Dědictví po mojí mamince: moje sestra má z celého majetku (dům, polnosti, kus lesa) polovinu, která jí byla připsána po naší babičce. Na rozdělení tedy zbývá druhá polovina, kterou měla na sebe napsanou maminka, a ta by se měla dělit mezi sestru a mě. Myslela jsem si, že v rámci dědictví si na sebe nechám napsat aspoň část domu.
Sestra touto variantou není nadšena z několika důvodů (hlavně se bojí, že se naše děti nedohodnou a že to bude celkově komplikace). A kdyby mě měla vyplatit, tak na to nemá dostatek peněz. Takže zvažujeme variantu, že bych se já vzdala nároku na tu svou část (cca čtvrtinu) majetku, ale protože bych tam chtěla dál jezdit třeba na dovolenou, víkendy atd. tak by to bylo výměnou za nějaké "věcné břemeno" či dle nového občanského zákoníku tzv. "služebnost", spočívající v tom, abych měla do toho domu přístup a mohla užívat třeba byt po mamince a neplatila například elektriku. Se sestrou sice vycházíme celkem dobře, ale přesto jsem opatrná. Myslíte, že by šlo takhle to "užívání" toho domu ošetřit vytvořením věcného břemene či ponovu služebnosti nebo existuje i jiné právní řešení této situace?
A na čem všem se případně budeme muset domluvit? Předpokládám, že se musíme dohodnout na konkrétní části domu, o kterou nám půjde, o podílu na provozních nákladech - elektřina a topení. Co všechno by vlastně obnášelo zřízení toho věcného břemene - služebnosti? Děkuji, Hedvika.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment