Každý má právo změnit partnera a
manželství není donucovací institucí. Podle ustanovení § 24
může soud manželství na návrh některého z manželů rozvést, je-li manželství tak trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Nicméně: Mají-li manželé
nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmy těchto dětí.
Před rozhodnutím o rozvodu manželství musí být upravena práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem, které se z tohoto manželství narodily, a to v řízení opatrovnickém, tedy zvláštním řízení dle §176 Občanského soudního řádu. Existují dva typy rozvodu:
smluvený a tzv. ztížený.
U smluveného rozvodu, jestliže
manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu
nejméně 6 měsíců nežijí a
k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí,
soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy:
- písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost,
- pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
U ztíženého rozvodu, sporného rozvodu manželství může nastat situace, že návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se
na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel (např. nebyl tomu druhému nevěrný) a jemuž by
byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma (např. výrazné snížení životní úrovně),
soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky § 24.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment