Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Jestliže Vaše dcera není za otce dítěte provdaná, má podle § 95 zákona o rodině a § 920 nového občanského zákoníku nárok kromě výživného pro syna také na výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku po dobu dvou let od narození dítěte, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Právo žádat úhradu těchto nákladů se promlčí ve třech letech od slehnutí.
Pokud tedy otec na syna výživné řádně platí, záleží na tom, kolik je synovi let a zda má Vaše dcera ještě nárok na výživné pro neprovdanou matku. Jestliže tomu tak není, bude záležet pouze na otci dítěte, zda Vaší dceři poskytne vyšší výživné nebo nějaký příspěvek navíc.
Pokud se na výši výživného nedohodnou, může samozřejmě Vaše dcera podat k věcně a místně příslušnému soudu návrh na zvýšení výživného. Soud pak bude zkoumat celkové sociální a majetkově poměry obou rodičů a také oprávněné zájmy a potřeby dítěte.

Pokud rodič není schopen plnit vyživovací povinnost, může tato povinnost přejít na jeho rodiče, neboli prarodiče dítěte. Musí však být splněna podmínka neschopnosti otce platit výživné (což v tomto případě pravděpodobně není) a současně musí jít o výživné, které by syn Vaší dcery nezbytně potřeboval (v případě jeho absence by hrozila například hmotná nouze, či dokonce ohrožení zdravého vývoje nebo života dítěte).
Také Vás musím upozornit na to, že při žádosti o plnění vyživovací povinnosti ze strany prarodičů soud vždy zahájí řízení se všemi prarodiči. Což znamená, že by mohlo být výživné vyměřeno i Vám, jakožto rodiči Vaší dcery.