Může si pronajímatel vymínit ve smlouvě, že nedává souhlas s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti? Nebo nájemce může přijmout jako člena nájemcovy domácnosti kohokoli, pokud to pronajimateli do 2 měsíců oznámí? Pokud pronajimatel nebude chtít měnit smlouvu, je tato platná, pokud by nebyla v souladu se zákonem?
Jiné
Zákaz podnájemníka v nájemním bytě - může to pronajímatel, majitel zakázat v nájemní smlouvě?
- Základní údaje
- Kategorie: chat
- Zobrazení: 34
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Odpověď:
Dobrý den,
dle ust. § 2272 odst. 2 NOZ má pronajímatel právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma. Ustanovení, kde pronajímatel předem vyslovuje nesouhlas s přijetím jiné osoby lze považovat za diskutabilní a v krajním případě za neplatné, neboť zákon umožňuje pouze vyhradit si souhlas ne předem vyslovit nesouhlas.
Zákon mu sice dává právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena nájemcovy domácnosti, ale již toto ustanovení je na hraně, s právem nájemce rozhodovat o tom, kdo společně s ním bude bydlet v bytě. Zároveň takové ustanovení by mohlo omezovat ústavní právo nájemce na rodinný život, kdy by pronajímatel rozhodoval o tom, s kým bude nájemce v domácnosti žít. Tedy již samotná ustanovení § 2272 odst. 1 NOZ – kdy nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli a ust. § 2272 odst. 2, 3 NOZ si v jistém směru protiřečí.
Vzhledem k tomu, že zákon dává výjimky u osob blízkých, které vymezuje ust. § 22 NOZ, lze dovodit, že za osoby blízké se považují i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Z tohoto výčtu osob považovaných zákonem za osoby blízké je zřejmé, že souhlas pronajímatele s přijetím další osoby do bytu nebude nájemce potřebovat prakticky nikdy. Obtížně si lze představit, že by si do bytu nájemce přizval ke společnému bydlení osobu, která by mu i podle znění zákona nebyla blízká.
Pokud by byl s tím problém, lze použít ust. § 2274 odst. 1 NOZ, kdy nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Tuto skutečnost je však povinen pronajímateli oznámit.
dle ust. § 2272 odst. 2 NOZ má pronajímatel právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma. Ustanovení, kde pronajímatel předem vyslovuje nesouhlas s přijetím jiné osoby lze považovat za diskutabilní a v krajním případě za neplatné, neboť zákon umožňuje pouze vyhradit si souhlas ne předem vyslovit nesouhlas.
Zákon mu sice dává právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena nájemcovy domácnosti, ale již toto ustanovení je na hraně, s právem nájemce rozhodovat o tom, kdo společně s ním bude bydlet v bytě. Zároveň takové ustanovení by mohlo omezovat ústavní právo nájemce na rodinný život, kdy by pronajímatel rozhodoval o tom, s kým bude nájemce v domácnosti žít. Tedy již samotná ustanovení § 2272 odst. 1 NOZ – kdy nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli a ust. § 2272 odst. 2, 3 NOZ si v jistém směru protiřečí.
Vzhledem k tomu, že zákon dává výjimky u osob blízkých, které vymezuje ust. § 22 NOZ, lze dovodit, že za osoby blízké se považují i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Z tohoto výčtu osob považovaných zákonem za osoby blízké je zřejmé, že souhlas pronajímatele s přijetím další osoby do bytu nebude nájemce potřebovat prakticky nikdy. Obtížně si lze představit, že by si do bytu nájemce přizval ke společnému bydlení osobu, která by mu i podle znění zákona nebyla blízká.
Pokud by byl s tím problém, lze použít ust. § 2274 odst. 1 NOZ, kdy nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Tuto skutečnost je však povinen pronajímateli oznámit.
Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment