Jsem provozovatel sportovního zařízení a s touto mojí činností je spojené i ukládání věcí klientů do šatních skříněk. Vím o obecné odpovědnosti provozovatele za takto uložené věci, není mi však jasné, zda jsem odpovědný v případě krádeže i za tzv. druhotné ztráty? Například zda odpovídám za nejen odcizenou bankovní kartu ale i případný výběr prostřednictvím této karty.
Nebo - nejen za uložené klíče od auta, ale i následné zcizení tohoto auta prostřednictvím těchto klíčů? A co když klient bude tvrdit, že měl v kapse kabátu 100.000 Kč? Děkuji, Teodor
Odpověď:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Za následné škody (které v dotazu označujete jako „druhotné ztráty“) provozovatel sportovního zařízení (odpovědný za škodu na odložených věcech) v zásadě neodpovídá.
V tomto ohledu lze v první řadě vycházet z dikce § 2945/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. “
Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku je tedy provozovatel sportovního zařízení povinen „… nahradit … poškození, ztrátu nebo zničení věci … “. Zákonodárce tedy výslovně omezuje nahrazovací povinnost provozovatele sportovního zařízení toliko na poškození, ztrátu nebo zničení odložené věci. Pokud by zákonodárce zamýšlel rozšířit odpovědnost provozovatele sportovního zařízení i na následné škody, použil by např. formulaci: "… nahradí provozovatel škodu způsobenou poškozením, ztrátou nebo zničením věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. “
V případě poškození odložené věci si tedy lze představit, že provozovatel sportovního zařízení bude povinen nahradit hodnotu odložené věci, kterou tato věc v důsledku poškození ztratila (popř. nahradit cenu opravy této věci). V případě ztráty či zničení odložené věci pak bude provozovatel sportovního zařízení povinen v zásadě k náhradě její celé hodnoty (samozřejmě se jedná o hodnotu, jakou měla odložená věc v době ztráty či zničení).
Dalším důvodem pro závěr o neodpovědnosti provozovatele sportovního zařízení za následné škody je neexistence tzv. příčinné souvislosti mezi odpovědností provozovatele sportovního zařízení a protiprávním užitím odcizené platební karty, klíčů od automobilu apod. Příčinná souvislost mezi odpovědností provozovatele sportovního zařízení a následnou škodou je nezbytnou podmínkou pro vznik odpovědnosti za následnou škodu. Pokud však pro vznik následné škody musela do děje vstoupit třetí osoba (zloděj platební karty, klíčů od automobilu) s protiprávním jednáním (výběr finančních prostředků, odcizení automobilu), došlo v každém případě k přetržení řetězce příčinné souvislosti a odpovědnost provozovatele sportovního zařízení za následnou škodu tudíž nemůže být dána.
Pro shora uvedený závěr by bylo dále možné argumentovat i jinak, v rámci stručnosti odpovědi se však omezím pouze na výše uvedené.
Dle § 2952 občanského zákoníku dále platí, že v případě vzniku škody se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. V souvislosti se shora uvedeným považuji za vhodné upozornit, že provozovatel sportovního zařízení nahrazuje škodu na odložené věci pouze jako škodu skutečnou (tzn. hodnotu odložené věci), není možné, aby provozovatel sportovního zařízení odpovídal rovněž za ušlý zisk či případně vzniklý dluh poškozeného (tomuto závěru totiž neodpovídá jazykový výklad § 2945/1 občanského zákoníku, jak je stručně nastíněn výše).
Co se týče situace, kdy by návštěvník sportovního zařízení tvrdil, že v kapse kabátu měl velký finanční obnos, věnuji se této otázce v odpovědi na Váš druhý dotaz.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment