V obecné rovině dle § 106 písm. e) a i) zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele; každý zaměstnanec je dále povinen se podrobit na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Co se tedy týče okolnosti podrobení dechové zkoušce, nebyl ve Vámi popsaném případě pravděpodobně dodržen předepsaný postup dle zákoníku práce, neboť k podrobení se dechové zkoušce jste 1/ nebyl vyzván vedoucím zaměstnancem a zároveň 2/ zaměstnankyně, která Vás k podrobení se dechové zkoušce vyzvala k tomu nebyla písemně pověřena zaměstnavatelem. I z tohoto důvodu (kromě dalších důvodů, které uvádím níže) se můžete domáhat navrácení osobního hodnocení). Na dotazy pak odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Postup po provedení dechové zkoušky:
Dle § 2 písm. o) zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (zák. č. 379/2005 Sb. , v platném znění, tzv. tabákový zákon) se orientačním vyšetřením rozumí dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže nebo sliznic.
Je pravdou, že platná právní úprava nezakotvuje žádný povinný postup zaměstnavatele po zjištění pozitivního výsledku orientační dechové zkoušky na přítomnost alkoholu u zaměstnance. V tomto ohledu jsou základní pravidla obsažena v § 16 tabákového zákona, dle něhož platí, že:
- osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním;
- orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle předchozí odrážky pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje;
- spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření;
- orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar Vojenské policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že ve Vašem případě nebyl zaměstnavatel povinen provádět další měření přítomnosti alkoholu v krvi, resp. nebyl povinen iniciovat provedení odborného lékařského vyšetření, které jste však mohl iniciovat samozřejmě sám.
2/ Udělení důtky a odebrání osobního hodnocení:
Bylo-li provedenou dechovou zkouškou prokázáno Vaše ovlivnění alkoholem, je zaměstnavatel oprávněn Vám tuto skutečnost vytknout (někdy je tato výtka označována jako důtka). Na obdrženou důtku (která musí být založena do Vašeho osobního spisu) můžete samozřejmě reagovat dopisem, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s důvody důtky a zaměstnavateli sdělíte, že jste na pracovišti alkohol nepožil. Rovněž tento dopis bude založen do Vašeho osobního spisu.
Pokud by se zaměstnavatel v budoucnu (např. na základě udělení další důtky) rozhodl rozvázat s Vámi pracovní poměr výpovědí, budete oprávněn se proti obdržené výpovědi bránit žalobou. V následném soudním sporu se pak bude mimo jiné přezkoumávat oprávněnost jednotlivých důtek (v tomto ohledu pro Vás bude výhodnější, bude-li ve Vašem osobním spisu ke každé neoprávněné důtce založen i Váš nesouhlasný dopis, kterým budete vzniklé nedorozumění vysvětlovat).
Co se týče odebrání osobního hodnocení, je v první řadě nezbytné upozornit, že zákoník práce tento pojem nezná. Nejčastěji však bývá jako osobní hodnocení označen osobní příplatek (v případě zaměstnanců ve státní sféře) či typ nenárokové složky mzdy (u zaměstnanců v soukromé sféře).
Dle § 131 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Osobní příplatek dle § 131 zákoníku práce tak může být přiznán pouze těm zaměstnancům, kteří pobírají plat, tzn. zaměstnancům ve státní sféře, resp. těm zaměstnancům, jejichž odměňování je vázáno na veřejné rozpočty. S ohledem na skutečnost, že v dotazu se zmiňujete o "majiteli firmy", předpokládám, že ve státní sféře nepracujete, nýbrž že jste zaměstnán v soukromé sféře a pobíráte mzdu.
Jste-li tedy zaměstnán v soukromé sféře, je dále důležité, zda představuje osobní hodnocení nárokovou či nenárokovou složku Vaší mzdy. Nárokovou složkou mzdy je taková složka, která je zaměstnanci poskytována "automaticky", tzn. že její výplata vyplývá z uzavřené pracovní smlouvy nebo např. mzdového výměru, v každém případě vzniká zaměstnanci nárok na tuto část mzdy "sám od sebe", aniž by o jeho přidělení musel zaměstnavatel rozhodovat.
Je-li ve Vašem případě osobní hodnocení naopak nenárokovou složkou mzdy (což bývá častěji), záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, zda Vám bude tato složka mzdy přidělena či nikoli. Kritériem pro přidělení této složky mzdy mohou být např. dobré pracovní výsledky nebo řádné plnění pracovních povinností. Domnívá-li se zaměstnavatel, že jste na pracovišti požil alkohol, může tuto skutečnost použít jako důvod pro odejmutí nenárokové složky Vaší mzdy.
Pokud se však domněnka Vašeho zaměstnavatele nezakládá na pravdě, tzn. že jste na pracovišti alkohol nepožil, není samozřejmě zaměstnavatel oprávněn Vám z tohoto (domnělého) důvodu nepřiznat nenárokovou složku mzdy. Tímto postupem by se zaměstnavatel dopustil nerovného přístupu k jednotlivým zaměstnancům v oblasti odměňování, který je zakázán (§ 16/1 zákoníku práce).
3/ Odebrání osobního hodnocení:
Na tento dotaz jsem de facto odpověděl již pod bodem ad 2/ výše.
4/ Další postup:
V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na zaměstnavatele s dopisem, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s obdrženou důtkou a zároveň vzniklé nedorozumění vysvětlíte. Zároveň se můžete domáhat zpětného přiznání odebraného osobního hodnocení, neboť pro jeho odebrání neexistoval důvod. Nebude-li však zaměstnavatel ochoten na Vaší argumentaci přistoupit, bude Vaše další obrana prakticky nemožná, neboť svá tvrzení byste mohl prokázat pouze výsledky odborného lékařského vyšetření, které však (s ohledem na časový odstup) již provést nelze.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment