Nezařazené dotazy, rodinné právo

Tam taky (u matky) v letošním školním roce 2019/2020 (skončeném) navštěvoval základní školu. Jelikož to je základní škola v malé obci, tak je to pouze první stupeň základní školy (5. tříd) a od následujícího školního roku musí přestoupit na základní školu, která má i druhý stupeň (6-9 třída). A tady už se dostávám k vzniklému problému. Jelikož jsme s matkou každý jiný typ člověka a já jsem od útlého věku byl sportovně vychovávaný, tak jsem i takto vždy vedl svého syna. Od jeho tří let pravidelně sportujeme, ať je léto či zima a syn navíc má v sobě sportovní talent, tak vyslovil již v průběhu zimy přání, že by chtěl pokračovat dále na sportovní škole. S matkou se doma nedohodl, ta mu sportovní školu zakázala s odůvodněním, že by míval ještě pravidelně odpoledně tréninky a učit by se musel až večer a nevyslyšela jeho přání a řekla mu, že ho přihlásí na základní školu, kterou mají nejblíže ke svému bydlišti, která nemá zaměření na sport. Toto mi syn sdělil. Tak jsme společně se synem vyhledali v blízkosti mého bydliště sportovní základní školu, která je ve Frýdku-Místku. Oslovili jsme pana ředitele této školy, byli jsme se tam společně se synem podívat. Následně jsme vyplnili přihlášku, kterou jsem podepsal a i sám syn si ji podepsal na důkaz toho, že chce do této školy nastoupit a podali jsme ji. Pan ředitel vydal rozhodnutí a syna do této školy přijal. V průběhu tohoto jsem již v únoru 2020 podal žádost na Okresní soud ve Zlíně o změnu výchovného prostředí, kdy sám syn byl srozuměný s tím, že bude muset u soudního jednání vyslovit svůj názor na změnu a to, že chce žít u mě - jakožto svého otce. Sám syn toto přání vyslovil, že chce žít se mnou a navštěvovat tady sportovní školu. Soudní jednání bylo stanoveno na 26.4.2020, bohužel vlivem situace v ČR a vzniklého výjimečného stavu bylo toto soudní přelíčení zrušeno a nyní teprve bylo stanoveno nové líčení a to na 26.8.2020. No a i toto líčení bylo následně na žádost matky přeloženo a to až na 9.9.2020. Jelikož je jasné, že do začátku školního roku v září 2020 se toto nestihne vyřídit, se samotnou matkou nelze vůbec nalézt společnou řeč a je nekompromisní, že syn bude bydlet u ní (tak jak je zatím vydán původní rozsudek) a tam také bude navštěvovat školu. I když se opravdu klidnou (pěknou) cestou ji snažím říci, že je to synovo přání, že bude pro budoucí život lepší, když bude aktivně sportovat, což u ní nedělá a je tam čistě závislý na virtuálním počítačovém světe (matka ho k ničemu nevede), tak se nedá s ní domluvit. Matka se syna ptala, zda chce bydlet u taťky a chce tady chodit do sportovní školy, tak ji syn odpověděl, že ano. Na to mu matka doslovně řekla, že pokud se syn odstěhuje k taťkovi, tak "ať už za ní vůbec domů nejezdí, že ho nechce již nikdy vidět", prostě ještě na něho takhle psychologicky působí. Syn dokonce napsal e-mail matce, když byl u mě na prázdniny a v tom e-mailu ji doslova prosí, že by chtěl tady u taťky chodit do sportovní školy a taky bydlet. I tohle zůstalo u matky bez odezvy, spíše byla negativní odezva na syna, jak se vrátil k ní domů. Chtěl bych se tímto zeptat, abych mohl zejména vyhovět synovi a přání dítěte a aby nezmeškal začátek školního roku a nástup do nové školy (sportovní školy - což si moc přeje) jak je možno a jestli je možno vůbec tuto situaci nějak rychle vyřešit. Zda je možno podat návrh na PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ s tím, že zájem dítěte je nastoupit tady do školy v místě bydliště otce. Matka vůbec nejednala v zájmu dítěte, školu s ním neřešila, se mnou jakožto otcem ji také neřešila, vše řešila sama svou cestou. A neslyší na přání dítěte. Navíc to podložit tím, že matka vyvíjí psychický tlak na dítě, viz slova výše a to, že pokud se odstěhuje k taťkovi tak. Popřípadě, jestli lze takový skutek považovat i za trestný čin určitého typu, týrání dítěte, psychický nátlak na dítě a ohrožování jeho vývoje. Popřípadě jakým trestním činem by se to dalo kvalifikovat. Syn mě opravdu prosí, že chce s tím něco udělat a že chce tady chodit do školy a nevím, jak mu pomoci.   Moc Vám tímto děkuji za radu, pomoc jménem svým a zejména i jménem svého syna Jakuba. Děkuji Vám. S přáním pěkného dne Arnošt.