Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o účelovou pozemní komunikaci. Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků; účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).
V první řadě Vám tudíž lze doporučit kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích se jedná v první řadě o obecní úřad obce s rozšířenou působností) s dotazem, zda se v tomto případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, pakliže by se jednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což spíše předpokládám), je vhodné zjistit, zda nebyl přístup veřejnosti na tuto účelovou komunikaci rozhodnutím silničního správního úřadu omezen.
Bude-li příslušným silničním správním úřadem potvrzeno, že ve Vašem případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, přičemž přístup na tuto komunikaci nebyl nijak omezen, je vhodné dále vědět, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (jedná se o tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. V takovém případě je tedy každý vlastník veřejně přístupné účelové komunikace povinen strpět její obecné užívání, přičemž tomuto užívání nesmí nijak bránit či ho zpoplatňovat.
Vyjde-li naopak najevo, že předmětná účelová komunikace nemůže být obecně užívána (tzn. proto, že přístup veřejnosti byl rozhodnutím silničního správního úřadu omezen nebo se jedná o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci), bude možné zatížit tuto komunikaci služebností cesty (dříve se jednalo o věcné břemeno cesty). Pokud by si však vlastníci komunikace kladli nepřiměřené finanční či jiné podmínky, je vhodné dále vědět, že občanský zákoník zavedl od 1. 1. 2014 do českého právního řádu institut tzv. nezbytné cesty.
Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Nebude-li tedy dohoda o podmínkách zřízení služebnosti cesty s vlastníky účelové komunikace možná, rozhodne na Váš návrh soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
Komentáře vytvořeny pomocí CComment