V obecné rovině dle § 2956 občanského zákoníku platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona (např. tedy právo na zdraví), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Pakliže Vám tedy v souvislosti s autonehodou vznikla psychická újma, máte samozřejmě nárok na její odčinění. Existenci psychické újmy (její rozsah a vztah příčinné souvislosti s autonehodou) je zapotřebí prokázat, a to nejlépe vypracováním lékařského posudku.
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 občanského zákoníku).
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění, není pravdou, že by bylo možné žádat o tuto náhradu až po uplynutí jednoho roku. Jednoletá lhůta byla zakotvena v dřívější (dnes již neplatné) právní úpravě a v současné době slouží pouze jako lhůta orientační. Pro vyčíslení náhrady a/ za psychickou újmu (po vypracování lékařského posudku, jak uvádím výše) a b/ za ztížení společenského uplatnění bude zapotřebí, abyste oslovila (resp. prostřednictvím Vašeho advokáta) soudního znalce z oboru "zdravotnictví" - odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví", seznam všech soudních znalců, kteří jsou pro tento obor a odvětví zapsáni, naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenFormSoudní znalec provede "ocenění" Vámi vytrpěné psychické újmy a ztížení společenského uplatnění, přičemž bude vycházet pravděpodobně z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/MetodikaDle § 2960 občanského zákoníku je škůdce povinen hradit též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. V tomto případě se jedná o veškeré náklady léčení, které jste musela vynaložit (cena léků, hospitalizace, rehabilitace, doprava k lékaři apod.).
Dle § 2962/1 občanského zákoníku se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
Dle § 2963 občanského zákoníku platí, že:
- po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu; dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám;
- dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí; při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment