Vliv odstupného na příspěvek na péči o osobu blízkou a na podporu v nezaměstnanosti

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Vlaďka Šťastná (soc. prac.); Kategorie: Sociální podpora, dávky, důchody, příspěvky; Zveřejněno: 16. říjen 2019; Zobrazení: 2113

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Manžel dostal od zaměstnavatele dohodu o rozvázání pracovního poměru dle § 49 zákoníku práce (ZP) bez udání důvodu s tím, že pracovní poměr končí dohodou 30.05.2019 a zaměstanci náleží odchodné (odstupné) ve výši 5 násobku průměrného výdělku. To mu bylo vyplaceno v květnové výplatě jako odchodné.

31.05.2019 je v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, tedy ÚP ČR. Tam mu bylo sděleno že o podporu může požádat až po 5 měsících, protože dostal odstupné. Protože mám 3. stupeň invalidity, požádal v 08/2019 manžel ÚP o péči o osobu blízkou. Bylo mu sděleno, že podporu mohl dostat v 6. a v 7. měsíci a že dostal od zaměstnavatele odchodné. Z toho se platí sociální a zdravotní pojíštění a daň z odstupného se platí jenom daň. Kdo udělal chybu ÚP a nebo manžel, že přišel. Podpory zpětně se nevyplácí. Manžel nikdy nebyl uchazečem o zaměstnání na Úřadě práce ČR. Děkuji Alena.

Odpověď:

Podle § 44a zákona o zaměstnanosti platí, že: Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí pode počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Co se týče nároku na podporu v nezaměstnanosti, zákon o zaměstnanosti tedy nerozlišuje mezi odstupným a odchodným. Dle mého názoru tedy platí informace, kterou Váš manžel dostal na úřadě práce jako první – tedy že nárok na podporu v nezaměstnanosti mu vznikne až po pěti měsících v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Co se týče odstupného, i z něj může být odváděna nejen daň, ale sráženo také pojistné. Pokud jde o odstupné, na které vzniká nárok ze zákona (nejčastěji při výpovědi nebo dohodě podle § 52 písm. a) – d) zákoníku práce), v tomto případě se z odstupného odvádí pouze daň. Jestliže se však jedná o tzv. smluvní odstupné, tedy odstupné, na které zaměstnanci nevzniká ze zákona nárok, ale zaměstnavatel se přesto rozhodl ho vyplatit, z takového odstupného se sráží i zdravotní a sociální pojištění. Vzhledem k tomu, že Vašemu manželovi bylo vyplaceno smluvní odstupné (odchodné), na které neměl ze zákona nárok, mělo mu z něj být sraženo pojistné.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.