Zaměstnavatel nutí testování zaměstnanců v době osobního volna - může přikázat testování mimo pracovní dobu zaměstnance? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo); Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva; Zveřejněno: 6. listopad 2021; Zobrazení: 1078

1 1 1 1 1

Hodnocení 5.00 (2 hlasů)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Vedení nemocnice vydalo na intranetu nařízení, že NEOČKOVANÝ zdravotnický personál musí podstoupit testování: 2x týdně (pondělí a čtvrtek), v nemocničním odběrovém centru (tedy v časech, kdy je otevřeno, tudíž i ve svém osobním volnu). Zaměstnanci si prý musí testy uhradit (50 Kč antigen, 600 Kč PCR).

Prosím o radu, jak se bránit, neboť jsem si jista, že toto je protiprávní. Pokud vím, MZCR vydalo naposledy na začátku září vyhlášku o povinném testování v sociálních službách, 1x týdně a zdravotník se může otestovat i sám bez nutnosti kamkoliv chodit a také jsem pochopila, že zaměstnavatel musí náklady na testování hradit sám. Toto nařízení navíc na intranetu napsal IT pracovník. Pokud bude třeba, zašlu foto zprávy. Děkuji.

Odpověď:

Opatření v souvislosti s epidemií covid-19 může na základě zák. č. 94/2021 Sb. , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. pandemický zákon) nařizovat pouze Ministerstvo zdravotnictví. V některých případech i Krajská hygienická stanice. Žádný jiný subjekt, a tedy ani zaměstnavatel obecně oprávnění ukládat svým zaměstnancům povinnosti souvisící s protiepidemickými opatřeními nad rámec opatření uložených vládou nemá.
Dle mého názoru není možné Vámi uvedené nařídit ani v rámci § 102 zákoníku práce - bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Pokud by takto zaměstnavatel argumentoval, musel zároveň dodržet § 101 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.
V případě, že by zaměstnance bez testu zaměstnavatel odmítal vpustit na pracoviště, vznikly by tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele. Jelikož by se nejednalo ani o překážku z provozních příčin podle § 207 písm. a) zák. práce ani z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události podle § 207 písm. b) zák. práce, jednalo by se nejspíš o „jiné překážky v práci“ podle § 208 zák. práce a zaměstnanci by náležela náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
V případě sporu je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.