Obchodní právo, vztahy, smlouvy

K Vašemu dotazu se vyjádřím postupně od začátku jak popisujete problémovou situaci, považuji za důležité a nezbytné se vyjádřit k jednotlivým jeho částem, a až nakonec odpovím na vaši otázku, která je podstatou vašeho dotazu.

Ve Vámi popisované situaci se jedná o několik různých věcí.

1) Začnu problematikou EET. To zda je povinnost u hotovostních plateb vystavovat účtenky podle zákona o EET zavisí na předmětu podnikání zapsaném v živnostenském rejstříku, potažmo v obchodním rejstříku. V současnosti tato povinnost platí pro předměty podnikání "Ubytovací a stravovací služby" a "Velkoobchod a maloobchod". Pokud uvedená provozovna provádí činnost týkající se opravy a úpravy oděvů, tak zatím vystavovat účtenky podle EET nemusí, tato povinnost nastane až po schválení nové zákonné úpravy EET. V této oblasti tedy nedochází k porušení zákona.
2) Vystavení dokladu. Obecně, pokud se nejdená o plátce DPH, tak povinnost bez vyzvání vystavovat doklad podnikatel nemá. Tudíž pokud zákazník nemá námitek a souhlasí s tím, tak je vše v pořádku. Opačná situace nastává, pokud si jako zákazník o doklad řeknete, vyžádáte si jej. Pak v této situaci je vám podnikatel podle zákona o ochraně spotřebitele přímo povinen vystavit doklad o poskytnutí služby (viz §16 odstavec 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele: "Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak."). Tento doklad má také potřebné náležitosti abyste jím mohl prokázat váš výdaj pro daňové účely a také jako podklad pro zaúčtování.
3) "Bylo se mi "vysmáto" a řečeno, že doklady se nevystavují, protože to paní dělá na vedlejší pracovní poměr." V tomto se paní hrubě zmýlila a argument, že to dělá na vedlejší pracovní poměr opravdu nemá význam. Povinnost vystavit doklad má, když jste o něj požádal - viz bod 2).
4) Systém vedení evidence v sešitu a systém lístků protizákonný není. V případě vedení daňové evidence vyplývající z daňových zákonů, tak i v případě vedení podvojného účetnictví podle zákona o účetnictví není stanovena povinnost na jakém médiu vést záznamy. Může to být čistě fyzicky na papíře nebo čistě elektronicky za pomoci výpočetní technicky nebo smíšeně pomocí obou technik. Je pouze vést tyto evidence podle zákona, který určí jejich obsah, atd. Můžeme polemizovat o co se v uvedeném případě jedná, pravděpodobně jde o systém zakázek a zde to je jen na podnikateli, jak si jej zařídí, byť nám může připadat zastaralý nebo nedůvěryhodný.
5) Při kontrole finančního úřadu má finanční úřad právo kontrolovat příjmy pouze za období, kdy neuplynula lhůta pro stanovení daně. Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky a počne běžet dnem v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Obecně řečeno kontrola může probíhat za 3 roky nazpět. V případě trestního stíhání dochází prolomení lhůt při správě daní.
6) O trestný čin krácení daně se jedná v případě, pokud došlo ke zkrácení daně (nikoliv příjmů) ve výši 50.000 Kč a výše. I křivé obvinění nezakládající se na pravdě může být trestným činem.
7) Záleží na Finančním úřadu, zda vyhodnotí jestli se daným případem bude zabývat. Zde ani nemáte v rukou důkazní prostředek. Co se týče dozvědění se o výsledku kontroly Finančním úřadem, tak to není možné, protože správa daní je ze zákona neveřejná a úřední osoby a osoby účastněné na správě daní jsou povinny dodržovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti se správou daní dozvěděly. Zprostit mlčenlivosti správce daně může svým prohlášením jen daňový poplatník, kterého se správa daně týká.
8) Co se týče odmítnutí vydání dokladu, tak vzhledem ke skutečnostem popsaných výše, tak podle mého názoru je to případ pro ČOI (Česká obchodní inspekce). Pokud jste nedosáhl svého práva na vydání dokladu, tak můžete podat podnět České obchodní inspekci. Nevydání dokladu o poskytnutí služby nebo dokladu o prodeji po žádosti zákazníka je přestupek, za který může ČOI udělit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

Podle mé úvahy je tedy celá věc případ pro Českou obchodní inspekci ČOI.
Případ pro Finanční úřad to zatím není, stejně jako pro Polici ČR. Sama ČOI na základě zjištění nesrovnalostí může dát podnět dalším úřadům (Finanční úřad, Policie ČR, Živnostenský úřad, Zdravotní pojišťovna, Správa sociálního zabezpečení) k prošetření.
Pokud skutečně chcete případ řešit, tak v oznámení pro ČOI je nutné především popsat to, že vám na žádost nebyl vystaven doklad (to je to porušení zákona, kterého jste svědkem, je možné získat důkaz), co Vám bylo poskytovatelem služby na to řečeno, jak celá tato situace probíhala, jaké bylo chování účastníků.
Další skutečnosti, o kterých máte pochybnosti se můžete přidat do svého oznámení. Z rozhodnutí ČOI je možné zjistit zda se danou věcí zabývá k jakému došla výsledku, udělení sankce a podobně. O bližší informace se můžete obrátit přímo na ČOI https://www.coi.cz/

 

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Odmítnutí vydání paragonu brašnářem s odkazem, že jde o vedlejší činnost - může to brašnář nevydat paragon zákazníkovi?