Roztříděné dotazy

Příjem z titulu plnění za úrazové pojištění je od daně osvobozen podle §4 písm. p) zákona o daních z příjmů, tzn. do daňového přiznání se pojisté plnění neuvádí.

 

 

FINANCE-DANĚ
- Prodej garáže v dlouhodobém vlastnictví a odvod daně z příjmu - prodej garáže
- Daň z příjmu - prodej garáže - informace
- Daň z převodu nemovitosti - prodej garáže

Společně s rodiči jsem vlastnil rodinný dům, každý ideální polovinu. Dále jsme vlastnili dvě garáže, ale každý svou. Letos jsme jednou kupní smlouvou vše prodali, podali daňové přiznání z převodu nemovitosti a zaplatili každý svou část. Já jsem garáž a ideální polovinu vlastnil 12 let. Doufám, že jsem tak osvobozen od daně z příjmů. Je to tak? A musí se i osvobozená daň uvádět někde do daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob? Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Pokud nemovitosti nebyly zahrnuté do obchodního majetku, tak jejich prodej po 12ti letech je osvobozený od daně; do daňového přiznání DPFO se tyto převody neuvádí.

FINANCE-DANĚ
- Spekulativní obcházení odvodu daně - příklad
- Dodatečné doměření daně při spekulativním obcházení odvodu daně

Mohu půjčit svojí firmě (plátce DPH) peníze na nákup bytu či nebytových prostor, nechat si vrátit DPH a následně po 5 letech od kolaudace prodat tento nebytový prostor již bez DPH mně (vlastníkovi firmy) s tím, že zaplatím pouze daň z převodu nemovitosti (a případně malou daň ze zisku) a ušetřit tak na DPH? Děkuji. Daniel.
 
ODPOVĚĎ:
Tento způsob bych rozhodně nedoporučovala - v Daňovém řádu je obecně stanoveno, že správce daně posuzuje věci v souvislostech podle skutečného stavu a ne pouze formálně-právního, takže existuje vysoké riziko, že takový postup by vyhodnotil jako spekulativní obcházení zákona a daně by zpětně doměřil včetně penále.

 

 

OBČAN-DLUHY
- Potvrzení o zaplacení směnky vlastní - informace, vzor
- Potvrzení o zaplacení směnky - vzor, náležitosti
- Jak dokázat uhrazení směnky vlastní - informace
- Proč po zaplacení musí získat dlužník směnku zpět?

Chci Vás požádat o radu ohledně proplacení Vlastní směnky - doložení, že byla zaplacená (dlužník je tchán, dluží za podnikání). Co má od nich požadovat jako doklad, že směnku v řádném termínu zaplatit? Bojíme se, aby pak netvrdili, že žádné peníze nedostali. Nebo sepsat nějakou smlouvu (stačí vlastními slovy? ) a jejich společné podpisy něchat ověřit např. na poště? Pokud ano, můžete mi tu smlouvu napsat jako vzor, co tam vše má být uvedceno?
Moc prosím odpověd, je to aktuální. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
V ideálním případě je vhodné proti zaplacení směnky, získat originál směnky zpět (a tu znehodnotit např. ve skartovačce nebo roztrháním), tak aby již nemohl být předložen nikým jiným. Zároveň tím získáte jistotu, že směnka nebyla převedena na další osobu.

Potvrzení o zaplacení směnky je zcela dobrovolný úkon, které nemá předepsané žádné náležitosti; lze pouze doporučit v něm uvést následující:
1. směnečné strany
2. předmět potvrzení - tedy potvrzení o zaplacení směnkou zajištěné částky v konkrétní výši
3. informaci o tom, že směnka byla vrácena výstavci
4. datum zaplacení a datum sepsání potvrzení
5. notářsky ověřené podpisy (poplatek je stejny jako př
Tyto údaje jsou pouze základními prvky, které lze do "potvrzení" uvést a předpokládají korektní jednání obou smluvních (směnečných) stran; vzhledem k tomu, že právníkovi poradny nejsou známy konkrétní okolnosti vystavení směnky, je nutné doporučit obrátit se na advokáta, který je na základě podrobného seznámení s věcí poskytnout adekvátní řešení i operativně (např. v případě, že držitel směnky ji odmítne vrátit či nebude mít zájem na vrácení peněz - např. bude nekontaktní apod.).

 

 

FINANCE-DANĚ
- Daňové zvýhodnění na dítě, děti - příjmy z pronájmu nemovitosti
- Změna daňového zvýhodnění na dítě z druha na družku - postup
- Změna daňového zvýhodnění na dítě z partnera na partnerku - postup
- Sleva na dítě ve společné domácnosti - informace
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové slevy na dítě jednomu z rodičů
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové slevy na děti jednomu z rodičů
- Je nutný souhlas druhého rodiče se změnou uplatnění daňové slevy na dítě
- Úleva na dítě ve společné domácnosti - informace
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové úlevy na dítě jednomu z rodičů
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové úlevy na děti jednomu z rodičů
- Je nutný souhlas druhého rodiče se změnou uplatnění daňové úlevy na dítě

Ráda bych se zeptatla na daně ohledně daňového zvýhodnění na děti žijící ve společné domácnosti. Mohu uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, pokud mám příjem pouze z pronájmu? A ještě prosím o zodpovězení dotazu - přítel uplatňuje daňové zvýhodnění na naše dítě. Nemohu se s ním dohodnout a nyní chci toto zvýhodnění uplatńovat já. Žijeme spolu a dokument ohledně dítěte jsem pro jeho zaměstnavatele podepisovala před 4 lety. Můžu toto rozhodnutí změnit ve svůj prospěch, i když on s tím nesouhlasí. Děkuji a přeji krástný den. Děkuji, Bedřiška
 
ODPOVĚĎ:
Slevu na dítě ve společné domácnosti můžete uplatnit z celkového základu daně, tj. včetně příjmů podle § 9 - pronájmy nemovitosti - bytu, domu, pozemku ad.. Pokud nesouhlasíte s tím, aby si slevu uplatňoval otec dítěte, můžete poslat své prohlášení přímo zaměstnavateli - v prohlášení uvedete, že slevu na dítě pro rok 2013 chcete uplatnit Vy, a tedy rušíte předchozí souhlas s uplatněním slevy u otce. Není podmínkou, aby zaměstnavatel musel tyto dokumenty odsouhlasit se zaměstnancem, tj. můžete s ním jednat přímo.

Co se týče roku 2012, kdy zaměstnavatel při výpočtu měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti slevu uplatňoval, tak teoreticky je možnost požádat o změnu v ročním vyúčtování s tím, že si chcete slevu za rok 2012 uplatnit už u sebe, ovšem v takovém prohlášení byste musela uvést, že je vystaveno až po skončení roku 2012, abyste tím mzdovou účtárnu zaměstnavatele nedostala do komplikací ohledně správného výpočtu a odvodu záloh na daně - myslím, že takový postup by byl pro zaměstnavatele komplikovaný, nicméně není to nemožné.
(dotaz odpovězen 6.1.2013)

 

 

FINANCE-DANĚ
- Převod úlevy na dani na dítě, děti z otce na matku
- Převod úlevy na dani na dítě, děti z matky na otce

Dcera odmítla nadále bydlet se svoji matkou a jejím přítelem. Úderem 18. roku se přistěhovala do mé domácnosti (domácnosti otce). Dcera je studentem střední školy. Matka pobírá tzv. úlevu na dani na nezaopatřeného člena rodiny (asi jsem to nenazval dobře). Vzhledem k tomu, že teď dcera bydlí se mnou zajímá mne co mám je potřeba udělat, aby jsem tuto úlevu dostával ve své mzdě já. Děkuji, Norbert
 
ODPOVĚĎ:
Podmínkou pro uplatnění slevy na vyživované dítě je to, aby dítě žilo ve společné domácnosti, tj. pokud se dcera od matky odstěhovala, zanikl matce nárok na uplatnění slevy. Pokud chcete slevu uplatňovat Vy, je třeba dát mzdové účetní potvrzení o studiu dcery a údaje o jejím věku, který je pro uplatnění slevy také jedním z kritérií. Sleva je uplatňována po měsících, tj. lze změnu provést i v průběhu roku.

 

 

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pes zničil plot - vymáhání náhrady škody
- Jak dokázat že sousedův pes způsobil škodu
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Majitel neuhlídal psa - § 13 zákona č. 246/1992 Sb.
- Majitel psa není schopný ho uhlídat - co dělat?
- Sousedovi opakovaně utíká pes - jak postupovat?
- Pokuta majiteli psa za jeho útěk (neuhlídání psa)
- Přestupek nezabezpečení psa před útěkem z pozemku

Naše zahrada a sousedova zahrada je oddělena plotem vytvořeným dřevěnými sloupky. V poslední době tam mají sousedi velikého psa - vlčáka a ten některé sloupky rozkousal a zničil a běhá po naší zahradě.
Mluvili jsem o tom se sousedy, že si ho mají hlídat, že může někoho z nás ohrozit a zničil nám plot, který jsme my dělali na vlastní náklady pro oddělení zahrad. Prý neví,jak ho uhlídat. Podhrabal se i na druhé straně našeho plotu na silnici pod pletivovým plotem a běhal volně po silnici. I nám protrhl pletivo. Máme zničený plot. Potřebovali bychom poradit, jak situaci řešit, když domluva se sousedy nepomohla. Děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Obrátit se můžete na obecní úřad s rozšířenou působností - ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání je pes (jakožto společník člověka) zvířetem v zájmovém chovu. Chovateli takového zvířete je uloženo ve smyslu § 13 tohoto zákona uloženo zabránit úniku zvířete. Nedodržení této povinnosti je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Tím doporučuji začít, taktéž doporučuji nasbírat důkazní materiál, kterým svá tvrzení podložíte.

Dále je ve Vašem případě možnost vymáhat škodu dohodou se sousedy, předžalobní výzvou nebo v krajním případě žalobu na náhradu škody (musíte prokázat, že plot poškodil sousedův pes - fotografie, videonahrávka, svědecká výpověď - nejlépe osoby, která není osobou blízkou).

Zákaz volného pobíhání psů můžete mít v rámci své obce uložený v obecně závazné vyhlášce, takže v tomto směru můžete jednat i s obcí (nehledě na to, že pes musí mít evidenční číslo a musí z něj být řádně placeny místní poplatky).

Ve své obci či okolí můžete mít zřízený útulek s odchytovou službou, takže v případě, že zjistíte, že pes volně pobíhá, doporučuji upozornit odchytovou službu či obecní policii.

Asi nemusím zdůrazňovat, že prvotní bezpečnostní opatření pro sebe a svou rodinu budete muset učinit sama. Pokud je plot poškozený, tak jej opravit tak, ať se do vyřešení situace Vám ani Vašim blízkým nic nestane. Náklady na provizorní (nebo definitivní) opravu pak můžete vymáhat i dodatečně (dohodou se sousedy nebo soudně).

 

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Uplatnění nákladů v dědickém řízení
- Dědic zaplatil faktury zesnulého - vliv na dědické řízení
- Dědic uhradill faktury za zůstavitele - vliv na dědické řízení
- Jaké faktury lze použít v dědickém řízení po zesnulém zůstaviteli?
- Aktiva (přeplatky) a pasiva (dluhy) v dědickém řízení
- Vymáhání pohledávky mezi dědici vzniklé v dědickém řízení

Zemřela mi maminka. Při 1. jednání u notářky jsem předkládala započtení do dědického řízení faktury za pohřeb (pouze obřad a kremace), faktury za mobil maminky, SIPO (elektřina, nájem, poplatky za rádio a televizi, ad.). Tyto faktury jsem již samozřejmě uhradila, aby nenaskalovaly penále. Notářka si vzala pouze fakturu za pohřeb a ostatní závazky prý nespadají do dědického řízení.
Je mi divné, proč přeplatek za elektřinu (aktivum) do dědického řízení spadá a nezaplacené faktury (pasivum) ne. Ještě budeme ukládat urnu do hrobu (odsunutí desky kameníkem, vytesání jména do náhrobku). to taky bude něco stát. Ani tato faktura se nebude moct uplatnit? Dále musím nechat udělat odhad na pole a notářka mi řekla, že prý to budou platit dědicové (já a sestra), podle nabytí dědictví. Jaké náklady je možné v dědickém řízení uplatnit? Děkuji, Monika
 
ODPOVĚĎ:
Nepíšete žádné konkrétní údaje (zda zůstavitelka v domě či bytě žila sama), takže k přeplatku za energie bohužel nemohu nic bližšího říci.

K fakturám za mobil - je otázkou zda vznikly ještě za života zůstavitelky, pokud nikoliv, jedná se o závazek nespadající do dědictví. Tyto přídatné výdaje jsou v rámci dědického řízení problematicky řešitelné a doporučuji je řešit ve spolupráci s ostatními dědici mimo dědické řízení.

Náklady pohřbu nesou dědicové poměrně, o jejich částku nelze snižovat dědictví. V případě, že má dědic vůči druhému dědici pohledávku (což je část pohřebních nákladů, kterou jeden dědic uhradil za druhého), má nárok vůči němu a tento nárok nesouvisí s dědickým řízením. Případné vymáhání takové pohledávky je otázkou jednání či soudního řízení mezi dědici.

Pokud se ptáte, jaké Vaše náklady související s vyřízením dědictví lze zahrnout do pozůstalosti, tak bohužel žádné. Pozůstalost je zcela odlišný celek, než jsou náklady dědice spojené s jejím zajištěním, převzetím apod.

 

 

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Odmítnutí výpovědi proti osobě blízké - bývalému manželovi
- Odmítnutí výpovědi proti osobě blízké - bývalé manželce
- Je možná ochrana svědka který odmítl svědčit u soudu?
- Je možná ochrana svědka který odmítl vypovídat na Policii?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Je možné odmítnout svědectví u soudu proti bývalému manželovi?
- Je možné odmítnout svědectví u soudu proti bývalé manželce?

Před časem jsem na výzvu Policie ČR k podání výpovědi uplatnila a na polici podepsala odmítnutí výpovědi z důvodu výpovědi proti osobě blízké (bývalému manželovi). Bohužel mi policie nedala žádnou kopii tohoto dokladu.
Ovšem nyní mě vyzývá už soud v tomto trestním řízení, abych se dostavila za účelem svědectví v této věci k soudu.
Prosím o radu, proč nelze brát zřetel, že jsem již toto učinila před časem (pár měsíci) na Policii a musím nyní osobně k soudu, kde hodlám učinit totéž - tedy odmítnout svědčit proti bývalému manželovi. Manžel je bývalá osoby blízké.
Skutečně se musím dostavit osobně k soudu, nemohu za přítomnosti notáře sepsat toto odmítnutí a zaslat k soudu s poukázáním i na předchozí odmítnutí výpovědi na policii? Soud mám velmi daleko, přes celou republiku, nebydlím v místě trvalého bydlište, ale s dětmi kvůli bezpečnosti jinde v pronájmu s platnou nájemní smlouvou.
Bývalý manžel je obviněn z velmi závažné trestné činnosti páchané ve spolupráci s jinými osobami, mám velikou obavu o bezpečnost mých dětí i mou. Děkuji, Tamara
 
ODPOVĚĎ:
Brát ohled na odmítnutí výpovědi Před policií je v rozporu s principy trestního řízení (i kdybyste vypovídala, musela byste před soudem vypovídat znovu); šetření policie nemá žádné účinky, pouze poskytuje podklad pro státního zástupce a soud.
Před soudem osoba, která odmítla vypovídat, musí odmítnout vypovídat znovu, a to osobně.

K ochraně Vaší bezpečnosti bohužel nemohu uvést nic konkrétního. Pokud trestní řízení pro Vás znamená nějakou potenciální hrozbu, doporučuji se obrátit na Policii ČR. Nicméně lze předpokládat, že s ohledem na odmítnutí odpovědi Vás nebude možné chránit jako svědka.

Pro jistotu se písemně spojte se státním zástupcem a ujistěte se, zda odmítnutí výpovědi, které jste učinila na Policii ČR obsahuje i soudní spis. Také lze doporučit, abyste u státního zástupce uplatnila žádost podle § 44a trestního řádu o informace souvisejícími s pobytem obviněného na svobodě.

 

 

RODINA-SJM
- Patří přístavba postavená v manželství do SJM?
- Je možné rozdělit peníze manžela a manželky v době manželství a SJM?
- Patží nájem z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů do SJM?
- Je nájemné z bytu, domu jednoho z manželů součástí SJM?
- Jak zajistit aby nebyl byt, dům ve společném jmění manželů SJM

Během manželství jsem dostala v restituci činžovní dům s dvorem. Na dvoře jsem posléze postavila přízemní přístavbu. Byla zkolaudovaná jako nebytový prostor. Přístavbu mám v katastru nemovitostí od roku 1997 zapsanou bez čísla popisného č.p. a bez čísla evidenčního č.e. jako "jinou stavbu" na svoje jméno, spolu s činžovním domem. Manžel mi teď začal tvrdit, že přístavba je z poloviny i jeho, protože byla postavena za trvání manželství.
Podotýkám, že máme každý "svoje" peníze a stavěla jsem pouze za peníze vydělané pronajímáním prostor v domě (toto ale asi není podstatné). Pokud má manžel pravdu, jak bych měla postupovat, aby stavba na mém pozemku byla jen v mém vlastnictví. Manžel teď plánuje "zúžení společného jmění", protože si chce koupit za "svoje" peníze byt. Mohla bych toho nějak využít, abych i já měla za "svoje" peníze přístavbu? Nebo už je přístavba jen v mém vlastnictví, když je 15 let zapsaná v katastru na moje jméno? Děkuji, Vanda
 
ODPOVĚĎ:
Byť je přístavba zapsaná v katastru nemovitostí jedná se pouze o evidenční údaj, který nic nemění na tom, že je majetek ve spoluvlastnictví v rámci společného jmění manželů SJM. Pokud byl majetek vytvořen za trvání manželství, nezohledňuje se systém hospodaření s finančními příspěvky rodiny, jelikož se předpokládá, že jsou "společné" bez možnosti výjimky.

Zúžení společného jmění manželů SJM je v tomto případě na místě a dá se jím najisto vyřešit i vlastnictví "přístavby", jelikož zužovat se bude i majetek, který máte ve společném jmění v současnosti (tedy smlouva nepůsobí pouze do budoucnosti) a pokud existuje o nějakém majetku pochybnost, předpokládá se, že je majetek součástí společného jmění manželů SJM.

Na druhou stranu zvažujte, zda by pro Vás nebylo výhodnější na smlouvu nepřistupovat, jelikož byt by taktéž byl ve společném jmění manželů SJM.

Zúžení společného jmění manželů SJM neovlivňuje dědickou posloupnost, ale ovlivňuje objem zděděného majetku. Toto je taktéž třeba zvážit např. v situaci kdy vztahy v rodině jsou komplikované.

Dohodu o zúžení společného jmění manželů SJM je třeba sepsat ve formě notářského zápisu. Více o majetku manželů vizte zce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/89/3181-spolecne-jmeni-manzelu-informace.html
Obecně lze říci, že pro bohatšího z manželů je SJM spíše nevýhodo a naopak. S tím ale manželé manžeství uzavírají a je potřeba s touto skutečností od počátku počítat.

 

 

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Cizí osoba tvrdí že partner sexuálně podvedl partnerku - jak se bránit pomluvě?
- Cizí osoba tvrdí že partnerka sexuálně podvedla partnera - jak se bránit pomluvě?
- Jak se bránit pomluvě
- Pomluva cizí osobou - jak se bránit?

Přítelkyni chodily SMS kde anonym tvrdil, že ji podvádím. Anonymní SMS z internetu. Poslední SMS: dotyčná tvrdí že jsem s ní měl sex. Bylo to z normálního telefonního čísla. Na tohle číslo se včera přítelkyně dovolala a dotyčná jí to potvrdila. Je to pomluva, snaha o rozvrácení vztahu. Co dělat? Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Trestný čin pomluvy je upraven v § 184 trestního zákoníku a jeho skutková podstata zní:
"Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok."
Pokud máte za to, že je tato skutková podstata naplněna, obraťte se na Policii a předložte jim potřebné informace k zahájení trestního vyšetřování.

 

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Může rozhlas zveřejnit přepis rozhovoru knižně?
- Může redaktor rozhlasu převést text rozhovoru do knižní podoby a zveřejnit?
- Může rozhlas převést rozhovor do knižní podoby (vydat knižně)?
- Může respondent z rozhovoru zakázat knižní vydání hovoru?
- Zákaz zveřejnění rozhovoru - § 12/1 Občanského zákoníku
- Může osoba z rozhovoru zakázat zveřejnění (knižně, v novinách, časopise)

Babička je z Vysokého nad Jizerou, je pamětnicí poválečného období v tomto městě. V 1990 s ní byl natočen rozhovor pro rozhlas. S jeho vysíláním souhlasila. Nyní se dověděla, že rozhovor má vyjít knižně. K tomu ale souhlas nedala a nepřeje si uvedení svého jména. Má autorka rozhovoru právo nyní rozhovor bez autorizace vydat? Čeho se může babička v případě vydání knihy domáhat? A na kom? Na nakladateli anebo na autorce knihy? Kdo je v takovém případě odpovědný za obsah knihy a hradil by případné odškodnění? Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, t.j. mimo jiné i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Je nepochybné, že jakkoli technicky zachycená výpověď Vaší babičky může být považována za její osobní projev, se kterým může být disponováno (navíc pak s uvedením jména Vaší babičky) pouze s jejím souhlasem.

Toto pravidlo je pak výslovně zakotveno v § 12/1 Občanského zákoníku, dle něhož mohou být zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. V této souvislosti je pak vhodné připomenout výjimku dle § 12/3 Občanského zákoníku (tzv. zákonnou licenci), která však směřuje pouze k použití zvukových záznamů pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství, kteréžto podmínky však jistě knižní vydání rozhlasových rozhovorů nesplňuje.

Došlo-li by k uveřejnění přepisu zvukové nahrávky rozhovoru Vaší babičky s uvedením jejího jména vydáním předmětné knihy, byla by Vaše babička oprávněna dle § 13/1 Občanského zákoníku po autorovi knihy požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění (tzn. aby se jí autor knihy za své počínání písemně či ústně omluvil), není vyloučeno, aby byla tato satisfakce i peněžní (§ 13/2 a 3 Občanského zákoníku).

 

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je majitelem telefonního čísla - zákazník nebo operátor?
- Kdo je vlastník mobilního telefonního čísla - operátor nebo klient?
- Může operátor odebrat telefonní číslo zákazníkovi, klientovi?

Jak je to s telefonním číslem. Koupím si SIM kartu a je na ní nějaké telefonní číslo a chci si ho nechat. Kdo je majitelem telefonního čísla? Jsem majitel mobilního telefonního čísla já nebo operátor? A můžu nějak "donutit" operátora, aby mi ho nemohl už nikdy do mé smrti vzít? Děkuji, Alexandra
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu usuzuji, že máte na mysli právní zakotvení tzv. přenositelnosti telefonních čísel. V této souvislosti je v obecné rovině klíčový zákon o elektronických komunikacích, který ve svém § 34/1 zakotvuje povinnost podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (tzn. mobilních operátorů i poskytovatelů veřejné pevné sítě) zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje. Co se týče mobilních operátorů, je tato povinnost v rámci území ČR neomezená, poskytovatelé veřejné pevné sítě jsou samozřejmě povinni umožnit přenositelnost telefonních čísel vždy pouze na daném území.

Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel jsou pak dle § 34/4 zákona o elektronických komunikacích stanoveny opatřením obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu (stalo se tak v roce 2005, přičemž toto opatření obecné povahy prošlo následně dalšími změnami). V současné době je toto opatření obecné povahy dostupné zde:
http://www.ctu.cz/predpisy-a-opatreni/opatreni-ctu/opatreni-obecne-povahy.html (web Českého telekomunikačního úřadu)

Shrnutí základních pravidel spolupráce opouštěného a přejímajícího mobilního operátora, včetně souvisejících povinností zákazníka (žádajícího o přenesení svého telefonního čísla) naleznete např. zde:
http://www.spotrebitel.net/kampane/998-ve-sparech-telefonnich-operator-pravni-uprava-penositelnosti-isla

 

 

OBCHOD-REKLAMACE
- Řemeslník ignoruje reklamaci díla - jak postupovat?
- Může být smlouva o dílo jen ústní nebo musí být písemná?
- Je povinná písemná forma smlouvy o dílo nebo stačí ústní?
- Povinnost řemeslníka vyhotovit potvrzení o převzetí objednávky
- Nevýhoda nevyhotovení potvrzení o převzetí objednávky
- Žaloba na provedení reklamace řemeslníkem - informace
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Jak dokázat domluvenou práci s řemeslníkem
- Co dělat když řemeslník vyhotoví práci, dílo jinak než byla domluva
- Co lze považovat za vadu u smlouvy o dílo

Jaké mám možnosti pokud řemeslník špatně odvedl svou práci. Snažím se ho kontaktovat, pokud mi telefon náhodou zvedl, řekl mi termín že přijede a ani jednou nepřijel, tímto způsobem mne tahá takzvaně za nos asi 2 měsíce. V současné době již nereaguje ani na SMSky a telefon nezvedá. Za svoji práci dostal zaplaceno, ale až o něco později jsem zjistila nedostatky, které se projevily asi 7 dní po dokončení prací. Za odvedenou práci jsem dostala fakturu, písemná smlouva o dílo nebyla vyhotovena, vše ústní dohodou. Nevím jakým účinným způsobem ho donutit k nápravě. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
K právnímu posouzení věci záleží na tom, jaký byl předmět plnění.

Předpokládám, že se jednalo o zhotovení díla na zakázku - což jsou například krby, vestavěný nábytek apod. - nikoliv o úpravu či opravu věci.

Smlouva o dílo nemusí být písemná, obecně se taková forma ale doporučuje, jelikož zvyšuje průkaznost toho, co mělo být plněno. Nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel byl povinen vystavit Vám potvrzení o převzetí objednávky. Zanedbání této jeho povinnosti stěžuje jeho stávající důkazní situaci, jelikož nemá jak podepřít své případné tvrzení o tom, že dílo zhotovil v souladu s objednávkou. Vaše důkazní situace se absencí písemné smlouvy nebo potvrzení snižuje, ale není zcela bezvýchodná, pokud máte na fakturách uvedeno alespoň rámcově plnění a skutečné plnění vykazuje vady, které by za obvyklého chodu věcí vykazovat nemělo (např. zakázka na zhotovení stolu a stůl byl zhotoven s jednou nohou kratší). Fakturou ovšem stěží prokážete vady v podobě odchylek od dohodnutého plnění (dohodnutého budoucího stavu nebo podoby díla), jehož charakteristika nepatří mezi obvyklá plnění (např. zhotovení stolu na zakázku se speciálním řezbářským zdobením a vada je právě v tomto zdobení).

Odpovědnost za vady je upravena v § 645 a násl. občanského zákoníku, přičemž záruční lhůta je 6 měsíců (nebo 18 měsíců pokud se jedná o stavební práce).

Vady vyskytnuté v této lhůtě je třeba řádně reklamovat, nároky na nápravu jsou uvedeny v § 648 občanského zákoníku takto:
1. Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu.
2. Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádně užívána jako věc bez vady, má objednatel právo na zrušení smlouvy. Totéž právo mu přísluší u vad odstranitelných, jestliže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má objednatel právo na přiměřenou slevu.

Jestliže zhotovitel není ochoten reklamaci přijmout a věc opravit, je na místě podat žalobu a uplatnit některý z nároků soudně.

 

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel vyměnit plynový kotel za přímotop s vysokým odběrem elektřiny?
- Výměna plynového kotle za elektrický přímotop a zvýšené náklady za elektřinu
- Jak se bránit proti výměně kotle za přímotop v nájemním bytě

Bydlíme v nájemním bytě, majitelem je město. Loni se nám v koupelně rozbilo plynové topidlo. Revizním technikem bylo označeno za neopravitelné. Majitel bytu nám instaloval elektrický přímotop. Dosud jsme topili všude jen plynem, netušili jsme, jak je přímotop drahý. Teď už to víme. Topili jsme jím poprvé v zimě 2012-2013 celou zimu, nejen na přitápění - máme malé děti. Dostali jsme nyní od dodavatele elektřiny vyúčtování za rok 2012-2013. Spotřeba elektřiny a tím nedoplatek je několikanásobně vyšší, než předchozí roky - máme stará vyúčtování, můžeme je porovnat.
Pro jistotu jsme povolali technika ČEZ, ten zkontroloval elektroměr a neshledal závadu. Na vině je tedy bezpochyb přímotop a jeho vysoká spotřeba elektrického topidla. Prosím mohli byste nám poradit v tomto :
1. máme právo po majiteli bytu žádat aspoň nějakou část peněz za doplacenou elektřinu kvůli zapojení elektrického topidla?
2. Máme právo - po výše popsaných zkušenostech - žádat po majiteli bytu, aby elektrický přímotop odpojil a nainstaloval opět plynové topidlo, které nemá tak enormní spotřebu energie (resp. je jeho provoz levnější)? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Finanční kompenzace nedoplatku na elektrickou energii kvůli připojení elektrického přímotopu:
Dle příslušných ustanovení Občanského zákoníku je k placení úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (tzv. zálohy na energie) povinen za všech okolností nájemce, přičemž pronajímatel je povinen užívání těchto plnění nájemci umožnit.
V této souvislosti je podstatné, jakým způsobem je tato otázka vyřešena ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě, tzn. zda je zde přítomnost plynového topidla výslovně zmíněna, resp. zda byl v tomto ohledu uzavřen dodatek nájemní smlouvy.
Pokud by se pronajímatel v nájemní smlouvě zavázal zajistit Vám dodávky tepla prostřednictvím plynového topidla, bylo by možné uvažovat o vzniku nároku na slevu dle § 698/1 nebo 3 Občanského zákoníku, přičemž v tomto případě je nezbytné, abyste své právo na poskytnutí slevy uplatnil u pronajímatele bez zbytečného odkladu (§ 699 Občanského zákoníku).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na pronajímatele s písemnou žádostí (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, doložíte kopie relevantních důkazů a budete se domáhat poskytnutí slevy, resp. finanční kompenzace zvýšených nákladů. Současně však upozorňuji, že takto uplatněný nárok je nanejvýš sporný a úspěch při jeho případném soudním vymáhání poměrně pochybný.
2/ Zpětná instalace plynového topidla:
V této souvislosti je opět klíčové znění nájemní smlouvy. Není-li zde tato otázka výslovně řešena, závisí vše pouze na dohodě smluvních stran, ve shora popsané žádosti proto můžete pronajímateli navrhnout i toto řešení.

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak se bránit proti černé stavbě na sousedním pozemku?
- Dodatečné zlegalizování, povolení černé stavby a Stavební zákon
- Černá stavba - parkoviště
- Jak zabránit černé stavbě na vedlejším pozemku
- Jak dodatečně zlegalizovat černou stavbu
- Námitky proti dodatečnému zlegalizování černé svatby
- Námitky proti dodatečnému povolení černé svatby
- Voda z vedlejšího pozemku způsobuje škody - co dělat?

Jsme vlastníky rodinného domku. Na pozemku přímo sousedícím s naším pozemkem, ve velice těsné blízkosti vybudovala místní firma parkoviště, které nás obtěžuje a stékající voda požkozuje náš pozemek. Domníváme se, že před zahájením stavby jsme měli být vyrozuměni stavebním odborem jako účastníci stavebního řízení. Zjistili jsme však, že stavba není povolena. Toto nelegální parkoviště nám vadí. Jaká je minimální vzdálenost pro umístění stavby od hranice pozemku a jaké máme možnosti proti tomuto podat námitky? Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
v současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a na právně závadný stav ho upozornit. Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby její odstranění, pokud byla taková stavba provedena bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním (tzv. černá stavba).
Vlastník parkoviště je dle § 129/2 a 3 stavebního zákona oprávněn požádat stavební úřad o dodatečné povolení stavby, v tomto případě přeruší stavební úřad řízení o odstranění stavby a zahájí územní/stavební řízení. V takto zahájeném územním/stavebním řízení budete samozřejmě figurovat jako účastník řízení, který má mimo jiné právo nahlížet do příslušného spisu a vznášet v rámci řízení své námitky.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že nadměrné obtěžování stékající vodou by mohlo být řešeno rovněž cestou občanskoprávního soudního sporu (§ 127/1 Občanského zákoníku), kontaktování stavebního úřadu je však levnější a zpravidla výrazně rychlejší variantou.

 

 

 

OBČAN-NÁJEM
- Je možné pronajímateli předat byt před koncem výpovědní lhůty?
- Předání nájemního bytu pronajímateli před ukončením výpovědní lhůty
- Jakou smlouvu použít při pronájmu pokoje, pokojů studentům?
- Smlouva o nájmu, pronájmu pokoje, pokojů studentům - informace
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Je nutný živnostenský list na pronájem, podnájem pokoje studentovi
- Je nutný živnostenský list na podnájem, pronájem pokojů studentům

Mám dotaz ze strany nájemníka v pronajatém bytě - dala jsem výpověď z nájmu, protože se budu stěhovat a chtěla jsem se zeptat, jestli se lze odstěhovat z bytu dříve než po uplynutí výpovědní doby, popř. když už budu fyzicky pryč a nebudu platit vodu a elektřinu atd. Co musím majiteli platit, než proběhne celá výpovědní doba?
Může mi nějak bránit při předání bytu dříve? A druhý dotaz. Jsem majitelem nemovitosti a její část (jednotlivé pokoje či lůžka v nich se společnou kuchyňkou a dvěma koupelnami) chci pronajmout např. studentům. Jakou smlouvu mám vyrobit (nájemní, podnájemní, o užívání prostor...?) tak, abych nemusela mít živnostenský list na ubytovací služby, ale jednalo by se pouze o pronájem (na který živnost být nemusí) a nějak ve smlouvě vymezila, že si nepřeji, aby si na moji adresu nájemník hlásil trvalý pobyt, či nemusela pak hledat nájemníkům náhradní ubytování. Potřebovala bych nějaký vzor smlouvy, které se mám držet. Děkuji, Růžena
 
ODPOVĚĎ:
Je možné se například s pronajímatelem dohodnout, na tom, že nájemní vztah ukončíte dříve s tím, že on bude moci byt nabídnout dříve k jinému pronájmu - to záleží skutečně je na Vaší domluvě. Pokud na dohodu nepřistoupí nebude Vám zbývat nic jiného než nájmné a služby za výpovědní dobu uhradit.
K Vašemu druhému dotazu: půjde o nájemní smlouvu (smlouva o nájmu), vzor smlouvy je dostupný na těchto stránkách:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html
Ve smlouvě samozřejmě můžete výslovvě stanovit, že si v pronajímaném bytě nájemce trvalý pobyt nezřídí. K Vašemu druhému požadavku "náhradního ubytování" Vás odkazuji na zákonnou úpravu nájemního vztahu obsaženou v § 685 a následující občanského zákoníku, z které mimo jiné vyplývá, že v některých případech lze nájemní vztah vypovědět pouze s přivolením soudu a za bytovou náhradu.
Živnostenský list na běžný pornájem bytu mít nemusíte, jen pozor při odvodu daně z příjmu fyzické osoby, zde se příjem z nájemného projeví.
Živností se pronájem bytu stává až v okamžiku, kdy vedle pronájmu jsou pronajímatelem poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz těchto nemovitostí (u bytů například úklid pokojů, poskytování snídaní apod.), pak jde tedy o ubytovací služby a ne o klasický pronájem.

 

OBČAN-NÁJEM, BYDLENÍ
- Riziko nájmu nemovitosti s exekucí na majitele - informace
- Pronájem nemovitosti v exekuci - rizika, informace
- Exekuce na majitele pozemku k pronájmu - rizika, informace
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
OBČAN-EXEKUCE
- Co je to generální inhabtrium - vysvětlení, definice, příklad
- Co znamená generální inhabtrium - definice, vysvětlení, příklad

V nejbližší době si chci pronajmout pozemek jako zahrádku (orná půda). V katastru nemovitostí jsem zjistil, že majitel pozemku má na tyto pozemky zástavní právo exekutorské a je na něho nařízení exekuce. Jak mám v takovém případě postupovat? Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Jakmile soud pověří exekutora vedením exekuce, platí tzv generální inhabtrium, kdy povinný nesmí nakládat se svým majetkem. Úkony, kterými toto povinný porušuje jsou však neplatné relativně - tzn. exekutor se neplatnosti musí dovolat!Vydáním konkrétního exekučního příkazu se pak generální inhabtrium mění a právní úkon, kterým povinný poruší zákaz nakládání s majetkem je neplatný absolutně. Čili smlouva s Vámi a povinným by byla od počátku neplatná.
Na druhou stranu by tak s klidným svědomím mohl povinný činit, pokud by měl souhlas oprávněného a exekutora. Takové zajištění souhlasu bude ale pravděpodobně časově náročné. Další možností je, že povinný složí celou dlužnou částku včetně nákladů exekuce u exekutora a ten generální inhabtrium (zákaz nakládání s majetkem) zruší.

 

 

OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na reklamaci střechy - zatékání, vlhnutí zdi komína
- Lhůta na žalobu k soudu pro ignorování reklamace zhotovitelem díla

6/2009 jsem koupil rodinný dům postavený 2007. Při prodeji mi bylo tehdejšími majiteli sděleno, že kolem komína při určitém směru deště zatéká, ale že byla na toto uplatněna reklamace a firma má střešní izolaci opravit. Jelikož se nikdo neozýval, nejprve jsem firmu kontaktoval telefonicky, poté emailem a nakonec doporučeným dopisem. Ani to nestačilo a musel jsem se obrátit na ČOI. Ta věc řešila a firma mi pak sdělila, že nevěděla, že došlo ke změně majitele rodinného domu a že střechu opraví. K tomu prý potřebuje období 20 dní bez deště (10 dní před opravou a 10 dní po opravě). Pak se nikdo neozval. Já se rozváděl, věc jsem už neřešil. K zatékání a vlhnutí části zdi kolem komína docházelo tak asi 1-2 za rok při silných deštích. Od 6/2012 bydlí v rodinném domě má sestra a ta mě minulý týden informovala, že došlo opět ke zvlhnutí zdi, ovšem na jiném místě než kolem komína. Zajímalo by mě, jestli mám stále nárok na reklamaci od firmy, která prováděla stavbu střechy, i když od podání reklamace už uběhly 4 roky, nicméně ani firma na tuto reklamaci doposud nereagovala? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle § 102 občanského zákoníku je práva z odpovědnosti za vady nutné uplatnit u soudu do tří let od doby uplatnění reklamace u odpovědného subjektu (zhotovitele, prodávajícího apod.). Nárok na reklamaci je promlčen.

 

 

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Výpočet lhůty na odvolání proti úřednímu rozhodnutí
- Od kdy běží lhůta na odvolání proti správnímu rozhodnutí, řízení
- Kdy začíná lhůta na odvolání proti rozhodnutí správního úřadu
- Co když je poslední den lhůty na odvolání sobota, neděle, svátek
- Jak se počítá lhůta na odvolání - poslední den lhůty je sobota, neděle, svátek
- Poslední den lhůty na odvolání je sobota, neděle, svátek - vliv na lhůtu
- Lhůta na podání odvolání u správního řízení - § 40 Správního řádu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Výpočet lhůty na odvolání podle správního soudního řádu
- Poslední den lhůty na odvolání proti rozhodnutí je sobota, neděle, svátek - vliv na lhůtu

Pokud je úřední rozhodnutí doručeno poštou doporučeně do vlastních rukou a lhůta pro odvolání proti tomuto rozhodnutí je např. 30 dní ode dne doručení (převzetí), je za první den této lhůty považován samotný den doručení (převzetí) rozhodnutí nebo až den následující? Liší se případně tento aspekt v různých oblastech práva? Děkuji, Miloš
 
ODPOVĚĎ:
Obecně řečeno, je nutné vždy vycházet z právního předpisu, který se na daný právní vztah vztahuje.
Podle občanského soudního řádu se nezapočítává první den (§ 57 o.s.ř.), kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo bylo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (pošta).
Ve správním řádu je úprava lhůt obsažena v ust. § 40 správního řádu, právní úprava zde obsažená odpovídá výše uvedené právní úpravě.
V soudním řádu správním je lhůta obsažena v ust. § 40 soudního řádu správního, právní úprava zde obsažená odpovídá výše uvedené právní úpravě.
Ust. § 60 trestního řádu obsahuje úprahu počítání lhůt, právní úprava zde obsažená odpovídá výše uvedené právní úpravě.

 

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí náhrady za služební cestu - informace
- Může zaměstnanec odmítnout náhrady za služební cestu?
- Odmítnutí cestovních náhrad - diet, stravného za služební cestu
- Musí zaměstnavatel vyplnit cestovní náhradi i bez vyúčtování služební cesty?
- Pracovník nepředložil vyúčtování služební cesty - musí ji zaměstnavatel proplatit?
- Proplacení, diet, stravného bez předložení vyúčtování služební cesty
- Pokuta za neproplacení služební cesty zaměstnanci (dieta, stravné, ad.)
- Výše pokuty za neproplacení pracovní cesty zaměstnanci

Když se zaměstnanec z nějakého důvodu (osobního) dobrovolně vzdá náhrad za služební cestu (cestovní náhrady, diety, stravné), je zaměstnavatel povinen je i tak vyplatit?
Zaměstnanec by vykázal služební cestu v docházkovém systému. Interní předpis mu ukládá vyplnit vyúčtování služební cesty a pokud vyúčtování nepředloží, firma mu nemá na základě čeho proplatit náhrady. Má zaměstnavatel povinnost za těchto okolností nutit zaměstnance k vyúčtování cestovních náhrad (v mnoha případech se jedná pouze o vyúčtování stravného dle Zákoníku práce). Důvodem je zájem zaměstnance častěji absolvovat služební cesty do místa bydliště v zahraničí, kde je zároveň pobočka firmy, kde by mohl občas pracovat a být tak s více rodinou (manažer by mu to umožnil pouze za předpokladu, že mu nevzniknou extra náklady). Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Obecně řečeno, zaměstnanec se nemůže vzdát cestovních náhrad, které mu náleží.
Skutečnost, zda zaměstnavatel správně vyplácí cestovní náhrady zaměstnancům je předmětem činnosti inspekce práce (nevyplacení náhrad je podle § 14 zákona č. 251/2005 Sb. přestupkem, za nějž lze uložit pokutu až 200.000 Kč); povinnost uložená zaměstnanci vnitřním předpisem tedy zajišťuje možnost splnění povinností zaměstnavatele (tedy povinnosti vyplatit cestovní náhrady). Pokud by zaměstnanec nesplnil tuto povinnost, dopustil by se porušení, které by mohlo v krajním případě vést k výpovědi.
Je tedy na zvážení zaměstnance, zda se chce vystavovat takovému riziku a zda není na místě hledat jiné možnosti úpravy pracovního poměru.

 

 

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Žaloba na vrácení bankovních poplatků - náležitosti
- Náležitosti žaloby na vrácení bankovních poplatků
- Soudní poplatek za žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení
- Postup vymáhání bankovních poplatků (neoprávněně vybraných bankou)
- Vymáhání vrácení bankovního poplatku za hypotéku, hypoteční úvěr
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek - žaloba na vrácení bezdůvodného obohacení
- Soudní poplatek - platební rozkaz
- Soudní poplatek - návrh na vydání platebního rozkazu

Potřebuji poradit ohledně vracení neoprávněně účtovaného bankovního poplatku za spravování hypotéčního účtu ve výši 150 Kč měsíčně. Banku jsem již k tomuto kroku vyzval i s odůvodněním porušení § 55, 56, 37, 39, 49, 3 Občanského zákoníku dle pokynů na webu www.jdeto.de Banka mému požadavku na vrácení neoprávněně vybraného bankovního poplatku nevyhověla. Bohužel neúspěšně. Proto bych rád podal žalobu k soudu na vrácení poplatků za vedení hypotečního úvěru. Napište prosím jak má tato žaloba vypadat, kolik splátek mohu vymoci zpětně a na kolik mě vyjde poplatek za vydání bezdůvodného obohacení. Děkuji, Luboš

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by se mělo jednat o žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení. Neboť vzorových žalob je na internetu možné nalézt desítky (přestože jejich kvalita značně kolísá), připomínám pouze, že v žalobě musí být řádným způsobem označen
soud, kterému je žaloba určena,
strana žalující a
strana žalovaná, musí zde být
vylíčeny všechny relevantní skutečnosti, přičemž k žalobě musí být připojeno
maximum důkazů (ve Vašem případě tedy především kopie úvěrové smlouvy s bankou, již proběhnuvší korespondence, doklady o zaplacení bankovních poplatků).
V žalobě se musíte domáhat vrácení bezdůvodného obohacení, které je nutné přesně vyčíslit (popř. můžete požadovat samozřejmě i úrok z prodlení).
Dle § 107/1 a 2 Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, nejpozději se pak právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. I pokud ve Vašem případě došlo částečně k promlčení práva na vrácení protiprávně vybraných bankovních poplatků, můžete žádat vrácení těchto poplatků jako celku, vznese-li však v soudním řízení banka tzv. námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vaší žalobě v již promlčené části vyhovět.
V otázce výše soudních poplatků Vás lze odkázat na přílohu zákona o soudních poplatcích, konkr. na její položky 1 a 2, dle nichž činí soudní poplatky:
Položka 1
1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20.000 Kč ... 1.000 Kč
b) v částce vyšší než 20.000 Kč do 40.000.000 Kč ... 5 % z této částky
...
Položka 2
1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20.000 Kč včetně ... 800 Kč
b) v částce vyšší než 20.000 Kč ... 4 % z této částky
Závěrem Vám lze za účelem přípravy žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení doporučit kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz

 

 

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vliv registrovaného partnerství na nárok na sociální dávky
- Vliv platu registrovaného partnera na sociální dávky
- Vliv mzdy registrovaného partnera na sociální dávky
- Společně posuzované příjmy u registrovaných partnerů - informace
- Sleva na dítě registrovaného partnera - informace
- Vliv registrovaného partnerství na daňové odvody
- Kde se dožadovat sjednocení práv manželů a registrovaných partnerů

Od 2008 jsem registrovaná se svou partnerkou, do roku 2011 jsem pracovala. Pak se můj zdravotní stav zhoršil, že pobírám invalidní důchod I. stupně a nepracuji. Vzhledem k tomu, že mě tato dávka finančně nezabezpečí, šla jsem na úřad, požádat o sociální dávky. Na úřadě mi bylo řečeno, že když jsem registrovaná s partnerkou, nemám nárok na jakékoliv dávky, protože se do příjmů započítává i příjem partnerky. Nechápu proč si mě partnerka nemůže odečítat z daní – jakož to nepracující osobu. A to stejné se týká i mého syna. Nedostanu přídavky na zabezpečení dítěte, protože jsem registrovaná a partnerka má příjem.
Partnerka si nemůže odečíst syna ani ze mzdy, jako slevu na dítě, protože syna nemá (a ze zákona ani nemůže) osvojeného. Z logického pohledu by měl stát umožnit stejná práva tak i povinnosti jakkoliv sexuálně orientovaným lidem. Pokud zákon dovoluje registrované partnerství, měl by být ve stejné rovině práva, tak i povinnosti z toho plynoucí.
Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Co se týče společně posuzovaných příjmů při žádosti o sociální dávky, jsou na tom registrovaní partneři stejně jako manželé - jejich příjmy jsou zkrátka posuzovány společně. V mnoha dalších oblastech ale registrované partnerství zatím bohužel není - co se vzájemných práv týče - postaveno na stejnou úroveň jako manželství. Registrovaní partneři tudíž opravdu nemohou uplatňovat daňovou slevu na partnera obdobně jako uplatňují tuto slevu manželé na manžela/manželku ani slevu na dítě svého registrovaného partnera, protože definice vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění nebere registrované partnerství v úvahu.
Ke změně této situace může dojít pouze na základě změny legislativy. Jedinou cestou tedy je aktivně se obracet na příslušné vládní orgány, které mohou změnu legislativy iniciovat. Takovým orgánem je například Rada vlády pro lidská práva, jejíž součástí je i Výbor pro sexuální menšiny.

OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - druh se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - družka se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - partner se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - partnerka se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - přítel se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - přítelkyně se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení bytu, domu, nemovitosti - náležitosti
- Co musí obsahovat žaloba na vyklizení bytu, domu, nemovitosti

Bydlela jsem s bývalým přítelem 8 let v jedné domácnosti, máme spolu 7letého syna. V listopadu 2012 jsem se s ním rozešla jelikož si už nerozumíme. Já si našla nového přítele, se kterým od konce prosince minulého roku čekám dítě.
Byt ve kterém bydlíme je mojí matky se kterou mám sepsanou nájemní smlouvu jen já, nikoli můj bývalý. Bohužel ale bývalý nechce odejít, protože se vymlouvá, že nemá práci a musí platit dluhy na úvěr ze kterého si koupil před 6 lety osobní automobil. Jinak mimo lednice, myčky, pračky, mikrovlnky a světla do kuchyně v nájemním bytě za celou dobu nic nekoupil. Veškeré vybavení, které doposud užíval je z dob před tím než jsme se seznámili.
S nynějším přítelem jsme se mu snažili sehnat i byt odpovídající tomu ve kterém dodnes bydlel, ale odmítl jej. I moje matka jej slušně požádala aby ten byt opustil, ale bylo to zbytečné. Teď mi vyhrožuje, že pokud ho budu chtít vyhodit, tak ten úvěr přestane platit a přijde mi exekuce. Mohli by jste mi poradit co mám dělat?
Dlužník úvěru je bývalý přítel. Mě ale vyhrožuje tím, že přestane platit a mě do bytu příjde exekutor, jelikož má bývalý v tom bytě trvalé bydliště. V bytě je všechno můj majetek cca 10let starý mimo věcí, které jsem psala v dotazu a osobního ošacení. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
z dotazu chápu, že váš bývalý přítel žije v bytě, k němuž nemá žádný právní důvod ho užívat. Právním důvodem by byla například podepsaná nájemní smlouva, jejíž by byl však smluvní stranou. Jestliže tomu tak je, lze dokonce říci, že se bezdůvodně užívání bytu bez právního důvodu obohacuje a lze jej tedy žalovat jak na vyklizení nemovitosti, tak na vydání bezdůvodného obohacení ve výši běžného najmu, tedy nájmu, který by byl povinen platit, byla-li by uzavřena řádná nájemní smlouva.
 
Z vašeho dotazu ale plyne, že se ho chcete zejména zbavit z bytu. Proto podejte žalobu na vyklizení nemovitosti, ve které uveďte:
- soud, ke kterému žaloba směřuje (jde o okresní soud v místě bydliště žalovaného)
- žalobce (vlastník bytu)
- žalovaný

Žaloba na vyklizení nemovitosti
- popis skutečností: tj. že žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k bydlení v nemovitosti (nutno důkladně popsat, dle údajů v katastru nemovitostí) a že se v něm stále zdržuje
- osvědčení vlastnictví - výpisem z katastru
- žalobní petit: Žalovaný je povinen vyklidit nemovitost (popis) a uhradit žalobci náklady tohoto řízení.

Pak budete moci nechat rozsudek vykonat.

Pokud by se stalo, že by exekutor přišel do bytu nyní, z důvodu jeho současných dluhů, lze se bránit proti sepsaní vašich věcí:
- návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu dle § 68 exekučního řádu
- pokud nevyhoví, podává se vylučovací žaloba proti exekutorovi u soudu (zde probíhá dokazování a musíte prokázat, že vlastníkem věcí není žalovaný - doklady o nákupu, svědeckými výpověďmi, staršími fotografiemi z dob, kdy jste ještě s přítelem nebyla apod.)

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vypořádání vybavení bytu rodiče - postup, informace
- Může požadovat jeden z dědiců peníze místo vybavení bytu, domu (movitých věcí)?
- Postup vypořádání vybavení bytu, domu rodiče, rodičů
- Sourozenec odmítá zřídit přístup druhého dědice k dědictví, pozůstalosti
- Bratr, sestra brání přístupu k vybavení bytu, domu po rodiči
- Bratr, sestra brání přístupu k dědictví, pozůstalosti
- Je možné požadovat od druhého dědice peníze místo vybavení bytu, domu?
- Mohu od sourozence požadovat peníze místo dědictví (vybavení bytu, domu)
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na vydání věci, pozůstalosti - informace

Po smrti matky jsme se sestrou zdědili (notářské usnesení z března 2013) každý polovinu vybavení matčina bytu. Sestra si nyní matčin byt zamkla a celý si ho zabavila pro sebe, včetně veškerého vybavení. Zprvu odmítala jakoukoli dohodu a odmítala mi umožnit přístup k mému dědictví. Zaslal jsem jí postupně dvě písemné výzvy, ve kterých jí žádám o rozdělení majetku a přístup k němu, nebo o finanční vyrovnání. Sestra je nyní ochotná vydat majetek a chce písemný seznam věcí, které požaduji. Finanční vyrovnání, které jsem navrhnul, podle ní nepřichází v úvahu. Tento postup mi nevyhovuje a to ze dvou důvodů:
Nevím přesně, jaký majetek se v bytě matky nalézá, proto nemohu psát žádné seznamy věcí, které v rámci vypořádání dědictví po zesnulé matce požaduji. Jak postupovat, abych si na sestře vymohl finanční kompenzaci za dědictví? Můžu požadovat raději finanční vyrovnání (které je pro mě ideální), nebo musím přijmout movitý majetek?
Jak se postupuje, pokud chci odborně odhadnout cenu majetku? Jakou mám u soudu šanci na výhru? Není sestřino chování v rozporu s nějakým zákonem?

Když jsem na sestře vyžadoval přístup k mému dědictví, sestra zavolala policii na mě, prý kvůli napadení (které se neprokázalo a případ byl odložen). Proto nechci sestře hrozit policií, raději bych věc vyřešil soudně.
-Zdědili jsme pouze movitý majetek, nikoli nemovitý (ten při dědickém řízení nijak oceněn nebyl). Při dědickém řízení bylo zhruba popsáno vybavení bytu, a to včetně neurčitých formulací, jako "zejména to a to", nebo "a podobné vybavení". Obsah skříní, vybavení kuchyně a pod. nebylo podrobně popsáno, ani oceněno.
-Především mě zajímá, jestli mám šanci uspět u soudu? Mým cílem je získat od sestry finanční kompenzaci zděděného majetku, tedy vybavení bytu po matce. Dohodou to určitě nepůjde, proto se chci obrátit na soud. Zajímá mě, jestli je tento postup možný a s jakou šancí na úspěch? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Sestra jedná v rozporu se zákonem, neboť Vám jako legitimnímu majiteli, což potvrdilo dědické řízení (jde o úřední jednání obdobné třeba soudnímu řízení), odepírá přístup k Vašemu majetku. V takovém případě se na sestru můžete písemně obrátit, ať Vám umožní přístup a pakliže tak neučiní, pohrozte jí, že se obrátíte na policii, aby Vám pomohla.
V případě ocenění nemovitostí, můžete vycházet z odhadu ceny, který byl učiněn v rámci dědického řízení a nebo si zajistit a také zaplatit na vlastní náklady vlastního odhadce. Je na dohodě mezi Vámi a sestrou, jak si dědictví rozeberete, ale primárně Vám byly dány věci movité a pokud je chcete zpeněžit, můžete tak učinit.
Proti sestře můžete podat k soudu žalobu na vydání věci a šanci na úspěch máte vysokou, neboť sestra Vám protiprávně zadržuje věci, které jsou dle dědického řízení Vaše. Horší už to bude s finanční kompenzací. Nikdo nemůže sestru nutit k tomu, co zákon neukládá a Vy jste zdědil věci ne peníze.
Za jistých okolností, kdy je třeba nevhodné věci dělit nebo má jeden ze spoluvlastníků na věci větší zájem soud povoluje místo věcí finance, ale ve Vašem případě si nejsem jistá, že by tak učinil. Pokud by Vám sestra nadále odmítala vydat Váš dědický podíl, pak by tak soud jistě mohl rozhodnout, ale pokud se jedná jen o dělání nepříjemností, předpokládám, že soud spíše dá sestře za povinnost Vám věci vydat.

 

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Musí manžel vždy dědit po manželce nebo ne?
- Musí manželka vždy dědit po manželovi nebo ne?
- Jak zabránit dědění manžela, manželky - postup
- Postup vydědění manžela, manželky - informace
- Může správce majetku nezletilého majitele prodat majetek?
- Může rodič prodat zděděný majetek nezletilého potomka?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Mohou rodiče prodat nemovitý majetek nezletilého potomka?
- Mohou rodiče prodat nemovitost nezletilého potomka?
- Prodej majetku nezletilého majitele a rozhodnutí opatrovnického soudu

Jsem majitelkou rodinného domu, který jsem nabyla dědictvím po svých rodičích. Manžel i můj syn z prvního manželství se ke mně chovájí neurvale a proto bych chtěla veškerý svůj nemovitý majetek odkázat vnukovi, který je však nezletilý. Zajímalo by mě, zda při vydědění syna i manžela by měl nárok na můj majetek vnuk. Můj syn nebyl s vnukovou matkou oddán a proto bych měla obavu, zda v případě dědění nezletiého by neměla nárok na majetek jeho matka, jako jeho opatrovník. V případě, že by bylo v závěti přání dům po mé smrti prodat a peníze složit na účet pro vnuka se obávám, zda by toto nebyla podmínka, která nemá být v závěti uváděna. Děkuji, Mirka
   
ODPOVĚĎ:
Veškerý svůj majetek můžete odkázat komukoli, tedy například i Vašemu vnukovi. Manžel není neopominutelným dědicem, nemusí tedy dle zákona dostat z Vašeho majetku nic. Váš syn (a obecně všechny děti) jsou neopominutelnými dědici, mají tedy nárok na svůj zákonný podíl. Pokud máte manžela a jediného syna, je podíl Vašeho syna minimálně 1/4. Pokud závěť nenapíšete, bude mít nárok na 1/2. Tento zákonný podíl nemusí chtít, může v dědickém řízení prohlásit, že vše nechá vnukovi a že se závětí souhlasí. Pak by vnuk dostal vše podle závěti, ale pokud prohlásí, že svůj díl chce, má nárok na 1/4 z dědictví.

Pokud budete chtít Vašeho syna přímo vydědit, můžete to učinit listinou o vydědění. V takovém případě by syn nedědil nic a na jeho místo by nastoupily všechny jeho děti.
 
Vydědit syna můžete pouze z těchto 4 zákonných důvodů:
a) v rozporu s dobrými mravy Vám neposkytl potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) trvale o Vás neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život

Pokud chování Vašeho syna objektivně nesplňuje tyto důvody, nebude vydědění platné. Chování vašeho syna, které považujete za neurvalé rozepište podrobněji, můžete uvézt i příklady tak, aby bylo zřejmé, že jeho chování splňuje některý z výše uvedených důvodů.

Ve Vašem případě by tedy bylo zřejmě vhodné spojit závěť a listinu o vydědění. V textu závěti Vám nedoporučuji, abyste uváděla konkrétní majetek, ale pouze "dědicem veškerého svého majetku, movitého či nemovitého, práv či pohledávek ustanovuji svého vnuka..." Pokud byste majetek pouze vyjmenovala a na některý zapomněla, tento majetek by si rozdělili dědicové ze zákona, tedy např. manžel.

To, že je Váš vnuk nezletilý ničemu nevadí, je ale třeba myslet na to, že jeho majetek budou spravovat jeho rodiče, neboť jsou oba zákonní zástupci (jeho rodičům tento majetek nepřipadne - bude vnuka, ale oni ho budou spravovat). Nemusíte se ale bát, že by mohli dům prodat a peníze z prodeje jen tak utratit. Ke každému takovému prodeji je potřeba souhlas opatrovnického soudu, který prodej neschválí, pokud to nebude v zájmu vnuka. (To platí pro všechny rodiče, když za své děti činí nějaký právní úkon, který přesahuje obvyklou správu majetku).
Dle současné právní úpravy není možné žádné podmínky do závěti vkládat, vůbec se k nim nepřihlíží. Domnívám se, že i připravovaný občanský zákoník 2014 by tuto podmínku nepovažoval za platnou.

 

 

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba s věcným břemenem nedodržuje hygienu, zapáchá - co dělat?
- Osoba s věcným břemenem je vulgární, napadá majitele - jak postupovat?
- Může rodina osoby s věcným břemenem vstupovat na pozemek a do domu?
- Může rodina osoby s věcným břemenem vstupovat do bytu majitele?
- Může osoba s věcným břemenem chovat slepice na pozemku majitele?
- Osoba s věcným břemenem krade v bytě, domě majitele - co dělat?

Manžel koupil 2003 dům s věcným břemenem dožití pro starého pána. Ten nedodržuje hygienu, na zahradě má slepice bez povolení. Je vulgární. V prosinci 2010 si zlomil nohu, od té doby bydlí u své přítelkyně. K nám (VB pohybu po zahradě, sklepa, půdy, místnosi kde bydlel) se nechává vozit. Dopoledne chodí bez souhlasu majitele přítelkyně pána krmit slepice.
Několikrát jsme nachytali jeho přítelkyni jak nám poslouchá za dveřmi, o čem si povídáme, pak pomlouvá u sousedů. Za pánem chodí každý pátek odpoledne a sobotu odpoledne bratr přítelkyně, který nám často kouká do oken. Bez našeho vědomí na naši zahradu vodí psa.
V létě 2012 nás falešně obvinili, že jsme ukradli 2 vajíčka a 2 kubíky vody. Vyhrožovali nám kárnou komisí. Vajíčka nekrademe, vodu používáme přiměřeně. Sousedi nachytali tuto dvojici, jak používají celý březen a duben 2011 vodu, která je vedena na náš vodoměr! Používali ji na zahradu a to zcela bez našeho vědomí a hlavně jakéhokoliv dovolení. V podmínkách notářského zápisu z roku dubna 1989, kdy pán, který má věcné břemeno, převáděl (nyní náš dům a zahradu) na svého syna, je napsáno, opravy: úpravy hradí majitel, věcné břemeno si hradí svoji potřebu. Věcné břemeno chování slepic na slepice není.
Pokud něco řešíme s pánem, jeho návštěva nám zasahuje do hovoru a plete se do našeho řešení.
- Kurník, kde jsou slepice je v havarijním stavu, má pánovi ho opravit manžel jako majitel, když je zamčený a klíče má pouze věcné břemeno a jeho přítelkyně?
- Může chovat věcné břemeno slepice, když nemá povolení?
- Jak se bránit jejich pomluvám? Jak je slušně odpudit od našeho řešení na téma bydlení a zahrada, kde opravdu nemají na to žádné právo?
- Jak pána donutit, aby si alespoň myl ruce (vše je upatlané a špinavé od jeho manuální manipulace).
Děkuji, manželé Xxx
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat návrh na zrušení věcného břemena z důvodu nadměrného zatěžování povinné nemovitosti (neohlášené návštěvy, kráždež vody, narušování soukromí - to všechno nejste povinni jako majitelé rodinného domu s pozemkem strpět). Doporučuji nečekat s návrhem příliš dlouho, dokud má oprávněný rodinu, ke které se může odstěhovat.
Může se Vám to zdát sociálně necitlivé, ale je to jediné rozumné řešení.
Zákazy vstupování 3. osob, volání policie apod. jsou v praxi neúčinné nic neřešící prostředky.
Pokud je kurník Vaším majetkem, jste povinni ho opravit či rovnou odstranit a chov slepicí zakázat (není-li vymíněn ve smlouvě o zřízení věcného břemene doživotího užívání nemovitosti).

 

 

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Co znamená HRUBĚ NESPRAVEDLIVÉ ve vztahu věřitel-dlužník v obchodním vztahu
- Jak uplatnit uplatnění pohledávky, výzvu k plnění v obchodním vztahu
- Jak urgovat platbu faktury v obchodním vztahu?
- Co je výzva k plnění v obchodním vztahu - dopis, email nebo platební rozkaz?
- Dluh v obchodním vztahu a implementace Směrnice EP a Rady č. 2011/7/EU
- Pohledávka po splatnosti a novela Obchodního zákoníku 2013
- Faktura po splatnosti a novela Obchodního zákoníku 2013
- Vymáhání dluhu v obchodním vztahu, styku - informace 2013
- Vymáhání dluhu z faktury - informace 2013
- Nespravedlivé smluvní podmínky v obchodním vztahu - definice, informace

Dnes, tedy 1.7. 2013 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku pod číslem 179/2013 Sb., vizte http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/13-179.htm
V § 340, odst. 4 Obchodního zákoníku se říká, že:
"Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli HRUBĚ NESPRAVEDLIVÉ."
První dotaz zní: Zajímal by mě výklad pojmu "hrubě nespravedlivé", co pod něj lze zařadit a co už ne?
Dnes, tedy 1.7. 2013 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 142/1994 pod číslem 180/2013 Sb., vizte http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/13-180.htm
Zavádí nový § 2a, který říká:
"Jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč."
Druhý dotaz zní: Jak je definováno "uplatnění pohledávky"? Například pokud bude dlužník v prodlení s úhradou faktury dle zákona č. 179/2013 Sb., § 340, odst. 3, tedy např. 31 den od výzvě k plnění (ať už fakturou, či jinými zákonnými způsoby), lze považovat za uplatnění pohledávky jakoukoli (písemně, emailem) výzvu k plnění? Nebo se uplatněním pohledávky rozumí až právní cesta (platební rozkaz, apod.)? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Oba novelizační předpisy jsou důsledkem implementace Směrnice EP a Rady č. 2011/7/EU.

Článek 6 Směrnice (novelizace nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) se zabývá nároky věřitele, který má vůči dlužníku pohledávku po splatnosti.
Podle čl. 6 Směrnice tedy platí, že:
„Náhrada nákladů spojených s vymáháním
1. Členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR.
2. Členské státy zajistí, že pevná částka uvedená v odstavci 1 je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním.
3. Věřitel má nárok obdržet od dlužníka kromě pevné částky uvedené v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které tuto pevnou částku přesahují a které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. Mezi tyto náklady by mohly patřit mimo jiné výdaje za pověření advokáta či za využití služeb společnosti vymáhající pohledávky.“

Z uvedeného dle mého názoru vyplývá, že uplatnění pohledávky není vázáno pouze na podání na soud či jinou zákonem předpokládanou výzvu dlužníkovi, ale nárok lze uplatnit byť i v neformální výzvě k zaplacení splatné pohledávky.

Hrubou nespravedlivost obchodních podmínek je nutné vykládat v intencích čl. 7 Směrnice (na což odkazuje i důvodová zpráva k novelizaci obchodního zákoníku, která je součástí vládního návrhu zákona č. 771/0).
Podle čl. 7 platí, že:
„Nespravedlivé smluvní podmínky a praxe
1. Členské státy stanoví, že každá smluvní podmínka či praxe týkající se dne nebo lhůty splatnosti, sazby úroku z prodlení nebo náhrady nákladů spojených s vymáháním je buď nevymahatelná, nebo zakládá nárok na náhradu škody, pokud je hrubě nespravedlivá vůči věřiteli.
Při určení, zda je smluvní podmínka či praxe hrubě nespravedlivá vůči věřiteli ve smyslu prvního pododstavce, se zváží všechny okolnosti případu, včetně:
a) jakéhokoli hrubého porušení poctivých obchodních zvyklostí v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním;
b) povahy zboží nebo služby a
c) skutečnosti, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné sazby úroku z prodlení, od lhůty splatnosti.
2. Pro účely odstavce 1 se smluvní podmínka či praxe, která vylučuje úrok z prodlení, považuje za hrubě nespravedlivou.
3. Pro účely odstavce 1 se smluvní podmínka či praxe, která vylučuje náhradu nákladů spojených s vymáháním podle článku 6, považuje za hrubě nespravedlivou, neprokáže-li se něco jiného.“

Zjednodušeně tedy lze konstatovat, že pro posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání je hrubě nespravedlivé, je pak třeba zkoumat například okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby nebo skutečnost, zda jsou dány objektivní důvody od odchýlení se od zákonné sazby úroku z prodlení apod.

 

 

OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Soused odmítá opravu štítové stěny - jak postupovat?
- Vstup na sousední pozemek kvůli opravě štítové zdi
- Souhlas souseda se vstupem na jeho pozemek - oprava štítové zdi
- Vstup na sousedův pozemek kvůli opravě domu - § 127 odst. 3 Občanského zákoníku
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na určení povinnosti zpřístupnit pozemek souseda kvůli opravě domu
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to jednatelství bez příkazu
- Jednatelství bez příkazu - definice, vysvětlení, informace

Jsme vlastníky rodinného domu. Náš pozemek a štítová strana domu přiléhají k sousedově pozemku. Soused s námi nekomunikuje, neodpovídá ani na slušný pozdrav, nereaguje na dopisy. O náš dům má opřené harampádí a vedle plotu chová slepice a králíky a holuby. Což znečišťuje náš majetek. Několikrát jsme jej žádali o dohodu, abychom mohli zrekonstruovat právě onu štítovou stranu, jež se nachází na jeho pozemku. Je nutno ji zateplit a existuje zde možnost, že bude opadávat nejen omítka, ale i cihly. Soused zde parkuje. Přes naši snahu se v klidu a přátelsky dohodnout, se obáváme, že spadne-li z našeho domu cihla na jeho auto, může to pro nás být problém.
Ptám se:
1. Jak postupovat v tomto případě, když soused nekomunikuje a ignoruje nás?
2. Pokud skutečně z domu něco spadne na jeho majetek, jsme na vině my? I přes všechna upozornění?
3. Jak se máme domoci nejrychlejší mimosoudní cestou toho, abychom zrekonstruovali štítovou stranu? Soudy trvají dlouho a nám jde o týden, nikdy víc už na jeho pozemek vstoupit nemusíme.
4. Mohl by v tomto případě pomoci stavební úřad či obec a jak?
5. Pokud prý vstoupíme na sousedův pozemek, může na nás podat trestní oznámení?
Děkuji, Robert
 
ODPOVĚĎ:
Pokud budete ke stavebním úpravám potřebovat rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby (stavební povolení) doporučuji zajistit nejdříve to.
Podle § 127 odst. 3 občanského zákoníku je soused povinen zpřístupnit údržbu a obhospodařování sousedního pozemku. Takže následně doporučuji podat žalobu na soud na určení povinnosti zpřístupnit pozemek a návrh na vydání předběžného opatření (jehož přílohou bude stavební povolení a posouzení odborníka o nutnosti oprav a faktickém stavu věci).

Bezdůvodně (a slovní odůvodnění opravdu nestačí) nemůžete vstoupit na sousedův pozemek (a už vůbec ne bez jeho vědomí), pakliže by se nejednalo o situaci, kdy zachraňujete jeho majetek (tzv. jednatelství bez příkazu). Pakliže jste souseda upozorňovali slovně (beze svědků) na nutnost oprav, kterou nevyslyšel, taktéž neunesete důkazní břemeno (když budete tvrdit, že jste byli domluvení), když po Vás bude vymáhat náhradu škody.

 

OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Sousedé podali stížnost kvůli zástěně na plotu - co dělat?
- Kdo je majitelem plotu který jeden ze sousedů opravil?
- Je nutné stavební povolení k postavení plotu, zídky?
- Stačí územní souhlas, územní rozhodnutí s postavením plotu, zídky?
- Maximální výška plotu bez stavebního povolení
- Jak vysoký může být maximálně plot u domu, vily (bez stavebního povolení)
- Sousedé obtěžují přes plot - jak postupovat?
- Obtěžování sousedy u plotu - jak se bránit?

Koupili jsme pozemek vedle starousedlíka. Plot ve vlastnictví sousedů-starousedlíků byl ve špatném stavu, probíhaly jím jejich slepice a jelikož jsme chtěli zabezpečit svůj pozemek a zrekonstruovat starou zahradu, dohodli jsme se sousedy, že jejich plot na vlastní náklady obnovíme. Oni souhlasili, ústní dohodě byl přítomen svědek. Na pozemku jsme pak postavili RD a ten pronajímáme. Začaly problémy se sousedy, kteří začali blokovat stavbu veškerých dalších dílčích projektů na našem pozemku (kryté stání, kanalizace atd.). Důvodem je asi lidská závist, zlost a blbost. Neustále psychicky deptají nájemníky, stojí za plotem, fotí si je, takže defacto je zahrada nepoužitelná. Proto jsme se rozhodli dát na plot zelenou zástěnu, ale sousedé podali další stížnost na obecní úřad na odstranění zástěny, jelikož považují plot za svůj. Je možné se hájit tím, že plot byl opraven námi a tím se jeho vlastnictví mění v naše? Děkuji, Karel
 
ODPOVĚĎ:
Pokud plot stojí na Vašem pozemku (stačí hranice) a nepřesahuje na pozemek sousedů, je plot jednoduše Váš. Tam, kde by zasahoval do pozemku souseda, doporučuji plot posunout na hranici.
Umístění a realizaci jakéhokoliv oplocení, tedy i plotů nad 1,8 m nebo plotů hraničících s veřejným prostranstvím a veřejnou pozemní komunikací, nutný pouze územní souhlas, popřípadě územní rozhodnutí o umístění stavby. Do uvedené výše plotu nejste povinni jakkoliv jednat se správním orgánem (stavebním úřadem), ani sousedy.
Pokud se sousedé dopouštění porušování sousedských práv podle Občanského zákoníku (§ 127) či přímo osobnostních práv jednotlivce (§ 11) doporučuji toto protiprávní jednání zachytit (fotografie, videozáznam) a postupovat proti sousedům (nejdříve smírně, následně soudně).
Pouze pro úplnost - správnost odpovědi předpokládám, že plot byl Vámi postaven po 3.7.2008.

 

OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Slepice od souseda zapáchají - jak se bránit?
- Soused má slepice příliš blízko plotu a ty smrdí, zapáchají
- Maximální velikost kurníku pro slepice bez stavebního povolení
- Je nutné stavební povolení k postavení kurníku?
- Vyhláška o ustájení zvířat - týká se i slepic?

Přestože má soused min. 2x tak veliký pozemek než my, postavil výběh s budníkem pro slepice do rohu s naší zahrádkou, kdy bouda je umístěná cca. 40 cm od našeho plotu. Od slepic se šíří neskutečný zápach do celého okolí, naši zahradu nejsme schopni užívat, natož na ní např. pověsit vyprané prádlo. Na zrní ve výběhu se slétá ptactvo od jehož výkalů mám zničenou většinu rostlin. Hrozí zhoršení alergií mého synovce. Jak se mohu bránit? A má právo soused postavit boudu - kurník pro slepice (rozměry jsou cca. 2 metry výška, 2 metry šířka a 1,20 m hloubka) u hranice pozemku bez mého souhlasu? Co se týká výběu, slyšela jsem, že existuje nějaká vyhláška na ustájení zvířat, ale nevím, jak je to se slepicemi.
Dohoda není možná. Tvrdí, že bouda nemá betonové základy, tak si ji může dát kam chce. Děkuji, Izabela
 
ODPOVĚĎ:
Na boudy tohoto typu se standardně vztahuje vyhláška č. 501/2006 Sb., která uvádí požadavky na výstavbu. Ačkoliv se nejedná o nemovitost, jedná se o stavbu podle § 2 odst. 5 stavebního zákona. Takže doporučuji vyhlášku prostudovat a podat stížnost na místní stavební úřad. U staveb tohoto typu není stanoven přesný metrický odstup, ale zásady jak umisťovat stavby.

Ve Vašem případě, navíc jednoznačně dochází k porušení § 127 občanského zákoníku. Jako vlastníci jste oprávněni se žalobou domáhat vytvoření takových opatření, abyste nebyli obtěžováni činností souseda (resp. jeho majetkem).

 

 

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zmeškání lhůty na zneplatnění výpovědi od zaměstnavatele
- Postup zneplatnění výpovědi od zaměstnavatele
- Podání návrhu na určení neplatnosti výpovědi - § 72 Zákoníku práce
- Jak donutit zaměstnavatele aby změnil paragraf výpovědi
SOUD-SOUDY A PRÁVÍCI
- Co je to propadná lhůta - definice, vysvětlení, případ, informace
- Co znamená propadná lhůta - definice, vysvětlení, případ, informace
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Náhradu za ztrátu na výdělku v neschopnosti - pracovní úraz
- Náhradu za ztrátu na výdělku v neschopnosti - nemoc z povolání
- Náhradu za ztrátu na výdělku - invalidita po pracovním úraze
- Náhradu za ztrátu na výdělku - invalidita po nemoci z povolání

Na základě posudku závodního lékaře, kterému jsem dodal jednu zprávu z předběžného vyšetření, jsem dostal dne 3.9.12 výpověď dle §52 písmene e) Zákoníku práce. 27.9. 12 jsem šel na radu lékaře na dočasnou pracovní neschopnost DPN (která trvá dosud), jelikož jsem podstupoval vyšetření ohledně nemoci z povolání. 02/2013 mi byla uznána nemoc z povolání, a přiznána zpětně k 8.8. 12, kdy byl zjištěn první nález. Dvakrát jsem žádal zaměstnavatele o zrušení stávající výpovědi, protože mi náleží výpověď dle § 52 pism. d) Zákoníku práce, ale vždy mi odpověděl, že na své výpovědi trvá.
- Dá se tato výpověď ještě nějak zneplatnit nebo již pouze podáním žaloby k soudu?
- Pokud by mi byl přiznán 3. stupeň invalidního důchodu ještě v neschopnosti, jak to bude s výpovědí, která ještě nezapočala? Bude neplatná nebo se důchod pozastaví a výpověď poběží? Nebo důchod poběží souběžně s výpovědí?
Dle mého názoru byla výpověď účelová. Zaměstnavatel mě oklamal tím, že mám zůstat doma na průměrné mzdě do vyřešení mé nemoci. Věděl již od 08/2012, že podstupuji vyšetření ohledně nemoci z povolání. Děkuji. Zdeňka
 
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vás musím zklamat, jelikož o neplatnosti výpovědi může rozhodnout jen soud, „zneplatnit“ výpověď není možné jiným způsobem. Vy jste s největší pravděpodobností ale promeškala dvouměsíční lhůtu dle § 72 zákoníku práce k podání návrhu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která se počítá ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Tato lhůta je propadná, tzv. soud ji nemůže prominout ani omluvit. Jediná výjimka je případ, pokud by Vám výpověď nebyla řádně doručena, tj. buď osobně nebo do vlastních rukou poštou, pak by výpověď nebyla účinná a Vy byste se mohl domáhat existence pracovního poměru. Pokud k této skutečnosti nedošlo a výpověď jste převzala osobně či do vlastních rukou, pak pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby a tuto okolnost není možné nijak zvrátit.

Nicméně v úvahu přichází možnost žaloby o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání (§ 369 a násl. zákoníku práce), zde se musíte obrátit na civilní soud dle sídla zaměstnavatele s návrhem. Konkrétně § 371 zákoníku práce hovoří o náhradě za ztrátu na výdělku při uznání invalidity, o které sama píšete. Samozřejmě je nutné u soudu prokázat vznik nemoci z povolání lékařskými posudky a rozdíl mezi dosahovaným výdělkem a výdělkem současným.

 

 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zemědělské družstvo odmítá vrátit pronajatý pozemek pronajímateli
- Zemědělské družvo nechce předat pronajatý pozemek - postup
- Výpovědní lhůta nájmu zemědělského pozemku dle Občanského zákoníku?
- Výpovědní lhůta u pronájmu pozemku zemědělskému družstvu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Reivindikační žaloba - definice, vysvětlení, obsah žaloby

Matka vlastnila pozemek, který dala do nájmu zemědělskému družstvu. Nájem byl sjednán na dobu určitou ode dne 1.1.2005 do 31.12.2010. nájemní smlouva bohužel obsahuje i větu: „plnil-li nájemce po dobu trvání řádně své povinnosti z nájmu, obnovuje se po uplynutí sjednané doby nájmu nájemní vztah za týchž podmínek, za jakých trval poslední den sjednané doby nájmu – a to o sedm let (i opakovaně)."
V roce 2008 jsem se stal darovací smlouvou vlastníkem uvedeného pozemku a od roku 2011 se snažím o navrácení pozemku do svého užívání - marně. Zemědělská společnost nemá s mojí osobou uzavřenu nájemní smlouvu na uvedený pozemek a s mojí osobou nekomunikuje. 20.9.2011 jsem doporučeně zaslal zemědělské společnosti jednoroční výpověd nájemní smlouvy. 12.10.2012 jsem je požádal o vydání pozemku a převedení do mé správy a užívání - bez odezvy. Děkuji, Kamil
 
ODPOVĚĎ:
Není-li nájemce ochoten Vás ve smyslu § 680/2 Občanského zákoníku „uznat“ novým vlastníkem předmětného pozemku, a nerespektoval-li zejména Vámi řádně podanou výpověď nájemní smlouvy dle § 677/2 Občanského zákoníku (v této souvislosti předpokládám, že v nájemní smlouvě není o možnosti jejího vypovězení sjednáno jinak), nezbývá Vám, než se obrátit na soud s tzv. reivindikační žalobou, t. j. žalobou na vydání věci (§ 126/1 Občanského zákoníku a § 80 písm. b) občanského soudního řádu).

Pro přípravu této žaloby (a popř. též pro přípravu předžalobní výzvy) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz

 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti hnízdění kuny na sousedním pozemku?
- Soused skladuje dřevo ve kterém hnízdí kuna skalní
- Jak daleko od plotu může soused skladovat dřevo

Rád bych se zeptal na problém, který mám se sousedem. Soused na hranici našich pozemků již po 20 let skladuje dřevo ve velkém množství, které bohužel nestápí. Dřevo je uložené u plotu z pletiva, přikryté různými deskami a linem, ale uhnízdila se tam kuna skalní, která napadá naši drůbež. Kolem plotu jsou pod dřevem rozbitá vejce a slepice jsou některé dny značně vyplašeny. Přes upozornění na tuto skutečnost, kterou již spolu komunikujeme přes dva roky a nyní jsem ho vyzval k řešení této situace nyní i doporučeným dopisem, on mi ale tvrdí a ohrazuje se, že na svém pozemku si může skladovat co chce. Jsem toho názoru, že Občanský zákoník jasně říká, že nikdo nesmí nad přiměřenou míru obtěžovat své sousedy a tady se to děje. Zajímá mě, jak můžu souseda přimět, aby dřevo přemístil, zda musí mít dřevo umístěné od hranice pozemku a v jaké vzdálenosti dle předpisů, protože na hranici jsem mu to nepovolil? Jak se bránit, přes hygienu, přestupkovou komisi? Děkuji. Radek
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 126/1 Občanského zákoníku platí, že vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, přičemž dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.
Není-li proto ve Vašem případě soused ochoten skladované dřevo přemístit/rozebrat tak, aby zde kuna přestala hnízdit, jste oprávněn obrátit se na soud s žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti a přiložíte maximum důkazů (zejména podrobnou fotodokumentaci, event. nahrávku kuny - pokud to bude možné; dále kopie proběhlé korespondence, popř. navrhnete provedení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o situaci povědomí) a budete se domáhat, aby soud uložil Vašemu sousedovi povinnost dřevo přemístit/rozebrat.
Co se pak týče skladování dřeva na hranici vašich pozemků, k tomuto soused Váš souhlas nepotřebuje (samozřejmě za předpokladu, že dřevo je umístěno pouze na jeho pozemku).
Není rovněž vyloučeno, abyste se s žádostí o pomoc obrátil na místně příslušný orgán ochrany přírody (obecní úřad).

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel vstoupit do pronajatého bytu při havárii?
- Havárie pronajatého bytu - vstup pronajímatele bez dovolení nájemce
- Svépomocný vstup pronajímatele do nájemního bytu při havárii
- Vstup pronajímatele do pronajatého bytu nájemce při havárii
- Vstup pronajímatele do bytu nájemce - § 2219 Občanského zákoníku 2014
- Vstup pronajímatele do bytu nájemce - Občanský zákoník 2014

Ve čtvrtek 27.7.2013  budu podepisovat prodloužení nájemní smlouvy. Celá původní smlouva zůstává nezměněna, pouze jeden odstavec majitel na poslední chvíli teprve nyní změnil. Požaduje tento odstavec (ujednání):
"V případě havárie či neodkladné potřeby provedení oprav předmětu nájmu je nájemce povinen bezodkladně umožnit pronajímateli či jím pověřené osobě vstup do předmětu nájmu. Pokud tak nájemce neučiní v případě bezodkladné havárie, má pronajímatel právo k přístupu předmětu nájmu za účelem odstranění havárie."
Chtěla bych se zeptat, zda-li takto požadované ujednání vůči mě je právně v pořádku či by mělo být případně v jiném znění, případně jak se k takovým situacím staví právní praxe, zda-li třeba, kdyby k takové situaci došlo, má majitel právo do nemovitosti vstoupit v mé nepřítomnosti? Majitel v nemovitosti nebydlí, na kontrolu chodí po dohodě cca 1x za 3 měsíce. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
I přes určitou formulační kostrbatost (k tomu vizte níže) lze konstatovat, že Vámi citované ustanovení dodatku nájemní smlouvy je z právního hlediska v pořádku a jedná se o vcelku standardní součást většiny nájemních smluv na nemovitosti či byty (ve své odpovědi pak budu předpokládat, že Vámi zmiňovaná nájemní smlouva se týká nemovitosti, např. domu, nikoli bytu).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že i přes existenci nájemního vztahu je pronajímatel stále vlastníkem předmětné nemovitosti, případně hrozící či vzniklá škoda má proto přímý odraz v jeho majetkové sféře. Český právní řád pak tuto situaci reflektuje např. v § 668/2 Občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci, či v § 670 Občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen pečovat o to, aby na pronajaté věci nevznikla škoda.
Pokud by pak došlo ve Vámi najaté nemovitosti ke vzniku havárie či jiné závažné škody, domnívám se, že pronajímatel by byl oprávněn ke vstupu do nemovitosti i bez Vašeho vědomí a souhlasu. V této souvislosti by bylo možné aplikovat zejména § 417/1 Občanského zákoníku, dle něhož komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení (tzn. jednat svépomocně). Pokud by za těchto podmínek vznikla škoda rovněž na Vašem majetku, byla by primárně řešena dle § 418 a § 419 Občanského zákoníku.
Pokud byste se rozhodla pronajímateli ve vstupu do nemovitosti (za účelem likvidace havárie či odvrácení hrozící škody) bránit, byl by oprávněn jednat svépomocně i vůči Vaší osobě (a to za podmínek § 6 Občanského zákoníku), přičemž by nebylo možné vyloučit ani vznik Vaší odpovědnosti za takto případně vzniklou škodu (§ 415 a § 420 Občanského zákoníku).
I přes shora uvedené je však samozřejmě vhodnější zakotvit režim nouzového vstupu pronajímatele do pronajaté nemovitosti přímo v nájemní smlouvě. V tomto ohledu lze doporučit mírné přeformulování navrženého textu, např. tímto způsobem:
„V případě bezprostřední nutnosti zabránit vzniku či zvětšení škody (např. při havárii, živelní pohromě apod. ) je nájemce povinen umožnit bezodkladně pronajímateli či jím pověřené osobě vstup do předmětu nájmu. Nebude-li možné souhlas nájemce se vstupem pronajímatele do předmětu nájmu získat, je pronajímatel oprávněn vstoupit do předmětu nájmu na nezbytně nutnou dobu pro provedení příslušných prací i bez vědomí nájemce. V takovém případě je pronajímatel povinen informovat nájemce bezodkladně po dokončení prací o datu svého vstupu do předmětu nájmu, jeho důvodu, rozsahu provedených prací, případně vzniklé škodě na majetku nájemce a dalších rozhodných skutečnostech. “
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že Vámi popsaná situace bude výslovně upravena v § 2219 nového Občanského zákoníku (který by měl nabýt účinnosti dne 1. 1. 2014) následujícím způsobem:
§ 2219
(1) Oznámí-li to pronajímatel předem v přiměřené době, umožní mu nájemce v nezbytném rozsahu prohlídku věci, jakož i přístup k ní nebo do ní za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci. Předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2) Vzniknou-li nájemci činností pronajímatele podle odstavce 1 obtíže, které nejsou jen nepodstatné, má nájemce právo na slevu z nájemného.

 

 

RODINA-STŘÍD. PÉČE, PĚSTOUNSTVÍ, SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Odebrání dítěte a právo na informace o studiu, studijních výsledcích
- Rozdíl mezi svěřením dítěte a zbavením rodičovské odpovědnosti
- Zbavení rodičovské odpovědnosti a svěření do péče - rozdíl, informace
- Kdo může rozhodnout o zbavení rodičovské odpovědnosti - informace
- Kdo je zákonný zástupce při svěření dítěte do péče jiné osoby?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Škola nechce poskytovat rodičům informace o prospěchu - co dělat?

Odebrali nám dítě bez udání důvodu. Dcera u nás být nechce. Soud jí svěřil do péče našeho již plnoletého syna. Syn slíbil u soudu, že dceři nebude bránit ve styku s rodiči. Dcera s námi sice komunikuje, ale tajně. Starší syn jí zakazuje komunikovat s kýmkoliv. Po předložení rozhodnutí soudu ve škole nám jako rodičům nejdříve změnili adresy, pouze na adresu syna, prý proto, že je zákonný zástupce dcery a my nemáme žádné právo na informace o studiu a studijních výsledcích, prospěchu naší dcery. Poté, když jsme jim napsali, že naše adresa je stále stejná, tak nám znemožnili i přístup k informacím. Na co máme právo a na co ne. Děkujeme, manželé Xxx
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste nebyli zbaveni rodičovské zodpovědnosti vůči dceři nebo nebyl výkon této zodpovědnosti pozastaven (obojí může učinit pouze soud) a dcera byla pouze svěřena do péče Vašeho zletilého syna, ale nedošlo k jejímu osvojení (adopci), pak jste to stále vy jako rodiče, nikoliv Váš syn, kdo je zákonným zástupcem dcery.
Pokud Vám tedy ve škole tvrdí, že nemáte právo na informace o dceři a jejím studiu, protože již nejste jejími zákonnými zástupci, nemají pravdu.
Máte stále právo na informace o dceři a máte právo také podílet se na závažných rozhodnutích ohledně Vaší dcery (například změna školy apod.). Jestliže Vám ve škole nebudou ochotni vyjít vstříc, obraťte se na zřizovatele školy. Informaci o zřizovateli školy byste měli najít v jejích prostorách, oficiálních dokumentech (zřizovací listina, školní řád apod.) nebo by měla být k dispozici na internetu. Zřizovatelem školy bývá nejčastěji krajský či obecní úřad.

 

 

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel odmítá vyplacení mzdy na účet či složenkou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel nechce poslat výpalatu na účet či šloženkou - co dělat?
- Je možné požadovat vyplacení mzdy, výplaty na účet či složenkou?
- Jak převzít mzdu, výplatu v době neschopenky, pracovní neschopnosti
- Vyplácení platu, mzdy na účet, složenkou a v hotovosti - informace
- Plná moc na převzetí platu, mzdy od zaměstnavatele

Zaměstnavatel výplatu předává v hotovosti, tak si pro ni pokaždé musíme dojet. Účetní poslala SMS, že výplaty budou ve čtvrtek 18.7. na obchodě. Tím, že já od 1.7. 2013 u tohoto zaměstnavatele už nepracuji, tak jsem psala vedoucí co tuto provozovnu má na starost a předává nám výplaty, že si ve čtvrtek dopoledne pro výplatu dojedu a ona, že bude na provozovně - až v pondělí, že si mám dojet až v pondělí. Ale já se stěhuji a už si pro výplatu nebudu moci dojet, je to 300 km daleko, na účet ji neposílají, ani složenkou. Jak to mám řešit? Ve smlouvě je, že máme výplatní dny od 10 do 25 dne v měsíci, ale pokud už jí účetní poslala po řidičích, které nám ji vozí a bude ve čtvrtek, tak ji přece zadržovat nesmí ani vedoucí. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Na úvod bych ráda upřesnila, že nejde o výplatu, ale o mzdu (v soukromém sektoru je odměna za odvedenou práci mzda, ve státním sektoru se pak jedná o výplatu).
Předně je nutné zjistit, co ohledně vyplacení mzdy máte v pracovní smlouvě nebo dohodě, tedy jaký způsob výplacení, zda v hotovosti či na účet, jste si sjednali. Toto ujednání je pak závazné.

§ 142 odst. 3 hovoří o tom, že pokud si nesjednáte něco jiného, vyplácí se mzda v hotovosti na pracovišti a to v pracovní době. Obvykle bývá ale sjednáno vyplácení mzdy na bankovní účet zaměstnance.

Dále, § 142 odst. 3 stanoví, že "nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplacení mzdy ze vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty mzdy nebo výplaty."
Současná právní úprava neumožňuje jednostranně požadovat po zaměstnavateli výplatu mzdy na bankovní účet, § 143 hovoří o dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Souhrnně máte 3 možnosti:
•    v pracovní smlouvě je uveden způsob výplaty na účet, pak jej požadujte
•    odvolat se na ust. § 142 odst. 3, věta druhá a požadovat výplatu mzdy na účet s poukazem, že se nemůžete z vážných důvodů (stěhování do jiného kraje) k výplatě mzdy v hotovosti dostavit
•    zplnomocnit jinou osobu k převzetí mzdy v hotovosti (§ 142 odst. 6 zákoníku práce)

Každopádně bez Vašeho souhlasu mzdu nemůže předat zaměstnavatel jiné osobě, dokonce i manžel potřebuje plnou moc a už vůbec ji nemůže zadržovat.

 

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odškodnění za nepřijetí na slíbené pracovní místo, pozici
- zaměstnavatel nepřijal osobu na slíbenou pracovní pozici
- Zájemce o práci vyhrál výběrové řízení a nebyl přijat do práce
- Budoucí zaměstnavatel nesplnil příslib nového zaměstnání, práce
- Nesplnění příslibu nového zaměstnání, práce potenc. zaměstnavatelem
- Je závazný příslib nového zaměstnání zaměstnavatelem?
- Musí budoucí zaměstnanec nastoupit do přislíbené práce, zaměstnání?

Dcera vyhrála výběrové řízení a na základě této skutečnosti podala u stávajícího zaměstnavatele výpověď, která byla přijata. Nyní, kdy již dvouměsíční výpovědní doba běží, ji budoucí zaměstnavatel oznámil, že pobočku, ve které měla mít místo výkonu práce, ruší a tudíž je zrušena i pracovní pozice, na kterou měla nastoupit. Může se dcera nějakým způsobem tomuto rozhodnutí bránit, když na základě "příslibu" budoucího zaměstnání přišla o zaměstnání stávající. Jak tuto skutečnost posuzuje úřad práce - má případně nárok na podporu v nezaměstnanosti? Zaměstnání se rozhodla změnit, aby nemusela dojíždět do jiné obce. Děkuji, Miroslava
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce nezakotvuje nárok na přijetí do pracovního poměru, a to ani tehdy, je-li učiněn jakýkoliv příslib. To, zda zaměstnavatel uzavře pracovní poměr, je zcela na jeho vůli a samozřejmě může před podpisem pracovní smlouvy svůj názor z jakéhokoliv důvodu změnit, stejně tak jako potencionální zaměstnanec.
V úvahu by mohla přicházet pouze náhrada škody v občanskoprávním řízení, nicméně by musel být zřejmě prokázán úmysl potencionálního zaměstnavatele vaši dceru poškodit úmyslným jednáním proti dobrým mravům (§ 424 Občanského zákoníku).
Musím vás zklamat i v případě Úřadu práce, ten tuto skutečnost nemůže nijak zohlednit. Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je rozhodné, zda pracovní poměr skončil výpovědí (ze strany zaměstnavatele / zaměstnance) nebo dohodou (o ukončení pracovního poměru), ne jaký důvod k této skutečnosti vedl.

 

FINANCE-DANĚ
- Dědická daň z dědictví po nevlastním strýci
- Daň z pozůstalosti po nevlastním strýci
- Daň z dědictví po nevlastním strýci
- Do které dědické skupiny patří nevlastní synovci?
- Vliv příbuzenství v řadě pobočné na dědickou daň
- Příbuzenství v řadě pobočné - vysvětlení, definice
- Co znamená, co je to příbuzenství v řadě pobočné
- Příbuzenství v linii přímé a vedlejší - definice, vysvětlení - OZ 2014
- Příbuzenství v linii přímé a vedlejší a Občanský zákoník 2014
- Osvobození od dědické daně synovců nevlastního strýce

Tři bratři jsme zdědili rovným dílem nemovitost a hotovost na vkladních knížkách. Závěť zanechal manžel
naší tety (sestra naší matky). Teta zemřela před několika lety, strýc 2012 a zanechal závěť, kde vše odkazuje svým třem synovcům? Náležíme do II.skupiny jako synovci? Potřeboval bych ještě potvrdit, že zákon nerozlišuje synovce ze strany tety nebo strýce, jak se nám snaží namluvit na FÚ. Je tedy synovec jako synovec? Děkuji za brzkou odpověď. Děkuji, Josef
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se jednoznačně kloním k názoru finančního úřadu, t.j. že pro účely daně dědické „není synovec jako synovec“.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 11/1 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí jsou osoby rozřazovány do jednotlivých skupin dle svého příbuzenství vzniklého narozením (resp. dle vztahu postaveného takovému příbuzenství na roveň, tzn. osvojení). Dle § 11/3 písm. a) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí pak do II. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety.
Při výkladu pojmu „příbuzenství v řadě pobočné“ je pak nezbytné vycházet z § 117 Občanského zákoníku (na který je v § 11/3 písm. a) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí výslovně odkazováno), dle něhož se stupeň příbuzenství dvou osob určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě pobočné pocházejí obě od nejbližšího společného předka.
Rovněž příbuzenství v řadě pobočné je tak nutno chápat jako pokrevní pouto, existující pouze mezi osobami, které mají společného předka (v případě strýce a jeho synovců se tak může jednat pouze o takového strýce, který je sourozencem jednoho z rodičů svých synovců, „přiženěný“ strýc naopak podmínku pokrevního pouta logicky nesplňuje).

V této souvislosti je vhodné poukázat na § 771 a § 772 nového Občanského zákoníku (který nabude účinnosti dnem 1.1.2014), v nichž je úprava příbuzenství zakotvena srozumitelnějším způsobem následovně (aniž by se tak ovšem měnil výklad současného § 117 Občanského zákoníku):
-    příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením;
-    osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé;
-    osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé.

S ohledem na shora uvedené tedy se svými bratry nemůžete být osvobozen od placení daně dědické (ve smyslu § 19/1 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí).

 

 

OBČAN-DLUHY
- Výpočet lhůty na podání námitek - směnečný platební rozkaz
- Jak se počítá lhůta na podání námitek u směnečného platebního rozkazu
- Výpočet lhůty na námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu
- Jak obejít lhůtu na podání námitek - směnečný platební rozkaz

V prosinci 2012 mi přišel směnečný platební rozkaz s 3denní lhůtou pro podání námitek. Námitky jsem podal až poslední den lhůty, tj. 21.12.2012 pomocí datové schránky. Námitky byly bez odůvodnění, protože jsem to chtěl stihnout do půlnoci. Odůvodnění jsem podal ve druhém podání asi ve 2 hodiny ráno. Tvrdil jsem, že mi špatně vyúčtovali leasing, který byl krytý směnkou.
Soud námitky odmítnul s tím, že ty včasné nebyly odůvodněné a odůvodnění bylo doručeno dne 22.12.2012, což je po lhůtě. Soud nezjišťoval kdy jsem odůvodnění odeslal, jen konstatoval, kdy bylo doručeno, to bych viděl jako první chybu usnesení. Existuje nějaká objektivní lhůta na podání námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, protože soud nemá žádnou možnost zabývat se podáním před začátkem pracovní doby, takže by noční podání mělo být považováno za včasné.
Nadto v situaci, kdy 22.12.2012 byla sobota a dokonce pak ještě Vánoce, takže objektivně bylo podání podáno 5 dnů přede dnem, kdy se jím soud mohl poprvé zabývat. Přijde mi paradoxní výrok soudu o nedodržení 3denní lhůty na podání námitek proti směnečnému pltebnímu rozkazu, když mu podání leží 5 dní v datové schránce.
Myslím, že zákony je nutno vykládat podle jejich smyslu a účelu a ne takto formalisticky. Lhůta slouží k urychlení řízení a já jsem ho nijak nezdržel, navíc tato lhůta je v novém OSŘ prodloužena
na 8 dní. Co mám ale napsat do odvolání proti tomuto usnesení? Pomůže mi nějak nález Plzeňského ústavního soudu č. 16/12, ze dne 16.10.2012, který zrušil 3denní lhůtu, přičemž nyní je zrušena i ta 8mi denní, pokud se dobře dívám do zákona.
Děkuji. Mirek

ODPOVĚĎ:
Lze se ztotožnit s tím, že primárně je nutné právní předpisy vykládat z hlediska účelnosti; ustanovení týkající se dob a lhůt ovšem nepatří mezi ustanovení, která by příslušela jakkoliv vykládat, jelikož výklad lhůt by znehodnotil jejich smysl.
V § 175 Občanského soudního řádu je uvedeno, že námitky musí být doručeny včas a musí se jednat o odůvodněné námitky, jinak se k nim nepříhlíží. Pokud stanovená lhůta měla poslední den běhu 21. 12. 2013 - tedy v pátek - je jakékoliv podání (byť odeslané) 1 vteřinu po půlnoci tohoto dne, podáním neučiněným včas.
Pro orgány veřejné moci platí, že podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci (rozhodnutí soudu sp. zn. 9 Afs 28/2010); pokud jste odůvodnění odeslal v ranních hodinách 22. 12. 2012, soud nevyhodnotil okamžik doručení odlišně od okamžiku podání dokumentu.
Zákon nepřipouští, aby běh lhůt byl ovlivněn tím, co následuje po jeho uplynutí (víkend, svátek apod.) či reálnou možností soudu zabývat se podáním.
Soud není v postavení, aby rozhodl o tom, že pokud ústavní soud zkonstatoval třídenní lhůtu k podání námitek jako nepřiměřenou, nebude se touto lhůtou platnou v době řízení řídit.
Není vyloučené, že ve věci lze ještě něco dělat, ovšem lze více než doporučit, abyste se neprodleně obrátil na advokáta.
V odborné praxi se totiž vyskytuje názor, podle něhož platí, že uplynutí lhůty žalovanému brání v namítání jiného způsobu zdůvodnění námitek (např. místo zaplacení neplatnost směnky), nikoliv však v uvádění nových skutečností a důkazů k odůvodnění včas uplatněných námitek (např. další skutečnosti dokládající promlčení).
Tento názor však je menšinový a není nesporný, neboť nahlíží-li se na pravidlo, podle něhož „k námitkám později vzneseným ... již nelze přihlížet“ (odst. 4) v kontextu s odst. 1 § 175 Občanského soudního řádu, podle něhož v námitkách žalovaný „musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá“, lze tím rozumět i všechny skutečnosti, jichž se žalovaný ke zdůvodnění svých námitek dovolává. Odlišný výklad zákona jsem uvedla pouze z důvodu, že by Vám mohl být přínosný, na jeho základě ovšem nelze zaručit úspěch ve věci. Osobně jsem k takové šanci ovšem skeptická.
Pokud opravdu došlo k účetní chybě na straně žalobce, je i v jejich zájmu napravení stavu, jelikož např. medializace věci by pro ně mohla být nepříjemnou negativní reklamou, proto doporučuji jednat i s žalobcem na uvedení věci v náležitý stav.

 

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Automatický přechod nájmu obecního bytu na potomka
- Přechází automaticky nájem bytu z rodičů na syna, dceru, děti
- Odstěhování rodičů z nájemního bytu a přchod nájmu na syna, dceru, potomky
- Získávají automaticky nájemní práva potomci odstěhovaných rodičů?

Manžel je nájemce obecního bytu na dobu neurčitou, já - manželka jsem spolunájemce. V bytě je s námi 30letá dcera. Má zde trvalý pobyt a je přihlášená na služby. Nyní budeme kupovat domek, kde chceme bydlet s manželem. Je možné, aby se dcera stala spolunájemcem (§ 700 Občanského zákoníku) a aby po našem odchodu z bytu přešel nájem na ni (dle § 707 a 708 Občanského zákoníku)?
Platí ještě fakta ve stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/najem-a-najemnici/13807-automaticky-prechod-uzivaciho-prava-bytu-na-osobu-blizkou.html ? Podle novelizace Občanského zákoníku provedené zákonem číslo 132/2011 Sb. ze dne 3.5.2011 již tento postup prý není možný. Jak to tedy je? Děkují manželé Xxx
 
ODPOVĚĎ:
Přechod nájmu bytu by se u Vaší dcery realizoval podle § 706 občanského zákoníku. Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt - mezi tyto osoby patří i děti nájemce. Nájem bytu po přechodu nájmu skončí nejpozději uplynutím 2 let od okamžiku přechodu nájmu (novela 132/2011 Sb.).
Přechod nájmu bytu se realizuje, v souvislosti se smrtí, nikoliv s opuštěním společné domácnosti, Vámi navrhovaná zákonná ustanovení se vztahují na případ odlišný od Vámi popsaného případu.

 

 

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy - zatajení havárie automobilu
- Prodejce zatajil havárii auta, automobilu - je možné zrušit kupní smouvu?
- Nárok na vrácení peněz a automobilu - zatajení havarovaného stavu auta
- Zatajení havarovaného stavu auta, odstoupení od kupní smlouvy na automobil

12. 4. 2013 jsem zakoupil od firmy Araver osobní automobil značky Škoda Octavia, který nebyl zcela nový, ale údajně 1 rok byl již používán firmou Araver jako náhradní vozidlo (uzavření Protokolu o převzetí předmětu financování a Smlouva o úvěru se ŠkoFIN). 5 dní po převzetí vozu jsem při úklidu vozu zjistil, že bylo měněné zadní sklo (na základě střepů ve voze) a následně známý konstatoval na základě přeměření vrstvy laku, že byl opravovaný pravý přední blatník. Po tomto zjištění jsem kontaktoval Araver s tím, že mi byl reálný stav vozu zatajen. Jejich reakce: nabídli mi, že vůz odkoupí zpět, což asi neznamená vrácení zpět celé finanční částky (akontace; zbytek zajištěn finanční leasing). Ptám se tedy, zda mohu odstoupit od kupní smlouvy na základě výše uvedené zjištění nebo jaké mám možnosti? V mém případě se nejedná o reklamaci, nechci provedené opravy na voze (není co) ani výměnu vozu opět ojetého. Mám nárok na vrácení celé částky, kterou jsem zaplatil? Chtěl bych si koupit zcela nový vůz. 3. 5. 2013 jsem poštou zaslal prodejci odstoupení od kupní smlouvy z důvodu zjištění zatajovaných skrytých vad a skutečností o reálného stavu vozidla. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru jste jednal správně, neboť ustanovení § 597 odstavec 2 Občanského zákoníku stanoví, že právo odstoupit od kupní smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že má věc určité vlastnosti, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
Odstoupením od kupní smlouvy se smlouva ruší od počátku - strany by se tudíž měli vydat veškerá dosud poskytnutá plnění.
Toto jednání mohlo též naplnit znaky skutkové podstaty trestnného činu podvodu. Zvažte tedy podání trestního oznámení na Policii ČR. Dále můžete zvážit podnět České obchodní inspekci.

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Syn se odmítá vystěhovat z bytu - postup co dělat
- Dcera se odmítá vystěhovat z bytu - jak postupovat

Můj syn 19 let, který jediný bydlí se mnou ve společné domácnosti v obecním bytě, tak nepracuje, nepřispívá mi na domácnost, je evidován na úřadu práce, nebere žádnou podporu, pokračuje dál ve své trestné činnosti, má velké dluhy, které neplatí. Bojím se exekutorů, nechce dobrovolně odejít z bytu, protože nemá kam, tak jsem se rozhodla a podala jsem návrh k soudu na vyklizení z bytu mého syna.
Soud mé žádosti vyhověl, teď čekám až mi přijde to od soudu, pak musím počkat jestli se syn neodvolá do 15 dnů. A teď mě velmi zajímá, jak na to zrušení trvalého bydliště, jelikož nemá kam jít, tak trvalé bydliště na obecním úřadě, můžete mi prosím poradit. Kdy opravdu budu mít jistotu, že exekutoři u mě nezazvoní a nebudou mít právo vstoupit do bytu? Jsem opravdu ve velmi nepříjemné situaci. Moc děkuji, Viktorie
 
ODPOVĚĎ:
Postup, jak nechat zrušit trvalé bydliště dané osobě a realizovat přehlášení trvalého bydliště na obecní úřad, naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/najem-a-najemnici/1291-zruseni-trvaleho-pobytu-postup.html .

Pokud by se Vám stalo, že by Vás (před nebo po přehlášení bydliště syna) kontaktoval exekutor, rozhodně na jeho výzvy reagujte - v takovém případě by bylo nutné z Vaší strany doložit vlastnictví k Vašim věcem (můžete se bránit tzv. excintačními žalobami, jde o žaloby, v nichž budete tvrdit vlastnické právo k exekučně postiženému mobiliáři), případně byste mohla předložit rozhodnutí soudu o vyklizení z bytu. Pokud byste si do bytu něco nového pořizovala, určitě si pro jistotu uschovejte účtenky, daňové doklady.
Informace o výkonu exekuce jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/82/838-strasak-jmenem-exekuce.html

Pro Vašeho syna bych radila zvážit zahájení insolvenčního řízení - tzv. oddlužení, pokud by se pro tuto cestu rozhodl, bylo by vhodné, aby si našel zaměstnání.
Praktické informace o oddlužení vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/107/11790-postup-osobniho-bankrotu-oddluzeni-insolvence-podle-insolvencniho-zakona.html

 

 

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - nárok pracovníka na 2 měsíce výpovědní doby
- Vliv dohody o ukončení pracovního poměru s odstupným na dávky v nezaměstnanosti
- Zkrácený úvazek ve výpovědní lhůtě (u dohody o ukončení pracovního poměru)
- Rozdíl mezi výpovědí a dohodou o ukončení pracovního poměru
- Proč zaměstnavatel upřednostňuje dohodu před výpovědí
- Výhoda dohody o ukončení pracovního poměru a výpovědi z pracovního poměru
- Nevýhoda dohody o ukončení pracovního poměru proti výpovědi

Chtěla bych se zeptat na podmínky zpětného návratu do práce po 3leté mateřské / rodičovské dovolené. Předběžně mi zaměstnavatel sdělil, že pro mě pracovní místo již nemá a vyrovná se se mnou odstupným. Navrhuje výpověď dohodou z organizačních důvodů s vyplacením 3 měsíčních platů jako odstupné. Chtěla jsem od zaměstnavatele "normální" výpověď s 2měsíční výpovědní lhůtou + 3 platy jako odstupné. Zaměstnavatel mi řekl, že toto velmi nerad dělá, že ty 2 měsíce, kdy bych chodila do práce v rámci výpovědní doby, jsou pro něj neefektivní a že radši chce výpověď dohodou.

Mé otázky jsou:
1) pokud s postupem zaměstnavatele nesouhlasím a chci svojí variantu tj. 2 měsíce výpovědní lhůty + 3 odstupné platy, je to podle pracovního práva a zaměstnavatel by mi toto měl umožnit (do práce bych samozřejmě nastoupila den poté, co skončí rodičovská / mateřská dovolená)?
2) pokud bych přistoupila na dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným, nejen, že bych přišla o 2 platy v rámci výpovědní lhůty, ale byla bych poté krácena v dávkách v nezaměstnanosti? Zaměstnavatel tvrdí, že ne, což si myslím, není pravda.
3) pokud by zaměstnavatel přistoupil na mojí dohodu tj. včetně výpovědní lhůty, po tuto dobu mi může uložit jakoukoliv práci nebo jenom práci v rámci pracovní smlouvy a popisu práce před mateřskou dovolenou?
4) mohu na tyto 2 měsíce žádat o zkrácený úvazek a musí mi vyjít zaměstnavatel vyjít vstříc? Provozní problémy by při tom zaměstnavateli nevznikly. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Pojmově výpověď dohodou neexistuje. Buď se na ukončení pracovního poměru dohodnete (tedy uzavřete dohodu o ukončení pracovního poměru - dvojstranný právní úkon), nebo dostanete výpověď (jakožto jednostranný úkon ze strany zaměstnavatele). Pokud nechcete uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru (byť z důvodu nadbytečnosti), nejste povinna ji uzavřít. Dohoda je od slova dohodnout se - pokud k ústní dohodě nedošlo, fakticky dohoda nevznikla a tudíž není důvod ji zaznamenávat ani písemně ve formě dohody o ukončení pracovního poměru (a podepisovat ji).
Jestliže jste nadbytečná, a to ještě před návratem do práce z rodičovské (nikoliv mateřské) dovolené, jsou na straně zaměstnavatele překážky v práci, jelikož Vám práci nemůže přidělovat (Vaše pracovní místo bylo zrušeno apod.) podle pracovní smlouvy a tedy "výpovědní dobu" byste nemohla odpracovat a zůstala byste doma tzv. na překážkách (za náhradu mzdy) - tedy je pochopitelné, že je pro zaměstnavatele neefektivní dávat Vám výpověď.
Podpora v nezaměstnanosti je krácena v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (§ 50 zákona č. 435/2004 Sb. ); nadbytečnost není ukončení zaměstnání bez vážného důvodu; takže podpora v nezaměstnanosti Vám krácena nebude.
Po návratu z rodičovské dovolené je možné zaměstnankyni zařadit na jakoukoliv práci v rámci pracovní smlouvy (případně v rámci popisu pracovní činnosti, pokud tento pracovní smlouvu konkretizuje, resp. mění); není nutné, aby jí byla zajištěna práce na předchozím pracovišti.
K odpovědi na čtvrtou otázku odkazuji na informace uvedené výše - pokud zaměstnavatel pracovní místo, na které by Vás mohl zařadit nemá (pouze v takovém případě jste nadbytečná), nemá pro Vás práci a tedy Vás nemůže zařadit do pracovního procesu; pokud pro Vás práci má, nejste nadbytečná. Zařadit Vás na jinou práci může pouze na základě dohody s Vámi.
Doporučuji zjistit, z jakého důvodu jste nadbytečná; pokud se na ukončení pracovního poměru dohodou dohodnout nechcete, oznamte zaměstnavateli, že jste připravena nastoupit do práce podle svého původního pracovního zařazení.

 

OBCHOD-REKLAMACE
- Odškodnění za opoždění letadla, letu
- Nárok na finanční kompenzaci za opoždění letadla, letu
- Opoždění letu a evropském Nařízení Rady č. 261/2004
- Zpoždění letu a nárok na odškodnění, finanční kompenzaci
- Co je to liberování leteckou společností

Mám dotaz ohledně opoždění letadla (běžná dovolená / běžný let Tunis-Praha). V případě opoždění více jak 7 hodin je možné žádat nějakou finanční kompenzaci? Je tato doba a kompenzace nějak určena zákonem? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Tato problematika je upravena v evropském Nařízení Rady č. 261/2004, o náhradách a pomoci cestujícím v letecké dopravě ( http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0261:CS:HTML ), přičemž nejednoznačný výklad (podpořený nejednoznačným rozhodnutím v případě Sturgeon) tohoto předpisu byl Evropským soudním dvorem ujednocen 23.10.2012 stanoviskem, které přímo uvádí, že v případě zpoždění letu o více než 3 hodiny mají cestující stejné nároky na finanční odškodnění, jako u zrušeného letu. Výše kompenzace je dle vzdálenosti letu stanovena v rozmezí od 250 do 600 EUR. Samozřejmě se letecká společnost může liberovat (tedy zprostit odpovědnosti vůči cestujícím), a to například tehdy prokáže-li, že okolnosti, v jejichž důsledku došlo ke zpoždění byly natolik mimořádné, že jim nemohl předejít.

Doporučuji se v této záležitosti obrátit na specializované společnosti, které se zabývají problematikou kompenzací klientům leteckých společností.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nový majitel bytu namítá nadměrné opotřebení bytu a nechce vracet kauci
- Nový majitel bytu odmítá vrátit kauci kvůli opotřebení bytu

Mám tři roky pronajatý byt, kde nyní končí nájemní smlouva. Budova s byty, mezi kterými je i tento, byla nedávno prodána a má tedy nového majitele.
V nájemní smlouvě se uvádí, že "po ukončení nájmu nájemce předá prostory pronajímateli ve stavu jako v době podpisu smlouvy s ohledem k opotřebení odpovídajícímu běžnému užívání".
Byt je v dobrém stavu, ale nový majitel tvrdí, že byt neodpovídá stavu jako v době podpisu smlouvy. Jak mám postupovat v případě, že nový majitel neví jaký byl stav v době podpisu smlouvy, protože v tu dobu majitelem nebyl a žádná dokumentace stavu bytu na začátku nájmu nebyla provedena? Existuje jen jen předávací protokol který stav bytu nekomentuje.
Vše se váže ke kauci k bytu, zdá se že majitel nemá v plánu ji vracet.
Děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
Doporučuji zajistit písemné vyjádření původního majitele ke stavu bytu. Pokud ten zkonstatuje, že byt je jen běžně opotřeben, je názor nového majitele nepodstatný. Následně se vydání kauce můžete domáhat soudní cestou. Původní stav bytu můžete dokazovat i nejrůznějšími nahrávkami či fotografiemi.

 

 

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak získat potvrzení o výši příjmů od zaměstnavatele
- Zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o výši příjmů - jak postupovat?
- Jak získat zápočtový list od zaměstnavatele
- Zaměstnavatel odmítá vydat zápočtový list - jak postupovat?
- Rozdíl mezi zápočtovým listem a potvrzení o výši příjmů

Jak mohu získat potřebné doklady od bývalého zaměstnavatele? Manžel byl zaměstnancem dopravní firmy a rozešel se ve velmi špatném. Nyní potřebujeme od zaměstnavatele potvrzení o výši příjmů za rok 2011, 2012 kvůli přídavkům na děti, ale zaměstnavatel nijak nereaguje a nekomunikuje. Nemám možnost ho navštívit osobně. Jak prosím mohu postupovat? Na jaký úřad se popřípadě mohu obrátit, kam napsat stížnost? Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Povinnost vydat tzv. zápočtový list je základní povinnost zaměstnavatele vyplývající z ustanovení § 313 odst. 1 Zákoníku práce, neboť při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm příslušné údaje. Zaměstnavatel je povinen vydat toto potvrzení o zaměstnání bezprostředně při skončení pracovního poměru, protože lze předpokládat, že pro zaměstnance je tento řádně vyplněný dokument nezbytným pro jeho další profesní existenci.
V případě nekomunikace bývalého zaměstnavatele se doporučuji obrátit na příslušný Oblastní inspektorát práce, který je schopen při porušení zákoníku práce uložit zaměstnavateli pokutu.

 

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Právo na příplatek za vedení ostatních spolupracovníků
- Kdo má nárok na příplatek za vedení v 1. stupni - vymáhání
- Vymáhání příplatku za vedení v 1. stupni - informace
- Výpočet příplatku za vedení podřízených
- Příplatek za vedoucí pozici v soukromém a státním sektoru - informace

Od 1.4.2011 mám smlouvu a řídím 6 pracovníků. Firma mi ale nikdy nepřiznala příplatek za vedení v prvním stupni.
Lze tento nárok právně vymáhat? Lze toto vymoci i zpětně? A jak to prosím je? Co podřízený člověk, to jedno procento?
Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
U Vašeho dotazu je podstatné, zda jste zaměstnancem ve veřejné správě (pobíráte plat) nebo nikoli (soukromý zaměstnavatel, pobíráte mzdu). Pokud nejste "státním" zaměstnancem (uvádíte „firma mi nepřiznala“), ze zákona na příplatek za vedení nárok nemáte.
Nárok byste měl, pokud by se k jeho poskytování zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě nebo např. mzdovém výměru. Dále pokud by takový příplatek poskytoval ostatním vedoucím zaměstnancům na stejné nebo obdobné pozici (v tomto případě by se dopouštěl diskriminace). Pak samozřejmě dlužnou složku mzdy můžete po zaměstnavateli vymáhat a to včetně úroku z prodlení. Zde je potřeba vyzvat zaměstnavatele k nápravě a poté svůj nárok uplatnit žalobou u soudu.
Co se týče „zpětného“ vymáhání zde platí omezení promlčecí lhůtou, která činí tři roky (tzn., že je možné vymáhat dluh tři roky zpětně, aby nedošlo ze strany zaměstnavatele k námitce promlčení a tato námitka nebyla soudem přijata jako relevantní).

 

 

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Je nutné dopracovat mínusové hodiny v kontu pracovní doby?
- Zaměstnavatel neměl práci - musí pracovník dopracovat povinnou mzdu?
- Konto pracovní doby a stálá mzda - informace
- Odpracování náhrady stálé mzdy - zaměstnavatel neměl práci pro pracovníka
- Co je to stálá mzda dle Zákoníku práce
- Zaměstnavatel odmítá poskytnout dovolenou kvůli mínusovému kontu pracovní doby
- Mínusové konto pracovní doby a poskytnutí dovolené zaměstnanci, pracovníkovi
- Zpětné odpracování mzdy kvůli překážkám na straně zaměstnavatele
- Musí zaměstnanec odpracovat dodatečeně mzdu za dobu kdy nebyla práce?
- Výše náhrady mzdy když zaměstnavatel nemá práci pro pracovníka, zaměstnance

Zaměstnavatel mi nezajistil práci v průběhu 3 měsíců od ledna do konce března 2013. Postupně mi proplatil letošní dovolenou a 200 hodin povinně našetřené z minulého roku na tzv. konto pracovní doby a potom mi začal proplácet hodiny do mínusu. Od dubna 2013 práci mám, ale musím odpracovat 160 hodin, které mám na kontě v mínusu za proplacenou mzdu, když práce nebyla. Myslím že na to nemá nárok, prosím o radu? Děkuji, Dalibor
 
ODPOVĚĎ:
Uplatnění konta pracovní doby je určité specifikum pracovního práva, které umožňuje zaměstnavateli určitou pružnost při rozvrhování pracovní doby. Konto však představuje pro zaměstnavatele vyšší administrativní zátěž při evidenci pracovní doby. Pro zaměstnance znamená v určitém směru znevýhodnění, jelikož přesně neví, kolik v daném měsíci odpracuje, nicméně i tak mu zákon poskytuje ochranu v podobě tzv. stálé mzdy.
Obecně platí, že zaměstnavatel musí přidělit zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (obvykle 40 h. týdně = 5x8 hodin) jinak se jedná o překážku na jeho straně a zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Uvedené však neplatí při uplatnění konta pracovní doby. Tehdy zaměstnavatel nemusí přidělovat práci v rozsahu dle pracovní smlouvy, nicméně platí, že pokud práci nemá, je povinen vyplácet zaměstnanci tzv. stálou mzdu, která nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku. Na účtu mzdy zaměstnance se pak vykazuje
a) stálá mzda zaměstnance,
b) dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc.

Jestliže po uplynutí vyrovnávací období (26 týdnů/52 týdnů pokud tak stanoví kolektivní smlouva) je souhrn práva na dosaženou mzdu (to, co skutečně odpracoval) za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.

Postup zaměstnavatel v tomto případě je v rozporu se zákonem z tohoto důvodu:
1.    není možné proplácet dovolenou - jediná možnost „proplacení“ dovolené je až proplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel tedy musí dovolenou poskytnout!
2.    Nemůže Vám nařídit odpracovat „hodiny“, které Vám byl povinen proplatit, ačkoli z důvodu na jeho straně práce nebyla. Mzdu musí vyplácet bez ohledu na to, zda práce je nebo není, to je jeho podnikatelské riziko. Jediné zvýhodnění, které mu zákon poskytuje, je možnost proplatit pouze 80% mzdy. Nejste proto povinen nic zpětně odpracovat.

 

 

PRÁCE-ZMĚNA PRAC. POMĚRU
- Zaměstnavatel přeřadil pracovníka na nižší pozici - jak se bránit?
- Změna pracovní pozice zaměstnance po dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Změna pracovní pozice pracovníka bez jeho souhlasu - jak se bránit?
- Je možné trvale nechat brigádníka na pozici zaměstnance na neschopence?
- Může pracovník odmítnout změnu pracovní pozice po neschopence, DPN?
- Odmítnutí změny pozice ve firmě pracovníkem po pracovní neschopnosti
- Odmítnutí hůře placené pracovní pozice zaměstnancem
- Je možné odmítnout degradování pracovní pozice v zaměstnání?

Pracuji dva roky na funkci asistentky člena představenstva v pojišťovně. V únoru 2013 jsem měla vážný úraz na lyžích a jsem po dvou operacích v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Do práce jsem se chtěla vrátit k 1.8.2013. Byla jsem pozvána minulý týden "na kávu", kde mi bylo oznámeno, že jsem byla přesunuta na jinou pozici - tato pozice dříve neexistovala (jedná se o pozici stejně nazvanou, ale o dva stupně úrovně podnikové hyearchie nižší), byla pro mě prý zvlášť vytvořena a na mém původním místě zůstane na HPP brigádnice, která mě po dobu mé pracovní neschopnosti zastupovala. Prý mi bude snížena i mzda, ale zatím nikdo nebyl schopen říci o kolik.
Nic jsem nepodepsala ani nepřislíbila. Jaké mám možnosti se bránit pokud s touto změnou jako zaměstnanec nesouhlasím? Má na toto zaměstnavatel právo i když se mnou nikdo tuto změnu neprojednával a neptal se na můj souhlas? Můžou mi snížit mzdu bez mého souhlasu? Musím tuto novou pozici přijmout? A pokud ne, mám nárok na odstupné když tuto pozici nepřijmu? Vracím se přeci pouze po nemocenské. Děkuji, Lída
 
ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není v souladu se Zákoníkem práce. Změnu pracovního poměru je možné uskutečnit buď
1. dohodou obou stran, což jste neučinila a také učinit nemusíte,
2. na základě zákonem předvídané skutečnosti v § 41 Zákoníku práce z důvodů, pro které je možno převést zaměstnance bez jeho souhlasu jsou to hlavně zdravotní důvody (dlouhodobě ztratil způsobilost konat práci, nemoc z povolání), rizikové těhotenství, trestní řízení proti zaměstnanci…

Z toho, co uvádíte, se na Vás žádná skutečnost nevztahuje, proto horší práci (hůře placenou pracovní pozici) přijmout nemusíte. Pokud nebudete s novým zařazením souhlasit, zaměstnavatel, pokud Vás odmítne zaměstnávat na Vaší původní pozici, je povinen Vám vyplácet náhradu mzdy, kterou můžete požadovat soudně.

Je důležité však důkladně prozkoumat obsah Vaší pracovní smlouvy z hlediska vymezení druhu práce a mzdy. Pokud druh práce ve smlouvě odpovídá náplni práce, kterou Vám chce zaměstnavatel nově přidělit, Vaše možnost jsou omezené (např. druh práce „administrativní pracovník“ je natolik široký pojem, že pod něj lze přiřadit téměř cokoliv). Zaměstnavatel je totiž oprávněn (a povinen) přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy.
Co se týče výše mzdy, pokud je uvedena přímo ve smlouvě, nelze ji měnit bez vašeho souhlasu. Pokud je však stanovena pouze výměrem, zaměstnavatel ji může měnit jednostranně.
Veškeré tyto okolnosti, tedy zda byl zaměstnavatel oprávněn přeřadit zaměstnance a zda šlo vůbec o přeřazení a ne o pouhé zařazení dle pracovní smlouvy, je však oprávněn posoudit jen soud, což je v případě sporu nevyhnutelný postup.

 

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Definice týdne podle § 350a Zákoníku práce - vysvětlení, informace
- Nepřetržitý odpočinek a § 92 Zákoníku práce - definice, informace, vysvětlení
- Výjimky kdy zaměstnavatel může zrušit nepřetržitý odpočinek
- Kdy neplatí nepřetržitý odpočinek zaměstnance v práci

Nejsem si jistý, jak přesně chápat definici týdne podle § 350 a) Zákoníku práce při posuzování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Velmi bych proto ocenil Váš odborný názor.
Dospělý zaměstnanec koná práci v jednosměnném režimu v prvním týdnu v pondělí až v neděli vždy od 14.00 do 22.00 hodin, ve druhém týdnu v úterý až v sobotu vždy od 14.00 do 22.00 a ve třetím týdnu zahajuje práci v úterý ve 14.00 hodin.
Předpokládám, že nepřetržitý odpočinek v prvním týdnu činí 40 hodin (ne/2 + po/24 + út/14) a že nepřetržitý odpočinek ve druhém týdnu činí 64 hodin ( so/2 + ne/24 + po/24+ út/14).
Odpočinek v prvním i druhém týdnu je tedy větší než 24 hodin a celkový odpočinek za oba týdny činí 104 hodiny, což je více než zákonem požadovaných 70 hodin. Je prosím tento závěr správný? Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Ust. § 92 Zákoníku práce hovoří o nepřetržitém odpočinku v délce alespoň 35 hodin v rámci sedmi po sobě jdoucích dnů (ve zvláštních provozech může být tento odpočinek zkrácen na 24 hodin s tím, že za období 2 týdnů musí být dorovnán na 70 hodin). Tedy výraz nepřetržitý znamená, že se musí jednat o jednotný časový úsek v délce 35 hodin bez přerušení další směnou, a to za týden. Za týden se považuje 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, přičemž počátek tohoto týdne není určen vždy pondělkem, ale zaměstnavatelem, který počátek týdne určuje rozvržením směn.

Z toho, co uvádíte, je patrné, že podmínku nepřetržitého odpočinku nesplňujete v prvním týdnu. Jelikož zaměstnanec pracuje v prvním týdnu od pondělí do neděle 7 dnů, kdy začátek týdne je pondělí a konec neděle. V rámci těchto 7 dní není splněno 35 hodin odpočinku. Odpočinek, který následuje v pondělí a úterý do 14 hodin se již počítá do druhého týdne, jelikož takto máte určen pracovní týden. Je nutné si uvědomit, že není určen žádný průměr za období např. 2 týdnů, ale že odpočinek v délce 35 hodin je nutné splnit každých 7 dní. Jen takto je možno dodržet smysl ustanovení a to poskytnout zaměstnanci regeneraci pracovních sil a možnost trávit čas se svými blízkými. Z tohoto důvodu je také stanoven požadavek, aby tento odpočinek připadl na neděli s výjimkami v ust. § 92 odst. 2 Zákoníku práce.

I kdyby byl Váš provoz považován za provoz dle § 90 odst. 2 a 3 (vizte níže), je nutné dodržet alespoň 24 hod. odpočinek v týdnu, což není opět dodrženo první týden a dále je stanoveno vyrovnávací období 2 týdnů, během kterých musí odpočinek činit alespoň 70 hodin. Pokud se ale nejedná o tento speciální provoz, žádné vyrovnávací období není a odpočinek musí být 35 hodin v každém týdnu, jak již bylo řečeno.

§ 90 odst. 2 a 3 Zákoníku práce:
(2) Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.
(3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.