Dobrý den,
netroufl bych si tvrdit, že jiní odborní pracovníci nesmí pracovat na odděleních patologie, nicméně patrně tuším, jaká je motivace Vašeho zaměstnavatele.
Vše má pravděpodobně svůj počátek ve vyhlášce o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Tato vyhláška totiž ve své příloze č. 1 zakotvuje požadavky na personální zabezpečení ambulantní péče. V části IV této přílohy jsou pak obsaženy (mimo jiné) požadavky na personální zabezpečení zdravotní služby patologie. Podle tohoto ustanovení musí být patologické pracoviště personálně zabezpečeno minimálně následovně:
- a/ patolog 0,5 úvazku,
- b/ zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu 1,0 úvazku; to neplatí, pokud nejsou poskytovány služby histopatologické laboratoře a
- c/ autoptický laborant nebo sanitář 1,0 úvazku; to neplatí, pokud jsou poskytovány pouze služby histopatologické laboratoře.
Potíž tkví v nastaveném systému vzdělávání jiných odborných pracovníků. Tito totiž nemají ve svém vzdělávání zařazenu histologii (na rozdíl od zdravotních laborantů).
Jiný odborný pracovník musí po absolvování vlastního studia (ve Vašem případě se jednalo o vysokou školu přírodovědného zaměření) navštěvovat a úspěšně dokončit ještě akreditovaný kvalifikační kurz (pakliže není tento kurz již zařazen ve vlastním studiu). V rámci tohoto studia však není zahrnuta histologie.
Jiný odborný pracovník (který v rámci akreditovaného kvalifikačního kurzu neabsolvoval histologii) tudíž může pracovat pouze pod odborným dohledem (pakliže bude pracovat v oblasti histologie).
Z pohledu zaměstnavatele je tudíž jiný odborný pracovník pro patologické pracoviště (kde je histologie zapotřebí) méně atraktivní (jelikož nad jeho prací musí ustavovat odborný dohled, což je personálně i organizačně náročnější).
Zároveň však platí, že jiný odborný pracovník je platově lépe ohodnocen, než zdravotnický laborant (což je z hlediska zaměstnavatele poněkud absurdní – z hlediska zaměstnavatele není dán důvod platit lépe jiného odborného pracovníka, který však nemůže pracovat samostatně).
V každém případě platí, že platná právní úprava nezakazuje, aby na patologických pracovištích pracovali jiní odborní pracovníci. Je však nutné, aby byly dodrženy minimální limity personálního obsazení patologického pracoviště. Pakliže jsou tyto minimální personální požadavky splněny (shora uvedeno pod písm. a/ - c/), může nad tento rámec pracovat na patologickém pracovišti kdokoli (tedy i jiný odborný pracovník (ovšem s limitací v podobě potřeby odborného dohledu).
Postup Vašeho zaměstnavatele může být motivován samozřejmě i finančně (popř. se může jednat o jedinou motivaci), neboť na pozici zdravotního laboranta byste pobírala nižší plat, než jako jiný odborný pracovník (samozřejmě za předpokladu, že jste odměňována platem, tedy takzvaně tabulkově).
Na návrh uzavření dodatku pracovní smlouvy nemusíte samozřejmě přistoupit. V první řadě Vám doporučuji pokusit se se zaměstnavatelem sejít a nechat si od něj vysvětlit, jaké ustanovení jakého právního předpisu zakazuje, aby na patologických pracovištích pracovali jiní odborní pracovníci (jsem totiž toho názoru, že žádné takové ustanovení neexistuje). Zároveň se můžete svého zaměstnavatele dotázat, jaký bude jeho postup v případě, kdy uzavření dodatku pracovní smlouvy odmítnete.
_________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 99/2012 Sb. , o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
Komentáře vytvořeny pomocí CComment