Policie porušila mlčenlivost u trestního oznámení, kde jsme žádali, aby danou osobu týden nekontaktovala (manžel se bál že mi ublíží). Daná osoba nám zavolala za 4 dny, že to ví a začala vyhrožovat. A dohoda o smíru tímto bohužel skončila. A spor pokračuje. Policie tvrdí, že nezjistí kdo to byl. A odmítá to řešit. Policie nás poškodila, co s tím? Při podání trestního oznámení na nájemníka jeden z přítomných policistů řekl, že ho osobně zná (kamarád). Další dotaz: V žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu právník uvedl, že žalobce se v bytě zdržuje s úmyslem se tam zdržovat trvale, to jest má zde bydliště. Znamená to v právní mluvě trvalé bydliště? Nájemník nám dluží víc než 250.000 Kč, o výpovědi a neplacení o všem byl informován, dle smlouvy. Dále se chci zeptat: jeho právník na mě podal žalobu a uvedl soudu samé lži a dokonce mi to poslal na adresu rekreačního objektu, kde nemám ani přechodný pobyt. Mohu se nějak bránit? Advokátní komora, soud?
Musí se policie řídit pokynem poškozeného nebo ne?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Michaela Veselá
- Kategorie: Trestní řízení
- Zobrazení: 137
Pokud jste podal trestní oznámení, policejní orgán je od toho okamžiku oprávněn činit úkony k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, tedy opatřuje potřebné podklady a nezbytná vysvětlení, zajišťuje stopy, ve smyslu § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „trestní řád“).
Policejní orgán tak nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, která je podezřelá ze spáchání daného trestného činu. Pokud jste tak žádali, aby podezřelou osobu týden nekontaktovala, nebyla to povinnost policejního orgánu tak učinit. Pokud však máte za to, že osoba podezřelá byla kontaktována ze strany policejního orgánu neformálně jako pochybení určitě policejní osoby, můžete se obrátit na státního zástupce podle § 157a odst. 1 trestního řádu se žádostí o přezkoumání závad v postupu policejního orgánu. Případně si můžete stěžovat na postup policie podle s § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Polici České republiky.
Adresa trvalého pobytu je adresa uvedená v centrální evidenci obyvatel, která vždy nemusí odpovídat faktickému pobytu. V žalobě tak bylo uvedeno bydliště ve smyslu § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – tedy místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem tam žít tam s výhradou změny okolností trvale.
Pokud uvádíte, že Vám bylo zasíláno na adresu rekreačního objektu, otázkou zůstává, jaká písemnost Vám tam byla doručována. Pokud Vám tam doručoval soud žalobu a vy jste ji nepřevzal, můžete se bránit samozřejmě v rámci soudního řízení. Pokud Vám tam byla doručována jiná písemnost ze strany právníka, jak uvádíte, zde je podstatné, zda měl k dispozici i jinou Vaši adresu a nevycházel z této adresy z důvodu, že ji máte uvedenou ve smlouvě či kdekoli jinde. Pokud se nejedná o soud jako státní orgán, tak fyzické osoby nejsou povinni si například dohledávat Vaši trvalou adresu v centrální evidenci obyvatel, ale právě mohou vycházet například z adresy uvedené v uzavřené smlouvě. Za předpokladu, že je již soudní řízení vedeno, doporučuji bránit se případně u soudu.
