podle jakého zákona? Děkuji, Leopold.

Musím předložit novou dokumentaci, srubová chata, kolaudace r. 1970. Plocha pozemku beze změn. Drobné úpravy uvnitř chaty - např. dveře zastavěny, průchod do místnosti místo stávajících dveří. Lze kdykoliv změnit. Nefunkční komín mimo provoz. Revizní kontrola - stojí o několik cm jinde. Uvažujeme o jiném druhu vytápění.

Plánuji postavit RD na svém pozemku. Protože pozemek se nachází mimo vodovodní a kanalizační přípojku, tyto sítě jsou od pozemku vzdáleny více než 100 m, chci zde vybudovat jako zdroj pitné vody vrtanou studnu a domovní čističku odpadů.

2008 jsme sousedovi pronajali část našeho pozemku, na kterém chtěl vystavit přístřešek pro lakovací box. Přístřešek měl být přistaven k sousedově budově autoservisu, která s naším pozemkem přímo sousedí. Součástí smlouvy o pronájmu pozemku byla i podmínka, že přístřešek bude mobilní a že bude v případě ukončení nájmu demontován.

Na internetových stránkách ústavu územního rozvoje http://www.uur.cz/1000-otazek/prehled.asp jsem našla v sekci "1000 otázek ke stavebnímu právu" otázku PLÁNOVACÍ SMLOUVA. Chtěla bych požádat o vysvětlení otázky, kterou se zde zabývají ve spojitosti s územním řízením.

Pochopila jsem správně, že plánovací smlouvu může požadovat město v souladu s § 88 SZ od investora, který vlastní v dané lokalitě pozemky na výstavbu rodinných domů, které má v úmyslu prodat? Ale jak je to v případě, že v dané lokalitě je majoritním vlastníkem (tedy vlastníkem všech stavebních pozemků až na jeden) město? Může město požadovat plánovací smlouvu podle § 88 SZ po majiteli, který vlastní v dané lokalitě pouze jeden pozemek, který nemá na podnikatelské účely (nemá záměr budoucí rodinný dům prodat), ale vystavět zde rodinný dům k trvalému bydlení? Nejedná se ze strany města pouze o zneužití § 88 SZ k účelům, aby dosáhlo od majitele jednoho pozemku, který chce v dané lokalitě vystavět rodinný dům k trvalému bydlení vybudování veřejné infrastruktury k pozemkům, které vlastní a následně tyto pozemky prodat na výstavbu rodinných domů, což má uvedené v územním plánu? Taky jsem zhlédla Černé ovce vysílané 11.9.2017, kde mluvčí Ministerstva zemědělství hovoří o tom, že postup obce, ve kterém uděluje za úkol stavebníkovi vybudovat veřejný kanalizační řád je v rozporu s § 8 odst. 4 o ZoVaK, podle něhož možnost napojení k zabezpečení odvádění odpadních vod nesmí být podmiňované vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Proč by město požadovalo plánovací smlouvu se stavebníkem, ve které by bylo uvedené, že stavebník má vybudovat veřejný kanalizační řád, když by to bylo v rozporu se ZoVaK? Děkuji, Bára