Město odmítá odpovědnost za škodu - nefunkční kanalizace a zatopení domu (sklepů) SVJ - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Odpovědnost za škodu, náhrada škody (občanské právo); Zveřejněno: 13. červen 2015; Zobrazení: 1947

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Společenství vlastníků bytového domu vlastní pozemek pod domem. Přístupové cesty včetně tzv. okapového chodníku a nejbližší prostranství tzv. nádvoří vlastní město. V současnosti, počátkem května 2015, po prudkém dešti došlo k zatopení sklepu domu, protože nádvoří s kanalizační vpustí je poškozeno a voda neodtéká.

Rovněž se nebezpečně propadla dlažba nádvoří, kterou město dříve provedlo. Město se vyjádřilo, že opravu nezajistí, neboť- cituji :
Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz ohledně přilehlých ploch a zařízení navazující na bytový dům. To co jsme spolu diskutovali, jsou stavby na pozemku města, ale ne v majetku města. Jsou to stavby příslušné k Vašemu bytovému domu. Závěr: město nebude zajišťovat opravy na plochách a zařízeních příslušných k bytovým domům. Pozemky jsou města, ale nejsou majetkem města? Tomuto vyjádření nerozumím. Komu tedy přísluší oprava kanalizace a dlažby? Děkuji, Laura

Odpověď:

Je pravdou, že město, ač je vlastníkem předmětných pozemků, nemusí být vlastníkem staveb na těchto pozemcích vybudovaných. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že dlažba na nádvoří i kanalizace byly zřízeny před 31. 12. 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku. Dle tohoto právního předpisu skutečně platilo, že stavba může být vlastněna jinou osobou než pozemek pod touto stavbou (tzn. že stavba nebyla chápána jako součást pozemku, nýbrž se jednalo o samostatnou věc v právním smyslu).
Shora uvedené však neznamená, že je tomu tak i ve Vámi popsaném případě.
Co se týče dlažby na nádvoří, je otázkou, zda jí lze vůbec považovat za stavbu (tzn. za výsledek stavební činnosti), tedy za samostatnou věc v právním smyslu. Přestože pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné blíže se seznámit se stavebně-technickým provedením předmětného nádvoří, domnívám se, že dlažba představuje pouze určitý způsob zpracování povrchu pozemku, není tedy samostatnou věcí (a stavbou), nýbrž se jedná o součást tohoto pozemku. K opravě dlažby (tzn. součásti pozemku) je pak samozřejmě povinen vlastník tohoto pozemku (pokud byla navíc dlažba na předmětném pozemku umístěna městem, je řešení této otázky vcelku jasné). V opačném případě by mohl vlastník pozemku odpovídat za případně vzniklou škodu pro porušení své prevenční povinnosti (jak vyplývá z § 2900 a § 2901 nového občanského zákoníku).
Co se týče kanalizace, jedná se v každém případě o samostatnou věc v právním smyslu, jejíž vlastník může (ale nemusí) být odlišný od vlastníka pozemku, v němž je tato kanalizace umístěna (jak vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích). V tomto ohledu je podstatné, zda předmětný úsek kanalizace představuje kanalizaci jako takovou či pouze kanalizační přípojku.
Pro ověření vlastnického práva k dlažbě nádvoří a kanalizaci Vám doporučuji nahlédnout do prohlášení vlastníka budovy (Vámi obývaného bytového domu), které by mělo být uloženo v katastru nemovitostí (či do obdobných dokumentů SVJ, z nichž by byl dovoditelný majetek SVJ. Dále se můžete obrátit na město ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění) s dotazem, zda vede dlažbu nádvoří a kanalizaci na předmětném pozemku ve svém účetnictví jako svůj majetek, popř. jaký majetek města je v jeho účetnictví na předmětném pozemku veden.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.