Jiné

Dobrý den,

tyto situace se velmi těžko řeší či jsou prakticky neřešitelné. Jediné, co je dále možné je podat na souseda trestní oznámení pro trestný čin nebezpečného vyhrožování, trestní oznámení může být podáno i anonymně. Dle ust. § 353 odst. 1 trestního zákoníku: Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Co se týče pořizování zvukových záznamů, došlo v poslední době k průlomu soudní praxe, že zvukový a obrazový záznam pořízený bez souhlasu nahrávané osoby nemůže být použit jako důkaz v trestním řízení. Nyní soudy v určitých případech k těmto záznamům přistupují. V rozhodnutí Nejvyššího soudu spis. zn. 5 Tdo 459/2007 ze dne 30.5.2007, se soud vyjádřil k tomu, že za určitých okolností je možné zvukový záznam pořízení soukromou osobou i bez souhlasu ostatních účastníků takového jednání použít, pokud takový důkaz nestojí v konkrétní věci osamocen v rámci hodnocení otázky viny pachatele, anebo má soud k dispozici jiné důkazy, které výrazným způsobem nasvědčují důvodnosti obvinění, a s nimiž je zvukový záznam v obsahové shodě.

V rámci trestního stíhání by byla velmi důležitá výpověď sousedů.

V případě, že jednání souseda je zapříčiněno nějakou psychickou poruchou může být v rámci trestního řízení rozhodnuto i o ochranném léčení v ambulantní nebo ústavní formě (§ 99 Trestního zákoníku) nebo zabezpečovací detenci (§ 100 trestního zákoníku).

Dále v případě, že soused není vlastníkem bytu, je možné řešit situaci s pronajímatelem.