Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 736 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zanikne-li společné jmění manželů SJM (k čemuž dochází rozvodem), provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zaniklé společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění manželů přiměřeně.
Přestože tedy společné jmění Vaší přítelkyně a jejího bývalého manžela již zaniklo, je zapotřebí na jejich majetkové společenství (představované zaniklým a dosud nevypořádaným společným jměním manželů) aplikovat přiměřeně ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují správu společného jmění manželů. V tomto ohledu je podstatným zejména § 714 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- v záležitostech týkajících se společného jmění manželů a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého;
- odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud;
- jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.
Vzhledem k tomu, že zatížení nemovité věci zástavním právem bezpochyby není běžnou záležitostí, je pro zřízení zástavního práva zapotřebí souhlas obou manželů (v případě zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů pak souhlas obou bývalých manželů).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že Vaše přítelkyně není spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši 50%, nýbrž Vaše přítelkyně je vlastnicí celých těchto nemovitých věcí, stejně jako její bývalý manžel (tzn. že Vaše přítelkyně je při výkonu svého vlastnického práva omezena stejným právem svého bývalého manžela, tento právní vztah se pak projevuje právě nutností souhlasu obou bývalých manželů, pokud jde o nikoli běžné záležitosti týkající se nemovité věci náležející do zaniklého společného jmění manželů).
Na podporu shora uvedeného lze odkázat na § 712 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění manželů obdobně ustanovení občanského zákoníku o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví. Těmito ustanoveními (která je možno použít obdobně) pak jsou:
- § 1132 občanského zákoníku, dle něhož platí, že k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků;
- § 2729/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas;
- § 2730/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že žádný společník nesmí o své vůli podstatně měnit stav nebo účel společného majetku bez zřetele k výhodnosti takové změny.
I při analogickém použití shora citovaných ustanovení občanského zákoníku tedy nelze dojít k jinému závěru, než že pro zřízení zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů, je zapotřebí souhlas obou bývalých manželů.
Pokud by bylo zástavní právo k předmětným nemovitým věcem zřízeno bez souhlasu bývalého manžela Vaší přítelkyně, mohl by se soudně dovolat neplatnosti zástavní smlouvy.
Nebude-li možné se s bývalým manželem Vaší přítelkyně dohodnout na zřízení zástavního práva k předmětným nemovitým věcem, doporučuji Vám využít jiných zajišťovacích institutů, které občanský zákoník nabízí. Za tímto účelem můžete využít i služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment