O námitce podjatosti by mělo být rozhodnuto před konáním jednání tak, aby bylo zajištěno, že úkony v jednání bude činit osoba, která není podjatá. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, totiž nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. A o vyloučení soudce nelze rozhodovat zpětně ve vztahu k úkonům, které již byly učiněny.
O tom, zda lze považovat akutní studijní povinnosti za řádnou omluvu, nelze jednoznačně určit. Vždy se totiž posuzují konkrétní okolnosti, v tomto případě by se posuzovalo, o jaké studijní povinnosti se jedná, jaké by byly následky jejich nesplnění, zda lze splnit jindy apod. Obdobně u krátkodobého pobytu v zahraničí.
Otázce, zda se jedná o řádnou omluvu či nikoliv, se soudy věnují poměrně často. K tomu např. judikatura:
Naopak důvodem k omluvě neúčasti u hlavního líčení by mohlo být především náhlé či vážné onemocnění, které by straně soudního sporu nebo obviněnému bránilo v účasti, nebo překážka spočívající v nutnosti odcestovat na jiné místo z vážných osobních nebo rodinných důvodů. Argumentace, že obviněný neobdržel od soudu přípis o neakceptování jeho omluvy, je zcela bezpředmětná, neboť by stejně tak bylo možno argumentovat, že neobdržel ani přípis soudu, že jeho omluvu akceptuje a k hlavnímu líčení se nemusí dostavit. (8 Tdo 98/2011).
Samotný doklad o pracovní neschopnosti není sám o sobě v soudní praxi považován za dostatečný důvod k omluvě z hlavního líčení (5 Tdo 743/2011).
> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Studium, studijní povinnosti jako důvod nepřítomnosti u soudu - dostatečný důvod k nepřítomnosti u hlavního líčení?
- Neschopenka k soudu - je důvodem k omluvě ze soudního řízení, líčení?
- Povinnost soudu doručit obžalovanému akceptování omluvy ze soudního řízení - 8 Tdo 98/2011
- Neschopenka jako omluva u soudního řízení - musí ji soud akceptovat? - 5 Tdo 743/2011
- Jak se může obviněný pachatel vyhnout trestnímu soudu v trestním řízení - podjatost, neschopenka, omluva z důvodu studijních povinností
Komentáře vytvořeny pomocí CComment