Pracovní právo - nezařazené dotazy

Stručně je možné na Váš dotaz odpovědět základní římskoprávní zásadou soukromého práva: „Pacta sunt servanda“, tedy „Smlouvy se mají plnit“. Tzn. že pokud jste jako OSVČ (tedy podnikatel) uzavřel smlouvu, v jejímž rámci jste se zavázal k zachování mlčenlivosti o obchodním tajemství (a dalších skutečnostech) druhé smluvní strany, a to i po skončení smlouvy, a zároveň jste se zavázal po určitou dobu nevykonávat na sjednaném území činnost, která by měla vůči Vašemu smluvnímu partnerovi soutěžní (tedy konkurenční) povahu, jste skutečně k dodržení těchto závazků povinen, přičemž při jejich porušení se Váš bývalý smluvní partner může mimo jiné domáhat úhrady sjednané smluvní pokuty.
Nad rámec shora uvedeného připomínám, že obchodní tajemství tvoří dle § 504 občanského zákoníku konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Co se týče výše sjednaných smluvních pokut, není v zásadě rozhodné, jaký byl Váš průměrný měsíční výdělek, neboť smluvní pokuta postihuje porušení smluvní povinnosti, z něhož (zpravidla) vzniká některé ze smluvních stran škoda. Je však zároveň nezbytné upozornit na skutečnost, že smluvní pokuta musí být (právě s ohledem na zajišťovanou smluvní povinnost) sjednána jako přiměřená. Dle § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Právo soudu snížit smluvní pokutu (tzv. moderační právo soudu) je však uplatňováno až v rámci soudního řízení, v němž se věřitel domáhá úhrady smluvní pokuty ve sjednané výši a dlužník se naopak dovolává jejího snížení s poukazem na její nepřiměřenost.
Přestože z dotazu nevyplývá, co bylo předmětem Vámi uzavřené smlouvy o činnosti realitního makléře, upozorňuji na § 2483/1 občanského zákoníku, dle něhož je předmětem smlouvy o obchodním zastoupení závazek obchodního zástupce (jako nezávislého podnikatele) dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a závazek zastoupeného platit obchodnímu zástupci provizi.

Pakliže byl předmět Vámi uzavřené smlouvy o činnosti realitního makléře shodný s předmětem smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřel jste fakticky právě smlouvu o obchodním zastoupení. V tomto ohledu je dále vhodné vědět, že:
- zanikne-li obchodní zastoupení, má obchodní zástupce právo na zvláštní odměnu, pokud placení zvláštní odměny je s ohledem na všechny okolnosti případu spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky; tyto okolnosti zahrnují i případné ujednání nebo neujednání konkurenční doložky (§ 2514/1 písm. b) občanského zákoníku) ;
- strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného; konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná (dle občanského zákoníku tedy nemusí být dodržení konkurenční doložky sjednáno jako úplatné, což však nemá vliv na případný vznik práva na zvláštní odměnu, jak jsem uvedl výše) ; omezuje-li konkurenční doložka obchodního zástupce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, může soud konkurenční doložku omezit (§ 2518 občanského zákoníku).