Dovolená, placené, neplacené volno

V první řadě je nutné uvést, že čerpání neplaceného volna nelze zaměstnanci nařídit, lze se na něm pouze dohodnout. Pokud zaměstnanec nesouhlasí a zaměstnavatel není schopen mu přidělovat práci podle pracovní smlouvy, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy.
Když poškozený zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a poté zaměstnání, které pro něj jinak bylo vhodné z hlediska jeho schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, přestal vykonávat a stal se uchazečem o zaměstnání, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže mít po zjištění nemoci z povolání nebo pracovním úrazu příjem v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Této konstrukci se říká „stop výdělek“ – je to výdělek zjištěný k prvnímu dni po skončení pracovního poměru a ten je pak v rentě zohledňován po celou dobu nepřetržité evidence na ÚP. Smyslem této fikce v ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce je zabránit, aby poškozený zaměstnanec nezneužíval svého postavení a nepožadoval od zaměstnavatele formou náhrady za ztrátu na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která mu vznikla v důsledku toho, že nemá momentálně práci stejně hodnocenou jako v původním zaměstnání, ve kterém neukončil pracovní poměr v příčinné souvislosti se zhoršením svého zdravotního stavu po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Pokud je stop výdělek nižší než platná minimální mzda, používá se při výpočtu náhrady tato minimální mzda. Stop výdělek podléhá valorizaci podle nařízení vlády.