Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě je provozovatelem předmětného veřejného pohřebiště město (a to dle § 16/1 zákona o pohřebnictví), přičemž s tímto provozovatelem jste uzavřel písemnou smlouvu o nájmu hrobového místa (§ 25/1 zákona o pohřebnictví).
Pro učinění závěru o vzniku odpovědnosti provozovatele pohřebiště za Vám způsobenou škodu je podstatné, zda je provozovatel pohřebiště dle uzavřené smlouvy o nájmu hrobového místa či dle řádu veřejného pohřebiště povinen zajistit ostrahu veřejného pohřebiště či zda se jiným způsobem zavázal k ochraně hrobového zařízení jednotlivých nájemců hrobových míst (neboť povinnost k ostraze veřejného pohřebiště není dovoditelná z výčtu základních povinností provozovatele pohřebiště dle § 20 zákona o pohřebnictví).
Dle § 25/1 zákona o pohřebnictví může provozovatel pohřebiště a nájemce hrobového místa v nájemní smlouvě sjednat i poskytování služeb spojených s nájmem, kterými mohou být i různé způsoby ochrany majetku nájemců hrobových míst.
Dle § 18/1 zákona o pohřebnictví zahrnuje provozování veřejného pohřebiště výkopové práce související s pohřbením a exhumací, pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků, správu a údržbu veřejného pohřebiště, včetně komunikací a okolní zeleně, pronájem hrobových míst a vedení související evidence. Ostraha veřejných pohřebišť, resp. hrobového zařízení nájemců jednotlivých hrobových míst tedy není do výčtu základních činností při provozování veřejného pohřebiště zahrnuta.
Povinnost k ostraze veřejného pohřebiště může (ale nemusí) být zakotvena v řádu veřejného pohřebiště, neboť tento řád dle § 19/2 písm. a) a d) zákona o pohřebnictví upravuje mimo jiné i rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebišti a povinnosti provozovatele pohřebiště a dalších osob vykonávajících činnosti související se zajištěním řádného provozu veřejného pohřebiště.
Jelikož škoda na hrobovém zařízení Vám byla způsobena v roce 2013, bude nezbytné aplikovat na Váš případ ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
Dle § 664 starého Občanského zákoníku byl pronajímatel (zde provozovatel pohřebiště) povinen přenechat pronajatou věc (zde hrobové místo) nájemci (zde Vám) ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Povinnost k aktivní ochraně majetku nájemce, který je umístěn na/v pronajaté věci tak nepatřila k povinnostem pronajímatele.
Dle § 415 starého Občanského zákoníku byl každý povinen počínat si mimo jiné tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Tuto tzv. generální prevenční povinnost však nelze rozšiřovat na automatický závazek k aktivní ochraně cizího majetku pro případ jeho eventuálního budoucího ohrožení.
Dle § 420/1 a 3 starého Občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní (tzn. zákonné či smluvní) povinnosti. Odpovědnosti se pak zprostil ten, kdo prokázal, že škodu nezavinil (tzn. nezpůsobil škodu úmyslným či nedbalostním jednáním).
Pokud se tedy ve Vašem případě provozovatel pohřebiště k zajištění jeho ostrahy nezavázal ani ve smlouvě o nájmu hrobového místa, ani v řádu veřejného pohřebiště, nedošlo na jeho straně při odcizení Vašeho hrobového zařízení neznámým pachatelem k porušení smluvní ani zákonné povinnosti, jeho zavinění a tudíž i odpovědnost za Vám způsobenou škodu jsou proto vyloučeny.
Pokud by naopak provozovatel pohřebiště byl dle smlouvy o nájmu hrobového místa či řádu veřejného pohřebiště k ostraze (či jinému způsobu ochrany) veřejného pohřebiště (resp. hrobového zařízení) povinen, bylo by možné o vzniku jeho odpovědnosti uvažovat.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment