Odpověď:
Dobrý den,
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem je druh Vámi vykonávané práce vymezen v pracovní smlouvě, tzn. zda je zde jako druh sjednané práce uvedeno pouze „vrátný“, nebo zda je zde náplň Vámi vykonávané práce rozvedena podrobněji (nutno podotknout, že oba způsoby vymezení druhu práce jsou z pracovně právního hlediska v pořádku).
V obecné rovině dle § 38/1 zákoníku práce platí, že od vzniku pracovního poměru je:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy i v mezích sjednaného druhu práce), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je mimo jiné plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákoníku práce).
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na straně jeho zaměstnance, je nezbytné poukázat na § 265/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Je-li škoda na straně zaměstnance představována pracovním úrazem, je aplikovatelný rovněž § 366/1 zákoníku práce, dle něhož odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V zásadě tedy platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za tu škodu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem „plnění pracovních úkolů“ je vymezen v § 273 zákoníku práce, dle něhož se tímto souslovím rozumí:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců,
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Není tedy rozhodné, zda zaměstnanec utrpí škodu (např. v podobě pracovního úrazu) v místě výkonu práce (jak je sjednáno v pracovní smlouvě), nýbrž je podstatné, zda se tak stane při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.
Dostanete-li proto od svého zaměstnavatele pokyn (který může být samozřejmě i ústní) k úklidu sněhu na chodníku v blízkosti sídla zaměstnavatele (kterážto práce, dle mého názoru, spadá do pracovní náplně vrátného), bude pro případ Vašeho pracovního úrazu nerozhodné, že předmětný chodník se nachází na městském pozemku (bude naopak důležité, že jste úklidem chodníku plnil zadaný pracovní úkol). V takovém případě by tedy Váš zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, přičemž jeho pojišťovna by byla povinna Vám vzniklou škodu nahradit.
Zároveň je vhodné podotknout, že odklízením sněhu z městského chodníku neporušíte žádný právní předpis (samozřejmě za předpokladu, že tento chodník se nachází na veřejně přístupném místě).
Odpovědnost zaměstnavatele za vzniklou škodu (na straně zaměstnance) může být poměrně omezena, pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil i poškozený zaměstnanec sám, v tomto případě by se tedy jednalo o odpovědnost částečnou (§ 270 zákoníku práce). Odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu se může zaměstnavatel částečně či zcela zbavit pouze z některého z důvodů, uvedených v § 367 zákoníku práce.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment