Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

První syn by jako nepominutelný dědic mohl v dědickém řízení žádat svůj povinný díl jakožto nepominutelný dědic. Povinný díl představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu (dědí-li manžel a dvě děti, tak je zákonný podíl 1/3 – jednalo by se tedy o čtvrtinu ze třetiny, tj. o 1/12 pozůstalosti). Nikdo jiný než děti zůstavitele (a pokud zemřou, tak jejich děti) nemohou požadovat povinný díl ze zákona.
Napadnout závěť z jiných důvodů, např. proto, že není sepsána rukou zůstavitele, atd. , mohou pouze zákonní dědicové, kteří by dědili, pokud by nebyla závěť – zde tedy manželka a děti a nežije-li některé dítě, tak jeho děti.
Závěť je jednostranné právní jednání, tudíž syn nemůže do závěti svého rodiče prohlásit, že souhlasí se závětí. Tento souhlas může udělit až v dědickém řízení poté, co ho vyzve notář, aby se k závěti vyjádřil. Rodiče mohou také do závěti uvést, že pokud by jejich první syn chtěl požadovat svůj povinný díl, tak přikazují, aby se na jeho dědický podíl, resp. povinný díl, započetl dar, který od nich již za života obdržel. V tom případě by již neměl z pozůstalosti nic obdržet.
Žádná jiná rizika, než napadení závěti pro její nepravost nebo pro vyžádání povinného dílu dětí, nehrozí.
Rodiče také mají možnost již za svého života darovat i druhému dítěti a vnukům svůj dům a byt a současně si v darovací smlouvě vymínit věcné břemeno bezplatného doživotního užívání a bydlení, které se zapíše rovněž do katastru nemovitostí, takže by měli rodiče jistotu, že budou mít kde dožít.