Jiné

Dobrý den,

co se týče Vašeho dotazu č. 1 – má disponent až do skončení dědického řízení právo s účtem nakládat, v tom rozsahu, který majitel účtu stanovil, tedy, může zastavit některé platby nebo vybírat z účtu peníze. Nemůže však daný účet zrušit. Pokud však jako družka nebudete po svém partnerovi dědit v rámci dědického řízení, neboť nezanechá-li závěť, dědilo by v první třídě dědiců Vaše společné dítě, nezapočítají se Vám utracené peníze do podílu na dědictví a může Vám vzniknout povinnost peníze vrátit.

dotaz č. 2 – darovací smlouvu pro případ smrti je možné sepsat, ale v případě peněžních prostředků na bankovním účtu bych byla hodně obezřetná, zejména co se týče specifikace výše, neboť stanovíte-li, že daruje např. polovinu peněžních prostředků nacházejících se na přítelově účtu ke dni jeho úmrtí, jde o tzv. darování budoucího majetku, které je omezeno ust. § 2058 NOZ, kdy může dárce darovat budoucí majetek, pokud nepřesahuje polovinu jeho současného majetku. Jinak smlouva může být neplatná. Z toho důvodu bych v tomto případě zvážila jinou možnost, jak naložit s finančními prostředky nacházejícími se na běžném účtu.

dotaz č. 3 – na internetových stránkách poradny můžete nalézt vzor na darovací smlouvu o darování pro případ smrti - viz zde: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzor takové smlouvy, musela byste předmět daru - družstevní podíl v bytovém družstvu přesně vymezit. Kopii smlouvy nemusíte předkládat třetí straně, neboť taková smlouva za splnění dalších požadavků nabývá účinnosti až v případě smrti dárce.

dotaz č. 4 – zákon říká, že nelze pořízením pro případ smrti, kam patří i závěť omezit nepominutelného dědice, kterými jsou děti zůstavitele, kdy nezletilý dědic musí dostat alespoň tolik, kolik činí ¾ jeho zákonného dědického podílu a zletilý musí dostat alespoň tolik, kolik činí ¼ jeho zákonného podílu. Vzhledem k tomu, že dar pro případ smrti se nepočítá jako součást pozůstalosti, mohou být tak krácena práva nepominutelných dědiců.
Lze polemizovat, zda skutečnost, že darováním pro případ smrti je v současné době možné zcela omezit práva nepominutelných dědiců na povinný díl, byl úmysl zákonodárce, který právní úpravu NOZ připravoval. Zvláště, když v právních úpravách, v kterých se tvůrci NOZ inspirovali, není umožněno použít darování pro případ smrti ke krácení základu pro výpočet povinného dílu nepominutelných dědiců.
Naše právní úprava ani judikatura zatím nezaujala žádné stanovisko, zda tímto jednáním nedochází ke krácení podílu nepominutelného dědice. Vzhledem k tomu, že dar pro případ smrti se nepočítá jako součást pozůstalosti, lze tento postup v současné době vidět jako výchozí ale nejistý. Rozhodující v budoucnu bude vývoj judikatury českých soudů.