Vzdálenost od okapového žlabu k hranici pozemků (dešťová voda ze žlabu se vsakuje na pozemku majitele zkolaudovaného domu)

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Stavební zákon a stavby; Zveřejněno: 18. leden 2017; Zobrazení: 3235

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Prosím o Vaši radu týkající se umístění okapových žlabů, které máme od dešťových svodů vyvedené do záhonu, kde se voda likviduje přirozeným vsakem. Mezi záhonem, kde se voda vsakuje, a oplocením je ještě cca. metrový travnatý pruh, tudíž dešťová voda se v žádném případě nedostává na sousední pozemek.

Jelikož je náš pozemek úzký, dům leží 3,6 m od hranice pozemku, okapové žlaby končí 1,5m od hranice souseda. Každopádně dům byl takto před více než 5 lety zkolaudován a likvidace dešťové vody vsakem na vlastním pozemku byla uvedena i v projektové dokumentaci. V poslední době na mě majitel sousedního pozemku poslal několik kontrol ze Stavebního úřadu, který prověřoval i drobné stavby stojící na zahradě z doby, než jsem pozemek nabyla. Každopádně závěr těchto kontrolních prohlídek byl vždy stejný, veškeré stavby - byť i několikaleté - splňující veškeré podmínky stavebního zákona a jsou legální. Jedinou výjimkou jsou právě okapové žlaby, kdy jsem obdržela "Výzvu zjednání nápravy" a stavební úřad po mně nyní požaduje dodání projektu ohledně vsakování dešťové vody přímo do země a následného provedení úprav. Prosím o radu, zda má na to stavební úřad právo, když byl dům řádně zkolaudován mj. i na základě závěrečné kontrolní prohlídky tehdejší stavby a máme pravomocný kolaudační souhlas? A pokud ano, tak je dána nějaká konkrétní odstupová vzdálenost okapového žlabu od hranice se sousedním pozemkem? Kolaudaci prováděl stejný úředník SÚ, který nyní provedl i "kontrolní prohlídku". Předem děkuji, Monika

Odpověď:

Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 3 částí:
1/ Vsakování srážkových vod na pozemku:
V obecné rovině jsou stavební pozemky vymezovány tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch (pokud se neplánuje jejich jiné využití). Z možných způsobů likvidace srážkových vod je upřednostňováno právě jejich vsakování na pozemku (jak vyplývá z § 20/5 písm. c) bodu 1. vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě:
- samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
- řadového rodinného domu a bytového domu 0,3
(jak vyplývá z § 21/3 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Skutečnost, že likvidace srážkových vod musí být vyřešena vždy v rámci daného pozemku (ať už vsakováním srážkových vod, jejich zadržováním či odvodem oddělenou či jednotnou kanalizací) vyplývá rovněž z § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že musí být zamezeno stékání dešťových vod ze stavby na sousední pozemek.
Dešťový žlab (okap) je součástí stavby, platí pro něj proto stejné odstupové vzdálenosti, jako pro stavbu, jejíž je součástí (§ 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
2/ Obdržená výzva:
Ze znění dotazu předpokládám, že výzva, kterou jste od stavebního úřadu obdržela, je nařízením k provedení nezbytných úprav dle § 137 stavebního zákona.
Konkrétně dle § 137/1 písm. f) stavebního zákona je stavební úřad oprávněn nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky (předpokládám, že stavební úřad Vám nařizuje provedení nezbytných úprav právě dle tohoto ustanovení).
Stavební úřad je oprávněn nařídit provedení nezbytných úprav i tehdy, jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu (což je i Váš případ). Za těchto okolností však může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy jen:
- v případě prokazatelně významného ohrožení (z dotazu nevyplývá, zda stavební úřad ve Vašem případě identifikoval nějaké významné ohrožení), a
- za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly
(jak vyplývá z § 137/3 stavebního zákona).
Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné podklady (což je patrně i Váš případ), stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a stanoví lhůtu k jejich předložení (§ 137/5 stavebního zákona). Současně rozhodne o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku (k tomuto více níže) na úhradu nákladů na pořízení této dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit (z dotazu nevyplývá, zda jste byla stavebním úřadem o možných důsledcích neuposlechnutí výzvy poučena).
Po opatření dokumentace či jiných podkladů nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení. Ukončení prací spojených s nezbytnými úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu úřadu (§ 137/4 a 6 stavebního zákona).
Pokud se domníváte, že ve Vašem případě nebyly splněny podmínky pro nařízení nezbytných úprav, zejména proto, že nebylo identifikováno žádné prokazatelné významné ohrožení (tímto významným ohrožením není samozřejmě jediná stížnost Vašeho souseda, domnívá-li se Váš soused, že srážková voda z Vašeho okapu stéká na jeho pozemek, měl by se obrátit na soud, nikoli na stavební úřad, neboť předmět sporu je spíše soukromoprávní povahy), můžete se proti obdrženému nařízení samozřejmě bránit. V takovém případě Vám doporučuji využít služeb advokáta (který se zaměřuje na oblast správního či stavebního práva) :
www.advokatikomora.cz
3/ Stavební příspěvek:
Jelikož nařízení provedení nezbytných úprav nebylo zapříčiněno porušením stavebních předpisů z Vaší strany, máte právní nárok na poskytnutí stavebního příspěvku, který bude pokrývat náklady, které Vám v souvislosti s provedením nezbytných úprav vzniknou. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav (§ 138/1 stavebního zákona).
Je však samozřejmě nutné, abyste o poskytnutí stavebního příspěvku písemně požádala. V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši (§ 138/2 stavebního zákona). V žádosti o poskytnutí stavebního příspěvku především uveďte:
- identifikaci vlastníka dotčené stavby a pozemku (tedy Vás),
- identifikaci dotčené stavby a pozemku,
- pro jaké nezbytné úpravy příspěvek požadujete (popis a specifikace těchto úprav),
- výši požadovaného stavebního příspěvku (přičemž tuto výši je nutné odůvodnit).
Žádost o stavební příspěvek adresujte stavebnímu úřadu, který Vám provedení nezbytných úprav nařídil (§ 138/3 stavebního zákona).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.