Roztříděné dotazy

V této souvislosti je nejdůležitější text smlouvy, kterou jste s RWE uzavřela, resp. též text všeobecných obchodních podmínek, na které se smlouva pravděpodobně odvolává. Pokud je zde právo dodavatele na jednostranné zvýšení zálohových plateb bez předchozího vyúčtování zakotvena, jste zvýšené zálohy povinna platit.
Dále je velmi důležité, kdy došlo ze strany RWE ke zvýšení zálohových plateb, neboť od 18. 8. 2011 nabyla účinnosti novela energetického zákona, na jejímž základě vznikly dodavatelům plynu nové povinnosti:
-    Dle § 11a/7 energetického zákona je dodavatel plynu (který účtuje svým odběratelům zálohové platby) nově povinen stanovit tyto zálohové platby v rozsahu spotřeby za předchozí srovnatelné zúčtovací období, nejvýše však v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby plynu na následující zúčtovací období.
Ve Vašem případě tedy RWE s největší pravděpodobností skutečně vycházelo z výše spotřeby předchozího odběratele.
-    V souvislosti se změnami výše zálohových plateb je dále vhodné vědět, že dle § 11a/3 energetického zákona změní-li dodavatel některé smluvní podmínky (např. tedy zvýší-li zálohy), je odběratel oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data změny smluvních podmínek. To však neplatí, pokud dodavatel oznámí odběrateli změnu smluvních podmínek nejpozději 30 dnů přede dnem jejich účinnosti a současně ho poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy (v takovém případě může odběratel odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu do 10 dnů přede dnem změny smluvních podmínek).
-    Právo odběratele od smlouvy odstoupit je zachováno i v případě, že dle uzavřené smlouvy či všeobecných obchodních podmínek dodavatele není ke změně smluvních podmínek zapotřebí jeho souhlasu.

Pokud tedy ve Vašem případě došlo ke zvýšení zálohových plateb 18. 8. 2011 či později a zároveň jste ze strany RWE o této změně smluvních podmínek nebyla vyrozuměna, můžete od uzavřené smlouvy s RWE odstoupit (a to do 3 měsíců od změny zálohových plateb, přibližně tedy do listopadu 2011).


RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Otec byl odsouzen za neplacení výživného a neplatí dál, jak postupovat
- Otec odsouzený za neplacení alimentů nesplácí dluh ani nové výživné
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Co znamená že je rozsudek exekučním titulem?

Před rokem jsem podala žalobu na bývalého manžela kvůli neplacení alimentů na dvě děti (jedno dítě 3000 + druhé dítě 3500 Kč). Exmanžel byl soudem podmínečně odsouzen, neplatí ale přesto dál. Proti rozsudku se odvolal, Městský soud odvolání nevyhověl. Dluh je 120.000 Kč. Otec nepracuje, je alkoholik, žije sociálních dávek v bytě Magistrátu hl.m.Prahy. Já bydlím s dětmi v podnájmu. Je možnost, jak z něho nějaké peníze dostat - např. zabavit sociální dávky? Jak mám postupovat - znovu podat žalobu? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Máte-li k dispozici rozsudek (předpokládám, že jej vydal soud v trestním řízení), ve kterém je Vašemu bývalému manželovi stanovena povinnost uhradit Vám dlužné výživné, novou žalobu podávat již nemusíte. Tento rozsudek je tzv. exekučním titulem, tzn. že na jeho základě se můžete obrátit na soud s návrhem na soudní výkon rozhodnutí, popř. můžete oslovit exekutora. K tomuto podání přiložte kopii předmětného rozsudku, vyličte co nejpodrobněji majetkové poměry svého bývalého manžela a navrhněte způsob, kterým by měl být soudní výkon rozhodnutí (či exekuce) proveden.
Pobírá-li Váš bývalý manžel pouze sociální dávky, můžete se ve svém podání domáhat provedení soudního výkonu rozhodnutí (či exekuce) srážkami z jiných příjmů dle § 299 občanského soudního řádu. V této souvislosti je vhodné vědět, jaké konkrétní sociální dávky Váš bývalý manžel pobírá. Dle § 299/1 občanského soudního řádu mohou být srážkami postiženy dávky státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dle § 317/2 občanského soudního řádu však srážkami není možné postihnout peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově.

PRÁVO-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Musí mít mobil české menu a český manuál?
- Má prodejce mobilnío telefonu povinnost přibalit manuál v českém jazyce?
- Je možné reklamovat, vrátit prodejci mobil který není určen pro český trh?
- Nesplnění informační povinnosti prodejcem - odst. 4 a 6 § 53 občanského zákoníku

Dne 30.9.2011 jsem si v internetovém obchodě (u českého prodejce) zakoupila mobilní telefon. Telefon neobsahuje české menu a v balení nebyl přiložen ani manuál – uživatelská příručka. Na internetových stránkách na nic z toho prodejce neupozorňuje. V Print screenu stránek, který jsem si pořídila hned, jak jsem se rozhodla telefon vrátit je napsáno, že balení mimo jiné obsahuje manuál.
Krátce po převzetí zboží jsem odcestovala do zahraničí a před mým návratem vypršela 14ti denní lhůta na vrácení zboží. Během dovolené se ukázalo mnoho dalších chyb, které telefon trvale vykazuje. Prodejce jsem písemně kontaktovala a vyžádala si dodání uživatelské příručky. Prodejce nereaguje.
Je možné zboží vrátit i po uplynutí 14ti denní lhůty. Mohu operovat tím, že mobil nebyl určen pro český trh a navíc bez manuálu? Mění se tímto lhůta pro odstoupení na 3 měsíce od převzetí plnění podle ustanovení odstavců 4 a 6 § 53 ods. 7 zákona č. 40/1964 Sb.? Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru, máte prodlouženou lhůtu k odstoupení z důvodu nesplnění informační povinnosti dodavatele podle odst. 4 a 6 § 53 občanského zákoníku. De facto je to také Vaše jediná šance na obranu. Takže dodavatele v tomto smyslu vyrozuměte, a následně ho můžete zažalovat na vydání bezdůvodného obohacení. Můžete podat i podnět na českou obchodní inspekci k šetření.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné a osobní bankrot otce, povinného rodiče
- Alimenty a osobní bankrot rodiče, povinného otce
- Dluh na výživném, alimentech a insolvenční řízení
- Vymáhání výživného
- Role insolvenčního správce při vymáhání výživného, alimentů otce s bankrotem
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání poplatku na právníka po otci při řízení o výživném, alimentech

Bývalý manžel mi už 4 měsíce neplatí výživné a nikoho to nezajímá. Sociálku ani policii. Mám možnost to z něho nějak vymáhat? Krom toho, že neposílá alimenty je povinnen dle rozhodnutí soudu ze srpna letošního roku mi nahradit náklady (za právní pomoc) do tří dnů od rozsudku. Jsou to již dva měsíce a nic neplatí. Právník nyní chce peníze po mně - pracoval na plnou moc. Náhodou jsem se dozvěděla, že bývalý manžel na sebe vyhlásil v březnu 2011 osobní bankrot. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Možnost vymáhat dlužné výživné rozhodně máte. V této souvislosti je důležité, jak zní rozsudek, o kterém se ve svém dotazu zmiňujete. Pokud je v tomto rozsudku Vašemu bývalému manželovi stanovena povinnost uhradit Vám dlužné výživné (včetně nákladů řízení) a platit Vám dále výživné v pravidelných intervalech, lze Vám doporučit následující postup:
1/ Zjistěte, kdo byl Vašemu bývalému manželovi ustanoven za insolvenčního správce. Tuto informaci získáte dotazem na místně příslušném krajském soudě (dle místa trvalého pobytu Vašeho bývalého manžela).
2/ Vyzvěte písemně insolvenčního správce k úhradě dlužného výživného. K výzvě přiložte kopii Vámi zmiňovaného rozsudku a pro úhradu stanovte insolvenčnímu správci přiměřenou lhůtu. Výzvu (jejíž jednu kopii si ponecháte) zašlete insolvenčnímu správci doporučeně s dodejkou.
Pohledávky na výživném představují dle § 169 insolvenčního zákona tzv. pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a jako takové se uspokojují průběžně a především kdykoli z majetkové podstaty během insolvenčního řízení.
3/ Nesplní-li insolvenční správce uhrazovací povinnost ve stanovené lhůtě, je možné přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí či exekuci dle § 267 insolvenčního zákona. Je-li Váš bývalý manžel zaměstnán, lze Vám doporučit navrhnout soudu výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, neboť tento způsob výkonu rozhodnutí je jako jediný možné vztáhnout nejen na výživné již dlužné, ale rovněž na veškeré výživné v budoucnu splatné (stávající situace by se tedy již neměla opakovat, neboť ze mzdy Vašeho bývalého manžela by se strhávala každý měsíc částka odpovídající výživnému).


PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je nutné si lékaře nadpracovat?
- Kdy má pracovník nárok na vyšetření u lékaře
- Právo zaměstnance jít k lékaři v pracovní době
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Má zaměstnanec právo na placené volno na návštěvu lékaře?
- Nárok zaměstnance na proplacení doby strávené u lékaře
- Náhrada mzdy za návštěvu u lékaře
- Má právo zaměstnanec na mzdu, plat při návštěvě závodního lékaře?
- Návštěva závodního lékaře a právo na plat, mzdu

Pracuji na 4 hodiny denně, mám invalidni důchod 1 stupně. Chtěla bych vědět zda mám nárok na propustku, když musím k lékaři. Dosud si lékaře napracovávám. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. představuje vyšetření nebo ošetření u lékaře tzv. jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance. Dle bodu 1 přílohy tohoto nařízení mohou nastat v zásadě dvě situace:

1/ Pokud se podrobíte vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které:
- má uzavřenou smlouvu s Vaší zdravotní pojišťovnou (což předpokládám),
- je nejblíže Vašemu bydlišti nebo pracovišti,
- je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout,
- a pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,
je zaměstnavatel povinen poskytnout Vám placené volno a to na nezbytně nutnou dobu. Pokud jsou tedy splněny všechny výše uvedené podmínky (zejména pokud není možné sjednat vyšetření nebo ošetření jindy než v pracovní době – například proto, že daný lékař má omezenou ordinační dobu), máte nárok na propustku z práce s tím, že zameškaný čas (který se Vám proplácí) nemusíte napracovat.
2/ Pokud se podrobíte vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které:
- má uzavřenou smlouvu s Vaší zdravotní pojišťovnou (což předpokládám),
- není nejblíže Vašemu bydlišti nebo pracovišti (jedná se tedy například o vzdálenější specializované zdravotnické zařízení),
- je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout,
- a pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,
je zaměstnavatel povinen poskytnout Vám volno a to na nezbytně nutnou dobu. Toto volno však bude placené pouze tak, jako byste se podrobila vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení. V tomto případě tedy máte také nárok na uvolnění z práce, zameškaný čas Vám však bude proplacen pouze částečně.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že náhrada mzdy se v těchto případech poskytne ve výši Vašeho průměrného výdělku (§ 199/1 zákoníku práce).
Výše uvedené se netýká lékařských prohlídek, kterých jste povinna se zúčastnit z důvodu povahy svého zaměstnání (jedná se především o vyšetření u závodních lékařů). Zameškaný čas při těchto vyšetřeních nebo ošetřeních je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit dle § 103/1 zákoníku práce.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Od kdy platí rozhodnutí soudu o snížení výživného, alimentů
- Je možné platit nižší výživné, alimenty před odvoláním protistrany?
- Co je to předběžná vykonavatelnost u rozhodnutí o výživném, alimentech
- Předběžná vykonavatelnost soudního rozhodnutí - definice, vysvětlení, informace

Poprosila bych Vás o radu. Požádali jsme o snížení alimentů v červnu 2011 a žádali snížení od června 2011, soud proběhl až nyní v listopadu 2011. Při rozhodnutí soudkyně datum nebylo přesně stanoveno. U soudu jsme uspěli a snížení je z 5000,- Kč na 4000,- Kč. Jak se máme zachovat než naběhne právní moc. Pokud se bývalá manželka odvolá a soud proběhne až za půl roku jako minule, tak celou tuto dobu musíme zřejmě platit stále 5 000,-? Je možné pak rozdíl chtít zpět, když při odvolání bude stejný verdikt?
Manžel má na plat kvůli alimentům exekuci, u který žádáme o zastavení, že není oprávněná. Do zastavení má zaměstnavatel ponechat srážené peníze na svém účtu než se exekuce vyřeší. Má minimální mzdu, tak je možné strhávat jen okolo 1 000,- Kč. Exekutor nám neřekl, kolik máme bývalé manželce nyní platit. Logicky bych doplácela 4000,- Kč. Je možné to takto učinit a po nabití právní moci na alimenty a pozastavení exekuce požadovat peníze zpět od zaměstnavatele? Vyřešilo by se tím, že rozdíl peněz dostaneme zpět. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí o určení výše výživného je předběžně vykonatelné, tedy na právní moc čekat nemusíte (§ 162 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.). Pozor - předběžnou vykonatelnost stanovuje v rozhodnutí soud, nevyplývá ze zákona automaticky.
Jestliže soud o předběžné vykonatelnosti opomenul rozhodnout, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění; soud může rozsudek doplnit i bez návrhu, ovšem jenom do okamžiku, než nabude právní moci (§ 166 odst. 1).
K exekuci - podle dotazu lze takto postupovat (jen s tím rozdílem, že bude-li rozhodnutí prohlášeno za předběžně vykonatelné nebudete doplácet 4 000,-).
Zadržované peníze zaměstnavatelem Vám musí být po zastavení exekuce vyplaceny.


PRÁVO-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Musí mít mobil české menu a český manuál?
- Má prodejce mobilnío telefonu povinnost přibalit manuál v českém jazyce?
- Je možné reklamovat, vrátit prodejci mobil který není určen pro český trh?
- Nesplnění informační povinnosti prodejcem - odst. 4 a 6 § 53 občanského zákoníku

Dne 30.9.2011 jsem si v internetovém obchodě (u českého prodejce) zakoupila mobilní telefon. Telefon neobsahuje české menu a v balení nebyl přiložen ani manuál – uživatelská příručka. Na internetových stránkách na nic z toho prodejce neupozorňuje. V Print screenu stránek, který jsem si pořídila hned, jak jsem se rozhodla telefon vrátit je napsáno, že balení mimo jiné obsahuje manuál.
Krátce po převzetí zboží jsem odcestovala do zahraničí a před mým návratem vypršela 14ti denní lhůta na vrácení zboží. Během dovolené se ukázalo mnoho dalších chyb, které telefon trvale vykazuje. Prodejce jsem písemně kontaktovala a vyžádala si dodání uživatelské příručky. Prodejce nereaguje.
Je možné zboží vrátit i po uplynutí 14ti denní lhůty. Mohu operovat tím, že mobil nebyl určen pro český trh a navíc bez manuálu? Mění se tímto lhůta pro odstoupení na 3 měsíce od převzetí plnění podle ustanovení odstavců 4 a 6 § 53 ods. 7 zákona č. 40/1964 Sb.? Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru, máte prodlouženou lhůtu k odstoupení z důvodu nesplnění informační povinnosti dodavatele podle odst. 4 a 6 § 53 občanského zákoníku. De facto je to také Vaše jediná šance na obranu. Takže dodavatele v tomto smyslu vyrozuměte, a následně ho můžete zažalovat na vydání bezdůvodného obohacení. Můžete podat i podnět na českou obchodní inspekci k šetření.


OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zákazník nepřevzal zboží od zprostředkovatele, jak postupovat
- Jaké náklady je možné vymáhat po zákazníkovi který nepřevzal zprostředkované zboží?

Jsem zprostředkovatelka, objednávám zboží ze zahraničí a doručuji je zákazníkům v ČR. Jedna zákaznice mi zboží na zprostředkování neodebrala. Vzhledem k tomu, že soudy u nás jsou zdlouhavé ráda bych tuto pohledávku postoupila k vymáhání třetí osobě nebo ještě lépe ji prodala třetí osobě. Mohu tak učinit?
A co tedy mám naúčtovat k vymáhání. Zboží, které si zákaznice objednala na zprostředkování je neprodejné a již mi zde leží půl roku. Rovněž nepřebírá korespondenci. Mohu tedy předat k vymáhání třetí osobu tyto náklady nebo mohu tuto pohldávku prodat třetí osobě a ta už si s tím udělá co uváží za vhodné.
Mohu tedy vymáhat po dotyčné:
1) náklady spojené na dovoz do ČR
2) vedla jsem zbytečnou korespndenci, která mne stála čas - mohu za každý mail, dopis si naúčtovat 350 Kč za započatou hodinu?
3) posílala jsem upomínku - mohu naúčtovat náklady na poštovné?
4) mohu naúčtovat nákupní cenu za zboží?
5) mohu naúčtovat úrok z prodlení až do doby prodeje či předání pohledávky na třetí osobu

Nebo co všechno mohu vymáhat po dotyčné? Mám v podmínkách prodeje uvedeno, že se jedná o ZPROSTŘEDKOVÁNÍ prodeje.
Pokud si zákazník objedná něco na dobírku, je snad údajně povinen tuto dobírku převzít - který zákon toto určuje? Pokud se mi dobírka vrátí jako nevyzvednutá co mám dělat? Zaplatila jsem poštovné + dobírečné, mohu toto požadovat po zákazníkovi? Mohu po prodávajícím vymáhat náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s nepřevzatou dobírkou nebo nemám nárok na žádnou náhradu?
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Svou pohledávku můžete postoupit i bez souhlasu dlužníka podle § 524 občanského zákoníku. Postoupit můžete pouze náklady, které jste skutečně měla a jste schopná dokázat nebo jejich existence vyplývá z obchodních podmínek (např. pokud ztrátu času, odeslání upomínky apod. nemáte jako sankční poplatek v obchodních podmínkách nebo ve smlouvě, nemůžete ji naúčtovat).
Přísluší Vám zákonný úrok z prodlení, ten bude do doby postoupení pohledávky, tj. do doby účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky.
Postoupení je dlužníkovi třeba oznámit, jinak je proti němu neúčinné.
Vymáhací agentury nedoporučuji, jejich podmínky jsou takové, že v případě neúspěšného vymožení Vám pohledávku vrátí a budou od Vás vymáhat náklady, které samy vynaložily.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Od kdy platí rozhodnutí soudu o snížení výživného, alimentů
- Je možné platit nižší výživné, alimenty před odvoláním protistrany?
- Co je to předběžná vykonavatelnost u rozhodnutí o výživném, alimentech
- Předběžná vykonavatelnost soudního rozhodnutí - definice, vysvětlení, informace

Poprosila bych Vás o radu. Požádali jsme o snížení alimentů v červnu 2011 a žádali snížení od června 2011, soud proběhl až nyní v listopadu 2011. Při rozhodnutí soudkyně datum nebylo přesně stanoveno. U soudu jsme uspěli a snížení je z 5000,- Kč na 4000,- Kč. Jak se máme zachovat než naběhne právní moc. Pokud se bývalá manželka odvolá a soud proběhne až za půl roku jako minule, tak celou tuto dobu musíme zřejmě platit stále 5 000,-? Je možné pak rozdíl chtít zpět, když při odvolání bude stejný verdikt?
Manžel má na plat kvůli alimentům exekuci, u který žádáme o zastavení, že není oprávněná. Do zastavení má zaměstnavatel ponechat srážené peníze na svém účtu než se exekuce vyřeší. Má minimální mzdu, tak je možné strhávat jen okolo 1 000,- Kč. Exekutor nám neřekl, kolik máme bývalé manželce nyní platit. Logicky bych doplácela 4000,- Kč. Je možné to takto učinit a po nabití právní moci na alimenty a pozastavení exekuce požadovat peníze zpět od zaměstnavatele? Vyřešilo by se tím, že rozdíl peněz dostaneme zpět. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí o určení výše výživného je předběžně vykonatelné, tedy na právní moc čekat nemusíte (§ 162 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.). Pozor - předběžnou vykonatelnost stanovuje v rozhodnutí soud, nevyplývá ze zákona automaticky.
Jestliže soud o předběžné vykonatelnosti opomenul rozhodnout, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění; soud může rozsudek doplnit i bez návrhu, ovšem jenom do okamžiku, než nabude právní moci (§ 166 odst. 1).

K exekuci - podle dotazu lze takto postupovat (jen s tím rozdílem, že bude-li rozhodnutí prohlášeno za předběžně vykonatelné nebudete doplácet 4 000,-).
Zadržované peníze zaměstnavatelem Vám musí být po zastavení exekuce vyplaceny.


OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné odhlásit manžela z trvalého pobytu bez jeho souhlasu?
- Je možné odhlásit manželku z trvalého pobytu bez jejího souhlasu?
- Jak zrušit trvalý pobyt manžela, manželky ve svém domě, bytě
TRESTNÍ-TŘESTNÉ ČINY
- Krádež dřeva z lesa a trestní oznámení na Policii

Vlastním dům, manžel již 1 rok bydlí na jiné adrese, má zde ještě své osobní věci. Chodí tu,kdy se mu zlíbí, má ještě klíče, které nehodlá vrátit. Rozprodává mi dříví na topení (z mého lesa). Na nic peníze nedává. Chtěla jsem ho odhlásit z trvalého pobytu, na úřadě mi řekli, že podle zákona asi z roku 1964 k vůli jedné větě to nemůžu udělat já, ale musí manžel sám. Rozvod by to vyřešil, s manželem to bude na několik let. Co dělat. Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že úřad ve Vašem případě nemá pravdu. Zrušení údaje o trvalém pobytu může iniciovat i vlastník předmětné nemovitosti (tedy Vy).
Dle § 12/1 písm c) zákona o evidenci obyvatel rozhodne ohlašovna (obecní úřad) o zrušení údaje o místu trvalého pobytu:
1/ zaniklo-li užívací právo občana (Vašeho manžela) k objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana (tímto objektem je Váš dům),
2/ neužívá-li občan tento objekt.
Obě výše uvedené podmínky musí být splněny současně, přičemž dle § 12/2 zákona o evidenci obyvatel je v tomto případě oprávněn navrhnout zrušení údaje o trvalém pobytu vlastník objektu.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit následující:
- nechte vyměnit zámky u svého domu tak, aby se tam Váš manžel již nemohl bez Vašeho svolení dostat,
- pokuste se s manželem domluvit na odvozu všech jeho věcí z Vašeho domu, manželovi můžete rovněž pohrozit, že na něj v opačném případě podáte žalobu na vyklizení. Mírně radikálnějším (ovšem mnohem rychlejším) řešením této situace je samozřejmě odvoz manželových věcí do místa jeho současného pobytu,
- podejte na obecním úřadě návrh na zrušení údaje o trvalém pobytu svého manžela na adrese Vašeho domu. V tomto případě budete povinna splnění obou výše uvedených podmínek prokázat.
1/ Zánik užívacího práva Vašeho manžela k Vašemu domu pravděpodobně nebudete schopná prokázat písemně, neboť předpokládám, že se svým manželem jste neuzavřela nájemní či jinou podobnou smlouvu. V tomto ohledu se proto obecní úřad musí spokojit s Vaším prohlášením o tom, že užívací právo Vašeho manžela k Vašemu domu zaniklo (prohlášení můžete samozřejmě obecnímu úřadu předložit i v písemné podobě), popř. by se dalo uvažovat i o svědecké výpovědi toho, kdo má povědomí o tom, že manžel již delší dobu bydlí na jiné adrese a o tom, že jste nechala vyměnit zámky svého domu.
2/ Skutečnost, že Váš manžel Váš dům již neužívá můžete opět doložit svědeckou výpovědí (např. Vašich sousedů či kohokoli jiného, kdo má povědomí o tom, že Váš manžel bydlí jinde).
Po učinění výše naznačených kroků není důvod, proč by neměl obecní úřad Vašemu návrhu vyhovět. Pokud by bylo stanovisko úřadu i přesto negativní, můžete se proti jeho rozhodnutí samozřejmě odvolat, neboť zrušení údaje o trvalém pobytu se děje ve standardním správním řízení.
Co se týče Vámi zmiňovaného rozprodávání dříví Vaším manželem, je samozřejmě důležité, zda je Vámi zmiňovaný les Vaším výlučným vlastnictvím či zda je předmětem vašeho společného jmění manželů.
Pokud je les Vaším výlučným vlastnictvím, můžete se obrátit na Policii ČR s trestním oznámením, neboť manželovo počínání se nápadně podobá trestnému činu krádeže.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody leteckou společností za poškozené zavazadlo
- Poškozené, zničené zavazadlo a náhrada škody leteckou společností
- Náhrada škody za poškozené zavazadlo dle Montrealské úmluvy
- Lhůta na oznámení poškozeného, zničeného zavazadla dle čl. 31/2 Montrealské úmluvy
- Montrealská úmluva článek 31/2

Přiletěla jsem přes Řim do Prahy, a při příletu jsem zavazadlo nedostala. Nechala jsem to reklamovat a další den v noci mi to doručili, ale bohužel jsem dostala uplně poškozené zavazadlo. Odmítla jsem že to je moje, protože bylo uplně zničené a přelepené plastovým lepidlem. Do 7dnů jsem aerolinii posílala email kde jsem vysvětlila co v tom kufru bylo a jak všechno bylo zničené a co se ztratilo + fotky toho poškozeného zavazadla.
Reklamační lhůta 1 měsíc uplynula, prý budu muset čekat ještě měsíc. Pak mi aerolinie napsaly že podle Montrealské úmluvy rozpracované do § 3.2 odst. 2f Přepravních podmínek, dopravce odpovídá do výše skutečné škody s ohledem na předložené účty. Prý tuto podmínku nesplním. Montrealská úmluva nespočívá jen na účty, a vím že tato úmluva spočíva i na svědecké výpovědi, čestné prohlašení apod. Chtěla bych podat stížnost, ale nejdříve si od vás nechám poradit. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné přihlédnout k čl. 31/2 Montrealské úmluvy, dle kterého jste povinna dopravce informovat o poškození svého zavazadla neprodleně, bylo-li Vaše zavazadlo tzv. zapsané, činí lhůta maximálně 7 dnů ode dne převzetí zavazadla. Dle Vašeho dotazu předpokládám, že jste reklamaci podala včasně.
V současné chvíli Vám lze doporučit zaslat dopravci písemnou stížnost, kterou však pojmete již jako předžalobní výzvu, v níž se budete domáhat úhrady vzniklé škody a samozřejmě upozorníte, že v případě nevyhovění Vašim požadavkům jste připravena hájit svá práva soudní cestou.
Pro koncipování předžalobní výzvy (či pro pozdější soudní řízení) je dále vhodné vědět:
1/ Dle čl. 17 Montrealské úmluvy je dopravce odpovědný za poškození zapsaného zavazadla, jestliže se událost, která způsobila zničení nebo ztrátu nebo poškození, stala na palubě letadla a nebo kdykoli v době, kdy zapsané zavazadlo bylo pod kontrolou dopravce. V případě nezapsaných zavazadel odpovídá dopravce pouze za škody, které vznikly přímo jeho vinou a nebo vinou jeho zaměstnanců.
2/ Odpovědnost dopravce za poškození zavazadla je však dle čl. 22/2 Montrealské úmluvy omezena na 1 000 zvláštních práv čerpání pro každého cestujícího (tato veličina je následně přepočítávána dle národní měny cestujícího). Limitace odpovědnosti za škodu se nepoužije samozřejmě v případě, kdy se prokáže, že poškození zavazadla bylo způsobeno jednáním nebo opomenutím dopravce (nebo jeho zaměstnanců).
3/ Limitace odpovědnosti za vzniklou škodu samozřejmě nebrání tomu, aby soud dopravci případně uložil nahradit Vám veškeré náklady soudního řízení (čl. 22/6 Montrealské úmluvy).
4/ Jakékoli ujednání v přepravní smlouvě, snižující odpovědnost dopravce dle Montrealské úmluvy je neplatné. Toto pravidlo je samozřejmě možné vztáhnout na Vámi zmiňované ustanovení přepravních podmínek. V této souvislosti ještě podotýkám, že Montrealská úmluva v žádném případě neupravuje, jakým způsobem má být vzniklá škoda prokázána, případné svědecké výpovědi tedy nelze přirozeně vyloučit.
5/ Pokud byste se rozhodla podat na dopravce žalobu na náhradu škody, je vhodné vědět, že dle čl. 33/1 Montrealské úmluvy je možné podat podle volby žalobce na území jedné ze smluvních stran, buď u soudu hlavního sídla dopravce nebo u soudu v místě jeho podnikání, ve kterém byla přepravní smlouva sjednána, nebo u soudu v místě určení (poslední varianta se týká případu, kdy je příslušný soud stanoven v přepravní smlouvě).
6/ V žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti a přiložte maximum důkazů, jedná se zejména o přepravní smlouvu, zavazadlový lístek, kopii veškeré korespondence mezi Vámi a dopravcem, fotodokumentaci zavazadla (popř. můžete soudu navrhnout, že zavazadlo přinesete na ukázku), svědecké výpovědi apod. V žalobě se domáhejte vydání rozsudku, který by dopravci uložil povinnost nahradit Vám vzniklou škodu dle Montrealské úmluvy a veškeré náklady soudního řízení.
7/ Dle čl. 35/1 Montrealské úmluvy je zapotřebí podat žalobu nejdéle do 2 let od příletu, v opačném případě se nárok na náhradu škody promlčuje.
8/ Pouze pro Vaší orientaci uvádím, že Montrealská úmluva byla do českého právního řádu přijata pod č. 123/2003 Sb. m. s. a to jako Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak zajistit přístup ke své studni na sousedním pozemku?
- Nepovolená studna na cizím pozemku
- Jak zlegalizovat nepovolenou studnu
- Věcné břemeno užívání studny na cizím pozemku
- Postavení studny načerno a její legalizace
- Neoprávněná stavba studny na cizím pozemku
- Černá stavba na cizím pozemku a možnost věcného břemene k ní

Od roku 1982 máme vybudovanou studnu na pozemku, který tehdy vlastnil emigrant. Dnes pozemek koupil nový majitel a ten nás nutí studnu odstranit za účasti odboru životního prostředí. Přípojku ke studni máme řádně povolenou i zkolaudovanou, ale studna byla vybudována jako akumulační studna ke studni staré 100 let, na jednom prameni, ale bez povolení. Jak je to prosím s vydrželým právem v tomto případě. Stará studna, 100 let stará byla vybudována k našemu starému domu. Akumuleční nádrž - studna nová k novostavbě v roce 1982 z kapacitních důvodů. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Byla-li nová studna vybudována bez povolení, lze Vám v první řadě doporučit provést její legalizaci, t.j. kontaktovat příslušný vodoprávní úřad (kterým je pověřený obecní úřad či obecní úřad obce s rozšířenou působností) a iniciovat vydání příslušného povolení. V opačném případě by Vám mohl vodoprávní úřad uložit povinnost novou studnu, jakožto nepovolenou stavbu, na vlastní náklady odstranit.
Co se týče vztahů s Vaším sousedem, nabízí se Vám několik možností řešení:
1/ V první řadě je vhodné vědět, zda byla stavba nové studny v roce 1982 uskutečněna na nějakém právním základě, tzn. zda jste s tehdejším vlastníkem pozemku uzavřeli nějakou smlouvu. Ze znění Vašeho dotazu soudím, že tomu tak spíš nebylo.
2/ Byla-li nová studna vybudována na sousedním pozemku bez jakéhokoli právního důvodu, jedná se ve smyslu § 135c Občanského zákoníku o tzv. neoprávněnou stavbu, tedy situaci kdy je Vaše stavba umístěna na pozemku, ke kterému Vám nesvědčí vlastnické ani jiné právo.
3/ V současné situaci Vám lze doporučit pokusit se se svým sousedem domluvit na nekonfliktním řešení:
- V první řadě můžete od svého souseda odkoupit část pozemku, která se nachází pod Vaší studní (tímto způsobem by se z neoprávněné stavby stala stavba oprávněná). Zároveň by bylo nutné zřídit s Vaším sousedem smluvně (v písemné podobě) věcné břemeno, na jehož základě byste byli oprávněni chodit přes sousedův pozemek ke studni (např. z důvodu čerpání vody, údržby či nutných oprav). Smlouvu o zřízení věcného břemene je nutné vložit do katastru nemovitostí.
- Se svým sousedem můžete rovněž uzavřít dohodu (opět doporučuji písemně) o čerpání vody z Vaší studny, na jejímž základě bude oprávněn čerpat vodu ze studny i Váš soused.
- Sousedův pozemek pod svou studnou si můžete též pronajmout.
4/ Pokud by Váš soused nebyl ochoten přistoupit na dohodu, může se domáhat odstranění stavby dvěma způsoby:
a) může upozornit vodoprávní úřad na nepovolenost Vaší studny (z tohoto důvodu doporučuji její včasnou legalizaci),
b) může se obrátit na soud ve smyslu § 136c Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se může Váš soused domáhat, aby byla neoprávněná stavba z jeho pozemku na Vaše náklady odstraněna.
Váš soused se může rovněž dožadovat toho, aby byla studna za náhradu (kterou by Vám vyplatil) soudem přikázána do jeho vlastnictví.
Třetí možností (která se ve Vašem případě jeví jako očekávatelná) je uspořádání poměrů mezi sousedem a Vámi jiným způsobem, v tomto případě se jedná především o zřízení věcného břemene k sousedově pozemku (pravděpodobně za úplatu) soudním rozhodnutím (§ 135c/3 Občanského zákoníku). V případném soudním sporu se můžete domáhat právě tohoto řešení.
5/ Právo přístupu ke studni (tedy právo odpovídající věcnému břemeni) ve Vašem případě vydrženo nebylo, neboť jste si po celou dobu existence studně byli vědomi toho, že vám ke vstupu na sousedův pozemek nesvědčí žádný právní titul (např. smlouva o zřízení věcného břemene) a nebyla tudíž založena Vaše dobrá víra.


OBČAN-BYDLENÍ
- Jednostranné zvyšování nájemného pronajímatelem 2012 - informace
- Zvýšení nájemného v bytě s regulovaným nájemným v roce 2012
- Regulované nájemné 2012, 2013

25. října 2011 rozhodlo zastupitelstvo města o zvýšení nájemného na základě novelizace č. 132, která vstoupila v platnost 1.listopadu 2011. Datum na dodatku ke smlouvě je datovaná 25.10.2011. Tento dodatek jsem našla ve schránce 2.listopadu 2011. Zvýšení nájemného je určeno od 1.1.2012. Je možné vydat toto rozhodnutí na základě zákona, který ještě není v platnosti a žádat navýšení od 1.1. a ne až od 1.2.2012? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že bydlíte v bytě s tzv. regulovaným nájemným. Na tuto skutečnost usuzuji z Vašich slov: „25. října 2011 rozhodlo zastupitelstvo města o zvýšení nájemného ...“ (domnívám se tedy, že se jednalo o jednostranné zvýšení nájemného).
Vámi zmiňovaná novela Občanského zákoníku č. 132/2011 Sb. významným způsobem změnila způsob stanovování výše nájemného, neboť do budoucna se počítá s tím, že nájemné bude možné zvyšovat pouze dohodou nájemce a pronajímatele, v případě neshody bude stanovovat výši nájemného soud (§ 696/2 Občanského zákoníku).
Zákon č. 132/2011 Sb. však nabyl účinnosti ve dvou fázích, t.j. jedna jeho část nabyla účinnosti již 25. 5. 2011 (jedná se o článek I/14), zatímco zbytek této novely nabyl účinnosti ke dni 1. 11. 2011.
Právě článek I/14 novely umožňuje sjednávat výši nájemného dohodou pronajímatele a nájemce – tento způsob je tedy možné praktikovat již od 25. 5. 2011.
Z výše uvedeného pravidla však platí jedna zásadní výjimka, která se týká bytů s regulovaným nájemným (což je, jak předpokládám, i Váš případ). Článek II/5 novely přímo navazuje na § 3/1 zákona o jednostranném zvyšování nájemného (č. 107/2006 Sb.) a stanoví, že § 696/2 Občanského zákoníku (tedy nutnost dohody nájemce a pronajímatele pro zvýšení nájemného) bude v případě:
- bytů v hlavním městě Praze,
- bytů v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999,
- bytů ve městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín,
možné použít až od 1. 1. 2013. Pokud tedy zastupitelstvo ve Vašem městě rozhodlo o jednostranném zvýšení nájemného k 1. 1. 2012, postupovalo zcela v souladu s platnými právními předpisy, neboť v případě bytů ve výše uvedených městech a obcích je možné jednostranně zvyšovat nájemné vždy k 1. 1. každého roku a to až do 31. 12. 2012 (jednalo se tedy o poslední možné jednostranné zvýšení nájemného). Od 1. 1. 2013 se bude pronajímatel muset s nájemcem na zvýšení nájemného domluvit i v (bývalých) bytech s regulovaným nájemným.


PRÁCE-DOVOLENÁ
- Může zaměstnavatel přikázat čerpání celé dovolené najednou?
- Kdo rozhoduje o vybrání dovolené, neplaceného volno?
- Kdy má zaměstnanec nárok na neplacené volno?
- Nárok na neplacené volno pro pracovníka, zaměstnance
- Kdo určuje dovolenou a neplacené volno ve školství
- Kdo rozhoduje o dovolené a neplaceném volnu u učitelky, učitele
- Může zaměstnavatel odmítnout vyhovět žádosti o neplacené volno?

Pracuji jako učitelka na základní škole. Z rozhodnutí ředitele školy si nesmíme vzít dovolenou ani neplacené volno v době, kdy děti nemají prázdniny. To platí pro všech 70 učitelů naší školy bez vyjímky. Termín čerpání 100% dovolené tedy určuje ředitel a neplacené volno nedostaneme. Dovolenou čerpáme v době hlavních prázdnin, pokud někomu zbyde, čerpá ji o vánočních nebo podzimních prázdninách. Je přípustné, abychom si nemohli vzít ani na jeden den v roce volno dle svých potřeb? Třeba neplaceného? Simona

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do dvou částí:
1/ Určování dovolené zaměstnavatelem:
V otázce určování dovolené má pravdu Váš zaměstnavatel. Dle § 217/1 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené a to v celé šíři, ve Vašem případě tedy celých 8 týdnů (§ 213/3 zákoníku práce). Toto zákonné ustanovení samozřejmě nevylučuje, aby se na čerpání dovolené zaměstnanec se zaměstnavatelem domluvili, zaměstnavatel má však v tomto vztahu rozhodující slovo.
Co se týče určování čerpání dovolené, je dále dobré vědět, že tzv. rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel vydává s předchozím souhlasem odborové organizace a to tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet ke a) svým provozním důvodům (v tomto ohledu je rozhodnutí Vašeho zaměstnavatele pochopitelné) a b) k oprávněným zájmům zaměstnance (zde se samozřejmě mohou zájmy zaměstnance a zaměstnavatele dostat do střetu).
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že s účinností novely zákoníku práce (od 1. 1. 2012) dojde v režimu určování čerpání dovolené k jisté změně. I nadále bude veškerou dovolenou určovat zaměstnavatel, nebude-li však z provozních důvodů (či z důvodu překážek na straně zaměstnance) možné, aby vyčerpal dovolenou v daném kalendářním roce, bude zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci dovolenou tak, aby jí vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku. Pokud však zaměstnavatel čerpání dovolené neurčí zaměstnanci do 30. 6. následujícího roku (t.j. neseznámí zaměstnance s tím, kdy v tomto roce bude dovolenou z loňského roku čerpat), bude zaměstnanec oprávněn si zbývající dovolenou z loňska určit sám.
2/ Neplacené volno:
Co se týče tzv. neplaceného volna, platí zásadně, že jeho čerpání je předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tzn. rozhodne-li se zaměstnavatel žádosti zaměstnance o neplacené volno nevyhovět, nemá zaměstnanec na jeho udělení nárok.
Výše uvedené však neplatí bez výjimky. Dle § 199/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v případě tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci. Okruh situací, které jsou těmito překážkami stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které rovněž určuje, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout tzv. neplacené volno (a v jakém rozsahu) a kdy je naopak povinen spolu s volnem poskytnout zaměstnanci též náhradu mzdy. O tzv. neplacené volno se dle tohoto nařízení jedná např. v případě vlastní svatby, nepředvídaného přerušení dopravního provozu, účasti při porodu manželky či družky nebo v případě přestěhování zaměstnance. Další situace, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci neplacené volno přiznat pak vymezují ustanovení zákoníku práce (jedná se například o výkon občanské povinnosti apod.).


OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné zrušit trvalé bydliště osobě v ČR osobě která žije v zahraničí?
- Musí osoba trvale se zdržující v zahraničí nahlásit tuto změnu českým úřadům?
- Zrušení trvalého pobytu v ČR - postup
- Trvalé zrušení pobytu v České republice - postup
OBČAN-DLUHY
- Dluh na zdravotním pojištění a dlouhodobý pobyt v zahraničí
- Promlčecí lhůta dluhu na zdravotním pojištění
- Promlčecí lhůta zdravotního pojistného

Uz 7 let ziju v Anglii, zde platim dane, zdravotni pojisteni. V Anglii je me bydliste v dome, ktery jsem koupil a kde jsem take zaregistrovany u prislusneho uradu.
O zdravotni pojisteni v Cecham jsem se vubec nestaral a neplatil 7 let.
Trvale bydliste mam stale v Praze kde se nezdrzuju od roku 2003 ani nikdo me blizky. Postu si na tato addrese nevyzvedavam od roku 2003.
1.Je mozne zrusit me trvale bydliste v Cechach? Jak? A a kam pak bude chodit pripadna posta addresovana me (napr. Upominky od VZP)
2.Mohu/musim nekde nahlasit adresu na ktere se sdrzuji v GB? Zdravotni pojisteni nejspis dluzim za celych 7 let. Pojistovnu jsem zatim nekontaktoval. Jestlize ano, budu muset zaplatit vse v cetne penale?
Vse chci resit tady z GB, event. s pravnikem zde. Je vubec mozne takovou vec vyresit na dalku? Dekuji, Ignác

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se rozhodl zrušit trvalý pobyt na území ČR, musíte tuto skutečnost písemně sdělit ohlašovně podle místa trvalého pobytu, tedy obecnímu úřadu. Písemně s úředně ověřeným podpisem musíte oznámit, že ukončujete pobyt na území ČR z důvodu, že se dlouhodobě zdržujete v zahraničí, kde i žijete, a proto nemáte možnost dostavit se osobně. V žádosti musíte uvést zahraniční adresu, na které se zdržuje. Do 15 dnů musíte zaslat občanský průkaz. Obecní úřad Vám pak zašle Potvrzení o občanském průkazu na zahraniční adresu.
Právo předepsat dlužné pojistné na všeobecném zdravotním pojištění se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo k jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Zřejmě tak budete muset uhradit celý dluh, včetně sankcí. Obzvlášť, když bylo doručováno na adresu trvalého pobytu.
Většina by měla jít řešit ze zahraničí. Pokud byste si zvolil právní pomoc, vězte, že by byl povinen nastudovat zahraniční (českou) právní úpravu, což by mohlo být spojeno s nemalou odměnou. Ke zvážení tedy nechávám, zvolit si právníka či advokáta zde v České republice.
Nejprve doporučuji kontaktovat obecní úřad a dotázat se na případné informace (např. přes email). Poté kontaktujte VZP a sdělte jim všechny důležité okolnosti, zejména vaši novou adresu. Můžete se také domluvit na případném splácení.


FINANCE-DANĚ
- Jaká se platí daň za prodej chaty, chalupy, nemovitosti
- Prodej chaty, chalupy a daň z příjmu
- Převod nemovitosti a daň z příjmu
- Výpočet daně z převodu nemovotosti při prodeji chaty, chalupy

Mám dotaz na daň z příjmu z prodeje nemovitosti.
Potřebujeme prodat chatu,kterou nemáme ještě 5 let. Na vašich ztránkach jsme se dočetli, že se vypočítává daň z příjmu z rozdílů za kolik jsme ji koupili a za kolik ji prodáváme. Co když bychom ji ale chtěli prodat za stejnou cenu nebo i za míň? Jak se pak postupuje? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité rozlišovat 2 typy daní (přičemž není vyloučeno, abyste platili oba):

1/ Daň z převodu nemovitostí:
V případě daně z převodu nemovitostí se stáváte, jako prodávající, jejím poplatníkem (je-li chata součástí společného jmění manželů, jsou samostatnými poplatníky oba manželé, přičemž jejich podíly jsou stejné). Základem daně je dle § 10 zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí a) cena zjištěná znaleckým posudkem, platná v den nabytí nemovitosti (a to i v případě, je-li cena nemovitosti uvedená v kupní smlouvě nižší než cena zjištěná znalcem) nebo b) cena uvedená v kupní smlouvě (pokud je vyšší než cena stanovená znalcem). Po zjištění základu daně je možné snadno vypočíst její výši – dle § 15 zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí činí sazba daně 3 % ze základu daně.
V souvislosti s daní z převodu nemovitostí je rovněž vhodné vědět, že poplatník je povinen podat místně příslušnému finančnímu úřadu (dle místa polohy chaty) přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Součástí daňového přiznání musí být úředně ověřená kopie kupní smlouvy a příslušný znalecký posudek.

2/ Daň z příjmů:
Pokud chatu nevlastníte ještě 5 let, nevztahuje se na Vás osvobození dle § 4/1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Dle § 10/5 zákona o daních z příjmů lze ve Vašem případě odečíst od kupní ceny (za kterou chatu prodáte) určité výdaje, které Vám s vlastnictvím chaty vznikly. Těmito výdaji jsou a) cena, za kterou jste chatu prokazatelně nabyli, b) částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu chaty, c) další výdaje související s uskutečněním prodeje chaty, d) vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období (k hodnotě vlastní práce na zhodnocení chaty se nepřihlíží).
Jako výdaj můžete rovněž uplatnit již zaplacenou daň z převodu nemovitostí (a to i když byla uhrazena v jiném zdaňovacím období).
Dále je vhodné vědět, že případný příjem z prodeje chaty, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňuje pouze u jednoho z nich.
Pokud hodláte prodat chatu za stejnou či nižší cenu, než za kterou jste jí koupili, daň z příjmů platit nemusíte. Základ daně z příjmů představuje rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (§ 23/1 zákona o daních z příjmů) a ve Vašem případě by tedy základ daně činil 0 či dokonce číslo záporné.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možný odhad nemovitosti bez její prohlídky znalcem
- Může soudní znalec odhadnout cenu nemovitosti bez prohlídky, návštěvy?
- Je možné stanovení ceny nemovitosti podle starého odhadu?
- Jak dlouho platí odhad ceny nemovitosti
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Stížnost na odhadce nemovitosti - kde je možné si stěžovat

Může soudní znalec nemovitostí udělat nový znalecký posudek se starého čtyři roky? Aniž by se na nemovitost
byl osobně podívat? Děkuji, Blažena

ODPOVĚĎ:
Lze obecně říci, že soudní znalec může vypracovat odhad ceny nemovitosti i tímto způsobem. V této souvislosti je však dobré vědět, že platnost posudku končí vždy se změnou příslušných cenových předpisů. V tomto případě se jedná o zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Je také nutné přihlédnout k tomu, že každý rok jsou prováděny tzv. odpisy, t.j. hodnota nemovitosti (zejména stavby) se vlivem opotřebení postupně snižuje.
Pokud ve Vašem případě vycházel znalec pouze ze 4 roky starého posudku a zároveň neprovedl místní šetření, došlo z jeho strany s největší pravděpodobností k hrubému zanedbání povinností. Pokud byl znalec jmenován soudem, můžete si na jeho postup u tohoto soudu stěžovat. Pokud nejste s odhadem ceny spokojena, můžete zadat vypracování stejného posudku jinému znalci. Je rovněž důležité, v jakém řízení byl tento posudek vypracován (zda se tedy jednalo o řízení soudní, řízení před správním orgánem či zda byl posudek vypracován např. z důvodu plánovaného prodeje předmětné nemovitosti).
Pokud je tento znalec členem některého z dobrovolných profesních sdružení (např. Komory soudních znalců ČR nebo České komory odhadců majetku), lze Vám doporučit si na tohoto znalce stěžovat i zde.
Pokud by Vám v důsledku nedbale provedeného znaleckého posudku vznikla škoda, můžete se na soudním znalci domáhat samozřejmě i její náhrady (a to i soudní cestou).


SPRÁVA-OBCE
- Je povinnost platit svoz odpadu, popelnice pokud nemám trvalé bydliště v obci?
- Kdo musí platit poplatek za popelnice, svoz komunálního odpadu v obci, městě
- Placení poplatku za popelnice na chatě, chalupě
- Zákon o odpadech, zákon o místních poplatcích a placení popelnic

Jsem vlastníkem RD v obci a tento dům po kolaudaci užívám k bydlení přes týden.Trvalé byliště mám ale mimo tuto obec na chalupě kam jezdím na víkendy. Jsem povinen v této obci kde mám RD platit poplatek za odvoz odpadů? Na chalupě kde mám trvalý pobyt se nic neplatí. Děkuji, Blažej

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, jaký právní předpis obec při vybírání poplatku za svoz komunálního odpadu použila.

1/ Zákon o místních poplatcích:
Pokud obec (na jejímž území máte RD) vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, je poplatníkem pouze a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo b) fyzická osoba, která má na území obce ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. V této souvislosti proto nejste povinen platit poplatek za svoz komunálního odpadu v obci, kde máte RD (neboť zde nejste přihlášen k trvalému pobytu) a zároveň není Váš RD stavbou určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Naopak jste povinen hradit poplatek za svoz komunálního odpadu v obci, na jejímž území máte chalupu (neboť jste zde hlášen k trvalému pobytu). Pokud tato obec poplatek nevybírá, jedná se pouze o její rozhodnutí, které může samozřejmě kdykoli změnit (vybírání místních poplatků je právem, nikoli povinností obcí), o čemž byste byl včas informován.
2/ Zákon o odpadech:
Pokud však obec (na jejímž území máte RD) vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, přičemž povinnost k úhradě má vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. V této souvislosti byste tedy byl povinen platit poplatek za svoz komunálního odpadu i v obci, na jejímž území máte RD, neboť zde nepochybně komunální odpad vzniká.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že obce mají ještě třetí možnost, jak zpoplatnit svoz komunálního odpadu a to prostřednictvím písemné smlouvy dle § 17/5 zákona o odpadech; předpokládám však, že ve Vašem případě tato smlouva uzavřena není.
Zda obec, na jejímž území máte RD a obec, na jejímž území máte chalupu, vybírají poplatek za svoz komunálního odpadu a pokud ano, tak zda se tak děje v režimu zákona o místních poplatcích či zákona o odpadech, zjistíte dotazem na obecním úřadě.


OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Za jak dlouho zanikají autorská práva ke knize
- Za kolik let od napsání knihy je možné ji volně vytisknout, šířit?
- Kdy propadnou autorská práva na vytištěnou knihu

Jsem majitelkou papírové knihy, autor díla je 70 let po smrti. Mám zájem knihu opětovně vydat. Plynou pro mne ze zákona ještě jiné povinnosti, před tímto úkonem?
Autorem knihy je jedna osoba, ilustrace jsou dílem jiné osoby ty by byly nahrazeny vlasními.
Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Je-li autorem knihy jediná osoba (a nejedná-li se zároveň o dílo pseudonymní) a od její smrti uplynulo více než 70 let, zanikají veškerá majetková práva k tomuto autorskému dílu (zejména se jedná o majetková práva dědiců autora, popř. těch, kteří od něho získali licenci) a knihu je možné užít v tzv. volném režimu (§ 28 autorského zákona).

V případě jakýchkoli nejasností o historii majetkových práv ke knize můžete kontaktovat Ochranný svaz autorský (http://www.osa.cz/ ), kterým by Vám měly být poskytnuty veškeré potřebné informace.

Před tím, než oslovíte některé z nakladatelství či vydavatelství, je vhodné ujasnit si následující skutečnosti:
-    Za jakých finančních podmínek jste ochotna k vydání knihy přistoupit, t.j. zda chcete, aby veškeré náklady, spjaté s vydáním knihy neslo příslušné nakladatelství či zda se budete na vydání knihy finančně spolupodílet rovněž Vy či zda jste ochotna vydat knihu plně vlastním nákladem (popř. nákladem sponzora). V této souvislosti je vhodné vyžádat si od nakladatelství alespoň předběžný rozpis výše očekávaných nákladů, t.j. zejména náklady spojené s vydáním a distribucí knihy, provize pro distributora, knihkupectví a nakladatelství apod.
-    V jakém nákladu hodláte knihu vydat. V této souvislosti je velmi důležité přepočítat celkovou výši finančních nákladů na jednotlivě vydaný svazek, čím menší náklad bude nakladatelstvím vydán, tím vyšší bude jeho výsledná cena.
-    Před podpisem smlouvy s konkrétním nakladatelstvím je samozřejmostí důkladné prostudování jejího textu, pokud nebudete čemukoli rozumět, trvejte nejen na vysvětlení, ale také na změně textu smlouvy tak, aby byl srozumitelný i pro laika.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že i při novém vydání díla je dle § 11/5 autorského zákona zapotřebí respektovat autorova “posmrtná osobnostní práva”, t.j. zejména jeho autorství, tzn. zejména jméno autora na díle uvést a nesnižovat novým vydáním knihy jeho důstojnost.


RODINA-VZNIK MANŽELSTVÍ
- Je možný nový sňatek po rozvodu církevního sňatku
- Je možná druhá církevní svatba pokud první manželství skončilo rozvodem?
- Občanský, církevní sňatek a právo

V roce 1992 jsem uzavřela manželství na úřadě - na radnici občanský sňatek a poté tentýž den ještě církevní sňatek v kostele.
V roce 2003 bylo manželství soudně rozvedeno. Každý z nás žije již nyní s novým partnerem. Je možné s novým partnerem uzavřít nový občanský sňatek?
Zákon o rodině říká:
Byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky. Byl-li uzavřen sňatek církevní, nelze následně občanský sňatek uzavřít (§ 10).
Z první věty bych usuzovala že ano, z druhé věty nikoliv. Nepohlíželo by se na nově uzavřené manželství ( občanský sňatek) jako na bigamii (když vlastně z církevního pohledu nebylo v kostele uzavřené manželství zrušeno)? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Nové manželství rozhodně uzavřít můžete. Ve Vašem případě došlo v roce 1992 k uzavření manželství již souhlasným prohlášením snoubenců na radnici (§ 3/1 zákona o rodině). V souladu s Vámi citovaným § 10 zákona o rodině proto již následný církevní sňatek neměl na vznik manželství žádný vliv – jednalo se pouze o jakési církevní potvrzení již existujícího manželství civilního.
V současné době je proto možné, abyste uzavřela nový civilní sňatek (neboť z pohledu státu zaniklo Vaše první manželství již v roce 2003). Skutečnost, že Váš původní sňatek nebyl „rozveden“ také před církví nemá v této souvislosti žádnou relevanci, neboť Vaše jediné – civilní – manželství bylo řádně rozvedeno „civilní“, t.j. soudní a tudíž jedině platnou formou.
Určité komplikace by ve Vašem případě mohly nastat v případě, pokud byste chtěla nový sňatek uzavřít v církevní formě (popř. civilní sňatek v kostele „potvrdit“, jak tomu bylo v roce 1992), neboť ze strany církve by mohlo být takové manželství odmítnuto (to však již záleží na pravidlech příslušné církve). Na možnosti uzavřít sňatek v civilní formě se však samozřejmě nic nemění.



V roce 2006 mi byla do pěstounské péče svěřena 2letá vnučka od dcery/dcera je narkomanka otec neznámý/,v té době jsem

byla vdaná,ale s manželem jsem nežila,manžel dával souhlas s adopcí,za vnučkou se občas přijel podívat,návštěvy pak

ustaly,bývalý manžel se stal otcem,nyní je vnučce 7let a zase ji chce vídat.Navrhla jsem mu ať se dohodnem a malou si

bere každých 14dní a chtěla jsem to sepsat,odmítl,že je to zavazující,že si ji vezme jen když bude chtít,letos to bylo na

narozeniny a vánoce,na mikuláše ji chtěl také,ale byla nemocná,má těžkou formu atopiockého ekzemu,odmítla jsem,dělal mi

scény.o vnučku si žádá tak,že večer napíše sms a druhý den přijede,když si malou vezme snaží se o setkání vnučky s matkou

alespoň telefonicky,matka zájem o dceru nemá,toto jednání se mi nelíbí můžu se nějak bránit s malou navštěvuji

psycholožku Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zcela jasné, zda soud svěřil vnučku do Vaší výhradní péče nebo zda ji svěřil do společné pěstounské

péče manželů (§ 45a odst. 2 zákona o rodině). Pokud byla vnučka svěřena do Vaší výhradní péče, pak nemusíte bývalému

manželovi kontakt s vnučkou umožňovat. Jestliže byla ale vnučka svěřena do společné péče Vás obou, pak by měl po Vašem

rozvodu o další výchově rozhodnout soud. Platí přitom, že do rozhodnutí soudu trvá společná výchova. Pokud zatím trvá

společná výchova a s bývalým manželem není možné se na pravidlech kontaktu s vnučkou dohodnout, doporučuji obrátit se na

oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště Vaší vnučky.




Chtěla bych se Vás zeptat na otázku pobírání nemocenská při těhotenství.
Jsem na mateřské dovolené s tříměsíčním synem. Za měsíc nastupuji na rodičovskou, a jelikož bych tak za dva roky chtěla

ještě jedno dítě, vybrala jsem si variantu rodičovské na 2 roky. Zajímalo by mě však, když do dvou let opět otěhotním a z

rodičovské přejdu na například rizikové těhotenství (bráno je prý jako nemocenská), což je v mém případě pravděpodobné, z

čeho se mi vypočítá výše nemocenské? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš pracovní poměr stále trvá a neskončí např. uplynutím doby určité během mateřské nebo rodičovské dovolené, pak

platí následující pravidlo: Pokud nastoupíte na mateřskou - nestačí tedy pouze otěhotnět, je zapotřebí nastoupit na

mateřskou - do čtyř let věku prvního dítěte, nebude Vaše mateřská ani nemocenská rozhodně nižší než u prvního dítěte.

Jako vyměřovací základ pro nemocenskou i mateřskou bude totiž použit vyměřovací základ, který byl stanovem nyní u Vašeho

syna. Pokud tedy máte nyní nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a dvouletou variantu rodičovského příspěvku, pak

budete mít stejnou možnost i u druhého dítěte za předpokladu, že Váš pracovní poměr bude stále trvat.




Můj manžel má z prvního manželství 21letého syna,který je zbaven způsobilosti k právním úkonům.Syn pobírá plný

inv.důchod+příspěvek na péči+přísp.na nájemné a můj manžel platí na něho 1700 Kč výživné a sám je plně invalidní a pobírá

důchod 9005 Kč. U soudu v Praze nám řekli,že manžel na něho musí platit do konce života a odvolání není přípustné. Má na

toto výživné nárok, nebo ne? Údajně chodí do nějaké školy. Manžel je nemocný, čásktka je vzhledem k jeho příjmu dost

vysoká. Ptali jsme se i jiných právníků a ti nám řekli, že by na to mít nárok neměl. Prosíme o Vaši odpověď. Děkujeme, manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině, podle kterého není tato povinnost vymezena věkem, ale schopností dítěte se

samostatně živit. Vyživovací povinnost tedy obvykle končí s ukončením studia a nástupem do zaměstnání nebo zahájením jiné

výdělečné činnosti. Vyživovací povinnost ale nemusí skončit nikdy, pokud dítě není schopné se samo živit.
Jestliže byla vyživovací povinnost určena soudem, měl by soud také rozhodnout o jejím ukončení nebo změně. Pokud tedy se

současnou výší výživného nesouhlasíte, můžete požádat soud o zrušení vyživovací povinnosti nebo alespoň o snížení

výživného. Ani přiznání plného invalidního důchodu nemusí znamenat konec vyživovací povinnosti, soud by měl ale ve svém

rozhodnutí přihlédnout nejen k jeho výši a výši dalších dávek, které syn pobírá, ale také k příjmům Vašeho manžela.




Manžel je ročník 1956. Má I.stupeň invalidního důchodu a je na úřadu práce. S jeho zdravotním stavem nemůže práci najít.

Je možné, aby v tomto věku požádal o starobní důchod. Má odpracováno 35 let. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky - mít potřebnou dobu pojištění a dosáhnout

důchodového věku. Doba pojištění činí v roce 2011 27 let a s každým dalším rokem se o jeden rok zvyšuje, tuto podmínku

tedy Váš manžel splňuje. Jeho věk odchodu do starobního důchodu je ale 63 let a 6 měsíců, proto Váš manžel o starobní

důchod zatím požádat nemůže. Nemůže zatím bohužel odejít ani do předčasného důchodu, v jeho případě je to možné kdykoliv

po 60. roce věku.




Jsem otec, matka dítěte zemřela, já mám na sebe insolvenci. Dědeček a babička jsou opatrovníci (s mým souhlasem). Jaká

mám práva ohledně své dcery, když jsem svolil k opatrovnictví? Mohu například nahlížet do jejích smluv či mám právo

zjistit stavy jejího spoření? Prarodiče opatrovníci mi tvrdí, že sirotčí důchod ji spoří.Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Otázkou opatrovnictví se zabývají § 83 a 84 zákona o rodině. Opatrovník bývá ustanoven proto, aby zastupoval nezletilé

dítě a hájil jeho zájmy. Opatrovníka dítěte vždy určuje soud usnesením, ve kterém současně vymezí rozsah práv a

povinností opatrovníka. Opatrovník odpovídá za řádné plnění tohoto úkolu a podléhá dozoru soudu. Opatrovník se ale

zpravidla nestává zákonným zástupcem dítěte. Pokud jste nebyl zcela zbaven rodičovských práv, jste stále zákonným

zástupcem Vy jako otec. Máte tedy právo rozhodovat o některých důležitých věcech v jeho životě, včetně důležitých

finančních a majetkových záležitostí. Pokud si nejste jist tím, že opatrovník řádně plní své povinnosti a hájí zájmy Vaší

dcery - včetně těch finančních a majetkových, můžete podat podnět k soudu, který opatrovníka ustanovil, aby opatrovník

řádné hospodaření s majetkem Vaší dcery doložil.




Jak postupovat v případě neuvedení otce v rodném listě. Jsem ve dvacátém týdnu těhotenství, otec dítěte si myslí, že není

schopen se o nás postarat - prý má velké dluhy. Nechal mě samotnou. Chtěl interrupci, ale to už nešlo. Je možné ho

neuvést v rodném listě? Je možné sepsat papírově potvrzení, že je otcem dítěte, ale souhlasí s tím že v RL dítěte uvedený

nebude? Měla bych i v takovém případě nárok na výživné? Pokud otec nebude v rodném listě, jaká práva a nároky mám jako

svobodná matka?! Má další 2 děti, výživné na ně neplatí. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě je možné otce dítěte do rodného listu neuvést. Ostatně i kdybyste otce do rodného listu dítěte zapsat chtěla,

musel by s tím otec dítěte nejdříve souhlasit. Před zápisem otce do rodného listu dítěte je totiž zapotřebí učinit

souhlasné prohlášení rodičů o otcovství před matričním úřadem. Bez tohoto souhlasného prohlášení otec do rodného listu

nemůže být zapsán. Papírové potvrzení o otcovství bez souhlasného prohlášení rodičů a zapsání otce do rodného listu Vám

bohužel k ničemu nebude.

Pokud otec nebude uveden v rodném listě dítěte, pak platí, že nebude mít vůči dítěti žádná práva ani povinnosti. To

znamená, že nebude mít právo dítě vídat, v případě Vašeho nového vztahu nebudete muset získat jeho souhlas s adopcí

dítěte, ale nebude Vám muset platit ani výživné. Pokud nebude uveden v rodném listě, nebudou jeho příjmy při posuzování

nároku na sociální dávky posuzovány společně s Vašimi - bude tedy pro Vás jednodušší tyto dávky získat. Jako svobodná

matka si budete moci zažádat o některé dávky ze systému státní sociální podpory, jejich přehled najdete zde:

http://www.mpsv.cz/cs/2, nebudete si ale moci zažádat o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, které najdete zde:

http://www.mpsv.cz/cs/5




Paní z OSSZ mi bylo zprostředkovaně sděleno, že si mám
požádat o 28 týdnů MD, že i kdyby šlo o adopci ročního miminka mám nárok na 28t. Po obdržení pravomocného usnesení (

12.10.2011 ) na základě předběžného opatření o svěření do péče novorozence jsem o ni téhož dne požádala.
Dne 30.11.2011 jsem na vlastní žádost obdržela potvrzení o výši mateřské dovolené a z tohoto jsem zjistila, že MD mi byla

přiznána jen na 22 týdnů.
Když mám tedy nárok na 28 týdnů, proč mi přiznali týdnů 22. Co mohu nebo mám udělat pro prodloužení na těch 28 týdnů ?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o nemocenském pojištění se pojištěnci, který převzal do trvalé péče nahrazující rodičovskou péči dítě na

základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela, se tato dávka poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne

převzetí dítěte. Pracovnice OSSZ Vám tedy bohužel poskytla mylnou informaci. Doba 22 týdnů je jednoznačně vymezena v

zákoně a není možné ji prodloužit na 28 týdnů.




Přítel je v evidenci ÚP již od října a ještě mu nepřišla ani jedna podpora. Úřad se brání tím že není jediný, a že peníze

jsou už odeslané na centrálu do Prahy a tam jim nefungují počítače. Je vůbec možné aby stát nechat muže se dvěmi dětmi

bez příjmu? Boužel na sociální dávky nemá nárok, jelikož má nařízenou exekuci. Dá se s tím vůbec něco dělat? Díky, Simona

ODPOVĚĎ:
Podle § 53, odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je podpora v nezaměstnanosti splatná nejpozději v následujícím

kalendářním měsíci od doby, kdy rozhodnutí o jejím přiznání nabylo právní moci. Je evidentní, že v případě Vašeho přítele

k dodržení této zákonné lhůty nedošlo.
Pokud Váš přítel jako uchazeč o zaměstnání neni spokojen se službami poskytovanými úřadem práce může pdoat stížnost

řediteli příslušného úřadu práce nebo se obrátit přímo na nadřízený orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí

- Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2.
Podle současné legislativy musí být stížnost, kterou je možné prošetřit okamžitě, vyřízena odesláním písemné odpovědi do

10 dnů ode dne doručení. V ostatních případech musí být příjem stížnosti potvrzen do 5 dnů ode dne doručení a stížnost

vyřízena do 30 dnů ode dne doručení. Tuto lhůtu lze překročit pouze ve výjimečných případech.



Jsem na rodičovské dovolené, která mi za měsíc končí. Z důvodu toho, že do září nemáme pro dceru školku, jsem nucena

zůstat ještě doma a se zaměstnavatelem jsem dohodnutá na poskytnutí neplaceného volna. Můj dotaz zní, jak postupovat v

případě, že otěhotním. Z čeho se mi bude počítat další mateřská dovolená, případně jak nejlépe postupovat - nastoupit na

nějaký čas do práce a pak na neschopenku? Děkuji, Ivanan

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel poskytne neplacené volno do čtyř let věku dítěte, nahlaste tuto skutečnost do 8 dní Vaší

zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojištění tak za Vás bude hradit stát. Během neplaceného volna ale nebudete nemocensky

pojištěná, což znamená, že nemůžete např. nastoupit na nemocenskou. Pokud tedy během neplaceného volna otěhotníte, je

nejlepší požádat zaměstnavatele o ukončení neplaceného volna - záleží opět na zaměstnavateli, zda s ukončením bude

souhlasit - a poté nastoupit na nemocenskou. Je tedy lepší žádat zaměstnavatele opakovaně o kratší úseky neplaceného

volna, abyste v případě těhotenství mohla dříve nastoupit na nemocenskou. V žádosti o neplacené volno vždy uveďte datum,

do kterého o neplacené volno žádáte.
Co se týče výše peněžité pomoci v mateřství, pak platí, že tvoří 70% tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu.

Rozhodným obdobím pro její výpočet je období 12 měsíců před nástupem na mateřskou. Pokud jsou ale v tomto období samé

tzv. vyloučené dny (např. rodičovská dovolená, pracovní neschopnost) nebo není žádný započitatelný příjem, pak se počítá

první předchozí kalendářní rok, ve kterém je započitatelný příjem. Pokud jste během rodičovské dovolené nikde

nepracovala, pak bude pro výpočet Vaší mateřské velmi pravděpodobně použit stejný základ jako u první mateřské.




Potřebovala bych poradit ohedně Žádosti o přídavek na dítě- je mi 19 let, studuji VŠ a poprvé žádám sama (doteď ho

pobírám- 700měsíčně). Žiji jen s matkou, která má invalidní důchod cca 11 000 měsíčně a od otce dostávám výživné 243

měsíčně, neboť je také v inv.důchodu. Musím si proto přivydělávat na brigádě (kde mám podepsanou Dohodu o provedení

práce). Chci se zeptat, zda musím své příjmy z brigády (cca 5000 měsíčně) uvádět na tuto žádost, zda by mi třeba přídavek

kvůli tomu nevzali? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Na přídavek na dítě máte nárok tehdy, jestliže příjem Vaší domácnosti nepřesahuje 2,4násobek jejího životního minima. Do

příjmů domácnosti se započítávají nejen veškeré příjmy Vaší matky, ale i Vaše příjmy. Do žádosti o přídavek je tedy

zapotřebí uvést i Váš příjem z brigády. Pokud byste tento příjem neuvedla a úřady by to zjistily, mohly by po Vás žádat

vrácení neoprávněně vyplacených přídavků v případě, že by Vám přiznáním příjmů z brigády nárok na přídavek zanikl. Na to,

zda Vám přiznáním příjmu z brigády nezanikne nárok na přídavek, Vám v tuto chvíli nemohu zcela konkrétně odpovědět -

záleží na tom, zda příjmy Vaší domácnosti včetně příjmu z Vaší brigády nepřekročí onu hranici 2,4násobku životního

minima. Pokud ne, nárok na přídavek Vám zůstane, pokud příjmy tuto hranici překročí, nárok na přídavek bohužel zanikne.

Návod, jak si počítat životní minimum domácnosti, najdete na internetu.




Chtěl bych se zeptat, jak to probíhá u notáře, když bych navrhnul započítání darů za života. Obě děti dostaly za života

rodičů finanční hotovost a jeden z nich ještě nemovitost (darovací smlouva sepsaná u notáře). Jenže v papírech po

rodičích je jen rukou napsaný papír, že finanční hotovost dostalo jen jedno dítě a to druhé jako by nic nedostalo a proto

mu rodiče darovaly nemovitost.
Po smrti rodičů je předmětem dědického řízení finanční hotovost a nějaké drobnosti.
Jak bude při navrhnutí započetí darů za života řízení probíhat?
Jak se bránit, že dostaly obě děti za života rodičů finanční hotovost a přesto je napsáno, že ji dostalo jen jedno dítě?
Jaká je platnost vlastní rukou něco napsané (nepodepsané a neověřené)?
A jak se bránit, že v případě je tam uvedena (záměrně) částka vyšší než byla darována dítěti?
Děkuji, Alexandr

ODPOVĚĎ:
Započtení upravuje §484 obč. zák. Pokud došlo k dědění ze zákona, započítávají se dary u všech dědiců; naopak u dědění ze

závěti musí dát k takovému započtení příkaz zůstavitel. Započtení se pak týká jen těch darů, které nejsou obvyklé.
Obdarování musíte navrhnout. Hodnota daru se pak připočte k čisté hodnotě dědictví, celkový součet se dělí počtem dědiců,

čímž vypočítáte, kolik by který dědic měl dostat. Podíl dědice (obdarovaného) se pak sníží o hodnotu daru, kterou již za

života obdržel.
Platnost vlastnoručně napsaného dokumentu je stejná, jako napsaná na počítači nebo na stroji, ovšem každý takový dokument

musí být podepsán (nejlépe vlastnoručně). Pokud s něčím nesouhlasíte, musíte to také prokázat, což v tomto případě bude

těžké.
Případné vyšší obdarování byste mohli vyrovnat dohodou dědiců, kterou by schválil soud. Tím by dědic, který byl méně

obdarovaný za života zůstavitele, mohl dostat více než druhý z dědiců.



Mám desetiměsíční dceru, o kterou se již měsíc sám plně starám. Partnerka, která pobírá rodičovský příspěvek, od dítěte

odešla a je pohřešovaná. Já jsem již třetí měsíc bez práce - na státní podpoře v nezaměstnanosti a pobírám nejvyšší

možnou částku. K soudu budu podávat návrh na převzetí dítěte do vlastní péče. Netuším, jestli se bývalá partnerka vrátí a

i proto se mi hledá práce velice těžko a za současné situace na plný prac. úvazek ani jít nemohu. Dotaz tedy zní, jak

postupovat, na jaký rodičovský příspěvek bych měl jako současně nezaměstnaný nárok a na koho se mám případně obrátit.

Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Doporučuji co nejdříve zažádat o svěření dcery do Vaší výhradní péče u místně příslušného soudu podle místa trvalého

bydliště Vaší dcery. Vzory návrhu na svěření dítěte do péče najdete k dispozici volně na internetu, se sepsáním takového

návrhu Vám může pomoci i sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě

Vašeho bydliště, kterou byste měl o situaci v rodině co nejdříve informovat. Poté doporučuji obrátit se na tzv.

konktaktní místo státní sociální podpory na úřadě práce v místě Vašeho bydliště se žádostí o převedení rodičovského

příspěvku na Vaši osobu. Vzhledem k tomu, že již uplynula doba, po kterou je možné požádat o základní variantu

rodičovského příspěvku (kalendářní měsíc, ve kterém dítě dosáhne 9. měsíce věku), budete mít nárok na tu variantu

přípsěvku, kterou zvolila Vaše partnerka. Pokud partnerka volbu varianty neprovedla, budete mít nárok pouze na čtyřletou

variantu rodičovského příspěvku, která Vám bude vyplácena ve výši 3.800,- Kč měsíčně do čtyř let věku Vaší dcery.




Pracuji jako zdravotní sestra ve směnném provozu. Pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou. Dostala jsem se do těžké

životní situace a své problémy řešila alkoholem. Tato závislost mi přerostla přes hlavu a já začala být na alkoholu

závislá. Podotýkám, že jsem do zaměstnání nikdy nepřišla v podnapilém stavu a neměla žádná tzv. áčka. Nikdy jsem se

nedopustila pracovního přestupku. Dobrovolně jsem nastoupila na psychiatrii k hospitalizaci. Po pěti týdnech

hospitalizace, po domluvě s hlavní sestrou, s ukončenou PN jsem nastoupila do zaměstnání. Ten den hlavní sestra nebyla

přítomna. Druhý den po nastoupení do služby jsem byla já i moje staniční sestra vyzvána hlav. sestrou k pohovoru.

Nevybíravým, vulgárním a vzteklým vystupováním napadla staniční sestru jak si mohla dovolit mě umožnit pracovat. Měla

jsem ukončenou PN. Mě poslala okamžitě domů, dostala jsem 9 dnů nucené dovolené s tím, že dokud neobdrží moji propouštěcí

zprávu, nehodlá se mnou o ničem diskutovat. Po 4 dnech dovolené jsem si uvědomila, že ve stresovích situacích nejsem dost

silná odolat alkoholu a proto jsem nastoupila protialkoholní léčbu. Byla mi vystavena nová PN. Hlavní sestru jsem opět

informovala o vzniklé situaci. Bez reakce z její strany. Má léčba má být již brzy ukončna a já se dozvěděla, že závodní

lékařka, která není mojí obvodní lékařkou, vyřkla verdikt, že nejsem schopná vykonávat své povolání, tudíž doporučila mé

propuštění. Zajímalo by mě, zda postup hlavní sestry není v rozporu se zákoníkem práce. Mám já nějaká svá práva? Existuje

něco, čím bych se mohla bránit? Neměl by se k mé způsobilosti pracovat vyjádřit lékař z oboru psychiatrie? Prosím o Vaši

radu. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě po vás zaměstnavatel nemůže vyžadovat propouštěcí zprávu. Ukončení PN je stanoveno v tzv. neschopence.
Pro jednostranné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (výpovědí) je třeba splnit podmínky v zák. práce.

Zřejmě by vůči vám mohl být uplatněn ten důvod, že jste vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyla dlouhodobě

způsobilosti konat dále dosavadní práci. Takové rozhodnutí vychází z lékařského posudku vydaného zařízením závodní

preventivní péče nebo z rozhodnutí příslušného správního úřadu, který takový lékařský posudek přezkoumává. Neplatnost

rozvázání pracovního poměru výpovědí můžete následně uplatnit u soudu a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl

pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. V rámci takového postupu byste se mohla bránit tím, že vaše osobní problémy

nikdy neměly vliv na konání práce.



V r. 1994 jsem se dopustil přestupku v pražském metru (nezaplacené jízdné). Z dokumentů vyplývá, že Obvodní soud pro

Prahu 7 v roce 9/9/96 vydal vykonatelné rozhodnutí (pravděpodobně platební rozkaz), které jsem však nikdy neobdržel. O

téměř 10 let později, tj. 27/4/06 stejný soud přijal návrh oprávněného na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.
23/4/07 Obvodní soud pro Prahu 5 vydává usnesení o exekuci. Toto rozhodnutí dostávám do rukou až 10/11/11, krátce poté,

co mě v místě formálního trvalého bydliště neúspěšně hledá soudní vykonavatel. Během krátkého telefonického rozhovoru s

tímto člověkem je mě sděleno, že věc uzavřel a odeslal zpět na Dopravní podnik.
Mám se proti několik let starému usnesení odvolávat např. s námitkou promlčení, jinou námitkou, nebo věc považovat za

ukončenou? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V dané situaci mohl být vydán rozsudek (spíše) nebo platební rozkaz (pokud nebyl doručen, soud ho zruší v plném rozsahu a

nařídí klasické jednání). V současnosti se obojí doručuje do vlastních rukou. U platebního rozkazu je náhradní doručení

vyloučeno, u rozsudku pak může nastat tzv. fikce doručení (nepříznivý následek nevyzvednutí pošty). Z vašeho dotazu

usuzuji, že taková situace mohla nastat (soudní vykonavatel vás nezastihl v místě formálního trvalého bydliště). Pokud by

tomu tak bylo a dluh nedorostl do neúnosné výšky, doporučuji ho uhradit.
Není mi však jasné, co je myšleno tím, že věc již byla uzavřena. Bylo by vhodné exekutora znovu kontaktovat a požadovat

vysvětlení, jelikož se jedná o dlouhé časové období, během kterého došlo k mnoha právním změnám.




V r.1996 jsem byl uznán vinným úmyslným zaviněním škody bez povinnosti její úhrady
V r.1998 jsem byl vyzván dopisem k její úhradě (90 000 Kč)
V r. 1999 mi byla úhrada nařízena soudním rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci (pochybení soudu při doručování,

momentálně probíhá odvolací řízení, m.j. navrhuji obnovu řízení, neboť jsem škodu nezavinil))
V rozsudku z r. 1999 je uvedeno:
Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli částku 90.000 s 26% úrokem z prodlení od 15.7.1998 do zaplacení na účet ... do 3

dnů od nabytí právní moci rozsudku.
Dotaz: Je možné spravedlivě požadovat úroky z prodlení za 13 let zpětně, pokud rozsudek nabyde právní moci teprve

počátkem r. 2012? Děkuji, Ignác

ODPOVĚĎ:
V rozhodnutí odvolacího soudu bude stanoveno, od kdy se počítá úrok (nelze ji počítat od doby právní moci, která nikdy

nenastala). Pokud by odvolací soud Vaše odvolání zamítl, můžete spolu s návrhem na povolení obnovy řízení podat návrh na

odklad výkonu rozhodnutí a tím pozdržet vymáhání pravomocně přiznané částky.




Dne 1.2.2011 jsem uzavřela sT mobile smlouvu na paušal .Při podepisování smlouvy jsem se informovala na všechny obchodní

podmínky spojeny s touto smlouvou ,zaroven i na to zda při zablokování či odblokování tel.čisla je tato služba

zpoplatněná.Stalo to že jsem tři měcíce od podpisu smlouvy ztratila mobilní telefon s číslem na paušál,ihned jsem

kontaktovala operátora T mobile ,kde mi bylo zděleno že mi číslo sice zalbokují ale tato služba je zpoplatněná což mi

obchodní zástupce zamlčel ,ikdyž jsem se na to při podpisu smlouvy ptala.Psala jsem dopisy na T mobile kde mi odpověděli

žeby rády tuto skutečnost prověřili ale bohužel na formu jednání nemůžou přistoupit k objektivnímu zpětnému

šetření.Zdělila jsem jim že si myslím že z mé strany nedošlo k porušení smluvních pravidel a že žadám o zrušení smlouvy z

víše uvedeného důvodu.Chtěla bych se zeptat co mám ještě udělat aby tato smlouva byla zrušená.Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Podrobně si prostudujte Všeobecné podmínky a Ceník tarifů a služeb společnosti T-Mobile, které upravují, za jakých

podmínek a jakým způsobem je možné smlouvu vypovědět a jaké úkony jsou jakou cenou zpoplatněny. Takové podmínky byste

měla mít připojené ke smlouvě nebo je naleznete na stránkách společnosti.
Pokud příště budete uzavírat jakoukoliv smlouvu, vždycky si obchodní podmínky pečlivě a v klidu prostudujte a nedejte

pouze na informace sdělené od obchodního zástupce nebo jakéhokoliv jiného zaměstnance. V případě ústně sdělených

informací budete těžko prokazovat, zda došlo nebo nedošlo k jejich poskytnutí.




Mám nebytové prostory v jedné budově, kde mimo jiné jsou celkem 5 bytových jednotek, tedy jsem tzv. jediný kdo má v

budově nebytové
prostory a zde podniká, ostatní jak jsem psal zde trvale bydlí. Ale k dotazu není měsíc, aby mi majitel budovy nevolal a

to že nájemníci se na mne stěžují že údajně porušuji noční klid či dělám nějaký výtržnosti, což je absolutní lež! S pěti

bytových jednotek jsou 3 byty obsazené stejnou rodinou, která při výměně názoru připustila, že nechce aby této
budově kdokoliv podnikal a jakkoliv je "obtěžoval". Bohužel tato rodina se domluvila i ze sousedy, kteří bydlí pod námi.
Bohužel majitel baráku jim věří, prý že jsou ve většině. Mohu po majiteli či po nájemnících kteří nás pomlouvají žádat o

náhradu škody či ušlý zisk, popř. je žalovat pro pomluvu a pak chtít
náhradu? Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Šířením nepravdivých informací dochází k porušování práva na ochranu osobnosti podle § 11 občanského zákoníku. Můžete

požadovat upuštění od takového jednání, omluvu, finanční odškodnění. Požadavek finančního odškodnění můžete ovšem vznést

pouze pokud Vám vznikla nějaká materiální škoda.



Mám dotaz ohledně mateřské dovolené. Mám nárok na peněžité dávky v mateřství (PPM), Zaměstnaná jsem byla 04/2010-04/2011.

Doteď jsem pak vedená na úřadu práce. Rodit mám 23.1.2012 a na mateřskou podle lékaře budu nastupovat 14.12.2011. Dostanu

tedy peněžitou pomoc v mateřství (PPM)? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) musíte splnit zejména dvě důležité podmínky: být během uplynulých dvou let

před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná (zaměstnaná) po dobu alespoň 270 kalendářních dní a být

zaměstnaná i v den nástupu na mateřskou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí 180 dní od ukončení posledního

zaměstnání. Z Vámi uváděných informací vyplývá, že první podmínku splňujete, bohužel ale nesplňujete podmínku druhou -

nejste již v ochranné lhůtě, a proto nárok na PPM mít bohužel nebudete. Budete moci od narození dítěte pobírat pouze

rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě. Pokud by ale podmínky pro nárok na PPM splňoval otec dítěte, mohl by od

počátku 7. týdne po porodu zažádat o PPM on a následně vše převést zpět na Vás. Bližší informace o této možnosti Vám

podají na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště.




Chtěla jsem se ještě zeptat k tomu odstranění dřevníku. Moc té odpovědi nerozumím.
Soused tedy opravdu může požadovat odstranění? I když byla s předchozím majitelem uzavřena ústní dohoda? Když se majitelé

měnili, tak dřevník už byl dávno postavený, nový majitel o tom věděl, že dřevník stojí a že je k domu ukotvený.
Ještě by mě zajímalo - co znamená - stěží unesete důkazní břemeno o vydržení. Dá se to nějak jednoduše vysvětlit?
Potom mě ještě trochu zaráží, že nemohu souseda nijak časově omezit. Může se tedy vymlouvat na nedostatek času - peněz -

na špatné počasí. A na naší zahradě může potom v klidu být celý rok, i když jde o práci, která se dá zvládnout za 14 dní.
Trochu jsem se snažila i sama na internetu najít řešení a v jedné diskuzi jsem narazila na podobý problém, kde někdo radí sepsat dohodu dle § 51 a tam si uvést všechny svoje požadavky. Je to tedy možné i tímto způsobem. A má se tedy vůbec podepisovat nějaká smlouva, nebo stačí ústní dohoda? Děkuji, Xenie

ODPOVĚĎ:
k dřevníku - vzhledem k tomu, že dohoda o jeho existenci a připevnění je ústní, nemáte jak prokázat, že dřevník je

umístěný se souhlasem majitele domu.
V případě, že majitel domu bude požadovat jeho odstranění, vyzve Vás k odstranění a Vy dřevník buď neodstraníte a budete

muset podat žalobu na existenci práva věcného břemene (právo na upevnění dřevníku na sousední nemovitosti). Jako žalobce

budete muset prokázat, kdy a za jakých podmínek byl dřevník umístěn a že právo bylo vydrženo (protože nemáte smlouvu,

která by existenci práva potvrzovala)- tedy 10 let jste v dobré víře dřevník měl upevněný na sousedově stavbě jako věcné

břemeno. Protože nemáte smlouvu o zřízení věcného břemene, je dřevník de facto obyčejná úsluha (tedy dobrá vůle ze strany

předchozího majitele vyjít Vám vstříc), která právně nemá bohužel žádnou váhu.

Nemůžete ho omezit dopředu, protože taková dohoda by byla v rozporu s ustanovením, na které jsem odkázala (soused má

právo opravovat svůj dům, zatěžovat tím jinou nemovitost, ale nezpůsobit tím škodu a navíc je mu uloženo práce provést

rychle. Pakliže se bude vymlouvat, bude v práci liknavý apod. vyzvete ho k odstranění věcí z Vašeho pozemku nebo ukončení

průchodu přes Váš pozemek a pak ho zažalujete na porušování § 127 odst. 3 občanského zákoníku.
Soused se nemůže vymlouvat na nic neobjektivního (např. peníze či čas) - výmluvy jsou v rozporu s § 127 odst. 3

občanského zákoníku. Relevantní by mohlo být pouze za určitých okolností počasí - náhlé nepředpokládané deště apod.

Chápu,že se domníváte, že smlouva Vám něco zaručí, ale jestliže její ustanovení bude soused porušovat, budete ho stejně

muset zažalovat a on se bude bránit, že postupuje v souladu s § 127 odst. 3 a dohoda, kterou jste ho donutila uzavřít je

neplatná pro rozpor s právem (protože zákon žádnou lhůtu neukládá).
Samozřejmě, pokud si myslíte, že dohoda Vám zajistí jistotu, sepište si smlouvu podle § 51 Dohodu o umožnění přístupu na

pozemek (nebo jiný název, který bude výstižný), uveďte tam strany, účel smlouvy, charakter prací a dobu jejich provádění,

ale v případě sporu nežalujte na porušování smlouvy, ale a porušování povinností podle § 127 odst. 3 občanského zákoníku.



Společně s manželkou jsme sepsali kupní smlouvu na prodej nemovitosti.Smlouva je ověřená na OU.
Prodávající Jan a Zuzana Mihókovi a kupující Martin Chytil dne 12.11.2010
Kupní cena 1.700 000,- Kč. Uhrazeno bylo 1.370 000,-Kč z Hypotečního úvěru a dne 14.1.2011 100.000,-Kč.
Přes mnohé urgence nebyla částka ve výši 230.000,-Kč doplacena.
Nemovitost jsme na katastru nepřepsali,ale má povolen vklad pro HB.
Hypoteční úvěr neplatí,na domě má nájemce,má již odpojen plyn i elektriku.
Jak máme postupovat- má právo nakládat s nemovitostí kupec nebo my. Je kupní smlouva platná,když nezaplatil celou kupní

cenu? Umístil tam nájemce od kterých bere nájem,ale nic neplatí,navíc jsou to nepřízpusobiví obyvatelé a starostka obce se obrací na nás jakožto majitele zapsané na katastru nemovitostí. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
U nemovitostí je pro vznik vlastnického práva rozhodující zápis, tedy vklad věcného práva do katastru nemovitostí (KN), a

to s účinky od doručení návrhu na vklad (§133 obč. zák. ve spojení s ostatními katastrálními předpisy). Samotná kupní

smlouva tak převod nezpůsobuje, pouze zavazuje strany smlouvy k dalším úkonům. Pokud tedy v KN není kupující zapsán, jste

stále vlastníky nemovitosti (a z toho vám také plynou vlastnická oprávnění).
Nezaplacení celé kupní ceny nezpůsobuje zánik nebo neplatnost smlouvy.
Ohledně nedoplatku kupní ceny je důležitý obsah kupní smlouvy (zejména lhůta k zaplacení ceny). Pokud nebylo včas a řádně

zaplaceno, dostává se kupující do prodlení (§517 obč. zák.). Věřitel (prodávající) ho může vyzvat (nejlépe písemně) k

plnění v dostatečně přiměřené lhůtě; pokud by k úhradě nedošlo, má právo od smlouvy odstoupit.
Ve většině případů musí být pronajímatel nemovitosti i jejím vlastníkem; jinak jen za splnění určitých podmínek. Navíc

pokud kupující vybírá nájemné, činí tak bez jakéhokoliv právního důvodu a vzniká mu bezdůvodné obohacení. To je však již

věcí pronajímatele (kupujícího) a nájemců.



Ráda bych se zeptala, co mohu dělat. V říjnu loňského roku jsem podávala žalobu na úhradu některých výdajů neprovdané matky. 3.8.2011 byl vynesen rozsudek, soudkyně řekla, že si o něj máme jen zavolat. 3.8. jsem si tedy volala a dověděla jsem se pouze to, že mi bylo zčásti vyhověno a zčásti bylo zastaveno. Po několika týdenním urgování, mi byl zaslán mailem, bez odůvodnění. Tedy jsem se po více než měsíci dověděla, kolik mi bylo přiznáno.
Dodnes mi ale nebyl zaslán poštou a tedy nenabyl právní moci. Proto já jsem ještě neviděla ani korunu, mé dceři je již 10

měsíců. Paralelně probíhá řízení o určení otcovství, teprve nyní jsme byli vyzváni k testům paternity, takže zde je rozsudek také v nedohlednu.
Do jak dlouhé doby musí soud zaslat rozhodnutí účastníkům řízení? Děkuji, Saša

ODPOVĚĎ:
Stejnopis rozsudku se účastníkům doručuje do vlastních rukou. Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání,

které rozsudku předcházelo, doručí se stejnopis vyhotovení rozsudku zpravidla při skončení jednání. Pokud by takto nebylo

doručeno, je třeba ho účastníkům (popř. jejich zástupcům) odeslat (ne doručit) ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení

rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších 60 dnů (max. tedy 90 dnů).
Nejpozději může soud odeslat rozsudek v prvním týdnu měsíce listopadu. Vyčkejte proto ještě chvíli a případně znovu

urgujte. Ve vašem případě totiž k účinnému doručení nedošlo, tudíž rozhodnutí ani nemohlo nabýt právní moci.



Dnes je možné, aby dlužník, který obdržel exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, svou nemovitost prodal. V praxi to

vypadá tak, že kupující nejdříve zaplatí dluh, exekuce je z nemovitosti odstraněna a může proběhnout převod nemovitosti

na nového majitele. Důležitým okamžikem je sepsání tzv. smlouvy o smlouvě budoucí. V té jsou uvedené termíny, do kdy

smlouva platí, kdy se převede určitá částka a za jakých podmínek se přistoupí k samotné kupní smlouvě.
Proto bych se chtěl zeptat,jak je tomu v případ,že je nemovitost zatížena nejenom zástavním právem exekutorským ale i

zástavním právem soudním.Tedy jestli by platila smlouva o smlouvě budoucí. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Dlužník svým jednáním vědomě porušuje §44a exekučního řádu. To, že se v praxi stává, že se dlužník dohodne s exekutorem,

že nemovitost prodá a exekuci vyplatí, je pravda. Nicméně pro kupujícího je pořád takový obchod riskantní (exekutor

ohrožen není, ten nemovitost vždy může vydražit, protože nedojde k prodeji).
Smlouva o smlouvě budoucí kupní a stejně tak smlouva kupní budou obě neplatné pro rozpor se zákonem, a to při vědomí

kupujícího k prodávajícího.
Poskytnuté peníze byste pak musel vymáhat z důvodu porušení smlouvy o smlouvě budoucí (což nemusí vést k tomu, že je

opravdu vymůžete), za to, že jste uzavřel vědomě neplatnou smlouvu byste nebyl nijak sankcionován.

Samozřejmě uvedené informace neznamenají, že takový právní vztah nelze uzavřít - v ideálním případě může dojít k tomu, že

vyplatíte sjednanou částku, dlužník vyplatí exekuce a nechá odstranit zástavní práva a Vy se pak stanete vlastníkem.

Kolik ideálních v případů v praxi se stává nevím, jelikož já mám informace pouze o těch neúspěšných.




Začal jsem se zajímat jak to s pozemkem je a zašel na katastrální úřad s prosbou o vyhledání kupních smluv v archívu KÚ.

Bohužel neúspěšně. Navíc jsem zjistil, že obec níže jmenovaný pozemek (naší) zahrady odkoupila od dědiců majitelů, kterým

naši v roce 1968 zaplatily za pozemek. Tedy dostali zaplaceno 2x.
Mám tedy dotaz, jestli se dá považovat, když pozemek je oplocen 43 let, za vydržení majetku.A pokud ne, nepomýšlí zákon

na vysazené 7let ovocné stromy, které při buduvání dětského hřiště by museli vykácet...
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Osobně bych doporučovala jít cestou tvrzení vydržení (tedy cestou žaloby na určení vlastnictví, s tím, že vlastníkem jste

Vy v důsledku vydržení vlastnického práva k pozemku). Navíc pokud obec za pozemky zaplatila až po Vašich předcích (tedy

neoprávněnému majiteli) byla podvedena (tuto skutečnost byste musel doložit předložením záznamů o existenci koupě Vašimi

předky) a očividně o pozemek zas tak enormní zájem neměla, když Vás nechala se o něj starat.
Dle mého názoru, skutečnost, že se obec nechala podvést nezpochybňuje Vaši dobrou víru ani vydržení.
Na stromy je pochopitelně pamatováno, ovšem jejich vykácení je buď možné hned nebo lze povolit odborem životního

prostředí obecního úřadu (v případě, že se jedná o zdravé statné stromy (80 cm průměr v 1,2 m výšky). Při prokázání

veřejného zájmu na vykácení, není zcela nemožné dosáhnout vykácení stromů.



Chtěla bych se zeptat, jaké jsou připravovány novinky v legislativě z oblasti bezúplatného převodu nemovitosti v roce

2012. Jedná se o to, že moje sestra chce převést polovinu rodinného domu po našich rodičích na mě, což je dnes bezúplatné, ale vím, že se chystaly nějaké změny z důvodu finanční krize.
V tomto roce bohužel nebudu moci přijet a vše osobně vyřídit. Prosím tedy o informaci zda:
1) je možné provést bezúplatný převod poloviny nemovitosti na mě bez mé účasti ještě v letošním roce a jakým způsobem
2) bude možné provést bezúplatný převod v příštím roce (min. do kdy) za mé účasti a jakým způsobem
Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
1) lze, prostřednictvím darovací smlouvy, tu Vám sestra může poslat (i s návrhem na vklad práva), Vy jí podepíšete,

sestra vyřídí vklad do katastru nemovitostí.
2) Osvobození od daně při převodech mezi osobami blízkými (které Vás předpokládám zajímá nejvíce) podle posledních

informací není v plánu měnit. Do budoucna se počítá s vyčleněním zákona o převodu nemovitostí do zákona samostatného (teď

je součástí tzv. zákona o trojdani) - což je v úvaze na začátek roku 2013, navýšením sazby trojdaně (tedy daně darovací,

dědické a z převodu nemovitostí).




Vlastním 3/4 rodinného domu a moje sestra 1/4. Chci zapsat věcné břemeno užívání jednoho ze tří podlaží domu a zahrady mému manželovi. Potřebuji k tomu souhlas sestry, odhad ceny nemovitosti nebo nezávislé stanovení ceny věcného břemene?
Jestli to bude přízemí nebo jiné patro domu zatím nevíme. Dům je také zatížen zástavním právem kvůli hypotéce, není to

překážkou k zapsání věcného břemene? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
1) zapsání věcného břemene lze i na dům s hypotékou, pouze si zkontrolujte smlouvu o půjčce, zda nemáte zatěžování

nemovitosti ze smlouvy zakázáno (pak byste porušila smluvní podmínky)
2) vzhledem k tomu, že bude věcným břemenem zatížena i sestřina část, je třeba nejen její souhlas, ale i účast ve smlouvě

o zřízení VB
3) vzhledem k tomu, že standardně darování věcného břemena podléha dani, je nutné znalecké ocenění práva k věcnému

břemeni podle zákona o oceňování majetku (§ 18 z. č. 151/1997 Sb., ve spojení s § 16 z. č. 357/1992 Sb.). Ve Vašem

případě je totiž problém s osvobozením od daně darovací - buď máte štěstí a manžel s Vámi žije a sestrou žije v domě,

takže Vaše sestra k němu bude ve vztahu osoby spolužijící a tedy i darování věcného břemene k jejímu podílu bude

osvobozeno od daně, a nebo nemáte štěstí manžel se sestrou (buď jeden nebo druhý) v domě nežijí a darování nebude moci

být osvobozeno a je třeba uhradit poměrnou část daně (skupiny pro osvobození od daně jsou v § 11 z. č. 357/1992 Sb.)




Můj otec měl uzavřenou pojistku na majetek, odpovědnost na nemovitost – chatu (pojištěný). Chata byla vykradena a

pojišťovna vyplatila pojistku dne 25.6.2010. Tuto vyplatila na bankovní účet mé matky, protože otec v té době již nežil.

A to z následujícího důvodu.
Můj otec zemřel a bylo zahájeno dědické řízení. Dědické řízení bylo ukončeno a nabylo právní moci dnem 14.4.2010. Má

matka, bratr, sestra a já jsme zdědili každý ¼ chaty. Následně pojištovna vyplatila pojistku (cca. 300 000,-) z této

chaty a poslala jí na účet mé matky.
Má otázka zní, zda mám nárok na 1/4 vyplaceného pojistného plnění, protože v době, kdy byla pojistka vyplacena, už jsem

byla vlastníkem 1/4 nemovitosti, u které se pojistka hradila.
Pojistné plnění nebylo zahrnuto do dědického řízení. Dle předpisů o podílovém spoluvlastnictví bych měla mít nárok na

vyplacení části vyplaceného pojistného. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Poskytnuté pojistné plnění mělo být dle mého názoru součástí dědického řízení. Dodatečné dědické řízení lze zahájit i

nyní, tedy poté, co se dodatečný majetek objevil. S touto informací se obraťte na notáře, který dědictví projednával.



Před třemi lety jsme koupili od developerské firmy rodinný dům včetně pozemku. Tedy i pozemku, v němž jsou uloženy

inženýrské sítě. V současné době vypršela záruční lhůta na kanalizaci. Ta by měla být převedena do vlastnictví obce.

Starostka však trvá na bezplatném převedení nejen kanalizace, ale i pozemku, ve kterém je kanalizace umístěna.
Pozemek bezplatně darovat nechceme, protože jsme ho řádně zaplatili a navrhujeme zřídit na kanalizaci věcné břemeno –

stejně jako u ČEZu s rozvodnou sítí. To se paní starostce nelíbí.
Jaké je právní řešení tohoto problému??
Problém se týká asi 30 rodinných domků, které společně tento pozemek vlastní ideální částí a skutečnost, že se starostce

podařilo získat souhlas k bezplatnému převodu pozemku od nadpoloviční většiny. Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Jste v právu a můžete si vybrat, zda pozemek darujete či zda jej pouze zatížíte věcným břemenem či odprodáte obci.
O převodu musí být rozhodnuto většinou všech, takže přehlasování Vám nehrozí.

Obec by ve Vašem případě mohla použít nátlakovou metodu - vyvlastnění a té byste se pak odpovídajícími prostředky museli

bránit (výsledek se nedá předjímat); každopádně i za případné vyvlastnění by musela být vyplacena náhrada (a finanční

prostředky jsou zřejmě to, co obci chybí, takže není třeba se jí zbytečně obávat.



Měla bych dotaz z oblasti zákoníku práce. Objevila zapeklitý problém v řešení konta pracovní doby. Jsme menší stavební

firma a naší pracovníci pracují v kontu pracovní doby. Jeden zaměstnanec dal výpověď. Jak by mělo být z hlediska zákona

ošetřeno, že jeho průměrná denní odpracovaná doba není 8 hodin. Zákon k tomu nepříhlíží, nařizuje proplatit nadpracovanou

dobu nebo nařizuje zkrátit pracovní dobu v poslením měsíci. Děkuji, firma

ODPOVĚĎ:
Je-li souhrn zaměstnancových práv na dosaženou mzdu při skončení pracovního poměru nižší než součet jím dosažených

stálých mezd, není zaměstnavatel oprávněn takto zjištěný rozdíl zaměstnanci odebrat, neboť stálá mzda představuje

nesnižitelnou fixní částku, na kterou má zaměstnanec nárok bez ohledu na to, kolik práce skutečně odvedl. V tomto případě

bude tedy zaměstnanec zvýhodněn, neboť prostřednictvím stálé mzdy při uplatnění konta pracovní doby obdrží od

zaměstnavatele více, než kolik činí jím dosažená mzda za skutečně odpracovanou dobu.

Jedinou možností, jak zaměstnanci jeho nárok na stálou mzdu snížit, je její poměrné zkrácení o dobu, po kterou

zaměstnanec nepracoval, přestože dle rozvrhu práce pracovat měl (§ 121/2 zákoníku práce). Důvody pro zkrácení stálé mzdy

tak mohou být například dovolená, nemoc, překážky v práci na straně zaměstnavatele (za které přísluší náhrada mzdy) či

překážky v práci na straně zaměstnance.



Pronajímal jsem byt páru s malou holčičkou. Smlouvu podepsal pán, paní s dcerou byly ve smlouvě uvedeny v těle bez

podpisu. S pánem jsem ukončil smlouvu, ačkoliv mi dlužili peníze, které jsem bohužel musel oželet (pán má exekuce). Při

převzetí bytu vše vypadalo relativně v pořádku, byly 2 fleky na koberci. Po vyprání koberce vystoupili fleky další.

Údajně si paní do bytu (2 kk) nastěhovala rotvajlera (čímž porušili smluvní podmínky), koberce pošpinil. Koberce jsou

nepoužitelné. Manipulací s nábytkem zakryli fleky na zdech, nutnost přemalování. Pár se spolu rozešel. Mohu chtít náhradu

po paní, která je ve smlouvě pouze zmíněná vč. pokračujícího nájemného, protože řádně nevypověděla smlouvu? Z mého

pohledu se zjištěné vady dají definovat jako skryté a tedy vymahatelné i po pánovy a právně smluvní vztah jsem měl jen

mezi mnou a pánem.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Vy můžete jakkoliv jednat (vymáhat náklady) pouze s osobou, se kterou jste měl uzavřenou smlouvu (tedy s pánem). Ten má

pak regresní nárok vůči tehdejší partnerce.
Nárok na nájemné vůči osobě spolužijící s nájemcem nemáte. Není povinna ani oprávněna vypovídat smlouvu.



Zajímal by mne postup v případě tzv. přímé adopce, kdy těhotná maminka se rozhodla své ještě nenarozené dítě po porodu

předat konkrétním rodičům tzv. adresný souhlas. Prosím, jaké jsou možnosti. Maminka se nechce účastnit soudního řízení a

rada by, aby o adopci se nevědělo na úřadech v místě jejího bydliště.
Děkuji, Viktorie

ODPOVĚĎ:
Osvojení je upraveno v § 67 a násl. zákona o rodině a v řízení o osvojení dítěte v § 181 a násl. občanského soudního

řádu. Ze zákona vyplývá, že rodiče jsou účastníkem řízení o osvojení, nicméně pokud dají souhlas k osvojení předem, aniž

mají vztah ke konkrétním osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem (každým) písemně před soudem

nebo před příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození

dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů. De

facto není možné, aby se o tom úřady nedozvěděly, protože těch 6 týdnů dítě nemůže být "bezprizorní".
Doporučuji se obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dítěte, s ohledem na jejich konkrétní zkušenosti se zajištěním

anonymity matky.




Ručila jsem kamarádce na půjčku, kterou však nesplácela. Poté byl celý dluh zesplatněn a já (stejně jako hlavní dlužník a

druhý ručitel) jsem obdržela dopis od bankovního ústavu, že částku je nutno k určitému datu celou uhradit. Ke splácení se

zavázal druhý ručitel, který dostal splátkový kalendář, ale který měl/má se splácením také zjevné problémy. Mně však již

více než 4 roky nepřišel žádný dopis ani soudní příkaz, na základě kterého bych měla dluh splácet já. Právník mi řekl, že

po uplynutí 4 let by po mně dluh již neměl být vymahatelný. Nevím však, zda mohu být vymazána ze seznamu ručitelů, či jak

dále postupovat. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčovou informace, zda byl již dluh splacen či nikoli. Pokud již splacen byl, zaniklo Vaše

ručitelství společně s tímto dluhem. V první řadě by proto bylo vhodné kontaktovat hlavního dlužníka, popř. druhého

ručitele či banku s dotazem, zda dluh dosud existuje.

Pokud byl dluh již splacen, můžete se u příslušné banky (popř. jiného subjektu, který provozuje seznam ručitelů) domáhat

svého vymazání ze seznamu ručitelů.

Pokud dluh dosud splacen nebyl, lze uvažovat o tom, že nárok banky domáhat se na Vás jeho zaplacení byl již promlčen. Na

tomto základě byste se mohla rovněž domáhat svého výmazu ze seznamu ručitelů. K tomuto závěru by však bylo zapotřebí znát

podrobnosti celého případu.




přibližně před rokem jsme žádali o výhodné refinancování hypotéky a bylo nám zamítnuto z důvodu neoprávněného zápisu v

nebankovním registru dlužníků od Multiservisu (vše máme doloženo a máme i vyjádření z druhé strany, že pochybení bylo na

jejich straně). Tím, že jsme nemohli refinancovat, tak jsme museli zůstat u současné hypotéky s nevýhodnou sazbou 4,79%

(u refinancované hypotéky by byla sazba cca 3%).Udělala jsem propočet škody a za 3 roky, po které máme fixaci

přicházímepřibližně o 70 000 Kč. A já bych tyto peníze chtěla získat zpět - nebo aspoň jejich část jako škodu vzniklou

chybným jednáním Multiservisu. Myslíte,že je nějaká šance získat peníze zpět? Má vůbec cenu pouštět se do tohoto sporu?

Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu jsou protiprávní úkon nebo škodní událost, škoda (ušlý zisk), příčinná

souvislost mezi porušením a škodou a zavinění (alespoň nedbalost). Všechny předpoklady kromě zavinění (to se předpokládá,

škůdce se však může vyvinit) musí prokazovat žalobce (osoba podávající žalobu). Na něm leží tzv. důkazní břemeno.
Ve vašem případě vám ušel určitý zisk, který musí spočívat v tom, že nedošlo k rozmnožení majetku, které jste mohli

důvodně a doložitelným způsobem očekávat se zřetelem k obvyklému stavu a chodu věcí. Domnívám se, že tato skutečnost se

bude dokazovat obtížně. Přeci jen u hypotéky nemůžete dopředu očekávat vlastní zisky. Přesto se můžete obrátit na

advokáta, který by vám mohl více poradit, popř. věc převzít. Někteří poskytují takovou předběžnou pomoc nebo radu zdarma.




Ve zkušební lhůtě jsem se octla na nemocenské a došel mi od ředitele školy dopis o rozvázání prac. poměru, "par. 66 z.č.

262/2006Sb. zak. ze dnem doruceni se zrusuje prac.pomer ve zkusebni lhute."
je to v pořádku? Nástup - pozice vychovatelky na středošk. domově mládeže: 29.8. 2011, nástup na nemocenskou: 21.9.2011,
nemocenská zaslána zaměstnavateli poštou doporučeně: 23.9.2011, převzetí rekomanda - rozvázání prac. poměru: 12.10. 2011.

V praci jsem nemela zadny problem, nebyla jsem na nic upozornena, ze nevykonavam, nebo vykonavam nedostatecne. Prace me

bavila. Pracovala jsem vzdy s dalsi kolegyni, ktera byla toho svedkem, mely jsme s vedoucim i spolecne porady, kde nic

zavazneho na moji osobu nebylo vzneseno. Prijata jsem byla na doporuceni jedne ze zamestnankyn.
- nedodala jsem u nástupu diplom se sdělením (a s omluvou), že kvůli sociální situaci/opakovanému stěhování jsem diplom

nedohledala, asi ztracen, a že obstarám opis. Do té doby jsem sehnala z posl. zaměstnání kopii a dodala.
opis mi došel poštou: 12.10.2011
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Podle § 66/1 zákoníku práce nemůže zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních

dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance (tato úprava platí v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013).

Ve Vašem případě je proto klíčové, zda jste dne 21. 9. 2011, kdy jste nastoupila na nemocenskou, ještě odpracovala směnu

či zda jste již tento den v práci nebyla.

a)    Pokud jste ještě dne 21. 9. 2011 pracovala, začala Vaše dočasná pracovní neschopnost až následujícím dnem, tedy

22. 9. Od tohoto data je nutné počítat lhůtu 21 kalendářních dnů, která končí dne 12. 10. 2011. To znamená, že ještě dne

12. 10. s Vámi zaměstnavatel nemohl rozvázat pracovní poměr ve zkušební době. Pokud tedy nastala tato situace, bylo

rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nezákonné a Váš pracovní poměr nadále trvá. Lze Vám doporučit zaslat

zaměstnavateli dopis (jehož jednu kopii si ponecháte), ve kterém vysvětlíte, proč považujete zrušení pracovního poměru z

jeho strany za nezákonné a v němž se budete domáhat přidělení práce. Tento dopis předejte zaměstnavateli osobně (za

přítomnosti svědka), přičemž přidělení práce se můžete domáhat v podstatě okamžitě, nebo jej zašlete poštou (doporučeně s

dodejkou).
b)    Pokud jste dne 21. 9. 2011 v práci už nebyla, počítá se lhůta 21 kalendářních dnů již od tohoto data a její konec

tak připadá na den 11. 10. 2011. Pokud Vám zaměstnavatel doručil písemné rozvázání pracovního poměru až dne následujícího

(tedy 12. 10.), jednal již v souladu se zákonem a Váš pracovní poměr tímto dnem skončil.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že přestože § 66/2 zákoníku práce uvádí, že písemné oznámení o zrušení

pracovního poměru má být doručeno zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, nepostupoval Váš

zaměstnavatel nezákonně, pokud ve svém dopise uvedl, že pracovní poměr se rozvazuje již dnem jeho doručení.




Přítelkyni bylo vykradeno služební vozidlo. Pokud přítelkyně škodu nezavinila (vykradení zamčeného vozidla nepokládám za úmyslné zavinění), nemusí hradit škodu zaměstnavateli? Předměty neměla písemně svěřené. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dá se to tak říci. Pokud neměla předměty písemně svěřená, musí zaměstnavatel prokázat, že ke škodě došlo v důsledku porušení nebo zanedbání

nějaké povinnosti Vaší přítelkyní. Pokud prokáže, že škoda vznikla jako příčinný následek chybného jednání Vaší

přítelkyně je oprávněn po ní škodu vymáhat.
Lze Vám pouze doporučit, aby přítelkyně vyžadovala po zaměstnavateli prokázání splnění obecných podmínek odpovědnosti za

škodu podle zákoníku práce (tedy jaké jednání přítelkyně bylo závadné, z jakého důvodu a zda toto jednání vedlo ke vzniku

škody). Pakliže zaměstnavatel toto nezpochybnitelně neprokáže, pak Vaše přítelkyně nemusí hradit nic.



jsem majitelkou nemovitosti (penzionu) v centru obce. Tato nemovitost bezprostředně (jen přes 1,5m široký obecní chodník)

sousedí s rušnou komunikací, která je ve správě Jihomoravského kraje (Správy a údržby silnic). Vzhledem k intenzivnímu

provozu na komunikaci dochází k silnému znečišťování fasády nemovitosti a k vysoké prašnosti. SÚS provádí úklid posypu po

zimním období, tedy jednou ročně. Obec odmítá provádět jakýkoli úklid komunikace s odůvodněním, že komunikace není v její

správě. Ani hygienická stanice údajně nemůže v této věci nijak zasáhnout. Tyto nehygienické podmínky mě samozřejmě poškozují v podnikání. Prosím o radu - je nějaký způsob, jak se domoci alespoň občasného úklidu komunikace?
Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o komunikaci "státní", tedy ve vlastnictví státu, musíte se obrátit na ministerstvo dopravy, s tím, že je

třeba zajistit správu komunikaci v kratších časových odstupech, tak aby Vám nevznikala škoda. Případnou škodu doporučuji

orientačně vyčíslit (např. nutností častějšího oprav fasády x cena jedné opravy).
Pokud je prašnost vysoká, doporučuji obrátit se na nadřízenou hygienickou stanici k té, kterou jste oslovila (příp.

ministerstvo zdravotnictví).

Můžete urgovat i obec - a to nikoliv v titulu vlastnických povinností, ale z povinnosti dbát o správu obce a spokojenost

jejích občanů (tak jak to má určeno z zák. č. 128/2000 Sb.)



Uzavřeli jsme 28.12.2007 s manželkou dle § 51 Občanského zákoníka Smlouvu o dílo na výstavbu RD se spol.Credit invest se

sídlem v Českých Budějovicích,zastoupenou p.Bc.Krčmou.Po zaplacení zálohové faktury k zahájení výstavby RD ve výši

103.031 Kč na vyřízení stav.povolení a projektové dokumentace nám bylo vše dodáno, avšak ostatní termíny výstavby se

neplnily.Z tohoto důvodu jsme 13.10.2008 od smlouvy odstoupili Dohodou o zrušení smlouvy o dílo.Pan Krčma nám vyčíslil

zbylou částku 50.124 Kč vrátit do 15 dnů po podepsání této dohody.Po několika urgencích zaplatil v dubnu následujícího

roku částku 10000,-Kč,pak v roce 2010 zaplatil částku 20000,-Kč opět po urgencích.Zbylou částku 20124,-Kč doposud

neuhradil a na telefonáty a SMS od května t.r.nereaguje.Prosím o radu,co mohu v této situaci udělat,abych dostal své

peníze zpět a zda je ještě vůbec nějaká naděje. Děkujeme, manželé Novákovi


ODPOVĚĎ:
Ve své situaci si již přílišné naděje na vrácení dluhu dělat nemůžete. Jestliže se dlužník zavázal dne 13. 10. 2008 k

úhradě dlužné částky (která na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení), a to do 15 dnů, počala běžet promlčecí

lhůta 29. 10. 2008. Neboť nárok na vrácení bezdůvodného obohacení se dle § 107/1 Občanského zákoníku promlčuje po dvou

letech od chvíle, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (což ve Vašem

případě připadá již na 29. 10. 2008, neboť od samého počátku jste věděl, kdo je Vaším dlužníkem), promlčel se dluh dne

29. 10. 2010.

V současné chvíli Vám lze doporučit následující:
-    Pokusit se kontaktovat dlužníka a přimět ho k písemnému uznání svého dluhu (§ 558 Občanského zákoníku). Následkem

tohoto právního úkonu je počátek běhu nové (a to desetileté) promlčecí lhůty.
-    V souvislosti s uznáním dluhu můžete s dlužníkem také uzavřít dohodu o splátkách.
-    Můžete dlužníka rovněž zažalovat u soudu – v tomto případě záleží Váš úspěch v soudním řízení na tom, zda dlužník

vznese námitku promlčení či nikoli.




Babička darovala dům strejdovi a bydlí u něj jako doživotní věcné břemeno, neplatí nájem, jen energie. V domě se ale

vyskytla plíseň a houba, což je zvláště pro babičku životně nebezpečné a mělo by se rekonstruovat. Strejdovi se do

rekonstrukce nechce (je to hrozné, ale bohužel čeká, až už babička nebude mezi námi). Hledám pro babičku náhradní bydlení

a chtěla bych se zeptat, jestli je povinností vlastníka domu, aby během rekonstrukce, kdy babička jakož věcné břemeno

musí opustit byt, platil za babičku v náhradním bydlení nájem? Aspoň by rekonstrukci provedl rychle:-)
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Povinnost Vašeho strýce, jako vlastníka domu zatíženého věcným břemenem dožití, k úhradě nájemného za Vaši babičku po

dobu, po kterou nebude z důvodu rekonstrukce dům obývat, není v zákoně výslovně zakotvena. Primární povinnost Vašeho

strýce spočívá pouze ve strpění obývání svého domu Vaší babičkou.

Dle mého názoru by se však Vaše babička mohla po Vašem strýci domáhat úhrady vzniklých nákladů (především tedy nájemného)

zpětně a to z titulu náhrady škody. Jako škodu by mohla Vaše babička uplatnit veškerou majetkovou újmu, která jí v

souvislosti s nuceným dočasným přestěhováním vznikla.

Lze Vám proto doporučit seznámit svého strýce s výše naznačenou možností Vaší babičky a navrhnout mu, aby nájemné platil

za Vaší babičku již nyní (tuto dohodu je samozřejmě vhodné uzavřít mezi strýcem a babičkou písemně). V případě, že dohoda

se strýcem nebude možná, nezbude než se po ukončení rekonstrukce obrátit na soud s žalobou na náhradu škody.



Sestra na mne podala žalobu na vymáhání částky za opravy našeho společného domu.
Bydlím pro naše neshody řadu let jinde a věc mého zrušení vlastnictví domu již také leží delší dobu u soudu.
JAK BUDE POSTUPOVAT SOUD U ŽALOBY ZA OPRAVY?
JAK DLOUHO PLATÍ SESTŘINY DOKLADY O OPRAVÁCH ZPĚTNĚ?
BUDE SOUD PŘIHLÍŽET K TOMU, ŽE SE NAŠE VYPOŘÁDÁNÍ ŘEŠÍ u jiného soudu?
BUDU MUSET HRADIT OPRAVY NA DOMĚ, KDYŽ V NĚM NEBYDLÍM A BYDLET NEBUDU?
Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Dokud jste spoluvlasníkem, máte povinnost se na opravách domu podílet.
Tyto majetkové nároky Vaší sestry lze vymáhat nejdéle tři roky zpětně.
Rozhodnutí soudu je konstitutivní, tedy zakládá nový právní stav - neboli do rozhodnutí soudu o zrušení spoluvlastnictví

jste stále spolumajitelkou se všemi právy i povinnostmi.


_____________

Je možné žádat vrácení daru pokud byl dar obdarovaným již zcizen?

Je dárce oprávněn žádat vrácení daru pokud obdarovaný dar už nemá?

Kdy je dárce oprávněn žádat vrácení daru?

Před rokem mi zemřel otec.Dědic jsem já(syn) a byla by i moje zesnulá sestra-její podíl dědí její dcera K. Předmětem

dědictví je byt,kde rodiče žili(žijí)50 let. U dědického řízení jsme své podíly přenechali matce. Matka si k sobě vnučku

K. i s přítelem nastěhovala. Byt K. darovala. Věcné břemeno nebylo zřízeno. Bylo slíbeno, že tam matka dožije. K. měla

dluhy. Aby byt nebyl exekuován, převedla ho na svého švagra J. Pak začla K. matku urážet, krást jí peníze, věci atp. Vše

platí matka. Švagr Jirka poslal mé matce papír, aby se do 3 měsíců vystěhovala, že "porušuje dobré mravy",že jí náleží

pouze náhradní "přístřeší".Chtějí byt prodat a zbavit se tak dluhů. Můžou matku vystěhovat? Musí to určit soud? Jak má

vypadat náhradní byt? Lze požádat o obnovu dědického řízení s tím, že se K. chová zvlášť zavrženíhodným způsobem a že

neumožní mé matce dožití v bytě, jak bylo ústně slíbeno? Je nějaký nárok na úspěšnou obnovu řízení? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ.
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Obnova dědického řízení:
K obnově dědického řízení v tomto případě dojít nemůže. Dědické řízení bylo skončeno usnesením soudu o skončení dědického

řízení (resp. jeho právní mocí), jak nakládali jednotliví dědici se zděděným majetkem po tomto řízení je pouze jejich

soukromou věcí.

Dědické řízení může být obnoveno pouze v případě, že by se objevil nějaký majetek, který v rámci původního řízení nebyl

vypořádán (i v tomto případě by se však nové dědické řízení týkalo pouze tohoto nového majetku).

2/ Vystěhování Vaší matky z bytu:
Neboť došlo k převodu vlastnických práv k bytu a věcné břemeno dožití nebylo platně zřízeno, je švagr oprávněn požadovat,

aby se Vaše matka z bytu odstěhovala (z právního hlediska nesvědčí Vaší matce k bytu žádné oprávnění).

Tím, že Vaše matka v bytě bydlí však rozhodně dobré mravy neporušuje.

Neboť mezi Vaší matkou a švagrem (jako vlastníkem bytu) neexistuje nájemní vztah, nemá Vaše matka v případě vystěhování

bytu nárok na přístřeší ani na náhradní ubytování dle § 712 Občanského zákoníku.

Švagr však nemůže Vaší matku v žádném případě vystěhovat z bytu svépomocí. Pokud se Vaše matka rozhodne švagrovu výzvu

neuposlechnout a v bytě zůstat, bude švagr nucen podat na ní k soudu žalobu na vyklizení bytu. V rámci následného

soudního řízení by samozřejmě Vaše matka byla oprávněna uvést na svou obranu veškeré relevantní skutečnosti. Je možné, že

soud by následně švagrovi přikázal zajistit Vaší matce náhradní ubytování, nelze samozřejmě vyloučit ani situaci, kdy by

soud švagrovu žalobu na vyklizení bytu zamítl (jedná se však spíše o spekulaci).

V případě, že by švagr vystěhoval Vaší matku z bytu svépomocí (vyklidil například její věci či vyměnil zámek u dveří),

lze Vaší matce doporučit kontaktovat okamžitě Policii ČR a obrátit se zejména bez prodlení (tj. do jednoho až dvou dnů)

na místně příslušný obecní úřad. Zde se Vaše matka může dle § 5 Občanského zákoníku domáhat ochrany tzv. pokojného stavu.

Obecní úřad v této věci zahájí standardní správní řízení (které musí skončit do 30 dnů), jehož výsledkem může být příkaz

k obnově předešlého stavu. Před skončením tohoto řízení může samozřejmě obecní úřad švagrovi zásah do pokojného stavu

předběžně zakázat, tj. umožnit Vaší matce pokračovat v bydlení v bytě.

3/ Možnost obrany:
Vaší matce však lze v každém případě doporučit žádat na své vnučce vrácení daru dle § 630 Občanského zákoníku. Dle tohoto

ustanovení se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím

hrubě porušuje dobré mravy.

Za hrubé porušení dobrých mravů lze považovat buď jednorázové mimořádně intenzivní porušení „standardních mezilidských

vztahů“ (např. fyzické napadení) či dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů (např. dlouhodobé krádeže, urážky

apod.).

V případě, že dle názoru Vaší matky došlo ze strany její vnučky k hrubému porušení dobrých mravů, může se domáhat vrácení

daru. Toto lze učinit jednostranným právním úkonem (ideálně v písemné podobě, jehož jednu podepsanou kopii si Vaše matka

ponechá), v němž své vnučce oznámí, že pro hrubé porušení dobrých mravů (které v oznámení podrobně specifikuje) požaduje

vrácení daru. Okamžikem doručení této písemnosti vnučce dojde ke zrušení darovací smlouvy.

Jelikož v případě Vaší matky byl dar vnučkou v mezidobí zcizen ve prospěch švagra, nemůže být dar Vaší matce vrácen

„fyzicky“. V tomto případě bude tedy vnučka povinna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu (analogicky se zde

použijí ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 458 Občanského zákoníku). K tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze

dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004.

V souvislosti s vrácením daru je dobré vědět, že právo žádat vrácení daru se promlčuje ve standardní tříleté lhůtě. Tato

lhůta počíná běžet od jednorázového mimořádně intenzivního porušení „standardních mezilidských vztahů“ či od okamžiku,

kdy dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů nabylo již intenzity hrubého porušení dobrých mravů.

Pokud by vnučka nebyla ochotna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu, bylo by nutné tuto pohledávku vymáhat

soudní cestou a to jako bezdůvodné obohacení, tedy ve dvouleté promlčecí lhůtě.

Nasvědčuje-li majetková situace vnučky tomu, že by Vaší matce nebyla schopna peněžní ekvivalent hodnoty bytu vrátit, bylo

by možné použít výzvu k vrácení daru rovněž jako určitý nátlakový prostředek, s jehož pomocí by se Vaše matka mohla

domáhat převedení (tedy darování) bytu opět na svou osobu.



Jsme s manželkou v rozvodovém řízení. V dubnu 2011 jsem podal na na Okresní soud v Ostravě návrh na rozvod manželství z

důvodu vážných rozporů a především nevěry manželky. Manželka s návrhem na rozvod souhlasila a žádost rovněž podepsala. V

červnu jsme podepsali a zaslali na soud smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, rovněž oběma podepsanou.

Manželství trvá 4 rokem, nemáme společné děti a manželka od června 2011, čili již více než půl roku se mnou nebydlí ve

společné domácnosti a bydlí v mém bytě, který ji v rámci majetkového vypořádání přenechávám. Mělo by se tedy jednat o

nesporný rozvod.
Nyní manželka přišla s tím, že s rozvodem nesouhlasí, rozvést se nechce nebo chce rozvod odložit, a pravděpodobně chce,

aby se náš vztah znovu obnovil. Já trvám na rozvodu a nemám v úmyslu vztah obnovit. Rozvést se potřebuji i z důvodu

vypořádání majetku.
Může soud náš rozvod zrušit nebo odložit, pokud bude manželka u soudu prohlašovat, že s ním nyní nesouhlasí, přestože

návrh na rozvod manželství rovněž podepsala? Nebo soud již ke změně jejího názoru nebude přihlížet? Já s rozvodem stále

souhlasím. Děkuji, Samuel

ODPOVĚĎ:
Pokud soud zhodnotí, že došlo k nenapravitelnému rozvratu manželství přistoupí k rozvodu i přes odmítavé stanovisko

manželky. V situaci, kdy spolu nežijete, lze považovat za prokázané, že k rozvratu manželství došlo a jedná se o natolik

zásadní překážku, aby manželství bylo rozvedeno.




Děkuji za odpověď na dotaz, přesto nevím jak vzledem k situaci postupovat. Potvrzení, které jako otec musí na matrice podepsat není ale stále dostačující. Bude těžké takto nezodpovědného člověka

donutit, aby přiznal otcovství a pokud podepíše stále musí souhlasit a podepsat papíry, které budou potřebné až se dítě

narodí. Jakmile k tomu nedojde hrozí, že dítě nejen, že nebude mít potvrzeného otce v RL, nebude mít ani mé jméno, ale

bude mít ve všech dokumentech "neuvedeno". Pokud dojde na soud a dokazování otcovství já, jakožto matka dítěte budu muset

vše zaplatit a zpětně vymáhat, což pochopitelně není možné. Jak mám postupovat a co bude pro mne a dítě nejlepší?
Budu bydlet u rodičů, bojím se, že nebudu posuzována jako samostatná osoba, v případě když dítě v RL otce uvedeného mít

nebude. Když v RL uvedený otec bude, hrozí že si otec dítěte začne hrát na zodpovědného, možná i občas pošle nějaké

peníze na výživné, aby ukázal před soudy jak je "hodný", otočí to proti mojí osobě, bude chtít malé vídat, ale to já

nechci aby si dítě bral bez mého dohledu! Ale co se týká nějakých dávek nebudu mít na nic nárok, protože se příslušným

úřadům bude jistě zdát, že otec dítěte má přece kladný přístup a když občas něco pošle zase až v tak špatné situaci

nejsem. Chtěla zeptat na tento příspěvek: "PŘÍSPĚVEK NA VÝŽIVU A ÚHRADU NĚKTERÝCH NÁKLADŮ NEPROVDANÉ MATCE (dle

ustanovení § 95 zákona o rodině)", dle kterého je povinnen už teď pomáhat mi v době těhotenství a výdaji s ním spojené.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pro to, aby byl otec zapsán do rodného listu dítěte, je zapotřebí učinit souhlasné prohlášení o otcovství a také o jménu

dítěte na příslušném matričním úřadě. Pokud ale otec nebude ochoten své otcovství potvrdit, nezbude Vám nic jiného, než

podat žalobu ohledně určení otcovství u soudu příslušného podle místa bydliště dítěte. Otcovství se pak určí znaleckým

posudkem - srovnáním DNA dítěte a domnělého otce. Po určení otcovství soud rozhodne o tom, komu bude dítě svěřeno do péče

a stanoví druhému rodiči nejen výši výživného, ale vymezí také styk s dítětem. Pokud jsou služby advokáta mimo Vaše

finanční možnosti, můžete soud požádat o přidělení bezplatného advokáta. K žádosti o bezplatného advokáta přiložte

fomulář Prohlášení o majetkových poměrech, který bude k dispozici na podatelně soudu, kde budete žádost podávat. Pokud

Vám otec odmítne na péči o dítě finančně přispívat, budete muset také o Vámi uváděné příspěvky (příspěvek na výživu a na

úhradu nákladů neprovdané matce) žádat prostřednictvím soudu.



Je nutné svolení banky, která mi poskytla úvěr (ČMSS) ohledně zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti?

Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud nemovitost slouží jako zástava úvěru pro případ, kdy by nebyl splácen, nemusí banka nadále takovou zástavu

přijmout, neboť došlo ke zhoršení zástavy. Rozhodně tak banku kontaktujte a domluvte se přímo s ní.



____________
Je možné provozovat výherní hrací automat v budově obecního úřadu?

Na jakých místech nemůže být povoleno provozování výherních hracích automatů?

Nájemce restaurace v naší obci provozuje hostinskou činnost v nebytových prostorech, které má pronajaté od obce. Obec do

domu, kde je restaurace provozována, přemístila svůj úřad. Protože podle loterijního zákona (§ 17/11 Z.č. 202/1990) v

místech, kde je vykonávána státní správa, nesmí být provozovány výherní hrací automaty, musí provozovatel ukončit činnost

VHA, který je v restauraci umístěn. Tím pádem přichází o podíl na zisku z provozu VHA, který tvoří podstatnou část jeho

příjmů. Není možné, aby obec požádala o výjimku ze zákona, jestliže se úřední hodiny úřadu nekryjí s provozními hodinami

restaurace, kanceláře úřadu jsou umístěny v jiné části budovy s odlišným vchodem (pouze ve shodném čísle popisném)?

Děkuji, Oleg

ODPOVĚĎ:
Na začátek své odpovědi uvádím, že Vámi zmiňovaný § 17/11 loterijního zákona byl ke dni 31. 12. 2002 zrušen (stalo se tak

novelou č. 320/2002 Sb.) a jeho text byl přemístěn do § 50/5 loterijního zákona.

Dle tohoto ustanovení nesmí být provozování loterií a jiných podobných her (tedy i výherních hracích automatů) povoleno

ve školách, školských zařízeních, zařízeních sociální a zdravotní péče a v budovách, v nichž je vykonávána činnost

státních orgánů, orgánů veřejné správy nebo činnost registrovaných církví či náboženských společností, přičemž loterijní

zákon nedovoluje povolovat z tohoto zákazu jakékoli výjimky.

Dle mého názoru však není nájemce restaurace povinen odstranit výherní hrací automat okamžitě. Výše citovaný § 50/5

loterijního zákona totiž zakazuje povolení provozu výherních hracích automatů do budoucna (viz formulace „nesmí být

povoleno“), tzn. že se tento zákaz vztahuje pouze na udělování nových povolení (provoz výherních hracích automatů dle

stávajících povolení není tímto zákazem dotčen) a nájemce restaurace je oprávněn výherní hrací automat provozovat po

dobu, na kterou se vztahuje aktuální povolení. Pokud by se po uplynutí jeho platnosti rozhodl zažádat o povolení nové,

nemělo by mu být obcí uděleno.

Zažádat o výjimku ze zákona nájemce restaurace opravdu nemůže. Mohl by se pokusit iniciovat vydání obecně závazné

vyhlášky obce dle § 50/4 loterijního zákona, v níž by obec povolila provozování výherního hracího automatu v restauraci v

sídle obecního úřadu (popř. by stanovila, kdy zde může být výherní hrací automat provozován). Taková vyhláška by však

byla v případě přezkumu její zákonnosti s největší pravděpodobností shledána jako nezákonná a následně zrušena.



________
Jak je možné nakládat s majetkem po vydání exekučního příkazu?

Mohu být obecním úřadem nucen k hospodaření s majetkem v exekuci?

Vlastním lesní pozemky, na které byl v r. 2006 vydán příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovitosti. Příslušný městský

úřad (odbor životního prostředí a zemědělství) mi uložil opatření k nápravě spočívající v zalesnění a následném zajištění

porostní skupiny. Bráním se tím, že pozemky byly již oceněny (dražební vyhláška) a podle exekučního příkazu a podle & 44

exekučního řádu …nesmí povinný nakládat se svým majetkem… Podle mého stanoviska je protizákonné hodnotu těchto pozemků

měnit jakýmkoliv zásahem. Městský úřad však trvá na tom, že tyto skutečnosti nezbavují majitele povinnosti podle lesního

zákona. Děkuji předem za podání informace, jak mám postupovat, abych se nedostal do problémů. Děkuji, Ignác

ODPOVĚĎ:
Dle § 44a/1 exekučního řádu nesmí povinný (zde Vy) po doručení usnesení (o povolení exekuce) nakládat se svým majetkem.

Tento zákaz se však nevztahuje na běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a

především na udržování a správu tohoto majetku.

Dle mého názoru proto nelze zákaz nakládání s majetkem dle exekučního řádu (tzv. generální inhibitorium) chápat jako

nemožnost činit jakékoli právní úkony, které se tohoto majetku týkají. I přestože byl Váš pozemek již oceněn dražební

vyhláškou, jste stále jeho vlastníkem a tudíž jste povinen plnit veškeré povinnosti, které vlastníkovi lesních pozemků

ukládá zákon (mimo jiné tedy uposlechnout opatření k nápravě, které Vám městský úřad udělil).

V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat příslušného exekutora a seznámit ho s nastalou situací. Od exekutora si

vyžádejte souhlas se splněním opatření k nápravě (ideálně v písemné podobě) a dohodněte se s ním, zda bude mít zalesnění

a následné zajištění porostní skupiny vliv na cenu pozemku (mohlo by dojít i ke zvýšení hodnoty pozemku, což je jev

samozřejmě vítaný). Bude-li cena pozemku ovlivněna, je nutné dát vyhotovit novou dražební vyhlášku.



_____________
Jak se bránit proti zadržování občanského průkazu?

Jak se bránit proti zadržování platební karty?

S přítelem nebydlím skoro celý rok 2011 a jeho matka mu vzala kartu s výplatou a také občanský průkaz, nutí ho totiž aby

bydlet s ni. Nechce mu to dát. Hospodaří s jeho penězi a určila si i částku, kterou bude posílat na svou dceru. Ikdyž

bylo domluvené 3500 Kč, ona posílá jeho jménem 2000 Kč od záři 2011 do té doby posílala ještě méně, tolik kolik uznala za

vhodné. Posílala to pozdě nebo vůbec. Já jsem na neplacené péči o dítě do 7 let ze zdravotních důvodu dítěte, tudíž bez

finančních prostředků a ona to ví, tak dělá naschvály.Ještě bere v práci odočet na malou a nic jí z toho nedává ani z

ročního vyrovnání. Má čistý plat 23506Kč. Co v takové situaci dělat? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
V případě Vašeho přítele se nabízí poměrně radikální, ovšem účinné řešení – podejte na matku svého přítele trestní

oznámení (resp. bylo by lepší, pokud by trestní oznámení podal pouze Váš přítel). Zadržováním občanského průkazu a

platební karty se totiž matka Vašeho přítele s největší pravděpodobností dopustila trestného činu (např. trestného činu

krádeže či neoprávněného užívá ní cizí věci).

Pokud by matka Vašeho přítele na základě zahájeného trestního stíhání zadržovaný občanský průkaz a platební kartu vrátila

(popř. vrátila i finanční prostředky, které z účtu Vašeho přítele utratila), může Váš přítel vzít svůj souhlas s trestním

stíháním zpět (§ 163 trestního řádu). V takovém případě by došlo k ukončení trestního stíhání a matka Vašeho přítele by

již nebyla dále Policií vyšetřována.

Pokud by matka Vašeho přítele i přes zahájení trestního stíhání zadržovaný občanský průkaz a platební kartu nevydala,

může se Váš přítel (jako poškozený v trestním řízení) domáhat náhrady veškeré škody, která mu jednáním jeho matky vznikla

(tuto škodu je samozřejmě nutné vyčíslit a doložit).

Na závěr své odpovědi pouze podotýkám, že dle § 14/1 písm. b) zákona o občanských průkazech byl Váš přítel povinen

ohlásit odcizení svého občanského průkazu neprodleně kterémukoli obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, matričnímu

úřadu nebo Policii.



__________
Je účast na zahraničních internetových loteriích zakázána?

Mohu být pokutován, pokud se účastním zahraničních loterií na internetu?

Chtěl bych se v souvislosti s novelou loterijního zákona, která se kromě práv obcí k hazardním hrám zabývá i oblastí

internetového kurzového sázení, zeptat.
Jsem již několik let zákazníkem zahraniční internetové kanceláře (www.betfair.com). Dostavám se v souvislosti s novelou

výše jmenovaného zákona a tedy použiváním této služby mimo zákon a hrozí mi nějaké sankce?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle § 4/10 loterijního zákona (s účinností od 1. 1. 2012) je provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských

losů, účast na sázkách v zahraničí (při nichž jsou sázky placeny do zahraničí) a sbírka sázek pro sázkové hry provozované

v zahraničí nebo zprostředkování sázek na sázkové hry provozované v zahraničí zakázáno. Dle loterijního zákona může z

tohoto zákazu povolit výjimku pouze Ministerstvo financí.

Lze Vám tedy doporučit obrátit se na Ministerstvo financí s dotazem, zda byla společnosti Betfair výše uvedená výjimka

udělena (se stejným dotazem se můžete obrátit samozřejmě i na samotnou společnost Betfair).

Dle § 48/1 písm. c) loterijního zákona je finanční úřad oprávněn uložit pokutu (až do výše 10.000.000,- Kč):
-    právnické nebo fyzické osobě, která bez povolení Ministerstva financí provozuje nebo organizuje loterii, tombolu

nebo jinou podobnou hru, nebo ji provozuje v rozporu s loterijním zákonem
-    právnické nebo fyzické osobě, která poruší zákaz dle § 4/10 loterijního zákona (touto sankcí byste tedy mohl být

postižen i Vy, samozřejmě za předpokladu, že společnost Betfair od Ministerstva financí neobdržela potřebné povolení).



Po úmrtí i otce (únor 2011)nemáme s bratrem dobré vztahy. Bratr má v pronájmu rodinný hrob, ale urny s pozůstatky rodičů

doma. Marně požaduji, aby urny do hrobu, k tomuto účelu přizpůsobenému, uložil a nebo to umožnil mně. Abych mohl já (a

ostatní příbuzní) kdykoliv památku rodičů uctít.
Existuje řešení?
Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska se jedná o takřka neřešitelnou situaci, neboť zákon o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb.) neukládá

povinnost uložit zpopelněné lidské pozůstatky do hrobu či hrobky (je tedy možné přechovávat urnu i doma).

Není-li dohoda s bratrem možná, nezbývá Vám, než se obrátit na soud. V této souvislosti bylo však Nejvyšším soudem

judikováno (rozsudek sp. zn. Rc 3 Cz 70/81), že soudům nenáleží rozhodovat o návrzích domáhajících se vydání rozhodnutí,

jež se týká nakládání s ostatky pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob. Vzhledem ke stáří a nedostatečnému

odůvodnění tohoto rozsudku se však domnívám, že na něj dnes již nemusí být brán zřetel.

Rozhodnete-li se domáhat důstojného pohřbení svých rodičů soudní cestou, nabízí se Vám zejména tzv. žaloba na ochranu

osobnosti dle § 11 Občanského zákoníku, dle něhož má fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu soukromí (tedy i rodinného

života). Neboť by taková žaloba představovala poměrně složitou konstrukci, lze Vám rozhodně doporučit obrátit se na

advokáta. Úspěchu v soudním sporu by patrně napomohl i počet žalobců, tj. pokud byste se pohřbení pozůstatků svých rodičů

nedomáhal sám, ale společně s ostatními příbuznými. Dle § 13/1 Občanského zákoníku můžete v žalobě na ochranu osobnosti

zejména požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti, aby byly odstraněny

následky těchto zásahů, popř. aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ústní či písemná omluva, vyloučena není

ani finanční satisfakce).




Po úmrtí i otce (únor 2011)nemáme s bratrem dobré vztahy. Bratr má v pronájmu rodinný hrob, ale urny s pozůstatky rodičů

doma. Marně požaduji, aby urny do hrobu, k tomuto účelu přizpůsobenému, uložil a nebo to umožnil mně. Abych mohl já (a

ostatní příbuzní) kdykoliv památku rodičů uctít.
Existuje řešení?
Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska se jedná o takřka neřešitelnou situaci, neboť zákon o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb.) neukládá

povinnost uložit zpopelněné lidské pozůstatky do hrobu či hrobky (je tedy možné přechovávat urnu i doma).

Není-li dohoda s bratrem možná, nezbývá Vám, než se obrátit na soud. V této souvislosti bylo však Nejvyšším soudem

judikováno (rozsudek sp. zn. Rc 3 Cz 70/81), že soudům nenáleží rozhodovat o návrzích domáhajících se vydání rozhodnutí,

jež se týká nakládání s ostatky pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob. Vzhledem ke stáří a nedostatečnému

odůvodnění tohoto rozsudku se však domnívám, že na něj dnes již nemusí být brán zřetel.

Rozhodnete-li se domáhat důstojného pohřbení svých rodičů soudní cestou, nabízí se Vám zejména tzv. žaloba na ochranu

osobnosti dle § 11 Občanského zákoníku, dle něhož má fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu soukromí (tedy i rodinného

života). Neboť by taková žaloba představovala poměrně složitou konstrukci, lze Vám rozhodně doporučit obrátit se na

advokáta. Úspěchu v soudním sporu by patrně napomohl i počet žalobců, tj. pokud byste se pohřbení pozůstatků svých rodičů

nedomáhal sám, ale společně s ostatními příbuznými. Dle § 13/1 Občanského zákoníku můžete v žalobě na ochranu osobnosti

zejména požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti, aby byly odstraněny

následky těchto zásahů, popř. aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ústní či písemná omluva, vyloučena není

ani finanční satisfakce).



Můj syn žije s družkou a její malou dcerou ve společné domácnosti. Syn je OSVČ, v DAP 2010 si slevu na dceru družky

neuplatnil. V květnu min.roku se dozvěděl, že si ji může uplatnit, protože se jedná o vyživované dítě. Družka si ji

uplatnit nemohla, protože je na mateřské dovolené s druhým dítětem. Na finančním úřadu mu poradili, aby si podal

dodatečné daň. přiznání a v něm tuto slevu uplatnil. Dodatečné DAP podal 27.5.2011 a čekal, že bude fin.úřadem vyzván k

vysvětlení, protože dcera družky má jiné příjmení. Ale vyzván nebyl a do měsíce mu tato sleva byla fin.úřadem vyplacena.

Před týdnem, tedy 10.1.2012, mu volala paní z fin.úřadu s dotazem, jestli je toto dítě jeho vlastní. A pokud ne, tak na

to nemá nárok a peníze musí vrátit. Vysvětlil, že je jeho vyživovanou osobou. Nakonec mu sdělila, že nárok nemá proto, že

nejsou s družkou manželé. Můj syn se bránil, že v poučení k sestavení DAP tato podmínka není uvedena a byl přesvědčen, že

když mu tuto slevu fin.úřad vrátil, tak na to má nárok a on peníze přijal v dobré víře. Paní z fin.úřadu se rozčilovala,

že nemá čas na to, aby každou slevu prověřovala... Můj dotaz zní: Musí syn podat další dodatečné přiznání a peníze

vrátit? Děkují, Karla

ODPOVĚĎ:
Váš syn je v tomto případě skutečně povinen uhrazenou slevu na dani finančnímu úřadu vrátit.

Dle § 35c/6 zákona o daních z příjmů se (pro účely nároku na daňové zvýhodnění) považuje za vyživované dítě poplatníka

(Vašeho syna) pouze:
- vlastní dítě poplatníka,
- dítě osvojené poplatníkem,
- dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (dle rozhodnutí příslušného orgánu),
- dítě druhého z manželů a
- vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že skutečně není možné uplatnit slevu na dani na dítě druha/družky, které není zároveň

vlastním dítětem poplatníka.

I přesto, že v poučení k sestavení daňového přiznání tyto podrobnosti uvedeny nebyly a Váš syn tak od finančního úřadu

přijal slevu na dani v domnění, že mu skutečně náleží, nemůže jeho námitka tzv. dobré víry obstát, neboť neexistence

svého nároku na uplatnění této slevy si musel být vědom vzhledem ke své znalosti zákona o daních z příjmů (resp. své

předpokládané znalosti tohoto zákona dle zásady „Neznalost zákona neomlouvá“).



___________
Práva obviněného v trestním řízení pro trestný čin nebezpečného vyhrožování.

Jak se bránit v trestním stíhání pro trestný čin nebezpečného vyhrožování?

Jsem rozvedená, bydlíme v RD, soužití neúnosné. Dcera byla svěřena do péče manžela, od roku 2008, trpím tím.
5.8.2011 došlo k incidentu mezi námi, já jim vyhrožovala zabitím, sobě, jim, tchyni, tchánovi, je na mě vyvíjen neustálý

nátlak s bydlením ad. Byla jsem zoufalá, tak jsem začala bušit do dveří, prokopla jsem je. Exmanžel zavolal polici,

vypověděl, že má obavy o život osob za dveřmi, dcera učinila také výpověď. Jsem obviněna z "nebezpečné vyhrožování par.

353, odst.1, 2, písmeno b". Odvezli mne na psychiatrii, prý jsem zdravá. Trpím jen ztrátou dcery. Bude prý řízení, napřed

zkrácené, pak soud. Jak se mám zachovat a bránit? Mám zaplatit dveře? Nemáme vypořádané SJM. Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Určitou obranu Vám lze v trestním řízení rozhodně doporučit. Dle § 33/1 trestního řádu máte právo vyjádřit se ke všem

skutečnostem (které se Vám kladou za vinu) a k důkazům o nich. Dále jste oprávněna uvádět okolnosti a důkazy sloužící k

Vaší obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. V průběhu trestního řízení nejste povinna vypovídat,

tj. nikdo Vás k výpovědi nemůže nutit, lze Vám však doporučit při výsleších spolupracovat.

Dále máte právo si zvolit obhájce z řad advokátů. Pokud soudu osvědčíte, že Vaše finanční poměry Vám neumožňují hradit si

advokáta, může Vám být advokát soudem přidělen bezplatně (popř. za sníženou odměnu) dle § 33/2 trestního řádu. S tímto

advokátem máte právo se radit a to i během úkonů orgánů činných v trestním řízení (např. tedy můžete požadovat, aby byl

Váš advokát přítomen při všech výsleších).

Vašemu postavení v trestním řízení by patrně prospělo, kdybyste na své náklady uhradila opravu dveří.

Jako důkaz, hovořící ve Váš prospěch, by bylo možné nechat si vypracovat znalecký posudek z oboru psychologie, s jehož

pomocí by bylo možné prokázat příčiny celého konfliktu. Tuto otázku však doporučuji konzultovat s Vaším advokátem.

Na Váš případ se rovněž vztahuje § 163 trestního řádu, tzn. že trestní stíhání může být vedeno pouze se souhlasem

poškozených, tj. Vaší dcery, bývalého manžela a tchýně. Trestní řízení by mohlo být částečně zastaveno, pokud by Váš

bývalý manžel a Vaše tchýně vzali svůj souhlas s trestním stíháním zpět. Trestní stíhání by pak bylo proti Vám vedeno

pouze ve věci Vaší dcery. Je možné Vám proto doporučit pokusit se se svým bývalým manželem a tchýní domluvit na stažení

jejich souhlasů s trestním stíháním.

Pokud je proti Vám vedeno trestní stíhání pro trestný čin nebezpečného vyhrožování dle § 353/2 písm. b), hrozí Vám trest

odnětí svobody až na 3 roky nebo zákaz činnosti. Dle mého názoru lze však očekávat, že soud Vám udělí trest podstatně

nižší, pravděpodobně pouze podmíněný. Na výši trestní sazby by mohl mít vliv Vámi předložený znalecký posudek z oboru

psychologie (viz výše), kterým byste mohla prokázat, že celý incident byl v podstatě důsledkem Vašeho dlouhodobého

citového strádání.



Před rokem koupila matka byt v osobním vlastnictví. Nyní jsme zjistili, že vlastníme na dvou pozemcích ze tří pod domem

dvakrát tak větší podíl než ostatní.
A naopak jeden majitel na těchto pozemcích podíl nevlastní. Matka koupila byt na parcele 281/3 a podíl 559/39082 na

společných prostorech na pozemku 281/3.Dále podíl 559/39082 na parcele 281/3. Dále ten větší podíl 1185/39082 na

dotyčných parcelách 281/12 a 281/13 označených jako ostatní plocha.
Prosím o radu co s tím?Nemůže ty podíly od nás koupit? Děkuji, Matouš

ODPOVĚĎ:
Pokud k takové situaci došlo a skutečnosti jsou vyznačeny v KN, můžete je převést; obzvlášť, když jeden majitel na těchto

pozemcích podíl nevlastní.




uzavřela jsem ústní dohodu o provedení stavebních prací s jistou firmou.Po zaplacení zálohy firma pracovala v naprostém

pořádku.Ke konci stavby jsem zaplatila zbylou částku a již se nikdo neobjevil.Na telefony nereagují,nebo slíbí že dojedou

a nic.Chci se zeptat jak postupovat? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
musím v první řadě konstatovat, že uzavření jakékoli smlouvy na stavební práce ústní formou je krajně neprozřetelné. Ve

Vaší současné situaci je nutné si ujasnit, jak chcete dále postupovat, resp. zda stále trváte na dokončení stavebních

prací. Pokud byste na dokončení prací trvala, lze doporučit zaslat firmě písemnou výzvu ke splnění jejího závazku, ve

které upozorníte na skutečnost, že přestože jste svůj závazek (tedy zaplacení ceny díla) splnila, firma se nachází se

splněním svých povinností v prodlení; v této výzvě by patrně neškodilo rovněž podotknout, že jste připravena svá práva

vymáhat i soudní cestou. Pokud byste se rozhodla smluvní vztah s touto firmou ukončit, můžete od smlouvy odstoupit.

Odstoupení od smlouvy můžete provést nejlépe zasláním dopisu, v němž uvedete, že od sjednaného závazku odstupujete.

Jelikož jste již zaplatila celou cenu díla, můžete firmu zároveň vyzvat, aby Vám vrátila poměrnou část ceny, která

odpovídá hodnotě materiálu a prací, které firma nedodala; pokud firma na místě stavby uskladnila stavební materiál,

vyzvěte ji, aby si tento odvezla, popř. můžete firmu současně upozornit na to, že na tento materiál uplatňujete

zadržovací právo a že jí materiál nevydáte, dokud Vám nevrátí poměrnou část zaplacené ceny.
Pokud byste se rozhodla řešit situaci soudní cestou, můžete podat žalobu na splnění smlouvy, v níž se budete domáhat

toho, aby firma dokončila stavební práce dle ústní smlouvy nebo žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení, v níž se budete

dožadovat vrácení poměrné části ceny díla (tato žaloba přichází v úvahu v případě, že od smlouvy odstoupíte). V obou

případech bude Vaše postavení poměrně nesnadné – vzhledem k tomu, že smlouva byla sjednána pouze ústně, musíte si opatřit

maximum jiných důkazů, kterými prokážete rozsah prací, na kterém jste se s firmou dohodla (například svědeckou výpovědí

Vašich sousedů, pokud mají o rozsahu prací povědomí) a skutečnost, že cenu díla jste již zaplatila (to lze prokázat

především zaplacenými fakturami či jinými stvrzenkami či výpisem z Vašeho účtu).



Prosím o radu. Jsem 7 let rozvedená, manželství trvalo 22let. Během manželství jsme založili rodinnou firmu, manžel si

našel novou známost, odstříhl mě od všeho s tím že mám dvě zdravé ruce a živím se jak chci. Musela mi pomáhat moje 85

letá maminka, abych měla alespoň na chleba a léky. Před rozvodem bylo vypořádáno pouze bydlení, jinak nic. Stále máme

společné pozemky na kterých on hospodaří měsíční příjem má 150 tis., já nemám dost peněz abych se mohla dlouze soudit.

Jen prosím o radu co vše mohu vysoudit a jak začít je mi 55let ale mladý to nechci nechat nebot máme 3děti a ráda bych

jim pomohla.U rozvodu jsem jasně řekla že majetek není vypořádán. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Na Váš případ se vztahuje § 150 odst. 4 Občanského zákoníku:

(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho

zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle

stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako

vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly

obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům

společných.

Co se týče Vámi zmiňovaných pozemků, platí, že uplynutím 3 let od zániku společného jmění manželů jste se s bývalým

manželem stali podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí, přičemž každému připadá polovina.

Klíčovou otázkou samozřejmě zůstává, jak hodláte se svým 50 % podílem na výše uvedených pozemcích naložit. Obecně se

nabízí 3 varianty řešení:
1/ Ponechat současný stav – v tomto případě by bylo nutné se s bývalým manželem dohodnout, jakým způsobem budete na své

polovině pozemků hospodařit, popř. jakým jiným způsobem s ní hodláte naložit, bylo by též možné ponechat bývalému

manželovi pozemky v užívání s tím, že Vám za toto bude platit určitou částku (vyloučeno není ani uzavření nájemní

smlouvy). Vzhledem ke špatným vztahům s bývalým manželem však nepředpokládám, že by byla taková dohoda možná.
2/ Svůj podíl pozemků prodat – v tomto případě má bývalý manžel předkupní právo a svůj podíl byste mu musela přednostně

nabídnout.
3/ Zrušit podílové spoluvlastnictví – v tomto případě je Vaší povinností nejdříve iniciovat dohodu o zrušení a vypořádání

podílového spoluvlastnictví s bývalým manželem (dohoda musí být písemná); nedojde-li k dohodě, můžete se obrátit na soud

s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž můžete žádat, aby soud pozemky a) přikázal Vám

nebo bývalému manželovi za náhradu, b) pozemky rozdělil nebo c) pozemky v dražbě prodal a výtěžek mezi vás rozdělil.

V případě soudního sporu můžete patrně počítat s tím, že bývalý manžel na Vás bude požadovat úhradu poměrné části výdajů,

které mu při obhospodařování pozemků vznikly (může se jednat například též o daň z nemovitostí).



Teď v červnu budu 3 roky rozvedená, s ex-manželem jsme sepsali smlouvu o vypořádání majetku, včetně vypořádání společných

závazku. Bohužel se nám do dnešního dne nepodařilo vypořádat nemovitost. Teď mi přišel exekuční příkaz na společnou

nevypořádanou nemovitost. Dluh je výlučně mého bývalého manžela, přesto jsem i já vedena jako povinná. Ex-manžel v

uvedené nemovitosti už více než 3roky nebydlí. Přesto že dluh je pouze mého ex-manžela, postihnut je i můj majetek

(zároveň dlužná částka je nízká a není zdaleka přiměřená k ceně nemovitosti). A bohužel jsem měla rozjednaný prodej

nemovitosti, z kterého z důvodu exekuce sešlo a tím mi bylo znemožněno dokončit vypořádání SJM.
Mohu se nějak bránit? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Na začátek mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na skutečnost, že uplynutím 3 let od zániku manželství nastupuje

ohledně dosud nevypořádaného SJM zákonná domněnka vypořádání, která v případě nemovitosti stanoví, že se bývalí manželé

stávají podílovými spoluvlastníky takové nemovitosti, přičemž jejich podíly jsou stejné. V současné chvíli nebo v

nejbližších dnech tedy Vaše SJM definitivně zanikne a Vy nabudete polovinu předmětné nemovitosti.

Ve Vašem případě je nezbytné znát okolnosti vzniku dluhu, pro který Vám byl exekuční příkaz doručen. V případě, že tento

dluh vznikl za trvání manželství, odpovídají za něj oba manželé společně a nerozdílně a to bez ohledu na skutečnost, že

manželství v mezidobí zaniklo, neboť závazek, jakožto součást bývalého SJM lze exekučně uspokojit na veškerém majetku,

který SJM tvořil.

V případě, že se však předmětný závazek týká majetku, který náleží výhradně bývalému manželovi (tedy majetku, který nebyl

součástí SJM) nebo pokud rozsah tohoto závazku přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a bývalý manžel tento

závazek převzal bez Vašeho souhlasu, tento závazek se součástí SJM nestal a náleží výhradně bývalému manželovi. V takovém

případě by bylo možné domáhat se u soudu tzv. vylučovací žalobou vyřazení Vaší části nemovitosti z exekuce.
Lze samozřejmě doporučit komunikovat s exekutorem, upozornit ho na zjevný nepoměr mezi hodnotou nemovitosti a výší

uspokojovaného závazku a nabídnout mu např. jiný majetek. Výše uvedenou vylučovací žalobu můžete samozřejmě použít ve

všech případech, kdy by exekutor hodlal postihnout Váš výlučný majetek (tedy především ten, který jste nabyla po zániku

manželství. Zavázal-li se bývalý manžel k úhradě závazků, jak píšete ve svém dotazu, bylo by možné na něm po případné

exekuci požadovat její nahrazení.




16. 4. jsem cestoval vlakem a při nástupu jsem pomáhal ženě s kočárkem do vlaku a uklouzl jsem mezi nástupiště a

vlak,způsobem,že se svými 110kg jsem se vlezl mezi vlak a nástupiště tak,že jsem nohou stál v kolejišti a zadek měl na

nástupišti.(Nutno podotknout, že mezera byla okolo 40cm mezi schodem vlaku a nástupištěm).Způsobil jsem si tím zranění,

rozsekl jsem si nohu na holeni a musel to jít ošetřit na pohotovost, i k lékaři.Z finančních důvodů – manželka je na

mateřské – si nemohu dovolit jít na nemocenskou,takže jsem si pouze vzal jeden den dovolené, abych mohl k lékaři na

převaz.Do teď to bolí a budu mít velkou jizvu na noze a nemohu ani sportovat.(Jízda na kolem, florbal, nohejbal).Vzniklou

újmu v podobě roztržených kalhot,platby za lékaře a den dovolené místo práce mi ČD odmítli uhradit,že to je vše normované

a že považují celou věc za uzavřenou.Vše mám písemně.Nějakou pojistku jako životní,úrazovou zvlášť nemám.Ptám se tedy,mám

v tomto případě nárok žádat nějaké odškodné, bolestné nebo něco podobného. A pokud ano, kam se obrátit a co dělat? Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině lze říci, že nárok na náhradu škody máte. Nepodařilo-li se Vám s ČD domluvit, nezbývá, než se obrátit na

soud s žalobou na náhradu škody (viz dále).
Podobným případem se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 2 Cz 19/77 ze dne 27. 6. 1977, který stanoví, že také škodu

vzniklou cestujícímu uklouznutím na schůdkách železničního vagónu lze posoudit jako škodu vyvolanou zvláštní povahou

provozu železnice, přičemž v daném případě byla škoda vyvolána zvláštní povahou provozu na železnici spočívající v tom,

že po ukončení jízdy musí cestující ve stanici vystoupit z vagónů po schůdkách, které samy o sobě i v souvislosti s

nástupištěm představují součást vybavení technického zařízení i konstrukční prvek.

Na Váš případ se vztahuje § 427 a násl. Občanského zákoníku (č. 40/1964 Sb.), stanovící, že fyzické a právnické osoby

provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu, přičemž tato odpovědnost je tzv.

objektivní, to znamená, že své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi,

které mají původ v provozu, což se týká právě Vašeho případu.

V žalobě na náhradu škody se můžete domáhat: 1/ náhrady způsobené škody na zdraví v podobě bolestného (způsobené zranění)

a ztížení společenského uplatnění (následky tohoto zranění), 2/ náhrady vzniklé škody na majetku (zničené oblečení) a 3/

náhrady vzniklé ztráty na výdělku.

V soudním sporu bude Vaše postavení, jakožto žalobce, vyžadovat značnou aktivitu – tíha důkazního břemene bude totiž

spočívat na Vás. Je tedy nutné opatřit si maximum možných důkazů – veškerá listinná potvrzení o škodě a jejích

následcích, případné svědecké výpovědi, popř. i fotodokumentace apod. § 428 Občanského zákoníku umožňuje ČD (jako

žalovanému) zprostit se odpovědnosti za škodu, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení

veškerého úsilí, které lze požadovat. Je také možné, že náhrada škody Vám nemusí být přiznána v plné výši z důvodu Vaší

spoluúčasti na jejím vzniku dle § 441 Občanského zákoníku (pokud by se ČD podařilo prokázat, že jste si měl vzhledem k

okolnostem počínat opatrněji).

Na závěr lze konstatovat, že existence či neexistence úrazové, životní či jiné pojistky nemá na Váš nárok na náhradu

škody žádný vliv.




Stojím před problémem, kterým je invalidní důchod. Dne 30. srpna 2010 jsem obdržela od zaměstnavatele výpověď dle § 52, písm. c) (z důvodu reorganizace, pro nadbytečnost) s tím, že po skončení pracovního poměru bych měla obdržet 3 odstupné platy.
V září a v říjnu mi běžela dvouměsíční výpovědní lhůta.
Vzhledem k tomu, že jsem od 18. října 2010 nepřetržitě v pracovní neschopnosti (- chybělo mi odpracovat 9 dnů do ukončení

pracovního poměru), mám ještě nevyčerpáno 11 dnů řádné dovolené z loňského roku.
V letošním roce jsem byla na operaci, která mi nepomohla a můj zdravotní stav se zhoršil.
Při včerejší pravidelné kontrole mi moje ošetřující obvodní lékařka navrhla možnost odchodu do částečného invalidního

důchodu (invalidita druhého stupně). Paní doktorka mi dala čas na rozmyšlenou s tím, že mi podpůrčí doba 380 dní uplyne

dnem 1. 11. 2011 včetně. V říjnu mi bude 54 let – do starobního důchodu mám jít v 61 letech a 8 měsíců.
Zajímá mne, jak bych měla postupovat, abych nepřišla s nárokem na částečný invalidní důchod
o ty 3 odstupné platy, což bych byla nerada s ohledem na dlouhou dobu mého marodění a výši nynějšího malého příjmu.
Dále mne zajímá, jak moc mi poskytnutý invalidní důchod ovlivní výši starobního důchodu?
Vysvětlení: Máme ještě asi 6 let splácet poměrně vysoké půjčky, proto je to pro mne dost důležité zjištění.
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Nástupem do invalidního důchodu o své odstupné jistě nepřijdete. Ohledně vlivu invalidního důchodu na výši starobního

důchodu Vám doporučuji obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení a zeptat se přímo tam, protože postup pro

výpočet starobního důchodu je velmi složitý a je k němu potřeba hodně informací, takto všeobecně Vám nemohu s přesností

nic říci.



Podnikal jsem avšak nešlo to a zbyly dluhy vůči věřitelům i státu. Doslechl jsem se, že existuje promlčecí doba nebo jak

se to přesně jmenuje, po které je dluh odepsán nebo jak bych to řekl.

Moje firma již neexistuje (byla to fyzická osoba) a někteří věřitelé dluh již odepsali a někteří podali exekuci na můj

majetek. Jenže já žádný majetek nyní už nemám a momentálně ani zaměstnání. Až budu zaměstnán asi mi budou strhávat

exekuci z platu. Ale jsem nyní invalidní a proto zaměstnán zatím asi v průběhu několika let nebudu. Dostávám podporu v

hmotné nouzi. Inv. důchod nemám, neměl jsem odpracovanou potřebnou dobu.

Chci se zeptat zda a po jak dlouhé době se exekuce/dluh promlčí a za jakých podmínek - např. že věřitel musí stále

vyvíjet nějaké kroky apod.

Mám dluhy u:
1) věřitelů (jako u firem, sro i fyz.) většinou za reklamu, která bohužel neměla ten správný účinek - proto také došlo ke

krachu
2) za jízdu s necvaklou jízdenkou (vyšplhalo se a exekuce je na 7tis.)
3) sociálky za sebe (zaměstnance jsem neměl)
4) zdravotní pojišťovny za sebe (zaměstnance jsem neměl)
5) finančního úřadu (doměření daně - za chybu účetního)

Mohu poprosit o krátkou odpověď ke každému uvedenému subjektu - zda promlčení dluhu ano/ne a pokud ano, doba promlčení a

za jakých podmínek? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
O promlčení obecně platí, že je to institut marného uplynutí lhůty, jejíž uplynutí vede k soudní nevymahatelnosti nároku.

Ve Vašem případě se vesměs jedná o nároky, jejichž promlčecí lhůta je tříletá. To znamená, že věřitel od doby, kdy poprvé

mohl svůj nárok uplatnit před soudem (pohledávka se stala splatnou, pojistné nebylo zaplaceno ve lhůtě apod.) nechal

marně uplynout 3 roky, návrh na soud nepodal a jeho pohledávka se promlčela - tudíž soud ji nemůže přiznat, ale to jenom

za předpokladu, že namítnete promlčení – tedy v případě soudního vymáhání sporu prohlásíte před soudem, že pohledávku

považujete za promlčenou. Dál se potom soud bude zabývat tím, zda opravdu k promlčení došlo či nikoliv. Pokud zjistí, že

ano, tak návrh žalobce zamítne. V případě závazků, které máte vůči státu bych nedoufala v to, že v budoucnosti budou

promlčené, tedy že je stát nebude vymáhat po dobu tří let.
K „promlčení exekuce“. Musím začít trošku obšírněji. Nárok žalovaný před soudem, je soudem nějakým způsobem přiznán. Od

doby právní moci rozsudku (nebo platebního rozkazu) je promlčecí lhůta na vymáhání prostřednictvím exekuce desetiletá.
Takže zda je nárok promlčený či nikoliv už musíte určit Vy podle doby, kdy mělo dojít k úhradě a odkdy bylo také možné

soudní vymáhání nároku.
Co se týče chyby účetního – pokud jste měl najatou komerční účetní firmu, můžete zkusit náhradu vzniklé škody získat

prostřednictvím soudu zpátky(tedy za předpokladu, že je chyba jednoznačně prokazatelná). Škodou je doměrek daně a sankce

od FÚ.



Máme uzavřenou smlouvu o dílo podle obchod.zákoníku §539 na násl.č.513/91 Sb.
Ve smlouvě je smluvní pokuta, kterou musí zhotovitel zaplatit, pokud dojde ke zpoždění dodání díla.(Hrubá stavba

rod.domku.)
Dílo bylo předáno o cca 3 měsíce později. Pokutu zhotovitel(stavební firma)nechce zaplatit, přesto, že jsme požadovali

jen 100tis.Kč ze skutečné vypočítané pokuty, která je 300tis.Kč. Překážky pro zpoždění nebyly. Prosíme o radu.Chceme

zaslat VÝZVU na zaplacení jen 100tis.Kč z pokuty, pokud zhotovitel zaplatí pokutu v námi požadovaném termínu. Pokud tak

neučiní, můžeme vymáhat soudně celou částku 300tis.Kč? Je to možné? A jakou cestou. Lze uplatnit Občanský soudní řád?

Poraďte co dělat.
Jak máme postupovat, když nám zadavatel zaslal fakturu na materiál. My ji zaplatili. Později zjistili, že množství

materiálu účtované je vyšší, než dodané. Upozornili jsme zhotovitele. Na konci díla měla být konečná faktura o nedodaný

materiál ponížena. Toto nebylo učiněno. My jsme mu fakturu vrátili a nezaplatili. Máme mu zaplatit na účet jen

částku,kterou mu dlužíme t.j. cca 10.000 Kč?
To je po odečtení částky za nedodaný a zaplacený materiál.Dohoda je s ním nemožná. Nekomunikuje. Další fakturu neposílá a

mi mu podle nás dlužíme cca.10tis.Kč.On nám dluží shora uvedenou pokutu za zpoždění dodání díla. Nechceme udělat chybu.

Děkujeme, Veronika

ODPOVĚĎ:
Po zhotoviteli vymáhejte celou smluvní pokutu. Doporučuji s celou věcí zajít za advokátem, který Vám sepíše předsoudní

výzvu a odešle ji zhotoviteli. Můžete to udělat i sami, ale papír s hlavičkou advokátní kanceláře bude mít zastrašující

účinek.
Na obchodněprávní vztahy se vztahuje občanský soudní řád
Co se týče nedodaného materiálu – doporučenou zásilkou oznamte dodavateli, že převzatého materiálu bylo tolik a tolik,

cena neodpovídá a buď požadujete dodání zbylého materiálu, nebo snížení ceny (záleží na tom, co chcete) do určitého data.

Zbytečně se s platbou neunáhlujte.




Dne 11. října 2010 jsem se dostavila na Magistrát města České Budějovice (důvod viz. příloha) a byla jsem zde
vyslechnuta jako svědek. Bylo mi vysvětleno, že mohu dát souhlas znalci nahlédnout do mé zdravotní dokumentace a tím by

mohla hrozit viníkovi nehody pokuta 25-50tis.Kč a zákaz řízení až na 2 roky, nebo souhlas nedám a bude se to vyšetřovat

jako přestupek s tím, že se pak můžu s viníkem mimo úřady domluvit na příp. náhradě.
Souhlas jsem tedy neposkytla, rozhodnutí o viníkovi nehody bylo tentýž den sepsáno pouze jako dopravní přestupek. S

viníkem jsem se ústně dohodla na peněžním vyrovnání za "zachráněný řidičský průkaz". (Pozn.: Veškerá náhrada na vozidle a

dalších movitých věcech se řeší přes pojišťovnu). Jenže podotýkám ústně dohodla - nemám v podstatě nic v ruce. Tak bych

se chtěla zeptat, jestli by v případě, že mi viník slíbené peníze nepošle, šlo ještě pozměnit mé rozhodnutí a také jaké

jsou zde lhůty. Rozhodnutí mělo formu Čestného prohlášení, ve kterém jsem jen zaškrtla jestli  dávám či nedávám souhlas k

nahlédnutí do mé zdrav. dokumentace + datum a podpis.
Předem děkuji za rychlou odpověď příp. radu jak takové odvolání napsat. Děkuji, Šárka

ODPOVĚĎ:
Trestněprávní cesta vymáhání náhrady škody je Vaším jednáním uzavřená, ale civilní je stále otevřená. Musela byste ale

podat žalobu za újmu na zdraví, prokázat, že vznikla v důsledku konání žalovaného a v jaké je výši. Případnou žalobu

musíte podat v dvouleté promlčecí lhůtě od doby, kdy došlo k újmě.




Druhý dotaz se týká parkování u pozemku. Mám barák vedle kterého je zahrada a obojí je u silnice. Naproti přes silnici je

škola. Pozemek u silnice před mým barákem a zahradou je obecní. Žádala jsem obec, abych si mohla zřídit před barákem i

zahradou živý plot, aby tam neparkovali auta, jelikož parkují buď přímo do plotu, který je na shození a vystavění nového

(což mám v plánu, ale ne za stávající situace, protože za tři roky bych padající plot řešila znova). Nebo parkují u

baráku, kde s každým odjezdem bahnem nahodí okna a omítku… Jistě chápete že mě to štve. Obec mi požadavek, pouze ústně

zamítla, s tím že lidi co vozí děti do školy někde parkovat musí… Jistě, ale před školou je pruh odpovídající šířce auta,

dlouhý cca 20 metrů, kde je ale zcela nečekaně vysazen živý plot. Tudíž logika tkví v tom, že u mě před zahradou bude

rozježděná hlína s odpadky které tam dotyční pohazují a plot padající na zahradu, protože někde přece maminky parkovat

musí, zatímco před školou, kde je k tomu ideální plocha, bude živý plot. Mám nějakou šanci toto vyřešit? Mohu požadovat

od obce finanční příspěvek na plot a omítku, když nereagují na zcela logické argumenty a návrhy? Ještě poznámka, sousedi

z obou stran se nikoho neptali a živé ploty na obecních pozemcích vysadili. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Bohužel, budete si muset poradit stejně jako Vaši sousedé. Cestu správního řízení bych Vám nedoporučovala, protože obec

nemá povinnost přistoupit na Vaši žádost a zbytečně by se na Vás a Váš záměr upozorňovalo. Budete akorát riskovat jediné,

a to, že obec Vám dá pokyn odstranit ten živý plot (a tak stejně by ho musel dát Vašim sousedům). Rozhodnutí o tom, že

byste plot udělat nesměla nemáte a ústní doporučení není nic závazného. Je mi líto, že Vám musím poradit takto, ale tahle

situace je spíš o lidské domluvě a vstřícnosti než o právním vymáhání nároků. A kde není dobré vůle, tam přichází a řadu

poněkud iracionální řešení.
Případnou náhradu škody za zničenou omítku byste soudní cestou vymáhat mohla, ale po majitelích těch vozů, po obci

nikoliv.



Rodiče se asi před dvěma lety rozvedli. Matka podala návrh na vyplacení - 1.200.000,-, což se dosud soudně nedořešilo

(rsp. nezačalo řešit), protože u matky byl podán návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům a matka ani její

právnička se za celou dobu projednávání nedostavily k soudu. Otec se na druhou stranu ani neměl k tomu, že by matce

takovouto částku vyplatil. Nyní byla matka zbavena způsobilosti k právním úkonům a otec se dostal do velkých finančních

potíží, což ho konečně donutilo přistoupit k prodeji nemovitosti a přilehlého pozemku. Je nyní vůbec možné (případ se

stále řeší, další stání má být asi za měsíc), aby otec prodal celý majetek a vyplatil matce (rsp. jejímu poručníkovi)

požadovanou částku? Pokud by toto možné bylo, může poručník nyní požadovat větší finanční obnos nebo např. půlku z ceny,

za kterou bude nakonec nemovitost prodána? Je tedy možné nyní na žádost otce ukončit soudní jednání a přistoupit k

mimosoudnímu vyrovnání - bude přitom zachován původní požadavek matky (1,2 mil.), nebo může vzniknout požadavek nový ze

strany poručníka a na jak dlouho se případně tato nová tahanice protáhne?
Předem Vám chci velmi poděkovat za odpověď. Děkuji, Pavla

ODPOVĚĎ:
Odpověď je jednoduchá – může se stát všechno z toho, o čem jste psala. Poručník může vymáhat finanční vyrovnání od Vašeho

otce, může navrhnout částku nebo může trvat na částce původní. Záleží na něm. Ze zákona je povinen správu majetku svého

poručence vykonávat s péčí řádného hospodáře, takže se nemůže nároku na finanční vyrovnání vzdát, protože jeho poručenec

o něj projevil zájem (a jak jsem pochopila, měl na něj i nárok). Pravděpodobně zůstane trvat na výši původní, tedy 1,2

mil.) a může se celá věc vyřešit i soudní cestou. Pokud máte o situaci zájem, doporučuji podrobný kontakt s poručníkem a

v případě jeho laxnosti řešit změnu osoby poručníka.


Společně s přítelem chceme koupit rodinný domek. V katastru bude zapsáno, že já vlastním cca 3/4 a přítel 1/4 (podle

vložených fin.prostředků). Rádi bychom se zajistili na stáří tak, abychom nemuseli v případě smrti jednoho z nás vyplácet

dědický podíl dětem z předchozích manželství nebo byli nuceni ke společnému užívání nebo byli nuceni k prodeji. Jejich

právo na dědictví po smrti jednoho z nás bychom však rádi zachovali. Dá se zřídit věcné bezplatné břemeno užívání na

celou nemovitost pro každého z nás na příslušný podíl nebo to řešit závětí každého z nás? Jak to udělat, aby děti obou

mohly s nemovitostí jakkoliv nakládat až po smrti nás obou? Jak to udělat, abychom si vzájemně zřídili věcné břemeno? Lze

to vůbec? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Řešení Vašeho případu jste v podstatě vystihla již ve svém dotazu:

1/ S Vaším přítelem si můžete vzájemně zřídit věcné břemeno k užívání té části nemovitosti, která bude majetkem druhého z

vás (tedy Vy udělíte svému příteli oprávnění k Vašim 3/4 a přítel udělí oprávnění Vám ke své 1/4). V tomto případě je

nutné přistoupit ke smlouvě velmi zodpovědně a vše řádně vyprecizovat. Zejména lze doporučit, abyste vzájemná věcná

břemena vtělili do dvou odlišných smluv, kdy v prvé budete figurovat jako oprávněná Vy a povinným bude Váš přítel a ve

druhé tomu bude naopak. Smlouvy je samozřejmě nutné vyhotovit písemně. Ve smlouvě je nezbytné co nejpřesněji vymezit,

jaká oprávnění (a tomu odpovídající povinnosti povinného) věcné břemeno zahrnuje – tedy např. oprávnění užívat celou část

nemovitosti povinného, včetně přilehlého pozemku, vnitřního vybavení, příjezdových cest, oprávnění k odběru energií (vše

samozřejmě dle konkrétní situace). Odpovídající povinnosti povinného lze rovněž rozdělit do skupin dle toho, zda se jedná

o povinnost něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Lze shrnout, že přesné vymezení rozsahu i způsobu výkonu

věcného břemene ve smlouvě je základním požadavkem vedle toho, aby byla přesně identifikována nemovitost věcným břemenem

dotčená a stejně tak i oprávněná osoba, jíž právo z věcného břemene svědčí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že věcné břemeno se zřizuje jeho zanesením do katastru nemovitostí a bezplatné

smluvní zřízení věcného břemene podléhá darovací dani.
2/ Vaši situaci lze rovněž řešit pomocí závěti, v níž odkážete svou část nemovitosti určitým dědicům, přičemž danou

nemovitost (resp. Vaši část této nemovitosti) zároveň zatížíte věcným břemenem, spočívajícím v oprávnění druhého z

partnerů k doživotnímu užívání a povinnosti dědiců takové užívání strpět (popř. se zdržet konkrétně vymezeného jednání,

např. zcizení nemovitosti během života oprávněného z věcného břemene). Rovněž v tomto případě lze doporučit maximální

přesnost při vymezování vzájemných práv a povinností oprávněného a povinného, specifikaci nemovitosti apod.






Otec mého syna (nebyli jsme oddáni) je ve výkonu trestu a ještě cca 5 let bude. Již ve vězení mu bylo vyměřeno výživné ve

výši 1.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že tam není práce, nepracuje, takže mi nic neposílá. Vůbec se o syna nezajímá (což jsem

ráda). Chtěla bych vědět, zda by měl výživné zaplatit zpětně za všechny roky až se vrátí z vězení. Zatím je syn svěřen do

mé péče bez možnosti styku s otcem. Ráda bych věděla, zda je možné zrušit otcovství, aby mohl syna adoptovat současný

přítel. Budeme se brát a máme spolu již dítě. Rádi bychom měli ucelenou rodinu z důvodu dobré výchovy , aby se syn

nemusel bát, že ho otec bude chtít nebo že mu ublíží, protože nám vyhrožoval zabitím. Někde jsem slyšela, že otcovství

bez jeho souhlasu zrušit nelze, ale když se otec nezajímá déle jak půl roku, tak můžu zažádat soud o to, aby měl zákaz

styku a mohl jí současný partner, se kterým se budeme brát, adoptovat. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz rozdělím pracovně na 3 části:
1/ Placení výživného:
Rozhodně nedoporučuji čekat s vymáháním výživného na dobu, kdy bude otec Vašeho syna propuštěn z výkonu trestu odnětí

svobody. V tomto případě by se totiž část plateb výživného mohla promlčet. Doporučuji Vám podat k soudu žalobu na

zaplacení dlužného výživného, v níž uvedete, na podkladě jakého rozsudku je otec Vašeho syna povinen platit výživné a v

jaké výši, vylíčíte rozhodné skutečnosti (tedy zejména fakt, že výživné nebylo hrazeno a že otec Vašeho syna se v

současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody) a navrhnete vydání platebního rozkazu, kterým soud uloží otci

Vašeho syna povinnost zaplatit dlužné výživné od chvíle kdy přestal platit do současnosti. Lze samozřejmě předpokládat,

že na podkladě tohoto platebního rozkazu otec Vašeho syna dlužné výživné neuhradí. Dalším krokem proto může být

přistoupení k soudnímu výkonu rozhodnutí či exekuci. Úspěch však nelze zaručit – vše se samozřejmě odvíjí od toho, zda má

otec Vašeho syna nějaký majetek, z něhož by mohla být Vaše pohledávka uspokojena.
2/ Zbavení rodičovské zodpovědnosti otce Vašeho syna:
Je možné, abyste se obrátila na soud s návrhem na zbavení rodičovské zodpovědnosti otce Vašeho syna (tato zodpovědnost

může být také pouze omezena či pozastavena), přičemž soud o této záležitosti může rozhodnout z úřední povinnosti. Tato

otázka přímo navazuje na otázku č. 3 – pokud by totiž došlo k osvojení Vašeho syna Vaším přítelem, byl by otec Vašeho

syna rodičovské zodpovědnosti zbaven automaticky.
3/ Osvojení syna Vaším přítelem:
K osvojení dítěte je potřeba souhlasu jeho rodičů. Z tohoto pravidla existuje výjimka, která umožňuje tento souhlas

nevyžadovat, pokud po dobu nejméně šesti měsíců rodič soustavně neprojevoval opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě

pravidelně nenavštěvoval (popř. mu neposlal ani dopis či pohlednici), neplnil pravidelně a dobrovolně vyživovací

povinnost k dítěti a neprojevuje snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohl

osobně ujmout péče o dítě. Dle toho, co ve svém dotazu píšete soudím, že tyto podmínky jsou splněny (samozřejmě v

případě, že tento stav trvá déle než 6 měsíců). Vašemu příteli proto nic nebrání v podání návrhu na osvojení Vašeho syna.





Majitel 110 let staré čtyřbytovky se rozhodl vyměnit dřevěná okna za plastová s tím, že náklady uhradí uživatelé formou

zvýšeného nájemného. Má na takový způsob modernizace svého majetku právo? Nebo toto lze řešit jiným způsobem? Děkuji,

Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí několik variant řešení.
Předně lze říci, že majitel bytovky (předpokládám, že je i pronajímatelem) není oprávněn kompenzovat náklady spojené s

výměnou oken jednostranným zvýšením nájemného. Je nutné mít na paměti, že výše nájemného je určena nájemní smlouvou a

musí s ní tedy zásadně souhlasit nájemce i pronajímatel (jiná situace by samozřejmě nastala, pokud by nájemní smlouva

stanovila pro provádění úprav bytu zvláštní podmínky, což však z dotazu nevyplývá).
Výměnu oken je ale možné uskutečnit jinými způsoby:
Zaprvé (začnu mírně zeširoka) je nutné vymezit, zda lze výměnu dřevěných oken za plastová podřadit pod pojem „drobné

opravy bytu“ (dle § 687/3 Občanského zákoníku), které hradí nájemce:
Těmito opravami jsou dle § 5 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. (ve vztahu k oknům) opravy jednotlivých částí oken a dveří a

jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií.
Je tedy možné uzavřít, že celková výměna oken nespadá do kategorie drobných oprav oken a nájemce je tedy nehradí, přičemž

nemůže být k těmto výkonům pronajímatelem ani nucen.
Výměna oken tak spadá do kategorie „stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě“ (dle § 695 Občanského zákoníku),

které je pronajímatel oprávněn provádět pouze se souhlasem nájemce, přičemž tento souhlas může nájemce odepřít jen z

vážných důvodů. Nutno ještě podotknout, že pokud pronajímatel provádí takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní

správy, je nájemce povinen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla

(což však v daném případě nepředpokládám).
Trvá-li tedy pronajímatel na výměně oken, musí nejdříve získat souhlas nájemců s takovou úpravou. Pokud nájemci odepřou

souhlas udělit, musí zároveň uvést, z jakého vážného důvodu se tak děje (za takový důvod by bylo možné pokládat například

zdravotní stav nájemců, který by se mohl vlivem stavebních prací zhoršit či přítomnost malých dětí, kterým zvýšená

prašnost při těchto pracích nesvědčí). Pokud nájemci naopak svůj souhlas udělí (lze doporučit, aby tak učinili písemně),

mohou na pronajímateli žádat za příslušné období, po které práce probíhaly, poměrné snížení nájemného z důvodu

podstatného nebo po delší dobu trvajícího zhoršení podmínek užívání bytu (§ 698/2 Občanského zákoníku).
Pokud se ale pronajímatel i nájemci shodnou na nutnosti výměny oken, je možné, aby spolu uzavřeli dohodu, jejíž podstatou

bude závazek nájemců přispět určitou částkou pronajímateli na tyto práce.