Otec trpí maniodepresivní duševní poruchou, pro kterou byl před několika dny vzhledem k akutnosti jeho stavu umístěn do psychiatrické léčebny. Ve stavu mánie se otec poněkud vymyká kontrole (zejm. díky nezodpovědnému přístupu k léčbě a užívání léků) a svým neuváženým jednáním vystavuje sebe i rodinu (manželka, dospělý syna a dcera (já) mj. majetkové újmě (nadměrné utrácení, uzavírání smluv o půjčce apod.).
Vzhledem k jeho zdravotnímu. stavu by byl zřejmě na místě návrh na částečné omezení svéprávnosti, alespoň co se týká uzavírání smluv o půjčkách. Nicméně vzhledem k absolutnímu ochlazení rodinných vztahů vůči němu vlivem jeho chování, nemá již nikdo z rodinných příslušníků zájem být jeho opatrovníkem (z dalších přímých příbuzných již nikdo nežije). Dále se jeho manželka (moje matka) zcela pochopitelně z důvodu neúnosnosti jeho nepříčetného chování rozhodla ukončit manželství s ním a v rámci rozvodu vyřešit majetkové vyrovnání - zejména rodinný dům v SJM, který bude zřejmě pro možnost vyrovnání nutné prodat, vzhledem k tomu, že ani jeden z manželů nemá prostředky na vyplacení toho druhého. Jak v daném případě postupovat, aby nevznikla kolize v rámci jednotlivých řízení? Podat nejdříve návrh na omezení svéprávnosti, ale pouze na uzavírání smluv o finančních produktech s návrhem na stanovení veřejného opatrovníka? Dá se předpokládat, že soud takovému návrhu vyhoví, pokud zevrubně popíšeme všechny okolnosti? A pokud ano a dojde k tomuto omezení svéprávnosti otce, jaký dopad bude mít toto omezení na následné rozvodové řízení a příp. prodej nemovitosti? Nebo nejdříve vyřešit rozvod a prodej domu a až poté podat návrh na omezení svéprávnosti? Děkuji za odpověď.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment