Manžel má nejen vyživovací povinnost vůči Vám i Vašemu synovi, ale měl by samozřejmě rovněž přispívat na provoz domácnosti. Pokud tak nečiní a dohoda s ním není možná, můžete podat k okresnímu soudu návrh (žalobu) na určení výživného. Návrh (žalobu) na určení výživného můžete podat i formou tzv. předběžného opatření, o kterém soudy rozhodují rychleji než při podání klasického návrhu. V návrhu uveďte všechny podstatné skutečnosti a pokud je to možné, pokuste se je i doložit. Vzor návrhu naleznete v našich vzorech.
Ze sociálních dávek byste mohla požádat o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo některou z dávek pomoci v hmotné nouzi. Na přídavek na dítě máte nárok tehdy, pokud je příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima. Životní minimum tříčlenné domácnosti je 7.710 Kč, hraničním příjmem pro nárok na přídavek na dítě je 18.504 Kč čistého měsíčně.
Příspěvek na bydlení můžete získat tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Dále by připadaly v úvahu už jen dávky pomoci v hmotné nouzi - doporučuji začít příspěvkem na živobytí nebo dávkou nazvanou mimořádná okamžitá pomoc.
Ve všech těchto případech bude manžel společně posuzovanou osobou a bude tedy zapotřebí doložit jeho příjem. Můžete ale zkusit požádat úřad práce o vyjmutí manžela z okruhu společně posuzovaných osob - zejména tehdy, pokud je jeho odjezd do Francie dlouhodobý. Záleží ale na posouzení úřadu práce, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv.
NA "Vzor návrhu naleznete v našich vzorech." DÁT PROSÍM ODKAZ NA
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má nárok na výživné rozvedená manželka která nechce pracovat?
- Výživné na rozvedenou manželku která nechce pracovat
- Výživné na rozvedenou manželku v rozporu s dobrými mravy
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti nezletilému potomkovi - postup, podmínky, informace
- Darování bytu, domu nezletilému potomkovi - postup, podmínky, informace
- Darování nemovitosti nezletilé dceři, synovi - postup, podmínky, informace
- Je nutný souhlas soudu s darováním nemovitosti nezletilému synovi, dceři?
1) Po rozvodu manželství má manžel vyživovací povinnost na dvě dospělé děti z rozvedeného manželství. Obě studují vysokou školu VŠ. Má tuto povinnost v nějaké míře i k bývalé manželce? Bývalá manželka je zcela zdráva, nikdy nechodila do zaměstnání. Bývalé ženě zanechal společný byt, chatu, dětem koupil auto, podporuje je nad rámec výživného. Do nového vztahu odešel prakticky s kufrem oblečení.
2) Tento muž založil novou rodinu. S novou manželkou má dvě malé děti. Pořídili si nové vlastní bydlení. Disponují určitou finanční částkou. Manžel dost vydělává, ale má rizikové povolání. Starostí nové manželky je, jak nejlépe zabezpečit sebe a svoje děti.
Poraďte prosím: Je možné společný majetek, finanční prostředky - převést na tyto nezletilé děti.
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V zákoně o rodině je výživné mezi rozvedenými manželi upraveno v § 92 - 94. Rozvedená manželka, která není schopna se sama živit, může žádat od bývalého manžela, aby jí přispíval na přiměřenou výživu. Již zde ale neplatí, že by rozvedení manželé měli mít stejnou životní úroveń.
Při posuzování nároku na výživné soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného (bývalé manželky), ale také ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Soud bude v rámci řízení o výživném zkoumat i to, zda se povinný bez vážného důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či jiné výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Jinými slovy soud důsledně posuzuje, zda se povinný záměrně nesnaží soud a oprávněného "uvést v omyl" tím, že záměrně uvádí nižší než skutečné příjmy nebo se účelově "zbavuje" svého majetku.
Současně ale platí, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Základním předpokladem pro nárok na výživné pro rozvedenou manželku je tedy odkázanost na toto výživné. Soud tedy bude zkoumat a posuzovat také to, zda je bývalá manželka na výživné skutečně odkázaná, zda opravdu nemá možnost získat prostředky na výživu jiným způsobem nebo zda jiných možností získat finanční prostředky nevyužívá záměrně.
Převedení majetku na nezletilé děti je možností, jak děti do budoucna zabezpečit - majetek lze na dítě převést například darováním. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranný právní úkon, je třeba vzít v úvahu ustanovení § 9 občanského zákoníku, které říká, že nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Hlediskem pro posouzení, zda darování (ne)movitého majetku nezletilému dítěti je platným právním úkonem, bude skutečnost, zda přijetí daru značné majetkové hodnoty znamená pro obdarovaného následné povinnosti či tíživé následky, které by musel řešit. Například nabytí vlastnického právo k nemovitosti takovéto povinnost a tíživé následky určitě přináší. Rodič, který chce dítěti darovat nemovitost, může postupovat následujícím způsobem: Sepíše s dítětem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Doporučuji převádět majetek na nezletilé děti v rozumné míře - v opačném případě by to mohl soud rozhodující o výživném pro bývalou manželku vyhodnotit tak, že se manžel svého majetku zbavuje účelově.
_
PRÁCE-BEZPEČNOST, OCHRANA ZDR. PŘI PRÁCI
- Je nutná lékařská prohlídka po dlouhodobém neplaceném volnu?
- Kdy je zaměstnanec povinen jít na zdravotní prohlídku
- Povinnost absolvovat prohlídku u závadoního lékaře - informace
- Kdy může zaměstnavatel poslat zaměstnance na zdravotní prohlídku?
- Mimořádná zdravotní prohlídka zaměstnance - informace
Ráda bych se zeptala, zda zaměstnanec, který měl dlouhodobé neplacené volno (například 6 měsíců), je povinen při návratu do práce absolvovat lékařskou prohlídku jako při nástupu do práce. Pokud ano, po jaké době neplaceného volna se tato prohlídka vyžaduje? Děkuji, Izabela
ODPOVĚĎ:
Zda je zaměstnanec povinen lékařskou prohlídku absolvovat záleží na práci jakou vykonává; obecně lze říci, že pokud má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotním stavu zaměstnance, je podle § 55 zákona č. 373/2011 Sb. oprávněn jej vyslat na mimořádnou lékařskou prohlídku kdykoliv.
Podle § 12 odst. 2 písm. f) bod 3 vyhlášky č. 79/2013, která provádí zákon č. 373/2011 Sb. , platí, že mimořádná prohlídka se provádí, pokud byl výkon práce přerušen z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Domnívám se, že ve Vašem případě tedy zaměstnavatel plní povinnosti stanovené vyhláškou a nejedná se o případ pochybností o zdravotním stavu.
Speciální právní předpisy vztahující se k danému povolání (např. povolání policisty, strážníka, hasiče apod.) mohou uvádět i další důvody k vyslání zaměstnance na zdravotní prohlídku.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stížnost proti odložení věci - dopravní nehody
- stížnost při nedbalém prošetření dopravní nehody Policií - informace
- Je možné překládat důkazy ve správním řízení?
Mohu požádat o nahlédnutí do spisu a kde, když policie ukončila šetření dopravní nehody a věc předala do správního řízení Magistrátu. Můj dodatečný požadavek na řádné nafocení stop technikem na mém vozidle policie ignorovala. Mám opakovaně o provedení těchto úkonů požádat před zahájením řízení správní orgán?
Jen orientačně uvádím: Odbočoval jsem z hlavní silnice na vedlejší a z této do mého boku najelo s devastujícím účinkem druhé vozidlo, které poté jeho řidič z konečného postavení přemístil, zatímco jsem byl poraněný úderem do hlavy zaklíněný ve svém vozidle, což jsem uvedl jak do úředního záznamu, tak žluto modrého hlášení pojišťovně. Zraněním jsem byl v pracovní neschopnosti 24 dní. Policista na místě po příjezdu a hovoru s druhým účastníkem a postavením jeho vozidla dal ve vteřině arogantně vinu mě, aniž by prověřil ostatní důkazy. Děkuji, Izák
ODPOVĚĎ:
Pokud je to ještě možné, je v tomto případě vhodné podat stížnost proti odložení věci (§ 159a ve spojení s § 143 trestního řádu); o možnosti podat opravný prostředek jste měl být řádně poučen. Pokud byl spáchán trestný čin a ten byl nedostatečně vyšetřen, je toto důvodem k využití opravného prostředku.
V případě, že případ byl již pravomocně postoupen a odložen (tedy postoupen správnímu orgánu k řešení přestupku), je třeba správnímu orgánu předložit důkazy vyvracející závěry Policie. Správní orgán nemá mnoho možností k vyvrácení důkazů Policie, na jejichž základě případ uzavřela.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Referendum na výstavbu bioplynové stanice BPS a teplovodu
V obci Mysločovice proběhlo referendum proti výstavbě bioplynové stanice BPS. Většina občanů bioplynovou stanici BPS nechce, většina ze 7 zastupitelů ano.
Stavba není obecní, nýbrž soukromá akce firmy LIPARO. Kdo všechno je součástí firmy LIPARO nevím, prý i tichý společník.
V referendu, které proběhlo 11.5.2013, se zúčastnilo 260 voličů. Na otázku „Má Zastupitelstvo Obce Mysločovice vyslovit v územním a stavebním řízení souhlasné stanovisko k záměru výstavby bioplynové stanice v Mysločovicích“ bylo 235 voličů proti. Referendum bylo platné.
Na zasedání 29.7.2013 bylo přijato usnesení, že zastupitelstvo obce souhlasí s vybudováním teplovodu a inženýrských sítí na pozemcích obce - je zde uveden výčet parcelních čísel.
Není zde uvedeno, že se jedná o teplovod mezi bioplynovou stanicí a základní školou. O teplovod má zájem firma LIPARO, která tím, že bude dodávat teplo do ZŠ bude mít výhodnější výkpní ceny elektřiny. Jiný teplovod se v obci nemůže budovat - není žádný jiný zdroj tepla.
Dotaz:
Je usnesení platné, když se občané v referendu vyslovili, že s výstavbou bioplynové stanice BPS nesouhlasí?
(Stavební řízení chce firma LIPARO rozdělit na bioplynovou stanici BPS a teplovod, ale možná bude muset mít stavební řízení na bioplynovou stanici BPS a teplovod jako celek - to se zatím neví).
Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Z dotazu se jeví, že se jedná o dvě rozdílné věci - tedy předmět referenda a usnesení spolu obsahově nesouvisí; nelze tedy konstatovat, že by usnesení bylo automaticky neplatné. Nelze vyloučit, že si předmětná firma připravuje prostor a realizaci bioplynové stanice BPS odloží na pozdější dobu.
Pokud bude teplovod financovaný z veřejných prostředků (což z dotazu vyplývá), bude obec jako zadavatel s největší pravděpodobností povinna realizovat veřejnou zakázku.
V těchto věcech občanům nezbývá než využívat maximum svých možností - získávání informací (prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb.), sledování situace, využívání sdělovacích prostředků, účast na zasedání orgánů obce, kontrola průběhu případné veřejné zakázky apod.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace letu pro velké zpoždění
- Jsou nutné palubní lístky z letadla k reklamování zpoždění letu
- Reklamace zpoždění letu - jsou nutné palubní lístky?
Můj let s cestovní kanceláří měl velké zpoždění (7 hodin), nešlo o stávku ani vlivy počasí, pouze zpoždění. Tento let jsem proto reklamovala. Cestovní kancelář po mě požaduje palubní lístky, ale já je omylem vyhodila.
Mám letenku, razítko v pase a reklamační lístek (protože jsem musela reklamovat kufr) s datumem a číslem problémového letu. Stačí to nebo jsou palubní lístky nutné k reklamaci letu? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Palubní lístky bezpochyby nejsou nezbytné, pokud jste svou přítomnost na palubě schopna prokázat Vámi uvedenými jinými způsoby. Zda to stačí nelze ovšem konstatovat (přepravní společnost může mít v obchodních podmínkách zásady reklamace vymezeny přesně), každopádně Vám nezbývá než zkusit prokázat svou přítomnost na palubě jinak a pokud takový způsob reklamace společnost neuzná, bude nutné podat žalobu na náhradu škody. Celá věc by neměla uváznout jen na palubních lístcích, protože jste schopna dokázat přítomnost v letadle jinak.
_
OBČAN
- Šmírující soused - jak se bránit odposlechu souseda
- Jak zjistit zda jsem odposloucháván v bytě, domě
Můj soused přes ulici na malé vesnici mi nedávno v jedné dosti vypjaté situaci oznámil, že: pokud si myslím, že když máme zavřená okna, že neví o čem se doma bavíme, tak se mýlím. A citoval mi některé věty, které jsme doma projednávali.
Mám oprávněné obavy, že nás sleduje. Nevím však, jak to dokázat a jak postupovat abych neohrozil rodinu. Má "dosti dlouhé prsty". Můžete mi, prosím poradit, jak postupovat a jaká je za toto jednání trestní odpovědnost. Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Je otázkou, jak dané informace mohl získat.
Pokud žijete v samostatném domě a máte podezření, že jste odposloucháváni, doporučuji kontaktovat společnosti schopné odposlouchávací zařízení zjistit. V případě kladného zjištění, doporučuji kontaktovat policii.
Pokud žijete v bytovém (či panelovém) domě, kde k odposlouchávání stačí "ucho na stěně" je základní ochrana proti odposlechu rušící zvuky (rádio, televize, tekoucí voda apod.) či zastavění společné stěny nábytkem či zavěšení televize. V tomto případě se totiž "odposlech" bude hůře dokazovat.
Skutečnost, zda k odposlouchávání dochází je možné jej ověřit cíleným sdělováním fiktivních informací a sledování chování souseda.
V případě, že byste byli chováním souseda jakkoliv konkrétněji ohroženi, je nutné kontaktovat policii. Samozřejmě se můžete s konkrétními detailnějšími informacemi obrátit opět i na naši poradnu.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Někdo udělal kopii dokladů a podvádí na webu bazos.cz
- Jak se bránit při podvádění se zkopírovanými doklady?
- Podvod s použitou kopií občanského průkazu a pasu
- Podvody na bazos.cz s kopí občanského průkazu a cestovního pasu
Někdo mi udělal kopii občanského průkazu a cestovního pasu. Doklady mi nebyly odcizeny a netuším, kdy a kde byly pořízeny kopie, nicméně se na webu bazos.cz někdo prezentuje mými doklady. Nechává si zaslat peníze na účet a objednané a zakoupené zboží poté nedodá. Kontaktovali mě již dva podvedení. Mám to nahlásit na Policii a doklady vyměnit? Co vše může dotyčný na kopii získat? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Ohlášení podezření z trestného činu policii je zcela nezbytné. Banky (a to i při založení bankovního účtu), jiné úvěrové společnosti a další subjekty si pořizují kopie dokladů, takže se může jednat o zneužití informací, ke kterým má přístup omezená skupina osob.
Na kopii dokladů nelze získat nic, co souvisí s předložením dokladů (řešení přestupku, získání půjčky apod.). Výměnu dokladů lze doporučit.
_
OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Soused dráždí psy a ti pak štěkají - co dělat?
- Soused provokuje psy - jak se bránit?
Na chatě máme oplocený celý pozemek. Sousedka několikrát za den provokuje mé dva psy, aby štěkali. Po tom co je odvolám, půl hodiny křičí a vulgárně napadá a uráží mě i celou mou rodinu. Dokonce i mého 80-ti letého otce. Je to stresující a nepříjemné i vzhledem k dalším obyvatelům v okolí. Mohu se nějak bránit? Děkuji. Dáša
ODPOVĚĎ:
Fakticky máte na výběr dvě možnosti. Buď sousedku zcela ignorovat a doufat, že ji to přejde. Nebo využít obecní policii (pokud ji máte v obci k dispozici) a přivolat ji v případě, že dochází k vulgárnímu napadání, buzení veřejného pohoršení apod. Situaci je možné taktéž řešit na úrovni samosprávy.
Bohužel sousedy si nikdo nevybírá, a proto jsou sousedské spory (s nejrůznějšími zlomyslnostmi) na denním pořádku. Jejich řešení je v mnoha případech bohužel neexistující.
Byť je to na hranici zákonnosti a legálnosti, nechávám ke zvážení také videonahrávku počínání sousedky, pokud je to možné. Nahrávku pak předejte Policii. Použít nahrávky jako důkazu v případném soudním řízení může být problém - více k problematice vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/15572-nahravka-jako-dukaz.html
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojeté dodávky - zlomení ventilu válce, náhrada škody
- Uhrazení opravy ojeté dodávky prodávajícím - skrytá vada ventilu válce
Kolem 28.7. 2013 jsem zakoupil ojetou dodávku za 49.000 Kč. Od uzavření kupní smlouvy jsem s ní najel cca 500 km a nyní se zlomil ventil v jednom válci a způsobil škodu na vozidle s následnou opravou za 31.000 Kč. Chtěl bych se zeptat, zda mohu od předchozího majitele požadovat zaplacení této opravy? Děkuji za odpověď. Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Podle § 619 občanského zákoníku platí, že "jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím. " Je tedy otázkou k posouzení jaký byl technický stav dodávky v době uzavření kupní smlouvy (počet najetých kilometrů, charakter realizovaných oprav apod.).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kácení stromů bez povolení úřadu - změna zákona 2013
- Kácení stromů, dřevin - změna zákona 2013 (vyhláškoa 189/2013 Sb.)
Problematika kácení stromů je řešena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon o ochraně přírody“) a od 15.7.2013 novou prováděcí vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Nejvýznamnější změna oproti předchozí právní úpravě se týká kácení dřevin v zahradách, ke kterému nově není potřeba povolení. Nesmí se však zároveň jednat o dřeviny, které jsou součástí významných krajinných prvků (např. břehové porosty), stromořadí. Zahrada je vyhláškou definována jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Za bytový či rodinný dům je považován takový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.
Moje otázka zní: Lze za bytový či rodinný dům považovat zděnou chatu na oploceném pozemku v rekreační části obce? "Odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena" nutně neznamená, že je v tomto objektu k trvalému pobytu hlášena nějaká osoba nebo že je objekt trvale obýván? Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
Hlášení k pobytu či trvalé obývání není směrodatné (i v rekreačním objektu může být hlášen trvalý pobyt a naopak v rodinném domě nemusí být jediný trvalý pobyt nahlášen).
Domnívám se, že při výkladu předmětných pojmů je na místě zkoumat tyto okolnosti:
a) charakter oblasti podle územního plánu (či některé z jeho alternativ)
b) stavební povolení či rozhodnutí o umístění stavby
c) další případná související rozhodnutí (kolaudační souhlas)
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Agresivní výhrůžky od sousedů - jak se bránit?
- Vyhrožování smrtí sousedy - jak se bránit?
- Návrh na vydání předběžného opatření - § 76b) občanského soudního řádu
Od února 2012 jsme já, manžel a děti neustále napadáni SMS zprávami a slovně sousedy, kteří vyhrožují i smrtí. Dělají neustále naschvály. Sledují každý náš krok, dívají se nám do oken a pomlouvají po vesnici. Vadí jim všechno - když venku sedíme, opékáme, hrajeme s dětmi hry, chodí nám dráždit psy, vadí jim i vybudovaný plot. Nerušíme po 22 hodině noční klid my ani štěkot psů. Děti jsou slovně napadáni jejich dětmi ve škole a začali mi odmítat do školy chodit. Nechali jsme na naše náklady zaměřit hranice pozemku mezi námi a koupili betonový plot, abychom aspoň trochu ochránili děti před psychickým nátlakem. Uvažuji o podání trestního oznámení, jelikož už nevím jak dál. Chtěla bych také zabránit kontaktu našich dětí s nimi. Jde zažádat o nějaké opatření, že se k dětem nesmí přiblížit a mluvit na ně? Nevím, zda mám k tomuto kroku nějaké právo, jelikož sousedem je švagr, který se 02/2012 oženil a od té doby jsou problémy. Předtím jsme vycházeli. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
V tomto případě (vyhorožování SMS zprávami) je nutné obrátit se na policii.
V případě potřeby je v tomto případě možné podat návrh na vydání předběžného opatření podle § 76b občanského soudního řádu. Předběžné opatření je pouze dočasné řešení a obvykle slouží k zajištění bezpečnosti navrhovatele před podáním žaloby ve věci (což je obvykle případ např. týraného manžela a návrhu na rozvod manželství či partnera a žaloby na vyklizení nemovitosti), takže nelze s jistotou konstatovat, že by podmínky pro jeho vydání ve Vámi popisovaném případě byly splněny.
Záležitost lze taktéž řešit na úrovni samosprávy (se starostou obce) ve správním řízení (pokud můžete Vámi uvedená fakta doložit).
Při jakémkoliv nežádoucím kontaktu (vyhrožování, osočování přes plot, vulgární napadání apod. ) je třeba obrátit na policii či obecní policii. Výhodou mohou být důkazy, ale např. zvukové nebo obrazové nahrávky (mobil, diktafon, kamera) nemusí být v případném pozdějím soudním řízení brány jako důkaz (protože nahrávané osoby o nahrávání nevěděly) - více k problematice nahrávek jako důkazu vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/15572-nahravka-jako-dukaz.html .
Nahrávku ale můžete předat Policii jako důkaz - mohla by být naplněna skutková podstata některého z přestupků či trestného činu.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak daleko od vjezdu do garáže mohou parkovat auta, automobily?
- Kde požádat o umístění značky zákazu zastavení z důvodu výjezdu z garáže?
- Auta stojící před výjezdem z garáže brání vyjetí - jak se bránit?
Existuje předpis ohledně parkování naproti garáže. Bydlím v rodinném domě s garáží a pokud chci vycouvat z garáže, tak ve vzdálenosti 5m od garáže stojí auta. Moje auto je dlouhé 4,7m, takže začnu couvat a jakmile mám přední část vozu venku z garáže a chci natočit naplno kola do rejdu, tak zjistím, že už jsem nacouvaný u bočních dveří parkujícího auta. Při dotazu na tento problém na místním oddělení Městské policie mi bylo řečeno, že dopravní předpisy tento problém nijak neřeší. Prosím o radu, s kým bych mohl tento problém řešit a zda nějaká vyhláška nebo zákon řeší nějakou ochranou zónu před vjezdem nebo garáží. Předem děkuji. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
V těchto situacích obvykle nastává problém s posouzení překážky v provozu (což je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace) a s tím souvisejícího nařízení odtahu vozidla.
Domnívám se, že ve Vašem případě budou parkující vozidla porušovat zákaz uvedený v § 27 odst. 1 písm. n) zákona o silničním provozu, jelikož řidiči parkujících vozidel stojí (či zastaví) před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.
Doporučuji se obrátit na ředitelství Městské policie s dotazem z jakého důvodu strážníci v tomto případě nejsou oprávněni nařídit odtah (resp. proč tak nečiní). Zároveň se obraťte na příslušní silniční úřad (obvykle dopravní odbor úřadu obce či její části) s žádostí o stanovení místní úpravy provozu (zákazem zastavení).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné zveřejnit příjemce odměny z fondu oprav na nástěnce domu SVJ?
- Zveřejnění odměny vyplacené z fondu oprav a ochrana osobnosti
Je trestné alespoň v rovině přestupkové, když někdo písemně (na tabuli v bytovém domě) označí jiného za pachatele trestného činu? Je trestné uveřejnění příjemce a výše odměn z DPP vyplaceného z fondu oprav? Je mi tvrzeno, že tímto páchám trestný čin. Děkuji, Evžen
ODPOVĚĎ:
Pokud o někom napíšete, že "xy je zloděj" či obdobné tvrzení, dopouštíte se v případě, že se nejedná o pravdivé tvrzení, přestupku. Pravdivým toto tvrzení je pouze v případě, že dotyčný byl za přestupek či trestný čin krádeže (či jiného protiprávního jednání) pravomocně odsouzen.
V případě uveřejnění odměny z dohody o provecení práce DPP z fondu oprav se můžete spíše dopouštět porušení práva na ochranu osobnosti. Poskytování prostředků z fondu oprav je nutné řešit jiným způsobem než zveřejnění o jejich výplatě (např. v rámci jednání orgánů společenství apod. )
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Je možné použít obrázek z knihy při zveřejnění zdroje?
- Za jak dlouho je možné použít obrázky, fotografie z něčí knihy - § 27 a § 28 autorského zákona
- Promlčení autorských práv - § 27 a § 28 autorského zákona
- Uvolnění licence pro využití fotografií, obrázků z knihy, časopisu
- Použití fotografie z knihy v jiné publikaci, brožuře
- Správce autorských práv literárních autorů?
Jsem zaměstnancem muzea, které vydává 6x ročně periodikum obsahující odborné či populárně-naučné články z různých oborů (archeologie, historie, národopisu, dějin umění, hudby, literatury…). Je možné použít v článcích obrázky či fotografie z vydaných knih, pokud budou citovány? Jedná se jak o knihy, jejichž autor je již více než 70 let po smrti, tak o knihy, kde tato lhůta ještě neuplynula nebo je autor stále naživu. Je zde překážkou, že se časopis prodává (i když pouze za symbolickou cenu)? Děkuji. Nina
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: nikoli, obrázky ani fotografie z již vydaných knih není možné bez dalšího použít v nově vydávaném periodiku muzea.
V této souvislosti je nutné si v první řadě uvědomit, že rovněž fotografie či obrázky použité ve vydané knize jsou zpravidla samostatnými autorskými díly. Případné uplynutí majetkových autorských práv a přechod fotografie či obrázku do režimu volného užití (§ 27 a § 28 autorského zákona) je tak nezbytné vztahovat k autorovi těchto fotografií či obrázků, nikoli k autorovi knihy jako takové.
S ohledem na skutečnost, že se Váš dotaz vztahuje pouze k užití fotografií či obrázků, lze konstatovat, že v tomto případě není možné aplikovat zákonnou výjimku z autorské ochrany dle § 31 autorského zákona, dle níž do práva autorského nezasáhne ten, kdo v odůvodněných případech užije výňatky z cizího díla pro účely vlastního díla, kritiky apod. (a tyto bude řádně citovat), přičemž v úvahu ze své podstaty nepřichází ani knihovní (popř. muzejní) licence dle § 37 autorského zákona.
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat před použitím fotografie či obrázku jejich autora, popř. příslušného kolektivního správce autorských práv (v této souvislosti přichází do úvahy, byť ne zcela přiléhavě), občanské sdružení DILIA: http://www.dilia.cz/
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Promlčení autorského poplatku u OAZA
- Promlčecí lhůta autorského poplatku u OAZA
Jaká je promlčecí doba od vybírání poplatků za zvukaře - OAZA? Jedná se mi zpětně o roky 2007-2010. Od roku 2011 tyto poplatky za OAZU vybírá INTEGRAM se kterým smluvu mám. Již poslali formulář který mám do 17.5.2013 odeslat. Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
V případě vybírání tzv. autorských poplatků kolektivními správci autorských práv (ve smyslu § 97 a násl. autorského zákona) se uplatňuje obecná tříletá promlčecí doba (§ 101 Občanského zákoníku). Autorské poplatky po Vás proto mohou být s úspěchem soudně vymáhány nejdříve od příslušného měsíce roku 2010 (ve Vašem případě pak pouze do roku 2011). Pokud v případném soudním řízení vznesete tzv. námitku promlčení, soud žalobci jeho nárok nepřizná (námitku promlčení můžete samozřejmě vznést i v rámci předsoudního jednání s OAZA).
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Kdo hradí instalaci měřičů spotřeby vody v pronajatém nebytovém prosotoru města?
- Kdo zaplatí vodoměry v pronajatém nebytovém prostoru města, obce?
- Kdo zaplatí instalaci vodoměrů v pronajatém nebytovém prosotoru města?
Mám v pronájmu nebytový prostor od MČ PRAHA 7 v domě, kde vlastníkem je sdružení vlastníků bytových jednotek SVBJ. V domě nejsou měřiče spotřeby vody. SVBJ chce aby byly zde instalovány. Kdo platí zakoupení měřiče vody a jejich instalaci.
Děkuji, Věra
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 22.08.2013, dotaz č. 4190)
I přesto, že je dotaz poměrně stručný, domnívám se, že se v tomto případě jedná o standardní vybavení, které hradí vlastník nemovitosti.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Odpuštění správního poplatku studentovi - informace
Rozhodnutím správního úřadu mám uhradit 1000 Kč kvůli zastavení řízení (jde o návrhový přestupek). Lze se proti zaplacení této částky odvolat z důvodu, že jsem student VŠ a nemám stálý příjem, tudíž je to pro mě vysoká částka?
A jaké jiné důvody pro odvolání jsou možné? Mám na mysli odvolání proti uhrazení této částky.
Děkuji za odpověď. Radka
ODPOVĚĎ:
Příslušný správní úřadu je oprávněn snížit poplatek nebo upustit od jeho vybrání (§ 8 odst. 5 zákona o správních poplatcích), a to na odůvodněnou žádost osoby povinné zaplatit poplatek.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí klíče od domu vyrobené na vyžádání nájemníkem
- Nájemník vyžádal náhradní klíče od domu - platí je pronajímatel či nájemce?
- Musí nájemce vrátit klíče od bytu a domu po ukončení nájmu?
- Povinnost nájemníka, nájemce vrátit klíče při ukončení nájmu bytu
- Kdo platí výrobu náhradního klíče od pronajatého bytu - nájemce či pronajímatel?
- Platí pronajímatel nebo nájemce náhradní klíč od pronajatého bytu?
Při předání bytu do nájmu jsem obdržel od pronajímatele zdarma dva kusy klíčů od vchodu do domu. Na mou žádost o více klíčů jsem je obdržel, ale musel jsem uhradit náklady na jejich zhotovení (pronajímatel si dokonce připočítal "vícenáklady" za to, že musel klíče nechat zhotovit).
1. Mám při vrácení klíčů na konci nájmu nárok na vrácení této úhrady, popř. jsem povinen klíče vracet, když jsem si je zaplatil?
2. Pronajímatel požaduje vlastní klíč od pronajatého bytu (měnil jsem zámek) pro případ havárie (klíč prý bude bezpečně uložen). Nemám s tím problém, ale chci, aby i on uhradil náklad na zhotovení klíčů (evidentně s tím má problém, prý má na klíč nárok, nicméně v nájemní smlouvě se o klíčích, nákladech atd. nic nepíše). Jak je to prosím v tomto případě, tj. musím předat, kdo hradí a jak je to na konci nájmu?
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
1. Klíče jste povinen vrátit, nejedná se o zaplacení "kupní ceny" klíčů, ale o náhradů nákladů, které pronajímatel vynaložil na Vaši žádost.
2. Klíče jsou příslušenstvím nemovitosti a tedy patří tomu, kdo je vlastníkem nemovitosti. Pokud máte zájem na výměně zámku, je nutné se dohodnout s vlastníkem nemovitosti. Tato dohoda musí obsahovat i dohodu o náhradě nákladů. Vlastník nemovitosti nemusí v rámci této dohody přistoupit na náhradu (či podíl na náhradě) vzniklých nákladů.
_
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Dlužník má exekuci na plat a nesplácí proto dalšímu věřiteli - co dělat?
- Jak zajistit splácení dluhu osobou které hrozí exekuce pro jiné dluhy
- Zástava movité nebo nemovité věci jako záruka splácení dluhu věřiteli
- Záruka splácení dluhu věřiteli formou zástavy majetku dlužníka
Půjčila jsem otci peníze na základě mnou vzatého úvěru a zástavy nemovitosti. Smlouvu o výpůjčce i splátkách máme právnicky sepsané. Otec dluh zatím splácí. Nyní si vzal u banky 2 půjčky, které z nedostatku financí občas nezaplatí. Mám strach, že banka bude splátky z těchto půjček vymáhat exekučně z platu, tím mu nezbydou peníze na splátku pro mě. Prosím o radu, jak to zaopatřit, aby moje splátka byla uhrazena před ostatními splátkami (případnými exekucemi). Můžu i já dosáhnout toho, že bude moje splátka vymáhaná exekučně z platu i když zatím splácí? Musím to provést jen soudně a v tomto případě jak? Pokud ano, jak postupovat a kam se obrátit o pomoc. Děkuji. Jarmila
ODPOVĚĎ:
Pokud Váš otec dluh platí řádně a včas, nejsou dány podmínky pro exekuční řešení situace. Máte-li pocit, že je Vaše pohledávka ohrožena, zkuste ji zajistit. Ve Vašem případě bude patrně nejvýhodnější zřízení zástavního práva na věc (movitou nebo nemovitou), kterou otec vlastní. Pokud by otec neplnil své povinnosti řádně a včas, přejde vlastnictví této věci na Vás. Také lze, aby otec našel ručitele, opět, pokud by závazky neplnil, ručitel Vám dluh vyplatí. Pokud se otec dostane do finančních potíží, můžete na něj podat žalobu na zaplacení dlužné částky. Soud by v takovém případě mohl rozhodnout, že bude otec srážkami ze mzdy poměrně uspokojovat i Vaši pohledávku. Pozor dávejte v případě, že by otec byl v úpadku v rámci insolvenčního zákona. Za předpokladu, že se tak stane, máte jen omezenou dobu na to, abyste se se svým nárokem přihlásila do insolvenčního řízení, jinak Váš nárok propadá. Kontrolujte proto insolvenční rejstřík:
https://isir.justice.cz/isir/common/index.do
_
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Nemoc z povolání - syndrom karpálního tunelu - vyhláška 290/1995 Sb.
- Syndrom karpálního tunelu a odškodnění nemoci z povolání podle § 369 ZP
- Vymáhání odškodnění za nemoc z povolání - karpální tunel
Jsem v dočasné pracovní neschopnosti DPN - diagnoza syndrom karpálního tunelu. Probíhalo šetření zda se jedná o nemoc z povolání. V podniku jsem byla zaměstnaná od roku 1996 do 7.12.2012. V současné době mi přišlo vyjádření z krajské hygieny, které znělo, že Od roku 2006 do roku 2009 byly splněny podmínky pro uznání nemoci z povolání. Od roku 2009 do roku 2012 nebyly splněny. Chtěla bych se zeptat jak mám postupovat s tímto verdiktem vůči zaměstnavateli a mám nějakou šanci v případném sporu. Uzná mi alespoň ty tři roky, i když je prokazetelné, že jsem byla jejich zaměstnancem daleko delší dobu a karpální tunely mi nevznikly během posledních 4roků? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Syndrom karpálního tunelu je nemocí z povolání zařazený na seznamu nemocí z povolání vydaném vyhláškou č. 290/1995 Sb. Pokud jste byla vyšetřena na Středisku pro nemoci z povolání (nebo jiném odborném pracovišti pracovního lékařství) se závěrem o uznání nemoci z povolání, jedná se o spolehlivý závěr, na základě kterého lze požadovat odškodnění nemoci z povolání podle § 369 zákoníku práce, a to náhrada za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením.
Pokud zaměstnavatel nebude ochoten jednat o náležitém odškodnění, bude nutné, abyste se obrátila na advokáta specializujícího se na nemoci z povolání za účelem vymožení svých nároků soudní cestou. Databáze advokátů je zde:
http://www.advokatikomora.cz
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je firma povinna vést evidenci docházky do práce, zaměstnání?
- Firma neeviduje přesčasy, jak se domáhat proplacení přesčasů?
- Zaměstnavatel neproplácí přesčasy - jak se bránit?
- Zaměstnavatel neproplácí přesčasové hodiny - jak se bránit?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Pokuta za neevidování pracovní docházky v práci, zaměstnání
Je v pořádku, že ve firmě, která má 13 zaměstnanců není žádná evidence pracovní docházky? Dříve byly čipy ale teď prý zařízení nefunguje a není zřízena ani kniha docházek. V průměru mají zaměstnanci 2 hodiny přesčasů denně, tyto přesčasy se neevidují, neproplácí ani není možno si vybírat náhradní volno.
Jakým způsobem je možno toto uvést do pořádku? Od šéfa a personalisty není možno očekávat vůli řešit tento problém. Je nějaký kontrolní orgán, který by vše uvedené mohl zkontrolovat? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel postupuje v hrubém rozporu s pravidly Zákoníku práce. Podle § 96 je zaměstnavatel povinen vést evidenci o odpracované době zaměstnanců (vč. rozlišení na směny, přesčasy apod.). V tomto případě je možné obrátit se na Inspekci práce s podnětem k prošetření situace ve firmě. Tento nedostatek může naplnit skutkovou podstatu správního deliktu ve smyslu § 15 (resp. § 28) zákona o inspekci práce, za jehož spáchází lze uložit pokutu až do výše 400.000 Kč. Za přesčasové hodiny Vám i ostatním praocvníkům samozřejmě náleží adekvátní mzda. Té se můžete domáhat (pokud ji prokážete) i v soudním řízení.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Český distributor zahraniční firmy neplatí faktury - vymáhání dluhu
- Jak vymáhat dluh po českém distributorovi zahraniční firmy - postup
- Kde vymáhat dluh po českém distributorovi zahraniční firmy - v ČR nebo zahraničí?
Pracuji pro zahraniční společnost a starám se o distributory této společnosti v několika evropských zemích. Jeden český distributor opakovaně neplatí faktury a nyní již přestal i komunikovat. Distributorská smlouva byla podepsána a faktura přijata bez protestů. Mohu podat žalobu za firmu na dlužníka zde v CZ? Je potřeba někdo z vedení společnosti, nebo mohu já, jako zaměstnanec? Jak postupovat? Dluh je již přes 6000, - € (150.000 Kč). Děkuji. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Pakliže není ve smlouvě uvedeno jinak, je možné dle kolizní úpravy žalovat českého distributora v u českého soudu. Žalobu musí podat společnost, ve které pracujete. Nelze abyste jí podala Vy jako soukromá osoba. Zaměstnavatel Vás však k takovému úkonu, není-li to ve Vaší náplni práce, musí zmocnit. Postačí tak obyčejná plná moc.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěřní vnoučete do péče - co když se nepodaří dohledat otce?
- Svěřní vnoučete do péče - co když se nepodaří dohledat matku?
- Postup při nedohledání otce u svěření dítěte do péče prarodiče
- Postup při nedohledání matky u svěření dítěte do péče prarodiče
Na základě předběžného opatřením mám již přes rok svěřeného vnuka (4 roky) do péče. Podala jsem k soudu žádost o svěření do péče, protože rodiče nemají o vnuka zájem. Soud nemůže doručit předvolání otci, protože není známa jeho skutečná adresa, kde se zdržuje a já obdržela od soudu oznámení, že výslech otce se odkládá na neurčito právě z důvodu nedoručení předvolání. Pokud se otce nepodaří předvolat, tak soud ohledně svěření do mé péče neproběhne? Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Problematiku doručování soudních písemností upravuje zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 29, odst. 3, občanského soudního řádu může předseda senátu účastníkovi, jehož pobyt není znám a nedaří se mu doručovat písemnosti na žádnou známou adresu, ustanovit opatrovníka. Tento opatrovník účastníka v řízení zastupuje, jemu se také doručují písemnosti se stejnými účinky, jako by byly doručovány přímo žalovanému. Ohledně dalšího postupu doporčuji obrátit se na advokáta - vhodného advokáta v místě Vašeho bydliště můžete vyhledat prostřednictvím vyhledavače České advokátní komory zde:
http://www.advokatikomora.cz
Soudní jednání by proběhnout mělo, neboť se zde jedná o zájem nezletilého dítěte, což soudy akceptují.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Délka vlastního rozhodnutí o reklamaci - definice, vysvětlení
- Posouzení reklamace do 3 pracovních dnů - informace
Jak se při reklamaci posuzuje délka vlastního rozhodnutí o reklamaci a co přesně tento pojem v praxi znamená? Mám to chápat tak, že pokud prodejce do 3 dnů, respektive do doby potřebné k odbornému posouzení, nevyrozumí zákazníka o neuznané reklamaci a takto učiní až na konci 30 denní lhůty, jedná se o porušení zákona a zákazník smí odstoupit od smlouvy? Jak by se případně prodejci dokazovalo, že odborné posouzení trvalo příliš dlouho? Předem děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Zákon o ochraně spotřebitele hovoří o tom, že prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Je to tedy přesně, jak píšete a totiž, pokud do 30 dnů nedojde k opravě věci nebo dokonce ani k posouzení, můžete od kupní smlouvy odstoupit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Může předseda SVJ dělat obsluhu kotelny SVJ?
- Střet zájmů - předseda SVJ obsluhuje za peníze kotelnu SVJ
- Může předseda společenství vlastníků bytových jednotek dělat obsluhu kotelny SVJ?
Může být ve střetu zájmů předseda výboru SVJ, pokud je správcem domu, placen za obsluhu kotelny, která je ve vlastnictví SVJ? Děkuji, Rudolf
ODPOVĚĎ:
Ve střetu zájmů předseda být může, záleží na tom, co tímto střetem chcete napadnout. Pakliže by si předseda na schůzi společenství vlastníků bezdůvodně zvyšoval náklady za obsluhu kotelny nebo "dohazoval" nabídky (údržba, opravy kotelny, kotle) spřáteleným společnostem. Pokud se jedná "jen" o tzv. malpu domů, kdy se funkce obsazují z vlastních zdrojů a s výkonem funkce není problém, pak není co řešit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kam se obrátit s žádostí o prošetření činnosti bytového družstva
- Kam poslat žádost o prověření činnosti bytového družstva
- Předseda bytového družstva upřednostňuje opravy svého bytu před ostatními byty BD
- Podjatost kontrolní komise družstva - jak postupovat?
Jsem členem bytového družstva, kde je pouze 12 členů. Předsedkyně družstva a její kamarádky mají hlasovací většinu, takže se dá říct, že jsem sice členem družstva, ale nemám žádné práva a možnosti o něčem rozhodovat. Kam se obrátit s žádostí o prošetření činnosti bytového družstva. Takzvaná kontrolní komise bytového družstva, tvořená stejnými lidmi z téhož družstva mi přijde paradox. Jak mám postupovat, když družstvo zamítá výměnu oken, když podle zákona patří okna do fasády domu. V bytě paní předsedkyně a jejích kamarádek jsou již okna vyměněna a zbytek už ji nezajímá. Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Pakliže je kontrolní i výkonný orgán pod vlivem předsedkyně, zkuste se obrátit na ostatní členy družstva na členské schůzi, kde přednesete pochybnosti o podjatosti kontrolního orgánu a navrhněte výměnu oken. Pakliže ani zde nenajdete oporu ve svém snažení, budete se muset obrátit na soud. Členové výkonného i kontrolního orgánu bytového družstva jsou povinni vykonávat svou činnost tzv. s péči řádného hospodáře, pokud tak nečiní, dostávají se do rozporu se zákonem. Mejte však na paměti, že v případném soudním jednání to budete Vy, kdo bude muset prokázat, že předsedkyně bytového družstva se nechovala tak, jak by z titulu své funkce měla.
_
OBČAN-DLUHY
- Je spoludlužník povinen hradit dluh hlavního dlužníka?
- Povinnosti spoludlužníka ve vztahu k věřiteli
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může potomek dárce žádat vrácení daru od vnuka, vnučky dárce?
Mám nebankovní úvěr a ráda bych se zeptala, když je ve smlouvě syn jako spoludlužník, jestli by měl platit také polovinu částky. Syn má polovinu domu, kterou mu darovala moje matka. Já jsem dala udělat rekonstrukci za 1.000.000 Kč. Syn se nijak nepodílel. Nemá zájem se starat o opravy. Má ještě 2 bratry, jeden je invalidní a druhý je nezletilý.
Mám právo po něm chtít polovinu domu zpět? Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v úvěrové smlouvě uvedeni oba: Vy a Váš syn, jste oba povinni k úhrdě dlužné částky, měl by tedy uhradit polovinu, není-li stanoveno jinak. Případně vy uhradíte celý úvěr a můžete žádat vydání poloviny této částky jako regres vůči druhému spoludlužníkovi.
Co se týče rekonstrukce, i v této části by bylo možno žádat polovinu nákladů, z titulu bezdůvodného obohacení.
Vrácení daru je specifickým právním institutem, který může uplatnit dárce vůči obdarovanému (tedy Vaše matka vůči svému vnukovi-Vašemu synovi) v případech, kdy dojde ze strany obdarovanému k hrubému porušení dobrých mravů vůči dárci, jeho rodině a předmětu daru (např. obdarovaný z nemovitosti udělá nevěstinec nebo sexuální privat). S ohledem na Vámi popsanou situaci nejste oprávněna žádat vrácení daru, v tomto vztahu jste nebyla dárcem.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manželka přestala splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
- Manžel přestal splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
- Manželka přestala splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
- Manželka přestala splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
2011 jsme si pořídili na hypotéku (2 miliony Kč) družstevní byt. Teď, o dva roky později, se moje žena chce rozvést a požaduje ode mne souhlas s rozvodem dohodou, já však s dohodou nesouhlasím. Může se žena rozhodnout, např. ve snaze mne k dohodě přinutit, že se na splátkách hypotéky přestane podílet? Zřídila si totiž před nedávnem vlastní účet a od července 2013 si na něj nechává posílat výplatu. Pokud by na splátkách opravdu přestala participovat, jaké jsou mé možnosti přimět ji k tomu, aby svůj závazek dodržovala? Děkuji, Dušan
ODPOVĚĎ:
Vaše manželka se může rozhodnout, že splácet přestane, otázkou je, jaké to pro ni může mít důsledky. Nejprve se podívejte do smlouvy o úvěru (hypoteční úvěrová smlouva). Pokud jste v ní uvedeni oba dva jako dlužníci, tudíž se bude jednat o tzv. solidární dlužnictví, znamená to, že pokud žena platit přestane, věřitel bude chtíti celou částku po Vás. Vaše rodinné záležitosti jej nezajímají. Avšak neznamená to, že neexistuje obrana proti takovému chování. Vy nejste povinen zaplatit celou částku sám a proto můžete ženu o polovinu částky, kterou měla zaplatit žalovat (jedná se o tzv. regres, regresní nárok). Obdobná situace může nastat, pokud jste ve smlouvě uvedeni jeden jako dlužník a druhý jako ručitel. Ručitel přebírá závazek v okamžiku, kdy jej nehradí dlužník. Opět je pak na ručiteli, aby své peníze soudně po původním dlužníku vymáhal. Bohužel možnosti donucení Vaší ženy ke splátkám vedou většinou jen přes soud.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Občan si poškodil sekačku na obecním pozemku - jak vymáhat škodu?
- Poškození sekačky na obecním pozemku - je možné žádat náhradu škody obec, město?
- Poškození sekačky na městském pozemku - je možné žádat náhradu škody obec, město?
Pozemek kolem rodinného domu mám obehnán cca 3 m širokým pruhem zeleně (povětšinou trávy), o který se starám pravidelným sekáním trávy, ale trávník patří městu. Většinou to probíhá tak, že 3x do roka službu obstará město a po zbytek roku (cca 10x) to sekám já vlastní sekačkou. Začátkem roku však došlo k dopravní nehodě, kdy byla vyvrácena dopravní značka na tomto pruhu zeleně a při tom došlo k odkrytí zbytku značky bývalé. Při opravě (a to jsem se dozvěděl až později) však nedošlo k zakrytí zbytku bývalé značky a ve chvíli, kdy jsem ono místo přejížděl sekačkou došlo k jejímu poškození. Firma, která opravu značky na příkaz města prováděla, odmítá odpovědnost s tím, že jsem na pozemku neměl co sekat vlastním strojem. Podobně se k problému staví i městský úřad. Prosím o radu, zda mám šanci na náhradu škody, která činí cca 9.000 Kč? Děkuji, Vendelín
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vás moc nepotěším. Je to přesně tak, jak říká společnost provádějící opravu značky. Pakliže pozemek není Váš, nic Vás neopravňuje na tomto pozemku tímto způsobem hospodařit (sekat tam trávu). Poškození sekačky je tedy skutečně Váš problém a nikdo není povinen Vám náhradu škody uhradit. Jiná situace by nastala v okamžiku, kdyby se Vám povedla prokázat právě ona dohoda, o které mluvíte - tzn. že Vy sekáte 10x ročně, město 3x (ideální by bylo, kdyby samozřejmě byla v písemné podobě nebo kdyby při jejím smluvení byli přítomni svědci - nejlépe ne osoby blízké). V takovém případě byste se mohl obrátit na město, aby Vám náhradu škody uhradilo. Pokud se Vám dohoda prokázat nepodaří a město se k celé věci bude stavět odmítavě, už dále městu pruh trávy nesečte. Pokud by město zanedbávalo údržbu, je možné se se na něj obrátit se stížností, že z pozemku města se na Váš pozemek šíří plevele.
_
OBČAN-DLUHY
- Dohoda o vyvázání z hypotéky po rozchodu vztahu
- Co se stane když přítel přestane splácet hypotéku - regres
- Co se stane když přítelkyně přestane splácet hypotéku - regres
- Regres, regresní nárok při splácení hypotéky ručitelem, spoludlužníkem
Jsem svobodná, 04/2010 koupě bytu nyní již s expřítelem, smlouva o 100% hypotečního úvěru u Komerční banky KB, kde bývalý přítel je hlavní žadatel, já druhý + zároveň ručitel. 09/2011 rozchod vztahu, ústně domluveno mé vyvázání bývalým. Doteď nedodrženo, několikrát změnil ústní dohodu, nedodržena. V bytě nebydlím, hypotéku platí on se zpožděním, mění zaměstnání = nemůže mě vyvázat, prodlužuje to. Je nyní možná nějaká písemná smlouva, kde bude určena doba, do které mě vyváže? Nebo jiné řešení? Sama nemůžu nic, žiji po podnájmech pokojů, sama chci koupit svůj byt, začít žít. Fixace hypotéky 4/2014.
Vím, že vyvázání záleží na bance, problém je v tom, že bývalý moc dobře podmínky k vyvázání zná, ale k situaci se nestaví přijatelně. Dostal od jeho mámy peníze na splátku dopředu, ale nadále platí po termínu, zaměstnání změní jen tak, komunikace s ním pořádně žádná není. Má další dluhy a žádnou vidinu vše řádně splatit. Nechce slyšet nic o tom, že chci začít znovu, koupit si svůj byt atd. Doufala jsem, že nějaké řešení bude, alespoň ve formě písemné smlouvy, ve které musí dodržet datum nejpozdějšího vyvázání. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Bohužel problém je především v tom, že jste uvedena jako ručitelka úvěru, což volně přeloženo znamená, že pakliže přítel nebude plnit svoje závazky, banka je bude chtít v plné výši po Vás. Pro banku a de facto ani pro přítele tedy není v jejich zájmu, aby Vás z úvěru vyvazovali. Přesto zkuste zajít do banky a zjistit, jaké máte možnosti. Písemná dohoda o narovnání Vám sice může pomoci, ale jen částečně, neboť není účinná vůči třetím stranám, což je právě banka. V případě, že dojde na nejhorší, přítel přestane platit a Vy budete nucena celý úvěr splatit sama, máte podle zákona právo peníze po příteli chtít (regres, regresní nárok), ale nejprve je bance musíte zaplatit Vy.
_
RODINA-SJM
- Jak prokázat zánik SJM ve vztahu k věřitelům
- Smluvní zánik SJM a vliv na budoucí dluhy manželů
- Jak prokazatelně informovat budoucího věřitele o zúžení SJM
Můj dotaz se týká prokázání zániku SJM a to před jinými smluvními stranam. Dle § 143a odst. 4 občanského zákoníku je taková smlouva vůči jiným osobám platná jen tehdy, je-li jim její obsah znám. Prokazování je na manželích. Znamená to snad, že když já nebo manžel uzavíráme obchodní vztahy (smlouva o dílo, mandátní smlouva apod.), že bychom měli do dané smlouvy uvádět, že „druhá smluvní strana si je vědoma, že první strana (já) má uzavřenu smlouvu dle § 143a odst. 4 občanského zákoníku“? Případně je nutno kopii manželské smlouvy dát jako přílohu takové uzavírané smlouvy? Stejně tak pokud si jeden z manželů bude brát úvěr, jakým způsobem dát najevo tuto skutečnost bance? Opět to uvést do smlouvy? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Máte v podstatě pravdu - abyste se vyhnuli případným problémům, je nutné, aby třetí strana o možném omezení vymahatelnosti své pohledávky, což ve své podstatě zúžení SJM je, prokazatelně věděla a to PŘED uzavřením smluvního vztahu. Při jakémkoliv kontraktu proto předkládejte smluvní straně k nahlédnutí smlouvu o zúžení SJM a tuto skutečnost si nechte od druhé strany potvrdit písemně (nebo uveďte do smlouvy, jak jste naznačila).
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo hradí náklady přibrání zmocněnce v trestním řízení - informace
- Povinnost odsouzeného zaplatit poškozenému náklady přibrání zmocněnce?
- Kdo platí právníka oběti trestného činu?
- Kdo platí advokáta oběti trestného činu?
- Kdo platí právníka oběti u trestního soudu - informace
- Kdo platí advokáta oběti u trestního soudu - informace
- Vymáhání nákladů právního zastoupení po pachateli trestného činu
- Úhrada nákladů trestního řízení u soudu - § 154/1 trestního řádu
Měla bych dotaz ohledně mojí dcery, které bylo ublíženo. Před rokem byla agresivně napadena a dokonce se také jednalo o pokus znásilnění. Bojovala v nemocnici o své zdraví. Šlo o brutální útok s možností trvalých následků.
Viník byl dopaden a po roce byl trestní soud. Dostal podmínku a my jsme měli zmocněnce (advokáta). S přesvědčením trval na tom, že je prakticky nemožné soud prohrát a s tím spojené výlohy budou automaticky hrazeny viníkem.
Nedávno dorazila složenka od zmocněnce na dosti velkou částku s termínem splatnosti „ihned“. Jedná se o velkou částku za advokátní služby. Bylo nám řečeno z jeho strany, že platba musí proběhnout z naší strany a na základě této skutečnosti bude finanční částka vymáhána po viníkovi celé záležitosti. Zajímalo by mne, zda je to běžný postup. My jsme poškození a my musíme platit. Je nějaká šance situaci změnit a finance vymáhat po viníkovi, který soud prohrál tak, aby závazek nebyl na naší straně? Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada informací, podstatných pro provedení důkladnější právní analýzy, budu si muset chybějící skutečnosti domýšlet.
V první řadě předpokládám, že do probíhajícího trestního řízení se Vaše dcera, jako poškozená (§ 50 a násl. trestního řádu) přihlásila s nárokem na náhradu škody (např. na zdraví) a současně se domáhala úhrady nákladů jejího zastoupení zmocněncem.
Dále předpokládám, že trestní soud požadavkům Vaší dcery v plném rozsahu nevyhověl, tzn. že v odsuzujícím rozsudku neuložil pachateli povinnost k náhradě jím způsobené škody a Vaší dceru současně odkázal na řízení občanskoprávní.
V tomto případě tak není možné aplikovat § 154/1 trestního řádu, který podmiňuje vznik povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku v trestním řízení (zde nároku na náhradu škody), včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, alespoň částečným přiznáním nároku poškozeného na náhradu škody v odsuzujícím rozsudku. Dále se pak lze domnívat, že trestní soud nepovažoval za vhodné aplikovat výjimku z tohoto pravidla dle § 154/2 trestního řádu.
Jsou-li mé výše nastíněné dohady správné, je klíčovým znění smlouvy, kterou Vaše dcera uzavřela s advokátem-zmocněncem. Předpokládám, že součástí této smlouvy je závazek Vaší dcery uhradit advokátovi odměnu za jím poskytnuté služby.
V současné chvíli lze proto postup advokáta považovat za zcela standardní, neboť pokus o vymožení nákladů přibrání zmocněnce (zahrnující i odměnu advokáta) přímo po pachateli nebyl úspěšný, obrací se advokát (v souladu s uzavřenou smlouvou) na svou klientku.
Úhradou odměny pak na straně Vaší dcery vznikne další náklad, který bude možné (včetně náhrady způsobené škody) po odsouzeném vymáhat cestou občanskoprávního soudního řízení. Bude-li takto podaná žaloba úspěšná a odsouzený následně na základě soudem vydaného platebního rozkazu, popř. rozsudku způsobenou škodu uhradí, vrátí se Vaší dceři i veškeré nyní vynaložené náklady.
Závazek Vaší dcery k úhradě odměny advokátovi není proto v tuto chvíli možné přenést na jiný subjekt, včetně státu (§ 151/1 trestního řádu).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat neplatícího nájemníka - postup, rady, informace
- Jak vymáhat dlužné nájemné po nájemníkovi, nájemci - postup, rady
- Výpověď nájmu bytu pro hrubé porušení nájemní smlouvy - § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku
- Doplnění peněz do kauce na nájemné nájemníkem - informace
- Náležitosti výpovědi z nájmu bytu - § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku
- Okamžité ukončení nájmu bytu pro hrubé porušení nájemní smlouvy
Máme s nájemnicí smlouvu o pronájmu bytu na 1 rok. Její přítel arabského původu žije v EU. Je jen spolubydlící (dle ní byt platí, peníze ale neposílá). Ze sedmi měsíců měla zpoždění v platbě nájemného. Nezaplatila už 2 měsíce. Červen 2013 (museli jsme použít kauci, kterou jsme žádali doplnit), zaplatila v červenci a v srpnu 2013 opět ne. Jsou to 3 měsíce, kdy hrubě porušila nájemní smlouvu.
Poslali jsme (s dodejkou) 1. a 2. výzvu k zaplacení. Zaslali výpověď z nájmu bytu (nevíme, zda vyzvedne). Její rodiče ji zrušili trvalé bydliště, nyní ho má na obecním úřadě. V bytě bydlí její strýc, že prý "jen na víkend".
Navštívili jsme její movité rodiče, bydlí ve vile (adresu víme od předchozí pronajímatelky, má tytéž zkušenosti). V podstatě ji kryli. Prý je dospělá a zodpovědná za sebe. Prořekli se, že u nich bydlela pouze 14 dní v předchozím měsíci. Myslíme si, že byt půjčuje. Byt zřejmě půjčuje dle svého uvážení cizím lidem - nenájemníkům. Víme, že průběžně nepracuje.
Jak postupovat dále, jaká je šance ji bez tříměsíční výpovědi vystěhovat? Jak vymáhat dluh - podat žalobu, kam ji zaslat, když skončí nájem? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Další postup:
Dle § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku platí, že pronajímatel je oprávněn dát nájemci výpověď z nájmu bytu v případě, že nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na tzv. kauci.
Je-li některá ze shora uvedených podmínek podle Vašeho názoru splněna, lze hodnotit Vámi podanou výpověď jako oprávněnou. V této souvislosti je však nutné připomenout, že výpověď z nájmu bytu musí obsahovat veškeré náležitosti dle § 710/2 a § 711/3 Občanského zákoníku.
Není rovněž rozhodné, zda si nájemnice výpověď z nájmu bytu vyzvedne či nikoli, termín „doručení“, který je v této souvislosti Občanským zákoníkem používán, je standardně vykládán tak, že písemnost je adresátovi doručena, dostane-li se do sféry jeho vlivu, tzn. je-li typicky doručena na adresu trvalého pobytu fyzické osoby (či na její korespondenční adresu) a je tak umožněno, aby se tato osoba s obsahem písemnosti seznámila. Skutečnost, že adresát písemnosti např. nepřejímá řádně doručené poštovní zásilky pak nemůže mít v žádném případě negativní právní důsledky pro odesílatele předmětné písemnosti. V tomto ohledu je pak samozřejmě vhodné odesílat veškeré důležité písemnosti doporučeně s dodejkou.
Dle znění Vašeho dotazu by pak bylo možné uvažovat rovněž o splnění podmínek pro výpověď z nájmu bytu dle § 711/2 písm. c) či zejména písm. d) Občanského zákoníku. Vzor výpovědi z nájmu bytu naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
2/ Vystěhování nájemnice:
Pokud uplyne výpovědní lhůta a nájemnice současně nepodá k soudu návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, je možné se obrátit na soud s žalobou na jeho vyklizení. V tomto případě je věcně příslušným okresní soud a to dle místa, kde se nachází předmětný byt (§ 88 písm. i) Občanského soudního řádu).
Okamžité ukončení nájmu (a tudíž i povinnost nájemnice k okamžitému vyklizení bytu) je pak možné pouze v případě odstoupení od uzavřené nájemní smlouvy, přičemž tento právní úkon může být odůvodněn pouze dle § 679/3 Občanského zákoníku.
3/ Vymáhání dlužného nájemného:
Dlužné nájemné je možné po nájemnici vymáhat prostřednictvím standardní žaloby, resp. návrhu na vydání platebního rozkazu, v němž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména kopii uzavřené nájemní smlouvy, výzev k zaplacení, související korespondence a vyúčtování dlužného nájemného) a budete se domáhat, aby soud uložil nájemnici povinnost (ať už platebním rozkazem, který představuje rychlejší variantu, či rozsudkem) k úhradě jejího dluhu (popř. i s příslušenstvím, které v tomto případě představuje poplatek z prodlení, a náklady soudního řízení).
V tomto případě je věcně příslušným opět okresní soud, místní příslušnost se však řídí místem bydliště žalovaného (§ 84 a § 85/1 Občanského soudního řádu).
Informace o vymáhání dluhů (v obecné rovině) jsou na našem webu umístěny zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9485-dluhy-a-postup-jejich-vymahani-soudne-nebo-exekucne.html
Pro vymáhání dlužného nájemného (resp. i pro řízení o vyklizení bytu) se můžete nechat zastoupit advokátem:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání nájemného po spolubydlícím nájemníka - postup, informace
- Společný nájem bytu manželů - kdy vzniká ze zákona?
- Může pronajímatel vymáhat nájemné po spolubydlícím druhovi, družce?
- Může pronajímatel vymáhat nájemné po spolubydlícím partnerovi, partnerce?
- Kdo je spolubydlící osoba - § 689 Občanského zákoníku
- Společný nájem bytu manžely - § 703/1 Občanského zákoníku
- Povinnost oznámit svatbu, sňatek pronajímateli - § 689/3 Občanského zákoníku
- Nájemníci uzavřeli sňatek - vliv na dluh za nájemné
OBČAN-DLUHY
- Rozdíl mezi čestným prohlášením a uznáním dluhu - informace
- Kdy je 10letá promlčecí lhůta u dluhu - § 110/1 Občanského zákoníku
- Promlčecí lhůta 10 let u dluhu - § 110/1 Občanského zákoníku
Od 05/2012 mám v nájmu mladou rodinu. Dluží za energii částku 13.338 Kč. Jelikož na moje jméno chodily upomínky, byla jsem nucena tuto částku zaplatit, jelikož by mě odpojili od energie. Nájemnice mi napsala čestné prohlášení o vrácení dlužné částky. Nájemní smlouvu mám sepsanou jenom s touto paní nájemnicí a s jejím partnerem ne. Ale bydlí ve společné domácnosti. Kdyby nájemnice nezaplatila, můžu částku vymáhat i po pánovi, třeba soudní cestou? Nájemnice je na mateřské dovolené, tak si nejsem jista, že částku uhradí, i přesto, že napsala čestné prohlášení. Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Představuje-li partner Vaší nájemnice pouze tzv. spolubydlící osobu (ve smyslu § 689 Občanského zákoníku), není vymáhání dlužné částky po jeho osobě možné. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že smlouvou (zde nájemní) mohou být založena práva a povinnosti pouze smluvním stranám, nikoli však třetím osobám.
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše nájemnice s jejím partnerem nejsou manželé.
Jestliže by tomu tak nebylo, tzn. pokud by byla nájemní smlouva uzavřena za trvání manželství Vaší nájemnice a jejího partnera-manžela, vznikl by uzavřením nájemní smlouvy tzv. společný nájem bytu manžely (§ 703/1 Občanského zákoníku). V takovém případě by bylo možné vymáhat dlužnou částku i po manželovi Vaší nájemnice, neboť za vzniklé závazky by odpovídali oba společně a nerozdílně.
Pokud by pak došlo k uzavření manželství mezi Vaší nájemnicí a jejím partnerem až za trvání nájemního vztahu (o čemž by Vás byla nájemnice dle § 689/3 Občanského zákoníku povinna informovat), došlo by opět ke vzniku společného nájmu bytu manžely (§ 704/1 Občanského zákoníku), a to k okamžiku uzavření manželství (tzn. že manžel Vaší nájemnice by odpovídal až za dluhy, které vznikly od této chvíle).
Vymáhání dlužné částky po partnerovi Vaší nájemnice (v případě, že zde manželství není, ani nebude uzavřeno) by pak bylo možné, pokud by partner Vaší nájemnice její dluh písemně převzal, a to postupem dle § 531/2 Občanského zákoníku, či písemně k jejímu závazku přistoupil (§ 533 Občanského zákoníku). V obou případech by se partner Vaší nájemnice stal dlužníkem vedle ní, tzn. že k případnému vymáhání dlužné částky byste měla k dispozici ne jednoho, ale dva dlužníky (přičemž pořadí vymáhání by záviselo na Vašem uvážení).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vámi zmiňované čestné prohlášení by mělo v ideálním případě splňovat náležitosti uznání dluhu dle § 558 Občanského zákoníku, tzn. že by z něho mělo jasně vyplývat, kdo je dlužníkem (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu), důvod dluhu (tzn. neuhrazené energie z titulu přesně specifikované nájemní smlouvy), výše dluhu a závazek dlužníka k jeho úhradě. V tomto případě dochází mimo jiné k prodloužení promlčecí lhůty na 10 let (§ 110/1 Občanského zákoníku).
_
RŮZNÉ NEZAŘAZENÉ
- Svatba se státním příslušníkem Ománu - získá české občanství
- Svatba se státním příslušníkem Ománu - získá bezvízový vstup do ČR?
- Může mít cizinec po svatbě české i cizí občanství?
- Státní příslušnost dětí Čecha a cizinky - pravidla
- Státní příslušnost dětí Češky a cizince - pravidla
- Státní občanství a změna zákona od 1.1.2014
- Zákon 186/2013 o státním občanství - informace
- Může si cizinec ponechat své občanství při svatbě s Češkou?
- Může si cizinka ponechat své občanství při svatbě s Čechem?
- Podmínky přidělení českého občanství - změny od 1.1.2014
- Přidělení českého občanství cizímu státnímu občanovi - informace
- Vzdání se českého občanství - zákon 186/2013 o státním občanství
Žádám Vás o radu ohledně svatby s cizincem. S přítelem máme v plánu se brát běhěm roku 2014. Já mám české občanství, on ománské. Kdybychom se brali u nás v Čechách, získává tím přítel české občanství? Nebo alespoň bezvízový vstup? Může si ponechat občanství ománské a mít zároveň české? A dále v případě, kdybychom měli v budoucnu děti, mohou mít "dvojité" občanství, abychom se tak snadněji, i s manželem, mohli pohybovat mezi Ománem a ČR?
Kdybychom se rozhodli brát v Ománu, ztrácím tím já svoje české občanství? A v případě dětí, jaké by bylo jejich občanství, kdyby měli matku Češku a otce Ománce? Hraje roli také země, kde se děti narodí?
Velice děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Zda-li bude mít dítě po narození i ománské občanství záleží také na právním řádu Ománu. Vyloučeno to zcela není. Na místě, kde se dítě narodí zcela jistě záleží, český právní řád s místem narozením spojuje některé důležité skutečnosti a není důvod se domnívat, že to v případě Ománu bude jinak. Pakliže nemáme s Ománem uzavřenou mezinárodní smlouvu, měly by se záležitosti spojené s dítětem řešit dle českého právního řádu. Pro jistotu ale doporučuji kontaktovat ambasádu a zeptat se přímo tam na otázky, které paní zajímají. Jinak s obsahem odpovědi souhlasím.
Podle současné právní úpravy by se Váš přítel musel vzdát svého ománského občanství, aby mohl získat občanství české - obě občanství by si v současné době ponechat nemohl. V roce 2013 byl ale schválen zákon č. 186/2013 o státním občanství České republiky, který začne platit od 1.1.2014. Podle tohoto zákona se Váš přítel od přístího roku nebude muset vzdát ománského občanství, aby mohl mít občanství české - bude si tedy moci ponechat obě občanství. K udělení českého občanství bude ale muset prokázat znalost českého jazyka, základní znalost ústavního systému a státních symbolů ČR a základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích ČR.
Aby mohl Váš budoucí manžel žádat o udělení českého občnaství, musí mít v ČR trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let nebo musí prokázat, že se na území ČR zdržuje alespoň v rozsahu poloviny této doby. Splnění podmínky délky trvalého pobytu může být Vašemu příteli díky manželství s Vámi prominuto, trvalý pobyt zde ale mít musí. O udělení trvalého pobytu rozhoduje cizinecká policie.
Vzhledem k tomu, že jste jako matka Vašeho budoucího dítěte státní občankou ČR, bude mít i Vaše dítě po narození české občanství, ať už se narodí v ČR nebo v Ománu.
České státní občanství byste podle nového zákona pozbyla pouze v případě, že byste prohlásila, že se tohoto občanství vzdáváte. Pokud takovéto prohlášení neučiníte, nepřijdete o české občanství ani tehdy, když uzavřete manželství s cizincem mimo území ČR.
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Nájemce odmítá vystěhovat garáž - jak postupovat?
- Nájemník nevyklidil garáž při výpovědi nájemní smlouvy - co dělat?
- Může pronajímatel vystěhovat garáž neplatícího nájemníka?
- Nájemník garáže neplatí nájemné - vystěhování pronajímatelem
Jak postupovat v případě, když nájemce nechce vyklidit mou garáž, kterou jsem mu pronajal a za jejíž pronájem mi dluží k dnešnímu dni 13.500 Kč. Více než rok nehradí nájem. Nereaguje ani na písemnou výpověď a žádost o vyklizení garáže, kterou jsem mu doporučeně zaslal 20.6.2013. Již 2012 jsem zaslal výpověď, ale nájemce už tehdy nereagoval, jen slíbil, že se jeho finanční situace zlepší, dluh vyrovná. Nestalo se. V současné době (08/2013) chci garáž prodat, ale nemohu, protože nájemce tam má auto, 2 jízdní kola a hudební aparaturu. Jak postupovat v mezích zákona?
Děkuji, důchodce Karel, 70 let
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude potřeba abyste se obrátil na soud se žalobou na vyklizení a také žalobou na zaplacení dlužné částky. Učinil jste již dost opatření k tomu, aby nájemce splnil svou zákonnou povinnost. Vzory obou žalob najdete na našem webu nebo se můžete obrátit na bezplatnou právní pomoc příp. vyhledat advokáta. Místně příslušný soud v případě žaloby na vyklizení bude soud v místě garáže, v případě žaloby na zaplacení dlužné částky v místě trvalého bydliště žalovaného, tedy nájemníka. Mějte na paměti, že soud po Vás bude chtít zaplacení soudního poplatku. pokud nemáte dostatek finančních prostředků, požádejte soud o osvobození od soudních poplatků a odůvodněte osvobození svým nízkým příjmem. Osvobození není nutné psát hned a přikládat k žalobě, stačí, abyste počkal až Vás soud vyzve. Vzor na osvobození od soudních poplatků máte rovněž v našich vzorech.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak převést družstevní byt do osobního vlastnictví syna, dcery
- Jak převést družstevní byt do osobního vlastnictví potomka
- Převedení družstevního bytu do OV potomka - darovací nebo kupní smlouva?
- Nabývací titul k družstevnímu bytu - je lepší použít kupní nebo darovací smlouvu?
Otec je majitelem družstevního bytu, který chce přepsat na mě (dcera, bydlím s otcem již 18 let). S manželem si bereme hypotéku, aby jsme mohli byt odkoupit a ten následně peníze vyplatí bance. Byt se pak převede do osobního vlastnictví. Jakou smlouvu musím s otcem uzavřít? Bylo mi řečeno, že je potřeba NABÝVACÍ TITUL K BYTU, ale nevíme, zda je to SMLOUVA DAROVACÍ NEBO KUPNÍ. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Navývacím titulem k bytu, může být jak darovací smlouva, tak smlouva kupní. Ve Vašem případě navrhuji sepsat darovací smlouvu. Převod bude osvobozen od daně darovací, neboť jde o darování mezi příbuznými v linii přímé.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody při vytopení bytu sousedem o patro výše
- Vytopení vodou sousedem a odpovědnost za škodu § 415 a násl. Občanského zákoníku
- Vymáhání náhrady škody při vyplavení bytu sousedem o patro výše
- Vyplavení vodou sousedem a odpovědnost za škodu § 415 a násl. Občanského zákoníku
- Odpovědnost vlastníka bytové jednotky - § 13 zákona č. 72/1994 Sb.
- Kdo hradí škodu způsobenou majitelem bytové jednotky domu SVJ
10/2012 nás soused (z horního patra, byt nad námi), vytopil. Došlo k závadě na jeho WC, v noci praskl kohout, a u nás v bytě byla potopa. Soused s námi odmítá jednat ohledně opravy bytu, tvrdí že když nejsme pojištěni, je to náš problém.
V bytě byl toho času nájemník, který tam ale již není. S tím se měli dohodnout na opravě. K opravě došlo pouze částečně, to znamená asi z poloviny (jedna místnost opravená je, druhá není). Písemně mezi nimi neexistuje žádná dohoda.
V našem bytě došlo k této škodě: stropy a stěny na WC a v předsíni byly mokré. Následně se barva olupuje a na zdivu se vytvořila plíseň.
Nejednalo se o závadu na společném vlastnictví SVJ, tudíž správce budovy situaci neřeší.
Žádali jsme souseda, aby nám dal finanční vyrovnání a my si byt opravíme. Případně jsme chtěli, aby přišel malíř a opravu provedl a vystavil fakturu. Nevíme, jak přinutit souseda, aby opravu uhradil.
Je potřeba, abychom povolali soudního znalce z oblasti stavebnictví nebo jiného pro případný soud? O jaký spor podle jakého zákoníka se jedná? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud je prokazatelné, že škodu způsobila právě tato závada na sousedově majetku, jedná se o nárok v režimu odpovědnosti za škodu, který lze vymáhat podle § 415 a násl. občanského zákoníku.
Pokud jste vlastníkem bytu v SVJ přistupuje k této obecné odpovědnosti za škodu ještě odpovědnost vlastníka jednotky podle § 13 zákona č. 72/1994 Sb.
K úspěšnosti případného sporu doporučuji zajistit fotodokumentaci škody, znalecký posudek k rozsahu škod, nákladům na jejich odstranění. Konstatování nájemníka bytu SVJ, že současné následky mají příčinu v škodní události z října 2012 pro Vás by měl určitou důkazní hodnotu v případném sporu a lze jeho zajištění doporučit.
Žalovat můžete jak na splnění povinnosti vyplývající z porušení práva (§ 80 občanského soudního řádu OSŘ), tedy na uložení povinnosti opravit způsobenou škodu (případně alternativně tedy "na splnění povinnosti do 30 dnů od právní moci rozhodnutí nebo zaplacení nákladů oprav provedených na náklady žalobce"); tak na náhradu škody v penězích (poté, co si nemovitost opravíte a budete mít vyčíslený náklad oprav).
S případnou žalobou se doporučuji obrátit na advokáta. Správnou taktiku postupu je nutné vybrat s ohledem na případné následky (např. nutnost opravit byt za účelem jeho dalšího užívání a tedy nemožnost žalovat na splnění povinnosti opravit způsobenou škodu).
Říkává se, že "normální je se nesoudit" - zkuste se tedy ještě naposledy domluvit se sousedem, event. mu ukažte tuto naši odpověď. Veškeré další náklady (znalec, soudní poplatek, Váš advokát) by jej mohly dosti zatížit a mohlo by to mít i vliv na vztahy v domě SVJ.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy - nesoulad zboží se smlouvou
- Zboží nemá vlastnosti uvedené v kupní smlouvě - odstoupení od smlouvy
- Práva kupujícího při nákupu zboží v obchodě
- Auto má vyšší spotřebu než uvádí prodejce - vrácení auta prodejci
- Auto má vyšší spotřebu benzínu - je možné vrátit automobil?
- Auto má vyšší spotřebu benzínu - je možné odstoupit od kupní smlouvy?
- Odstoupení od smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou: nesoulad vlastností
6.8.2013 jsme s manželem zakoupili v AAA Auto ojetý automobil VW Golf 1,9 TDI, rok výroby 2000. Prezentace www.aaaauto.cz uváděla průměrnou spotřebu 5,3 l/100 km a mimo město 4,5 l/100 km. V poznámkách znovu údaj o nízké spotřebě. Při krátké předváděcí jízdě se auto jevilo dobře, prodejce nám opět potvrdil nízkou spotřebu kolem 5 l/100 km. Při podpisu kupní smlouvy jsme neviděli velký technický průkaz, s tím, že potřebné údaje jsou na kupní smlouvě. Velký technický průkaz přijde dodatečně poštou. Při cestě domů jsme zjistili, že prům. spotřeba je 7,3-7,8 l. Ihned jsme volali prodejci, že auto vrátíme, protože údaje o autě byly jiné. Nepořídili jsem. Auta do ceny 100 tisíc nevyměňují. Na základě konzultace s právníkem jsme sepsali Odstoupení od smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou: nesoulad skutečných a propagovaných vlastností. Náhodou jsme 9.8.2013 v přiloženém manuálu k používání vozidla našli kopii registračního listu z Itálie, zde jsou uvedeny údaje o spotřebě:
provoz ve městě 8,1 l/100 km,
kombinovaný provoz město/mimo město 6,3/100 km,
mimo město 5,2/100 km dle směrnice 1999/102/CE,
průměrná spotřeba je tedy spotřeba tedy 6,5 litru/100 km.
Jsou tyto údaje dostatečné pro náš požadavek odstoupení od kupní smlouvy? Navrhujete jiný postup? Děkuji, Gábina
ODPOVĚĎ:
Váš postup lze hodnotit jako správný, neboť řádné doručení bezchybně sepsaného odstoupení od kupní smlouvy představuje ve Vámi popsaném případě klíčový krok.
Dle § 616/1 a 2 Občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, tzn. že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé apod.
Není-li naopak prodávaná věc při jejím převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího:
a/ výměnou věci nebo
b/ opravou věci.
Není-li pak postup dle bodů ad a/ či b/ možný (což je Váš případ, neboť zvýšenou spotřebu automobilu lze opravou odstranit stěží a výměna automobilu byla prodávajícím odmítnuta), může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. Odstoupení od uzavřené kupní smlouvy tak lze ve Vašem případě hodnotit jako oprávněný krok.
Budou-li Vámi uváděné argumenty prodávajícím posouzeny jako odůvodňující platné odstoupení od kupní smlouvy nelze samozřejmě předjímat. Dle Vámi zmíněných podstatných rozdílů inzerované a skutečné spotřeby zakoupeného automobilu, která má neoddiskutovatelný a citelný vliv na dlouhodobé finanční výdaje kupujícího, se však domnívám, že Vámi eventuálně podaná žaloba (v případě neuznání odstoupení ze strany prodávajícího) by mohla mít u soudu šanci na úspěch.
_
OBČAN-DLUHY
- Den postoupení pohledávky - sepsání smlouvy nebo oznámení dlužníkovi?
- Jak se stanovuje den postoupení pohledávky - informace
- Jak určuje soud datum postoupení pohledávky věřitele novému věřiteli
- Postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem - informace
- Postoupení pohledávky věřitele postupníkovi a rozhodnutí Nejvyššího soudu
- Kdo musí oznámit postoupení pohledávky - věřitel nebo postupník?
- Zpochybnění postoupení pohledávky dlužníkem - rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 5427/2007
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky. Jeden z těchto postupů soudu je pravděpodobně správný a druhý ne. V podstatě hledám nejen odpověď na tuto otázku, ale potřebuji také vědět, zda se jedná o otázku právní a zda by se předložení takové otázky Nejvyššímu soudu mělo poté objevit v jeho rozsudku či usnesení. Děkuji, Ervín
ODPOVĚĎ:
Na tuto byť teoretickou otázku je složité odpovědět, protože je nutné vědět o co by se v teoretickém sporu mělo jednat a zda by pro spor bylo určení okamžiku postoupení pohledávky zásadní. Postoupení pohledávky je upraveno v § 524 a násl. občanského zákoníku; pro potřeby odpovědi vycházím z toho, že postoupení pohledávky není mezi věřitelem a dlužníkem vyloučeno.
K postoupení pohledávky jednoznačně dochází smlouvu o tomto postoupení. Oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi je pouze deklarací tohoto úkonu s účinky vůči dlužníkovi. Pokud k oznámení (resp. prokázání) nedojde, neznamená to, že postoupení bylo neplatné. Takové postoupení nemá účinky vůči dlužníkovi a dlužník se plněním postupiteli závazku zprostí.
Při postoupení pohledávky je původní věřitel povinen neprodleně oznámit postoupení. Tedy by se okamžik mezi postoupením pohledávky a oznámením této skutečnosti podle práva neměl výrazně odlišovat, a to i proto, aby se původní věřitel bezdůvodně neobohatil v důsledku plnění dlužníka, čímž by se vystavil žalobě (příp. trestního stíhání, pokud by se jednalo o trestný čin podvodu).
Obecně lze konstatovat, že okamžik postoupení dluhu se bude zkoumat např. v případě, kdy by bylo sporné, zda k dlužníkovi prokázanému postoupení pohledávky opravdu došlo. Dodávám, že dlužníku nepřísluší zpochybňovat smlouvu o postoupení pohledávky (vizte např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5427/2007) z hlediska obsahu či srozumitelnosti apod.
Oznámit postoupení dluhu před tím než k němu dojde je mimo zákonný rámec; jelikož není co oznamovat, pokud k postoupení nedošlo - úmysl věřitele postoupit pohledávku nenaplňuje dikci zákona.
V případě, kdy by dlužník na oznámení úmyslu postoupit pohledávku nereagoval a plnil původnímu věřiteli, je možné si představit, že soud bude zkoumat, kdy k postoupení došlo, zda předcházelo či následovalo postoupení a zda dlužník tedy plnil podle práva či nikoliv.
Lze si představit, že v situaci, kdy je dlužníkovi předběžně oznámen "úmysl" postoupit pohledávku (byť i vážný), bude soud zkoumat, kdy k postoupení pohledávky opravdu došlo. Nicméně s ohledem na skutečnost, že postoupení pohledávky musí být písemné, nebude tato otázka předmětem zásadního právního rozboru, jelikož smlouva pokud nebude prokázáno, že je neplatná, bude určující pro postoupení pohledávky.
Aby tato otázka byla zásadní muselo by se jednat o nějakou anomálii - např. absenci data uzavření smlouvy o postoupení pohledávky apod.
O otázku právní se bezpochyby jedná; to zda bude uvedena v rozhodnutí soudu je pravděpodobné (rozhodnutí Nejvyššího soudu běžně shrnutí argumentaci sporných stran), ovšem to, zda se bude soud otázkou a jejím vyřešením obsáhle zabývat, bude záležet na tom, zda pro spor bude či nebude zásadní.
Pokud by dovolání bylo založeno jenom na tomto argumentu a takové dovolání bylo přípustné, soud by se touto otázkou musel zabývat.
Váš dotaz je položen příliš obecně, pokud má být vytvořena jiná než hypotetická odpověď je nutné dotaz specifikovat.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je opatrovník odpovědný za dluhy svěřence, nesvéprávné osoby?
- Je zákonný zástupce nesvéprávného člověka povinen hradit za něj všechny dluhy?
- Musí zákonný zástupce nesvéprávného hradit dluhy za tuto osobu?
OBČAN-SMLUVNÍ VZTAHY
- Neplatnost smlouvy uzavřené nesvéprávnou osobou - § 38/2 Občanského zákoníku
OBČAN-DLUHY
- Kdo zaplatí dluh za nesvéprávnou osobu?
- Kdo hradí dluh za osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Platí omezení svéprávnosti i zpětně?
- Platí omezení způsobilosti k právním úkonům zpětně?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Kdo platí pokutu za nesvéprávnou osobu?
- Kdo hradí pokutu za osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům?
- Vliv nesvéprávnosti na správní řízení o přestupku a pokutě
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a správní řízení o přestupku, pokutě
Okresním soudem jsem byla ustanovena opatrovníkem mladému muži, který byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Není způsobilý nakládat movitým a nemovitým majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč. Tento rozsudek nabyl právní moci v červnu 2013. Chlapec dovršil 18. narozeniny v srpnu 2012, v roce 2011 mu byl přiznán PID pro psych. dg. Mé dotazy:
1. Nyní jsem zjistila, že po dovršení zletilosti uzavřel smlouvu na dva roky s mobilním operátorem na dvě telefonní čísla a u tohoto operátora má dluh 20.000 Kč. Musím tento dluh za něho platit a do jaké výše? Mobilní operátor tvrdí, že částka musí být zaplacena v plné výši, neboť dluh byl vytvořen ještě před omezením svéprávnosti. I kdybych za něho dlužnou částku zaplatila, je zde závazek u mobilního operátora ještě na jeden rok.
2. Jak je to v případě pokut vyšších 500 Kč - např. u přestupkové komise MHD?
3. Zjistila jsem, že omezení svéprávnosti se nepíše do občanského průkazu. Chce si půjčit peníze u banky, jak mu v tom mohu zabránit, pokud mě o tom nebude informovat?
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Dluh u mobilního operátora:
S mobilním operátorem lze souhlasit v tvrzení, že omezení způsobilosti k právním úkonům nezpůsobuje neplatnost právních úkonů (zde smluv na poskytování služeb elektronických komunikací), které fyzická osoba učinila do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jejím omezení ve způsobilosti k právním úkonům.
Ve svém dotazu zmiňujete, že byste měla „uhradit dluh za dlužníka“. V této souvislosti proto zdůrazňuji, že omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům, resp. Vaše ustanovení opatrovnicí v žádném případě neznamená, že byste byla povinna hradit dluhy této osoby z vlastních finančních prostředků. Je nutné si uvědomit, že dle § 26 Občanského zákoníku platí, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci, tzn. že zákonný zástupce (ve Vámi popsaném případě se jedná o opatrovníka ve smyslu § 27/2 Občanského zákoníku) fyzickou osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům pouze zastupuje, nevstupuje však v právním slova smyslu „na její místo“ (a nestává se tak dlužníkem vedle ní či dokonce za ní).
Za vzniklý dluh proto i nadále odpovídá v celém rozsahu Vámi zastupovaná osoba, při úhradě tohoto dluhu je však nezbytné tuto osobu zastoupit, neboť výše dluhu přesahuje soudem stanovenou hranici.
V této souvislosti je dále podstatné, zda jste byla rozhodnutím soudu rovněž pověřena správou majetku zastoupené fyzické osoby (§ 28 Občanského zákoníku).
Skutečnost, že Vámi zastoupená osoba byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům pak nemá rovněž vliv na další platnost smluv uzavřených s mobilním operátorem. Při placení poskytovaných služeb však bude opět zapotřebí tuto osobu zastoupit.
Domníváte-li se, že smlouvy s mobilním operátorem byly uzavřeny již ve chvíli, kdy nebyla Vámi zastoupená osoba pro své duševní onemocnění schopna tohoto právního úkonu, bylo by možné uvažovat o neplatnosti uzavřených smluv ve smyslu § 38/2 Občanského zákoníku. Nutno však podotknout, že ani případné vyslovení neplatnosti uzavřených smluv soudem by na existenci dluhu ničeho podstatného nezměnilo, v tomto případě by totiž na straně Vámi zastoupené osoby vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 451/2 Občanského zákoníku), jehož vrácení by se mohl mobilní operátor domáhat. Další platnost předmětných smluv by však samozřejmě již nebyla možná.
2/ Pokuty vyšší než 500,- Kč:
Omezení způsobilosti k právním úkonům přirozeně neznamená, že by Vámi zastoupené osobě nemohla být uložena pokuta převyšující soudem stanovenou hranici. Nastane-li taková situace, bude opět nutné, abyste tuto osobu při úhradě pokuty zastoupila (tzn. uhradila pokutu z majetku zastoupené osoby, vizte výše).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu však v intencích přestupkového řízení připomínám, že skutečnost omezení způsobilosti k právním úkonům, resp. existence duševní poruchy může mít na průběh přestupkového řízení poměrně zásadní vliv. V této souvislosti se jedná o vznik odpovědnosti za přestupek (§ 5/2 zákona o přestupcích), odložení věci (§ 66/1 písm. b) zákona o přestupcích), zastavení řízení (§ 76/1 písm. e) zákona o přestupcích) a specifika příkazního řízení (§ 87/2 zákona o přestupcích).
3/ Bankovní půjčka:
Případnému uzavření úvěrové (či obdobné) smlouvy samozřejmě nijak účinně zabránit nemůžete. Nastane-li taková skutečnost, je opět namístě zahájit soudní řízení o určení neplatnosti takto uzavřené smlouvy, a to z důvodu dle § 38/1 Občanského zákoníku (k možnému současnému vzniku bezdůvodného obohacení na straně Vámi zastoupené osoby odkazuji výše).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti zápachu ze sousedního pozemku?
- Používání suchého záchodu u rodinného domu, nemovitosti - zákony, předpisy
- Soused používá suché WC a obtěžuje zápachem - jak se bránit?
- Soused používá suchý záchod - obtěžuje hlukem - co dělat?
- Obrana proti sousedovi - zápach z jeho pozemku (používání suchého WC)
- Sousedské imise - § 127/1 Občanského zákoníku
- Obtěžování zápachem od souseda, sousedů - § 127/1 Občanského zákoníku
- Jak dokázat zápach od souseda v soudním řízení?
RŮZNÉ-STAVBY
- Soused bydlí v nezkolaudované nemovitosti - kam podat stížnost?
- Kam udat souseda - bydlí v nezkoulaudovaném bytě, domě, nemovitosti
- Odvod splaškových odpadních vod - § 24b/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území
- Požadavky na vybudování WC, koupelny - § 11/7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby
- Kdy stavební úřad zkolauduje WC a koupelnu - požadavky, podmínky
- Hrozba průsaku splaškové vody do podzemní vody - koho informovat?
Je nějaká možnost dovolání - kde? Jde o letité používání suchého WC. Soused do dnešní doby (i když byl příslib splachovacího) používá suché WC, které je od našich oken vzdáleno cca 8 m.
Zápach neumožňuje ani otevřít okna. V domě, který obývá již desítky let, splachovací WC nemá a domluva s ohledem na jeho povahu a i na nepořádek na dvorku není možná. Je záhadou, jak je možné užívání nezkolaudovaného rodinného domu bez řádného WC v 21. století. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejnoprávní řešení:
Obývá-li Váš soused „nezkolaudovaný“ dům, tzn. stavbu, jejíž užívání nebylo povoleno stavebním úřadem postupem dle § 119 a násl. stavebního zákona, je nejjednodušší variantou kontaktování místně příslušného stavebního úřadu a upozornění na existenci právně závadného stavu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak doplňuji, že § 24b/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území počítá v případech, kdy splaškové odpadní vody nelze odvádět do kanalizace alespoň s vybudováním žumpy, která musí být v budoucnu připojitelná ke kanalizaci a snadno přístupná (další právní úprava žump je pak obsažena v § 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Dle § 11/7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby pak musí mít záchody a prostory pro osobní hygienu umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.
V souvislosti s používáním suchého záchodu pak přichází v úvahu rovněž kontaktování místně příslušného vodoprávního úřadu (§ 104/2 zákona o vodách), a to v případě že by hrozilo např. znehodnocení podzemní vody vlivem průsaků apod.
2/ Soukromoprávní cesta:
Z hlediska soukromého práva je Vámi popsaný případ učebnicovým příkladem tzv. sousedských imisí. Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto mimo jiné nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy pachy nebo pevnými a tekutými odpady.
Pokud Váš soused tuto povinnost porušuje, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s tzv. sousedskou žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (např. kopie proběhnuvší písemné komunikace, listinné výstupy z jiných řízení, navrhnete provedení svědeckých výpovědí apod.) a budete se domáhat, aby soud Vašemu sousedovi uložil povinnost se právně závadného počínání zdržet, popř. odstranit jeho následky.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel se záměrně zadlužuje, musí manželka platit dluhy při zúženém SJM
- Zúžení SJM a zadlužování jednoho z manželů - kdo zaplatí dluhy?
- Kdo z manželů platí dluhy při zúženém společném jmění SJM?
- Manžel nahlásil manželku jako spoludlužníka i přes zúžené SJM
- Manželka nahlásila manžela jako spoludlužníka i přes zúžené SJM
- Vymáhání škody po druhém z manželů - vzal si půjčku při zúženém SJM
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Manžel označil manželku za spoludlužníka i když měli zúžené SJM
- Manželka označila manžela za spoludlužníka i když měli zúžené SJM
01/2012 jsme s manželem notářsky zúžili SJM, kde si každý zodpovídáme za své závazky. 09/2012 jsem podala žádost o rozvod (návrh na rovzvod manželství), rozvod manželství zatím neproběhl. Manžel byl vykázán koncem srpna 2012 z domu a byl 3 měsíce v zahraničí. 12/2012 jsem zjistila, že nadělal dluhy u mobilních operátorů a půjčkových společností (Cetelem, HomeCredit, Essox ad.). Manžel neplatí sociální, zdravotní pojištění. Dělá to úmyslně, vyhrožoval mi exekucí kvůli jeho dluhům. Nemáme žádnou společnou nemovitost a podala jsem žádost o zrušení jeho trvalého bydliště. Všechny jsem obeslala zúžením SJM, ale asi bohužel pozdě. Také jsem podala na Policii ČR trestní oznámení, že jedná podvodně vůči těmto společnostem, protože byl velmi často bez práce a příjmů a ještě mě i u Cetelemu nahlásil jako spoludlužníka (i přesto, že jsem s tím samozřejmě nesouhlasila a nemáme žádný společný majetek!). Můj podpis není nikde. Budu za něj muset platit jeho dluhy? Žije na ubytovně, rozvod manželství je v nedohlednu. Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Bohužel pro Vás platí, že nejen aktiva resp. majetek nabytý za trvání manželství, ale i pasiva, tedy dluhy, spadají do společného jmění manželů SJm.
Dojde-li ke zúžení SJM, má tato dohoda význam spíše mezi Vámi dvěma, nikoliv vůči třetí stranám, což jsou mimo jiné úvěrové společnosti. Leda že by jim byl obsah takovéto dohody znám UŽ V DOBĚ UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY o půjčce, o čemž se dá pochybovat. Je tedy velmi pravděpodobné, že se věřitelé Vašeho manžela na Vás s vymožením své pohledávky obrátí. V takovém případě je možné, manželovi škodu, která Vám jeho jednáním vznikla vyčíslit a obrátit se následně žalobou na vymožení dlužné částky na soud.
Pokud Vás manžel uvedl při sjednávání úvěru u společnosti Cetelem jako dlužníka, jedná se z jeho strany o podvod a poškozenou jste zejména Vy. Na Vás neleží dokazování skutečnosti, že si manžel vzal půjčky, které nemá v úmyslu splácet. Toto je chyba věřitelů. Vy v rámci trestního řízení řešte problém, že jste někde uvedena jako spoludlužník, ačkoliv jste k takovému jednání nedala souhlas. Zkuste kontaktovat úvěrovou společnost a zeptat se jich na možnosti řešení. Také doporučuji zkusit písemně kontaktovat soudce, který rozhoduje Vaše rozvodové řízení a požádat jej, zda-li by Vaše naléhavá situace šla řešit např. zatimním rozhodnutím ve věci vypořádání SJM.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Vztahuje se stavební zákon na umisťování mobilních domů?
- Stavění mobilních domů - je ovlivněno stavbním zákonem?
- Právní úprava mobilních domů v České republice.
- Je mobilní dům movitost nebo nemovitost?
- Patří mobilní dům mezi movitý nebo nemovitý majetek?
- Definice bydlení, vesniceké bydlení, rekreace - vysvětlení, příklady
- Co je to, co znamená bydlení, vesnické bydlení, rekreace
- Definice stavby dle Stavebního zákona
- Co je to stavba dle stavebního zákona
Stavební zákon nezná pojem mobilní dům (mobilheim, mobilhaus). V doslovném překladu z angličtiny se jedná o "stacionární karavan". Z pohledu stavebního zákona by se tedy nemělo jednat o stavbu. Pro tyto objekty by mohla patrně platit stejná pravidla, jako pro klasické karavany za osobní automobily. Ale jaká? Je tady evidentní vakuum , kde nejsou stanovená jasná pravidla. Existuje nějaké závazné stanovisko či směrnice, která reguluje přístup stavebních úřadů k umístění a používání mobilních domů? Jedná se o movitý majetek a tak k němu přistupují i pojišťovny. Podle mého názoru by se stavebního povolení měly týkat přípojky energií, vody a odpadů. Ohlášení by se mělo týkat jen umístění mobilního domu na pozemek. Ještě bych rád znal definici pojmů bydlení, vesnické bydlení, rekreace. Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
S Vaším tvrzením o právním vakuu v případě přístupu stavebních úřadů k mobilním domům lze souhlasit pouze zčásti. Přestože stavební zákon termín "mobilní dům" (ani jeho ekvivalent) nepoužívá, nelze říci, že by tato oblast nepodléhala žádné právní úpravě.
Dle § 2/3 stavebního zákona se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Částečný výklad termínu výrobek plnící funkci stavby (a to právě ve vztahu k mobilním domům) pak podává sám zákonodárce, a to v důvodové zprávě k zákonu č. 350/2012 Sb. (kterým byl stavební zákon novelizován), ze které cituji:
"Doplněním se výslovně uvádí, že výrobek plnící funkci stavby se považuje za stavbu (§ 2 odst. 3). Absence přímého vyjádření vyvolávala pochybnosti při posuzování, zda výrobek plnící funkci stavby podléhá stejnému režimu jako stavba, včetně posuzování souladu s obecnými požadavky na výstavbu a povinnosti oznámení odstranění. Platný stavební zákon používá termín „výrobek, který plní funkci stavby“ s ohledem na to, že pro bydlení, rekreaci i další účely se s rozvojem nových technologií začaly užívat nejen „klasické“ stavby – stavební díla vznikající stavební nebo montážní technologií na staveništi, ale stále častěji i jiné „objekty“, které lze koupit a na pozemku pouze smontovat (stejně jako např. skříň) nebo mohou být na pozemek vcelku dovezeny, např. mobilní domy „mobilheimy“.
Legální definici pojmu platný stavební zákon neobsahuje, pro účely praxe se pojem „výrobek, který plní funkci stavby“ vysvětluje za pomoci definice výrobku z § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Protože je nezbytné, aby umísťování a základní požadavky na vlastnosti staveb byly u těchto výrobků posuzovány ze stejných hledisek jako „klasické“ stavby, neboť účinky jejich existence a užívání jsou v podstatě shodné jako účinky a užívání staveb sloužících stejným účelům, je třeba to přesně v zákoně vyjádřit."
Jsou-li tedy dle úmyslu zákonodárce mobilní domy zařaditelné do kategorie staveb dle stavebního zákona, je vhodné stručně poukázat na pravidla pro jejich umisťování (nemožnost libovůle při umisťování mobilních domů, jako staveb, ostatně vyplývá rovněž z § 18/5 stavebního zákona):
1/ Územní řízení:
V případě stavebního záměru, týkajícího se mobilního domu, zohlední stavební úřad podmínky dle § 90 stavebního zákona a při jejich splnění vydá územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), resp. by v tomto ohledu měl postačovat územní souhlas (§ 96 stavebního zákona).
2/ Stavební řízení:
pro umístění mobilního domu, jako výrobku plnícího funkci stavby, by nemělo být dle § 103/1 písm. e) bodu 16 stavebního zákona zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
S ohledem na skutečnost, že mobilní domy spadají do kategorie staveb, je vhodné podotknout, že rovněž na mobilní domy se vztahuje kontrolní pravomoc stavebních úřadů (jak výslovně stanoveno v § 134/5 stavebního zákona) a např. též požadavky na stavby dle § 156 stavebního zákona.
Co se týče obecných pravidel pro umisťování mobilních domů na určitém území, jsou stavební úřady povinny přihlížet k platnému územnímu plánu obce, při rozhodování o umístění mobilního domu na konkrétním pozemku je nutné dodržet pravidla dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (v této souvislosti zejména její § 20 a § 23). K této otázce se výslovně vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve sdělení svého odboru stavebního řádu ze dne 26. 4. 2010, č.j. 15520/10-82.
Problematikou mobilních domů v kontextu stavebního zákona se zabývaly již i soudy, v této souvislosti odkazuji zejména na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, č.j. 10 Ca 280/2008-78, v němž se soud k otázce ne/vztažitelnosti stavebního zákona rovněž na pojízdné mobilní domy (resp. karavany) vyslovil následovně:
"Pojmu výrobek plnící funkci stavby je nutno rozumět tak, že se jedná o výrobek, který plní takovou funkci, jakou obvykle plní stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006. Nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby ve smyslu stavebního zákona je to, že se jedná o výrobek umístěný na určitém konkrétním místě trvale nebo dlouhodobě. Takovým výrobkem může být např. i silniční vozidlo."
Shora citovaný rozsudek doporučuji k prostudování, soud v jeho rámci neopomíjí zmínit i normu ČSN EU 1647, která v bodě 3.1 definuje mobilní domov jako „přepravitelné obytné vozidlo pro volný čas, které nesplňuje požadavky na konstrukci a provoz silničních vozidel, ale je vybaveno pro přepravu a určeno pro dočasné nebo sezónní ubytování“. Stanovisko soudu nelze samozřejmě paušalizovat, při hodnocení každého individuálního případu je však nutné mít na zřeteli, že pojízdnost mobilního domu nevymaňuje tento bez dalšího z působnosti stavebního zákona (v tomto bodě tedy soud částečně negoval stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 25. 5. 2009, č. j. 14069/09-82, v němž naopak ministerstvo vyjádřilo přesvědčení, že je-li mobilní dům natolik mobilní, tzn. pojízdný či tažený, že může být přemisťován po pozemních komunikacích, má charakter vozidla nebo přívěsu, a tudíž není v režimu stavebního zákona).
Z důvodu doposud se formujícího právního názoru na problematiku mobilních domů lze však samozřejmě očekávat, že se se shora nastíněnými otázkami vypořádá každý stavební úřad mírně odlišně.
Co se pak týče Vašeho dotazu na výklad pojmů "bydlení", "rekreace" apod., nutno konstatovat, že se ve své podstatě jedná o notoriety, tzn. termíny, jejichž legální výklad není s ohledem na všeobecnou bezrozpornost jejich významu zapotřebí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že definice těchto slov, označujících činnosti, není pro účely stavebněprávních předpisů nezbytná, na významu však nabývají v kontextu zařazení staveb do jednotlivých kategorií (např. dle § 2 písm. a) a b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
_
RODINA-SJM
- Manžel poslal peníze z účtu SJM dětem z prvního manželství - co dělat?
- Manželka poslala peníze z účtu SJM dětem z prvního manželství - co dělat?
- Započtení daru u peněz zaslaných jedním z manželů bez souhlasu druhého
- Zesnulý manžel poslal před smrtí peníze dětem z prvního manželství - co dělat?
Tchánovi zemřela druhá žena. 2 měsíce před smrtí odeslala bez vědomí a souhlasu tchána ze společného účtu (účet ve společném jmění manželů SJM) velkou částku svým dětem z 1. manželství. Tchán je z toho špatný, má nějakou šanci získat část peněz zpět? Peníze byly odeslané 1.10.2012 Zemřela 26.12.2012. Děkuji. Ivana
ODPOVĚĎ:
Jediná šance, jak se proti tomuto jednání bránit, je tzv. započtení (kolace), kterou bude moci někdo z dědiců uplatnit proti jiným v rámci dědického řízení ve smyslu § 484 občanského zákoníku. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklé darování. Pokud byla zůstavitelem zanechána závěť, je možné započtení uplatnit pouze pokud dal zůstavitel příkaz.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Placené volno při darování krve
- Má zaměstnanec právo na volno při darování krve?
- Má pracovník právo na volno při darování krve?
Mám nárok na placené volno při darování krve? Petra
ODPOVĚĎ:
Ano, máte nárok na placené volno ve smyslu § 203 odst. 2 písmeno d) Zákoníku práce. K činnosti dárce při odběru krve přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru.
_
RODINA-SJM
- Patří peníze naspořené dětem do SJM nebo ne?
- Spadají peníze našetřené dětem do společného jmění manželů?
- Patří do SJM peníze našetřené, naspořené dětem na spořicím účtu?
- Patří peníze ze spořicího účtu dítěte, dětí do SJM?
- Peníze našetřené pro děti a SJM - § 85a odst. 2 zákona o rodině
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Vliv nevěry na sporný a nesporný rozvod manželství
- Kdy se zkoumá příčina rozvratu manželství - informace
- Kdy soud a soudce zkoumá příčinu rozpadu manželství
- Co je to zjednodušené řízení rozvodu manželství - § 24a zákona o rodině
- Může soud zamítnout žádost o rozvod?
- Příčiny zamítnutí žádosti o rozvod soudcem, soudem - příklady
- Kdy soud zamítně žádost o rozvod manželství - příklady
- Může soud zamítnout návrh na rozvod manželství?
- Příčiny zamítnutí návrhu na rozvod soudcem, soudem - příklady
- Kdy soud zamítne návrh na rozvod manželství - příklady
Ráda bych věděla, zda peníze, které byly naspořeny dětem za trvání manželství spadají do SJM. Jedná se o dětská konta (spořící účty) a stavební spoření. Vše na jména dětí. Může si manžel nárokovat část těchto peněz či nikoli?
Také bych ráda věděla, jakým způsobem se prokazuje, pokud manžel uvede jako důvod rozvodu nevěru a já s tímto tvrzením nebudu souhlasit, protože se nebude zakládat na pravdě. Případně, vzhledem k tomu, že nemá žádný důvod žádost o rozvod podat, uvede jako důvod nepřekonatelný odpor k mojí osobě.
Velice děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Pokud mají děti na svá jména vedené spořící účty jsou jejich, nikoliv součástí SJM. Zákon o rodině stanoví, že pokud to majetkové poměry rodičů připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečující zejména přípravu na budoucí povolání (§ 85a odst. 2 zákona o rodině).
Pokud jeden z manželů podá návrh na rozvod manželství ("žádost o rozvod"), záleží, zda se druhý z manželů k návrhu ("žádosti") připojí či nikoliv. Pokud by rozvod chtěli oba, proběhne rozvod v tzv. zjednodušeném řízení (§ 24a zákona o rodině).
Obecné rozvodové řízení se realizuje podle § 24 zákona o rodině, soud nezjišťuje konkrétní příčiny – nevěru, odpor, neshody a podobně – vystačí si pouze s tvrzením, že je manželství hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití.
Existuje pouze minimální počet případů, kdy soud žádosti na rozvod nevyhoví – jde o případ popsaný v § 24b zákona o rodině: pokud by manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. I v tomto případě, lze opakovaně žádat o rozvod.
_
OBČAN-SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
- Zúžení společného jmění manželů kvůli hrozbě exekuce
- Je možné vyjmout mzdu jednoho z manželů ze SJM kvůli exekuci?
- Ochrání zúžení SJM před dluhy z doby před manželstvím?
- Ochrání zúžení SJM před dluhy zpětně?
- Zpětná ochrana před dluhy zúžením SJM - informace
Manžel měl dluhy v exekuci již před uzavřením manželství. Další dluh také z doby před uzavřením manželství, ale exekuce byla nařízená až za manželství. Další dluh před manželstvím, ale prodaný vymáhací/pohledávkové firmě. Smlouva a směnka o splátkách je podepsaná již za manželství. Všechny původní dluhy vznikly před manželstvím. Které z těchto dluhů mohou dopadnout na mě? Je možné vyjmout můj plat ze společného jmění manželů SJM kvůli případné jeho exekuci? Například u notáře zúžením SJM? Manžel má invalidní důchod, nemá nepřiznané peníze a ani nevydělává. Děkuji, Drahoslava
ODPOVĚĎ:
Pokud dluhy vznikly před vznikem manželství, nejsou součástí závazků v rámci institutu společného jmění manželů SJM, jde tedy o výlučný závazek Vašeho manžela. Exekutor by se tedy neměl uspokojovat z Vašeho výlučného majetku. Pakliže by se tak stalo je nutné exekutora na výše uvedenou skutečnost upozornit – tedy, že dluhy vznikly před vznikem manželství.
Určitě můžete požádat o zúžení společného jmění manželů SJM, nicméně se toto bude vztahovat od doby uzavření této dohody směrem do budoucna, nikoliv do minulosti.
Z Vašeho dotazu nevyplývá o jak velký obnos se jedná. Váš manžel může zvážit podání insolvenčního návrhu na oddlužení. Zahájením insolvence dojde k „zastavení“ probíhajících exekucí a z celkové dlužné částky (věřitelů, kteří se přihlásí) bude mít Váš manžel povinnost uhradit pouze část.
Podrobné informace o zahájení a průběhu insolvence jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/spolecne-jmeni-manzelu/11790-postup-osobniho-bankrotu-oddluzeni-insolvence-podle-insolvencniho-zakona.html
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluva ze soudního řízení - kolik dní předem musí být doručena soudu?
- Kolik dní předem musí být doručena omluva nepřítomnosti na soudním jednání
- Bude soudní líčení odročeno při řádně omluvené nepřítomnosti účastníka?
- Omluva ze soudního řízení ze zdravotních důvodů a možnost odročení soudem
- Je soud povinen odročit jednání při omluvě ze zdravotních důvodů?
1. 7. 2013 budu mít první jednání se svým otcem, který na mně podal žalobu o ukončení vyživovací povinnosti k dubnu 2013 (22. 4. mi bylo 26 let). Jak jsem se již zmínila chci i nadále pokračovat v dvouletém denním návazném magisterském studiu. Potřebuji vědět, pokud se ze soudního jednání omluvím tři pracovní dny předem (dodám omluvu a kopii neschopenky), zda soudkyně musí tuto mou omluvu z jednání přijmout (bolest zubů a celková nevolnost) a musí jednání odročit na jiný termín, nebo zda i přes tuto omluvu soudkyně může jednání 1.7. uskutečnit bez mé přítomnosti (i když budu řádně z jednání omluvena). Děkuji, Andrea
ODPOVĚĎ:
Je otázkou, v jaké procesní fázi řízení je. Pravděpodobně jste po podání žaloby obdržela výzvu podle § 114b občanského soudního řádu (OSŘ). V takovém případě nemusí předseda senátu nařizovat přípravné jednání podle § 114c občanského soudního řádu a tedy může rozhodnout na podkladě poskytnutých vyjádření a listinných důkazů. Jestliže je nařízeno jednání, pravděpodobně soud považuje za vhodné jednání provést. Přestože se z jednání omluvíte a požádáte o odročení, soud nemusí jednání odročit. Pouze se v takovém případě neuplatní koncentrace řízení podle § 118b občanského soudního řádu a první jednání nebude v nařízený den skončeno (soud může zjišťovat názor žalobce na případný smír apod.).
Nemoc se obecně považuje jako závažné odůvodnění neúčasti (např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 2056/2000); nelze ovšem zaručit, že například neakutní operace či estetický chirurgický zákrok budou bez dalšího považovány za takovou nemoc. Lhůta tří dnů v případě nemoci doložená potvrzením o pracovní neschopnosti je dostačující.
_
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Chyby v textu rozhodnutí přestupkového řízení - mohu požádat o opravu rozhodnutí?
- Žádost o opravu tiskových chyb rozhodnutí správního orgánu (§ 70 správního řádu)
Z přestupkového řízení mi přišlo rozhodnutí, které je v můj prospěch (po napadení mé osoby, byl soused uznán vinným), ale v několikastránkovém rozhodnutí je chyba ve jméně. U přitěžující okolnosti je napsána žena, zatímco soused je muž. I sousedovo příjmení špatně - je tam příjmení moje v mužském rodě. Příklad: Já jsem Eva Nováková, soused je Jan Svoboda - v rozhodnutí má být "protože Eva Nováková je žena, zatímco Jan Svoboda je muž", ale je tam "Eva Nováková je žena, Jan Novák je muž". Je rozhodnutí platné? Mám požádat o opravu rozhodnutí? Soused mi má uhradit 120 Kč za návštěvy lékaře, což již také udělal složenkou. Pokud vím, neodvolal se. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska doporučuji o opravu požádat, jelikož pokud soused plnil na základě nesprávného rozhodnutí, mohl by začít zkoumat, zda neplnil neoprávněně. Otázka je, zda taková částka by mu stála za domáhání se vrácení plnění (což nelze bez bližší znalosti povahy souseda posoudit).
Tiskové chyby lze odstranit prostřednictvím žádosti podle § 70 správního řádu, podle nějž platí "Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí."
K nápravě tiskových vad není dána žádná lhůta, záleží na Vašem rozhodnutí.
_
OBČAN-DLUHY
- Může poskytovatel služeb požadovat dluh po spoluvlastníkovi bytu, domu?
- Může poskytovatel služeb požadovat dluh po spoluvlastníkovi nemovitosti?
- Je možné vymáhat dluh za energie po spoluvlastníkovi nebydlícím v bytě, domě?
- Vliv trvalého bydliště spolumajitele na vymáhání dluhu za energie po jiném spoluvlastníkovi
Manželka je spoluvlastníkem rodinného domu. Z domu je odhlášena, trvalý pobyt má jinde. V domě bydlí a je trvale hlášen její bratr, druhý spoluvlastník domu. V případě, že nebudou řádně hrazeny náklady spojené s provozem domu (elektřina , voda apod.), budou vymáhány jen po osobě v domě
trvale bydlící , tedy bratrovi, nebo v případě jeho neplacení i po mé manželce jako spoluvlastníkovi?
Lze proti tomu učinit z její strany nějaká opatření?
Energie a voda jsou napsáno na manželčina bratra, který tam bydlí. Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
Uvedené závazky jsou smluvního charakteru, takže účinně je lze vymáhat pouze po osobě, která je smluvní stranou.
Některé závazky nesmluvního charakteru (např. daň z nemovitosti) jsou spojeny s vlastnickým právem k domu; takže o tyto se musí starat i Vaše manželka.
Některé závazky jsou spojeny s trvalým bydlištěm (poplatky za odvoz komunálního odpadu), takže ty se Vaší manželky taktéž netýkají.
V případě, že by vymáhání dluhu došlo až k exekuci, byl by exekutor oprávněn zablokovat ideální polovinu nemovitosti bratra Vaší manželky.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Věcná a místní příslušnost soudu u sporu v obci Dobruška
Jaká je prosím místní a věcná príslušnost soudu? Podávám Žalobu o určení neplatnosti výpovědi kterou jsem dostal podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost z důvodu účelového jednání zaměstnavatele tím, že byl na moje místo přijat nový zaměstnanec a po mne je požadováno jej v 2 měsíšní výpovědní lhůtě zaškolovat.
Jaká je věcná a místní příslušnost Okresního soudu, která je jak jsem zjistil dle dle sídla zaměstnavatele kterým je
Žalovaný:
Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadu Dobruška - Čs.odboje 676 - 518 16 DOBRUŠKA - IČO: 60162694
ODPOVĚĎ:
Věcně a mítstně příslušný bude Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou.
Podatelna soudu: Svatohavelská 93
Obec: Rychnov nad Kněžnou
PSČ: 516 19
Tel: 494 548 300
Fax: 494 548 331
ID datové schránky: uqvabkk
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kontaktní osoba: Věra Rolečková
Info dostupné zde: http://portal.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?j=193&o=183&k=1848
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání škody po nájemníkovi bytu - poškozené věci v pronajatém bytě
- Vymáhání škody po nájemníkovi nemovitosti - poškozené věci
- Poškozené věci v pronajatém bytě a vymáhání škody po nájemci, nájemníkovi
Mohu soudně vymoci peníze za zničené věci z bytě, které zničil nájemníka, který měl psa a škoda přesahuje přes pět tisíc na majetku např. pomočené zdi, koberec, prošívaná deka, zničený nová krbová kamna, kde rozbili šamot uvnitř a na povrchu, poničený plech uškvařenou rukavicí s botami. Koberec se musel nechat vyčistit a vymalovat celý pokoj a to bylo za jeden měsíc bydlení! Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, tento postup samozřejmě možný je, nicméně než se rozhodnete podniknout tyto kroky je na místě zhodnotit, jaké důkazy - například fotodokumentace bytu před a po ukončení nájmního vztahu, případně předávací protokol, z něhož by bylo patrné, k jakým škodám došlo, dále například faktury za provedené opravy.
S ohledem na povinnost předžalobních výzev, které jsou povinné od 1.1.2013 bude nutné, abyste nejdříve vyzvala nájemní-dlužníka k úhradě vzniklých škod.
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Nárok na vrácení peněz za nevyčerpané kurzy pro děti
- Vymáhání peněz za zaplacené nevyčerpané kurzy plavání - postup, informace
Zaplatila jsem dceři (11 měsíců) kurzy plavání - 5 lekcí, a jelikož se dceři kurz líbil koupila jsem dalších 10 lekcí kurzu za cenu 2020,- Kč. Z důvodu dlouhodobé nemoci dcery a následné hospitalizace v nemocnici mi lékařka nedoporučila navštěvovat s dcerou jakékoli kolektivní kurzy. Proto jsem požádala pořadatele (www.plavacci.com) o vrácení alespoň části kurzovného (nevychodili jsme celých 10 lekcí). Bohužel mi nevyhověl. V podmínkách kurzu podepisuji, že v žádném případě kurzovné nevrací ani z důvodu nemoci a náhrady(tedy nevyčerpané lekce) si mohu vybrat do půl roku od omluvy, ale
pouze v případě, že si koupím další kurz.
Mám nějaký nárok na vrácení alespoň částečné platby? Je opravdu možnost si ze zákona dát toto do podmínek?
Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Smluvní podmínky jsou záležitostí nabídky a akceptace smluvních stran, nejsou předmětem zákonné regulace (kromě obecného korektivu ujednání rozporného s dobrými mravy apod., což se ovšem nedopadá na tento případ).
Takto přísné ujednání je v smluvních podmínkách těchto aktivit (stejně jako fitcenter fungujících na členském principu) zcela běžné, jelikož zajišťuje možnost poměrně nízkonákladového provozu, a dosud takové ujednání nebylo účinně (pravomocným rozhodnutím soudu) rozporováno.
K Vaší otázce je tedy nutné uvést, že ujednání lze z obsahu dotazu považovat za platné a pokud smluvní podmínky negarantují žádnou možnost vrácení poměrné částky za nevyčerpané lekce, není možné se vrácení domáhat.
_
SOUD-SOUDY
- Je soud povinen upozornit na promlčení dluhu?
- Musí soud poučit účastníky řízení o promlčení dluhu, pohledávky?
OBČAN-DLUHY
- Lhůta na promlčení nákladů řízení - informace
- Promlčecí lhůta nákladů řízení přiznaných rozhodnutím soudu
Chtěla bych se zeptat zda se na náklady řízení, pokud nejsou uplatněny vztahuje tříletá promlčecí lhůta , stejně jako na ostatní neuplatněné pohledávky. Druhý dotaz se týká, zda je soudce povinný nás seznámit s tím, že můžete uplatnit námitku promlčení? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Námitka promlčení nepatří do poučovací povinnosti soudu, soud existenci promlčení zkoumá pouze k námitce účastníků sporu.
Pokud jsou náklady řízení účastníkovi řízení přiznány pravomocným rozhodnutím, jsou vykonatelné ve lhůtě 10 let (nikoliv 3 roky).
Na pohledávky neuplatněné soudně a tedy nepřiznané pravomocným soudním rozhodnutím se vztahuje obecná promlčecí doba (tj. 2 nebo 3 roky - podle charakteru pohledávky).
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může požádat policista o prokázání totožnosti
- Prokázání totožnosti policistou - kdy to může požadovat?
Muže městský policista požádat o prokázání totožností kdykoli nebo musí mít k tomu nějaký důvod? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Podle § 12 zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, platí, že:
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,
b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu,
c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované,
e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e),
g) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu.
_
OBČAN-DLUH
- Časově neohraničená smouva o půjčce peněz - vzor
- Smlouva o půjčce peněz se splatností na vyžádání - vzor
- Časově neomezená smlouva o půjčce peněz se splatností na vyžádání - vzor
- Smlouva o půjčce peněz bez možnosti promlčení dluhu
- Vzor smlouvy na výpůjčku peněz bez promlčení dluhu
- Smlouva o půjčce peněz bez promlčení - vzor, informace
- Jak prodloužit promlčecí lhůtu u půjčky peněz
- Prodloužení promlčecí doby u výpůjčky peněz
- Prodloužení promlčecí doby u smlouvy o půjčce peněz
Chtěla bych poradit, který vzor smlouvy použít týkající se půjčky peněz. Smlouva by měl být taková, aby nebyla časově ohraničena. Tedy "vrácení peněz na požádání" a aby dluh nebyl promlčen. Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Nelze sjednat smlouvu tak, aby byla úplně bez časové hranice, či aby vůbec nedošlo k promlčení.
Ve smlouvě o půjčce sjednejte datum splnění například tak, že půjčka bude splatná dne 31.3.2020, do té doby nedojde k promlčení, promlčení začne běžet až od 1.4.2020.
Případně by bylo možné sjednat datum splnění tak, že určitá částka z předmětu půjčky bude vždy splatná v určité době např. :
- částka ve výši 100.000,- Kč splatná do 1.4.2014
- částka ve výši 100.000,- Kč splatná ve výši 1.4.2016 atd.
Tak bude docházet k postupnému splácení nebo promlčování dluhu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vliv rekonstrukce darované nemovitosti na dědický podíl při započtení daru
- Vliv rekonstrukce darovaného bytu, domu na dědický podíl při započtení daru
- Započtení daru - domu od rodičů a vliv rekonstrukce domu
- Započtení daru - bytu od rodičů a vliv rekonstrukce bytu
- Jak bude započítán dar (darovaná nemovitost) po její rekonstrukci obdarovaným
Otec mi daroval v roce 2005 nemovitost ve špatném stavu. Tuto jsem za své prostředky zrekonstruovala. V budoucnu se tento můj dar-nemovitost započte do celkového dědického podílu. Prosím o sdělení, jak se bude určovat její hodnota pro účely určení dědického podílu, když v době darování byla daleko nižší, než po provedené rekonstrukci na moje náklady.
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pro účely započtení daru na dědický podíl je rozhodující hodnota daru v době darování. Pozdější rekonstrukce, kterou jste realizovala, nemá na hodnotu započtení daru vliv.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Znovuotevření dědického řízení - postup, informace
- Jak znovu otevřít dědické řízení
- Je nutný souhlas soudu ke znovuotevření dědického řízení?
Potřebuji otevřít ukončené dědické řízení z důvodu nově zjištěných skutečností. Potřebovala bych poradit, jak napsat žádost k věcně a místně příslušnému soudu, který by dal pokyn notářovi k otevření ukončeného dědického řízení.
O znovuotevření dědického řízení mám zájem z důvodu, že se dodatečně našly dokumenty k cenným papírům a bankovnímu produktu. Ani na jeden z těchto ústavů nebyl vznesen dotaz v rámci standardního dědického řízení, tudíž to nebylo vůbec řešeno. Proto jsem potřebovala poradit s návrhem žádosti na soud, aby znovu kontaktoval zmíněného notáře o otevření dědictví. Budu moc ráda, pokud mi poradíte, jak zmíněnou žádost na soud napsat, aby obsahovala relevantní náležitosti. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Žádost, kterou máme ve vzorech vyplňte tak, že do příslušných kolonek vyplníte okresní soud, kde se původní řízení konalo, pak jméno zemřelého a alespoň rok jeho úmrtí. Dále doplňte, kdo v původním řízení dědil a popište majetek, který se nově objevil. Žádost podepište a můžete uvézt své telefonní číslo, aby Vás mohl notář snadněji kontaktovat. Pokud máte k dispozici původní dědické usnesení, můžete ho okopírovat a připojit k žádosti.
Je vhodné okopírovat dodatečně nalezené dokumenty a připojit je k žádosti. Toto vše poté buď osobně doneste na podatelnu okresního soudu nebo zašlete na jeho adresu poštou. Notář Vás pak sám přizve k jednání.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec neplatící výživné pracuje v zahraničí - jak postupovat?
- Vymáhání výživného po otci pracujícím v zahraničí - postup
- Postup vymáhání výživného v zahraničí
- Postup vymáhání výživného v Německu
- Otec neplatící výživné na dítě pracuje v Německu - postup vymáhání
Obracím se na Vás s prosbou o pomoc v souvislosti s neplacením alimentů. Soud otci vyměřil před třemi lety výživné 2.000 Kč měsíčně. Na základě špatné platební morálky jsem 2x podávala trestní oznámení a 1x jsem se obrátila na soud s návrhem na exekuci. Bohužel ve všech 3 případech bezvýsledně. Otec 9leté dcery nic nemá, nikde nebydlí - adresa magistrátu, nikde nepracuje a na začátku roku 2013 mu byla prominuta dvouletá podmínka na základě amnestie. V současné době dle informací od jeho rodiny pracuje otec dítěte neplatící výživné v Německu, v Nagoldu. Předpokládám, že legálně. Bohužel nemám přesnou informaci co dělá a v jaké firmě. Můj dotaz zní: Mám nějakou čtvrtou možnost získání dlužné částky za výživné, která v současné době činí skoro 30.000 Kč? Existuje možnost podání exekuce v rámci EU? Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Německo je členským státem Evropského společenství, bude aplikováno nařízení Rady (ES) z 22. prosince 2000, č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 21. dubna 2004, č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky. Soudní exekutor však nemá v Německu žádnou pravomoc, pro vedení exekuce v Německu si proto budete muset najít německého advokáta. Na základě výše uvedených nařízení lze vést exekuci na celém území EU, aniž byste musela dlužníka znovu žalovat v každém státě zvlášť.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může matka prodat zděděnou nemovitost nezletilého syna, dcery?
- Může otec prodat zděděnou nemovitost nezletilé dcery, syna?
- Je nutný souhlas soudu s prodejem nemovitosti nezletilé osoby?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Co je to deklaratorní účinek - definice, vysvětlení, příklad
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Může se stát babička opatrovníkem dítěte?
- Může se stát dědeček opatrovníkem dítěte?
- Může se stát prarodič opatrovníkem dítěte?
Synovi jsme darovali byt. Ten však nečekaně zemřel. Jediným dědicem nemovitosti se stala jeho nezletilá dcera. Podotýkám, že na nemovitost se nevážou žádné dluhy. Je možné, aby její zákonná zástupkyně (matka) nemovitost prodala dřív než bude dcera zletilá ? Pokud ano, jak to bude dál s finančníma prostředkama. Je možné se proti prodeji nějak bránit ?
Platí, že pokud si zákonný zástupce (matka) nezletilé dcery obstará potřebný souhlas soudu k prodeji nemovitosti, může tedy byt prodat? My jako rodiče zemřelého syna nesouhlasíme s tím, aby byla nemovitost prodána dřív než bude dcera zemřelého syna zletilá. Máme nějakou možnost jak prodeji bytu do zletilosti vnučky zabránit. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Ve smyslu ustanovení § 36 zákona o rodině zastupují rodiče dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé ve smyslu ustanovení § 9 obč. zák. Ani rodiče jako zákonní zástupci však nemohou dítě zastoupit ve všech záležitostech. Jsou omezeni ustanovením § 28 obč. zák. při nakládání s majetkem (podle zákona o rodině přesněji se jměním § 37a zákona o rodině) nezletilého - tedy nejedná-li se o běžnou záležitost (prodej, zatížení závazkem apod.), je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu.
V ostatních nikoli majetkových záležitostech mohou rodiče jako zákonní zástupci nezletilého za dítě jednat bez ingerence soudu.
Je třeba uvést, že schválení soudu má deklaratorní účinky - tedy může o schválení být požádáno až po učinění úkonu, nicméně existence tohoto schválení je nutná pro povolení vkladu do katastru nemovitostí - § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 265/1992 Sb.).
Jelikož nejste zákonnými zástupci nezletilé, není Vaše vůle vztahující se k předmětné nemovitosti v žádném směru určující. Podle § 37b zákona o rodině není vyloučeno, abyste se stala opatrovníkem nezletilé (musely by k takovému určení ale existovat závažné důvody - např. drogová závislost matky apod.).
_
OBČAN-EXEKUCE
- Na kolik se mohou vyšplhat náklady exekuce
- Maximální výše nákladů exekuce
- Kolikanásobně se může maximálně zvýšit částka v exekuci
- Maximální navýšení částky v exekuci, exekučním řízení
- Kolik Kč si může exekutor účtovat jako náklady exekuce v řízení?
Měl bych dotaz ohledně exekuce vedené proti mé osobě. Dluh vznikl u české kanceláře pojistitelů ČKP. Je možné, aby částka 270 Kč vzrostla na dluh ve výši 24.946 Kč? Dluh se aktuálně skládá z následujících částek:
- jistina: 270 Kč
- náklady nalézacího řízení: 8220 Kč
- náklady právního zastoupení v exekučním řízení: 6171 Kč
- odměna exekutora + 21% DPH: 3630 Kč
- hotové výdaje soudního exekutora: 6655 Kč!
Počátek: rozhodnutí soudu o zaplacení dne 10.1.2012. Je možné aby exekutor požadoval skoro 1000% navýšení částky ze které dluh vznikl? Děkuji. Vendelín
ODPOVĚĎ:
Náklady nalézacího řízení, právního zastoupení v exekučním řízení i odměna exekutora jsou vypočteny podle prováděcí vyhlášky. Odměna exekutora se počítá z vymožené částky, hotové výdaje se počítají podle skutečně učiněných úkonů exekutora. Navýšení v exekučním řízení tedy vzniklo v souladu s právními předpisy.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak odstoupit od uzavřené kupní smlouvy?
- Následky platného odstoupení od kupní smlouvy dle Občanského zákoníku?
- Zhotovitel nedodal včas předmět smlouvy (zahradní domek) - co dělat?
- Porušení smluvních podmínek dodavatelem a odstoupení od kupní smlouvy
- Porušení smluvních podmínek zhotovitelem a odstoupení od kupní smlouvy
10/2012 jsem si objednala e-komunikací slevněný montovaný zahradní domek. Objednávka byla podmíněna zaplacením zálohy 50.300 Kč (60% ceny). Termín realizace: červen 2013. Po zaplacení zálohy jsem měla obdržet plánek domku ke schválení a také daňový doklad o zaplacené záloze. Po několika urgencích mailem i telefonicky zůstalo vždy u slibů. Výroba domku podle smlouvy trvá 8 týdnů, z čehož vyplývá, že termín realizace nebude dodržen (dnes je 17.6.2013). Ztratila jsem důvěru, chci od smlouvy odstoupit. Podle čeho mám postupovat, když od podpisu smlouvy uplynulo téměř 8 měsíců a ve smlouvě je klauzule, že objednávka je závazná a záloha nevratná. Děkuji, Michaela
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat uzavřenou smlouvu (resp. všeobecné obchodní podmínky VOP, jsou-li její součástí) a zjistit, zda je zde obsaženo ustanovení o Vašem právu od smlouvy odstoupit.
Pakliže smlouva v tomto ohledu mlčí, je vhodné vědět, že dle § 48 Občanského zákoníku může účastník od smlouvy odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto, přičemž odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, tzn. že účastníci jsou si povinni vrátit vše, co si do okamžiku odstoupení na základě zrušené smlouvy poskytli. Ve Vašem případě se tedy jedná zejména o vrácení zaplacené zálohy (o zákonnosti ustanovení o nevratnosti zálohy je v tomto smyslu možné pochybovat).
Dle § 517/1 Občanského zákoníku dále platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na dodavatele s písemnou výzvou k okamžitému plnění, v němž mu za tímto účelem stanovíte přiměřenou lhůtu. Nebude-li dodavatel na tuto výzvu reagovat, můžete mu zaslat písemné odstoupení od smlouvy (jehož jednu podepsanou kopii si ponecháte), v němž zejména řádně specifikujete předmětnou smlouvu (např. uvedením jejího názvu, čísla či data uzavření), identifikujete smluvní strany a uvedete, v čem spatřujete porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele (zde zejména prodlení s dodáním zboží). Dále je nutné jasným způsobem projevit vůli od dané smlouvy odstoupit a vyzvat dodavatele k vrácení Vámi uhrazené zálohy (za tímto účelem je vhodné uvést např. číslo Vašeho bankovního účtu). Odstoupení je nezbytné doručit dodavateli prokazatelným způsobem, tzn. doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka.
_
OBČAN-DLUH
- Může insolvenční správce zabavit odstupné
- Zabavení odstupného insolvenčním správcem - je to v pořádku?
2011 mi byl schválen osobní bankrot - podmínky: insolvenční správce si ponechá 6.000 Kč na uspokojení věřitelů a zbytek co je nad 6000 Kč mi pošle zpět. Dostal jsem výpověď z pracovního poměru, zaměstnavatel poslal správci odstupné. Může si insolvenční správce celou částku ponechat nebo jak rozhodl soud pouze 6.000 Kč a zbytek mi poslat? Podotýkám, že jsem si ihned našel novou práci, kde je hodinová sazba větší než u předchozího zaměstnavatele. Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Insolvenční správce si může odstupné ponechat.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce zastavil placení výživného, alimentů - co dělat?
- Může insolvenční správce zablokovat peníze na výživné, alimenty?
Bývalý manžel má insolvenci a z jeho invalidního důchodu mi zastavili v listopadu 2012 alimenty na 15letou dceru a nikdo mi nechce poradit jak je dostat zpět. Myslela jsem že alimenty jsou nezadržilelné, ale není tomu tak. Soudem má určeno posílat 2.000 Kč za každý měsíc. Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Alimenty jsou přednostní pohledávkou. Kontaktujte insolvenčního správce bývalého manžela a sdělte mu tuto skutečnost. Žádejte obnovení placení výživného a doplacení alimentů od listopadu roku 2012.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Je možné uvést skutečné jméno osoby v divadelní hře?
- Zveřejnění skutečného jména v divadelní hře a náhubkový zákon
- Ochrana osobnosti po smrti, úmrtí - informace (§11 Občanského zákoníku)
- Kdo chrání osobnostní práva osoby po její smrti, úmrtí
- Ochrana osobnosti po smrti - informace
- Ochrana osobnosti a nový občanský zákoník 2014
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Zákaz zveřejňování informací dle trestního řádu
- Který zákon zakazuje zveřejnit jméno osoby mladší 18 let
- Který zákon zakazuje zveřejnit jméno nezletilé osoby
- Náhubková novela trestního řádu
- Zveřejňování informací o osobě poškozeného - novela náhubkového zákona
- Zveřejnění jména poškozené osoby mladší 18 let u starých trestných činů?
Píši divadelní hru pro naše amatérské divadlo. Jednou z postav je Anna Malá, zavražděná v roce 1972 ve svých 16 letech. Vrah se přiznal a byl ve výkonu trestu, trestní řízení je uzavřeno. Můžeme ve hře uvést celé jméno a příjmení oběti – Anna Malá? Můžeme příp. uvést „Anna M. zavražděná v r. 1972 Jaroslavem Malým“? Působí příslušná ustanovení trestního řádu po novele tzv. náhubkovým zákonem retroaktivně? Mohou pozůstalí podat žalobu na ochranu osobnosti, neoprávněné užití jména Anny Malé? Děkuji, Anežka
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ochrana osobnosti dle Občanského zákoníku:
Dle § 11 Občanského zákoníku má každá fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu občanské cti, lidské důstojnosti a svého jména. Tato práva pak fyzické osobě přísluší i postmortálně, přičemž po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům (§ 15 Občanského zákoníku).
Shora zmíněná ustanovení však samozřejmě není možné aplikovat při jakémkoli použití jména fyzické osoby. Pro vznik odpovědnosti za porušení osobnostních práv musí dojít k narušení práva fyzické osoby na lidskou důstojnost, občanskou čest či její jméno, tyto hodnoty by tedy musely být ve Vámi připravované divadelní hře např. určitým způsobem dehonestovány. Klíčovým je tedy v popsaném případě způsob, jakým bude zmíněná divadelní postava zpracována.
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy bude Vámi připravovaná divadelní hra uvedena na veřejnost a neboť od 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník, sluší se doplnit, že ochrana osobnosti fyzické osoby bude v mírně přeformulované podobě zakotvena v § 81/2 nového občanského zákoníku, přičemž nově bude k postmortálnímu uplatnění ochrany osobnostních práv fyzické osoby aktivně legitimována každá její osoba blízká (§ 82/2 a § 22/1 nového občanského zákoníku).
Pro vyloučení možných negativních důsledků narušení osobnostních práv Vám proto lze doporučit zpracovat zamýšlenou divadelní postavu způsobem, který nebude osobnost Anny Malé (v jejích jednotlivých složkách, např. lidské důstojnosti, občanské cti apod. ) nijak znevažovat.
S ohledem na značný časový odstup je pak samozřejmě klíčovou informace, zda v současné době dosud žijí rodiče zavražděné Anny Malé (kteří jsou logicky patrně jedinými oprávněnými k vymáhání ochrany jejích osobnostních práv dle § 15 Občanského zákoníku) či jiné její osoby blízké (v kontextu nového občanského zákoníku).
2/ Zákaz zveřejňování informací dle trestního řádu:
Dle § 8b/2 trestního řádu platí, že nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let.
Neboť účelem zákona č. 52/2009 Sb. (tzv. náhubkové novely trestního řádu) je ochrana všech osob, které požívají status poškozeného ve smyslu § 43/1 trestního řádu, není dle mého názoru možné omezovat časovou působnost § 8b trestního řádu pouze na trestní řízení, která byla zahájena až po účinnosti tohoto zákona (resp. na osoby poškozených v rámci těchto trestních řízení). Navíc je nutné si uvědomit, že ve Vámi popsaném případě dojde ke zveřejnění chráněných údajů o osobě poškozené již za účinnosti § 8b trestního řádu (rozhodná tak v tomto kontextu není doba spáchání předmětného trestného činu, nýbrž okamžik zveřejnění chráněných informací o poškozeném).
Ze zákazu dle § 8b/2 trestního řádu však existuje několik výjimek, jejichž využití Vám lze doporučit:
a/ Dle § 8d/1 trestního řádu je možné uveřejnit chráněné informace v případě, že to odůvodňuje veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby, přičemž přitom je třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let. Je však pravdou, že využití této výjimky je ve Vámi popsaném případě přinejmenším diskutabilní.
b/ Dle § 8d/2 trestního řádu je možné zveřejnit chráněné informace rovněž v případě, kdy k tomu bude dán výslovný souhlas ze strany některého zákonného zástupce A. M. (lze samozřejmě doporučit souhlas písemný). Tento souhlas nemůže pak přirozeně udělit ten zákonný zástupce, který je případně pachatelem předmětného trestného činu.
c/ Dle § 8d/3 trestního řádu je pak možné s chráněnými informacemi nakládat jako s „volnými“, není-li již žádný ze zákonných zástupců A. M. naživu.
Zcela na závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že občanskoprávní a trestněprávní úprava této problematiky spolu v zásadě nijak nesouvisí, tzn. podaří-li se Vám například získat souhlas zákonného zástupce A. M. se zveřejněním chráněných informací (dle § 8d/2 trestního řádu), je stále zapotřebí chránit při zpracování předmětné divadelní postavy jednotlivé složky osobnosti A. M.
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z práce a otěhotnění, těhotenství
- Kolik dní musím být těhotná abych nemohla dostat výpověď v práci?
- Může dát zaměstnavatel výpověď těhotné zaměstnankyni?
- Neplatné ukončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyni
Jsem zaměstnaná na dobu neurčitou a s přítelem jsme se rozhodli, že bychom si rádi pořídili miminko a začli jsme na tom koncem minulého týdne, tedy cca kolem 14.6.2013 intenzivně pracovat. Dnes se ke mě dostala neoficiální informace, že bych měla koncem tohoto měsíce dostat výpověď, pravděpodobně pro nadbytečnost + 2 měsíční výpovědní lhůta (u nás ve společnosti je takové pravidlo, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci takové jakoby dvouměsíční prázdniny a už v této výpovědní lhůtě nemusí chodit do práce) a tři platy odstupného.
Zda jsem těhotná, se dozvím v nejlepším případě 7 dnů po početí z domácího těhotenského testu, což vychází cca týden před koncem měsíce, ale potvrzení od lékaře o těhotenství bývá většinou v 6. týdnu těhotenství.
Zvažuji varianty:
1) zda by bylo dobré "onemocnět", abych oddálila doručení výpovědi a nechala se uschopnit až v případě, že bude těhotenství potvrzeno lékařem,
nebo
2) udělat si domácí test a pokud by se potvrdil, chodit normálně do práce, podepsat převzetí výpovědi pro nadbytečnost, ale zaměstnavatele o případném těhotenství zatím neinformovat, neboť to přeci nemusí být ještě jisté a užít si dvouměsíční "prázdniny v podobě výpovědní lhůty" a před jejím uplynutím přijít za zaměstnavatelem s potvrzením od lékaře, že jsem již před doručením výpovědi byla těhotná. Pak je výpověď neplatná, že? Váš názor? Děkuji, Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Výpověď daná v ochranné době (tj. např. v době těhotenství) je neplatná, jelikož se na tuto dobu vztahuje zákaz výpovědi podle § 53 zákoníku práce. Neplatnost výpovědi platí i v případě, že v době doručení výpovědi zaměstnavatel nevěděl, že zaměstnankyně je těhotná.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po ambasádě - postup, informace
- Ambasáda včas nevyřídila žádost o turistické vízum - náhrada škody
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Předpis o vydávání zahraničních víz - informace
Zajímalo by mě, jaké jsou možnosti vymáháni náhrady ušlé finanční ztráty od Kanadské ambasády ve Vídni. Z důvodů jejich nulové komunikace se žadateli o turistická víza a neúplných informacích na oficiálních webových stránkách v předeslých měsících únor - květen 2013 jsem přišla koncem květa o dovolenou ve výši 2.100 euuro (52.000 Kč).
Po té i po korekci a doplnění jejich neúplných informací na webu a při osobní návštěvě ambasády měsíc před plánovaným odletem jsem byla překvapena totální neochotou a laxním přístupem k problémům žadatelů. Doposud, tj. 6 týdnů po návštěvě ambasády stále nemám pas. Pokud je potřeba, mohu poskytnout více detailů a veškerou písemnou komunikaci z mé strany.
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Stručně řečeno jsou Vaše možnosti na vymožení finanční kompenzace sporné a nejisté, nikoli však vyloučené.
S ohledem na skutečnost, že vydávání turistických víz se v tomto případě řídí kanadskou právní úpravou, doporučuji Vám se v první řadě obrátit se stížností na průtahy při vydávání víza a nevhodné chování příslušných zaměstnanců přímo na předmětnou ambasádu.
V rámci stížnosti můžete samozřejmě rovněž nárokovat náhradu vzniklé škody. V této souvislosti připomínám, že pro úspěšné vymáhání vzniklé škody je zapotřebí, aby jste byla schopna výši škody doložit a současně prokázat, že kanadská ambasáda porušila svou právní povinnost a že mezi vznikem škody a tímto porušením existuje vztah tzv. příčinné souvislosti.
Pro zvýšení šance na úspěch při vymáhání vzniklé škody Vám lze doporučit kontaktovat advokáta, který se zaměřuje rovněž na oblast kanadského právního řádu:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-EXEKUCE
- Jak požádat o kontrolu nového majetku dlužníka v exekuci?
- Co je to žádost o součinnost na příslušné orgány u exekuce
- Je výhodné požádat vymáhací agenturu k vymáhání dluhu?
- Exekutor se nevyjádřil k exekuci - žádost o sdělení stavu věci
- Žádost o sdělení o výsledku exekuce směřovaná exekutorovi
Pronajímal jsem byt. U někdejšího nájemníka vznikl dluh na nájmu. Byla podána žaloba nebo návrh na vydání platebního rozkazu na soud. Bylo doručeno soudní usnesení o exekuci a toť vše. Tím to vlastně skončilo. Exekutor mne pak ještě vyzval o oznámení adresy dlužníka, což jsem učinil. To byl v podstatě poslední kontakt s exekutorem co v této věci byl.
Několikrát jsem se telefonicky informoval v jakém stadiu je celá věc u exekutora, ale poslední odpověď byla že dlužník nikde nepracuje a nemá movitý a nemovitý majetek.
Od té doby jsem se pokoušel telefonicky informovat o stavu exekuce, ale nedovolal jsem se exekutora. Je to věk která je stará cca 2,5 roku. Rád bych informoval jak dál postupovat nebo co udělat, abych se mohl domoci svých práv a peněz. Jde o dluh 18.110 Kč. Zvažuji o pomoc požádat nějakou vymáhací agenturu, která se vymáháním dluhu zabývá. Děkuji. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Pakliže běží exekuční řízení, obraťte se písemně na exekutora s žádostí o sdělení stavu ve věci. Požádejte exekutora, aby provedl opakovaně tzv. žádosti o součinnost na příslušné orgány, to znamená, aby zjistil, zda povinný někde nepracuje, nemá majetek, bankovní účty atd.
Problematický aspekt exekucí spočívá v tom, že pokud exekutor nezjistí (bankovní účet, nemovitosti, zaměstnání apod. ) není možné, aby dlužnou částku exekučním příkazem z majetku povinného srážel (protože žádný nenašel).
Agentury specializované na vymáhání dluhu bych spíše nedoporučovala, některé jejich postupy se pohybují na hranici, nadto i zde Vám mohou pravděpodobně vzniknout dodatečné náklady a to zejména, pokud je povinný nemajetný. Je také neustále myslet na fakt, že exekutor má větší možnosti kontroly majetku dlužníka, než-li jakákoliv vymáhací agentura.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání nezletilých - Občanský zákoník 2014
- Občanský zákoník 2014 - podnikání osob mladších 18 let
- Občanský zákoník 2014 - podnikání nezletilých
- Přiznání svéprávnosti nezletilému pro podnikání - OZ 2014
- Podnikání nezletilé osoby - Občanský zákoník 2014
- Podnikatelská činnost nezletilých dle nového občanského zákoníku 2014
- Co je to emancipace nezletilých - nový Občanský zákoník 2014
- Podnikání nezletilých - § 37/1 Občanský zákoník 2014
Jsem 16letý student, vyvíjím aplikace, mám z nich poměrně slušný pasivní příjem, který se stabilně drží. Četl jsem článek o tom že od 1.1. 2013 je možné se nechat zplnoletnit nejen díky tomu, že bych se chtěl oženit, ale také proto, abych si mohl vyřídit živnostenský list před 18. rokem. Toto se musí podložit určitým příjmem. Jenže, jak tento příjem mohu dokázat, když doteď jediná možnost jak vydělávat je ne úplně legálníma oklikami, tzn. daněním přes jinou osobu. Nevadí taková věc? Případně, jestli nevíte jaký příjem musím měsíčně mít, abych zplnoletnění získal? Nebojím se, že bych ho nedosáhl, spíš orientačně. Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Přestože s Vámi získanými informacemi lze v zásadě souhlasit, je vhodné pro začátek připomenout, že přiznání plné svéprávnosti (tzv. emancipace nezletilých) z důvodu jejich ekonomického osamostatnění bude možná až s účinností nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ), tzn. od 1. 1. 2014.
Dle § 37/1 nového občanského zákoníku navrhne-li nezletilý (který není plně svéprávný), aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud:
a/ nezletilý dosáhl věku 16 let,
b/ pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti,
c/ pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého (nejčastěji jeho rodič).
Pokud by některá ze shora uvedených podmínek nebyla splněna, přizná soud nezletilému svéprávnost pouze v případě, bude-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého.
Podat k soudu návrh na přiznání svéprávnosti bude oprávněn také zákonný zástupce nezletilého, přičemž nezletilý bude s přiznáním svéprávnosti muset samozřejmě souhlasit (§ 37/2 nového občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že emancipace nezletilých dle § 37 nového občanského zákoníku představuje staronový institut (známý v našem právním řádu naposled v roce 1950), nelze nyní skutečně odhadnout, jakým způsobem bude nutné ekonomickou samostatnost nezletilých prokazovat, resp. lze předpokládat, že každý soudce bude k této otázce přistupovat více či méně odlišně.
Co se však týče Vašeho tvrzení o praktické nemožnosti samostatné výdělečné činnosti nezletilých za podmínek současné právní úpravy, nelze s Vámi tak docela souhlasit. Přestože dle § 6/1 písm. a) živnostenského zákona je jednou z všeobecných podmínek pro živnostenské podnikání dosažení věku 18 let, je v § 12 živnostenského zákona zakotvena výjimka v podobě umožnění živnostenského podnikání nezletilých za současného splnění následujících podmínek:
a/ podnikatelem je osoba, která nemá z důvodu nedostatku věku plnou způsobilost k právním úkonům,
b/ živnost může být provozována pouze se souhlasem soudu,
c/ o vyslovení souhlasu požádá soud zákonný zástupce nezletilého,
d/ živnost bude ohlášena, resp. o koncesi bude požádáno zákonným zástupcem nezletilého,
e/ živnost bude provozována jménem a na účet nezletilého prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11 živnostenského zákona), kterého ustanoví zákonný zástupce nezletilého (opět se souhlasem soudu).
Současně je pak možné, abyste si vydělával v pracovněprávním poměru, tzn. na základě pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 6 zákoníku práce); samozřejmě za předpokladu, že jste již ukončil povinnou školní docházku.
Shora uvedené by se však mělo s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku také změnit, resp. v případě živnostenského podnikání zjednodušit. Dle § 33/1 nového občanského zákoníku bude možné, aby zákonný zástupce nezletilého (který nenabyl plné svéprávnosti) udělil souhlas a/ k samostatnému provozování obchodního závodu nebo b/ k jiné obdobné výdělečné činnosti (např. tedy k získání živnostenského oprávnění). V takovém případě se stane nezletilý způsobilým k jednáním, která jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu zákonného zástupce však bude nutné přivolení soudu. Takový souhlas soudu pak bude nahrazovat i podmínku dosažení určitého věku pro výkon některých činností (např. tedy právě dosažení věku 18 let pro získání živnostenského oprávnění).
Pouze na okraj pak dodávám, že souhlas zákonného zástupce bude možné odvolat opět pouze s přivolením soudu.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nutnost přeložení cizojazyčných listiny při zápisu do Obchodního rejstříku
- Doložení bezúhonnosti cizince při zápisu do obchodního rejstříku
- Trestní bezúhonnost cizince při záznamu do obchodního rejstříku
Rád by jsem si jako občas cizí státní příslušnosti založil zde v ČR s.r.o, pocházím z Itálie a tam jsem si vyžádal výpis z trestního rejstříku. Dokumenty jsem nechal zde přeložit u společnosti Skřivan. Krajský soud chce překlad z Itálie. Je to potřeba pokud jsem zaplatil za stejnou službu u firmy v České republice? Děkuji, Valdemar
ODPOVĚĎ:
Dle § 38k/3 Obchodního zákoníku je při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku nutné všechny listiny (jimiž se dokládají zapisované skutečnosti a které se neukládají do sbírky listin) vyhotovené v cizím jazyce předložit:
a/ v originálním znění,
b/ a současně v překladu do českého jazyka.
Neboť italština je úředním jazykem členského státu Evropské unie, nemusí být takto předkládaný překlad listiny ani úředně ověřen.
Současně je vhodné vědět, že dle § 22/1 vyhlášky č. 414/2011 Sb. platí, že prokazuje-li se bezúhonnost fyzické osoby cizince, přikládá se k návrhu na zápis do obchodního rejstříku:
a/ výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo
b/ čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem (což však není Váš případ).
Doklady dle písm. a/ a b/ nesmí být starší než 3 měsíce.
Ze shora uvedených ustanovení tak lze jednoznačně dovodit, že požadavek rejstříkového soudu nemá ve Vašem případě oporu v žádném z platných právních předpisů. Soud by se měl naopak spokojit s Vámi předkládaným překladem italského výpisu z rejstříku trestů. Na tomto místě je vhodné podotknout, že ani § 200db/1 občanského soudního řádu či § 5/3 a 4 živnostenského zákona požadavek předložení překladu ze země původu neobsahuje.
Bude-li proto z Vámi popsaných důvodů Váš návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítnut, lze Vám doporučit se proti takovému rozhodnutí bránit řádnými opravnými prostředky.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Koupě družstevního bytu v době manželství - patří byt do SJM?
- Vliv nabytí členských práv k družstevnímu bytu na SJM
Prosím o radu ohledně určení, zda byt patří do společného jmění manželů SJM a jaké skutečnosti jsou pro to rozhodující.
Družstevní byt a členský podíl v bytovém družstvu dostala manželka od svých rodičů, členy družstva jsme se stali společně. Bylo to před více než 20 lety, ale nevím přesně, zda před vznikem manželství nebo po něm. Je to možné dohledat, ale nevím, jestli je to pro rozhodnutí podstatné. Za trvání manželství jsme asi před 10 lety byt od družstva odkoupili do osobního vlastnictví, v katastru jsme zapsáni oba jako SJM. Odkoupení bytu i většinu nákladů na jeho provoz jsem platil já a z podstatné části platím dosud, i když tam nyní žije jen manželka s dětmi. Zajímá mě, zda je zpochybnitelné, že byt patří do SJM. Zatím nejsme rozvedeni, ale žijeme odděleně. Lze skutečnost, že v daném bytě nebydlím (zatím půl roku) použít jako argument pro to, abych ztratil právo na podíl na bytě? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, kdy jste nabyl členská práva k družstevnímu bytu je důležitá, neboť ze zákona platí, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství členem bytového družstva, zakládá nabytí podílu i účast druhého manžela na bytovém družstvu. Pokud jste v katastru nemovitostí vedení oba jako vlastníci nemovitosti, tak za předpokladu správnosti zápisů v katastru nemovitostí jste spolumajitelem nemovitosti. Manželka by tuto skutečnost musela napadnout u soudu a prokazovat, že Vy vlastníkem nejste. Argument, že se v bytě nezdržujete, nemůže ohrozit Vaše vlastnická práva.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Je možné zamítnutí reklamace bez odůvodnění?
- Je povinností uvést zdůvodnění zamítnutí reklamace?
- Náležitosti reklamačního protokolu a vyjádření k reklamaci
Je toto zamítnutí reklamace dostatečné? Podle mne tam chybí zdůvodnění. mohu se nejak bránit?
"Dobrý den, v příloze Vám zasílám ceník vystavený pro mimozáruční opravu Vašeho zařízení.
Důvod placené opravy: poskozene LCD CID.
Nabízíme Vám placenou mimozáruční opravu, vizte přiložený cenový návrh… " a následují organizační informace k placené opravě. Martin
ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. S ohledem na Výše uvedené mám proto za to, že prodávající svoji povinnost nesplnil.
Obraťte se na prodávajícího s žádostí aby reklamaci ještě jednou přezkoumal a pokud dojde k závěru, že je dán důvod pro odmítnutí reklamace, ať doloží odůvodnění zamítnutí reklamace, jinak že budete nucen obrátit se na českou obchodní inspekci, případně na sdružení ochrany spotřebitelů.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vliv odstěhování z bytu, domu na vypořádání SJM
- Zrušení trvalého pobytu a vliv na vypořádání SJM
- Zrušení trvalého bydliště a vliv na vypořádání SJM
Jsem rok rozvedená od 07/2012, ale trvalé bydliště mám stále v domě manžela. Může mi bývalý muž zrušit trvalý pobyt proti mé vůli? Doposud nemáme vyrovnáno SJM. Vlastníkem 1/2 domu je bývalý muž a druhé poloviny jeho otec. Za doby trvání manželství jsme ze společných peněz postavili novou bytovou jednotku, v bytě se nachází i všechny společné věci nabyté za manželství a mé osobní věci. Po vypořádání jsem pobyt chtěla zrušit sama, ale v tento moment se nelze rozumně dohodnout. Mám nárok na zrušení mého trvalého pobytu až po vypořádání SJM, nebo to na zrušení vliv nemá. Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Zrušení trvalého bydliště na vypořádání SJM v podstatě vliv nemá. Trvalé bydliště (resp. právně správně "trvalý pobyt") je evidenční údaj a nemá vliv na majetkové poměry nebo vlastnictví. Při rušení trvalého bydliště je třeba splnit současně dvě podmínky. Nejprve je třeba, aby zaniklo užívací právo k nemovitosti (nájemní smlouva, vlastnictví bytu atd.) a druhá podmínka, že objekt není osobou užíván.
Pokud jste za dobu trvání manželství postavili ze společných peněz bytovou jednotku, náleží (spadá) do společného jmění manželů SJM a tudíž jste i Vy jejím spoluvlastníkem z titulu SJM. V takovém případě nelze, pokud nebudete sama chtít, trvalé bydliště v domě zrušit.
Pokud naopak trvalé bydliště zrušit chcete, obraťte se na obecní úřad v místě trvalého bydliště a tento institut tam na svůj návrh zrušte.
_
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Jak postupovat když děti nechtějí být u otce při styku upraveném soudem
- Má názor dětí vliv na frekvenci a dobu setkání s otcem po rozvodu?
- Rozvedený otec se chová při setkání s dítětem hrubě, vulgárně, zastrašuje
- Co je to asistovaný kontakt při styku, setkávání s dítětem po rozvodu
- Co je to asistovaný kontakt při setkávání s dětmi po rozvodu
- Pomoc veřejného ochránce práv při styku, setkávání otce s dětmi
RODINA-RŮZNÉ
- Je možné požádat o jinou sociální pracovnici (např. pro podjatost)?
- Kam podat stížnost na sociální pracovnici?
Syn 16, dcera 12 let. Obě děti sdělily, že se chtějí vídat s otcem jen 2x měsíčně 2-3 hodiny. OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí), ani soud však nebere vůbec jejich návrh na zřetel. Dcera dokonce před 14 dny od otce utekla domů. Otec jí vyhrožoval Policií, takže se ho bojí a šla s ním zpět domů. Já byla v zaměstnání. Otec byl na OSPODu, kde vše vědí, avšak stále jednají v zájmu otce, nikoli v zájmu dítěte. Ze všech stran slyším, že děti mají nárok si říci od 12 let, kde chtějí být. Jak postupovat dále?
Otec děti zastrašuje a jedná proti tomu, co mu sdělila dětská psycholožka. Pokud si bude brát děti násilím, proti jejich vůli, ztratí je. To se děje. Manžel však svá pochybení staví tak, že selhávám já. Lže dětem do očí. Již máme rozsudek, kde se jednoznačně soud i OSPOD vyslovil ve prospěch otce, nikoli dětí. Otec roky podváděl naší rodinu, syn o tom věděl o 1/2 roku dříve než já. Otec má vlivné postavení a finance. Je možné v rámci přání dětí ještě něco podniknout, když nechtějí k otci a je již rozsudek? OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí) tvrdí: děti to musí vydržet. Martina
ODPOVĚĎ:
Otec Vašich dětí má samozřejmě právo se s dětmi vídat, současně by si ale měl počínat tak, aby byl pobyt u něj pro děti příjemně stráveným časem. Je také důležité, z jakého důvodu děti nechtějí trávit s otcem více času. Možná se OSPOD domnívá, že se dětem prostě nechce a že k averzi vůči otci nemají vážný důvod. Jestliže se ale otec k dětem chová hrubě, je k nim vulgární, uráží je nebo zastrašuje, pak je pochopitelné, že s ním děti trávit čas nechtějí.
Pokud by to psychický stav Vašich dětí vyžadoval, můžete jim zajistit psychologickou péči. Psycholog by jim mohl pomoci kontakt s otcem lépe zvládat a mohl by Vám dát (písemné) doporučení ohledně úpravy styku dětí s otcem. Pokud by s tím psycholog souhlasil nebo by to dokonce doporučil, mohla byste OSPODu či přímo soudu navrhnout, aby styk dětí s otcem probíhal zpočátku prostřednictvím tzv. asistovaného kontaktu, kdy je u styku přítomen odborník - zpravidla psycholog nebo sociální pracovník.
Názor odboru sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) je nicméně důležitý. Pokud byste podala k soudu návrh na omezení styku dětí s otcem a neměla byste podporu OSPOD, soud by takový návrh velmi pravděpodobně neschválil. Pokud nejste spokojená s prací a přístupem sociální pracovnice, která Vám byla přidělena, můžete si na její práci stěžovat u vedoucí příslušného odboru nebo přímo požádat o její změnu. Pokud by se situace dlouhodobě nezlepšovala, můžete se také obrátit na veřejného ochránce práv. Na internetových stránkách jeho úřadu - www.ochrance.cz - je také sekce pro děti a náctileté, kam se mohou obrátit přímo Vaše děti.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Prodávající prodal zmrzlinový stánek bez nájemního práva na místě stání
- Je možné vrátit zakoupený zmrzlinový stánek pokud již nemá nájemní právo?
- Možnosti odstoupení od kupní smlouvy při uvedení v omyl kupujícího
- Možnosti odstoupení od koupi při uvedení v omyl prodávajícím
Synovec jako právnická osoba zakoupil začátkem května 2013 od fyzické osoby zmrzlinový stánek. Následně se na MěÚ dozvěděl, že byla předchozímu majiteli ukončena doba pronájmu místa. Žádost synovce o pronájem místa byla zamítnuta. Jednal tedy s předchozím majitelem o zrušení smlouvy nebo o náhradu již vzniklých nákladů. Jeho právník mu sdělil, že smlouva je v pořádku a návrh synovce klient neakceptoval. Jaká je šance na úspěšný soudní proces? Nebo možnost jiného řešení? Místo umístění stánku je důležité, prodávající ukončení pronájmu zatajil. Ve smlouvě je uvedeno "stánek v současné době stojící. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité se ptát, co všechno bylo součástí kupní smlouvy. Pakliže se jednalo pouze o koupi stánku samotného, nebude mít synovec nárok po prodávajícím vymáhat kompenzaci.
Za předpokladu, že kupní smlouva měla obsahovat i ujednání o dalším pronájmu místa, jedná se o jinou věc. V takovém případě je možné od kupní smlouvy odstoupit, neboť věc nemá vlastnosti, které si kupující výslovně přál, aby měla. Také je možné zkusit se dovolávat neplatnosti celé smlouvy a to z titulu neplatnosti právního úkonu. Jestliže totiž jednající osoba učinila právní úkon v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět, je právní úkon neplatný. Je ale potřeba si uvědomit, že tyto návrhy bude synovec muset uplatnit s největší pravděpodobností u soudu, kde bude muset všechny rozpory s kupní smlouvou prokázat, jinak mu hrozí ztráta sporu.
V krajním případě synovci nezbyde nic jiného, než na vlastní náklady stránek přemístit na jiné místo - např. na s městem nově nasmlouvané.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Dítě narozené před rozvodem - jak napsat biologického otce (nemanžela) do rodného listu
- Manžel není otcem dítěte - jak zapsat skutečného biologického otce
- Jak obejít domněnku otcovství při narození dítěte v době kolem rozvodu
- Může se milenec prohlásit za otce dítěte u provdané matky
v současné době jsme s manželem v rozvodovém řízení a se současným partnerem jsem v jiném stavu. Je možné určit otcovství ještě před narozením dítěte. Tedy zajistit, aby již v rodném listě dítěte byl jako otec uveden faktický, biologický otec a nikoli dle právní domněnky v tu dobu již bývalý manžel? Lhůtu 300 dní od nabytí právní moci Rozsudku o rozvodu manželství nestihneme. Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Určit otcovství je skutečně možné ještě vůči nenarozenému dítěti. Lze tak učinit souhlasným prohlášením obou rodičů před matričním úřadem či soudem nebo uzavřením sňatku s Vaším současným partnerem. Obě tato řešení ale vyžadují, abyste byla již rozvedená.
Pokud do doby narození dítěte nedojde k rozvodu Vašeho manželství a dítě se narodí ještě během trvání manželství nebo do 300 dní od jeho zániku, bude jako otec dítěte zapsán do jeho rodného listu Váš současný manžel. Váš přítel pak ale bude moci podat k soudu žalobu na popření otcovství. Pakliže bude jeho otcovství následně prokázáno - soud pravděpodobně nařídí provedení testů DNA - bude následně zapsán do rodného listu dítěte jako otec on.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
TRSTNÍ-TRESTY
- Podmínka za neplacení výživného - kdy se trest mění v nepodmíněný?
- Nezaplacené výživné u otce v podmínce za neplacení výživného
- Hrozí vězení za nezaplacení výživného u otce v podmínce za tento trestný čin?
- Odsouzení za zanedbání povinné výživy a nezaplaení dalšího výživného
- Podmínka za neplacení alimentů - kdy se trest mění v nepodmíněný?
- Nezaplacené alimenty u otce v podmínce za neplacení výživného
- Hrozí vězení za nezaplacení alimentů u otce v podmínce za tento trestný čin?
- Odsouzení za zanedbání povinné výživy a nezaplaení dalších alimentů
- Po kolika nezaplacených alimentech půjde otec v podmínce do vězení
Expartner byl 31.5. 2013 odsouzen k 18 měsícům podmíněného trestu za neplacení výživného. V červnu 2013 zaplatil, v červenci už opět ne. Chci se zeptat jak můžu postupovat aby k trestu odnětí svobody došlo, někdo mi tvrdí, že když je v podmínce, stačí aby jeden měsíc nezaplatil. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
V případě, že odsouzený neplní povinnosti uložené mu soudem v rozhodnutím o podmíněném odsouzení, je nutné o takovém porušení uvědomit soud, který rozhodnutí vydal. Ten pak bude posuzovat, zda se jedná o tak zásadní porušení, aby přeměnil podmíněné odsouzení ve výkon trestu odnětí svobody.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nepřevzetí rozsudku soudu v datové schránce - je doručen nebo ne?
- Je rozsudek doručen pokud není přečte v datové schránce?
- Fikce doručení při nepřevzetí rozsudku v datové schránce
- Po kolika dnech dochází k fiktivnímu doručení v datové schránce?
Co se stane, když nepřevezmu poštovní zásilku, která měla být doučena do datové schránky firmy. Jedná se pravděpodobně o rozsudek soudu v 1. instanci. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o rozsudek soudu prvního stupně u tohoto rozsudku nebylo zákonem nebo soudcem vyloučeno náhradní doručení, bude se rozsudek považovat za doručený uplynutím úložní lhůty (10 dnů), uplynutím lhůty k podání odvolání bude rozsudek pravomocný.
Pořadí způsobů doručování není stanoveno, zejména v případech, kdy určitý způsob doručování je neúčinný, může soud či správní orgán zvolit jiný způsob doručení.
_
OBČAN-DLUHY
- Může se dlužník odvolat proti směnečnému platebnímu rozkazu?
- Jak zjistit zda dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu?
- Jak zjistit zda dlužník podal odvolání proti směnečnému platebnímu rozkazu?
- Jak zjistit zda dlužník podal odpor proti směnečnému platebnímu rozkazu?
Chtěl jsem požádat o pomoc ve věci dalšího postupu ohledně směnečného platebního rozkazu. Obdržel jsem od soudu dokument (v příloze) do datové schránky. Jelikož povinná nic nezaplatila a já netuším, zda k soudu došly její námitky (ale to opravdu nepředpokládám), mám nyní vyčkávat na další oznámení od soudu nebo tento list je již mým platným rozsudkem?
Pokud je toto finální dokument, ověřený již může jít na exekutorskou komoru s tím, že požádám o vymožení dlužné částky?
Omlouvám se za tyto v podstatě "primitivní" dotazy, ale nejsem si zcela jist, jaký je nyní další postup v této věci.
Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Pokud byl vydán směnečný platební rozkaz, znamená to, že soud vydal rozhodnutí v I. stupni. Zda byly ve lhůtě podány námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu zjistíte (např. i telefonicky) v podatelně příslušného soudu (musíte ovšem být účastník nebo jeho zástupce).
Pokud nebyly podány námitky řádně a včas a rozkaz tedy nabyl právní moci, je titulem pro exekuční vymáhání. Následně může být věc předána exekutorovi.
Z kapacitních důvodů poradny nelze posuzovat písemnosti zaslané klienty poradny (tak je činěno pouze v odůvodněných případech), proto svůj dotaz v případě potřeby prosím upřesněte o název obdržené písemnosti, případě stručně popište její obsah.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemní smlouva na družstevní byt - co v ní může být a co ne?
- Výpovědní lhůta u nájmu družstevního bytu
- Zabavení kauce z důvodu předčasné výpovědi pronajatého bytu
- Okamžité ukončení podnájmu pro hrubé porušení nájemní, podnájemní smlouvy
- Hrubé porušení nájemní, podnájemní smlouvy - příklady
- Pokuta za opoždění placení nájmu, nájemného do smlouvy
- Je možná kontrola bytu pronajímatelem bez přítomnosti nájemníka bytu?
- Maximální pokuta za prodlení s nájemným, nájmem
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu - pokuta od pronajímatele za opoždění nájmu, nájemného
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu - pokuta od pronajímatele za prodlení nájmu, nájemného
Na základě podnájemní smlouvy pronajímám družstevní byt a chci se zeptat, jestli je možné mít ve smlouvě tyto věci, se kterými obě strany souhlasily, aby nebyly v konfliktu se zákonem a byly platné:
1.) Výpovědní dobu 2 měsíce (ne 3)
2.) Nevrácení kauce, pokud je podnájem vypovězen podnájemcem dříve než po 6 měsících. Případně pokud by to nebylo možné právně nazývat kaucí, tak nějaký podobný smluvní "poplatek".
3.) Okamžité ukončení podnájmu v případě hrubého porušení podmínek smlouvy
4.) Jako hrubé porušení podmínek smlouvy definovat např. poškozování bytu, nepovolené úpravy, pozdní platba nájmu o více než 14 dnů
5.) Mít smluvní pokutu za každý den prodlení nájmu ve fixní výši např. 50-100 Kč.
6.) Možnost kontroly bytu i bez přítomnosti podnájemníka, pokud tento není schopen se dohodnout na termínu kontroly.
7.) Pokud si podnájemník nevyzvedne doporučený dopis na adresu ve smlouvě, tak je to bráno jako právně doručené (např. výpověď).
Chtěl bych být chráněn před podvodnými podnájemníky, aby ale zároveň vše bylo v souladu se zákonem i ochranou podnájemníka. Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Níže se vyjádřím ke všem Vámi uvedeným bodům:
1. Výpovědní lhůta 2 měsíce: Toto není vyloučeno, zákon stanoví v § 719 OZ, že výpovědní doba činí 3 měsíce, není-li dohodnuto jinak.
2. Kauce se určitě vždy vrací: Pronajímatel ji používá na případné nedoplatky nájemného nebo poplatků spojených s užívání bytu, zbytek případně celou kauci vrací nájemci. Vámi požadovanou platbu bych spíše nazývala smluvní pokutou a ta je v rozporu se zákonem.
3. Okamžité ukončení podnájmu v případě hrubého porušení podmínek smlouvy: Vizte bod. 1 - Pokud stanovíte ve smlouvě, že výpovědní doba činí obecně 2 měsíce, ale že může pronajímatel v případě hrubého porušení podmínek smlouvy ze strany podnájemce ukončit podnájem okamžitě.
4. Definice hrubého porušení podmínek smlouvy: Ano, musí být ale uvedeno ve smlouvě.
5. Smluvní pokutu za každý den prodlení lze sjednat nicméně, nelze překročit určité hranice. K této problematice se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005: „Smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“
6. Možnost kontroly bytu i bez přítomnosti podnájemníka, pokud tento není schopen se dohodnout na termínu kontroly: Ano, ale více bych specifikovala, například po třech navrhovaných termínech kontroly, nebo při nečinnosti (neodpovědi) ze strany podnájemce a uvedla bych i to, že v bude podnájemce informován 3 dny předem o dni, kdy taková kontrola proběhne, aby se mohl kontroly zúčastnit.
7. Pokud si podnájemník nevyzvedne doporučený dopis na adresu ve smlouvě, tak je korespondence brána jako právně doručená (např. výpověď): Vámi navrhované ustanovení by dle mého názoru nebylo platné. Nicméně bránit byste se mohl například tak, že budete veškeré písemnosti zasílat doporučeně a na dodejku, případně osobním předáním proti podpisu druhé strany.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je nutný souhlas všech spolumajitelů s pobytem osoby v bytě, domě?
- Může spoluvlastník zakázat něčí pobyt v bytě, domě ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pobytem osoby v bytě, domě?
- Může 50% vlastník bytu, domu zakázat pobyt nějaké osobě v nemovitosti?
- Co je to ideální spoluvlastnictví - definice, vysvětlení, příklady
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozhodnutí nejvyššího soudu ve věci spoluvlstnictví nemovitosti a jejího užívání
Vlastníme s manželem každý polovinu rodinného domu. Bydlíme zde sami. Teď chce u nás přespávat manželův problémový syn z prvního manželství. Já s tím nesouhlasím. Mám nějakou právní ochranu před nevítaným nájemníkem, když jsem majitelkou 1/2 nemovitosti? Přeci nebudu utíkat z vlastního bydlení, pokud s ním nechci bydlet. Bylo by narušeno soukromí, on je nepřizpůsobivý. Je nějaká domovní svoboda?
Co se týče nemovitosti, nejde o SJM, vlastním darovací smlouvou, kterou mi manžel daroval 1/2 a manžel také 1/2 nemovitosti a pozemků. Manžel by byl pro to, aby alespoň měsíc zde jeho syn bydlel. Ale nemá zde trvalé bydliště a je opravdu o strach s ním být. Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste ideálními spoluvlastníky domu (tedy spoluvlastníky každé kliky, cihly, okna apod.), tedy dům nemáte reálně rozdělen a stavebně oddělen, platí pro hospodaření se společnou věcí zásady Občanského zákoníku, konkrétně § 139 odst. 2, který uvádí "O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud."
Soudní judikatura dovodila, že "hospodařením se společnou věcí ve smyslu ustanovení § 139 odst. 2 obč. zák. se rozumí též užívání nemovitosti" (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 436/2004), proto manžel nemůže bez toho, aniž by došlo k dohodě ideálních spoluvlastníků, rozhodnout o tom, kdo bude nemovitost užívat.
Problém s tím spojený je ovšem skutečnost, že jste manželé a neshoda tohoto charakteru (jejíž důsledky může řešit policie - neoprávněné užívání nemovitosti, nebo soud - spoluvlastnický spor) může zásadním způsobem ovlivnit váš partnerský vztah.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel zadržuje přeplatky za energie - jak se bránit?
- Je možné použít přeplatek za energie jako kauci na nájemné?
- Zadržovací právo přeplatku za energie v nájmu bytu, nájemním bytě
- Návrh na vydání platebního rozkazu - přeplatek za energie v nájemním bytě
- Platební rozkaz na pronajímatele na přeplatek za energie (služby)
Potřebuji řešit můj problém s majitelem domu po vystěhování, za vše hovoří následující přeposlané mailové zprávy mezi majitelem domu panem Neusserem (paní Ševčíková je druhá spolumajitelka žijící v Brně) a mou osobou - majitel když se dozvěděl, že se chci stěhovat, přistoupil pouze na jednoměsíční výpovědní lhůtu dohodou a z nepochopitelných důvodů dal správcovské firmě BYTASEN příkaz, aby mi nevyplatila přeplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2012, přitom nájem skončil až k datu 30.04.2013. Za období těchto 4 měsíců bude následovat vyúčtování pravděpodobně až na jaře 2014. Má na takové jednání majitel domu právo? Odvolává se na Občanský zákoník, ale tam jsem nic takového nenašla. Navíc dle mého názoru firma BYTASEN předávacím protokolem byt převzala, aniž by uváděla nějaké škody a požadovala za ně náhradu - vizte přílohy a přeposlaná mailová komunikace. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Došlo-li ve Vašem případě již k vyúčtování přeplatku za tzv. energie za rok 2012, neshledávám skutečně důvod k zadržení této platby ze strany pronajímatele. Přeplatek na tzv. energiích nelze skutečně pojímat jako kauci, přičemž ani v případě kauce by k Vámi popsanému jednání nebyl pronajímatel oprávněn (§ 686a/3 Občanského zákoníku). Rovněž pro využití institutu zadržovacího práva nelze na straně pronajímatele nalézt dostatečnou právní oporu (§ 176/1 Občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám nezbývá, než se obrátit na soud s žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména kopii nájemní smlouvy, dosavadní korespondenci s pronajímatelem, kopii předávacího protokolu, vyúčtování přeplatku apod.) a budete se domáhat, aby soud vydal platební rozkaz, dle něhož bude pronajímatel povinen Vám do 15 dnů od doručení takového rozhodnutí zaplatit žalovanou částku (eventuálně i s úrokem z prodlení).
Informace kolem návrhu na vydání platebního rozkazu naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9485-dluhy-a-postup-jejich-vymahani-soudne-nebo-exekucne.html
Nemůžete-li si z objektivních důvodů dovolit advokátní zastoupení či představuje-li pro Vás soudní poplatek neúměrný výdaj, můžete ve smyslu § 30 a § 138 občanského soudního řádu požádat soud o ustanovení bezplatného advokátního zastoupení (ex offo - z moci úřední), resp. o osvobození od hrazení soudního poplatku (v podrobnostech se informujte na podatelně místně příslušného okresního soudu). Příp. se můžete obrátit se žádostí o bezplatnou poradu s advokátem na Českou advokátní komoru: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné odložit ukončení nájemní smlouvy na byt emailem?
- Posunutí data vystěhování emailem pronajímateli - je platné nebo ne?
- Prodloužení výpovědní lhůty nájmu bytem emailem - je platné nebo ne?
- Může pronajímatel prodloužit výpověď nájmu bytu emailem?
- Zabavení kauce z důvodu zmaření výhodného nájmu bytu - informace
Výpověď nájemní smlouvy by měla skončit k 31.3.2013. Již v průběhu února 2013 jsem žádala písemně e-mailem majitelku, zda by výpověď nájemní smlouvy šla prodloužit k 30.4.2013, její písemná odpověď taktéž e-maiem, zněla, že s tím nemá žádný problém. Najednou nyní před třemi dny mi sdělila, že o „náš byt“ má velkého zájemce a že nás žádá o ukončení nájemní smlouvy k datu 31.3. 2013 jak bylo dříve dohodnuto. Může takto změnit svojí písemnou výpověď i když nemáme do dnešního dne žádný jiný pronájem a vystěhovat nás v podstatě na ulici? Kdybychom zůstali v pronájmu do 30.4., může nám pak strhnout z kauce, nějakou výši za “ztrátu“, že ztratila zájemce o byt? Děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ:
Z hlediska právní teorie lze považovat dohodu na prodloužení výpovědní doby za uzavřenou. Vzhledem k tomu, že k jejímu prodloužení došlo e-mailem, tedy prostředkem nezabezpečené komunikace na dálku, nedoporučuji pouze na tomto zakládat jakékoliv právo a vyčkávat až dojde k vystěhování (zejména ne v případech, kdy máte např. k nájemní smlouvě sepsán exekutorský či notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a na jehož základě je možné přistoupit k vystěhování).
S majitelkou se pokuste domluvit na zachování prodlouženého termínu (např. i na základě tvrzení, že výpovědní doba byla platně, písemně prodloužena a proto máte právo na její splnění) či uzavřít jinou dohodu, která Vám umožní vystěhovat se později než k poslednímu březnu. Pokud bude neoblomná a bude vyžadovat uvolnění bytu v původním termínu doporučuji ustoupit a byt uvolnit. S jistotou nelze tvrdit, že máte právo na bydlení až do konce dubna.
Kauce neslouží ke krytí ztrát v podobě zmařeného obchodu apod.; pouze ke krytí ztrát souvisejících např. s nedoplatky na energiích. Ztrátu zájemce o byt nelze kompenzovat srážkou z kauce nájemníka.
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Nájemce garáže v ní páchá trestnou činnost - jak postupovat?
- Nájemník v pronajaté garáži přechovává kradené věci - co dělat?
Nájem garáže byl započat 1.4.2013, platba nájmu v hotovosti na tři měsíce dopředu, kauce 3 měsíční nájmy, dokonce i záloha na elektřinu. Vše proběhlo v pořádku, sepsání smlouvy i platba. Až na občanský průkaz nájemníka - vůbec mu nevadilo, že ho má už půl roku po době platnosti. Ukázal mi tedy řidičský průkaz. Nájemník je suverénní pán, říkal, že peníze si vždycky uměl vydělat, že byl i v USA atd. Když jsme se domlouvali na schůzku, řekl že má fůru času, že mu to je jedno, kdy se sejdeme. Později mi došlo, že mi vlastně ani neřekl, čím se tedy živí. Jaká rizika pro majitele garáže hrozí, pokud by se v budoucnu ukázalo, že nájemník v té garáži šmelí, prodává kradené věci nebo něco podobného? Garáž byla pronajata za účelem uschování motorových vozidel - tak je to ve smlouvě.
Pátráním na internetu jsem zjistila, že pán nemá zaplacené popelnice, má na sebe asi tři exekuce a písemnosti se mu doručují veřejnou vyhláškou, trvalý pobyt má na městském úřadě. Budu moc ráda za odpověď. Děkuji, Valérie
ODPOVĚĎ:
Riziko určitě existuje a pokud by se prokázala trestné činnost nájemce, policie by bezpochyby v rámci vyšetřování zkoumala, zda pronajímatel této trestné činnosti nenapomáhá (pomoc je podle § 20 trestního zákoníku přípravou trestného činu; příprava je trestná o zvlášť závažných zločinů, u nichž je trestnost přípravy stanovena zákonem).
Byť jsou podmínky pro trestnost přípravy trestného činu poměrně zužující (a tedy předpoklad, že by Vás ohrožoval trestní postih je minimální), je na místě zajímat se jako pronajímatel o nemovitost, kterou vlastníte. V případě podezření na páchání trestné činnosti v garáži nebo uchovávání odcizených (kradených) věcí určitě okamžitě kontaktujte Policii ČR.
_
OBČAN-DLUHY
- Pronajímatel dluží kauci a jistinu nájemci - jak dluh vymáhat?
- Pronajímatel nevrátil kauci a jistinu na linku - jak postupovat?
- Postup vymáhání vratné kauce po pronajímateli bytu
- Postup vymáhání jistiny na vybavení domácnosti po pronajímateli
Podala jsem trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, stále se nic neděje. Byla jsem podvedena od pronajímatele bytu - do bytu jsme se nastěhovali, ale při sepsání smlouvy jsme mu dali jistinu na novou kuchyňskou linku 10.000 Kč a kauci ve výši jednoho nájmu 9.584 Kč.
Po 9 dnech jsem chtěla z důvodu nedodržení nájemní smlouvy od ní odstoupit a také se tak stalo. Podle smlouvy se mělo do 14ti dnů udělat vyúčtování služeb a poté navrácení kauce i jistiny. Pronajímatel nekomunikuje, na katastru nemovitostí jsme zjistili, že byt v dané budově vůbec není a že je pouze spolumajitel NEbytových prostor v domě. Podala jsem na Policii ČR trestní oznámení. Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Nejprve tedy k informacím o stavu trestního řízení: Obraťte se na policejní služebnu, kde jste trestní oznámení podávala, s tím že žádáte o sdělení informací ve věci.
Osobně bych spíše než trestní řízení pro podezření na spáchání trestného činu podvodu navrhovala zahájit civilní řízení - předpokládám, že cílem je hlavně, aby se Vám vrátily peněžní prostředky (jistina, kauce), které jste složila jako kauci a jistinu na novou kuchyňskou linku.
Nejprve by měla jít protistranně výzva o zaplacení předmětné částky (aktuálně je to již povinnost ze zákona, bez toho nemůžete vymáhat peněžité plnění), z důvodu že bylo od nájemní smlouvy odstoupeno a do dnešního dne, nebyly finanční prostředky vráceny. Uveďte číslo účtu kam Vám mají být peníze zaslány, dále uveďte i lhůtu, do kdy mají být peníze uhrazeny. Písemnost (event. rovnou předžalobní výzvu od právníka, advokáta) zašlete doporučeně a na dodejku.
Pakliže nebudou peníze v dané lhůtě zaplaceny, bude třeba přistoupit k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Jde o bezdůvodné obohacení na straně "pronajmatele". Vzor naleznete v sekci Vzory (návrh na vydání platebního rozkazu, žaloba na vydání bezdůvodného obohacení). Podrobný postup vymáhání dluhu naleznete zde.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpovědní doby u nájemní smlouvy, nájmu na dobu určitou?
- Existuje výpovědní lhůta u nájmu na dobu určitou?
- Je možné použít kauci pokud nájemník neplatí nájem, nájemné
- Jak zakázat nájemníkovi zřízení trvalého bydliště v nájemním bytě?
- Jak zakázat nájemníkovi zřízení trvalého pobytu v nájemním bytě?
- Maximální výše kauce u nájmu bytu, domu, nemovitosti
Chystáme se pronajímat byt. Smlouvu bychom pravděpodobně chtěli sepsat s nájemníkem na dobu 3 měsíců a následně prodlužovat. Chápu dobře,že smlouva na dobu určitou končí daným dnem a není nutno 3měsíční výpovědní doby?
V případě, že by nájemník neplatil nájemné a inkaso, lze použít tyto finance z kauce? Jakým způsobem lze vyloučit nájemníkovi možnost trvalého pobytu - dle nového zákonu o evidenci obyvatel atd. Jaká rizika podstupuji v případě, že nájemník si zřídí trvalý pobyt v bytě (exekuce, pohledávky atd.) Děkuji. Alena
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že v případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí uplynutím této doby, není-li v nájemní smlouvě stanoveno jinak. Znamená to, že pokud máte např. smlouvu 1.6.2013-1.9.2013, nájem končí 1.9. a záleží jen na Vás, jestli nájemní smlouvu prodloužíte nebo nikoliv (prodloužení je ale nutné udělat s předstihem).
Co se týče kauce na nájem, tak podle zákona jste jako pronajímatel oprávněna tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Jakmile tyto prostředky použijete a nájemní smlouva trvá dál, nájemce je povinen po písemné výzvě pronajímatele doplnit peněžní prostředky na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce. Výše kauce nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Bohužel v současné době je ochrana pronajimatelů proti nedobrovolnému zřízení trvalého bydliště v jejich nemovitosti minimální. Prakticky se tak děje i bez jejich vědomí. Případné exekuce by Vás ovšem neminuly ani pokud nájemník trvalé bydliště ve Vašem bytě mít nebude, neboť exekutor je povinen navštívit i místo, kde se povinný jen zdržuje.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJ.
- Pracovní neschopnost v ochranné lhůtě a placení nemocenské
- Placení nemocenské v ochranné lhůtě - infomrace
- Ochranná lhůta na konci výpovědi ve zkušební době
PRÁCE-UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Délka ochranné lhůty při ukončení pracovního poměru
Skončila jsem pracovní poměr ve zkušební době. Ještě ten den jsem onemocněla a byla mi vystavena dočasná pracovní neschopnost. Mzdová účetní mi tvrdí, že i když jsem v ochranné lhůtě, že mi nemocenskou ode dne jejího vystavení nezaplatí, že v ochranné lhůtě se prý již nemocenská neplatí a že až od 21. dne nemoci platí správa. Tedy, přesněji řečeno, že 21 dnů nemocenské, mi nikdo nezaplatí. Prosím, je to tak? Moc děkuji, hezký den.
Prac. poměr - konec 11.7. --- PN od 11.7 do 31.7. ---
Moc děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
Po skončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu (§ 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění). Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské dávky. Pokud tedy budete uznána práce neschopnost do 7 dní od skončení pracovního poměru, bude Vám od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti náležet nemocenské dávky, které bude vyplácet příslušná okresní správa sociálního zabezpečení OSSZ. Žádost o nemocenské dávky (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 21 dnů pracovní neschopnosti však nebudou náležet ani nemocenské dávky, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání).
_
OBČAN-DLUHY
- Postup vymáhání dluhu po nájemníkovi v insolvenci, osobním bankrotu
- Nájemce v insolvenci - jak vymáhat dluh za nájemné a energie?
- Vymáhání dluhu za nájemné - nájemník v insolvenci, osobním bankrotu
Měl jsem nájemníka (manželský pár) v bytě od 10/2011 do 10/2012 (dnes bydlí již jinde). Nájemník mi dnes dluží 26.000,- Kč za nájem a energie. Vzhledem k tomu, že se mi dluh nedařilo vymoci, rozhodl jsem se obrátit na soud. Soud mě po 2 měsících vyzval, abych uhradil soudní poplatek (1200, - Kč), což jsem udělal. Opět po měsíci po mně soud chtěl dodat mou písemnou výzvu dlužníkovi s žádostí o úhradu dluhu (mám od dlužníka podepsané uznání dluhu, které jsem již soudu dokladoval na začátku). Následně po dodání této požadované písemnosti (kopie mailu s žádostí o úhradu dluhu) mě u soudu sdělili, že nájemník na sebe uvalil insolvenci (zřejmě měl dluhů více… ), doba 5 let pro oddlužení již běží. Do řízení dlužníka s věřiteli jsem se tedy nestihl přihlásit (u soudu mi sdělili, že jsem si to měl hlídat sám). Mám ještě nějakou možnost tento dluh vymáhat? 26.000 Kč je pro mě vysoká. částka. Děkuji, Radek
ODPOVĚĎ:
V insolvenčním řízení nikoli. V civilním řízení po dobu běhu insolvenčního řízení také ne, možnost je až po skončení insolvenčního řízení. Tou dobou ale bude již dluh promlčený. Peníze dostanete zpět jen tehdy, pokud v tomto řízení dlužník nenamítne promlčení. Předem sděluji, že šance na vymožení dluhu je mizivá.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Podmínky neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce s jiným povoláním?
- Může zaměstnanec obecního úřadu kandidovat do zastupitelstva obce?
- Může zaměstnanec městského úřadu kandidovat do zastupitelstva města?
- Může zkušební komisař magistrátu kandidovat do obecního zastupitelstva?
- Kandidování zaměstnance magistrátu do zastupitelstva - informace
Pracuji jako zkušební komisař MHMP (magistrát hlavního města Prahy). Můžu kandidovat do voleb do obecního zastupitelstva? Může též na jedné kandidátce být i moje družka? Díky. Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Dle § 16/2 písm. a) zákona o obcích má občan obce, který dosáhl věku 18 let, právo volit a být volen do zastupitelstva obce, přičemž toto oprávnění má dle § 17 zákona o obcích i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Na vysvětlenou se pak ještě sluší připomenout, že za občana obce se dle § 16/1 zákona o obcích považuje fyzická osoba, která:
a/ je státním občanem České republiky a
b/ je v obci hlášena k trvalému pobytu.
V případě Prahy, jako hlavního města ČR, jsou pak obdobná ustanovení obsažena v § 6/1 a 2, § 7 písm. a), § 8 písm. a) a § 9/1 zákona o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.).
Dle § 5/1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (zákon č. 491/2001 Sb.) může být členem zastupitelstva obce zvolen každý volič, u kterého není dána překážka dle § 4/2 písm. a) nebo b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tzn. který a/ není ve výkonu trestu odnětí svobody nebo b/ který nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům.
V případě hlavního města Prahy je pak podmínkou zvolení členem zastupitelstva některé městské části rovněž skutečnost, že zvolený volič je v den voleb v této městské části přihlášen k trvalému pobytu (jak je tomu ostatně rovněž v případě členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěných statutárních měst).
Neboť jste zaměstnancem obce, resp. hlavního města Prahy, je pro Vás klíčový § 5/2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (ve spojitosti s § 49 zákona o hlavním městě Praze).
Dle § 5/2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že:
- funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy (Váš případ);
- funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy;
- funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města;
- funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřadu.
Shora zmíněná neslučitelnost je však dle § 5/3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí dána pouze za splnění některé z následujících podmínek:
a/ Jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (v kontextu obce se tak jedná o tajemníky obecních úřadů a vedoucí odborů obecních úřadů ve smyslu § 103/3 a § 102/2 písm. g) zákona o obcích).
b/ Zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.
S ohledem na podmínku ad b/ je pak klíčovou skutečná povaha činnosti, kterou konkrétní zaměstnanec obce vykonává na základě jím uzavřené pracovní smlouvy (v této souvislosti je podstatnou zejména jeho pracovní náplň).
Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci Magistrátu hlavního města Prahy působíte jako zkušební komisař ve smyslu § 33/1 a 2 zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (zákon č. 247/2000 Sb.), je podstatné, že státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají mimo jiné i obecní úřady obcí s rozšířenou působností, přičemž taková působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností je výkonem tzv. přenesené působnosti, t. j. přenesením části státní správy na obce (§ 53/1 a § 59a zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel).
Z důvodů shora uvedených se domnívám, že ve Vašem případě je splněna podmínka neslučitelnosti Vaší pracovní pozice a Vaší případné funkce v obecním zastupitelstvu. Tato skutečnost však neznamená, že byste nemohl ve volbách do zastupitelstva kandidovat. V případě Vašeho zvolení však budete povinen postupovat dle § 55/6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tzn. do 3 dnů po ustavujícím zasedání zastupitelstva učinit právní úkon směřující ke skončení Vašeho pracovního poměru (zejména tedy uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru či podat výpověď). Do 3 měsíců od ustavujícího zasedání zastupitelstva byste pak byl rovněž povinen zánik svého pracovního poměru prokázat.
Co se pak týče současného kandidování Vaší družky, nevidím v tomto postupu žádný problém (náležitosti kandidátní listiny jsou zakotveny v § 22 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, ve spojitosti s § 123 zákona o hlavním městě Praze).
Pro získání dalších názorů na tuto problematiku Vám doporučuji kontaktovat např. Svaz měst a obcí České republiky:
http://www.smocr.cz/
resp. přímo jeho právní poradnu:
http://www.smocr.cz/cz/pravni-poradna/default.aspx
či Ministerstvo vnitra České republiky:
http://www.mvcr.cz/
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Práva přihlašovatel ochranné známky
- Je možné používat cizí ochrannou známku při podnikání?
- Je možné výukový program pojmenovat podle postav filmů, pohádek?
- Mohu použít obrázek, fotografii z pohádky, filmy na firemním webu?
- Mohu použít slavné jméno na komerčním webu poskytujícím služby?
Chystám se pracovat jako OSVČ v oblasti vzdělávání, zejména poskytovat soukromé hodiny anglického jazyka. Rád bych zatraktivnil svoji výuku a webové stránky a napadlo mě pojmenovat jednotlivé výukové programy podle známých osobností např. Program EINSTEIN, PYTHAGORAS nebo podle filmových hrdinů Program HARRY POTTER, respektive Program JACK SPARROW (Piráti z Karibiku). Můžu takto postupovat, aniž bych se dostal do rozporu s vlastnickými a autorskými právy? Ve které aktuální právní normě bych našel podrobnosti? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu použít pro své podnikání pouze slovní vyjádření Vámi uvedených jmen, lze si takto způsobený zásah do cizích práv představit poměrně těžko, tzn. že tímto způsobem prakticky žádnou újmu třetí osobě nezpůsobíte.
V souvislosti se shora uvedeným je však vhodné mít na paměti, že pokud byste např. na svých webových stránkách použil rovněž grafické znázornění některého z Vámi uváděných jmen (především se pak jedná o jména známých filmových hrdinů), které je přihlášeno jako ochranná známka (§ 1 zákona č. 441/2003 Sb.), mohla by na Vaší straně vzniknout odpovědnost za újmu způsobenou osobě oprávněné z takové ochranné známky. K tomuto tématu lze více informací nalézt např. na webu Úřadu průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html
Nabízení služeb za současného porušování zákona o ochranných známkách by navíc mohlo být kvalifikováno jako klamavá obchodní praktika dle § 5/2 zákona o ochraně spotřebitele.
Při výběru jmen pro Vámi nabízené služby je také vhodné nezasáhnout do osobnostních práv (např. práva na jméno) žádné žijící či již zemřelé fyzické osoby, v opačném případě byste mohl opět odpovídat za vzniklou nemajetkovou újmu, resp. oprávněné osoby by se na Vás mohly domáhat upuštění od právně závadného počínání (§ 11 a § 15 Občanského zákoníku).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost garáže od sousedního pozemku
- Minimální vzdálenost přístřešku na auto od sousedního pozemku
- Minimální vzdálenost zastřešeného stání pro auto od sousedního pozemku
- Jak donutit souseda aby oplotil pozemek
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné podat sousedskou žalobu na oplocení pozemku souseda?
- Zákon o povinnosti opolotit vlastní a sousedův pozemek
- Povinně oplocované pozemky - § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území
Chtěla jsem se informovat ohledně sousedova přístřešku na stání vozidla. Sousedé mají příjezdovou cestu v šířce 4 metrů, plánují stavbu přístřešku pro 1 vozidlo, chci se zeptat, musí dodržet určitou vzdálenost od hranice našeho pozemku? Můžu požadovat, aby stavba stála např. min 50 cm od naší hranice?
Mám dotaz ohledně výstavby oplocení podél jejich příjezdové cesty, uvádějí, že oplocení nepotřebují. Příjezdová cesta vede kolem naši zahrady, my máme 9 měsíčního syna, který je hyperaktivní a mohl by k ním přelézt a oni by ho mohli automobilem zranit. Je nějaký způsob jak je "donutit" k oplocení? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstup stavby od sousedního pozemku:
Dle § 25/5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území nesmí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu (nepochybně se tedy jedná i o zastřešené stání pro osobní automobil) od společných hranic pozemků menší než 2 m.
Z tohoto pravidla však § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území dovoluje výjimku, a to tehdy, je-li to odůvodněno charakterem zástavby, tzn. že rovněž stavbu zastřešeného stání pro osobní automobil je možné umístit na samé hranici pozemků. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory (zejména okna a větrací otvory), musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek, přičemž stavba, resp. její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Vaši sousedé proto mohou v rámci budoucího územního, resp. stavebního řízení požádat stavební úřad o udělení výjimky ve smyslu § 169 stavebního zákona, přičemž dospěje-li stavební úřad k názoru, že dodržení pravidel dle § 25/2 – 7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území není v daném případě bezpodmínečně nutné, může Vašim sousedům povolit např. vybudovat stavbu zastřešeného stání pro osobní automobil na hranici pozemků či ve stěně takové stavby zřídit např. větrací okénko (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). Neboť jako vlastnice sousedního pozemku se stanete účastnicí územního, resp. stavebního řízení, budete oprávněna v jeho rámci vznášet své námitky a požadavky, jejichž relevanci stavební úřad posoudí. Budete-li svými sousedy žádána o souhlas s jejich stavebním záměrem, můžete své požadavky pojmout samozřejmě jako podmínku pro jeho udělení.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace (§ 25/8 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
2/ Oplocení příjezdové cesty ke garáži / přístřešku pro automobily:
Oplocení pozemku pod příjezdovou cestou Vašich sousedů není s největší pravděpodobností možné zařadit do žádné z kategorií povinně oplocovaných pozemků dle § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle § 127/2 Občanského zákoníku platí, že je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. S ohledem na Vámi uváděný důvod se však domnívám, že Váš případný návrh by soudem nebyl shledán jako oprávněný. V této souvislosti Vám lze proto doporučit pokusit se svými sousedy dohodnout, popř. oplotit společnou hranici na svém pozemku vlastním nákladem.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář zanesl do dědictví podílové listy které zůstavitel nevlastnil
- Zůstavitel prodal podílové listy a notář je zanesl do dědického řízení
- Co dělat když notář vypořádává majetek zesnulého který už nevlatnil
Notářem mi bylo vydáno “Usnesení o vypořádání dědictví“, které nabylo právní moci v současné době (07/2013). Z obsahu Usnesení vyplynulo, že mi patří i podílové listy fondů. Při zřizování účtu k převodu podílových listů však bylo bankou zjištěno, že podílové listy, které jsou obsahem a součástí Usnesení o vypořádání dědictví vlastně neexistují, protože již byly odkoupeny od majitele v roce 2008, tzn. že mi bylo notářem přiznáno něco, co fakticky neexistuje. Veškeré poplatky byly notáři již uhrazeny a výše poplatku tak odpovídala i hodnotě podílových listů. Notář tak rozhodl o vypořádání majetku bez řádného ověření faktů v můj resp. náš neprospěch tzn. neprospěch nás potomků. Prosím proto o sdělení, zda-li a za jakých podmínek je možná oprava tohoto Usnesení o vypořádání dědictví. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
V případě, že již usnesení nabylo právní moci, nelze v tomto případě žádným způsobem docílit změny rozhodnutí. Notář vždy zařazuje majetek na základě shodného prohlášení účastníků s tím, že oficiální evidence (například typicky u aut) nemají na vlastnictví žádný vliv a jsou pouze evidenční (osoba evidovaná v evidenci motorových vozidel a v technickém průkazu nemusí být majitel a může jím být úplně někdo jiný - pokud všichni účastníci souhlasí i takový majetek je správně zařazen do aktiv dědictví). Notář tak vlastně nemá ani jinou možnost, než zařadit určitý majetek do aktiv dědictví, pokud s tím souhlasí všichni účastníci, kteří to také zpravidla sami navrhují.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odizené kolo v kolárně - po kom žádat náhradu škody?
- Ukradené kolo v kolárně zdravotnického zařízení - kdo uhradí škodu?
- Zloděj ukral kolo z kolostavu zotavovny - kdo je odpovědný za škodu?
07/2013 jsem byl v zotavovně Pracov na dovolené. V poslední den, kdy jsem odjížděl domů, tak mi z uzamčené kolárny(oplocená koje, umístěná v oploceném areálu) někdo ukradl kolo (původní cena 19.000 Kč). Na kolo nemám žádné doklady. Kolostav (kolárna) byl uzamykatelný a oplocený. Zloděj se prostříhal pletivem a dírou kolo odcizil. Krádež byla ohlášena na Policii ČR. Jakým způsobem mohu vymáhat škodu a v jaké výši po zotavovně? Zotavovna údajně není pojištěná. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Náhradu škody můžete vymáhat v trestním řízení po pachateli, bude-li někdo obviněn a to tím způsobem, že nejpozději do zahajování dokazování ve věci (během hlavního líčen ve věci) podáte návrh na náhradu škody, kde vyčíslíte škodu, která Vám vznikla trestným činem. Škodu je potřeba i doložit, což v případě, že nemáte doklad může být problém. Schůdnější cesta pro Vás je nárokovat škodu přímo po zotavovně. Neplatí totiž okřídlené "za odložené věci se neručí", neboť podle občanského zákoníku platí, že provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny, ledaže by ke škodě došlo i jinak. V tomto případě ovšem platí, že právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Pakliže Vám zotavovna i přes uplatnění práva odmítne náhradu poskytnout, obraťte se s žalobou na náhradu škody na soud.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Splácení dluhů dětmi po úmrtí rodičů - Občanský zákoník 2014
- Dědění dluhů podle nového občanského zákoníku 2014
- Dědění dluhů po rodičích - zákon 2014
- Co je to odkaz dědictví (Občanský zákoník 2014)
- Zdědění dědictví bez dluhů dle občanského zákoníku 2014
Chci se zeptat, jestli po úmrtí rodičů, kteří jsou zadlužení musí děti splácet jejich dluhy? Slyšela jsem, že prý je to nějaký nový zákon? Je to pravda? Předem děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Od 1.1. 2014 skutečně dojde k rekodifikaci soukromého práva - nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a souvisejíccí doprovodné právní předpisy.
Nicméně právní úprava dědictví v této oblasti zůstane stejná jako doposud.
Předlužené dědictví lze:
1) odmítnout
2) dědicové ručí za závazky zůstavitele pouze do výše nabytého dědictví (nebezpečí je zde zejména v tom smyslu, že sděděný majetek "sroste" s původním majetkem dědice, a tak by se mohl věřitel uspokojit i z majetku dlužníka, který byl jeho původní - předpoklad předluženého dědictví nebo přímo předlužené dědictví je tedy lépe odmítnout).
Podle nové první úpravy (1.1.2014) bude možno dědici odkázat majetek i bez jeho zatížení povinností uhradit závazky - tzv. ODKAZ.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Jak se bránit proti obvinění z maření výkonu úředního rozhodnutí - odebrání ŘP
TRESTNÍ-TRESTY
- Maření výkonu úředního rozhodnutí - odebrání ridičského průkazu
17.06. 2010 jsem byl odsouzen za řízení pod vlivem alkoholu k podmíněnému trestu odnětí svobody a zákazu řízení motorových vozidel na 16 měsíců. Řidičský průkaz jsem neodevzdal. 15.9. 2010 mi byla udělena pokuta 1000 Kč za neodevzdání řidičského průkazu. 10.02.2012 mi byl zbytek trestu OS České Budějovice prominut a bylo mi řečeno, že pokud jsem řidičský průkaz neodevzdal, mohu dál řídit od data nabytí právní moci tohoto rozsudku se zkušební dobou do 11/2013.
Začal jsem pracovat jako řidič kamionů. 18.02. 2013 jsem byl při jízdě kontrolován hlídkou Policie České republiky, propuštěn a následně obviněn z maření výkonu úředního rozhodnutí. Odsouzen k okresním soudem na 4 měsíce/1rok + zákaz řízení 1 rok za to, že jsem v roce 2012 nepožádal Magistrát Českých Budějovic o navrácení řidičského oprávnění.
Vím, že neznalost zákona neomlouvá, netušil jsem, že tak musím učinit, jednal jsem vždy se soudem, s magistrátem nikdy.
05/2013 mi byl při výměně řidičský průkaz odebrán, po komletním přezkoušení v autoškole opět vrácen, s
plným počtem bodů. Nyní čelím dalšímu obvinění z maření z důvodu, že jsem byl v uvedene době, t.j. od 02/2012 zaměstnán jako řidič. Za stejnou věc 2x. Nečinil jsem tak s úmyslem. Je nějaká obrana? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Pokud jste pracoval od 2/2012 jako řidič (tedy od měsíce, kdy Vám byl trest pravomocně prominut), mohl jste se dopustit maření výkonu úředního rozhodnutí (byť třeba jen po několik dnů).
V tomto případě je nevyhnutelné se obrátit na odbornou pomoc advokáta, který se bude mít možnost seznámit s veškerou spisovou dokumentací a zvolit vhodný způsob procesní obrany. Není vyloučeno, že by se mohlo podařit jakoukoliv sankci zcela odvrátit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí údržbu a opravy plynového kotle v nájemním bytě
- Hradí opravy plynového kotle pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy aby opravy platil nájemce, nájemník?
Mám pronajatý byt, kde delší dobu řeším opravy starého plynového kotle, který slouží k ohřevu vody a vytápění bytu. Jedná se již o několik oprav, každá v řádech tisíců korun. V nájemní smlouvě je uvedena pouze věta, že "Nájemce odpovídá za všechny opravy pronajatých prostor s výjimkou oprav týkajících se konstrukce domu, za které odpovídá pronajímatel."
V Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník - § 5 Drobné opravy bytu, se v odstavci 6 píše: "Součet nákladů za drobné opravy uvedené v odstavcích 2 až 5 nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy."
Výše uvedené opravy již přesáhly limit za kalendářní rok. Je možné a jakým způsobem žádat úhradu těchto nákladů nad limit po pronajímateli? Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ:
Případy tohoto typu jsou poněkud komplikované. Na jedné straně platí základní povinnost pronajímatele, a to předat byt ve stavu způsobilém k užívání a na svůj náklad jej takto udržovat (§ 687 odst. 1 občanského zákoníku), na straně druhé je mezi nájemcem a pronajímatelem možná dohoda týkající se "rozdělení" nákladů na opravy v bytě (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku). Ve Vašem případě pravděpodobně došlo ke smluvní úpravě povinností oprav (pravděpodobně proto, že k určitějšímu konstatování je nutné posoudit smlouvu v jejím celkovém kontextu), kdy většinu povinností oprav převzal nájemce. Jsou-li tyto povinnosti upraveny smluvně, nařízení vlády, které uvádíte, se nepoužije.
Nyní je ovšem nutné posoudit, zda uložením povinnosti de facto veškerých oprav nájemci nedošlo k "zproštění" se povinnosti pronajímatele uvedené v odst. 1 ustanovení § 687 Občanského zákoníku. Pokud plynová kamna zajišťují "uživatelnost" bytu a opravy jsou zjevně bez účinku, je na místě apelovat na pronajímatele, aby zajistil jiný způsob vytápění bytu, ohřevu vody atd. (byť třeba jen výměnou za nový kotel), a tím si plnil svou zákonnou povinnost.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Je možný rozvod bez vypořádání společného jmění manželů SJM?
- Je nutné vypořádat SJM před rozvodem manželství?
- Je potřeba vyrovnat majetek manželů (SJM) před rozvodem?
RODINA-ROZVOD
- Rozvod dohodou a sporný rozvod - rozdíl, vysvětlení, definice, informace
- Jaký je rozdíl mezi rozvodem dohodou a sporným rozvodem?
Oba s manželkou souhlasíme s rozvodem manželství (manželka se připojuje). Mohu požádat o rozvod dle §24a s tím, že nepřiložíme dohodu o vypořádání společného majetku? V případě, že tento paragraf v žádosti o rozvod neuvedu, bude i tento rozvod nesporný? Potřebujeme na dohodu o SJM delší čas a oba chceme rozvod co nejdříve. Jinak další podmínky jsou splněné, včetně toho, že dítě je plnoloté, samostatné. Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, dělení řízení na sporné a nesporné je dělení teoretické, vyplývající ze samé podstaty projednávaných věcí. Pakliže oba dva s rozvodem souhlasíte, jedná se o rozvod dohodou a nezáleží na tom, že ještě nemáte vypracovanou dohodu o vypořádání SJM. Ostatně vypořádání SJM můžete učinit kdykoliv po rozvodu, mějte ale na paměti, že pakliže to nestihnete do 3 let od konce manželství, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o nepožadování výživného na manžela, manželku pro dobu budoucí
- Odmítnutí výživného na manželku, manžela - dohoda, smlouva, vzor
- Smluvní ujednání o nevyžadování výživného na manželku, manžela
Prosím jak mám zformulovat do dohody, že nebudeme po druhém účastníkovi dohody požadovat už nikdy žádné vyživovací povinnosti?
vyhovuje prosím toto :
"Účastníci dohody shodně prohlašují, že vyživovací povinnosti mezi účastníky dohody byly vyrovnány vzájemně a jednorázově k datu sepsání smlouvy, a tím se oba účastníci navzájem zříkají uplatnění jakéhokoliv nároku na jakoukoli vyživovací povinnost ke shora uvedenému účastníku dohody. "
Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Ano, souhlasím s Vámi, takové znění je plně vyhovující.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Maximální lhůta na vyřízení dědictví
- Maximální lhůta na uzavření dědického řízení
- Do kdy musí být uzavřeno dědické řízení?
- Lhůta na vyřízení dědictví notářem, notářkou
Nájemce bytu zemřel 06/2007 a nemá vyřízené dědictví co se týče družstevního bytu, i když byt byl do dědictví přihlášen.
Existuje maximální zákonná lhůta na vyřízení dědického řízení, kdy je určen dědic a nebo toto řízení může trvat neomezeně? 6 let na vyřízení dědického řízení se mi zdá být nepřiměřeně dlouhá doba. Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Zákonná lhůta pro vyřízení dědického řízení není stanovena. Všechny úkony, které je třeba učinit, by měly být učiněny bez zbytečného odkladu. V případě, že se dědicové nemohou dohodnout, v dědickém řízení je nezletilý, nesvéprávný nebo se musí ustanovit znalec může dědické řízení trvat skutečně dlouho (mnoho let). Pokud je dědictví navíc předluženo, je běžné, že dědické řízení trvá několik let, neboť postupně odmítají dědictví dědici jednotlivých dědických skupin.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Závaznost neplatného územního plánu
- Je neplatný územní plán stále závazný?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Povinnost obce zveřejnit územní plán na internetu
- Musí obec zveřejnit územní plán na internetu?
- Povinnost obce zveřejnit územní plán na internetu
- Musí obec zveřejnit územní plán na internetu?
Je obec povinna zveřejňovat územní plánování vč. souvisejících regulačních plánů způsobem umožňujícím dálkový přístup (internet, internetový web) po celou dobu platnosti? Plánujeme stavební úpravu (fasáda Vinyl Siding), na webu města jsme se seznámili s územním plánem, nejsou překážky. Koupili jsme materiál a šli ohlásit SÚ. Zde se vynořil jakýsi 15 let starý územní plán pro regeneraci dotčeného území. Ten mj. regulativy uváděl nevhodnost umělých hmot při povrchových úpravách objektů. Tento plán však město v sekci územního plánování na webu vyvěšen nemá a není ani jinak dálkově zpřístupněn.
Nyní nám stavební úřad úpravu na základě toho tajemného předpisu nechce povolit. Mohu argumentovat tím, že porušením zákona o zveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 165 odst. 2 Stavebního zákona) jsme byli uvedeni v omyl a tudíž poškozeni tím, že máme nakoupený drahý materiál, který nemůžeme použít? Výrok stavebního úřadu je, že územní plán regenerace není zveřejněn proto, že již pozbyl platnosti, ale připravuje se nový, který má obsahovat stejné regulativy. Proto jej SÚ bere jako závazný. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dle § 165/1 stavebního zákona je pořizovatel územního/regulačního plánu povinen uložit tyto u obce, pro kterou byly pořízeny. Co se však týče povinnosti zveřejnit tyto dokumenty způsobem umožňujícím dálkový přístup, uvádí § 165/2 a 3 stavebního zákona pouze a/ vymezení zastavěného území (ve formě opatření obecné povahy), b/ údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet, a c/ zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu. O povinnosti obecního úřadu k zveřejnění územního/regulačního plánu způsobem umožňujícím dálkový přístup tak nelze v intencích stavebního zákona hovořit.
Pozbyl-li však Vámi zmiňovaný územní plán dle vyjádření stavebního úřadu již platnosti, není samozřejmě možné, aby nebyl Váš stavební záměr stavebním úřadem povolen s odkazem právě na takový dokument. Za této situace je nutné posuzovat Váš stavební záměr pouze optikou obecně závazných právních předpisů, týkajících se územně-technických požadavků na výstavbu (zejména se jedná o vyhlášky č. 501/2006 Sb. a č. 268/2009 Sb. ). V tomto okamžiku Vám lze proto doporučit obrátit se na stavební úřad s žádostí o informaci o ne/platnosti předmětného územního plánu. Obdržíte-li písemnou odpověď o jeho neplatnosti, podejte žádost o vydání územního rozhodnutí/souhlasu, resp. stavební ohlášku/žádost o vydání stavebního povolení. V případě neúspěchu se pak proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu odvolejte.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Co znamená placení alimentů v rozporu s dobrými mravy - příklad
- Co je to placení výživného v rozporu s dobrými mravy - příklad
- Výživné, alimenty a dobré mravy
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zřeknutí otce - postup, informace
- Zřeknutí matky - postup, informace
Je možné se zřeknutí vlastního otce? Jedná se mi o to, že po rozvodu rodičů (z důvodu domácího násilí páchaného především na matce) otec vždy velmi problematicky (ne)platil výživné. Často až na podání trestnho oznámení na PČR z něj matka nějaké peníze dostala. Jsem již dospělá a mám svou vlastní rodinu, a především děti, o které se musím postarat. Vzhledem k tomu, že s otcem nemám žádný vztah, roky jsem jej neviděla, nikdy neplnil své otcovské povinnosti vůči mě ani mé sestře, můj přístup k němu je z patřičných důvodů velmi negativní. Nerada bych se o něj na jeho stáří jakkoli starala, natož na něj platila výživné, pokud by si o něj zažádal. Prosím o radu. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani žádný jiný právní předpis neumožňuje oficiálně se zříci některého ze svých rodičů. Podle Zákona o rodině (ZoR) mají děti své rodiče ctít a respektovat, a pokud je to zapotřebí, mají vůči nim i vyživovací povinnost. Žádný soud Vás ale nemůže donutit například k tomu, abyste se o otce musela fyzicky postarat.
Co se výživného týče, zákon o rodině stanoví také to, že výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Jestliže se Váš otec dlouhodobě nepodílel na Vaší výchově, neplnil vůči Vám a sestře vyživovací povinnost, neudržoval s Vámi žádný kontakt a nijak se o Vás nezajímal, můžete v budoucnu - pokud by otec po Vás či sestře skutečně požadoval výživné - argumentovat právě tím, že by v tomto případě bylo přiznání výživného v rozporu s dobrými mravy.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Může obecní úřad vydat vyhlášku na regulaci hluku v obci?
- Regulování hluku v obci obecní vyhláškou - informace
- Může obec regulovat hlučnost obecně závaznou vyhláškou?
- Může zastupitelstvo obce udělit povinnost bez obecní vyhlášky?
- Může starosta přikázat nedělní klid a zakázat hluk, hlučení?
- Protihluková vyhláška města, obce - je nutné ji dodržovat?
RŮZNÉ-ZDRAVÍ, HYGIENA
- Hygienická regulace hluku - § 30 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví
OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedská žaloba pro rušení hlukem, obtěžování hlukem
Starosta se členy zastupitelstva se dohodl na udržování nedělního klidu od 12,00 hod. Vyhláška neexistuje. Starosta obvolává nebo navštíví občana a požaduje vypnutí hlučných přístrojů. Má na to právo? Bere se v potaz rekonstrukce domu nebo stavby? Nelze dělat v týdnu, někdy ani v sobotu. Děkuji, Sabina
ODPOVĚĎ:
Postup starosty lze ve Vámi popsaném případě označit přinejmenším za velmi kuriózní, spíše však za zcela pomýlený, tzn. nemající oporu v žádném z platných právních předpisů.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že ve své samostatné působnosti může obec ukládat povinnosti pouze prostřednictvím obecně závazné vyhlášky (§ 10 a § 35 zákona o obcích). Na základě prosté dohody starosty se zbývajícími členy zastupitelstva obce tak skutečně není možné ukládat občanům obce (popř. jiným osobám) žádné povinnosti; pro Vámi popsanou praxi nemůže starosta nalézt oporu ani v § 103/4 zákona o obcích. Při dalším vymáhání dodržování "poledního klidu" je tak starostu, popř. člena zastupitelstva můžete zákaz odporovat pro výše uvedené.
Pakliže by se starosta ve spolupráci se zastupitelstvem rozhodl zavést "polední klid" obecně závaznou vyhláškou, je vhodné vědět, že úprava produkce hluku je tímto způsobem obecně přípustná (§ 10/1 písm. a) zákona o obcích), současně však platí, že předmětná obecně závazná vyhláška by musela projít tzv. testem proporcionality (tzn. přiměřenosti), který v případě „protihlukových“ obecně závazných vyhlášek uplatňuje ve své judikatuře Ústavní soud. Pro získání informací o názorech Ústavního soudu na tento způsob regulace veřejného pořádku odkazuji zde:
http://www.enviweb.cz/clanek/hluk/91845/jake-jsou-moznosti-obci-pri-regulaci-hluku
http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21413670&doctype=ART&chnum=2
V souvislosti s regulací produkce hluku obecně závaznou vyhláškou pak stojí za připomenutí např. i nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 41/04, ze dne 5. 12. 2006, kterým Ústavní soud zrušil obecně závaznou "protihlukovou" vyhlášku města Chomutova, neboť občanům ukládala povinnosti, které do samostatné působnosti obce nepatří (protože jsou upraveny zvláštními zákony, a jsou proto výkonem státní správy), přičemž vyhláška současně stanovila povinnosti bez zákonného základu. V této souvislosti lze připomenout znění čl. 1/1 Ústavy ČR a čl. 2/4 a čl. 4/1 Listiny základních práv a svobod.
Krátká citace z odůvodnění shora zmiňovaného nálezu Ústavního soudu:
"… Problém je v tom, že Město Chomutov se, při vydávání obecně závazné vyhlášky, pohybovalo mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti. Samostatná působnost obce je vymezena v § 35 zákona o obcích. Obec je limitována mezemi své působnosti vymezené zákonem, nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě, a nemůže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného nebo soukromého. Účelem a funkcí obecně závazných vyhlášek je samostatná správa vlastních záležitostí obce. Nelze je tedy spatřovat v pouhé volné reprodukci zákonů, týkajících se úkolů státní správy, či dokonce v normování této oblasti. V případech, kdy obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závaznou vyhlášku, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě výslovného zákonného zmocnění, neboť je vázána čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (shodně viz nález sp. zn. Pl. ÚS 62/04, publikovaný pod č. 280/2005 Sb.). Základním zákonným zmocněním je pro obce v tomto směru § 10 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti pouze v tam uvedených taxativně vymezených oblastech, anebo stanoví-li tak zvláštní zákon … "
Z hlediska hygienických limitů je otázka hluku regulována v § 30 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví, na který navazují nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (č. 272/2011 Sb.), které se však nevztahuje na tzv. sousedský hluk, t. j. hluk vznikající při běžném užívání staveb, a vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku (č. 561/2006 Sb.).
V této souvislosti je pak nutné si zejména uvědomit, že obec není dle § 78/1 zákona o ochraně veřejného zdraví orgánem ochrany veřejného zdraví, tzn. že v této oblasti nevykonává státní správu a v otázce ochrany proti možným nadlimitním hodnotám hluku se nemůže angažovat více, než kterákoli jiná fyzická či právnická osoba.
Možné obtěžování hlukem pak může být rovněž řešeno prostřednictvím tzv. sousedské žaloby (§ 127/1 Občanského zákoníku), jíž se může vlastník pozemku či stavby po svém sousedovi domáhat upuštění od obtěžování hlukem, který je v daném čase nepřiměřený místním poměrům. V takovém případě se však jedná o ryze soukromoprávní spor, do něhož nemůže obec opět nijak autoritativně zasahovat.
Hlukové aspekty je dále možné identifikovat v § 47/1 písm. b) zákona o přestupcích, dle něhož se přestupku proti veřejnému pořádku dopustí ten, kdo poruší noční klid, přičemž za takový přestupek je možné uložit pokutu až do 5.000,- Kč. Porušení stanovených hlukových limitů pak může být sankcionováno dle § 29/1 písm. b) či o) zákona o přestupcích, tato ustanovení se však na Vámi popsaný případ nevztahují.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekutor zabavil cizí peníze na účtu dlužníka - jak postupovat?
- Může exekutor zabavit cizí peníze na účtu dlužníka?
- Může exekutor zabavit příspěvek na bydlení na bankovním účtu dlužníka?
Na můj, exekutorem zablokovaný účet u GM Money Bank (kvůli dluhům bývalého manžela) došly omylem cizí peníze které mi banka i přes veškeré moje snahy neumožnila vrátit chybujicímu odesílateli (česká průmyslová
pojišťovna), který mě k tomu písemně vyzýval. Po uplynutí pár dnu byly tyto peníze (14 191 Kč) spolu s mezitím došlou sociální dávkou na bydlení (asi 7000 Kč) exekutorem zabaveny ve prospěch věřitele (na dluhy byvalého manžela). Jsem matkou samoživitelkou 3 nezletilých detí (4, 6 a 10 let), bývalý manžel neplatí ani korunu výživného a pojišťovna
požaduje vrácení svých mylně zaslaných 14 191 Kč po mně. Hrozí vymáhaním soudní cestou a vznikem „dalších zbytečných nákladů“ (když nezaplatím do 15 dní). Je postup exekutora (exekutor Růžička, Zlín) zákonný? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Peněžní ústav je povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají.
Nařízením exekuce soud vstupuje do závazkového vztahu mezi majitelem účtu a peněžním ústavem, přikázáním pohledávky z účtu majitel účtu pozbývá svoji pohledávku z účtu až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím a peněžní ústav ji vyplatí oprávněnému jako osobě, která přikázáním pohledávky majitele účtu získala právo uspokojit se z peněžních prostředků uložených na účtu.
Z výše uvedeného vyplývá mimo jiné to, že je nerozhodné, komu náležely peněžní prostředky uložené na účet. Banka byla vázána § 304 občanského soudního řádu OSŘ (který se na exekuci použije v souladu s § 52 exekučního řádu), podle kterého je povinna z "obstaveného" účtu nevyplácet peněžní prostředky ani s nimi jinak nenakládat. Exekutor nezkoumá původ prostředků uložených na účtu, určité omezení je uvedeno v § 317 občanského soudního řádu, který v odst. 2 stanoví, že výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, tedy i příspěvek na bydlení.
Ohledně částky ve výši 7.000,- Kč se tedy můžete domáhat jejího vydání protřednictvím žaloby na vydání věci, kterou ovšem musíte vznést proti oprávněnému, tj. nikoliv exekutorovi, ale vůči osobě, která podala návrh na nařízení exekuce. Jako povinná máte také nárok jedenkrát požádat banku o vyplacení peněžních prostředků z účtu ve výši dvojnásobku životního minima (tj. 2 x 3.410,- Kč). Další možností řešení Vaší zoufalé situace je podání návrhu na nařízení exekuce na bývalého manžela k vymožení dlužného výživného. Krajním řešením je podání trestního oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy, ke kterému se vztahuje ustanovení o účinné lítosti, umožňující zánik trestnosti, pokud pachatel dodatečně splní svou povinnost. Hrozba odsouzení by jej mohla přimět k úhradě.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Neplacení alimentů, výživného a účinná lítost - definice, příklad
TRESTNÍ, TRESTNÉ ČINY
- Účinná lítost u výživného, alimentů - vysvětlení, příklad, informace
- Je nutné zaplatit celý dluh na výživném aby šlo o účinnou lítost?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Stažení trestního oznámení při splácení výživného, alimentů
- Kdo stáhne trestní oznámení při účinné lítosti?
Přítel dluží exmanželce na alimentech. Je na něj podáno trestní oznámení a je hledaný Policií ČR.
Pokud nyní začne platit cca 2.000 Kč měsíčně, znamená to, že se na něj již trestní oznámení nevztahuje? Musí ho stáhnout ona? Nevím jestli jde o účinnou lítost, když budeme dluh splácet, nebude tedy uhrazen najednou. Děkuji. Lucie
ODPOVĚĎ:
Trestný čin zanedbání povinné výživy je v § 196 trestního zákoníku upraven takto: "Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta".
Následující § 197 pak upravuje zvláštní ustanovení o účinné lítosti takto: "Trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek".
Váš přítel by tedy musel uhradit celou částku dlužného výživného, jeho částečné splácení není možné považovat za projev účinné lítosti.
Zastavení trestního řízení je zcela v kompetenci Policie a je možné, že k němu dojde až po uhrazení celé dlužné částky. Expartnerka Vašeho přítele se kromě podání trestního oznámení může navíc domáhat zaplacení dlužného výživného také návrhem na exekuci z jeho platu nebo prodejem jeho (ne)movítého majetku.
_
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Má vliv opuštění rodiny u sporného rozvodu manželství?
- Odstěhování od rodiny a sporný rozvod manželství
Jsem dvacet sedm let ženatý (od 1986). 2006-2013 žijeme s manželkou odděleně a po celé období jsme ani intimně spolu nežili. Již delší dobu jsem uvažoval o rozvodu manželství, ale chtěl jsem setrvat doma do doby, kdy bude naší nejmladší dceři osmnáct. To se stalo 02/2013. Chtěl jsem vědět, že má snahu studovat bez jakéhokoli „dozoru“ (starší dvě dcery již žijí samostatným životem se svými rodinami). 06/2013 jsem se seznámil s jinou ženou, se kterou bych rád trávil více času. 21. srpna 2013 jsem podal žádost o sporný rozvod a rád bych věděl, zda by přitížilo mé situaci při rozvodovém řízení, pokud bych:
a) se od rodiny odstěhoval, ještě před prvním stáním
b) do rozvodu trávil např celý víkend s přítelkyní
Jak by to bylo s placením poplatků před rozvodem manželství, pokud bych se odstěhoval. Mám na mysli inkaso, platby do fondu oprav, elektřina, plyn atd. vše, co se týká bydlení v současné společné domácnosti. Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Na průběh sporného rozvodového řízení bude mít pozitivnější vliv odstěhování než neodstěhování; rozhodně ale odstěhování není nevyhnutelnou podmínkou. Ve sporném řízení je dokazován rozpad manželství, tudíž jej bude nutné dokázat jinak než rozpadnutím domácnosti.
Do doby majetkového vypořádání doporučuji, abyste své závazky, ke kterým jste smluvně zavázán, hradil i nadále.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je nutné rozhodnutí soudu u svěření dítěte do péče nebo stačí dohoda rodičů
- Svěření do péče rodiči - stačí dohoda rodičů nebo musí rozhodnout soud?
- Je možná dohoda rodičů o svěření dítěte do péče při rozchodu, rozvodu manželství?
- Může OSPOD rozhodnout o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, manželů?
Jakým způsobem se postupuje při svěření dítěte do péče? Stačí písemná dohoda manželů (úředně ověřená) nebo je nutné rozhodnutí OSPOD nebo soudu? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Jestliže se s manželem rozvádíte, součástí rozvodového řízení bude samozřejmě i úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu - úpravou poměrů dítěte se rozumí jak jeho hmotné zabezpečení (alimenty neboli výživné), tak způsob jeho výchovy (svěření do péče jednomu z rodičů a stanovení styku dítěte s druhým rodičem).
Do doby, než soud rozhodne o rozvodu manželství, můžete samozřejmě takovou dohodu sepsat buď sami, nebo za asistence právníka či sociální pracovnice OSPOD. Tato dohoda pak bude pro obě strany závazná stejně jako pozdější rozhodnutí soudu. Při rozvodu manželství se ale bez odsouhlasení dohody soudem stejně neobejdete. I při nesporném rozvodu, kdy se k návrhu na rozvod připojí i druhý z manželů, je totiž zapotřebí podat nejprve návrh na úpravu vztahu k nezletilému dítěti. Teprve po schválení takového návrhu soudem a po předložení dohody ohledně majetkového vypořádání soud manželství rozvede.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Poplatek za podání insolvenčního návrhu na zaměstnavatele
Mám i společně s dalšími zaměstnanci problém s vymáháním odstupného od našeho bývalého zaměstnavatele, proto zvažujeme podání insolvenčního návrhu, chtěla bych se proto zeptat, zda jsou s tímto podáním spojené nějaké poplatky, které je potřeba při podání uhradit? Děkuji, Klára
ODPOVĚĎ:
Ne, žádné poplatky s podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení na vašeho bývalého zaměstnavatele spojeny nejsou. Je třeba zpracovat perfektě (bezchybně) návrh a doplnit ho listinami potvrzujícími rozhodné skutečnosti o tom, že se zaměstnavatel nachází v úpadku.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Nepřiměřený přeplatek za plyn - jak se bránit?
- Nepřiměřený doplatek za plyn - co dělat, jak postupovat?
- Kam se obrátit pokud nesouhlasím s výší přeplatku za plyn?
- Reklamace vysokého přeplatku za plyn - postup, informace
Ráda bych se zeptala ohledně vyúčtování RWE, jedná se o velký nedoplatek je to částka 25.000 Kč, vlastníme baráček o výměře 88 m2, s tím, že nám přišla celková spotřeba 50.000 za rok a tedy nedoplatek 25.000, naprosto nesouhlasím se spotřebou kterou jsem již reklamovala, reklamace byla přímo na plynoměr ale RWE ho již nemá, prý mají právo ho ihned zlikvidovat. Tudíž reklamace zamítnuta. Plynoměr nám byl vyměněn v dubnu 2013 a v červenci byla vystavena faktura. Je normální, že ho může RWE zničit? Nevím kam se obrátit, logicky je spotřeba na takto maličký baráček nemožná. Děkuji. Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s dalšími podrobnostmi Vámi popsaného případu, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš dotaz se však samozřejmě vztahuje.
V první řadě Vám lze doporučit nahlédnout do vyúčtování přeplatku dodávek plynu. Dle § 10 a násl. vyhlášky č. 210/2011 Sb. by mělo toto vyúčtování rovněž obsahovat popis:
a/ způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b/ právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a dodavatelem plynu spor ve věci týkající se dodávky plynu a souvisejících služeb nebo jejich vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c/ kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.
V současné chvíli Vám tak lze doporučit obrátit se zejména na Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz
Státní energetickou inspekci:
http://www.cr-sei.cz
popř. i Ministerstvo průmyslu a obchodu:
http://www.mpo.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že standardy pro vyřízení reklamací v těchto případech jsou stanoveny v § 13 a § 16 vyhlášky č. 545/2006 Sb. , a to včetně určení výše náhrad, placených dodavatelem plynu v případě porušení těchto standardů.
Dle § 7/3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. musí být odběratel plynu odemontáži nebo výměně plynoměru informován, přičemž u plynoměru demontovaného k ověření správnosti měření musí být provozovatelem distribuční soustavy bezodkladně proveden záznam konečných stavů a provedena identifikace plynoměru (výrobní číslo, typ plynoměru, rok ověření). Ohledně dalšího nakládání s demontovaným plynoměrem však tato vyhláška dodavateli plynu již nic neukládá.
Dle § 7/5 vyhlášky č. 108/2011 Sb. se pak závada nebo porucha plynoměru prokazuje protokolem autorizovaného metrologického střediska nebo v případě zjevné závady nebo poruchy zprávou vyhotovenou provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy V případě nutnosti stanovení náhradních údajů o spotřebě plynu je pak dodavatel plynu povinen postupovat dle § 5/3 a 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍOH POMĚRU
- Jak odvolat dohodu o ukončení pracovního poměru - postup, informace
- Jak zrušit dohodu o ukončení pracovního poměru podepsanou pod nátlakem
- Dohoda o ukončení pracovního poměru uzavřená pod nátlakem a její zrušení
- Návrh na ukončení neplatnosti ukončení pracovního poměru dohodou
16.7.2013 jsem podepsal ukončení pracovního poměru dohodou dle § 49 Zákoníku práce. Mohu soudně dohodu zrušit? Dohodu o ukončení pracovního poměru jsem totiž podepsal pod nátlakem - bylo mi řečeno, že když dohodu nepodepíši, tak mi napíšou do posudku (který se mnou půjde dál), že jsem poškodil firmu tím, že jsem pustil špatnou zakázku, na kterou přišla reklamace. Pracoval jsem na kontrole výrobků. Žádné výtky od zaměstnavatele jsem do té doby neměl. Děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
Situace, kterou popisujete, se děje poměrně často. Zaměstnavatel na zaměstnance pod nejrůznějšími pohrůžkami tlačí, aby podepsali ukončení pracovního poměru dohodou, která je však pro zaměstnance v některých ohledech nevýhodná.
Co se týče napadnutí tohoto úkonu z důvodu výhrůžky, zákon stanovuje přísná kritéria, mezi nimi mj. že musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň a to objektivně, ne tedy jen v daném případě v adresátovi výhrůžky. Vyhrůžka musí mít takovou intenzitu, aby byla schopná vzbudit důvodný strach. Způsobilost hrozby vzbudit důvodný strach se posuzuje individuálně a s přihlédnutím k subjektivním poměrům jednající osoby, jakož i ke konkrétním okolnostem, za nichž byla vyhrůžka učiněna.
Máte sice možnost se obrátit soud s návrhem na určení neplatnosti skončení pracovního poměru, nicméně byl by na Vás prokázat, že výhrůžka zaměstnavatele měla takovou intenzitu
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Tchán půjčil zeti peníze na podnikání, patří dluh do SJM?
- Tchýně půjčila neteři peníze na podnikání - patří dluh do SJM?
- Tchýně půjčila zeti peníze na podnikání - spadá dluh do SJM?
- Tchán půjčil neteři peníze na podnikání - spadá dluh do SJM?
- Prarodič půjčil peníze manželovi vnučky - patří dluh do SJM?
- Prarodič půjčil peníze manželce vnuka - patří dluh do SJM?
2012 jsem půjčil manželovi mé vnučky na podnikání 177.000 Kč. Na dluh mi manžel vnučky vystavil směnku se splatností 31.12.2013. O této půjče byla vnučka sezámena s tím, že se jedná o dluh manžela z důvodu podnikání a netýká se SJM. Vyloženě souhlas k půjčce manžela však nedala a u vystavení směnky a předání penež osobně nebyla. 2013 došlo k rozvodu manželství vnučky a bývalý manžel odmítá zaplatit celý dluh s tím, že polovinu dluhu má zaplatit vnučka (tedy jeho bývalá manželka), neboť dluh spadá do společného jmění manželů SJM. Za trvání manželství, ani po rozvodu nebylo SJM upraveno žádnou smlouvou. Protože se vnučka zdržuje dlouhodobě v cizině, nedojde k vypořádání SJM dobrovolně, ani soudní cestou. Pravděpodobně nastane vypořádání SJM tzv. fikcí.
Má bývalý manžel vnučky pravdu v tom, že polovinu dluhu nemusí z výše uvedeného důvodu platit, protože spadá do SJM, nebo jeho dluh z podnikání nepatří do SJM a musí ho zaplatit celý? Mohu, v případě vymáhání dluhu soudní cestou, požadovat od dlužníka zaplacení celého dluhu? Alexandr
ODPOVĚĎ:
Bohužel manžel vnučky bude mít pravdu v tom, že dluh může spadat do SJM. Podle zákona totiž platí, že do SJM patří i závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Také ovšem platí, že majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba. Udělila vnučka souhlas s použítím majetku ze SJM?
K vypořádání SJM není potřebná přítomnost vnučky, stačí, když udělí plnou moc osobě, která ji ve sporu bude zastupovat, vzhledem ke složitosti případu bych doporučovala, aby se jednalo o osobu s právním vzděláním. Vás jako věřitele nemusí zajímat jaký poměr mají mezi sebou manželé, můžete se obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky a celý nárok vymáhat po bývalém manželovi vnučky. Na něm pak bude, aby polovinu částky vymáhal po své bývalé ženě.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je možné navštěvovat osobu s věcným břemenem v cizí nemovitosti?
- Návštěva osoby s věcným břemenem doživotního užívání nemovitosti
Mám bratra, kterému rodiče darovali dům. Rodiče jsou tam jako věcné břemeno (doživotního užívání nemovitosti). V poslední době, když tam přijedeme na návštěvu, bratr nás slovně atakuje, co tam zase jezdíme a otravujeme, ať dáme pokoj.
Chci mu proto poslat výzvu ohledně nevhodného chování. Jezdíme za rodiči, nikoli za ním, rodiče mají svou bytovou jednotku a tak jej nemáme jak obtěžovat. Moc děkuji za případné zaslání vzoru výzvy osobě povinné z věcného břemene. Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Podstatou věcného břemene je, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je vlastník povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Rozsah omezení je specifikován ve smlouvě o zřízení věcného břemene. Návštěvy Vašich rodičů vlastník zakazovat nemůže, neboť by se mohl dostat do konfliktu se zákonem. Výzvu na zdržení se nevhodného chování lze napsat vlastními slovy, vzor nepotřebujete. Nezapomeňte jen datum, jména osob, kterých se věc týká, co se stalo a čeho se chcete domoct. Dopis pošlete doporučeně a papírovou kopii nebo originál uchovejte v PC. V případě vrácení daru je třeba, aby se obdarovaný choval k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. V takovém případě mohou rodiče podat návrh k soudu na navrácení daru. Náležitosti návrhu jsou obdobné, jako v případě výzvy. Obdarovaný potomek tedy riskuje a měl by pečlivě zvážit své další chování, aby nesplnil důvody pro vrácení daru.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Exmanžel - cizí státní příslušník neplatí alimenty, výživné - co dělat?
- Neplacení výživného bývalým manželem z Polska
- Vymáhání výživného, alimentů v zahraničí (Polsko) - informace
- Exekuce v zahraničí pro neplacení výživného, alimentů - informace
- Bývalý manžel žijící v zahraničí neplatí výživné, alimenty - postup vymáhání
Prosím o radu ohledně podání trestního oznámení pro neplacení vyživného na dítě. Od roku 1998 jsem rozvedená. Můj bývalý manžel má polské občanství (žije v Polsku). Já i moje dítě jsme taktéž polského občanství. Žijeme v Česku již od 2004. V roce 2011 jsem se provdala za občana České republiky. Od roku 2013 máme obě trvalé povolení k pobytu na území ČR.
Soud v Polsku rozhodl o placení výživného na dítě (1999). Každý měsíc se doprošuji bývalého manžela o peníze na dítě. Stalo se, že třeba 5x za sebou nezaplatil. Pak zase platil atd. Dluh 20000, -Kč. Poslední dobou platil. Teď ho nemůžu sehnat nikde. Mobil vypnutý. Dnes jsem zjistila (komplikovaně přes dceru), že je na dlouhodobé nemocenské (což mě nezajímá). Takže nezaplatí a platit nebude. Chtěla bych dosáhnout toho aby mu byly peníze pravidelně stahovány formou exekuce na výplatu a já bych ho nemusela každý měsíc žádat. Můžu podat trestní oznámení nebo návrh v Česku? Nebo musím k soudům do Polska? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
V tomto případě nelze jednoznačně stanovit postup, jelikož případ nepodléhá právnímu řádu a pravděpodobně ani pravomoci orgánů České republiky.
Doporučuji se obrátit s žádostí o pomoc na diplomatické zastoupení Polska v České republice nebo na specializovanou pomoc advokáta zabývajícího se právem cizinců žijících v České republice.
_
OBČAN-DLUHY
- Věřitel vrátil neoprávněně snížený přeplatek dluhu
- Věřitel zadržuje přeplatek vráceného dluhu - co dělat?
Při uzavření konsolidace jsme uvedli částku splatnou českou spořitelnou ve výši 216.935,- Kč, kterou banka poskytla společnosti Essox na úhradu úvěru za auto. Společnost Essox, nám však poslala fakturaci na čásku 209.921,-Kč, očekávali jsme tudíž, že nám zbylou částku vrátí společnost Essox na účet. Ti však vrátili pouze částku 1.118,- Kč s tím, že je vše v pořádku, a že si naúčtovali další řádné splátky, které však byly uhrazeny.
Dotaz zní tak, jestli společnost Essox má právo vrátit jinou částku než uvedla na konečné fakturaci, a jen to zdůvodňovat svými tvrzeními. když totiž předložím konečnou fakturaci, kterou mi poslali až na konci všeho nebyla tam uvedena částka 216.935,-Kč, kterou dostali od České spořitelny nýbrž jen částka 209.921,-Kč. i pokud by jejich tvrzení bylo, že chybí jakási řádná splátka, neměli to rovněž sdělit na fakturách, když již byl dávno řádně ukončen úvěr? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné věnovat dostatek pozornosti obchodním podmínkám a celou situaci řešit se společností Essox.
V těchto případech nemá právník příliš šanci poskytnout nějakou radu, kromě té, že není-li nárok dán (právo na jakýkoliv poplatek apod.), nelze jej úspěšně vymáhat (strhnout či naúčtovat). Je tedy nutné se přesně dopátrat toho, proč si společnost Essox částku nechala.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment