Roztříděné dotazy

Podle § 367 trestního zákoníku se s trestným činem krácení daně pojí pouze povinnost překazit takové jednání, což jste udělala. Takže co se týče Vaší trestní odpovědnosti, tak žádná nevznikla.

Krácení daně je jako trestný čin upraveno v § 240 trestního zákoníku. Pro promlčení trestní odpovědnosti je důležité určit v jaké míře se tento klient pokusil daň zkrátit. Pokud by se jednalo o škodu většího rozsahu podle § 240 odst. 1 trestního zákoníku, tedy 50.000,-, promlčí se trestní odpovědnost podle § 34 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku uplynutím 5 let od pokusu jednání; pokud byla potenciální škoda ve výši 500.000,- je promlčecí doba desetiletá.

Zda se klient dopustil pokusu trestného činu, dle mého názoru vůbec nemusíte pro potřeby svého sporu řešit. Pokud by v řízení vyplynulo, že existuje podezření z pokusu trestného činu krácení daně, soud dá podnět Policii ČR k zahájení vyšetřování věci. Pokud mohu doporučit, pokus zkrácení daně se na základě korespondence s Vámi stěží prokáže (muselo by se jednat o opravdu průkaznou korespondenci); takže je víceméně zbytečné na to aktivně upozorňovat. Pokud nemusíte použít pro svůj soud důkazy, které by tyto informace obsahovaly, doporučuji je nepoužít. Samozřejmě pokud z morálního hlediska sama vyloženě nechcete.


OBČAN-DLUHY
- Jak vysoký je lichevní úrok
- Jak vysoký úrok je již lichva?
- Maximální navýšení splátek kontokorentu

Měl jsem klasický účet u banky a k němu kontokorent. Byla tam podmínka, že musím kontokorent splatit alespoň na 1 den jednou za 6 měsíců. Zapomněl jsem na to, banka okamžitě kontokorentní úvěr zesplatnila. Měl jsem špatnou
doručovací adresu, dozvěděl jsem se o tom až po 2 měsících. V bance mi řekli, že musím dluh splatit okamžitě, jiná možnost není. Nechtěli se domluvit na splátkách, bohužel jsem celou částku neměl. Po dalších 2 měsících od zesplatnění, tedy celkem po 4 měsících banka pohledávku přenechala inkasní společnosti. V inkasní společnosti mi řekli, že je možnost splatit dluh v 16 splátkách po dobu 16 měsíců, bohužel s navýšením téměř 50%. Dluh byl 20.000 Kč a celkem za 16 měsíců zaplatím 29.000 Kč. Mohou být úroky a poplatky tak vysoké? Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Podle stávající judikatury lze za "lichevní" označit úrok (navýšení), které se pohybuje v rozmezí cca 66 - 70% ročně. Ve Vašem případě je navýšení 45% za 16 měsíců, tj. cca 34% za rok. Takové navýšení není navýšením lichevním. Takže v této výši být mohou.


OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné neplatit za údržbu výtahu v domě pokud ho nepoužívám
- Je povinnost platit za opravy výtahu který nevyužívám?

Bydlím 10 let v pronájmu v domě, kde je výtah. Bydlím v 1. patře a před deseti lety jsem na městském úřadě podepsal prohlášení a tom, že nepoužívám výtah kvůli tomu, abych neplatil náklady na provoz výtahu. Při rozúčtování byla částka za výtah nula. Do letošního roku. Minulý rok se prý změnil způsob rozúčtování a nyní bych měl platit skoro 3.000,- za náklady na provoz, aniž bych jedinkrát tím výtahem jel. Chci se tedy zeptat, jestli je nějaká možnost tyto náklady neplatit. Díval jsem se do nového výměru 01/2012, ale dál jsem se nedostal. Předem děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Tyto náklady jsou společné všem obyvatelům domu a de facto se nehledí na to, zda zařízení používají či nikoliv (protože je například může použít návštěva, která jde za Vámi; či stěhovací firma).

Nejdříve k potenciální dohodě s městem:
Pokud mezi Vámi a městem existovala dohoda, že nebudete hradit náklady, protože výtah absolutně nebudete používat, dá se taková dohoda považovat pouze za benevolenci, která případným soudem je obtížně vymahatelná.
Nicméně, doporučuji abyste se obrátil na městský úřad a jejich pokus o jednostrannou změnu původní dohody zvrátil.
Dohoda je sice ústní, ale je prokazatelná, jelikož existuje čestné prohlášení a je zjevné, že jste úhrady neprováděl.

Je otázkou, jak se změnil způsob rozúčtování. Pokud náklady za provoz výtahu jsou související s jinými náklady a tudíž je nelze (nebo pouze velmi obtížně) jednoznačně vyčlenit, je pochopitelné, že nemůže platit dřívější dohoda, protože se zásadně změnily podmínky jejího vzniku a její plnění se stane nemožným (což je způsob zániku závazku ze zákona - § 575 občanského zákoníku). Doporučuji zjistit, zda se způsob rozúčtování opravdu změnil a jak.


OBČAN-BYDLENÍ
- Může bytové družstvo požadovat vrácení přeplatku při špatném vyúčtování?
- BD špatně vyúčtovalo prostředky, může požadovat vrácení vyplacených přeplatků?

Jsem členkou bytového družstva. Za rok 2010 jsme obdrželi vyúčtování v květnu 2011. Toto vyúčtování bylo chybné. Došlo k chybnému rozdělení peněz z pokladny bytového družstva. Tyto prostředky jsme si všichni ponechali v dobré víře, že nám patří a investovali je podle sebe. Nyní je bytové družstvo žádá zpět. Bylo vyhotoveno nové vyúčtování, které jsme obdrželi po téměř roce v 3/12 jako reklamaci původního. Může bytové družstvo rozhodnout samo, bez usnášeníschopné schůze o tom, že kompenzace od správcovské firmy bude 4x správcovství zdarma?
Může vrácení peněz , které patří do pokladny vyžadovat zpět a na základě čeho? Existují i bývalí členi BD. Jakým způsobem může BD nárokovat vrácení peněz do pokladny?
Musíme reagovat na reklamaci, kterou jsme obdrželi téměř po roce? Správcovská firma na chybu přišla v září 2011, představensto BD ostatní členy informovalo až v lednu 2012 a reklamované vyúčtování jsme obdrželi až v březnu 2012. Bytovému družstvu nevznikla jako celku žádná škoda, ale peníze byly chybně přerozděleny, v pokladně chybí. Může se za tuto chybu pracovnice správcovské chyby a jakou kompenzaci za ni může bytové družstvo žádat? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud není stanovami vyhrazena tato činnost pouze členské schůzi, může tak učinit představenstvo.
Pokud pochybujete o správnosti vyúčtování a následném postupu, doporučuji podat podnět kontrolní komisi.
Pokud družstvu nevznikla škoda, nelze požadovat odškodnění od pochybivší zaměstnankyně správní společnosti. Odpovědnost za pochybení může vyvodit pouze zaměstnavatel zaměstnankyně.
Reagovat na reklamaci byste bezpochyby měli, zejména v případě, že je oprávněná. Družstvo by od správní společnosti mělo vyžadovat jednoznačné prokázání toho, že k pochybení opravdu došlo.
Pokud bylo členům družstva (nebo nyní bývalým členům družstva) vyplaceno cokoliv, na co neměli nárok (a to i přes jejich dobrou víru), jsou povinni takové plnění vrátit, jelikož se jedná o bezdůvodné obohacení. Družstvo může vrácení bezdůvodného obohacení vymáhat i prostřednictvím soudu.


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Opakovaně naměřená vysoká rychlost jízdy a zákaz řízení vozidel
- Odebrání řidičského průkazu za opakovou rychlou jízdu
- Opakové překročení povolené rychlosti a společné správní řízení
- Zákaz řízení kvůli opakovanému překročení povolené rychlosti v obci

Chtěl bych Vás poprosit o radu v následující záležitosti. Dva dny po sobě jsem spáchal dopravní přestupek podle §125c, odst. 1, písmene f), bodu 3 zákona č. 361/2000 (překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 20km/h v obci), což bylo zaznamenáno automatickým radarem. Za spáchání min. dvou těchto přestupků v období 12 po sobě jdoucích měsíců hrozí zákaz řízení podle §125c, odst. 5 zákona č. 361/2000. Tyto přestupky byly projednány ve společném řízení podle §57, odst. 1 a 3 zákona č. 200/1990 a zákaz řízení mi byl skutečně udělen. Není však toto rozhodnutí v rozporu s §12, odst. 2 zákona č. 200/1990? Znění tohoto odstavce sám rozumím tak, že zákaz činnosti (tj. v tomto případě odebrání ŘP) za přestupky projednané ve společném řízení lze uložit jen tehdy, lze-li jej uložit za jeden z těchto přestupků spáchaný samostatně (např. za alkohol za volantem).
Jaká je správná (a běžně aplikovaná) interpretace §12, odst. 2 zákona č. 200/1990? Mám se proti rozhodnutí o zákazu řízení odvolat? Lhůta pro odvolání mi končí 21.5.2012. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Podle § 125c odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. platí, že "Tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i) v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, se uloží zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců."
Ve Vašem případě byl tedy zákaz činnosti udělen v souladu s výše uvedeným ustanovením.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přetížení jednoho zaměstnance po propuštění odstaních zaměstnanců
- Může dát zaměstnanec okamžitou výpověď pro přetěžování
- Nadměrné množství práce a možnost dát okamžitou výpověď

Pracuji jako nákupčí v projektové firmě. Nastoupil jsem v 11/2010, kdy jsme byli ve firmě tři nákupčí. V létě 2011 jeden kolega odešel a firma nového člověka již nepřijala. Nyní odešel i druhý kolega a já jsem v práci na všechno sám. Zaměstnavatel to věděl dostatečnou dobu, ale nenašel odpovídající náhradu. Vyjádřil jsem se, že mám vážné problémy práci zvládat. Zaměstnavatel mi řekl, že řešení bude trvat dva měsíce. Práci nestíhám, moje argumenty však zaměstnavatel odbývá s tím, že mohu v práci zůstat déle. Mohu dát okamžitou výpověď za porušení podmínek ze strany zaměstnavatele, nebo za organizační změny, které mi zásadním způsobem změnily pracovní podmínky? Děkuji, Marek Husařík (po)
Oblíbený

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 10.07.2012, dotaz č. 2235)
Zaměstnanec může dát výpověď bez uvedení důvodu a kdykoliv. Pouze je třeba neopomenout, že výpověď neznamená opuštění pracoviště tzv. na hodinu, ale zaměstnanec je vázán ještě odpracováním výpovědní doby (v části bude čerpat dovolenou, na kterou mu vznikl nárok).
Výpověď z organizačních důvodů nepřipadá ze strany zaměstnance v úvahu, navíc ve Vašem případě není ani případná (organizační důvody se vás sice dotkly, ale nebylo zrušeno Vaše pracovní místo či zaměstnavatel se nepřemisťuje).
Ve Vašem případě bohužel existuje pouze možnost dohody na zlepšení pracovních podmínek a nebo výpověď z Vaší strany. Při dobrovolném odchodu z práce by Vám náležely nižší dávky podpory v nezaměstnanosti, proto lze doporučit především hledat novou práci a až následně dávat výpověď (či zaměstnavateli předkládat návrh na ukončení pracovního poměru dohodou).


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Maximální lhůta na odškodnění pojišťovnou
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může pojišťovna oznámit zaměstnavateli zdravotní stav zaměstnance?
- Platí odškodnění za zdravotní úraz zaměstnavatel nebo pojišťovna?
- Promlčení odškodnění za pracovní úraz

Prosím o radu ohledně postupu pojišťovny Kooperativa při likvidaci pojistné události.
Dne 29.11.2010 se mi přihodil pracovní úraz. Po 11 měsících, 1.11.2011 jsem ukončil pracovní neschopnost a vrátil se do práce. Pojišťovna Kooperativa, pří likvidaci pojistné Události, mne vyzvala k doplněni dotazníku a zaslala výzvu na adresu mého zaměstnavatele, přestože měla adresu moji i mého lékaře. Tato výzva se ke mně dostala již v kopii a obsahovala následující větu:
"Předpokládaná doba léčení pro zhmoždění krční páteře a lehký otřes mozku bývá 5–9 týdnů."
V době šetření a propouštění, mne tato věta v očích zaměstnavatele velmi poškodila, jelikož to byl pouze průvodní jev mých zdravotních potíží.
Má právo pojišťovna sdělit zaměstnavateli můj zdravotní stav a smyšlenou dobu léčení? Do dnešního dne jsem nebyl odškodněn. Jakou má pojišťovna lhůtu? Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Nejprve k době odškodnění.
Neuvádíte jaká forma odškodnění Vám dosud nebyla poskytnuta. Platí, že druhy náhrad uvedené v § 369 zákoníku práce je zaměstnanci povinen poskytnout zaměstnavatel.
V praxi se stává, že zaměstnavatelé v dohodě s pojišťovnou buď nehradí tyto náhrady vůbec, ale hradí je pojišťovna přímo zaměstnanci, nebo tyto náhrady vyplatí až poté, co pojišťovna peníze poukáže na účet zaměstnavatele. Taková dohoda má řadu praktických důvodů (zejm. administrativně ulehčuje zaměstnavateli).
Pro Vás je zásadní, že Vám byla způsobena škoda na zdraví a její odškodnění se standardně promlčuje a to ve dvouleté promlčecí době (§ 106 občanského zákoníku). Takže doporučuji především u zaměstnavatele urgovat splnění jeho povinností, protože v listopadu 2012 uplynou dva roky, od okamžiku, kdy Vám škoda na zdraví vznikla. A začnou se postupně promlčovat jednotlivé částky tvořící celkové odškodnění (tedy např. náhrada za ztrátu na výdělku z listopadu 2010, případná věcná újma vzniklá v okamžiku úrazu atd.).
K zavádějícímu tvrzení uvedeném na dotazníku pojišťovny: Není neobvyklé, že takové dotazníky či žádosti o upřesňující informace jsou zaměstnanci doručeny cestou zaměstnavatele.
Pokud věta o době léčení nějak zásadně poškodila Vaši pracovní pověst, doporučuji nechat realizovat znalecký posudek k posouzení úrazu a doby léčení a tento předložit jak zaměstnavateli, tak pojišťovně s žádostí o omluvu.
Pokud zaměstnavatel nevěděl s čím se léčíte, pojišťovna sdělila Vaše citlivé osobní údaje o zdravotním stavu neoprávněně a zároveň porušila zákon o ochraně osobních údajů a i v tomto bodě můžete žádat omluvu, příp. dát podnět k šetření úřadu pro ochranu osobních údajů.
Pokud by se dlouhodobá absence a případné pochybnosti zaměstnavatele o nutnosti tak dlouhé absence nějak projevily v pracovním vztahu (muselo by se jednat ale o zjevné projevy, např. výtka zaměstnavatele o "zcela zbytečném marodění" apod.) bylo by možné dovozovat z jednání pojišťovny další důsledky. Zatím neuvádíte, že by Vaše poškození ve vztahu k zaměstnavateli mělo reálnější obrysy.
Jiné formy odškodnění (např. finanční zadostiučinění) se z Vašeho dotazu nejeví jako reálné, jelikož nedošlo k tak zásadnímu zásahu do Vašich osobnostních práv.


TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Rozdíl mezi nebezpečným vyhrožováním a nebezpečným pronásledováním
- Trestný čin nebezpečné vyhrožování a nebezpečné pronásledování - rozdíl

Měl bych takový dotaz, jaký je vlastně rozdíl mezi TČ dle § 353 - nebezpečné vyhrožování a § 354 - nebezpečné pronásledování.
V obou případech je nutnost podmínky vyhrožování ublížením na zdraví. Kdy tedy za takovéto vyhrožování budu souzen dle § 353 a kdy dle § 354. Děkuji, Alexandr

ODPOVĚĎ:
Prvním rozdílem je dlouhodobost.
Nebezpečné vyhrožování nemusí být dlouhodobé, postačí vzbudí-li odůvodněnou obavu z toho, že výhrůžka bude naplněna.
Nebezpečné vyhrožování obsahuje jednodušší formu jednání, jelikož nebezpečné pronásledování se musí projevovat nejen slovními či písemnými ataky ale i jinými úkony (např. vyhledáváním blízkosti).
U nebezpečného pronásledování nemusí být přítomno vyhrožování ublížením na zdraví. Skutková podstata uvedené v § 354 odst. 1 trestního zákoníku obsahuje demonstrativní výčet jednání, tudíž nebezpečné pronásledování se vůbec nemusí projevit ublížením na zdraví (resp. výhrůžkou o něm).


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Jak uhradit náhradu škody když poškozený nesdělí číslo účtu?
- Soudní úschova u náhrady škody (poškozený nesdělil číslo účtu)

Z rozhodnutí soudu jsem povinna uhradit protistraně náhradu škody, ale nevím jakým způsobem to provést. Rozhodnutí je sice pravomocné, nicméně podala jsem proti tomu další opravné prostředky. Kontaktovala jsem protistranu písemně s tím, aby mi zaslali číslo účtu, kam chtějí částku převést, ale dosud žádnou odpověď nemám.
Následně jsem kontaktovala soud, aby mi tuto sdělil informaci on, ale k tomu také nedošlo. Nevím, jak mám dál postupovat a v podstatě si myslím, že protistrana informaci nepodala záměrně s tím, že mě bude chtít obvinit z porušení soudního rozsudku.
Chtěla bych se tedy zeptat, jestli jsem splnila dostatečně svoji povinnost, když jsem se protistrany a soudu zeptala na způsob úhrady a nikdo z nich mi nedal dosud zprávu? V místě bydliště se tato osoba nezdržuje, zpravidla pobývá mimo republiku a nebo na jiné adrese, kterou neznám, takže zasílání peněz v hotovosti nemá smysl. Jak dalece mám povinnost pátrat po tom, kam částku zaslat, když protistrana nereaguje?
Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Jestliže v rozsudku není určeno a protistrana nereaguje, je možné využít soudní úschovy.
Postup je obsažen v § 185a a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je možný prodej nemovitosti s věcným břemenem dožití prarodiče?
- Prodej bytu, domu s věcným břemenem doživotního užívání, bydlení
- Prodej nemovitosti s věcným břemezenm dožití, doživotního bydlení

Spolu s bratrem jsme zdědili malý rodinný domek po našem otci (každý má polovinu). Bratr se dostal do dluhů a nyní chce prodat svou polovinu domu (já ho bohužel vyplatit nemohu). Dům však nelze rozdělit na 2 bytové jednotky (má jeden vchod a jednu koupelnu) a není přesně vymezeno, jaká polovina je jeho. Já nechci dům prodávat, jelikož v něm bydlí naše babička(bez věcného břemene). Může tedy svou polovinu i přesto prodat? Mohli byste mi, prosím, poradit jaké jsou mé možnosti?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Váš bratr za těchto podmínek může prodat svůj podíl na domě, nicméně je otázkou, zda by na takovouto nemovitost existoval kupec, jestliže by nabízel právě a pouze svou ideální polovinu. Za dané situace bych Vám doporučovala zřídit věcné břemeno ve prospěch babičky tak, aby v domě mohla setrvat do konce života (vzhledem k významu tohoto dokumentu bych zároveň doporučovala využít služeb notáře či právníka) a následně se pokusit celou nemovitost prodat, pokud se Vám nepodaří nalézt pro všechny výhodnější řešení. Takové věcné břemeno pak bude trvat po celou dobu života babičky bez ohledu na případné změny vlastníků nemovitosti.


OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání na mateřské dovolené při současném pracovním poměru
- Maximální přivýdělek při pobírání rodičovskéo příspěvku na rodičovské dovolené
- Kolik si mohu přivydělat na mateřské, rodičovské dovolené?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo platí zdravotní pojištění při podnikání na mateřské dovolené?
- Kdo platí sociální pojištění při podnikání na mateřské dovolené
- Podnikání na mateřské, rodičovské dovolené a sociální, zdravotní pojištění
- OSVČ s hlavní činností a placení sociálního, zdravotního na rodičovské dovolené
- Placení záloh na sociální a zdravotní při podnikání na rodičovské, mateřské d.

Jsem na mateřské (rodičovské) dovolené. Jinak jsem byla zdravotní sestra (pracovní smlouva na dobu neurčitou). Chci si založit živnostenský list (v jiném oboru) a přivydělat si.
Jaké jsou podmínky a úskalí podnikání na nemateřské (rodičovské) dovolené? A po skončení mateřské (rodičovské) dovolené?
Sociální, zdravotní atd.? Jaká je maximální výše přívýdělku? Děkuji, Lucka

ODPOVĚĎ:
Výše příjmů osoby pobírající rodičovský příspěvek není nijak sledována, během rodičovské dovolené si tedy můžete přivydělat prakticky bez omezení - výše přivýdělku není nijak omezena. Během doby, po kterou máte nárok na rodičovský příspěvek, můžete být považována za OSVČ vedlejší.
Vzhledem k tomu, že pečujete o dítě mladší čtyř let věku, platil by za Vás zdravotní pojištění stát. Tuto skutečnost je zapotřebí do 8 kalendářních dní od zahájení podnikání nahlásit Vaší zdravotní pojišťovně. Nemusela byste tedy platit pravidelné zálohy, po podání přehledu v následujícím roce byste doplatila pojištění pouze v případě, že byste dosáhla zisku. Co se týče sociálního pojištění, neplatíte během prvního roku žádné zálohy. Po podání přehledu doplatíte zálohy podle skutečného zisku - pokud byl Váš roční zisk v uplynulém roce nižší než cca 60.000 Kč, neplatíte ani v následujícím roce žádné zálohy.
Pokud byste si ale chtěla hradit také zálohy na nemocenské pojištění, musela byste být OSVČ s hlavní činností. OSVČ s hlavní činností se stanete také ve chvíli, kdy přestanete splňovat podmínky pro OSVČ s vedlejší činností, tedy přestanete pobírat rodičovský příspěvek. Pak budete automaticky považována za OSVČ hlavní a budete muset hradit vyšší zálohy.

Více informací a podnikání a platbě záloh najdete například zde: http://www.jakpodnikat.cz/pojisteni-socialni-zdravotni.php


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Platí se zvýšené výživné od podání návrhu nebo až od rozsudku soudu?

Pravidelně platím výživné trvalým příkazem z účtu. V poslední době si bývalá přítelkyně zažádala o zvýšení. Se zvýšením souhlasím. Toto podání podala u soudu v únoru 2012. K prvnímu jednání u soudu se nedostavila. Soud nařídil další jednání s tím, že se ji pokusí doručit předvolání přes školu, kde dcera studuje. Bývalá přítelkyně nemá vlastní byt a tak se různě pohybuje mezi svými dalšími dvěma dcerami, matkou a někdy i jinde. Tímto jednáním mi vzniká dluh na výživném, což se mi nelíbí. V současné době už budu mít dluh za šest měsíců a ještě nevím o kolik mi zvýší výživné.
Toto jednání je v rozporu s dobrými mravy. Je to nemorální. Jestli tímto způsobem stát umožní, pochybným ženám, jak přijít k penězům bez vlastního přičinění, pak je tady něco špatně.
Dá se s tím něco dělat ? Matka mé dcery je odjakživa příživnice. Může protahovat soud třeba rok. Za ten rok, po zvýšení výživného, můžu mít dluh i několik desítek tisíc. Že dluh budu mít vím, ale ještě nevím kolik, protože nevím o kolik mi soud výživné navýší. Výživné stále platím v platné výši.
Že to je taktika matky, jak bezpracně přijít k penězům, je jasné. 17.7.2012 proběhlo druhé stání a matka se nedostavila ani na jedno. Na první stání se ani neomluvila a na druhé stání nemohla přijet protože je na výletě. Teď paní soudkyně případ odročila na neurčito s tím, že nechá matku vyslechnout soudem, kde se matka pohybuje. To znamená, že další stání bude nejdříve v září. Když vezmu fakt, že návrh podala v únoru, nebudu daleko od pravdy, když říkám, že těmito průtahy docílí jednoho roku a pak se bude smát jak mne bezpracně oškubala o peníze. Já jsem v invalidním důchodu, je mi 59 let a starám se o svou matku, teré je 82 let. Pořádnou práci jsem nedostal už cca 5let. Dnes dělám za 8 500,-Kč čistého. Myslíte, že z této výplaty budu mít na jednorázové zaplacení?
Otázka:
1) Proč zvýšení výživného není dáno datem rozsudku?
2) Proč se výše výživného bere datem podání návrhu?
Děkuji, Zdenda

ODPOVĚĎ:
Právní úpravou výživného se zabývá zákon o rodině. Podle § 98, odst. 1 uvedeného zákona se právo na výživné nepromlčuje. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti (obecně myšleno pro osoby pod 18 let) za dobu nejdéle tří let zpětně od tohoto dne.
Soudce, který o výživném rozhoduje, musí toto ustanovení zákona o rodině respektovat a přiznat určené výživné od data podání návrhu. Na základě příslušné legislativy nemůže v této věci rozhodnout jinak a přiznat (zvýšené) výživné od pozdějšího data. V soudním rozhodnutí tedy stanoví výši výživného, kterou jste od data podání návrhu povinen platit. Pokud víte, že dlužné výživné nebudete moci jednorázově uhradit, můžete při soudním jednání požádat o vytvoření splátkového kalendáře, který může být součástí soudního rozhodnutí.


PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné zaslat výpověď zaměstnavateli poštou?

Potřebuju poradit při výpovědi ze zaměstnání.Pracuji 2 roky v kuchyni v restauraci jako cukrářka. Nerozumím si s paní šéfovou kvůli své práci. Máme časté konflikty.Chtěla bych odejít, ale nechtějí mi podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru. Nastoupila jsem nemocenskou, nechci se už vrátit, výpovědní lhůtu 2 měsíce už bych tam psychicky nezvládla. Mohu přestopit do jiného zaměstnání, podat výpověď (kterou nejspíš nebudou chtít podepsat), a požadovat započtový list? Nebo při nástupu na nemocenskou podat výpověď, počkat 2 měsíce (výpovědní lhůtu) a pak ukončit nemocenskou, nastoupit do jiného zaměstnání a požadovat zápočtový list? Nebo mám ještě nějakou jinou možnost? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Během nemocenské můžete ukončit pracovní poměr výpovědí - stačí ji zaměstnavateli zaslat písemně, nejlépe do vlastních rukou. S výpovědí Váš zaměstnavatel nemusí souhlasit, jeho souhlas nepotřebujete. Váš pracovní poměr pak skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď zaměstnavateli doručena. Poté můžete nastoupit k jinému zaměstnavateli nebo se zaevidovat na úřadě práce. Zápočtový list Vám zaměstnavatel vystaví až po ukončení pracovního poměru, tedy po uplynutí výpovědní lhůty.


RODINA-ROZVOD, PÉČE O DĚTI
- Je možná střídavá péče u kojeného dítěte věku 3 měsíců?
- Je možná střídavá péče u otce lékaře dělajícího služby v nemocnici?
- Je možné aby soud zakázal setkávání dítěte s milenkou manžela, partnera
- Může soud zakázat setkávání dítěte s milencem manželky, partnerky?

Můj problém spočívá v tom, že manžel mě opustil těhotnou kvůli jiné ženě. Celé těhotenství se o mně ani o dítě nezajímal, viděli jsme se za celou dobu 6x. Nyní jsou synovi 3 měsíce a můj manžel jej vídá průměrně tak cca 1x za 10 dní, vždy na hodinu a půl. Nyní se chce rozvádět a chce podat žadost o rozvod spolecně, s tím ja ale nesouhlasím. Myslím, že to pro mě nebude výhodné.
Také chce požádat o střídavou péči. Jakou šanci má dostat syna do téhle péče když má malý 3 měsíce a je kojený? Manžel pracuje jako lékař v nemocnici a ma i noční služby, a to i o víkendech. Jeho milenka je taktéž lékařka a mají byt 1+kk, kde by syn neměl ani svoje lůžko? Můžu také požadovat, aby jeho milenka nebyla v kontaktu s mým synem a abych u jeho návštěv byla i já? V jakém věku by si jej mohl ovézt na noc, když syn je na mě fixovaný a otce prakticky nezná? Co mám udělat abych dostala syna do své výlučné péče? Bude soud zajímat fakt, že mě opustil v těhotenství a nezajímal se?
Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že společnou žádostí o rozvod máte na mysli tzv. nesporný rozvod. Základní podmínky pro nesporný rozvod jsou tyto: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. Záleží ale pouze na Vás, zda na tento návrh přistoupíte.
Co se týče péče o Vašeho syna, vzhledem k synově nízkému věku, povolání Vašeho manžela a jeho bytovým podmínkám se jeví jako spíše nepravděpodobné (spíše vyloučené), že by soud svěřil syna do střídavé péče. Nějaký styk syna s otcem ale soud určí určitě. Jestliže nechcete, aby u kontaktu se synem byla přítomna přítelkyně vašeho manžela, musela byste prokázat, že by syn byl v takovém případě v ohrožení nebo by mu hrozila nějaká újma. Stejně tak pokud byste chtěla být kontaktu syna s manželem přítomná, musela byste prokázat, že manžel není například schopen se o syna po dobu kontaktu řádně postarat a Vaše přítomnost je tedy z tohoto důvodu nezbytná.
Jestliže chcete mít syna ve Vaší výlučné péči, můžete podat k soudu v místě bydliště Vašeho syna návrh na jeho svěření do Vaší péče. Vzor takového návrhu najdete na internetu, s jeho sepsáním Vám také může pomoci advokát nebo sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Do návrhu samozřejmě můžete uvést, že Vás otec dítěte v průběhu těhotenství opustil a o syna se nezajímal.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného pěstounům a na Úřad práce - informace
- Hradí se výživné pěstounovi nebo Úřadu práce?

2003 byl můj syn rozsudkem soudu svěřen do péče mé matky (babičky dítěte). Mě bylo stanoveno výživné 3000,- Kč měsíčně. V dubnu roku 2009 byl syn svěřen do pěstounské péče mé matky, na její žádost. Tímto rozsudkem se změnil rozsudek z 2003, avšak pouze úprava péče, výživné zůstalo nezměněno. Od dubna 2009 pobírá má matka na syna příspěvek na úhradu potřeb dítěte 4508,-. V květnu 2009 podal odbor státní sociální podpory návrh na stanovení výživného rodičům dítěte svěřeného do pěstounské péče s odkazem na § 45d zákona o rodině. V červnu 2011 ustanovil soud opatrovníkem mého nezletiletého syna Městský úřad pro řízení o stanovení výživného po dobu pěstounské péče. Letos v únoru 2012 vydal soud rozsudek, kde jsem povinna platit výživné ve výši 4000,-/měsíčně na účet Úřadu práce. V rozsudku je citován § 45d) odst. 1, 2 zákona o rodině jako odůvodnění. Tuto povinnost jsem samozřejmě začala plnit, ale má matka po mě stále chce výživné 3000,-Kč/měsíčně. Odkazuje se rozsudek z 2003. Má na toto výživné nárok? Musím pokračovat platit i k jejím rukám, když platím Úřadu práce? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Paragraf 45d zákona o rodině, na který odkazuje soudní rozhodnutí z února letošního roku říká, že: "Nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu, přechází na stát. Je-li výživné vyšší než příspěvek uvedený ve větě první, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a příspěvkem, tento rozdíl je vyplácen pěstounovi".
Z toho vyplývá, že nárok na výživné přešel na stát. Nejste tedy již povinna nadále platit výživné matce (babičce dítěte), ale pouze státu, resp. místně příslušnému Úřadu práce. Úřad práce pak Vaší matce jakožto pěstounce vyplácí jako kompenzaci za výživné zmíněný příspěvek na úhradu potřeb dítěte a případně také rozdíl mezi příspěvkem a výživným, pokud je výživné, které platíte, vyšší než tento příspěvek.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Právo na vyplacení při splácení bytu, domu jednoho z manželů
- Nárok na vyrovnání při splácení bytu, domu ve vlastnictví jednoho manžela

Můj manžel si ještě v době, kdy jsme se neznali tj. rok 2003, koupil byt na úvěr. Od roku 2006 v něm žijeme společně, manželství jsme uzavřeli v roce 2009 a byt jsme společně doplatili předčasně v loňském roce. Již od začátku máme společný účet, kde nám chodí příjmy od obou, všechny poplatky se tedy platí z jednoho společného účtu. Chci se rozvést, můj manžel tvrdí, že nemám na byt žádné právo, protože si jej koupil v době, kdy byl svobodný. Jak to, prosím, je? Mám právo na nějaké vyplacení? Děkuji, Debora

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že manžel koupil byt před uzavřením manželství, platí, že pokud jste během manželství neuzavřeli dohodu o rozšíření společného jmění manželů (SJM), je výlučným vlastníkem tohoto bytu Váš manžel.
Vy byste mohla mít nárok na úhradu nákladů, které jste vynaložila na výlučný majetek Vašeho manžela. Musela byste ale důvod a výši těchto investic prokázat. Pokud nemáte písemné doklady (výpisy z účtu, faktury, účtenky apod.) o tom, že Vaše peníze šly na splátky hypotéky bytu Vašeho manžela, rekonstrukce nebo vybavení domácnosti, bude vymáhání jakýchkoliv finančních nároků velmi problematické.


RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Je nutné požádat soud o zrušení, ukončení pěstounství v 18 letech dítěte?
- Zaniká pěstounství automaticky dospělostí dítěte?
- Končí pěstounská péče automaticky v 18 letech věku?

Můj syn (13 let) byl v roce 2009 svěřen do pěstounké péče mé matky. Skončí pěstounská péče automaticky, jakmile syn dovrší 18 let nebo je potřeba soudní rozhodnutí? Kdo v tomto případě podává návrh na ukončení pěstounské péče? Děkuji, Alžběta

ODPOVĚĎ:
Pěstounská péče zaniká automaticky dosažením zletilosti dítěte, tj. v 18 letech věku. Není tedy zapotřebí žádat o ukončení pěstounské péče soud.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vliv zisku z prodeje nemovitosti na výši předčasného důchodu
- Má vliv prodej bytu, domu na výši předčasného důchodu?

Odcházím do předčasného důchodu (datum narození 19.4.1955 - 2 děti) a ráda bych věděla, zda se mi může započítávat do výměru částka 450.000 Kč, ze které jsem jako z příjmu platila v roce 2005 daň 45.000 Kč. V tomto roce nemám jiný příjem započtený, neboť jsem byla na neschopence (operace nohou) a potom jsem byla vedená na pracovním úřadě. Oněch 450.000 Kč byl příjem z prodeje zděděné nemovitosti (rozdíl mezi odhadem pro dědictví a následně odhadem pro prodej do dvou let). Dále jsem v roce 2006 pracovala v realitách na Dohodu o provedení práce, přičemž jsem byla nejprve v evidenci pracovního úřadu a pak jsem z evidence vystoupila, protože jsem měla z realit příjem, který jsem měla uvedený na Finančním úřadě a též zdaněný. V tomto období (cca 10 měsíců) jsem si sama platila zdravotní pojištění, ale sociální nebylo třeba, neboť jsem toto neměla na Živnostenský list. Chápu, že se mi nemůže započítávat doba, ale domnívám se, že když byl příjem zdaněn, tak by se měl započítat. Děkuji, Sylva

ODPOVĚĎ:
Mezi příjmy, ze kterých se následně vypočítává výše (předčasného) starobního důchodu, patří pouze příjmy, ze kterých je odváděno sociální (důchodové) pojištění. Z Vámi uváděného příjmu z prodeje nemovitosti jste sice odvedla daň z příjmu, ale sociální pojištění se z tohoto druhu příjmu neodvádí, a proto tento příjem nemůže být při posuzování nároku na starobní důchod zohledněn. Co se týče dohody o provedení práce, z té nebylo na základě příslušné legislativy až do konce roku 2011 rovněž odváděno žádné sociální pojištění a tudíž ani tyto příjmy nemohou být do výpočtu výše důchodu zahrnuty.


RODINA-SVATBA
- Dodatečné uzavření sňatku se zemřelým, zesnulým?
- Uzavření sňatku po smrti, úmrtí - je právně možné?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Kdo platí výživné po smrti partnera, druha, přítele
- Placení alimentů po úmrtí přítele, druha, partnera
- Placení výživného, alimentů rodiči zemřelého druha, partnera
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak prokázat otcovství zemřelému, zesnulému partnerovi, druhovi
- Žaloba na určení otcovství u zemřelého, zesnulého přítele, partnera

Sestřenici zemřel přítel, se kterým poté, co zemřel, zjistila, že čeká dítě. Bude muset procházet různými peripetiemi jako je uznání otcovství, atd. Slyšeli jsme o tom, že by bylo za určitých okolností možné uzavřít manželství se zemřelým zpětně. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Podle § 3 zákona o rodině se manželství uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství, učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky v přítomnosti dvou svědků. Vzhledem k tomu, že zesnulý přítel Vaší sestřenice již nemůže se vstupem do manželství vyslovit souhlas, nemůže takovéto manželství být uzavřeno.
Vaše sestřenice může podat k soudu návrh na určení otcovství. Ve chvíli, kdy bude otcovství určeno, může se domáhat výživného na nezletilé dítě po rodičích zesnulého. Pokud byl otec dítěte poživatelem invalidního či starobního důchodu nebo ke dni smrti splnil potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní či starobní důchod, bude mít dítě Vaší sestřenice nárok na starobní důchod.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zpětné vyplacení mateřské u osoby s pobytem v ČR kratším 365 dní
- Zpětné vyplacení peněžité podpory v mateřství u cizinky
- Jak dlouho musím platit zdravotní pojištění abych dostala PPM
- Po kolika dnech placení zdravotního mám nárok na PPM

Jsem cizinka vdala za občana ČR. Svatbu jsme měli před 6 lety na Ukrajině. Manžel pak odjel do ČR, ja zůstala na Ukrajině, tam se nám narodil syn. Když měl 2 roky, přijeli jsme za tatínkem do České republiky. Tady jsme požádali o české občanství pro syna, které nám bylo po měsíci uděleno. Po vyřízeni všech dokladů jsem šla na sociálku pažádat o mateřskou. Tam mi bylo sděleno, že o dávky mateřské můžu požádat až po 365 dnech pobytu na území ČR. Po dobu tohoto roku manžel pobíral pouze rodičovský příspěvek na dítě. Syn má už 3 roky, já už přebývam na územi více než rok (mam přechodný pobyt). Chtěla bych se zeptat jestli mohu požádat o vyplacení mateřské za uplynulý rok zpětně.
Děkuji, Inna

ODPOVĚĎ:
O peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je možné žádat pouze do jednoho roku věku dítěte. Abyste měla nárok na PPM, musela byste být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou nemocensky pojištěná po dobu alespoň 270 kalendářních dní a musela byste být pojištěná (zaměstnaná) i v den nástupu na mateřskou nebo být v ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení zaměstnání. Vzhledem k Vámi uváděným informacím tedy na (zpětnou) výplatu PPM bohužel mít nárok nebudete.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může spolumajitel prodat podíl cizí osobě s nejvyšší nabídkou?
- Kdy mohu prodat spoluvlastnický podíl cizí osobě
- Podmínky pro prodej spoluvlastnického podílu cizí osobě
- Prodej spoluvlastnického podílu osobě s nejvyšší nabídkou

Mám dotaz ohledně dědictví. Otec s matkou vlastnili majetek - dům, auto. 50% majetku patřilo otci a 50% matce. Otec zemřel a v závěti určil dědický podíl 1/8 svému synovi a 3/8 jinému dědici. Pokud má syn s matkou většinový podíl t.j. 5/8, může jiný dědic svůj podíl prodat cizímu zájemci nebo třeba zastavit svou část nemovitosti bance za účelem např. úvěru? A jak máme postupovat pokud se s menšinovým dědicem nedohodneme na ceně za jeho 3/8 podíl? Děkuji, Johana

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o hospodaření se společnou věcí, rozhoduje většina spoluvlastníků (počítáno většina podílů). Zastavení, pronájem patří mezi hospodaření se společnou věcí. V případě, že by spoluvlastník měl zájem svůj podíl scizit (prodat, darovat) a převod by nebyl určen osobě blízké spoluvlastníka, je povinen nabídnout ostatním spoluvlastníkům svůj podíl k převodu (odkoupení), a to za podmínek stejně výhodných, za jakých by podíl převedl na 3. osobu (tedy nejen za stejnou cenu, ale i za stejných ostatních podmínek).
K druhé otázce - záleží na tom, z jakého důvodu se nedohodnete na ceně; pokud se Vám podíl bude zdát předražený, ale spoluvlastník pro něj bude mít kupce, je oprávněn prodat podíl za vyšší cenu než jakou jste ochotni zaplatit Vy.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pohlíží úřad práce stejně na ukončení služebního a pracovního poměru?
- Ukončení služebního poměru a nárok na podporu a náhradu mzdy
- Výše náhrady mzdy při ukončení služebního poměru
- Podpora v nezaměstnanosti při ukončení služebního poměru
- Nárok na podporu v době vyplácení odstupného, odchodného, odbytného

Chtěla bych se zeptat, zda-li se na skončení služebního poměru pohlíží na úřadu práce stejně jako na skončení pracovního poměru. Ve všech dokumentech se vždy totiž řeší jen pracovní poměr. Jedná se mi hlavně o to, jestli při skončení služebního poměru dohodou má příslušník taktéž nárok pouze na 45% z průměrné měsíční mzdy, nebo mu náleží 65%. A další věc je, kdy vzniká nárok na podporu. Jedná se mi o to, jestli je zapotřebí před zažádáním o podporu posledních 6 měsíců nepřetržitě pracovat, protože jsem ve služebním poměru 4 měsíce, před tím jsem byla 4 měsíce na úřadu práce a před touto evidencí na ÚP jsem pracovala 7 měsíců v pracovním poměru, tzn., že za poslední 2 roky mám odpracováno 19 měsíců.
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Z hlediska nároku na podporu v nezaměstnanosti je služební poměr posuzován obdobně jako poměr pracovní.

Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti musíte být během uplynulých dvou let před evidencí na úřadě práce zaměstnaná po dobu alespoň 12 měsíců. V dotazu blíže neuvádíte, jaký byl vývoj zaměstnanosti po celých 24 měsíců, ale pouze po dobu 15 měsíců; takže zda tuto podmínku splňujete, je třeba abyste si stanovila sama.

V případě ukončení zaměstnání dohodou bez vážného důvodu (což může být blíže prokazatelně nedůvodná žádost o propuštění) Vám bude od počátku podpůrčí doby vyplácena podpora ve výši 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku.

Vzhledem k tomu, že jste před nástupem do současného služebního poměru nevyčerpala celou podpůrčí dobu (délka trvání podpůrčí doby je odvislá od Vašeho věku ke dni podání žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání - § 43 zákona o zaměstnanosti) a tento služební poměr není kratší než 3 měsíce, budete mít opět nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu.

Podpora v nezaměstnanosti není poskytována po dobu, kdy je uchazeči o zaměstnání vypláceno odstupné, odchodné nebo odbytné.


OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Platí věcné břemeno průchodu, chůze i pro nájemníky a zákazníky firmy?
- Je věcné břemeno jízdy, chůze i pro nájemníky a zákazníky firmy?

Firma XXX s.r.o. , která je majitelem nemovitosti bez přístupové cesty má věcným břemenem chůze a jízdy zajištěno právo užívání parcely - ostatní manipulační plocha jako přístupové cesty. Tato firma pronajímá nemovitost několika nájemcům, kteří zde podnikají a pro vstup do nemovitosti používají soukromý pozemek . Domnívám se, že na pozemek má vstup a jízdu ze zákona umožněn majitel nemovitosti v jehož prospěch je zřízeno věcné břemeno, jeho zaměstnanci vč. dopravních prostředků této firmy, ale nikoliv již jeho nájemníci a jejich zákazníci. Tato firma nám několika spolumajitelům manipulační plochy tvrdí, že nyní může pozemek použít kdokoliv z jejich zákazníků a nájemců.
Prosím o odpověď vč. odkazu na příslušné paragrafy.
Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Věcné břemeno práva průchodu a průjezdu je obvykle věcným břemenem ve prospěch nemovitosti. V tomto případě záleží na dohodě o zřízení věcného břemene. Tato je založena na katastru nemovitostí ve sbírce listin obvykle u nemovitosti zatížené i nemovitosti panující. Záleží na tom, kdy bylo věcné břemeno zřízeno.
Pokud se i ve Vašem jedná o věcné břemeno ve prospěch nemovitosti mohou jej využívat i ostatní lidé, kteří nemovitost využívají, za účelem, za jakým bylo břemeno zřízeno. Náklady jdou k tíži oprávněného, zejm. pokud cestu využívá výhradně za účelem využívání nemovitosti.
Věcná břemena jsou upravena v § 151n občanského zákoníku.


OBČAN-BYDLENÍ
- Musí původní nájemník informovat nového o problémových sousedech?
- Odkup nájemní smlouvy v domě s nepřizpůsobivými nájemníky

V listopadu 2009 si moje maminka koupila od majitelky domu ve Vršovicích nájemní smlouvu na byt na dobu neurčitou, kde bylo regulované nájemné, za odstupné. Částka zrovna nebyla nízká. Majitelka ji ovšem zatajila záležitosti se sousedícími lidmi. Po kratší době užívání tohoto bytu maminka zaznamenala, že jí sousedka dělá naschvály ("třískala" až 30x denně silně dveřmi od svého bytu (nechodila do práce tak měla na to dostatečně času). Maminka to oznámila majitelce domu, která jí odepsala, aby si toho nevšímala. Maminka tak "trpěla" dál. V srpnu 2011 otevřela dveře, sousedka objevila mezi futry dveří a začala zprvu mluvit o tom, že ji nechá třískat dveřmi nebo jí podřeže hrdlo. Na základě toho se vše nahlásilo na Policii, kde nám sdělili, že má tato sousedka již založený spis podobného charakteru s již minulými nájemníky. Maminka se domluvila s majitelkou na dohodě o ukončení nájemního vztahu 10/2011, majitelka vyplatila 1/2 odstupného. Máma se cítí se být poškozená, přišla o byt. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Situace je spíš smutná než protiprávní.
O poškození se v tomto případě dá stěží uvažovat. Pokud se majitelka nezavázala zajišťovat v domě pořádek a klid, je skutečnost, že matce nesdělila informace o problémových nájemnících, nemravná.
Lze uvažovat o tom, že nájemní smlouva je neplatná a pokusit se soudit o celé odstupné, jelikož smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, když majitelka domu věděla, že byt není způsobilý užívání z důvodu problematičnosti sousedů a majitelka tak de facto opakovaně vydělává na odstupném.
K takovému sporu doporučuji vyhledat kvalitní advokátní služby, jelikož se jedná o velmi složitou záležitost.


TRESTNÍ-TRESTY
- Kdy je možné požádat o odpuštění zbytku trestu - odebraný řidičský průkaz

Dne 17.12. 2011 jsem se dopustil trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky tím, že jsem v ranních hodinách řídil automobil pod vlivem alkoholu. S vozidlem jsem lehce narazil do středového ostrůvku před kruhovým objezdem. Po tomto manévru jsem za kruhovým objezdem zastavil, abych zkontroloval vozidlo. Na vozidle byla pouze na jedné straně upadlá SPZ a ke zranění osob, které se mnou byly ve vozidle nedošlo. Naproti nám jela policejní hlídka, která když viděla, že kontroluji vozidlo, tak u mne provedla kontrolu. Při dechové zkoušce jsem nadýchal hodnoty kolem 2 promilí a krevní zkouška stanovila hodnotu 2,45 promile.
Řidičský průkaz mi byl odebrán na místě a dála mi byl uložen trest odnětí svobody na 8 měsíců s podmíněným odkladem v délce 1 roku a zákaz řízení v délce 2 roků. Chci se tedy zeptat, jakou mám podle vás šanci na případné podmíněné upuštění od zbytku trestu v zákazu řízení, jestliže jsem nebyl nikdy za nic trestán a doposud jsem žil řádným způsobem života a jestli mohu žádat o upuštění po polovině doby od zadržení ŘP a nebo po pravomocném rozhodnutí. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Žádost podat můžete. Polovina výkonu trestu zákazu činnosti se počítá od okamžiku odebrání řidičského průkazu.
Šance na vyhovění žádosti se ve Vašem případě nedá stanovit, naměřená hladina je vysoká. Doporučuji Vám spíše se na vyhovění této žádosti nespoléhat.


OBČAN-EXEKUCE
- Je možná exekuce na rodiče když dítě chytí revizor bez jízdenky
- Co předchází exekuci za jízdu načerno v tramvaji, autobuse, metru
OBČAN-DLUHY
- Jak vysoké jsou úroky u pokuty od dopravního podniku
- Výše úroku u pokuty dopravního podniku - revizor chytl bez jízdenky
- Je možný splátkový kalendář u pokuty dopravního podniku?

Již je to dva a půl roku, co jsem dostala pokutu v MHD a stále jsem ji neuhradila. Jelikož jsem studentka a nemám trvalý měsíční příjem, bojím se, aby se případná exekuce nepřenesla na mé rodiče, kterým nechci o situaci říkat.
Chci se zeptat, kolik může nyní činit dlužná částka a bude-li možné se domluvit na splácení nějakých menších částek (např.700 Kč) měsíčně? Mám-li na to právo, či musím počítat se zabavením majetku? Jak bych nyní měla postupovat?
Bylo mi 17 let, když k incidentu došlo, nyní je mi 19 let. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Níže uvádím variantní řešení, jak v této věci postupovat:
1) Ve Vašem případě, můžete kontaktovat dopravní podnik a dlužnou částku uhradit, jistě by bylo možné dohodnout se i na splátkovém kalendáři. Musíte počítat, že vedle pokuty, budete platit úroky z prodlení, které činí cca 7,75% ročně z dlužné částky.
2) Jiným řešením by bylo v současné době ve Vaší věci nic nepodnikat, neboť uplynutím 3 let od uložení pokuty dojde k promlčení (za předpokladu, že jste si jistá s datem splatnosti pokuty). V takovém případě již nebudete povinna platit zmiňovanou pokutu, a to i v případě, že by byla po této lhůtě podána žaloba o zaplacení dlužné částky, máte právo vznést námitku promlčení.
Jako příklad uvádím způsob výpočtu promlčení: např. pokuta byla uložena 4.9.2009, 3-letá promlčecí doba uplyne 4.9. 2012. To znamená, že 5.9. 2012 byste byla oprávněna vznést u soudu (písemně) námitku promlčení.
Předpokladem pro exekuci je předchozí soudní rozhodnutí, v němž bude stanovena povinnost zaplatit dlužnou částku (z Vašeho dopisu nevyplývá, že by bylo vydáno takové soudní rozhodnutí (případně platební rozkaz), proto se mi otázka exekuce nezdá jako aktuální.
Mohlo by se stát, že by Vás dopravní podnik, případně jeho právní zástupce nejprve vyzval k zaplacení dlužné částky – v takovém případě, můžete protistraně navrhnout splátkový kalendář a podobně.
Musím Vás však upozornit na skutečnost, že pokud by došlo k soudnímu řízení, navýší se Vaše dlužná částka vedle úroků o náklady řízení, případně náklady právního zastoupení protistrany (dopravního podniku).
K Vašim otázkám týkající se výše dlužné částky, a k provádění exekuce uvádím následující:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, jak vysoká pokuta Vám byla uložena. V tuto chvíli činí Váš dluh: jistinu (Vám uložená pokuta) a úroky z prodlení, které činní ročně cca 7,75%. Pokud by došlo k soudnímu řízení byla by dlužná částka zvýšena o náklady soudního řízení a případně náklady na právní zastoupení jak bylo uvedeno výše.
Exekuce jako taková nenastává ihned (předsoudní výzva na zaplacení, soudní řízení jak bylo uvedeno výše), kdykoliv v průběhu této doby je možné dlužnou částku uhradit.
Předpokládám, že pokuta dopravního podniku, nebude příliš vysoká - proto nepředpokládám, že by došlo k zabavení majetku Vašich rodičů, v takovém případě by byla exekuce spíše hrazena peněžitými prostředky Vašich rodičů.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na vydání peněžitého plnění při rozchodu partnerů
- Rozchod druha a družky a vypořádání společného jmění žalobou k soudu
OBČAN-DLUHY
- Je nutné sepisovat smlouvu o půjčce písemně?
- Musí být smlouva o půjčce peněz písemná?

V roce 2006 jsem koupila byt. Nejdříve jsme s bývalým přítelem plánovali, že část zaplatíme z jeho dědictví. Vyřizování jeho dědictví se ale protáhlo a peníze nám půjčila moje matka (splácím do dneška kromě hypotéky, bez smlouvy). Proto byla kupní smlouva psaná jen na mé jméno a vklad do katastru také. Smlouva o hypotéce je psaná na mě, přítel je spoludlužník. Peníze jsme u notáře předávali v hotovosti při podpisu smlouvy.
Nyní se rozcházíme, bývalý přítel se z bytu odstěhoval po mém naléhání, protože se nemínil podílet ani na nákladech na inkaso. Vyhrožoval mi, že se mi pomstí, že na mě podá žalobu o x set tisíc, že má svědka, že ty peníze byly jeho. Pracovnice realitky je jeho vzdálená známá a opravdu jsme se v té době všichni bavili o tom, že čekáme, až se vyřeší jeho dědictví.
Nevím, jakou žalobu chce podávat, jestli bezdůvodné obohacení. Co by se prosím mohlo v této věci dál dít? Mám malé dítě (ani na to nic neplatí), chodím do práce a nespím z toho, že bych chodila po soudech a přišla o bydlení. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byla kupní smlouva i vklad do katastru nemovitosti psána na Vaše jméno, předpokládám, že i v katastru nemovitostí jste tedy vedena jako jediný vlastník, o nemovitost jako takovou byste tedy přijít neměla.
Jak jsem pochopila z popisu Vašeho případu, figuruje Váš přítel pouze jako účastník smlouvy o hypotéce spolu s Vámi - v tomto případě předpokládám, že splátky hypotéky byly posílány z nějakého účtu (Vašeho, případně jeho) na účet banky, což samozřejmě jednoznačně ozřejmí, kdo splátky platil. Pokud by tyto splátky byly posílány z jeho účtu, mohl by je požadovat zpět, žaloba o vydání bezdůvodného obohacení by byla jednou z možností, předpokládám, že pravděpodobně by byla ale podána žaloba o vydání peněžitého plnění (platební rozkaz).
Jeho argumentu, že má svědka, který mu dosvědčí, že peníze na koupi domu byly jeho, bych se příliš nebála, protože kdyby došlo k soudnímu řízení, bylo by to slovo proti slovu (jeho proti Vašemu), protože Vy byste samozřejmě mohla požádat o svědectví Vaší maminku s tím, že ona by možná mohla doložit i skutečnost, že např. ze svého účtu vybrala větší obnos peněz, které Vám půjčila, a Vy byste možná mohla prokázat, že matce peníze splácíte (například opět výpisy z bankovního účtu). Smlouva o půjčce podle občanského zákoníku nemusí mít ze zákona písemnou formu, tudíž ji můžete sjednat i ústně.
Pokud by snad Váš bývalý přítel chtěl argumentovat tím, že na koupi bytu byly použity peníze z dědictví, velmi snadno lze dohledat, kdy bylo dědické řízení ukončeno a kdy mu byly předmětné peníze přisouzeny (v rámci řízení byste požádala o předložení soudního spisu předmětného dědického řízení) a podobně snadno lze doložit, kdy byly peníze na koupi bytu složeny u notáře při podpisu smlouvy, z čehož by bylo zřejmé, že tyto peněžní prostředky nemohly být na koupi bytu použity.
Pokud v rámci soudního řízení žalobce nějaké skutečnosti tvrdí, musí je být schopen i doložit, v opačném případě neunese důkazní břemeno a soud jeho návrhu nevyhoví a Vám by v takovém případě soud přiznal nárok na náhradu Vašich nákladů řízení.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může majitel pozemku zakázat přejezd pokud existuje obecní cesta?
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Věcné břemeno průjezdu za úplatu, za peníze
- Věcné břemeno na jméno a nemožost převodu v dědictví
- Rozdíl mezi věcným břemenem na jméno a na pozemek

Pozemek který je v mém vlastnictví je pronajat zemědělskému družstvu které pozemek obhospodařuje. Jedná se nám o část pozemku (zbytky tarasů, asfalstka udělaná před r.1989), který zemědělské družstvo nevyužívá pro dobytek ani na sekání trávy. Zmiňovaná asfaltová cesta byla postavena před rokem 1989 kterou stavěl státní statek. Tato asfaltka není zakreslena v mapách, tudíž papírově neexistuje. Vlastník sousedící parcely asfaltovou cestu využívá k vlastním potřebám pro přejezd ke své parcele i když mu tam vede obecní cesta. Je možno dát na asfaltku v místě na našem pozemku zátarasu v podobě kamene aby byl znemožněn průjezd? A musí to být nějak označeno tabulkou? Nebo co je potřeba udělat aby se nenastal nějaky problém? Náš pozemek je odborně vyměřen geodetem, tedy přesné hranice jsou známé. Děkuji, Samuel

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jde o Váš pozemek, potažmo cestu na Vašem pozemku a k ostatním parcelám je přístup zajištěn i jinak, tedy prostřednictvím obecní komunikace, nadto cesta není nikde zakreslena, mám za to, že máte právo se svým pozemkem nakládat podle vlastní vůle.
Pokud budete chtít začátek komunikace označit tabulkou, že se jedná o vstup na soukromý pozemek a průjezd je zakázán, či že nejde o veřejnou komunikaci, můžete - nicméně není to Vaší povinností.
V této souvislosti by bylo možná vhodné obrátit se na zemědělské družstvo a domluvit se na způsobu přehrazení cesty, abyste jim případně neznemožnil vjezd na pozemek zemědělskými stroji (nevím, k jakému účelu zemědělské družstvo pozemek využívá – pole, pastvina).
Jiné řešení Vaší situace, které mě v této souvislosti napadá, je zřízení smluvního věcného břemene průjezdu za úplatu pro Vašeho souseda. Pokud chce Váš soused Vaši cestu využívat, tak ať platí určitou úplatu za její užívání, pakliže se na zřízení věcného břemene nedomluvíte, navrhuji cestu zahradit.
V této souvislosti bych si dovolila ještě poznámku ohledně charakteru věcného břemene, navrhovala bych zřídit věcné břemeno osobní povahy, tedy ve prospěch Vašeho souseda, protože v takovém případě půjde o právo nepřevoditelné, to znamená, pokud by soused svůj pozemek prodal nebo zemřel, toto věcné břemeno by zaniklo se změnou vlastníka.
Opakem tohoto věcného břemene je věcné břemeno navázané přímo na pozemek, toto věcné břemeno by přecházelo i v případě převodu vlastnického práva, případně v případě smrti na další vlastníky. Zřízení věcného břemene je nutné vložit do katastru nemovitostí.


OBČAN-EXEKUCE
- Jak zjistit zda je nemovitost zatížená exekucí?
- Jak ověřit zda má nemovitost zástavu, exekuci?
- Exekuce a zástavy v katastru nemovitostí - vyhledávání
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kde získat výpis z katastru nemovitostí?
- Kdo může požádat o výpis z katastru nemovitostí?
- Může nemajitel nebo kupující bytu, domu požádat o výpis z katastru?
- Jaké údaje musím vědět pokud chci výpis z katastru nemovitostí?
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Je možné připojit výpis z katastru ke kupní smlouvě na byt, dům?
- Kolik kopií kupní smlouvy je potřeba při koupi bytu, domu, pozemku

Mám dotaz ohledně dluhu na nemovitost. Chystáme se koupit byt a vzhledem k tomu, že se množí případy, kdy je nemovitost zadlužená a nový majitel se o tom dozví až když o dům/byt přijde, bych se chtěla zeptat jak je možné si tyto záležitosti ověřit. Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Veškeré údaje, například zatížení nemovitosti zástavním právem, zřízení věcných břemen či Vámi zmiňované zápisy o případných exekucích můžete zjistit z katastru nemovitosti. Stránky katastru nemovitosti jsou přístupné i online cestou www.cuzk.cz, kdy v kategorii Nahlížení do KN, dohledáte potřebné informace pouze ale v obecné rovině (dostanete informaci – věcné břemeno, smluvní zástavní právo a podobně).
Pokud byste chtěla informaci konkrétní, včetně například spisových značek u prováděných exekucí, můžete požádat o výpis z KN na kterékoliv pobočce CzechPoint (bývají na poštách a obecních úřadech, www.czechpoint.cz ), tato služba je zpoplatněná, cena je závislá na počtu stránek výpisu.
O výpis může požádat kdokoliv (nemusí být vlastníkem), musíte jen znát potřebné údaje: katastrální úřad, katastrální území, obec, a číslo st. parcely, číslo domu a číslo bytové jednotky, číslo listu vlastnictví.
Nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že je vhodné, aby výpis z KN byl například součástí kupní smlouvy jako příloha, případně aby se ve smlouvě objevilo prohlášení prodávajícího (dosavadního vlastníka) o tom, že nemovitost (byt) není zatížena žádnými exekucemi, věcnými břemeny ani jinými právy k věci cizí a v této souvislosti pak doplnit ustanovení o možném odstoupení od smlouvy, pokud by bylo toto prohlášení prodávajícího neplatné.
Nezapomeňte prosím, že změna vlastnického práva musí být vložena do katastru nemovitostí, návrhem na vklad vlastnického práva, je vhodné, aby byl návrh společným návrhem prodávajícího a kupujícího, přílohou tohoto návrhu je i kupní smlouva. Počet výtisků kupních smluv zjišťuje výpočtem: počet účastníků + 2, tedy je-li 1 kupující a 1 prodávající, budou se na katastr nemovitostí podávat 4 (2+2) vyhotovení kupní smlouvy.
Dovolte mi ještě radu na závěr: pokud budete mít v ruce výpis z katastru nemovitostí, zkontrolujte si, že je Váš prodávající jediným vlastníkem dané nemovitosti (bytu). Pokud by bylo vlastníků více, nebo by šlo o společné jmění manželů, měly by se i tyto další osoby objevit v kupní smlouvě na straně prodávajícího, jinak byste se totiž stala pouze spoluvlastníkem dané nemovitosti a nikoliv výlučným vlastníkem. Zvažte případné úřední ověření podpisů na kupní smlouvě (i když nejde o povinnou náležitost), je možné jej provést na CzechPointu, u advokáta, nebo u notáře.


OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Jak se bránit proti opakovaným nesmyslným stížnostem sousedky?
- Co dělat když někdo opakovaně posílá nesmyslné stížnosti a udání?
- Vydání předběžného opatření - § 76 odst. 1 Občanského soudního řádu
- Opakovaná nesmyslná udání a trestný čin křivého obvinění
- Obrana proti nesmyslným udáním a stížnostem - § 12 Občanského zákoníku
- Odškodnění, satisfakce za opakovaná nesmyslná obvinění a stížnosti

Obyvatelka naší vesnice mé rodině ubližuje opakovanými nesmyslnými tresními oznámeními. Dále na nás posílá sociálku atd. Paní je duševně nemocná, jak ji mám donutit, aby šla na psychiatrické vyšetření? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V této situaci by bylo možné podat návrh na vydání předběžného opatření ve smyslu § 76 odst.1 občanského soudního řádu, kdy může být účastníku uloženo, aby něco vykonal. V tomto případě by bylo obsahem takového návrhu, aby se daná osoba podrobila psychiatrickému vyšetření. Toto rozhodnutí by bylo případně možné provést i exekučně, pokud by se osoba odmítala vyšetření podrobit.
Následným krokem by mohla být žaloba o způsobilosti k právním úkonům, může jít o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. Stěžejním důkazem je lékařské vysvědčení o duševním stavu osoby, o které se rozhoduje, proto nelze zahájit tuto žalobu bez předchozího předběžného opatření.
Příslušným soudem bude soud příslušný podle bydliště žalovaného.
Jiným řešením by mohlo být trestní oznámení pro spáchání trestného činu křivého obvinění, tuto variantu bych použila v případě, že bude podáno další trestní oznámení ze strany Vaší sousedky.
Další možnou ochranou proti Vámi popsanému jednání Vaší sousedky by byla možnost ochrany osobnosti, občanské cti, lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy podle § 12 a následjících občanského zákoníku. V takových případech je možné žádat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu osobnosti, dále aby byly odstraněny následky zásahů takového jednání a dále aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění, lze dokonce žádat o nahrazení nemajetkové újmy v penězích. V případě této varianty doporučuju zvážit, zda bylo dosaženo takové intenzity těchto osobnostních práv, aby byla taková žaloba oprávněná.


OBČAN-REKLAMACE
- Reklamace nekvalitně provedené rekonstrukce bytu
- Odstoupení od smlouvy u nekvalitně provedené rekonstrukce bytu
- Je nutný posudek znalce u nekvalitní rekonstrukce bytu firmou?

Byla nám provedena nekvalitní rekonstrukce bytu. My jsme odstoupili od smlouvy s danou stavební firmou a odmítli jsme doplatit doplatek, jelikož náklady na opravy budou určitě vyšší než doplatek, který bychom měli doplatit. Rozhodli jsme se nevymáhat náklady za/na opravy nevkvalitně provedené rekonstrukce. Stavební firma po nás ovšem neustále vymáhá doplatek a vyhrožuje soudem.
Pokud stavební firma dá tuto věc k soudu, stačí jako svědectví nekvalitně provedené rekonstrukce naše fotky - nejsou na nich datumovky, ale v PC je datum vidět - nebo je nutné mít nějaký papír/posudek od soudního znalce? Opravy nás budou stát dost peněz a raději bychom investovali peníze do oprav bytu než do soudního znalce a soudů. Byla by u soudu uznána výpověď/svědectví mého partnera, se kterým žijeme ve společné domácnosti? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nejdříve je třeba zhodnotit, zda jste odstoupili úspěšně - tedy zda odstoupení od smlouvy bylo doručeno a vady provedení byly řádně vytknuty. Je třeba, aby se jednalo o natolik zásadní vady, že odstoupení bylo jedinou možností jak předejít dalším škodám.
Předtím než bude zasaženo do nekvalitně odvedených částí bytu, doporučuji zajistit dobrozdání znalce, který zhodnotí, v jakém stavu stavba je. Dobrozdání nemusí vytvořit pouze soudní znalec, ale může i osoba, která je odborně vzdělaná (doporučuji ovšem osobu odlišnou od firmy, která bude opravy provádět).
Svědectví partnera není vhodné jako jediný důkaz, není zcela objektivní.
Osobně doporučuji, abyste nešetřili za odborníky a zmíněné vyjádření si zajistili. Následně jej doporučuji poslat firmě, která zakázku neprovedla kvalitně.


OBČAN-DLUY
- Je nutné dostavit se k soudu při vymáhání dluhu?
- Je možné podat návrh na platební rozkaz pokud byl podán odpor?
- Je možné soudní líčební bez přítomnosti žalobce či jeho právníka?
- Může proběhnout soudní stání bez žalobce či jeho právníka?

V srpnu roku 2010 jsem byla já (a další poškození) na internetovém bazaru okradena o částku 10.400 Kč, samozřejmě jsem podala trestní oznámení a požádala jsem o vydání platebního rozkazu. Nejdříve se obžalovaní odvolali (v odvolání nepřímo přiznali, že mi částku skutečně dluží), poté, zřejmě pod psychickým tlakem, mi obžalovaná zaslala 2 splátky po 1.000 Kč.
Minulý měsíc proběhlo soudní jednání, ke kterému se obžalovaní nedostavili, ale vzhledem k tomu, že v průběhu vyšetřování se k činu přiznali, tak jsem předpokládala, že nebude problém požádat o vydání platebního rozkazu bez mé přítomnosti, jelikož mám veškeré podklady + jejich přiznání.
Požádala jsem tedy znovu o vydání platebního rozkazu bez nutnosti mé přítomnosti, jelikož nemohou jezdit přes celou republiku k soudu, dodala jsem znovu veškeré dokumenty, přesto jsem byla předvolána k soudnímu jednání.
Co dělat? Nemohu opakovaně cestovat 250 km k soudu, ke kterému se obžalovaní stejně nedostaví. Ráda bych už měla soudní titul na základě kterého bych mohla vyžadovat zpět dlužnou částku. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu není příliš zřejmé, v jaké procesní fázi se řízení nachází.
Předpokládám, že jste nejprve jako poškozená byla připojena k trestnímu řízení. V dotaze nerozvádíte, jaké bylo Vaše postavení v trestním řízení vyřešeno - zda nárok přiznán či odkázán k občanskoprávnímu řízení.
Zmiňujete zkrácené řízení a jeho konec v podobě vydání platebního rozkazu - proti platebnímu rozkazu se podává odpor, který žalovaní zřejmě podali. K tomuto bylo pravděpodobně nařízeno jednání, ke kterému se žalovaní nedostavili.
Následně zmiňujete nový návrh na vydání platebního rozkazu. Pokud ovšem řízení, které bylo započato odporem proti platebnímu rozkazu pokračuje, není možné znovu podávat návrh na vydání platebního rozkazu.
Lituji, ale dotaz je velmi nepřesný.
Nicméně je možné konstatovat, že se k řízení můžete dostavit buď Vy anebo Váš právní zástupce (který může být z místa, v němž řízení probíhá) - v nepřítomnosti žalobce jednat nelze - a navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání. V takovém rozsudku soud přizná celou vymáhanou částku k úhradě. Tento postup je nejkratší cestou k vydání exekučního titulu. Podmínkou vydání tohoto rozsudku je účinné doručení žaloby a předvolání žalovaným a neomluvené nedostavení se k soudnímu řízení.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je nutný souhlas pacienta s nahlédnutím znalce do zdravotní dokumentace
- Nahlédnutí soudního znalce do zdravotní dokumentace - souhlas pacienta
- Porušení mlčenlivosti znalce - jak se bránit?
- Stížnost na postup znalce - porušení mlčenlivosti
- Kam poslat stížnost na postup soudního znalce?
- Musí praktický lékař spolupracovat se soudním znalcem?
- Musí praktický lékař poskytnout zdravotní dokumentaci znalci?

Mám dotaz týkající se jednání soudního znalce. V rámci soudního řízení došlo k problému, který měl posoudit soudní znalec - jednalo se o zdravotní posudek, takže znalec udělal krátké vyšetření sám a následně kontaktoval mého ošetřujícího lékaře, od kterého si vyžádal výpis z mojí dokumentace a kromě toho ho vcelku podrobně informoval o problému, který je řešen, a to včetně detailů se soudního spisu.
Myslím, že tento postup správný nebyl - jednak mě nikdo nepožádal o souhlas s tím, aby znalec mohl žádat moji zdravotní dokumentaci ale hlavně z hlediska zákona o znalcích má znalec povinnost mlčenlivosti - což tímto jednoznačně porušil. Chtěla bych v této věci uplatnit stížnost na postup znalce - nejsem si ale jistá, jestli stížnost na jednání znalce mám zaslat soudu nebo nějaké komoře znalců. Prosím Vás o radu, jak postupovat. Děkuji, Květoslava

ODPOVĚĎ:
Primárně se obraťte na Komoru soudních znalců ČR. Stížnost doporučuji podpořit písemným prohlášením vašeho lékaře k této věci. Znalci je uložena povinnost mlčenlivosti podle § 10 a zákona č. 36/1967 Sb. ("povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení").
Pokud byl znalec určen na posouzení Vašeho zdravotního stavu, logicky se obrátil na Vašeho lékaře. Váš lékař vůči tomuto ovšem nemá stanovenou výlučnou povinnost součinnosti, proto si od Vás měl vyžádat Váš souhlas.
Na soud je případné se obrátit až v situaci, kdy pocítíte jednáním znalce nějakou prokazatelnou újmu. Pokud Vás jednání znalce pouze pohoršuje, je případná stížnost na Komoru.


OBČAN-OSTANÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Je platná smlouva pokud druhá strana neposlala podepsanou kopii?

Mám dotaz ke smlouvě o postoupení pohledávky. Smlouva obsahuje zásadní věci, které nastaly až v 6.2.2008. Zástupce druhé strany tvrdí, že druhá strana podepsala tuto smlouvu den předem a já jsem toto akceptoval, což není pravda. Jde mi o to dva zásadní dotazy:
1. je podpis na smlouvě, která v době podpisu obsahuje neexistující skutečnosti, platný? Žalobce tvrdí, že smlouvu podepsal 5.2.2008, skutečnosti ve smlouvě uvedené nastaly ale až 6.2.2008 po podpisu notářského zápisu ohledně převodu obchodních podílů. Navíc první smluvní strana nebyla přítomna podpisu smlouvy druhou stranou a podpis na smlouvě není ověřený.
2. Pokud smlouvu podepíše jen jedna strana, druhá strana si smlouvu odnese s tím, že ji podepíše a zašle zpět. Druhá strana ji však nikdy zpět nevrátila a nedoručila. Je platná tato smlouva nebo ne, když první strana tuto smlouvu nikdy zpět nedostala a tudíž ji nemá?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud je pohledávka postupitelná (tedy není nutné osobní plnění dlužníkem), lze ji postoupit i bez souhlasu dlužníka. Dlužník je však oprávněn a povinen plnit novému věřiteli až od okamžiku, kdy se o postoupení pohledávky prokazatelně dozví.
Pokud byla dne 5.2. postoupena pohledávka, která v ten okamžik neexistovala, je postoupení absolutně neplatné. V takovém případě přichází v úvahu odpovědnost za škodu původního věřitele vůči novému. Je ovšem třeba dbát na to, zda pohledávka opravdu vznikla až 6.2.
Úřední ověření podpisu není nutné, pokud to zákon nestanoví. Obecně u postupování pohledávek toto ověření není nutné.
Pokud nejsou na dohodě o postoupení pohledávky podpisy obou stran (tedy postupníka a postupitele), nedošlo k platnému postoupení pohledávky, jelikož nebyla dodržena písemná forma postoupení, resp. tato písemná forma neobsahuje projevy vůle postoupit pohledávku.


SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Jsou zdravotní problémy polehčující okolností v přestupkovém řízení?
- Vliv zdravotních problémů na dopravní přestupek

Mému 76letému otci se stala dopravní nehoda: Otec vybočil na rovné silnici z cyklistického pruhu do silnice, auto nestačilo zastavit, došlo k poškození vozidla. Otec si vůbec nic nepamatuje, ani to, kde došlo ke srážce. Podle nás mohl mít otec nějaký zdravotní problém. Měl totiž už
v roce 2006 podobný problém, že si Krátkodobě nic nepamatoval, matka má k tomu i doklad od lékaře.
Mohli byste nám prosím poradit, jak postupovat při přestupkovém řízení, aby si nějak nepřitížil? Pokuta, téměř 50.000 Kč plnění pojišťovně a určité náklady na otcovo vyléčení ze zranění je pro mé rodiče kruté. Děkuji, Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, v tomto případě se dá pouze doporučit, aby se otec nechal zastoupit advokátem, který analyzuje celý přestupkový spis (jednání mohlo být například dostatečně neobjastněno).
Zdravotní obtíže, zejména takové, o nichž přestupce ví, nejsou polehčující okolností a na přestupkové jednání nemají zásadní vliv.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Je nutný odhad nemovitosti pokud se manžel vzdává části SJM?
FINANCE-DANĚ
- Platí se daň z převodu pokud SJM není vypořádáno do 3 let od rozvodu

Co potřebuji k přepsání části domu, jež má být součástí majetkového vyrovnání? Manžel měl dům již před svatbou, ale společně jsme později odkoupili 1/4 od jeho syna. Nevím zda se musí nechat udělat odhad nebo zda stačí čestné prohlášení že se té 1/8 vzdávám. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Odhad lze doporučit z toho důvodu, aby bylo zřejmé, jak je (hodnotově) SJM vypořádané.
Nicméně pokud Vám výslovně na majetku nezáleží a nepotřebujete, aby vypořádání bylo hodnotově vyrovnané, tak odhad se dělá pro potřeby daně z převodu nemovitostí a daně z příjmů, které ve Vašem případě odvádět nebudou, tudíž jej nepotřebujete.
Doporučuji ale převod nemovitosti (resp. vypořádání celého SJM) realizovat, do 3 let od zániku manželství, protože pak by se uplatnila fikce vypořádání, z některého společného majetku by se mohl stát majetek v podílovém spoluvlastníctví a kdyby takovým majetek byl tento dům (resp. jeho část), tak by se daň z převodu platila a musel by odhad nemovitosti být zajištěn.


PRÁCE-BEZPEČNOST
- Platí zaměstnanec za školení BOZP?
- Může zaměstnavatel strhnout ze mzdy školení BOZP?
- Je zaměstnavatel oprávněn strhnout z platu školení BOZP?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Může zaměstnavatel strhnout část platu bez souhlasu zaměstnance?
- Je nutný souhlas zaměstnance se stržením částmi mzdy?
- Neoprávněně stržená část mzdy - § 17 odst. 1 d) zákon o inspekci práce
- Přestupek, správní delikt - neoprávněné stržení části platu, mzdy
- Promlčecí lhůta bezdůvodného obohacení zaměstnavatelem
- Promlčecí lhůta na vydání nevyplacené části mzdy, platu
- Stížnost na inspekci práce - nevyplacení části mzdy, platu

Přítelkyně pracuje v jedné firmě, mají tam zvláštní praktiky:
1. Nařídí zaměstnancům školení o bezpečnosti práce mimo pracovní dobu a za toto školení jim strhne z výplaty 1.300 Kč.
2. Sdělí, že někdo ze zaměstnanců ukradl paletu s potravinářským olejem (přitom jsou v každé místnosti bezpečnostní kamery) a škoda se opět strhne z výplaty - 1.600 Kč na každého i když je hodnota zboží 300 Kč na každého.
Jsou tyto srážky ze mzdy v pořádku? Nejde o protiprávní činy? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
1. požadovat úhradu nákladů školení BOZP je v přímém rozporu s § 101 odst. 6 zákoníku práce (Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance).
2. srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance jsou protiprávní vždy.
Pokud má být dovozována odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnavateli a tato hrazena srážkami z mzdy, musí zaměstnavatel prokázat, že mu škoda vznikla, způsobil ji zaměstnanec, kterého obviňuje a mezi jednáním zaměstnance a škodou je vztah příčiny a následku.
Předpokládám, že Vaše partnerka nemá podepsánu hmotnou zodpovědnost za tyto produkty. V takovém případě by zaměstnavatel měl zjednodušenou důkazní situaci, jelikož by nemusel prokazovat, že škoda vznikla v důsledku jednání odpovědného zaměstnance.
Zaměstnavatel se dopouští v obou případech protiprávního jednání, a to
a) přestupků, pokud je fyzickou osobou podle § 17 odst. 1 písm d) zákona o inspekci práce (pokuta až 2 mil. Kč) a podle § 13 odst. 1 písm i) téhož zákona (pokuta až 2 mil. Kč).
b) správního deliktu, pokud je právnickou osobou podle § 30 odst. 1 písm d) a § 26 odst. 1 písm i) téhož zákona (za oba správní delikty - myšleno každý zvlášť - lze uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč).
Doporučuji následující postup:
- vyzvat zaměstnavatele k nápravě stavu - tedy vrácení neoprávněně nevyplacených mzdových prostředků, a to za 10 let zpětně - omezení je dáno promlčecí dobou bezdůvodného obohacení, kterého se zaměstnavatel dopustil, podle § 107 odst. 2 občanského zákoníku.
Zda tuto výzvu budete adresovat a jakou lhůtu k zaplacení těchto nároků zaměstnavateli dáte, záleží na Vás a Vašich zkušenostech s jednáním zaměstnavatele.
- vyzývat jej vůbec nemusíte, ale můžete rovnou sepsat podnět k inspekci práce na prošetření přístupu zaměstnavatele. A na základě výsledků šetření inspekce u zaměstnavatele uplatnit nárok na vyplacení neoprávněně zadržených mzdových nároků.
- a nebo udělat oba úkony zaráz, a to jak uplatnit nárok u zaměstnavatele na neoprávněně zadržené mzdové prostředky a ve stejný okamžik adresovat podnět inspekci práce. Tento způsob řešení doporučuji, pokud máte negativní zkušenosti se zaměstnavatelem a bylo by dle Vašeho názoru možné, že by se Vás zaměstnavatel pokusil po šetření inspekce vydírat ztrátou místa při uplatnění těchto nároků nebo se pokusil o jiné protiprávní jednání vůči Vám.
Před tím, než učiníte jakékoliv kroky, lze doporučit opatrnost a zajištění podrobného podkladového materiálu, který byste inspekci mohli poskytnout.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že Inspekce práce koná rychle a zodpovědně, takže se nemusíte obávat obrátit se na ně s podnětem.


RODINA-ROZVOD, SVĚŘEDNÍ DO PÉČE
- Protistrana se nedostavuje k soudu o svěření do péče - jak postupovat?
- Kdy je možné podat návrh na vydání předběžného opatření?

Jak postupovat, když se protistrana nedostavuje k soudu nebo ho protahuje žádostmi o odročení? Naposledy se bez jakékoliv omluvy k soudu prostě nedostavila. Jde o spor o svěření dítěte do výchovy. Máme znalecký posudek, který jednoznačně říká, že otec (můj manžel) má lepší výchovné předpoklady i podmínky, že v zájmu dítěte je minimálně střídavá péče. A v případě, že se matka odstěhuje (což nyní evidentně chystá), tak dokonce by měla dcerka přejít do péče otce, že to pro ni bude vhodnější a citlivější.
Soud ale může těžko rozhodnout. Protahování ze strany matky má jeden jasný cíl - stihnout se přestěhovat a pak tím argumentovat. Dceru přihlásila i do školy (má v září 2012 nastoupit do 1.třídy) už v Českých Budějovicích, takže se tam opravdu stěhovat hodlá. Nyní jen získává čas, aby to uskutečnila. A mohla pak argumentovat tím, že další velká změna už není v zájmu dítěte, že nastoupila do školy apod.
Školu jsme schopni okamžitě zajistit, máme příslib, že převod je možný, což jsme soudu doložili. Nicméně ten bez přítomnosti matky jednání pouze odročil. Jak se můžeme tomuto bránit? Opravdu se bojím, že se stihne odstěhovat a pak už nezmůžeme vůbec nic. Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Za neomluvené nedostavení se k soudu by soud účastníkovi především měl udělit pořádkovou pokutu.
Doporučuji podat návrh na vydání předběžného opatření, aby soud podle § 76 (pokud řízení ještě nebylo zahájeno) nebo podle § 102 (pokud řízení již bylo zahájeno - o tom byste měli protokol o jednání nebo usnesení o zahájení, a to buď fyzicky nebo by byl založený ve spise) občanského soudního řádu odevzdal dítě do péče druhého z rodičů, a to nejpozději do doby, než soud rozhodne o úpravě výchovy dítěte. Odůvodnit návrh můžete obavou z maření soudního řízení neomluvenými absencemi u soudního jednání, stěhování, zabraňování otci styku s dítětem, obavami o život dítěte (pokud o něm nemáte zprávy).
Budu upřímná - předběžné opatření je pouze "stéblo, kterého se chytá tonoucí," protože případy řízení o svěření dítěte do výchovy jsou vždy téměř bezvýchodné, pokud jeden z rodičů neprojeví vůli ke shodě na podmínkách. Ale pořád lepší "stéblo" než neudělání ničeho.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se uzavře dědictví když je dědic nezvěstný?
- Náhrada škody za záměrné prodlužování dědického řízení
- Nezvěstný dědic - jak bude uzavřeno dědické řízení?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Návrh na nahrazení souhlasu 3. spoluvlastníka
- Jak zrušit spoluvlastnictví když je spolumejitel nezvěstný
- Zrušení spoluvlastnictví a nezvěstný spoluvlastník, spolumajitel

Probíhá dědické řízení po mém otci, 06/2011 se o dědictví přihlásil i můj nejstarší bratr. Nárokuje si věci, které po sečtení dávají jen o něco víc než 1/3 dědictví (dědíme celkem 3 bratři). S jeho podmínkami jsem já a druhý bratr souhlasil s tím, že následující měsíc, tj. červenec 2011, dojde k uzavření dědictví.
Nejstarší bratr se k řízení nedostavil a bez něj toto notářka nemohla ukončit. Bratr bydlí ve Francii, nekomunikuje, pokusil se o sebevraždu, je neznámo kde. Dědictví se táhne dlouho, notářka chce dědictví rozdělit na ideální třetiny, s čímž já s bratrem nesouhlasím a žádáme toto rozdělit dle předešlé dohody. Ve spise je zaneseno, co přesně nejstarší bratr žádá, stvrzeno jeho podpisem. Jako poslední řešení k jeho vypátrtrání vidím vyhlášení celostátního pátrání cestou Policie ČR.
Mé dotazy:
1) existuje nějaké ustanovení, které by šlo uplatnit na dědice, který se dědickému řízení vyhýbá a tím ho podstatně ztěžuje?
2) pokud bratr nebude vypátrán a notářka rozdělí majetek na třetiny, je možné toto odmítnout, či nějak napadnout?
3) jaké jsou možnosti manipulace (prodej s majetkem) který je rozdělen an ideální třetiny. Myšleno v případě prodeje, zda je třeba souhlasu všech 3, většinového podílníka, nebo většiny. Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
1) neexistuje, ze strany ostatních dědiců by bylo možné uvažovat o případné náhradě škody vzniklé v souvislosti se zaviněným prodlužování vyřízení dědictví.
2) pokud bratr nebude vypátrán, ale zároveň nebude prohlášen za mrtvého, notářka de facto nemá jinou možnost než dědictví částečně vyřídit; takové rozhodnutí notářky by bylo zcela v souladu s právem
3) uplatní se zásady hospodaření s majetkem v podílovém spoluvlastnictví podle § 139 a násl. občanského zákoníku. Prodej nemovitosti bez souhlasu 3. spoluvlastníka byl možný pouze v případě, že by tento byl nahrazen souhlasem soudu (to znamená, že by 2 spoluvlastníci museli podat odůvodněný návrh na nahrazení souhlasu 3. spoluvlastníka soudem a soud by mohl za spoluvlastníka souhlas vyslovit). To co bylo uvedeno k prodeji se vztahuje i k jiným dispozicem s majetkem; k běžnému obstarávání majetku postačí souhlas většiny spoluvlastníků.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody - automobil nebyl pojištěný chybou pojišťovny
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odmínutí reaktivace povinného ručení (pojistky) pojistníkem

Potřebovala bych poradit ohledně povinného ručení. 07/2011 jsem chtěla zrušit povinné ručení z důvodu prodeje osobního vozidla, jelikož z prodeje sešlo, telefonicky jsem ověřovala jak postupovat, aby povinné ručení zůstalo v platnosti. Dopisem mi bylo sděleno, že jsem nesplnila žádný zákonný důvod a povinné ručení je stále v platnosti. Za 14 dnů došel další dopis, ve kterém mi povinné ručení zrušili, tak jsem povinné ručení uzavřela jinde. Po půl roku mi přišlo z kanceláře pojistitelů, že dlužím za dobu, kdy jsem nebyla pojištěná, na to jsem reagovala, že to bylo z důvodu chyby pojišťovny. Koncem února 2012 mi došel dopis z pojišťovny, ve kterém mi reaktivovali pojistku, jenže já mám již od srpna uzavřenou jinou a s reaktivací nesouhlasím. Dokonce pojišťovna chce po mně dlužné pojištění, s čímž nesouhlasím vůbec, protože na základě jejich pochybení jsem si musela narychlo sjednat pojištění jinde. Zajímalo by mně, zda je právo na mé straně a já případný spor mohla vyhrát, protože pojistné jim odmítám zaplatit. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Je třeba celý případ trochu rozložit na jednotlivé povinnosti a práva.
1) nárok ČKP
Pokud automobil byl nepojištěný, ať už z jakéhokoliv důvodu, je nutné, abyste poplatek ČKP zaplatila a následně tuto položku vymáhala jako škodu, která Vám vznikla, a to za předpokladu, že je na straně pojišťovny prokazatelné pochybení.
2) pochybení pojišťovny
pokud byla smlouva ukončena (ať už jakkoliv), nemáte povinnost přistupovat na její reaktivaci, zejm. pokud automobil je pojištěný. K jakémukoliv jednání s pojišťovnou se doporučuji předem seznámit s pojistnými podmínkami a smlouvou. Pokud Vaše argumenty pojišťovna nepřijme, lze doporučit předat věc advokátovi a náklady zastoupení (stejně jako poplatek zaplacený ČKP) vymáhat v jako náhradu způsobené škody, a to lze i soudně.


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je možné požádat o přezkum rozhodnutí když nedostali rozhodnutí všichni účastníci?
- Mohu požádat o přezkum rozhodnutí které nenabylo právní moci?

Zajímalo by mě, zda je možné podat podnět k zahájení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí krajského úřadu jako odvolacího orgánu, pokud o tomto rozhodnutí dosud nebyli informováni všichni účastníci řízení. Nebo je nutné počkat, až rozhodnutí nabude právní moci. Krajský úřad zrušil prvoinstanční rozhodnutí v celém rozsahu a věc vrací k novému projednání městskému úřadu. Proti tomuto rozhodnutí se nelze dále odvolat. Po podání podnětu, dá se logicky očekávat, že toto řízení bude zahájeno, pokud správní orgán nesdělí do 30 dnů podateli, zda shledal nebo neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení? Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí není pravomocné, dokud není doručeno poslednímu učastníkovi. Podmínkou přezkumného řízení je právní moc přezkoumávaného rozhodnutí, takže je nutné vyčkat na právní moc.
Správní orgány bez právní moci rozhodnutí taktéž nebudou ve věci postupovat.


OBČAN-NÁJEMNÉ
- Je možné požadovat nájemné za budovu užívanou zemědělským družstvem?
- Nájem restituované nemovitosti v užívání zemědělského družstva (JZD)

Chci se zeptat na případ kdy má zemědělská společnost (dříve JZD) postavenou budovu. Mám právo na vyplácení nájemného? Jak se případná výše nájemného odvíjí? Pokud mám nárok na nájemné, jak mohu donutit vlastníka budovy k platbě nájemného?
Pozemek na kterém budova stojí je soukromého vlastníka a tento pozemek se chystám řádně koupit. Majitel nemovitosti je Ing. XXX YYY, který provozuje zemědělskou činnost. Dle dostupných informací není uzavřena žádná nájemní smlouva. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že se jedná o stavbu, která byla postavena v době právoplatnosti politiky KSČ.
Nejdříve doporučuji, abyste se zajímal o výsledky restutičního řízení, které pravděpodobně určily návrat pozemku do soukromých rukou.
Pozemek může taktéž být zatížen věcným břemenem ve prospěch stavby, v krajním případě toto věcné břemeno může být i vydržené.
Pokud poměry mezi majitelem pozemku a majitelem stavby nejsou upraveny vůbec nijak, doporučuji před tím, než pozemek koupíte, vyvolat jednání Vás a majitele pozemku a stavby a zjistit jejich stanoviska k věci právoplatného užívání pozemku, než učiníte tak riskantní nákup.
Bez podrobnějšího seznámení s věcí není možné konstatovat, zda na nájemné máte nárok, natož jak jej vymáhat.


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Důležitost předběžné otázky v rozhodnutí správního orgánu

Potřebovali bychom vědět, zda je správný náš názor, že úřadem použité předběžné otázky těmito otázkami vůbec nejsou. V jednom článku na netu jsme si přečetli, že předběžná otázka se týká např. udělení vyjímky, vypracování atestu, stanovení vyjímky z ochranného pásma, vydání závazného stanoviska, vydání integrovaného povolení atd.Předběžnou otázkou nemůže být situace,která je součástí řízení a jejíž řešení přísluší správnímu orgánu, jež toto řízení provádí.Žádná taková situace u stavby chaty nenastala a proto se domníváme, že úřadem použitý pojem předběžné otázky byl neoprávněný a tyto ve skutečnosti u chaty neexistují. Protože usnesení bylo zdůvodněno právě existencí dvou předběžných otázek, které neexistují, je toto usnesení neoprávněné. Stačí, když odpovíte, že náš názor je správný nebo, že se mýlíme. Děkujeme, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, pokud toto nevyplynulo z odpovědi, tak dodávám, že předběžná otázka, kterou správní orgán v rozhodnutí naznačil k vyřešení, opravdu v odůvodnění rozhodnutí nemá odpodstatnění. To znamená, že může existovat důvod, který předběžnou otázku opodstatňuje, ale rozhodně jím není ta otázka, kterou správní orgán uvedl v odůvodnění rozhodnutí.


RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Je možné u silnice do strouhy umístit rouru kvůli přejezdu?
- Velikost silničního ochranného pásma § 30 ad. zákona 13/1997 Sb.
- Kolik metrů je ochranné silniční pásmo u silnice
- Stavební povolení, ohlášení na umístění roury silničního příkopu

Přítelovi rodiče mají pronajatou zahradu u silnice první třídy. Mezi touto zahradou a silnicí je prostor cca 4 metrů, ve kterém je strouha. Jelikož není v okolí možnost parkování, vytvořili si nájezd s tím, že pod tento nájezd vložili trubku o průměru cca 40 cm, aby bylo zachováno protíkání vody v případě deště. Minulý týden za nimi přišel majitel pozemku, že to musí zrušit, protože kdyby prý došla kontrola z kraje, tak by mohl dostat pokutu až 100.000 Kč, jelikož něco takového u silnice první třídy být prý nemá. Měl majitel v tomto pravdu? Jaký předpis toto zakazuje, popřípadě upravuje? Děkuji, Danuše

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že rodiče Vašeho přítele pravděpodobně vytvořili stavbu, která vyžaduje minimálně ohlášení stavebnímu úřadu, může být pravdou, že tato stavba není v silničním ochranném pásmu přípustná.
Silniční ochranné pásmo je upraveno v § 30 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., stavby, které nevyžadují povolení ani ohlášení (a ty by tedy v tomto ochranném pásmu být mohly) uvádí § 103 zákona č. 183/2006 Sb.
Doporučuji tedy se obrátit na stavební úřad. Je možné, že navíc je kolem silnice pásmo nějaké další zvláštní ochrany, to zjistíte na příslušném stavebním úřadě.


OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště manželovi, manželce po rozvodu v domě SJM
- Zrušení trvalého pobytu exmanželovi, exmanželce z bytu, domu SJM
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění - obvinění z psychického a fyzického týrání manželem

Můj bratr je od ledna 2012 rozvedený. Se svojí manželkou nežije již rok a půl. Manželka má neustále trvalé bydliště, kde žila. Může bratr toto trvalé bydliště odhlásit své bývalé manželce nebo jak má postupovat? Majetkové vypořádání ještě neproběhlo. Dále bych se chtěla informovat: Jeho exmanželka podala obvinění za psychické a fyzické týrání (bohužel pracuje u Policie). Dostalo se to až tak daleko, že bratr byl obviněn a řeší to státní soud. Je to vymyšlené a chce se pomstít, že ji manžel přišel na nevěru. V květnu, snad konečně vyjde rozsudek, zatím to vypadá ve prospěch manžela. Může bratr po tomto všem podat na exmanželku trestní oznámení za lži, pomluvy atd? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
U zrušení trvalého bydliště je nejprve třeba, aby zaniklo vlastnické právo exmanželky k nemovitosti (pokud je spoluvlastnicí nebo oprávněnou z věcného břemene), a to obecně zanikne vypořádáním majetku, nebo užívací právo a to zaniklo rozvodem manželství.
Odhlášení z trvalého bydliště je možné, buď tak učiní exmanželka sama tím, že nahlásí nové bydliště, nebo bratr múže tento úkon učinit sám (doporučuji od sousedů zajistit svědectví, že se tam exmanželka nezdržuje), avšak jen tehdy, pokud nespadá nemovitost do SJM.
Trestní oznámení (pro trestný čin křivého obvinění) možné je, záleží na důkazech. Pokud jich bratr bude mít dostatek, může podat žalobu na porušení osobnostních práv podle § 11 občanského zákoníku a žádat kromě omluvy i majetkovou satisfakci (jakési přiměřené zadostiučinění).
Taktéž záleží na újmě, která mu byla způsobená (např. ztráta zaměstnání, zdravotní komplikace apod.).


OBČAN-BYDLENÍ
- Jak se bránit uhelnému prachu ze sousedních uhelných skladů?
- Využití hygienické stanice při měření prašnosti z uhelných skladů
- Změření prašnosti z uhelných skladů, využití hygienické stanice

Našimi sousedy jsou uhelné sklady. Máme hromady uhlí asi 5 metrů od plotu. Vadí nám to, protože máme všude uhelný prach a také prach z písku, štěrku ad. stavebnin, které se tam prodávají. Dekuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Povinnost, která by určovala, jak skladovat tyto komodity, právním předpisem stanovena není.
Nicméně Váš případ je téměř učebnicová ukázka porušování sousedkých práv podle § 127 občanského zákoníku. V něm je jednoznačně uvedeno, že vlastník věci nesmí nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním, vibracemi apod.
Doporučuji kontaktovat nejbližší hygienickou stanici s tím, aby u Vás provedli opakované (za různých povětrnostních podmínek) měření, jímž se prokáže, co musíte strpět. Následně se pak s výsledky obrátit na uhelné sklady a žádat nápravu stavu - zavedení šetrnějších technologií či jiné zabránění prašnosti, vytvoření podzemních skladů apod. - nebo nějakou refundaci - dodávku uhlí zdarma apod.