Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada podstatných skutečností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
V první řadě je nutné si uvědomit, že pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu zaměstnavatele, který rozvádí ustanovení Zákoníku práce (popř. jiných právních předpisů) podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů, přičemž však v pracovním řádu nemohou být upravena mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec (§ 306/1 a 2 zákoníku práce). Mzdová nebo platová práva zaměstnance mohou být naopak upravena jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele (§ 305/1 zákoníku práce). Nelze tedy vyloučit, že se ve Vašem případě zaměstnavatel dopustil pochybení, k učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se s textem Vámi zmiňovaného pracovního řádu.
Co se týče vyloučení proplácení mzdy (resp. poskytování náhradního volna) za práci přesčas (§ 78/1 písm. i) a § 93 zákoníku práce), není mi zcela jasné, co máte na mysli zmínkou o tom, že „Vám byla změněna pracovní smlouva“. V této souvislosti připomínám, že každá pracovní smlouva je dvoustranným právním úkonem, tzn. že k jejímu uzavření a jakékoli pozdější změně může dojít pouze na základě souhlasu obou smluvních stran, t. j. zaměstnance i zaměstnavatele. Jednostranná změna pracovní smlouvy je tak vyloučena.
Pokud Vám byl naopak ze strany zaměstnavatele předložen dodatek pracovní smlouvy, který jste podepsal, může se jednat o platnou změnu Vaší pracovní smlouvy. V této souvislosti připomínám, že dle § 114/3 zákoníku práce nenáleží zaměstnanci dosažená mzda (a příplatek) či náhradní volno za práci přesčas, pokud:
a/ je mzda zaměstnance v pracovní smlouvě sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas a
b/ současně je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto (mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas).
Dle znění Vašeho dotazu tak předpokládám, že Vámi uzavřený dodatek pracovní smlouvy obsahoval ujednání, že ve Vámi pobírané mzdě je již započítáno 20 hodin přesčasové práce, které Vám tudíž nebudou proplaceny (resp. Vám za ně nevznikne nárok na náhradní volno). V této souvislosti však upozorňuji, že maximální rozsah takto sjednané „neproplácené“ práce přesčas činí u zaměstnance 150 hodin v kalendářním roce, je-li předmětem Vaší dohody se zaměstnavatelem 20 hodin přesčasové práce za kalendářní měsíc, je tento limit překročen. I v tomto případě by však bylo nutné seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřeného dodatku pracovní smlouvy (z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, jakým způsobem dle § 113/1 zákoníku práce je Vám stanovena mzda).
Domníváte-li se, že Váš zaměstnavatel při formulaci textu dodatku pracovní smlouvy či pracovního řádu pochybil, je vhodné se na něj obrátit s žádostí o vysvětlení, resp. s výzvou k odstranění právně závadného stavu. Nebude-li zaměstnavatel ochoten ke spolupráci, je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment