Občanské právo

2006 jsem v dědickém řízení, po rodičích nabyl vlastnictví k pozemku. Katastr nemovitostí byl v té době krátce po obnově (digitalizaci) operátu. Žiji trvale jinde, ale pozemek prozatím pravidelně využívám k sezónní rekreaci s pozdějším výhledem na trvalé bydlení. Přes můj pozemek protéká také potok a menší část pozemku (ca. 200 m2) je za ním.

Slyšela jsem, že finanční prostředky uložené na podnikatelském účtu u banky mají při dědictví jiný režim. Manžel podniká jako fyzická osoba, ale je plátce DPH, takže má podnikatelský účet. Prý bych z těchto peněz, v případě jeho úmrtí, platila daň z příjmu, tj. nebyly by osvobozeny od daně. Je to pravda? Pokud ano, kolik % by daň dělala? Děkuji.

Půjčil jsem dlužníkovi peníze a podepsali jsme „Uznání dluhu“ a „Dohodu o plnění ve splátkách“. Zároveň dlužník podepsal tři směnky. Dlužník mi tvrdil, že je ve velmi tíživé situaci, v ČR nemůže pracovat a bude muset odjet do zahraničí vydělávat, čímž ohrozí svoje studium (resp. by ho kvůli absencím vyhodili). Dokumenty byly podepsány 15. března 2019. Mohu od dohody odstoupit/požadovat ihned vrácení peněz, pokud dlužník lhal (tzn. byl jsem vlastně uveden v omyl)? Dlužníkova tvrzení mám k dispozici v SMS (dlužník si platí paušál, takže asi není problém prokázat, že SMS psal on).

K 1.9.2019 jsme podepsali nájemní smlouvu s ujednanou výší nájemného. Ve smlouvě máme doložku o možném jednoročním zvýšení nájemného. 11.11.2019 nám došel od pronajímatele e-mail o zvýšení nájemného k 1.1.2020. Zvýšení nájemného nepřesahuje hranici 20% dle NOZ. Může měnit výši nájemného již před uplynutím 12 měsíců od uzavření smlouvy?

Chci otevřít dědické řízení po mém otci, vzhledem k nově najevo vyšlým skutečnostem. Jedná se o nevydaný restituční nárok v hodnotě 3.200 Kč. Jelikož je nás 5 dědiců připadá na každého po rozdělení 640 Kč. Slyšela jsem, že pokud se jedná o zanedbatelnou částku, může být tato částka převedena na zřizovatele pohřbu zemřelého, po kterém se dědí.

Děda vlastnil zemědělskou usedlost na vesnici. Jeho dcera s manželem a synem s mými prarodiči zůstali bydlet. Děda přepsal stodolu a pozemek, na kterém je i studna, mému tatínkovi, který si vše přestavil a založil si zde podnikání (autoservis). Na základě toho, si jeho dcera tajně přepsala pouze na sebe všechny ostatní pozemky a celý dům, děda si myslel, že jí podepisuje pouze část zahrádky (nejedná se o pár metrů).

Jak je to dle NOZ s přechodem nájmu bytu po rozvodu manželů? Nájemní smlouva městského bytu byla uzavřena s manželem, jako spolubydlící je manželka a děti. Po rozvodu by dle mého měla přejít smlouva v původním znění (podmínky, částka, délka, původní datum podpisu) na spolunájemce (v tomto případě automaticky manželka - "spolunájem v manželství"), když jde o manželku, tak beze změn.

Prosím o radu v postupu pro odstranění cizích staveb na mém pozemku. Před několika lety jsem z části zdědil a z části od příbuzných odkoupil pozemky po mojí prababičce. Část pozemků je zastavěna stavbou kravínů patřícím nástupnické organizaci bývalého JZD (dnes Družstvo), které v 60. letech kravíny postavilo.

7.8.2019 jsme se telefonicky před svědkem dohodli s pronajímatelem o ukončení nájmu kanceláře z rodiných důvodů ke 31.8.2019. Souhlasil. Kancelář jsme vyklidili, vymalovali, cedule odstranili, tak jak požadoval pronajímatel. 3.9.2019 jsem mu zaplatila doplatek za teplo, nájemné, elektřinu, odevzdala klíče.

2018 jsme prodali chatu s malým pozemkem. Chata byla postavena 1980. Nový majitel chaty se na nás teď obrátil s tím, že majitelka sousedícího pozemku tvrdí, že podle map na katastru nemovitostí má nárok na posunutí hranice asi o 4 metry v jeho neprospěch. Pozvala si geodeta a ten vytyčil novou hranici.