Souhlas ošetřujícího lékaře k činění jakýchkoli právních úkonů rozhodně zapotřebí není. Nebude-li přítomnost notáře, popř. svědků, narušovat vnitřní chod nemocnice, zdravotnického zařízení (tj. bude-li zejména v souladu s vnitřním řádem), nemůže být těmto osobám v návštěvě pacienta bráněno (§ 28/3 písm. i) zákona o zdravotních službách). V této souvislosti může být ze strany zdravotnických pracovníků požadováno pouze prokázání totožnosti zmíněných osob (§ 41/3 a 4 zákona o zdravotních službách).
Co se týče posuzování zdravotní způsobilosti pacienta k sepsání závěti, je nutné rozlišovat:
a/ Zbavení způsobilosti k právním úkonům – v tomto případě není možné závěť platně pořídit;
b/ omezení způsobilosti k právním úkonům – v tomto případě je klíčový rozsah takového omezení (§ 10/2 Občanského zákoníku), tj. zda se vztahuje rovněž na právní úkony pro případ smrti (tyto skutečnosti jsou uvedeny v rozsudku o omezení způsobilosti k právním úkonům);
c/ existenci duševní poruchy, která činí osobu k takovému právnímu úkonu neschopnou (§ 38/2 Občanského zákoníku) – v tomto případě je klíčovou zejména zdravotnická dokumentace, v níž musí být případné duševní poruchy pacienta (a jejich projevy) zaznamenány. Neobsahuje-li zdravotnická dokumentace zmínky o takové diagnóze, měla by být závěť uzavřena platně (samozřejmě pokud bude obsahovat veškeré nutné náležitosti).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment