Roztříděné dotazy

Jsou-li nedoplatky evidovány ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, pak se na uvedený případ bude vztahovat ustanovení § 160 DŘ, které upravuje lhůtu pro placení daně.
Dle tohoto ustanovení nelze tento nedoplatek vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.
Ve výše uvedené věci tak mám za to, že nedoplatek již vymáhat nelze. V tomto případě není možné stanovit náhradní lhůtu splatnosti.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování pozemku ve vlastnictví manželů (SJM) do SJM sourozence a jeho manželky, manžela
- Daň při převodu nemovitost v SJM do SJM sourozence a jeho manželky, manžela

Bratr vlastní s manželkou pozemek v SJM, který se rozhodli darovat mě a mé manželce, tedy také do SJM. Vím, že sourozenci (II. skupina) jsou od daně osvobozeni, ale jak je to v tomto případě při převodu ze SJM do SJM? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Bezúplatný převod tohoto typu je předmětem daně z příjmů. Od daně je ve Vašem případě osvobozen pouze převod mezi sourozenci, tj. pouze čtvrtina pozemku, kterou Váš bratr převádí Vám. Zbylá část bude předmětem daně obdarovaných (Vás a Vaší manželky) ve výši 15%.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Promlčení služebnosti (věcného břemena) - které § NOZ to upravují?
- Promlčení věcného břemene (služebnoti) dožití (doživotního bydlení) dle NOZ
- Promlčení služebnosti - nový občanský zákoník
- Promlčení věcného břemene - nový občanský zákoník
- Nevyužívání věcného břemene a jeho promlčení - nový občanský zákoník § 632
- Nevyužívání služebnosti a její promlčení - nový občanský zákoník § 632
- Nový občanský zákoník - promlčení služebnosti, věcného břemene § 632

Dle kterých § NOZ je možno podat žalobu na zrušení služebnosti bytu z důvodu promlčení. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Promlčení je upraveno v ust. § 632 nového občanského zákoníku NOZ „Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. “
V žalobě nejprve prokažte, že jste vlastníkem předmětné nemovitosti. Uveďte, že došlo ke zřízení služebnosti bytu pro danou osobu. Dále zda šlo o bezúplatné nebo úplatné zřízení služebnosti.
V dalším odstavci prokažte, že právo odpovídající služebnosti bytu nebylo po určitou dobu vykonáváno tj. po dobu delší než 10 let a došlo tedy k promlčení. Zároveň vzneste námitku promlčení. Následně požadujte, aby soud vydal rozsudek, ve kterém se služebnost bytu zřízena k bytu (přesná identifikace) ve prospěch vlastníka …. , na základě smlouvy ze dne …. (který KÚ provedl vklad pod č. j.), z důvodu promlčení zrušuje. Zároveň požadujte po žalované nahradit náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Vzhledem k tomu, že formulování této žaloby není zcela jednoduché, doporučuji Vám její obsah zkonzultovat s advokátem.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Negativní podmínka do závěti - je právně přípustná?
- Heslo k dědictví v dědické řízení - je přípustné?

Je možné v závěti uvést "negativní podmínku" pro dědice? Mám na mysli následující situaci:
Sdělím svému bratrovi (můj jediný příbuzný) své poslední přání - aby po mé smrti ihned zničil můj počítač, kde mám citlivé údaje. Po případném spuštění tohoto počítače se zobrazí zpráva "heslo k mému dědictví je 12345, kdo ho sdělí notáři, bude po mě dědit".
V závěti by pak byla podmínka: "Pokud můj bratr uvede heslo 12345, připadne dědictví dobročinné nadaci" (protože heslo zná pouze tehdy, když porušil moje poslední přání, a místo aby počítač zničil, tak ho spustil). V případě, že heslo nebude schopen uvést, připadá dědictví jemu. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku mohou být v závěti různé podmínky či příkazy.
Při psaní závěti s podmínkou či příkazem postupujte dle ust. § 1561 a 1569 a násl. občanského zákoníku. Dejte si však pozor na ust. § 1551 o. z. : "směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná."
Těžko říct, jak by se Vaše podmínka posoudila. Zkuste zajít za nějakým notářem, zda by Vám takovou závěť sepsal a zda by to podle něj bylo v pořádku.

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA, SLUŽEBNOSTI
- Nájemné za věcné břemeno vedení plynovodu na cizím pozemku
- Nájemné za služebnost vedení plynovodu na cizím pozemku
- Služebnost inženýrské sítě - § 1267 nového občanského zákoníku 2014
- Služebnost plynovodu - § 1267 nového občanského zákoníku 2014

Vlastníme chalupu v Krkonoších. Sousední penzion zakoupila pražská firma a mimo stavební rekonstrukce chtějí přivést plyn k penzionu přes náš pozemek (cca 70 metrů) a zřídit si věcné břemeno k plynovodu se všemi právy a povinnostmi. Jakým způsobem se takovéto věcné břemeno oceňuje? Jaká je běžná cena za podobné věcné břemeno? Je možné místo věcného břemene zřídit pronájemní smlouvu - např. s ročním nájemným? A jaká je běžná cena za podobný nájem? Děkuji, Oleg

ODPOVĚĎ:
V dané věci bývá obvyklé (ze dvou variant věcné břemeno vs. nájem) zřízení věcného břemene (od 1.1.2014 služebnosti). Konkrétně se jedná o služebnost inženýrské sítě ve smyslu § 1267 občanského zákoníku. Budete-li zřizovat věcné břemeno smlouvou se sousedním vlastníkem, pak se na úplatě dohodnete ve smlouvě. Z praxe vím, že úplata nebývá příliš vysoká. Samozřejmě neznám konkrétní podmínky v místě, zda bude Váš pozemek vedením nějakým způsobem omezován (nějaké zařízení nad povrchem, nutnost průběžné údržby, je to značně rozsáhlé břemeno (70 m). Osobně si myslím, že plnění může být v řádu max. stokorun za metr. Ocenění by mohlo být provedeno znalecky, pak by bylo užito k určení ceny zákona č. 157/1997 Sb. , o oceňování majetku. Ten by se v zásadě dal využít podpůrně i bez účasti znalce (§16b odst. 5 zákona o oceňování majetku).

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Neplacení alimentů a nucení úřadu práce podat trestní oznámení - je to v pořádku?
- Sociálka nutí matku které otec nepaltí výživné podat trestní oznámení - je to v pořádku?
- Příspěvek na bydlení, přídavky na děti a neplacení alimentů bez podání trestního oznámení
- Příspěvek na bydlení, přídavky na děti a neplacení výživného bez podání trestního oznámení
- Může sociálka vzít přídavky pokud matka nepodá trestní oznámení na otce neplatícího výživné?
- Může sociálka vzít přídavky pokud matka nepodá trestní oznámení na otce neplatícího alimenty?
- Neplacení alimentů, výživného a pozastavení příspěvků na bydlení a děti od sociálky
- Hmotná nouze a neplacení alimentů otcem dítěte, dětí - vliv
- Hmotná nouze a neplacení výživého otcem dítěte, dětí - vliv
- Těhotenská dieta - kdo má na ni nárok dle zákona?
- Nárok na těhotenskou dietu u těhotné ženy - kdo na ni má nárok?
- Rizikové těhotenství - na jaké dávky a přídavky má matka nárok?
- Dávky, přídavky u rizikového těhotenství

Manžel neplatí alimenty na děti již několik měsíců. Na úřadě práce mi teď vyhrožují, že pokud nepodám trestní oznámení na něj tak mi nebudu vyplácet přídavky na děti, životně minimum a příspěvek na bydlení.
Mají na to vůbec právo? není každého svobodná volba, jestli podám trestní oznámení na expřítele pro neplacení výživného?
Jsem na rizikovém těhotenství. Nejsou při rizikovém těhotenství nějaké finančně příspěvky?
Je možnost omezení hlášení na úřadě práce nějakým způsobem při rizikovém těhotenství? Když mám být v klidu a ležet. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z hlediska nutnosti podání trestního oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy (neplacení alimentů) je zapotřebí rozlišit dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení a přídavky na děti) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí neboli Vámi zmiňované životní minimum).

U dávek v hmotné nouzi se totiž posuzuje, zda máte možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním - například řádným uplatněním svých nároků a pohledávek - a zda této možnosti využíváte. Řádným uplatněním nároků a pohledávek je například právě snaha vymáhat výživné, které Vám dluží otec Vašich dětí. Jestliže toto výživné nevymáháte, i když byste ho vymáhat mohla a měla, je na celou situaci pohlíženo tak, že nevyužíváte všech možností, jak si zvýšit příjem, což může být důvodem pro odejmutí příspěvku na živobytí.
U příspěvku na bydlení a přídavků na děti však toto zkoumáno není - jedná se o jiný druh dávek - takže odejmutí těchto dávek by hrozit nemělo.

Samotná skutečnost, že se ve Vašem případě jedná o rizikové těhotenství, které je v současné době bohužel poměrně běžnou záležitostí, nezakládá nárok na žádné zvláštní dávky. Jediným příspěvkem, který souvisí specificky s těhotenstvím, je tzv. těhotenská dieta. Ta by Vám mohla být vyplácena od počátku těhotenství až do jednoho roku věku dítěte za předpokladu, že máte nárok na příspěvek na živobytí a po porodu budete své dítě kojit. Těhotenská dieta může dosáhnout výše až 1.800 Kč měsíčně.

Jestliže máte stanovené vycházky, měla byste na úřad práce docházet i během těhotenství. Pouze v případě, že byste měla potvrzení od lékaře, že Váš zdravotní stav znemožňuje poskytování součinnosti úřadu práce a plnění povinností uchazeče o zaměstnání, byste na úřad práce docházet nemusela.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic zemřel a nestihl vybrat peníze zemřelého zůstavitele - jak získá nový dědic peníze?
- Dědic nepřevzal majetek v dědictví a zemřel - kdo bude dědit majetek nyní?

03/2014 mne a mému bratrovi zemřela maminka (vdova). Dědické řízení bylo uzavřeno Usnesením jež nabylo právní moci 15.8.2014.
Bratr zdědil peníze na bankovním účtu mamiminky a peníze na účtu stavebního spoření.
Bratr tragicky zemřel 15.9.2014 a nestačil si peníze vybrat ani převést na svůj bankovní účet - jsou tedy stále psány na naši maminku (stále
chodí výpisy). Bratr byl ženatý, ale bezdětný. Co bude s penězmi na maminčiných účtech? Jdou do dědictví po bratrovy, tj. dědí je jeho žena? Anebo se musí otevřít dědictví po mamince? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Řízení o pozůstalosti po Vaší mamince bylo pravomocně skončeno a bylo pravomocně rozhodnuto, kdo a co po Vaší mamince zdědí. Peníze na bankovním účtu a účtu stavebního spoření zdědil Váš bratr a budou tak v pozůstalosti po něm. Nevadí, že si účty nestihl vybrat nebo přepsat na sebe, dědictví po Vaší mamince se již kvůli tomu nebude otevírat.
Notáři, který projednává dědictví po Vašem bratrovi, je vhodné předložit konečné usnesení o dědictví po Vaší mamince, aby si mohl učinit dotazy na příslušné banky (kvůli vyčíslení zůstatků na těchto účtech psaných stále na maminku ke dni úmrtí Vašeho bratra) a aby mohl tyto účty zařadit do dědictví po něm. Nezanechal-li Váš bratr závěť, dědí ze zákona celý jeho majetek (včetně majetku, který zdědil po své mamince) jeho manželka.

_

OBČAN-DLUHY
- Zpeněžení majetkové podstaty členského podílu bytového družstva v insolvenci dlužníka
- Insolvence dlužníka a zpeněžení podílu bytového družstva jeho člena
- Insolvence na členský podíl bytového družstva dlužníka - kdo nastupuje na místo původního člena BD?
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci, insolvenčním řízení
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci - kdo zaplatí dluhy dlužníka?
- Koupě družstevního bytu v insolvenci - kdo zaplatí dluhy dlužníka?
- Vylučovací žaloba na členský podíl BD v insolvenci, insolvenčním řízení
- Incidenční rozpor - příklad z praxe
- Co je to incidenční rozpor - příklad
- Zpeněžení majetkové podstaty členského podílu bytového družstva v insolvenci dlužníka
- Prodej družstevního bytu v insolvenci, insolvenčním řízení - průběh
- Insolvence na družstevní byt dlužníka - kdo nastupuje na místo původního člena BD?
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci, insolvenčním řízení

Mám dotaz ohledně zpeněžení majetkové podstaty (členského podílu v bytovém družstvu) v rámci insolvence.
Jedná se o následující situaci:
Člen bytového družstva (BD), kterému vzniklo nájemní právo k užívání bytu automaticky se vznikem členství v BD, neplatil BD nájemné, čímž mu tedy vznikl dluh vůči bytovému družstvu BD. BD na tuto situaci nereagovalo, přestože dle stanov mohlo neplatiči zrušit členství v BD. Následně člen družstva (neplatič) vstoupil do insolvence. Bylo schváleno oddlužení kombinací plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty (členského podílu v BD). Po schválení oddlužení učinilo BD ještě následující 3 úkony:
1) S cca 1/2 ročním zpožděním chtělo BD přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení, avšak bylo odmítnuto pro pozdní podání.
2) BD ihned svolalo domovní schůzi, na které zrušilo členství neplatičům. Toto "zrušení" proběhlo 2 dny po schválení oddlužení.
3) Po dalším cca 3/4 roce podalo žalobu na vyloučení druž. podílu z insolvence.

Nyní vystává několik otázek. Stává se insolvenční správce (IS) "náhradním" členem družstva za dlužníka?
Pokud předmětný členský podíl (ČP) koupím, kdo bude uveden jako převodce?
Koupím-li tento ČP, na kterém váznou dluhy, přechází na mě, jako na nabyvatele, i tento dluh, i když jej kupuji v rámci insolvence od insolvenčního správce?
Je v uvedeném případu členství zrušeno nebo ne? Může být dlužníkům zrušeno členství v BD po schválení oddlužení? Má na to BD právo ještě v tomto okamžiku? Lze podat vylučovací žalobu i po schválení způsobu oddlužení? Předem děkuji za brzké zodpovězení. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Klíčové je, jak se insolvenční soud vypořádá s podanou vylučovací žalobou. Neuvádíte sice přesná data, ale dle časové posloupnosti, kterou nastiňujete, si troufám tvrdit, že by takto pozdě podaná vylučovací žaloba neměla být úspěšná. Insolvenční zákon v ust. § 225 říká, že:
(1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.
(2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.
(3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.
(4) Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.

Je tedy zásadní, kdy byl družstevní podíl do majetkové podstaty sepsán a kdy se o tomto soupisu dozvědělo družstvo. Vylučovací žalobu totiž musejí podat do 30 dní, jinak je soupis oprávněný. Zároveň však, pokud nebyla vylučovací žaloba soudem odmítnuta pro opožděnost a probíhá tzv. incidenční spor, tedy řízení o této žalobě, nemůže správce až do pravomocného rozhodnutí majetek zpeněžit. Doporučuji tedy buď kontaktovat insolvenčního správce a požádat jej o informace nebo se můžete sama informovat v insolvenčním rejstříku na stránkách www. justice.cz.

V případě zpeněžování majetkové podstaty v rámci oddlužení platí stejná pravidla jako v případě konkursu. Tzn. , že od okamžiku sepsání majetku do majetkové podstaty, má k tomuto majetku dispoziční oprávnění insolvenční správce a tento majetek bude tedy prodávat svým jménem. Dluhy na Vás jako kupujícího žádné nepřejdou, jelikož právě tyto dluhy jsou řešeny v rámci insolvenčního řízení a věřitel si je musí přihlásit, pokud je chce vymáhat. Pokud se družstvo se svou pohledávkou do insolvenčního řízení nepřihlásilo, je to pouze jeho chyba, což Vás ale nemusí zajímat.

Závěrem bych ale především doporučil, kontaktujte příslušného insolvenčního správce, jelikož ten zná průběh řízení nejlépe a jistě Vám vše objasní. Především si zjistěte, jak soud se soud vypořádat se zmiňovanou vylučovací žalobou, což je pro Vás zřejmě klíčové.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Investice do bytu, domu partnera - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítele, partnera - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu družky, partnerky - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítelkyně, partnerky, družky - jak je získat zpět?

2007 jsem zainvestovala 700 tisíc Kč na materiál na stavbu půdního bytu v rodinném domě u mého přítele, jehož majiteli jsou jeho rodiče. Nenechala jsem si ničím potvrdit zhodnocení jejich domu žádným dokladem. Mám jen výpis o výběru této částky a fakturu na zaplacený materiál. Dnes mne vyhazují a nechtějí mi nic dát. Mám nějaké šance? Je to promlčené? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že finanční prostředky jste investovala v roce 2007, je na Váš případ nezbytné použít ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).

Vámi popsaná situace může být kvalifikována jako bezdůvodné obohacení na straně vlastníků předmětného rodinného domu. Dle § 451 starého Občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (Váš případ), plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů, přičemž kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

V případě bezdůvodného obohacení pak byla promlčecí lhůta stanovena v § 107 starého Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (vlastníci předmětného rodinného domu). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení (což však není Váš případ), za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

Ve Vašem případě se proto Vaše právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo nejpozději v roce 2010.

Vámi popsaný případ by však mohl být rovněž kvalifikován jako uzavření darovací smlouvy (§ 628 a násl. starého Občanského zákoníku), a to za předpokladu, že Vaším úmyslem bylo přenechat vlastníkům předmětného rodinného domu bezplatně stavební materiál a úmyslem vlastníků předmětného rodinného domu bylo tento stavební materiál přijmout. V tomto ohledu představuje sice ústní forma takové darovací smlouvy jistou procesní nevýhodu, nejedná se však o důvod neplatnosti takové smlouvy.

Dle § 630 starého Občanského zákoníku platí, že dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy (obdobné pravidlo je pak samozřejmě zakotveno rovněž v novém občanském zákoníku, konkrétně se pak jedná o vrácení daru pro nevděk).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit písemnou výzvu k vrácení daru (resp. k vrácení jeho peněžního ekvivalentu), jelikož současné jednání vlastníků předmětného rodinného domu (tzn. obdarovaných) považujete za hrubé porušení dobrých mravů. Nebude-li Vám peněžní ekvivalent daru vrácen ve Vámi stanovené přiměřené lhůtě, budete oprávněna podat k soudu žalobu.

_

OBČAN-DLUHY
- Dluh odkoupený společností Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Nedoručení palatebního rozkazu dlužníkovi - vliv na vymáhání dluhu
- Splnění dluhu náhradním způsobem - § 1953 občanského zákoníku (NOZ 2014)
- Věřitel nechce přijmout vrácení dluhu - jak postupovat?
- Věřitel nereaguje na dlužníkovu snahu vrátit dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu když věřitel nekomunikuje s dlužníkem
- Věřitel nekomunikuje s dlužníkem a odmítá přijmout dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu - § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních

2007 jsem jel na černo tramvají. Dopravní podnik mou pohledávku prodal společnosti Intrum Justitia. Následně byl vydán platební rozkaz. Bohužel nemám k dispozici rozhodnutí soudu, neboť mi bylo doručeno na adresu, na které se již nevyskytuji. Při pokusu kontaktovat společnost ve věci urovnání závazku jsem byl odmítnut (zablokování mého telefonního čísla). Rád bych se zeptal, jak se dá zjistit číslo spisu mého případu. Popřípadě zda společnost postupuje dle zákona. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě byl vydaný platební rozkaz zrušen, a to pro jeho nedoručitelnost. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 173 Občanského soudního řádu je platební rozkaz třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, přičemž nelze-li platební rozkaz žalovanému doručit do vlastních rukou, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

Je proto možné, že po zrušení platebního rozkazu bylo soudem zahájeno "standardní" soudní řízení, v jehož rámci byl vydán rozsudek, který už Vám mohl být doručen i tzv. fikcí (tzn. aniž byste tento rozsudek fyzicky převzal).

Neznáte-li spisovou značku, pod kterou byl Váš případ u soudu veden, je zapotřebí, abyste (např. telefonicky) kontaktoval soud, který platební rozkaz (resp. následně rozsudek) vydal. Tímto soudem by měl být okresní soud místně příslušný dle adresy Vašeho tehdejšího trvalého pobytu. Po sdělení Vašeho jména, příjmení a data narození (popř. sdělení roku, v němž byl platební rozkaz vydán) by Vám měla být sdělena spisová značka Vašeho případu. Následně bude možné se soudem sjednat termín Vaší návštěvy za účelem nahlédnutí do soudního spisu, z něhož budete oprávněn si pořídit i kopii platebního rozkazu či rozsudku. V podrobnostech Vás lze odkázat např. zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/prubeh-soudniho-rizeni/287-kde-najdu-svuj-spis-u-soudu.html

Byla-li pohledávka, kterou za Vámi dopravní podnik měl, postoupena společnosti Intrum Justitia, je tato společnost Vaším současným věřitelem. Nebude-li tato společnost ochotna přijmout Vámi nabídnuté plnění dluhu nebo neposkytne-li Vám součinnost nezbytnou ke splnění Vašeho dluhu, bude se, jako Váš věřitel, nacházet v prodlení (ve smyslu § 1975 Občanského zákoníku).

V případě prodlení věřitele pak bude možné, abyste svůj dluh splnil tzv. náhradním způsobem, a to dle § 1953 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout (Váš případ), že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele. O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo (tzn. věřitele), a podle potřeby zařídí jeho zastoupení. Výhodou tohoto způsobu úschovy peněz je skutečnost, že okamžikem složení peněz do soudní úschovy se Váš dluh bude v tomto rozsahu považovat za splněný.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na věřitele s písemnou výzvou ke sdělení jeho bankovního spojení pro splnění Vašeho dluhu (který v této výzvě specifikujete a vyčíslíte). V této výzvě je vhodné upozornit věřitele na jeho prodlení se splněním jeho povinností s tím, že v případě jeho přetrvávající neochoty k přijetí plnění Vašeho dluhu jste připraven splnit dluh prostřednictvím soudní úschovy. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete věřiteli doporučeně s dodejkou. Nebude-li věřitel na výzvu reagovat ani v přiměřené lhůtě, kterou mu ve výzvě stanovíte (max. 1 měsíc), můžete se obrátit na okresní soud (místně příslušný dle sídla věřitele) a ve smyslu § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních zde uschovat peníze, které představují Váš dluh vůči věřiteli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úschova peněz je dále možná u notáře (§ 86 a násl. notářského řádu) či advokáta (§ 56 a § 56a zákona o advokacii), tyto způsoby úschovy však nejsou ve Vámi popsaném případě zcela vhodné.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Má podnájemník právo znát výši nájmu placenou pronajímateli?
- Má podnájemník právo vidět nájemní smlouvu mezi nájemcem, nájemníkem a pronajímatelem?
- Jak může podnájemník zjistit výši nájmu placeného nájemcem, nájemníkem bytu, domu, pozemku, nemovitosti
FINANCE-DANĚ
- Pronajímatel neplatí daně z nájmu, nájemného - co dělat?

Jako studentka bydlím v pronájmu. Majitel bytu má podepsanou smlouvu pouze s jednou spolubydlicí, my ostatní jsme ve smlouvě pouze zapsáni, že v bytě též bydlíme (přes číslo občanského průkazu). Tento byt není mým trvalým bydlištěm, to mám jinde. Vyvstaly pochybnosti o skutečné výšce nájmu, která je uvedena ve smlouvě. Tato částka mi nebyla sdělena. Spolubydlící, která podepsala smlouvu, mi ji odmítla sdělit a majitel bytu neví, zda mám právo vidět nájemní smlouvu, přestože nejsem jeho smluvním partnerem. Svou část nájmu posílám spolubydlící, která podepsala smlouvu, a ta peníze přeposílá majiteli. Je tedy možné, že tato spolubydlící od nás vybírá vyšší částku než jakou by podle smlouvy měla v případě, že by se celý nájem dělil rovným dílem mezi 4 osoby, které byt obývají. Zajímá mě, zda mi majitel bytu může ukázat nájemní smlouvu (rád by znal konkrétní paragraf). Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se fakticky jedná o nájemní vztah, byť bez písemné smlouvy, tak na nájemní smlouvu a to ne jen na nahlédnutí, máte právo. Pro Váš případ je nejvíce relevantní § 2237 OZ, kde stojí, že nájemní smlouva vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Jak jsem psala výše, fakticky, ač se pronajímatel tváří, že tomu tak není, se jedná o nájemní vztah. Chování, které má znaky určitého právního vztahu se posuzuje, dle svého skutečného účelu, byť je zastřeno. Skutečným účelem zde je pronajímat nemovitost za úplatu – typicky tedy nájem bytu. Stručně řečeno máte nejen právo na nahlédnutí do nájemní smlouvy, Vy máte právo i na to, aby s Vámi nájemní smlouva byla sepsána. U pronajímatele na tomto můžete trvat, odmítne-li, zkuste mu pohrozit, že jeho aktivity ohlásíte na finanční úřad. Je tedy dosti pravděpodobné, že celá „šaráda“ s nájemní smlouvou má zastřít skutečnost, že majitel příjmy z nájmu řádně nedaní.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Investice do bytu, domu partnera - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítele, partnera - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu družky, partnerky - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítelkyně, partnerky, družky - jak je získat zpět?

2007 jsem zainvestovala 700 tisíc Kč na materiál na stavbu půdního bytu v rodinném domě u mého přítele, jehož majiteli jsou jeho rodiče. Nenechala jsem si ničím potvrdit zhodnocení jejich domu žádným dokladem. Mám jen výpis o výběru této částky a fakturu na zaplacený materiál. Dnes mne vyhazují a nechtějí mi nic dát. Mám nějaké šance? Je to promlčené? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že finanční prostředky jste investovala v roce 2007, je na Váš případ nezbytné použít ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).

Vámi popsaná situace může být kvalifikována jako bezdůvodné obohacení na straně vlastníků předmětného rodinného domu. Dle § 451 starého Občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (Váš případ), plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů, přičemž kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

V případě bezdůvodného obohacení pak byla promlčecí lhůta stanovena v § 107 starého Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (vlastníci předmětného rodinného domu). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení (což však není Váš případ), za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

Ve Vašem případě se proto Vaše právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo nejpozději v roce 2010.

Vámi popsaný případ by však mohl být rovněž kvalifikován jako uzavření darovací smlouvy (§ 628 a násl. starého Občanského zákoníku), a to za předpokladu, že Vaším úmyslem bylo přenechat vlastníkům předmětného rodinného domu bezplatně stavební materiál a úmyslem vlastníků předmětného rodinného domu bylo tento stavební materiál přijmout. V tomto ohledu představuje sice ústní forma takové darovací smlouvy jistou procesní nevýhodu, nejedná se však o důvod neplatnosti takové smlouvy.

Dle § 630 starého Občanského zákoníku platí, že dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy (obdobné pravidlo je pak samozřejmě zakotveno rovněž v novém občanském zákoníku, konkrétně se pak jedná o vrácení daru pro nevděk).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit písemnou výzvu k vrácení daru (resp. k vrácení jeho peněžního ekvivalentu), jelikož současné jednání vlastníků předmětného rodinného domu (tzn. obdarovaných) považujete za hrubé porušení dobrých mravů. Nebude-li Vám peněžní ekvivalent daru vrácen ve Vámi stanovené přiměřené lhůtě, budete oprávněna podat k soudu žalobu.

_

OBČAN-DLUHY
- Dluh odkoupený společností Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Nedoručení palatebního rozkazu dlužníkovi - vliv na vymáhání dluhu
- Splnění dluhu náhradním způsobem - § 1953 občanského zákoníku (NOZ 2014)
- Věřitel nechce přijmout vrácení dluhu - jak postupovat?
- Věřitel nereaguje na dlužníkovu snahu vrátit dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu když věřitel nekomunikuje s dlužníkem
- Věřitel nekomunikuje s dlužníkem a odmítá přijmout dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu - § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních

2007 jsem jel na černo tramvají. Dopravní podnik mou pohledávku prodal společnosti Intrum Justitia. Následně byl vydán platební rozkaz. Bohužel nemám k dispozici rozhodnutí soudu, neboť mi bylo doručeno na adresu, na které se již nevyskytuji. Při pokusu kontaktovat společnost ve věci urovnání závazku jsem byl odmítnut (zablokování mého telefonního čísla). Rád bych se zeptal, jak se dá zjistit číslo spisu mého případu. Popřípadě zda společnost postupuje dle zákona. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě byl vydaný platební rozkaz zrušen, a to pro jeho nedoručitelnost. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 173 Občanského soudního řádu je platební rozkaz třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, přičemž nelze-li platební rozkaz žalovanému doručit do vlastních rukou, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

Je proto možné, že po zrušení platebního rozkazu bylo soudem zahájeno "standardní" soudní řízení, v jehož rámci byl vydán rozsudek, který už Vám mohl být doručen i tzv. fikcí (tzn. aniž byste tento rozsudek fyzicky převzal).

Neznáte-li spisovou značku, pod kterou byl Váš případ u soudu veden, je zapotřebí, abyste (např. telefonicky) kontaktoval soud, který platební rozkaz (resp. následně rozsudek) vydal. Tímto soudem by měl být okresní soud místně příslušný dle adresy Vašeho tehdejšího trvalého pobytu. Po sdělení Vašeho jména, příjmení a data narození (popř. sdělení roku, v němž byl platební rozkaz vydán) by Vám měla být sdělena spisová značka Vašeho případu. Následně bude možné se soudem sjednat termín Vaší návštěvy za účelem nahlédnutí do soudního spisu, z něhož budete oprávněn si pořídit i kopii platebního rozkazu či rozsudku. V podrobnostech Vás lze odkázat např. zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/prubeh-soudniho-rizeni/287-kde-najdu-svuj-spis-u-soudu.html

Byla-li pohledávka, kterou za Vámi dopravní podnik měl, postoupena společnosti Intrum Justitia, je tato společnost Vaším současným věřitelem. Nebude-li tato společnost ochotna přijmout Vámi nabídnuté plnění dluhu nebo neposkytne-li Vám součinnost nezbytnou ke splnění Vašeho dluhu, bude se, jako Váš věřitel, nacházet v prodlení (ve smyslu § 1975 Občanského zákoníku).

V případě prodlení věřitele pak bude možné, abyste svůj dluh splnil tzv. náhradním způsobem, a to dle § 1953 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout (Váš případ), že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele. O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo (tzn. věřitele), a podle potřeby zařídí jeho zastoupení. Výhodou tohoto způsobu úschovy peněz je skutečnost, že okamžikem složení peněz do soudní úschovy se Váš dluh bude v tomto rozsahu považovat za splněný.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na věřitele s písemnou výzvou ke sdělení jeho bankovního spojení pro splnění Vašeho dluhu (který v této výzvě specifikujete a vyčíslíte). V této výzvě je vhodné upozornit věřitele na jeho prodlení se splněním jeho povinností s tím, že v případě jeho přetrvávající neochoty k přijetí plnění Vašeho dluhu jste připraven splnit dluh prostřednictvím soudní úschovy. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete věřiteli doporučeně s dodejkou. Nebude-li věřitel na výzvu reagovat ani v přiměřené lhůtě, kterou mu ve výzvě stanovíte (max. 1 měsíc), můžete se obrátit na okresní soud (místně příslušný dle sídla věřitele) a ve smyslu § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních zde uschovat peníze, které představují Váš dluh vůči věřiteli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úschova peněz je dále možná u notáře (§ 86 a násl. notářského řádu) či advokáta (§ 56 a § 56a zákona o advokacii), tyto způsoby úschovy však nejsou ve Vámi popsaném případě zcela vhodné.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Má podnájemník právo znát výši nájmu placenou pronajímateli?
- Má podnájemník právo vidět nájemní smlouvu mezi nájemcem, nájemníkem a pronajímatelem?
- Jak může podnájemník zjistit výši nájmu placeného nájemcem, nájemníkem bytu, domu, pozemku, nemovitosti
FINANCE-DANĚ
- Pronajímatel neplatí daně z nájmu, nájemného - co dělat?

Jako studentka bydlím v pronájmu. Majitel bytu má podepsanou smlouvu pouze s jednou spolubydlicí, my ostatní jsme ve smlouvě pouze zapsáni, že v bytě též bydlíme (přes číslo občanského průkazu). Tento byt není mým trvalým bydlištěm, to mám jinde. Vyvstaly pochybnosti o skutečné výšce nájmu, která je uvedena ve smlouvě. Tato částka mi nebyla sdělena. Spolubydlící, která podepsala smlouvu, mi ji odmítla sdělit a majitel bytu neví, zda mám právo vidět nájemní smlouvu, přestože nejsem jeho smluvním partnerem. Svou část nájmu posílám spolubydlící, která podepsala smlouvu, a ta peníze přeposílá majiteli. Je tedy možné, že tato spolubydlící od nás vybírá vyšší částku než jakou by podle smlouvy měla v případě, že by se celý nájem dělil rovným dílem mezi 4 osoby, které byt obývají. Zajímá mě, zda mi majitel bytu může ukázat nájemní smlouvu (rád by znal konkrétní paragraf). Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se fakticky jedná o nájemní vztah, byť bez písemné smlouvy, tak na nájemní smlouvu a to ne jen na nahlédnutí, máte právo. Pro Váš případ je nejvíce relevantní § 2237 OZ, kde stojí, že nájemní smlouva vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Jak jsem psala výše, fakticky, ač se pronajímatel tváří, že tomu tak není, se jedná o nájemní vztah. Chování, které má znaky určitého právního vztahu se posuzuje, dle svého skutečného účelu, byť je zastřeno. Skutečným účelem zde je pronajímat nemovitost za úplatu – typicky tedy nájem bytu. Stručně řečeno máte nejen právo na nahlédnutí do nájemní smlouvy, Vy máte právo i na to, aby s Vámi nájemní smlouva byla sepsána. U pronajímatele na tomto můžete trvat, odmítne-li, zkuste mu pohrozit, že jeho aktivity ohlásíte na finanční úřad. Je tedy dosti pravděpodobné, že celá „šaráda“ s nájemní smlouvou má zastřít skutečnost, že majitel příjmy z nájmu řádně nedaní.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vysoký strom na cizím pozemku vedle rodinného domu - jak donutit souseda pokácet strom?
- Strom souseda hrozí spadnutím a poškozením domu a plotu - co dělat?
- Strom souseda ohrožuje majetek - co dělat, jak postupovat?
- Strom souseda ohrožuje majetek - soukromoprávní a veřejnoprávní řešení problému

Mám 8 metrů od svého domu asi 20 metrů vysoký smrk, na soukromém pozemku, uprostřed vesnice. V odpovědích na stromy v blízkosti nemovitostí píšete, že nezáleží na subjektivním pocitu nebezpečí. Strom stojí rovně, pouze se naklání když je nějaká vichřice. Mám strach o zdraví a životy osob žijících v nemovitosti. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní zakotvení problematiky:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen (§ 1067 občanského zákoníku), Vámi zmíněný smrk je tedy součástí majetku vlastníka pozemku, z něhož vyrůstá. Do vlastnického práva této osoby pak skutečně nemůže být zasaženo (pokácením předmětného smrku) pouze na základě Vaší obavy z pádu tohoto stromu, není-li tato obava podložena objektivními důvody (poškození stromu bleskem, špatný stav kořenového systému, stáří stromu apod.).

Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod (nikoli tedy jakýkoli důvod, nýbrž důvod, který lze z objektivního hlediska považovat za rozumný), může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že roste-li předmětný smrk od Vašeho domu (či od hranice Vašeho pozemku? ) 8 metrů, je tato vzdálenost občanským zákoníkem považována vzhledem k výšce smrku za přípustnou.

Jedná-li se tedy ve Vámi popsaném případě o zcela zdravý smrk, který není nijak poškozen, ani z jiného důvodu nehrozí jeho bezprostřední pád (či pád jeho části) nelze přirozeně přistoupit ani k jeho svépomocnému pokácení na základě § 14 občanského zákoníku, resp. by takový zásah nemohl být považován za jednání v krajní nouzi (ve smyslu § 2906 občanského zákoníku).

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Nehrozí-li však pád předmětného smrku z žádného objektivního důvodu, není tento postup použitelný.

V souvislosti se shora uvedeným pouze doplňuji, že naklánění předmětného smrku ve vichřici nelze samozřejmě hodnotit jako vážné či bezprostřední ohrožení (pokud vichřice smrk nijak nepoškodí), neboť tímto způsobem se ve vichřici chovají všechny stromy (aniž by to však představovalo důvod k jejich preventivnímu pokácení).

2/ Veřejnoprávní zakotvení problematiky:
V popsaném případě Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a svou obavu z pádu stromu s ním konzultovat. Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není takové povolení zapotřebí ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Vyrůstá-li předmětný smrk z pozemku uprostřed obce, předpokládám, že tento pozemek není určen k plnění funkcí lesa a postup dle § 22/1 zákona o lesích tudíž nepřichází do úvahy.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Změna pracovní smlouvy (druhu, pozice v zaměstnání) a úprava hodinové mzdy dle kolektivní smlouvy
- Posuzování výdělku u zaměstnance s více pracovními smlouvami (s PS a dohodou o PP nebo PČ)
- Konto pracovní doby a výpočet průměrného výdělku

04/2014 jsem uzavřel na dobu určitou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem na pozici Operátor ve výrobě. Můj průměrný hodinový výdělek byl vypočten v prvním vyúčtování mzdy. Od 1.8.2014 jsem podepsal Dohodu o změně pracovní smlouvy, na dobu neurčitou, na novou pozici Předák. Dostal jsem nový mzdový výměr. Ve všech Vyúčtováních mzdy (poslední za září) mám průměrný hodinový výdělek stejný jako v prvním dubnovém vyúčtování. U zaměstnavatele je zavedeno konto pracovní doby a je sepsána kolektivní smlouva, takže změna průměrné hodinové mzdy se provádí jednou za 12 měsíců. Platí to i v případě změny druhu (pozice) práce? Jak mám rozumět § 362 Zákoníku práce?
§362
(2) Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 nebo pracovním vztahu, odděleně.
Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Pokud se u Vás uplatňuje konto pracovní doby, pak je rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 354 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Změna pracovní smlouvy na tuto skutečnost nemá žádný vliv.
Význam ustanovení § 362 odst. 3 ZP spočívá v tom, že pokud u jednoho zaměstnavatele máte uzavřeny např. dva pracovní poměry nebo jeden pracovní poměr a dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, pak se u každého tohoto pracovněprávního vztahu posuzuje průměrný výdělek zcela samostatně. Toto ustanovení nedopadá na případy, kdy dojde ke změně pracovní smlouvy, jelikož se stále jedná o ten samý pracovněprávní vztah.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Partner, druh požaduje po rozchodu nájemné za bydlení v bytě - má na nájem nárok
- Partnerka, družka požaduje po rozchodu nájemné za bydlení v bytě - má na nájem nárok

Po osmi letech (09/2006-9/2014) jsem se odstěhovala od přítele a on teď po mě chce zaplatit prý nájem za celou dobu zpětně, žádnou smlouvu jsme neměli sepsanou, já jsem vždycky přispívala tím, že jsem kupovala potraviny. Může po mě požadovat peníze buď soudní cestou nebo přes exekutora? Děkuji, Klárka

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Vámi po 8 let trvala dohoda, že Vy se podílíte na společné domácnosti tím, že zajišťujete potraviny a on zase zajišťoval bydlení, nemá přítel na zpětné doplacení nájmu nárok. V případě, že bych chtěl docílit exekuce, je nutné, aby se obrátil na soud, kde by musel prokázat skutečnost, že jste se domluvili na úhradách nájmu a že jste tuto domluvu porušila. Pokud by se mu toto podařilo prokázat, jednalo by se o tzv. bezdůvodné obohacení z Vaší strany, kdy byste byla nucena nájem zpětně doplatit. Avšak osobně se domnívám, že se příteli dluh na nájmu prokázat nepodaří.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájem družstevního bytu - informace
- Podnájem družstevního bytu - informace
- Přenechání družstevního bytu k užívání - jde o nájem nebo podnájem?
- Kdo je majitel družstevního bytu z faktického hlediska?

Matka se v rámci privatizace stala členkou bytového družstva (Praha 2), které koupilo dům. Nyní je od 1.4.2014 členkou bytového družstva a má nájemní právo k bytu, kterého byla doposud nájemcem. Matka je důchodkyně tvořící jednočlennou domácnost a do nedávna (1.9.2014) a pobírala příspěvek na bydlení, který částečně řešil její sociální situaci.
Hledáme řešení sociálního problému a toho se týkají dotazy. Pokud by družstevní podíl matka převedla na syna, stane se členem družstva s právem k uzavření nájemní smlouvy. Syn se stane vlastníkem družstevního podílu s nájemním právem. Je možné nevyužít práva na uzavření nájemní smlouvy s družstvem? Syn by nevyužil nájemní právo a nestal by se nájemce družstevního bytu, ke kterému je vztažen družstevní podíl? Lze po vzájemné dohodě s družstvem byt pronajmout třetí osobě, která by se stala nájemcem s nárokem na příspěvek na bydlení? Lze uzavřenou nájemní smlouvu mezi družstvem a nájemcem proměnit v další členský vklad? Lze zisk z nájemní smlouvy použít jako pravidelný nepeněžitý vklad na pořízení nemovitosti? Je toto zákonné?

ODPOVĚĎ:
Pokud máte na mysli skutečnost, zda je možné, aby syn byl členem bytového družstva, tedy vlastnil družstevní podíl, ale nebyl nájemcem v bytě, tak toto možné samozřejmě je, resp. nebude se jednat o nájemní vztah, ale tzv. podnájem. Vlastníkem bytu je totiž družstvo a člen družstva je tedy nájemníkem v bytě. Rozhodne-li se byt pronajímat, dává jej tedy fakticky do podnájmu. Máte pravdu v tom, že podnájem lze zřídit pouze se souhlasem bytového družstva - majitele nemovitosti. Pakliže družstvo nebude mít námitek, lze mít v podnájmu i osobu s nárokem na příspěvek na bydlení. Zda-li lze uzavřenou nájemní smlouvu mezi družstvem a nájemcem proměnit v další členský vklad, tomu přesně nerozumím, co máte na mysli. Samozřejmě smluvní volnost v soukromém právu platí a rozhodne-li se podnájemník se souhlasem člena družstva a družstva, lze členský podíl nabýt. Jako příjem zisk z podnájmu jistě použít lze.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zaměstnavatel nahrával zaměstnankyni pod stolem kamerou na intimních místech - jak pokračovat
- Nahrávání člověka na kameru jako přestupek nebo trestný čin (porušující §§81, 84, 86 Občanského zákoníku)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel nahrávat zaměstnance na kameru - § 316 zákoníku práce
- Nahrávání pracovníků na kameru při výkonu práce - § 316 zákoníku práce

Pracovala jsem přes měsíc u podnikatele na ŽL pod obchodní smlouvou o dílo. Práce byla dle jeho slov splněna. Už v
minulosti se mi nezdál jeho přístup jak k "zaměstnancům", tak ke klientům, nicméně poslední kapka mého odchodu byl fakt
zjištění, že mne krom klasického timewievru (se kterým nemám problém) sledoval poněkud nestydatě kamerou pod stolem.
Osobně si myslím, že ten člověk není normální, nevím, čeho je nebo není schopen. Vlastní "prohra" pro něj není evidentně
definitivní bod. V každém případě mi oproti slibům neproplatil mzdu. Všechnu komunikaci i fotografie mám uloženy. Nevím
přesně co ted udělat. Zda podat trestní oznámení, jít pouze na policii. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podání trestního oznámení Vám lze rozhodně doporučit. Svým počínáním se mohl Váš bývalý "zaměstnavatel" dopustit např.
trestného činu poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku) či trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354
trestního zákoníku).

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že dle § 81 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho
přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém
životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho
svolením (§ 84 občanského zákoníku).

Na Vámi popsaný případ je pak zejména vztažitelný § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí
jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (který Váš bývalý zaměstnavatel skutečně neměl). Zejména nelze bez svolení člověka
narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat
takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě
šířit.

Byla-li proto dle Vašeho názoru počínáním Vašeho bývalého "zaměstnavatele" dotčena Vaše lidská důstojnost, Vaše soukromí
apod. , můžete se v této souvislosti obrátit s žalobou na ochranu své osobnosti na soud. Po bývalém "zaměstnavateli" pak
můžete žádat zejména poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které může mít podobu omluvy či finanční satisfakce. Pro
přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

Chová-li se Váš bývalý "zaměstnavatel" stejným způsobem i ke svým zaměstnancům (tzn. osobám, které pro něj pracují na
základě pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), je vhodné vědět, že zaměstnavatel
nesmí dle § 316 zákoníku práce bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat
soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že by zaměstnance podroboval
otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jejich telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo
kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnancům. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve
zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo
informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Nesplnil-li pak Váš bývalý "zaměstnavatel" svůj závazek k úhradě sjednané "mzdy" (resp. smluvní odměny), nezbude Vám, než
se obrátit s žalobou na soud (před podáním žaloby je pak nezbytné zaslat bývalému "zaměstnavateli" tzv. předžalobní
výzvu) (§ 142a Občanského soudního řádu).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování přítelkyně s dětmi majitele bytu - je to právně možné?
- Vystěhování partnerky, družky s dětmi - majitel bytu je otec dětí, je to právně přípustné?

Syn má přítelkyni, nejsou oddáni, mají tříletá dvojčátka. On má svůj byt v osobním vlastnictví v Praze a žijí ve společné
domácnosti kde ona má trvalý pobyt. Ona splácí hypotéku na svůj byt v Praze, který pronajímá. Ona si našla nového
přítele, cizince, ale nechce opustit synův byt. Je právně možné ji soudně vystěhovat do jejího bytu? Anebo lze, pokud by
se synův byt převedl na jiného majitele jí účtovat nájem? Děti mají trvalý pobyt také u syna. Je možné nějaké jiné
řešení? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Institut trvalého bydliště nezakládá vlastnický vztah nebo jiný (kupříkladu nájemní) vztah k bytu. Jedná se pouze o
evidenční údaj státu. Přítelkyně v bytě bez souhlasu syna nemá oprávnění pobývat. Doporučuji přítelkyni nejlépe písemně vyzvat k vystěhování a pakliže tak neučiní v přiměřené lhůtě, kterou ji k tomu syn poskytne, pak stačí věc vyřešit tím, že jí syn přístup do bytu znemožní. Jiný postup je ale v případě, že v bytě zůstanou její věci. Ty jsou majetkem přítelkyně, které syn nesmí znehodnotit nebo zapříčinit jejich ztrátu. Lze ji ovšem vyzvat, aby si věci převzala, v opačném případě, že budou vystěhovány do veřejného skladu, který pak musí expřítelkyně zaplatit.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zjistit jestli byla někomu schválena dotace (na kulturu, sport)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Podnět k prošetření splnění dotačních podmínek
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Dotační podvod - příklad
- Trestný čin dotačního podvodu - příklad

08/2013 jsme jeli jako závodní tým karate do světový šampionát. Celkem 9 osob, z toho trenér a 4 závodníci, zbytek členové rodin. Jsme si jisti, že si Pan "trénér" vyžádal dotace u kraje Vysočina bez našeho vědomí, dokonce mi to jeden kolega potvrdil, že mu tu žádost napsal a domníváme, že byla poskytnuta (přibližná výše asi 120 tis. Kč). Jenomže nikdo z nás z toho neviděl ani Kč, jsem se všech osobně ptal. Asi si z toho sám zaplatil celý pobyt.
Dotace byla poskytnuta pravděpodobně jen na 5 soutěžících (jeho a nás 4, tj. celkem 5). Další info, dva z týmu jsme už z jiných důvodů tento spolek opustili. Chci se zeptat, co s tím teď můžeme dělat? Má právo osoba, která si dotace vyžádá i na jiné osoby rozdělit dle svého uvážení? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit ověřit si domněnku o čerpání dotace z rozpočtu kraje Vaším bývalým trenérem. V tomto ohledu se můžete obrátit na kraj Vysočina s žádostí o poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění). Náležitosti žádosti a způsob jejího podání jsou upraveny v § 13 a násl. zákona o svobodném přístupu k informacím. Kraj Vysočina můžete požádat zejména o sdělení,
1/ zda byla Vašemu bývalému trenérovi (či jiné osobě, např. občanskému sdružení, pod jehož záštitou byla sportovní činnost provozována) poskytnuta dotace v souvislosti s účastí na světovém šampionátu karate,
2/ v jaké výši byla tato dotace poskytnuta,
3/ zda byla tato dotace účelově vázána a pakliže ano,
4/ na co byla tato dotace konkrétně určena (resp. jaké byly dotační podmínky) a
5/ zda bylo splnění dotačních podmínek Vaším bývalým trenérem (či jinou osobou) prokázáno.

Dozvíte-li se tímto způsobem, že k poskytnutí dotace skutečně došlo, a že tato dotace byla určena na pokrytí nákladů účasti celého týmu na světovém šampionátu karate, můžete kraji Vysočina adresovat podnět k prošetření splnění dotačních podmínek, v němž uvedete své pochybnosti o skutečném splnění dotačních podmínek, resp. o řádném čerpání dotace Vaším bývalým trenérem.

Pokud Váš bývalý trenér použil dotační prostředky jinak, než určovaly dotační podmínky, mohl se dopustit trestného činu dotačního podvodu, který dle § 212/2 trestního zákoníku spáchá ten, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel, přičemž za tento trestný čin může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Bude-li tímto trestným činem způsobena větší škoda (tzn. škoda od 50.000,- Kč do 499.999,- Kč), může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. V případě důvodného podezření na nesprávné čerpání dotace proto můžete rovněž podat trestní oznámení.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatek za dělenou směnu - výpočet, informace
- Jak se počítá příplatek za dělenou směnu - příklad
- Výpočet příplatku za dělenou směnu podle Zákoníku práce - příklad
- Příplatek za dělenou směnu - §130 Zákoníku práce

Jak se počítá příplatek za dělenou směnu podle § 130 Zákoníku práce. Jde o školní uklízečku, pracovní doba rozdělená na 2x 4 hodiny. Dřívější ředitelka počítala příplatek 30% z každé odpracované hodiny (tzn. denně 8x 30% hodinové mzdy navíc). Minulá ředitelka ho počítala jako 30% z jedné hodiny za den. Nynější ředitelka tvrdí, že paragraf 130 Zákoníku práce neexistuje. Jak tedy spočítat kolik člověku doopravdy přísluší? Znění zákona mi přijde nejednoznačné. Nynější ředitelka chce sebrat i osobní ohodnocení, které je podle ní přemrštěné. Může to takto "bezdůvodně" udělat? Ohodnocení bylo určeno předchozí ředitelkou. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pokud má zaměstnanec rozdělenou směnu tak, že souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí v jedné směně alespoň 2 hodiny, má pak nárok na příplatek ve výši 30% průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu (§ 130 zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění).
Ustanovení § 130 Zákoníku práce stále platí a zaměstnanci náleží příplatek, který se spočítá tak, že se spočítá průměrný hodinový výdělek zaměstnance a z něj pak 30%. Tato částka se zaměstnanci zaplatí za každou směnu, která se dělila. Nelze tedy postupovat, že ke každé odpracované hodině se připočítá 30%.

_ 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej zděděného zemědělského pozemku - postup, informace
- Předkupní právo na nemovitost - starý občanský zákoník (před 2014)
- Předkupní právo na nemovitost - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo na byt, dům pozemek - starý občanský zákoník (před 2014)
- Předkupní právo na byt, dům, pozemek - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo nemovitosti podle starého a nového občanského zákoníku
- Kdy je předkupní právo 6 měsíců (půl roku) od nabytí majetku?

Mám dotaz ohledně zděděných pozemků a prosím o radu jak postupovat. Otec vlastnil polovinu pozemků (lesy, pole a louky). Po jeho smrti jsem se stala dědičkou 1/3 jeho majetku tj. 1/6 z celku. Zjistila jsem, že část pozemků je pronajata soukromému zemědělci, který by měl zájem o jejich odkoupení. Vlastníkem poloviny pozemků je otcova sestra, se kterou již 30 let neudržoval otec kontakt. Můj dotaz zní, zda při prodeji pozemků je nutno jednat přednostně s ní jako majitelkou většiny nebo jde jednat o této části pouze s nájemníkem. V případě jakého koliv prodeje musím nabídku učinit nejdříve jí? Co když nebude mít spolumajitelka zájem pozemek koupit? Já i moji dva bratři bychom pozemky rádi prodali, jelikož jsou od nás dost daleko. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V tomto případě záleží na datu, kdy jste pozemky nabyla. Podle staré právní úpravy účinné do 31.12.2013 včetně platilo v případě prodeje spoluvlastnického podílu nemovitosti předkupní právo ostatních spoluvlastníků. Od 1.1.2014 platí, že bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. V případě, že by na Vás předkupní právo doléhalo a nešlo by se se sestrou otce dohodnout, lze se obrátit s vypořádáním spoluvlastnictví na soud.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ DOTAZY
- Žádost o vynětí nemovitosti ze seznamu kulturních památek - náležitosti, postup, informace
- Jak vyřadit nemovitost z kulturních památek - postup
- Žádost o vynětí domu ze seznamu kulturních památek - náležitosti, postup, informace
- Jak vyřadit dům z kulturních památek evidovaných státem - postup
- Zákon o státní památkové péči a vyřazení nemovitosti ze seznamu kulturních památek
- Jak zrušit označení kulturní památka nemovitosti u památkářů?

Co všechno musí obsahovat žádost na vynětí nemovitosti ze seznamu kulturních památek a jaký je postup při podání této žádosti. Moje rodina je vlastníkem nemovitosti, která je silně chátrající objekt, jehož podstatná část je již zdevastovaná, včetně propadlé střechy, stropů a obvodových zdí. Objekt není využíván. Budova se nezadržitelně rozpadá a její zánik je nevyhnutelný. Objekt sousedí s obecním pozemkem a zajišťování bezpečnosti je pro rodinu velice finančně nákladné. Objekt je na seznamu památkově chráněných budov od roku 1994, je nabídnut k prodeji, jenže když se zájemce dozví, že je objekt v památkové péči, ihned od záměru odstoupí. Tak objet dál chátrá a ohrožuje bezpečnost okolí. Prosím poraďte. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné vycházet z § 8/1 zákona o státní památkové péči (zák. č. 20/1987 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že Ministerstvo kultury může z mimořádně závažných důvodů prohlášení stavby za kulturní památku zrušit, a to na žádost a/ vlastníka kulturní památky nebo b/ na žádost organizace, která na zrušení prohlášení stavby za kulturní památku prokáže právní zájem, nebo c/ z vlastního podnětu. To se samozřejmě netýká národních kulturních památek, což však není, jak předpokládám, Váš případ.

Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření památkových úřadů (konkrétně krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností), popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky (jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku).

V případě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku, musí mu být umožněno zúčastnit se ohledání a ke zrušení prohlášení stavby za kulturní památku se vyjádřit.

Ministerstvo kultury může zrušení prohlášení stavby za kulturní památku vázat na předchozí splnění jím určených podmínek. Těmito podmínkami jsou a/ zpracování měřické a fotografické dokumentace, b/ stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy, c/ přemístění vybraných prvků kulturní památky a d/ úprava vzniklého prostoru. Náklady vynaložené na splnění těchto podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku zahajuje z vlastního podnětu Ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo (§ 8/3 zákona o státní památkové péči).

Co se týče konkrétních náležitostí žádosti vlastníka stavby o zrušení jejího prohlášení za kulturní památku, je nezbytné vycházet z § 7/1 prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb. , dle něhož musí žádost obsahovat tyto údaje:

- název kulturní památky,
- rejstříkové číslo Ústředního seznamu,
- umístění a bližší určení kulturní památky,
- vlastnické vztahy,
- zdůvodnění žádosti,
- informativní fotografie.

Neboť podáním žádosti o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku bude zahájeno standardní správní řízení, musí mít tato žádost rovněž náležitosti podání dle § 37/2 správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.), tzn. že z žádosti musí být patrno:

- kdo jí podává (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování),
- které věci se týká,
- co se navrhuje.

Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno (ve Vašem případě se tedy bude jednat o Ministerstvo kultury), další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

S ohledem na skutečnost, že v dotazu zmiňujete, že Vaší motivací k podání žádosti o zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku je její havarijní stav, doplňuji, že zákon o státní památkové péči sice na žádném místě nespecifikuje, jaké mimořádně závažné důvody mohou být důvodem zrušení prohlášení věci za kulturní památku, lze nicméně rozlišit 3 základní skupiny těchto důvodů:

1/ nenávratné zničení té části stavby (kulturní památky), která byla jediným nositelem kulturně-historických hodnot, pro něž se stavba stala kulturní památkou (např. freska) ;

2/ jiný zájem, který převažuje nad zájmem na zachování kulturní památky (např. zájem na vybudování veřejně prospěšné stavby, důvod spočívající v obraně státu, zahájení těžebních prací apod.) ;

3/ náprava pochybení při prohlášení stavby za kulturní památku (zejména v případě následného zjištění, že se jedná o falzifikát a nikoli originál kulturní památky).

Havarijní stav kulturní památky však zpravidla nebývá považován za mimořádně závažný důvod, na jehož základě by bylo možné zrušit prohlášení stavby za kulturní památku, neboť závadný stavebně-technický stav kulturní památky může být odstraněn její rekonstrukcí (která může být ve formě neodkladných zabezpečovacích pracívlastníkovi kulturní památky nařízena stavebním úřadem dle § 135 stavebního zákona). V tomto ohledu je možné stručně citovat z důvodové zprávy k zákonu o státní památkové péči:

„Havarijní stav kulturní památky způsobený zanedbáním povinné péče vlastníka (uživatele) o kulturní památku nelze však pokládat za mimořádně závažný důvod pro zrušení jejího prohlášení za kulturní památku. “

Je však pravdou, že shora citovaný názor je formulován pouze v důvodové zprávě k zákonu o státní památkové péči, nelze proto vyloučit, že praxe Ministerstva kultury je odlišná.

_ 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář pověřený dědickým řízením nekomunikuje s dědici - jak postupovat?
- Co dělat pokud notář neodpovídá budoucím dědicům na dotazy, emaily, dopisy?
- Průtahy dědického řízení - jak se bránit pokud notář nepřiměřeně dlouho řeší dědictví?
- Může vypravitel pohřbu nahlížet do dědického spisu zemřelého u notáře?
- Má závětní dědic právo nahlížet do dědického spisu u notáře?
- Může závětní dědic dělat kopie (opisy) z dědického spisu u notáře?
- Stížnost na notáře na notářskou komoru - notář nekomunikuje s dědici
- Stížnost na notáře na notářskou komoru pro průtahy dědického řízení

Má notář nějakou lhůtu na vyřízení dědictví ze závěti a jak velký problém je vyřídit dědictví zemřelého, který neměl manžela, děti, sourozence ani rodiče, žil úplně sám a sepsal závěť, v které odkazuje části svého majetku šesti fyzickým či právnickým osobám. Co dělat v případě, že notářka nekomunikuje (ani e-mailem, ani písemně dopisem), a to ani s vypravitelem pohřbu, ani se vzdáleným příbuzným zemřelého, který je uveden v závěti. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Notář nemá zákonem stanovenou lhůtu k vyřízení dědictví.
Notář musí v tomto případě dohledat dědice, kteří by nebýt závěti dědili ze zákona, aby se mohli vyjádřit k závěti, zda ji uznávají či neuznávají za pravou a platnou. V úvahu přicházejícími dědici ze zákona jsou třeba ještě tety a strýcové, bratranci a sestřenice, atd. Není-li žádný z dědiců dohledán, pak se k závěti vyjadřuje stát – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Poté se dědictví projedná.
Závětní dědic jakožto účastník řízení má právo znát stav řízení, má právo nahlížet do spisu, činit si z něj opisy, atd. Vypravitel pohřbu (pokud nejde v řízení o majetek nepatrné hodnoty), není účastníkem řízení, nýbrž věřitelem, tudíž má např. právo nahlížet do spisu či si z něj dělat opisy jen když na tom prokáže právní zájem.
Jestliže s Vámi notářka nekomunikuje, zkuste ji kontaktovat ještě telefonicky (číslo lze najít na stránkách notářské komory – www. nkcr.cz) nebo přijďte do notářské kanceláře osobně. Pokud i takto s Vámi odmítne komunikovat, aniž by Vám sdělila důvody, můžete podat např. stížnost na Notářskou komoru na danou notářku.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod právnické osoby (s. r. o.) na fyzickou osobu - postup, informace
- Převod nemovitosti z fyzické osoby na soukromou osobu
- Převod nemovitosti právnické osoby na fyzickou, soukromou osobu - podmínky, informace
FINANCE-DANĚ
- Daň při převod nemovitosti z fyzické osoby na soukromou osobu
- Převod nemovitosti - daň z nabytí nemovitých věcí (4%), daň z příjmů (15-19%)

Jak nejlépe může fyzická osoba převést nemovitost na soukromou osobu – svého potomka? Jakou daň je nutno zaplatit? Může právnická osoba s. r. o. převést nemovitost na fyzickou či soukromou osobu? Jaké podmínky musí být splněny? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastnické právo k nemovité věci může být mezi dvěma fyzickými osobami převedeno zejména:

- bezúplatně prostřednictvím písemné darovací smlouvy (§ 2055 a násl. občanského zákoníku),

- úplatně prostřednictvím písemné kupní smlouvy (§ 2079 a násl. občanského zákoníku).

Stejným způsobem může být vlastnické právo k nemovité věci převedeno mezi právnickou osobou (např. společností s ručením omezeným) a fyzickou osobou.

Změna vlastnického práva k nemovité věci musí být následně zapsána do katastru nemovitostí.

Přechod vlastnického práva k nemovité věci mezi fyzickými osobami může být ošetřen také pro případ smrti, tzn. na základě závěti, odkazu či dědické smlouvy, předpokládám však, že k tomuto způsobu přechodu vlastnického práva Váš dotaz nesměřoval.

Pro přípravu darovací či kupní smlouvy (a pro zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

či notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

Vzor kupní a darovací smlouvy na nemovitost je také na tomto webu:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

V případě úplatného převodu vlastnického práva k nemovité věci (prodej) bude zapotřebí zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí (4%) a daň z příjmů (15% u fyzické osoby, 19% u právnické osoby; zdanitelný příjem se snižuje o nabývací cenu nemovité věci). Prodej nemovité věci může být od daně z příjmů osvobozen, je-li ve vlastnictví fyzické osoby nejméně 5 let (resp. 2 roky v případě, že prodávající v bytě nebo domě bydlel bezprostředně před prodejem).

V případě bezúplatného převodu vlastnického práva k nemovité věci (darování) se daň z nabytí nemovitých věcí nehradí a je také osvobozeno od daně z příjmů, jde-li o darování od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, nebo od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního klíče k autu a nárok na náklady pokusu o naprogramování klíče
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě - je nárok na úhradu škody způsobenou vadným zbožím?
- Vrácení zboží a současné žádání náhrady škody vzniklé závadným zbožím - má na to zákazník nárok?

Zákazník si v našem e-shopu zakoupil náhradní klíč s dálkovým ovládáním na vozidlo Ford (11/2014). Zajel s ním do servisu, kde mu však oznámili, že klíč je nefunkční a požadovali po něm platbu za pokus o nakódování. Zákazník nám klíč nechce reklamovat, ale chce jej vrátit, na což má do 14 dnů od zakoupení právo a s tím nemáme problém. Jsme ochotni uhradit i náklady na zaslání klíče zpět k nám. Zákazník však požaduje i zaplacení služby v servisu. Má na to právo?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zákazníkovi garantovali určité vlastností zboží (klíče), které klíč neměl (byl nefunkční, jak píšete), jste odpovědni za vady, které na zboží jsou a především za škodu, která zákazníkovi vlivem vady vznikla. Domnívám se však, že zákazník musí vadu a škodu uplatnit formou reklamace, aby bylo možné, abyste se k povaze vady vyjádřili a především, abyste zkoumali, zda-li existuje příčinná souvislost mezi vadou a škodou, která zákazníkovi vznikla. Pokud ano, zákazník na náklady za servis má právo. Pokud ovšem věc vrátí bez udání důvodu ve 14 denní lhůtě, příčinná souvislost ani vada zde dle mého názoru není prokazatelná a tudíž byste škodu hradit nemuseli.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nevyužil zvýšení kvalifikace zaměstnance - musí zaměstnanec při výpovědi uhradit náklady zvýšení kvalifikace?
- § 235 odst. 3, písm. d) Zákoníku práce - nevyužití zvýšené kvalifikace zaměstnavatelem a náhradna nákladů zaměstnancem při výpovědi z PP

Zaměstnavatel mi zaplatil zvýšení kvalifikace, mám na 3 roky podepsáno, že musím u zaměstnavatele zůstat, jinak budu muset zaplatit náklady na zvýšení kvalifikace. V 03/2013 jsem úspěšně kurz dokončila, ale v podstatě nic se nezměnilo, od té doby jsem vykonávala práci odpovídající zvýšené kvalifikaci maximálně 2,5měsíce, nebyla mi změněna smlouva, ani
navýšena odměna (nebylo smluvně sjednáno).
Nyní jsem dostala nabídku nastoupit do jiné práce, týká se mě par. 235 odst. 3, písm. d), tj. že pokud jsem za poslední rok nevykonávala alespoň 6 měsíců práci, kvůli které jsem si kvalifikaci zvyšovala, nemám povinnost náklady zaměstnavateli při ukončení pracovního poměru zaplatit? Jakým způsobem budu muset případně uvedené prokazovat? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud máte uzavřenu se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu, pak máte podle § 234 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, povinnost setrvat u zaměstnavatele dohodnutou dobu po zvýšení kvalifikace nebo uhradit náklady se zvýšením kvalifikace spojené.
V určitých případech zaměstnanec nemá povinnost hradit náklady zvýšení kvalifikace, a to i když své povinnosti z kvalifikační dohody nesplnil (tedy povinnost setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru). Tyto případy stanoví § 235 odst. 3 ZP a patří mezi ně i skutečnost, že zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12-ti měsících alespoň 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
Prokázání dané skutečnosti bude záležet na tom, zda při práci, kterou konáte, potřebujete danou kvalifikaci nebo ne (máte nějakou náplň práce, požadavek na určité vzdělání, apod.). Pokud ne, pak je splněna podmínka výše uvedená a Vy nemáte povinnost k náhradě nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace. Při uzavření kvalifikační dohody se totiž předpokládá, že zaměstnanec dané vzdělání potřebuje a zaměstnavatel bude jeho vzdělání využívat, proto mu umožňuje studovat a studium mu platí.
V případě, že zaměstnavatel po Vás bude určitou částku požadovat, pak Vám doporučuji mu písemně sdělit výše uvedené. V případě, že se ním nedohodnete, a zaměstnavatel bude stále trvat na uhrazení nákladů, pak buď náklady uhradíte a budete je zpětně vymáhat soudně, nebo neuhradíte a tady může žalobu na jejich zaplacení podat zase zaměstnavatel.

_

RODINA-SJM
- Rozšíření a následné zúžení společného jmění manželů, SJM - postup, informace, možnosti

2007 jsem se rozvedl a v rámci majetkového vyrovnání mi zůstal rodinný dům s hypotékou ve výši 900.000 Kč a půjčka 300.000 Kč. 03/2011 jsem se znovu oženil, žena se přistěhovala z Moravy a neměla v podstatě žádný majetek. Později jsme se ženou změnili hypotéku (jinou banku) na nás oba. Rodinný dům jsem dobrovolně převedl do SJM. Nyní ale došlo k situaci, kdy mi žena řekla, že již ke mě nic necítí, neustála se hádáme ale stále sdílíme společnou domácnost. Žena má jedinný příjem, částečný invalidní důchod ČID a nemůže chodit do práce, já jsem OSVČ. Žena mi vyčítá dluhy, které jsem si nadělal před vznikem našeho manželství a neche mít s nimi nic společného. Je možno za trvání manželství zrušit či zúžit SJM tak aby RD připadl pouze mě s tím, že nadále budu splácet dluhy samostatně. A jak to lze udělat, pokud by žena nechtěla se zúžením SJM spouhlasit? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
To, co navrhujete jistě možné, avšak právě se souhlasem manželky. Zúžení SJM je možné i za trvání manželství, avšak obávám se, že manželka nebude souhlasit s převedením rodinného domu pouze do Vašeho vlastnictví. V případě neshod se lze obrátit na soud, který se pokusí spravedlivě vypořádat Vaše podíly na nemovitosti, ale počítejte s tím, že s největší pravděpodobností ženu budete muset alespoň částečně vyplatit, pakliže soud přiřkne nemovistost jen Vám.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úpravy bytového domu způsobující horší oslunění pokoje, bytu - jak se bránit úpravám?
- Stavební úpravy domu SVJ a zhoršené oslunění bytu, pokoje - jak se bránit?

Stavební úpravou spočívající v rozšíření lodžie dopředu směrem od obývacího pokoje by došlo ke zhoršení denního osvětlení v obývacím pokoji a zabránění přístupu slunečního záření, tedy oslunění pokoje, po většinu roku s následnými zvýšenými nároky na vytápění, neboť se jedná o pokoj orientovaný na jih. Je ale možné, že podle dnes platné měkčí normy, kdy hodnoty oslunění musí být splněny jen k 1. březnu a k 21. červnu jsou na rozdíl od starší normy jen doporučené, by bylo toto i tak splněno. Potřebovala bych alespoň předběžně vědět, zda při případném přehlasování odpůrců úprav by byla v případě soudního sporu šance úpravám prokazatelně zhoršujícím kvalitu bydlení, byť možná neodporujícím současné normě, zabránit. U bytu v 1. nadzem. podlaží by byl i téměř zničen výhled do okolí, neboť by se při pohledu z obýv. pokoje spojila podlaha vrchní lodžie se stěnou protilehlého domu, pouze při pohledu z místa blízko u okna by byl vidět v mezeře úzký pás oblohy. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o společenství vlastníků bytových jednotek SVJ.

Shromáždění vlastníků jednotek je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy společenství vlastníků jednotek vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206/2 občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě je klíčovým § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Vzhledem k tomu, že zamýšlenou stavební úpravou společných částí bytového domu (ve smyslu § 1160 občanského zákoníku) dojde nepochybně ke zhoršení kvality bydlení některých vlastníků jednotek, lze tuto skutečnost rozhodně považovat za důležitý důvod (ve smyslu § 1209/1 občanského zákoníku), který přehlasovaného vlastníka jednotky opravňuje k podání žaloby k soudu. Jak však soud v daném případě rozhodne, nelze skutečně jakkoli předjímat (v tomto ohledu bude hrát nepochybnou roli výsledek hlasování shromáždění vlastníků jednotek, tzn. poměr hlasujících pro a proti, počet žalobců a rozsah důkazních materiálů, jimiž bude dokládáno zhoršení kvality bydlení, včetně s tím souvisejícího navýšení nákladů na vytápění).

Pro přípravu žaloby lze samozřejmě využít i služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda - nepřiměřené náklady zaměstnavatele pořádajícího školení bez externích školitelů
- Jak se bránit výši nákladů na školení dle kvalifikační dohody
- Zvýšení kvalifikace v práci - definice, vysvětlení, příklad z praxe
- Zvýšení kvalifikace a prohloubení kvalifikace - jaký je rozdíl?
- Kvalifikační dohoda - může být součástí pracovní smlouvy?
- Může být v pracovní smlouvě kvalifikační dohoda zaměstnavatele a zaměstnance?
- Náležitosti kvalifikační dohody podle Zákoníku práce
- Zákoník práce a náležitosti kvalifikační dohody
- Minimální a maximální částka v kvalifikační dohodě dle Zákoníku práce
- Neplatnost kvalifikační dohody pro zákonné nedostatky - příklad

Jsem obchodní zástupce, v pracovní smlouvě mám:
"Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci školení s názvem *Školení pro obchodního zástupce* v hodnotě 30.000,- Kč, které bude provedeno v období zkušební doby od 10.9.2014 do 9.12.2014. Po úspěšném absolvování školení bude zaměstnanci vydán příslušný certifikát. Zaměstnanec se zavazuje výše uvedeného školení zúčastnit. V případě, že zaměstnanec ukončí svůj pracovní poměr u zaměstnavatele na základě vlastní žádosti, se zaměstnanec zavazuje uhradit část nákladů ve výši uvedené školení ve výši 10.000,- Kč a to do 10 dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Toto ustanovení je závazné pouze po dobu jednoho roku od zahájení pracovního poměru dle této smlouvy."
Školení probíhá pouze v rámci naší společnosti bez využití externích školitelů. Skutečně po mě může zaměstnavatel požadovat částku 10 000, pokud na vlastní žádost ukončím pracovní poměr?
Na koho se mohu v případě, že skutečně na vlastní žádost ukončím pracovní poměr a zaměstnavatel mi částku 10 000 Kč strhne? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že výstupem absolvování předmětného školení nebude zvýšení Vaší kvalifikace, tzn. změna hodnoty Vaší kvalifikace, resp. získání kvalifikace nebo její rozšíření. Zvýšení kvalifikace může mít zejména formu studia, vzdělávání, školení, nebo jiné formy přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 Zákoníku práce).

S ohledem na skutečnost, že pro výkon činnosti obchodního zástupce není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace (kterou by bylo nutné získat či na jejíž úroveň by bylo nutné si stávající kvalifikaci zvýšit), předpokládám, že ve Vašem případě představuje předmětné školení prohloubení kvalifikace, kterým je průběžné doplňování stávající kvalifikace, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování (§ 230/1 zákoníku práce).

Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, přičemž náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel (§ 230/3 a 4 zákoníku práce).

Vámi citovaná pasáž pracovní smlouvy pak byla Vaším zaměstnavatelem patrně myšlena jako tzv. kvalifikační dohoda (která může být součástí pracovní smlouvy či může být vtělena do zvláštního dokumentu). Dle § 234/1 zákoníku práce (ve spojení s § 234/2 zákoníku práce) může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu, a to v souvislosti s prohlubováním kvalifikace zaměstnance. Součástí této dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci prohloubení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (ve Vašem případě se de facto jedná o dobu 1 roku, byť to není ve smlouvě uvedeno explicitně), nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené s prohloubením kvalifikace, které zaměstnavatel na prohloubení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před prohloubením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od prohloubení kvalifikace (v tomto ohledu se text smlouvy od znění zákona liší, neboť doba 1 roku je ve smlouvě počítána od založení pracovního poměru).

Dle § 234/3 zákoníku práce pak musí kvalifikační dohoda obsahovat:

a/ druh kvalifikace a způsob jejího prohloubení,

b/ dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po prohloubení kvalifikace,

c/ druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání (ani v tomto bodě není Vámi uzavřená kvalifikační dohoda zcela bez vad).

Za zásadní vadu Vámi uzavřené kvalifikační dohody lze považovat její rozpor s § 234/2 zákoníku práce, dle něhož může být kvalifikační dohoda na prohloubení kvalifikace zaměstnance uzavřena pouze v případě, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75.000 Kč. Neboť však Vámi absolvované školení má hodnotu pouze 30.000,- Kč, není možné kvalifikační dohodu (v jejímž rámci byste se zavázal setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po dohodnutou dobu či vrátit zaměstnavatelem vynaložené náklady) uzavřít. Absolvování školení, kterým by byla Vaše kvalifikace prohloubena, Vám může být zaměstnavatelem nařízeno, zároveň však nebudete zavázán k setrvání v zaměstnání po dohodnutou dobu či k vrácení zaměstnavatelem vynaložených nákladů.

Dalším nedostatkem Vámi uzavřené kvalifikační dohody je paušalizace nákladů, které mají být v případě ukončení pracovního poměru z Vaší strany zaměstnavateli vráceny, neboť smysl právní úpravy kvalifikačních dohod předpokládá, že zaměstnanec zaměstnavateli vrátí vždy pouze poměrnou výši vynaložených nákladů, a to dle délky doby, po kterou zaměstnanec u zaměstnavatele již nesetrvá v zaměstnání (ačkoli se k tomu v kvalifikační dohodě zavázal).

Z důvodů shora uvedených lze Vámi uzavřenou kvalifikační dohodu považovat za neplatnou (což však nemá žádný vliv na platnost pracovní smlouvy), tzn. že v případě ukončení pracovního poměru z Vaší strany (v průběhu 1 roku od založení pracovního poměru) nebudete povinen zaměstnavateli vrátit jím vynaložené náklady (v paušalizované výši 10.000,- Kč).

Budou-li pak po Vás náklady školení zaměstnavatelem vymáhány soudní cestou, můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

V této souvislosti je vhodné podotknout, že částka 10.000,- Kč Vám nemůže být zaměstnavatelem stržena ze mzdy, pokud se na tom se zaměstnavatelem nedohodnete.

Postup zaměstnavatele pak může na Váš podnět prošetřit rovněž místně příslušný oblastní inspektorát práce:

http://www.suip.cz/

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Změna územního plánu s předkupním právem na soukromý pozemek - je to právně v pořádku?
- Může obec, město dát předkupní právo na pozemek občana do územního plánu?

Vlastním pozemek v obci poblíž Brna. Mám v úmyslu tento pozemek prodat. Obec v jejímž katastru pozemek leží připravuje ke schválení nový územní plán. Změny oproti současnému územnímu plánu se týkají i mého pozemku. Obec zadala do návrhu změn předkupní právo na část mého pozemku, a to bez jakékoliv konzultace. Úmysl obce je zařadit tuto část mého pozemku jako součást nového obecního parku. S tímto návrhem jsem vyjádřil nesouhlas. Ze strany obce nepřišla žádná odpověď ani reakce. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Předkupní právo je v rámci stavebního zákona upraveno v jeho § 101. Předně platí, že k pozemku určenému územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství (stejně jako ke stavbě na tomto pozemku) má obec předkupní právo, a to v rozsahu vymezeném v územním plánu. To neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene (což však v případě zřízení parku nepřichází prakticky v úvahu).

Na tomto místě je vhodné uvést, že ve smyslu § 2/1 písm. k) bodu 4 a písm. l) stavebního zákona (ve spojení s § 34 zákona o obcích) se parky považují za veřejně prospěšné stavby.

Předkupní právo se v územním plánu vymezuje označením nemovitosti podle katastrálního zákona a stanovením oprávněné osoby (ve Vašem případě předpokládám, že oprávněnou osobou je sama obec). Textovou část územního plánu obsahující vymezení nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec neprodleně osobě oprávněné z předkupního práva (to samozřejmě neplatí v případě, kdy sama obec je touto oprávněnou osobou) a osobám, jejichž nemovitosti předkupní právo zatěžuje (tedy i Vám).

Osoba oprávněná z předkupního práva podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Předkupní právo podle § 101 stavebního zákona vzniká nabytím účinnosti územního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník pozemku, u kterého vzniklo předkupní právo podle stavebního zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu (t. j. v případě prodeje) nabídnout oprávněné osobě tento pozemek k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.

Je-li předkupní právo v územním plánu vymezeno k části pozemku (což je i Váš případ), je předmětem nabídky (ze strany povinné osoby) příslušná část pozemku. V takovém případě zabezpečí získání 1/ geometrického plánu o dělení pozemku a 2/ sdělení stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku (nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku) samozřejmě na své náklady oprávněná osoba.

Povinný vlastník (Vy) je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná osoba využije předkupního práva a dále je povinen umožnit prohlídku předmětného pozemku za účelem zpracování znaleckého posudku.

Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi vymezit předmět koupě údaji podle katastrálního zákona, uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh kupní smlouvy a znalecký posudek, kterým je stanovena cena pozemku. Je-li předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní smlouvy také geometrický plán.

Je-li předmětem předkupního práva část pozemku a je-li tudíž zapotřebí opatřit před uzavřením kupní smlouvy geometrický plán a souhlas, resp. rozhodnutí stavebního úřadu, přerušuje se po dobu územního řízení běh tříměsíční lhůty pro odpověď oprávněné osoby (o této skutečnosti oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí).

Kupní cena pozemku se určí znaleckým posudkem ve výši obvyklé ceny (podle zákona o oceňování majetku), tento znalecký posudek opatřuje na své náklady opět oprávněná osoba (tedy obec). Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná znalcem, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné znalcem.

Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své odpovědi a v návrhu kupní smlouvy, zašle oprávněné osobě ve lhůtě dle § 101/6 stavebního zákona svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým posudkem. Znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem na uzavření kupní smlouvy.

Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba na kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva.

Pokud ze zaslané odpovědi oprávněné osoby vyplývá, že oprávněná osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba nezašle odpověï ve stanovené lhůtě anebo pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní smlouvy povinného vlastníka, předkupní právo zaniká (to samozřejmě neplatí, je-li v této lhůtě zahájeno soudní řízení o určení kupní ceny pozemku).

Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po marném uplynutí stanovených lhůt bez zbytečného odkladu vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva.

Oprávněná osoba je povinna uhradit povinnému vlastníkovi kupní cenu pozemku (popř. části pozemku) do 2 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.

Nesplní-li povinný vlastník povinnost nabídnout oprávněné osobě pozemek k odkupu (samozřejmě pouze v případě, že povinný vlastník zamýšlí tento pozemek prodat), jsou právní jednání spojená s převodem pozemku (např. tedy kupní smlouva s třetí osobou) neplatná.

Ve zbývajících aspektech využití předkupního práva oprávněné osoby se použijí ustanovení občanského zákoníku (§ 2140 a násl.).

Shora uvedené lze shrnout tak, že pro vznik předkupního práva k části Vašeho pozemku není zapotřebí, aby s Vámi tento záměr obec jakkoli konzultovala. Při splnění předepsaných podmínek (veřejně prospěšná stavba a vyznačení do územního plánu) vznikne předkupní právo k části Vašeho pozemku ze zákona (a to k datu nabytí účinnosti územního plánu). Chcete-li zabránit vzniku předkupního práva k části Vašeho pozemku, lze Vám doporučit maximálně využít veškerá Vaše oprávnění při přípravě územního plánu (zejména pak vznášením připomínek v rámci veřejného projednání územního plánu). Vyloučit pak nelze ani iniciaci soudního přezkumu příslušné části územního plánu dle § 101a a násl. soudního řádu správního.

Svůj pozemek pak můžete samozřejmě prodat ještě před nabytím účinnosti územního plánu (tzn. v době, kdy nebude předkupní právo k části Vašeho pozemku dosud existovat), v takovém případě Vám však doporučuji kupujícího o záměru obce předem informovat (ideálně pak vtělte tuto informaci přímo do písemné kupní smlouvy).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Soud neinformoval dědice o rozhodnutí u znovuotevřeného dědického řízení - co teď?
- Nevyrozumění dědiců o znovuotevření dědického řízení soudem

V domě jsme našli závěť matky. Projednali jsme ji s notářkou, ta nám doporučila zažádat u soudu o znovuotevření dědického řízení. Soud rozhodl, ale žádné rozhodnutí nám se do rukou nedostalo (informovali smě se až na soudě kde nám to ústně sdělili že soud nějakým způsobem rozhodl a zaslal rozhodnutí notářce). Stalo se tak 05/2013 a nikdo nás o ničem nekontaktoval resp. žádné informace ani předvolání od notářky.
Máme nárok na písemné rozhodnutí od soudu a jak máme postupovat když nás notářka neinformuje. Je povinna nás předvolat? Existuje promlčecí lhůta? Jak situaci řešit? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše maminka zemřela ještě před 1.1.2014. Objevila-li se závěť až po skončení dědického řízení, v řízení o dodatečném projednání dědictví se okruh dědiců nemění – jedná se stále s těmi dědici, s kterými se dědictví projednávalo v původním dědickém řízení. Otevírat dědické řízení bych tedy nedoporučovala. Závětní dědic může podat žalobu na ochranu oprávněného dědice (§ 485 obč. zák.). Pokud byl na základě původního dědického řízení proveden zápis v katastru nemovitostí, lze také žalovat na určení vlastnického práva tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitosti.
Pokud bude závětní dědic v řízení o žalobě úspěšný a soud jeho nárok uzná, pak ten, kdo dědictví nabyl v původním řízení, je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se však promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která plyne od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Na písemné rozhodnutí soudu mají nárok účastníci řízení. Nevím, jaké řízení před notářem proběhlo, proto bych Vám doporučila zajít za tímto notářem a informovat se. Pokud jde o povinnost předvolání – jsou případy, kdy notář není povinen účastníky předvolat. Promlčecí lhůta je jak jsem již psala tříletá. Doporučila bych Vám postup uvedený výše, a to podání žaloby na ochranu oprávněného dědice.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úřad nechce zkolaudovat rodinný dům kvůli nezhotovené příjezdové cestě, komunikaci - jak postupovat?
- Nezkolaudování domu - chybějící příjezdová cesta

2008 jsem koupil pozemek v obcí Podbrdy. Od 2002 vydáno stavební povolení, byl již oplocen se základy pro rodinný dům. Stavební povolení zahrnovalo i podmínku výstavby příjezdové komunikace. K pozemnku vede SOUKROMÁ zklidněná komunikace, která má 3 majitele včetně nás.
2010 jsem požádali o kolaudaci našeho domu - zamítnuto pro nevybudovanou cesty. Stavební úřad Hostomice najednou požadoval vybudování 'místní komunikace' a to podle nových zákonů. Šířka cesty 7 m s chodníkem, atd. Původní Stavební povolení 2002 zní: "musí být zajištěno napojení stavby na pozemní komunikaci". Napojení na pozemní komunikaci jsem splnil v tom smyslu, že jsme původní polní cestu nechali za velké náklady zpevnit a dát do pořádku.
Proti tomuto rozhodnutí jsme se odvolal a 2011-2014 jsem v podstatě udělal vše co si Stavební úřad vymyslel a požadoval od různých interpelaci na kraj, okres, obec, atd, atd. Zcela jasné tam v podstatě neměli představu jak situaci řešit včetně požadavků (který ale nebyl na původním stavebním povolení) na stavbu 'místní komunikace' - jak je známo, na soukromé cestě nemůže být místní komunikace, protože tu může vlastnit jen obec.
Kromě toho, zklidněná komunikace již existovala a byla zakreslena na starších mapách obce Podbrdy ještě před vydáním stavebního povolení. Pokusili jsme celou záležitost urgovat (objasnit s Krajským úřadem), ale bez komentáře.
Posledním dějstvím v této peripetií bylo, že po nás letos SU žádal, abychom si najali inspektora dopravních komunikaci, aby nám s tím problémem pomohl. To jsem učinili. Ing Vondrich vydal dobrozdání, že za situaci může obec Podbrdy a potažmo Stavební úřad Hostomice, které udělali chybu a nikdy neměly vydat stavební povolení pokud nebude zajištěno napojení na místní komunikaci.
Stavební úřad na toto před týdnem odpověděl, že je to v podstatě nezajímá a že je na nás celou situaci vyřešit. Stavební povolení máme prodloužené do 2015.
Fyzicky nikdy nemůžeme splnit požadavky stavebního úřdu pro stavbu komunikace; cesta je ohraničena pozemky, a lesem a jejich majitele by nikdy neprodali půdu, na kterou by se cesta mohla rozšířit. Jaké máme možnosti postupovat správní cestou proti SU Hostomice za účelem zkolaudování našeho domů? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 119 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s:

- územním rozhodnutím o umístění stavby (nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí),
- stavebním povolením,
- dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací
- stanovisky nebo závaznými stanovisky (popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána).

Stavební úřad také zkoumá, zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována (§ 119/3 stavebního zákona).

Dle § 120/2 stavebního zákona je stavební úřad oprávněn zakázat užívání stavby pouze v případě, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle § 119/2 stavebního zákona (uvedeny výše). Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení.

Napojení stavby na pozemní komunikaci musí být řešeno jak v územním řízení (§ 79/1 a § 90 písm. d) stavebního zákona), tak v navazujícím stavebním řízení (§ 110/2 písm. e) stavebního zákona), a to v souladu s obecnými požadavky na využívání území (ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění).

Dle § 20/4 a 7 a dle § 23/1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. platí, že:

- stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci;

- ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby;

- stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu; připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích; podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že v rámci řízení o povolení užívání stavby nemohou být stavebním úřadem vznášeny takové požadavky, které měly být předmětem územního rozhodnutí či stavebního povolení. Vámi popsaný postup stavebního úřadu se nápadně podobá libovůli správního orgánu, která je nepřípustná.

Z dotazu vyplývá, že jste v této věci podala odvolání ke krajskému stavebnímu úřadu. V první řadě Vám proto doporučuji vyčkat konce odvolacího řízení. Trvá-li odvolací řízení již delší dobu, aniž by se zdálo, že by se krajský stavební úřad měl k vydání rozhodnutí, můžete využít některé z opatření proti nečinnosti správních orgánů dle § 80 správního řádu. Proti nepříznivému rozhodnutí krajského stavebního úřadu budete následně oprávněna podat žalobu k místně příslušnému krajskému soudu. V takovém případě Vám jednoznačně doporučuji advokátní zastoupení (ke zvážení pak nechávám, zda nevyužít advokátních služeb již v této fázi) :

http://www.advokatikomora.cz

Dalším prostředkem Vaší obrany (který Vám lze v této chvíli doporučit) je kontaktování veřejné ochránkyně práv:

http://www.ochrance.cz/

Za úvahu rovněž stojí medializace Vašeho případu (přestože se nejedná o právní prostředek obrany, může představovat zveřejnění postupu správního orgánu účinnou formu nátlaku na zjednání nápravy).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vznikne-li na Vaší straně v důsledku probíhajících správních řízení škoda (která může být způsobena např. i neúměrně dlouho trvajícím správním řízením), budete oprávněna nárokovat její náhradu v penězích (a to ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , v platném znění).

_

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Odstoupení od smlouvy na krupiérský kurz - špatná adresa a následky nedoručení dopisu

10. 10. 2014 podepsala smlouvu na krupiérský kurz, kde součástí smlouvy je zaplacení 35.000 Kč. Za 7 dní (17. 10. 2014) moje matka odeslala žádost, ve které bylo uvedeno, že odstupujeme od smlouvy. Tato žádost byla odeslána na adresu místa, kde se smlouva sepisovala (která je také uvedena v inzerátu na internetu). V dopise bylo vše, včetně jména člověka (zadavatele), který tuto smlouvu s mou sestrou sepisoval. Dopis ovšem nebyl převzat a vrátil se zpátky. Proto jsme poté odeslali mailem kopii doporučeného dopisu na pobočku a kopii také na adresu zadavatele, který je podepsaný u smlouvy, uvedený v dopise a jehož jméno je uvedeno i v inzerátu. Ovšem tuto adresu jsme si museli sami vyhledat. Nebyla totožná s adresou, uvedenou v inzerátu. Až po osobní návštěvě (11. 11. 2014) jsme se dozvěděli, že jsme měli uvést adresu zadavatele rovnou, že to byla naše chyba, že už je momentálně pozdě a že tím pádem musíme celou částku uhradit.
Chtěl bych se zeptat, jestli byla chyba opravdu na naší straně a jestli je třeba částku opravdu uhradit? Děkuji, Zikumnd

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, zda byla předmětná smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská (ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku), ve své odpovědi budu tento stav předpokládat.

Z dotazu není dále zřejmé, na základě jaké skutečnosti bylo od uzavřené smlouvy odstoupeno, tzn. zda bylo odstoupení od smlouvy zakotveno přímo v této smlouvě, nebo zda bylo odstoupení od smlouvy realizováno z důvodu uzavření této smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikání (tzn. odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu). Ve své odpovědi budu proto pouze předpokládat, že odstoupení od smlouvy bylo provedeno oprávněně (tzn. buď na základě smluvního ujednání nebo na základě zákona).

V obecné rovině dle § 1811/1 občanského zákoníku platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy mimo jiné svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj, např. tedy adresu pro zasílání poštovních zásilek (§ 1811/2 písm. a) občanského zákoníku). Nesplní-li podnikatel tuto svou povinnost, nemůže to v žádném případě zhoršit právní postavení, resp. možnost uplatnění práv spotřebitele.

Jednalo-li se ve Vámi popsaném případě o smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikání, je podstatným § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání spotřebitele k uzavření smlouvy, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy také podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy. Pokud podnikatel tuto svou informační povinnost nesplní a spotřebitel od smlouvy odstoupí, nenese spotřebitel žádné s tím související náklady (§ 1836 písm. a) občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě se proto argumentace podnikatele (který dle znění dotazu nesplnil svou informační povinnost) jeví jako lichá, tzn. že odstoupení od smlouvy by mělo být považováno za platné, přičemž sjednanou cenu kurzu není zapotřebí hradit.

Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy je však nezbytné se seznámit s textem Vámi zmiňované smlouvy (jakož i se související korespondencí), doporučuji Vám v každém případě navštívit (se všemi podstatnými písemnostmi) nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů SOS:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/

popř. je možné využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_ 

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Absence v práci a trest - zrušení 2 dní dovolené
- Nedovolená absence v práci a odebrání dovolené zaměstnanci - je to podle Zákoníku práce?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je zaměstnanec povinen nastoupit v sobotu do práce?
- Neomluvená absence - zaměstnanec nepřijde na přesčasovou práci o víkendu
- Absence u přesčasové práce v sobotu, neděli, víkendu - sankce od zaměstnavatele
- Kdy může zaměstnavatel přikázat práci v sobotu, neděli, státní svátek
- Maximální počet přesčasové práce za týden, měsíc a rok
- Důvody pro přikázání přesčasové práce zaměstnancům - § 93 odst. 2 ve spojení s § 93 zákoníku práce
- Přesčasová práce - § 93 odst. 2 a § 93 Zákoníku práce

Manžel pracuje na 3 směnný provoz. Plánem práce jeho směně byly nařízeny přesčasy na všechny soboty (asi od 9/2014) cca do půlky prosince 2014. Některé soboty chodil do práce, některé se omluvil.
Minulý týden odpracoval ranní směnu od 6:00 do 14:00 každý den, včetně pondělí, kdy byl svátek (17.11.2014). Na sobotu 22.11.2014 jsme měli objednané řemeslníky (předělávali jsme střechu, kterou bylo nutno dodělat), takže svému mistrovi oznámil, že tuto sobotu do práce nemůže přijít a do práce nešel. V pondělí mu bylo sděleno, že za sobotu má neomluvenou absenci tzv. "áčko", že obdrží písemnou informaci, budou mu odebrány 2 dny dovolené a osobní ohodnocení.
1) Je zaměstnavatel oprávněn udělit neomluvenou absenci včetně dalších postihů za neodpracované přesčasy ve dnech pracovního volna? (pozn. jednalo se o běžnou práci nic výjimečného).
2) Jak by měl manžel dále postupovat? Má podepsat a převzít písemnou informaci o neomluvené absenci nebo nesouhlasit?
3) Má odpracovat další nařízené sobotní přesčasy?
4) Jak se může manžel proti tomuto postupu bránit? Co byste nám doporučovali? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci přesčas jen výjimečně, a to pouze max. 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce (doporučuji Vašemu manželovi, aby si spočítal přesčasovou práci od září 2014 do aktuálního data). Předpokládám, že sobota je jedním z dnů pracovního klidu Vašeho manžela, tj. v sobotu má mít pravidelně volno. Na den pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit práci přesčas pouze z důvodů, které jsou v zákoníku práce uvedeny (§ 93 odst. 2 ve spojení s § 93 zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění) :
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nařídí práci přesčas, je zaměstnanec povinen do práce nastoupit. Pokud má zaměstnanec pochybnosti o oprávněnosti nařízení práce přesčas, může písemně sdělit zaměstnavateli své stanovisko a požadovat jeho písemnou reakci. Dále je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce www. suip.cz (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem k šetření u zaměstnavatele z uvedených důvodů. Inspektorát práce je povinen se podnětem zabývat, může zaměstnavateli uložit povinnost sjednat nápravu, pokud shledá pochybení, a může mu také udělit pokutu za přestupek či správní delikt. Zaměstnanec má také možnost obrátit se na soud s žalobou na určení, zda zaměstnavatel postupoval nebo nepostupoval správně.
Pokud zaměstnanec nenastoupil do práce v den, kdy měl nařízenu práci přesčas, pak zaměstnavatel může tuto absenci považovat za neomluvenou, a to i v případě, že nařízení práce přesčas nebylo v souladu se zákonem, neboť zaměstnavatel může stát na svém stanovisku, že v souladu se zákonem postupoval a zaměstnanec může tvrdit opak. O oprávněnosti může rozhodnout v konkrétním případě pouze soud. Pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu, má zaměstnavatel právo mu krátit dovolenou o 1 až 3 dny.
Váš manžel může při převzetí informace o neomluvené absenci namítat skutečnost, že nebyly pro nařízení práce přesčas splněny zákonné podmínky, může popsat celou situaci a zmínit, že je připraven celou věc řešit u místně příslušného inspektorátu práce, případně u soudu. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém stanovisku, že postupoval v souladu se zákonem, pak bude pravděpodobně trvat i na sankcích, které jste uvedla, a rozhodnutí by bylo až na soudu.
Ohledně další nařízené práce přesčas může opět namítat nesoulad se zákonem, pokud zaměstnavatel bude opačného názoru a bude trvat na odpracování práce přesčas, bude zřejmě postupovat v případě absence stejným způsobem.
Bránit se je možné způsoby, které byly výše uvedeny.

_ 

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozvod s cizincem - kdo platí tlumočníka a advokáta manželovi, manželce
- Kdo platí tlumočníka při rozvodu s cizincem

Požádala jsem o rozvod v ČR. Manžel je cizinec a nemáme spolu žádné děti. Včera bylo soudní stání. Manžel se dostavil s advokátkou a po 5 minutách bylo jednání odročeno, protože advokátka nárokovala tlumočníka, neměla ho náhodou nárokovat před termínem prvního stání? Kdo bude platit tlumočníka? Jaké budou soudní poplatky za prodlužování a odročování soudního rozhodnutí? Nebudu se muset podílet na platbě manželova advokáta? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
V řízeních ve statusových věcech manželských ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že: … ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.
Soud by tedy v rozsudku měl ve výroku o nákladech uvést, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud by tomu bylo jinak, tak bych se tomu samozřejmě bránil odvoláním. K okolnosti odročení bych pak případně v odvolání uvedl, že bylo zapříčiněno zaviněním žalovaného, tak jak to uvádíte.
Náklady na tlumočníka či náklady na zastoupení advokátem jsou ve sporném řízení primárně součástí nákladů řízení, nicméně v případě řízení o rozvod by tomu s ohledem na § 23 ZŘS mělo být jinak. Tedy náklady si bude hradit každý sám, náklady na tlumočníka bude primárně hradit příslušný soud.
Těžko soudit, co zákonodárce zamýšlel tou druhou větou § 23, kdy zmiňuje přiznání nákladů, odůvodňují-li to okolnosti případu. To si myslím, že by měla být spíše výjimka, pokud by například protistrana účelově spor protahovala a tím by zvyšovala náklady druhé strany, které například ušla mzda tím, že se zbytečně musela účastnit dalších jednání. Do jisté míry by možná mohlo být náznakem této situace procesní postup advokátky manžela při prvním jednání.

_

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - předžalobní fáze
- Předžalobní upomínka, výzva jako podmínka vymáhání dluhu soudně, soudní cestou
- Je nutné zaslat předžalobní výzvu, upomínku před vymáháním dluhu soudně?

Není mi jasný postup v předžalobní fázi vymáhání dluhů. Jedná se o tuto pasáž:
"Následným krokem věřitele pak bývá předání vymáhání své pohledávky advokátní kanceláři, která po oznámení této skutečnosti v tzv. předžalobní výzvě, která je dnes povinná proto, aby věřitel dostal nahrazeny náklady řízení před soudem, podává (v případě přetrvávající pasivity dlužníka) na dlužníka žalobu."
Znamená výše zmíněná pasáž, že když nepředám vymáhání advokátní kanceláři, nebudu moci nárokovat náklady na soudní řízení po dlužníkovi?

Text ve vašem webu:
- Předžalobní fáze vymáhání dluhů
Žádný z úkonů tzv. předžalobního vymáhání dluhu není úkonem povinným, tzn. že je závislý pouze na dobré vůli věřitele či ochotě dlužníka ke spolupráci. Hodlá-li věřitel započít s vymáháním některé své pohledávky, která je již tzv. po splatnosti (tj. že dlužník je s jejím plněním v prodlení), zasílá obvykle dlužníkovi dopis, v němž připomíná splatnost své pohledávky a stanoví dlužníkovi náhradní lhůtu k plnění. Nereaguje-li dlužník na takovou výzvu, stupňuje se zpravidla „ostrost“ zasílaných dopisů (věřitel upozorňuje na možnost vymáhání své pohledávky soudní cestou apod.).
Následným krokem věřitele pak bývá předání vymáhání své pohledávky advokátní kanceláři, která po oznámení této skutečnosti v tzv. předžalobní výzvě, která je dnes povinná proto, aby věřitel dostal nahrazeny náklady řízení před soudem, podává (v případě přetrvávající pasivity dlužníka) na dlužníka žalobu.
Je-li naopak dlužník aktivní, může se s věřitelem dohodnout (ideálně písemně) na plnění splátkového kalendáře (jehož důsledkem bývá např. i odpuštění úroků z prodlení či jiných smluvních sankcí), nutno podotknout, že věřitel není povinen přistoupit na splátkový kalendář - je to jeho dobrá vůle. Věřitel může rovněž svou pohledávku postoupit jinému subjektu (a to i bez souhlasu dlužníka) apod. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Náklady řízení může požadovat samozřejmě i účastník řízení, pokud není zastoupen, nemůže chtít náklady zastoupení dle advokátního tarifu, ale ostatní náklady jako soudní poplatek, hotové výdaje, cestovné, ušlá mzda apod. samozřejmě požadovat může, takže vymáhání nemusím bezpodmínečně postupovat advokátovi.
Podmínkou pro to, abych mohl požadovat náklady řízení, je zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění od 1.1.2013) : Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Lze tedy shrnout, že zašlete-li předžalobní upomínku, tuto skutečnost soudu doložíte, pak máte za předpokladu úspěchu ve věci právo na přiznání nákladů řízení, a to bez ohledu na to, zda jste či nejste zastoupen.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Reklamace služeb advokáta - postup, návod, informace
- Reklamace služeb právníka - postup, návod, informace

Je možné nějakým způsobem uplatit reklamaci i v případě, že se jedná o služby advokáta?
S advokátem byla domluvená schůzka, na které se měly projednat určité dotazy - k tomu nedošlo s tím, že údajně není přesné zadání. Právník, který měl být specialista na určitý typ práva, které bylo v objednávce specifikováno, se nedostavil vůbec - tj. dohoda byla taková, že byla sice zaplacena částka za "služby", nicméně s tím, že dotaz bude upřesněn a komentář bude zaslán následně mailem. Zaplacená částka byla tedy víceméně záloha na tyto služby.
Bohužel, ani po specifikaci dotazu advokát žádný komentář nedal. Namísto toho vyžadoval novou schůzku s tím, že je třeba upřesnit zadání. Za tuto další schůzku opět požadoval další platbu. Jednalo se o poměrně jednoduchou věc, kterou si mezitím klient sám vyřešil, takže další schůzka byla víceméně bezpředmětná, nicméně advokát neustále zdůrazňoval, že bylo chybou klienta řešit věc sám a na "vysvětlující" schůzce trval i po vyřešení problému, kdy už klient žádnou službu nepotřeboval. Na reklamaci takového postupu nereaguje.
Pokud vím, reklamaci lze uplatnit na služby vykonávané podle Živnostenského zákona - u služeb vykonávaných podle speciálních zákonů předpokládám, že je princip obdobný, případně že věc řeší příslušná komora. Pokud by tedy advokát odmítl věc řešit a nijak na zaslanou reklamaci nereagoval, je vhodnější obrátit se na ČOI nebo na Komoru? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější by bylo kontaktovat českou advokátní komoru ČAK www. cak.cz, které bych poskystl informace a zároveň požádal o návrh, jak máte situaci řešit. Samozřejmě profesní komora chrání předevěím svoje členy, na druhou stranu dohlíží na dodržování profesní etiky a povinností advokáta, které jsou ukládány zákonem o advokcii.
Z mého pohledu je především druhá schůzka bezdůvodným obohacením, byl-li problém už vyřešen, pak jakákoliv další právní služba byla nadbytečná, tudíž se nemusela konat a hradit za tuto službu peníze. Bylo-li hrazeno předem, vyzval bych advokáta písemně k vrácení alespoň části nákladů s tím, že žádná služba poskytnuta nebyla a žádáte vrácení části předem uhrazené odměny. V opačném případě se budete obracet na ČAK, a následně budete část vrácení poměrné částky vymáhat. Neznám podklad, na základě kterého byla právní služba poskytnuta (mandátní smlouva, o poskytnutí právní pomoci, pouze ústně), abych se ve věci mohl konkrétněji vyjádřit.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - výpočet délky výpovědní lhůty
- Prodloužení výpovědní lhůty z důvodu pracovní neschopnosti, nemoci - informace

Jak se počítá běh výpovědní lhůty (dále též VL) při výpovědi dané zaměstnavatelem z organizačních důvodů a vzniku pracovní neschopnosti v této lhůtě. Výpověď byla daná dne 31.10.2014, tedy pracovní poměr by měl končit ke dni 31.12.2014. Od 6.11.do 30.11.2014 (zatím) trvá pracovní neschopnost.
Bude se výpovědní lhůta prodlužovat o délku nemoci (25 dní), pokud na tom budu trvat? Pokud ano, musím nějak zaměstnavateli oznámit, že trvám na prodloužení výpovědní lhůty nebo se to prodlužuje automaticky?
Byl by nějaký rozdíl v běhu výpovědní lhůty, pokud by pracovní neschopnost, která vznikla 6.11.2014, trvala i po předpokládaném dni skončení prac. poměru (31.12.2014)? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Především je důležité, co máte na mysli výpovědí z organizačních důvodů. Předpokládám tedy, že jste dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění (dále jen ZP).
V takovém případě jsou dopady v obou Vámi uvedených případech značně rozdílné.
Pokud Vaše pracovní neschopnost skončí nejpozději do 30.12. (včetně), tj. dne 31.12., kdy Vám má uplynout výpovědní doba nebudete v ochranné době (pracovní neschopnost je ochrannou dobou podle 53 odst. 1 písm. a) ZP), pak skutečnost, že jste ve výpovědní době byla v pracovní neschopnosti, nemá na běh Vaší výpovědní doby žádný vliv a Váš pracovní poměr skončí 31.12.
Pokud by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (tj. v době Vaší pracovní neschopnosti), pokud byste tedy poslední den výpovědní doby (tj. 31.12.) byla v pracovní neschopnosti, pak by se ochranná doba (tedy doba této pracovní neschopnosti) do Vaší výpovědní doby nezapočítávala a Váš pracovní poměr by skončil teprve uplynutím bývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, tedy Vaší pracovní neschopnosti (§ 53 odst. 2 ZP). Pokud by tedy Vaše pracovní neschopnost trvala např. od 6.11. do 10.1., pak by se celá tato doba do výpovědní doby nezapočítávala, ale začala by běžet až ode dne 11.1..
Pokud jste ale dostala výpověď podle § 52 písm. a) nebo b) ZP (tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část), pak se na Vás nevztahuje zákaz výpovědi v ochranné době (§ 54 ZP) a Vaše pracovní neschopnost nemá na běh výpovědní doby žádný vliv.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda způsobená nemajitelem vozidla - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel auta, automobilu?
- Dopravní nehoda způsobená neprovozovatelem automobilu - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel vozidla?
- Nemajitel vozidla, automibilu způsobil škodu - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel auta?
- Postup vymáhání škody po řidiči který způsobil škodu dopravní nehodou

04/20114 mi byla způsobena dopravní nehoda. Viník byl učen Policií a sám se k zavinění nehody přiznal a nahlásil ji na pojišťovnu. Po cca 3 měsících mi pojišťovna zasala dopis, ve kterém bylo, že zamítá pojistné plnění v plném rozsahu. Vůči tomu jsem se odvolal, ale i po druhé mi to bylo zamítnuto. Jak mám prosím postupovat abych dostal své peníze? Viník se přiznal a byla prřivolána i Policie. Mám škodu vymáhat tedy přímo po viníkovi, nebo jak mám postupovat?
Nehodu nezpůsobil přímo vlastník vozidla, ale osoba které bylo auto půjčeno (myslím že se jedná o syna). Nicméně já poslal dopis vlastníkovi vozidla, nikoli viníkovi, ve kterém žádám o náhradu vzniklé škody. Následně mi vlastník odpověděl, že nemám nárok vymáhat škodu po jeho osobě a že to mám nárokovat po pojišťovně.
Mohu soudně škodu nyní vymáhat přímo po osobě, která nehodu zavinila a tím mi způsobila škodu, tedy po viníkovi? Nebo na to z právního hlediska skutečně nemám nárok. Děkuji. Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska nárok jistě máte. Nyní je třeba zjistit, zda-li ve věci probíhá trestní řízení vůči osobě, která nehodu zavinila. Zavolejte proto na Policii ČR (PČR), která nehodu vyšetřovala a informujte se. Pokud trestní řízení probíhá, zjistěte číslo jednací a chtějte po Policii, případně po státním zástupci zprávu o tom, v jaké fázi se řízení nachází. Pokud je řízení již před soudem a ve věci bylo zahájeno dokazování, bohužel s nárokem na náhradu škody se již přihlásit nelze, pokud nikoliv, přihlaste se do řízení jako poškozený a sepiště nárok na náhradu škody. V něm vyličte, co se stalo a vyčíslete škodu. Pokud toto již možné není, ať už že věc není trestně řešena nebo již byla ukončena či z výše uvedeného důvodu, budete se muset obrátit na soud žalobou na na náhradu škody a zde již budete žalovat přímo vlastníka vozidla. Nejprve ale zkuste vlastníka písemně vyzvat k plnění - tzv. předžalobní upomínkou - a pohrozte mu, že pokud Vám nevyhoví, obrátíte se na soud. V žalobě stejně jako v návrhu na náhradu škody je opět nutné vylíčit, co se stalo, vyčíslit škodu, co si nárokujete a výši škody doložit (kopie účtů z oprav atd.)

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu - prodávající neakceptuje odstoupení od kupní smlouvy po 3. reklamaci
- Prodávající neakceptuje odstoupení od kupní smlouvy po 3. reklamaci - jak postupovat dál?
- Vrácení mobilu po 3. reklamaci - prodávající chce opravit a ne vrátit peníze - co dělat?

24.6.2013 jsem si koupila v prodejně 1-2Umobil, telefon, následně jsem ho 3x reklamovala (z toho jednou prodejce nedodržel 30denní lhůtu na vyřízení reklamace), protože se nedalo vytočit číslo ani přijmout hovor a telefon se sekal atd. Vždy mi přehráli software, při 4 té reklamaci jsem písemně odstoupila od smlouvy, prodejce to vůbec nebral v potaz. Takže jsem 8.11.2014 poslala předžalobní výzvu – vydání peněz, bohužel ani na to prodejce nereagoval, stále trvá na tom abych si telefon vyzvedla, že funguje. Jak dál postupovat? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Podle zákona právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Toto ustanovení je přímo aplikovatelné na Váš případ. Z hlediska práva máte tedy nárok na odstoupení od smlouvy.
Pakliže prodejce nereaguje a to ani na předžalobní výzvu, je na místě zvážit soudní postup, neboť ten je poslední instancí, která Váš spor posoudí. Z hlediska případných soudních nákladů je pak na zvážení, zda-li ceny telefonu za soudní řízení „stojí“. Nicméně soudní poplatky hradí strana, která je v soudním sporu tzv. neúspěná (prohraje ho).
Ještě je možnost věc řešit mimosoudní cestou, ta Vám sice peníze zpět nevrátí, nicméně můžete se zkusit obrátit na Českou obchodní inspekci. Ta by měla postup obchodníka prověřit a pakliže uzná, že byl v rozporu se zákonem, může prodejci udělit pokutu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ucpaná vodoteč města a zaplavování pozemku občana - jak se bránit když město nezřizuje nápravu?
- Ucpaná městská vodoteč a zaplavování pozemku občana - jak se bránit?
- Ucpaná vodoteč obce a zaplavování pozemku občana - jak se bránit když město nezřizuje nápravu?
- Ucpaná obecní vodoteč a zaplavovení soukromého pozemku občana - jak se bránit?
RŮZNÉ-STAVBY
- Co je vodní dílo - definice podle zákona
- Je vodoteč obce, města vodní dílo nebo ne?

Již několik let marně žádám Magistrát města Děčín, který je majitelem neudržované vodoteče o nápravu a uvedení mého pozemku do původního stavu. Tento pozemek je již několik let neustále podmáčen neudržovanou, zanesenou vodotečí v majetku města Děčín a podmáčení pozemku se neustále rozšiřuje.
V minulých letech jsem již několikráte žádal Odbor místního hospodářství a majetku města o nápravu stavu a řádnou údržbu vodoteče přiléhající k mému pozemku. Koryto vodoteče přes několikaleté přísliby města, (nemají finanční prostředky) je do dnešního dne nevyčištěné a zanesené a přitékající a rozlévající voda (stovky litrů denně)! Zaplavuje neustále můj pozemek a situace se nadále zhoršuje a na louce mne vzniká močál.
Co dělat, aby majitel urychleně učinil řádnou nápravu a uvedl můj pozemek do původního stavu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, zda je možné předmětnou vodoteč označit za vodní dílo. Dle § 55/1 zákona o vodách jsou vodními díly stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a/ přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b/ stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c/ stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d/ stavby na ochranu před povodněmi,
e/ stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f/ stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g/ stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h/ stavby odkališť,
i/ stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j/ studny,
k/ stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
l/ jiné stavby potřebné k nakládání s vodami.

V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Každý vlastník vodního díla je dle § 59/1 zákona o vodách povinen:

a/ dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem,

b/ udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

c/ provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

d/ provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,

e/ dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,

f/ odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,

g/ osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

h/ osadit na vodním díle plavební znaky,

i/ u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

j/ odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody,

k/ provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu; vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Pokud vlastník vodního díla ve Vámi popsaném případě neudržuje vodoteč v řádném stavu, přičemž v důsledku zanedbání této povinnosti Vám vzniká škoda, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (ideálně včetně podrobné fotodokumentace) a zjednání nápravy. Dle § 104/2 zákona o vodách jsou vodoprávními úřady v první řadě obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

Neboť zalévání Vašeho pozemku vodou může mít rovněž vliv na životní prostředí, můžete v této souvislosti kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.

Dle § 59/5 zákona o vodách dále platí, že vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen (zde vlastník vodního díla), tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

Jelikož jste vlastníkem pozemku, který sousedí s vodním dílem (je-li předmětnou vodoteč možné považovat za vodní dílo), je vhodné vědět, že dle § 60 zákona o vodách jsou vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

Na okraj své odpovědi pouze dodávám, že pokud představuje předmětná vodoteč vodní tok (ve smyslu § 43 zákona o vodách, vztahují se na Vás povinnosti vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního toku dle § 51 zákona o vodách.

2/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.

Vzniká-li rozlivem vody na Vašem pozemku rovněž škoda, je vhodné upozornit na § 2910 občanského zákoníku, dle něhož platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. tedy vlastnického práva), nahradí poškozenému, co tím způsobil.

Druhou variantou řešení Vámi popsané situace je proto doručení předžalobní výzvy vlastníku předmětné vodoteče, v níž se budete domáhat okamžitého zjednání nápravy závadného stavu vodoteče. Nebude-li vlastník předmětné vodoteče reagovat v přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě stanovíte, budete oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Používání studny na vedlejším pozemku - vydržení věcného břemene, služebnosti novým majitelem nemovitosti
- Vydržení věcného břemene, služebnosti používání studny novým majitelem nemovitosti

1964 si postavili 2 sourozenci 2 chaty, které napojili na jednu studnu ležící ale na pozemku jedné chaty. V 6/2011 jsem zakoupil chatu na pozemku bez studny, ale vodu používám nadále původním způsobem. Majitel druhé chaty (ta se studnou) je prozatím stejný a nevadí mu to. Věcné břemeno však na studnu do katastru nepovolí dát (bojí se pozdější špatné prodejnosti své chaty). Jak to tedy bude, až svou chatu se studnou prodá? Mám nějakou možnost používat vodu (pro mě z cizí studny) stávajícím způsobem?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že bez zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost) nejste bez souhlasu vlastníka předmětné studny oprávněn z ní čerpat vodu či jí jinak užívat.

Užíváte-li v současné chvíli vodu ze sousedovy studny na základě jeho souhlasu, došlo mezi Vámi s největší pravděpodobností k uzavření smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. nového občanského zákoníku), jejímž předmětem je bezplatné přenechání věci k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má taková věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Souhlas s užíváním studny však může její vlastník samozřejmě kdykoli odvolat (§ 2190/1 nového občanského zákoníku). Tento způsob užívání sousedovy studny je pro Vás proto poměrně nejistý.

Jediným způsobem, jak si můžete zajistit užívání sousedovy studny do budoucna (a to i přes jeho eventuální budoucí nesouhlas), je zřízení služebnosti práva na vodu dle § 1272 nového občanského zákoníku, která musí být zapsána do katastru nemovitostí.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ, MAJETEK, DAROVÁNÍ
- Vrácení daru z důvodu výhrůžky nepečování o rodiče ve stáří - je to důvod k požádání o vrácení daru?
- Výhrůžka o nepečování o rodiče ve stáří - důvod k vrácení daru rodičům?
- Důvody pro vrácení daru - nový občanský zákoník 2014 (§ 2068 - § 2078)
- Vrácení daru pro nouzi nebo nevděk - nový občanský zákoník 2014 (§ 2068 - § 2078)
- Vrácení daru pro nouzi nebo nevděk - příklad, definice, vysvětlení (nový občanský zákoník § 2068 - § 2078)

Otec daroval 06/2014 sestře pozemek, ale nebyl na tom psychicky dobře a stále se musí léčit. Já s bratrem jsme o tom nevěděli. Otec by chtěl pozemek zpět a rozdělit ho na ostatní sourozence, tak ji poslal odvolání daru, jelikož mu začala vyčítat pohoštění. Říká, že se o něho nebude starat. Na toto odvolání, ale sestra reagovala tak, že jedině soudně ať si dar vezme zpět. Jaký navrhujte postup? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Najdeme v ust. § 2068 - § 2078 NOZ, kdy lze dar odvolat pro nouzi nebo nevděk.

Odvolání daru pro nouzi předpokládá, že dárce se ocitl v takové nouzi, že nemá ani na nutnou vlastní výživu nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen (tzv. zákonná vyživovací povinnost). Obdarovaný je v takovém případě povinen dárci vrátit dar anebo mu poskytnout obvyklou cenu daru.

Druhou možností je odvolání daru pro nevděk, kdy může dárce dar odvolat v případě, že obdarovaný ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně (nikoliv nějak bagatelně) porušil dobré mravy. V tomto případě má dárce nárok, pokud to obdarovanému neprominul, od darovací smlouvy pro nevděk odstoupit. Za nevděk se považuje také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Porušení dobrých mravů tedy bude muset být povahy zvláště intenzivní a bude muset znamenat přímou újmu i pro dárce.

S ohledem na shora uvedené, těžko bude Váš otec prokazovat, že jednání, kterým mu bylo vyčteno pohoštění, dosahovalo takové intenzity, kterou byly zjevně porušeny dobré mravy.

Co se týče psychického stavu Vašeho otce v době podpisu darovací smlouvy, byl-li si plně vědom, že podepisuje darovací smlouvu, kterou daruje předmětný pozemek. Tedy netrpěl žádnou duševní poruchou, která by ho činila neschopného právně jednat (schizofrenie apod.). Nelze ani namítat neplatnost právního jednání, na základě kterého došlo k darování nemovité věci.

Dle výše uvdeného neshledávám, že by nastala některá ze skutečností, pro kterou by mohl dárce požadovat vrácení daru.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Změna podmíněného odkladu výkonu trestu na nepodmíněný pro nesouvisející trestný čin
- Nesouvisející trestný čin a změna podmíněného trestu na nepodmíněný (§ 83 trestního zákoníku)
- Změna podmíněného tresného činu na nepodmíněný - informace (§ 83 trestního zákoníku)

Kolik podmínečně odložených trestů může člověk mít -neboli dostat od soudu?
Pokud spáchám trestný čin (třeba krádež) a následně jiný (třeba nemajetkový), hrozí, že soud přemění podmíněný odklad výkonu trestu kvůli druhému nesouvisejícímu TČ na nepodmíněný pro neosvědčení v podmínce? Děkuji, Ema

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 81/1 trestního zákoníku může soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu. V takovém případě stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let.

Kromě stanovení délky zkušební doby může soud podmíněně odsouzenému uložit některá z těchto přiměřených omezení a přiměřených povinností, které směřují k tomu, aby podmíněně odsouzený vedl řádný život

a/ podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace,

b/ podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy,

c/ podrobit se léčení závislosti na návykových látkách,

d/ podrobit se vhodným programům psychologického poradenství,

e/ zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,

f/ zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob,

g/ zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek,

h/ zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek,

i/ uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku,

j/ veřejně se osobně omluvit poškozenému, nebo

k/ poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění.

Soud podmíněně odsouzenému dále zpravidla uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem (§ 82/2 trestního zákoníku).

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 83 trestního zákoníku, dle něhož platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu (tzn. že se ve zkušební době neosvědčil, neboť nevedl řádný život), a:

a/ stanovit nad odsouzeným dohled,

b/ přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo

c/ stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti.

Je tedy podstatné si uvědomit, že podmíněně odsouzený je v průběhu zkušební doby povinen vést řádný život, přičemž trestní zákoník v žádném ze svých ustanovení nedefinuje, co se tímto řádným životem míní. V každém případě však lze uzavřít, že řádný život vede mimo jiné ten, kdo ve zkušební době nepáchá jakoukoli trestnou činnost. Pokud tedy podmíněně odsouzený ve zkušební době spáchá další trestný čin, může soud rozhodnout o tom, že se neosvědčil a původně podmíněně odložený trest odnětí svobody bude vykonán. V takovém případě není rozhodné, zda spadá nově spáchaný trestný čin do stejné skupiny (např. majetkové trestné činy, trestné činy proti životu a zdraví apod.), jako trestný čin, pro který byl pachatel dříve podmíněně odsouzen, či zda se jedná o trestný čin z jiné skupiny.

Sama skutečnost, že podmíněně odsouzený spáchal ve zkušební době další (a to jakýkoli) trestný čin, je zpravidla důvodem pro rozhodnutí soudu o tom, že se podmíněně odsouzený neosvědčil a trest odnětí svobody proto musí vykonat.

Pokud podmíněně odsouzený spáchá ve zkušební době další trestný čin, může soud rozhodnout výjimečně o tom, že podmíněné odsouzení zůstane v platnosti a zkušební doba tak bude pokračovat dál. Toto rozhodnutí však musí být odůvodněno okolnostmi případu a osobou odsouzeného. Není tedy vyloučeno, aby byl podmíněně odsouzený v průběhu zkušební doby odsouzen za další trestný čin, a to např. znovu podmíněně, tato situace však představuje spíše výjimku z pravidla.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace automobilu koupeného "jak stojí a leží" - má kupující právo na reklamaci?
- V kupní smlouvě je "kupuje jak stojí a leží" - nárok na reklamaci a opravu ojetého vozidla, automobilu
- Reklamace věci koupené "jak stojí a leží" - má kupující právo na reklamaci?

Koupila jsem auto v bazaru, mělo být v perfektním stavu. Ve smlouvě je: “kupuje, jak stojí a leží." Tedy, že se bazar zbavuje zodpovědnosti za skryté vady. Ale kupovala jsem auto v perfektním stavu bez vad, jak bylo řečeno při koupi a bylo i inzerované. Na místě jsme se ptali a krom kosmetických vad laku nemělo mít žádnou vadu.
Závady: už teď jsem za zjištěni vad dala zaplatila cca 2 tis.
Byly jsme s pánem z bazaru domluveni, že mi pošle materiál zdarma tedy modul a ventilátor. Ale pak couvl až po domluvené opravě a prý pošle jen jednu věc.
Závady jsou z diagnostiky modul svíček, ventilátor topení, ABS, a tlačítko vnitřního topení. Jak dál mohu postupovat abych nemusela jezdit 300 km. Jak zatlačil na pána z bazaru. Děkuji. Gábina

ODPOVĚĎ:
Ustanovení „kupuje, jak stojí a leží“ nezbavuje prodávajícího odpovědnosti za vady zboží. Podle nové právní úpravy (nový občanský zákoník 2014) platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, dále, že věc se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, dále věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, dále je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a konečně že věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Ve vašem případě byly jistě porušena Vaše práva, neboť jste byla prodávajícím ujištěna o kvalitách vozu, které neměl. V takovém případě vyčíslete škodu a nejlépe písemně kontaktujte majitele bazaru s tím, že požadujete její uhrazení. Pohrozte, že v případě, že Vám nevyhoví, obrátíte se na českou obchodní inspekci a také na soud. Skutečně další instancí v tomto sporu je soud. Pokud by se jednalo o významnější částku, doporučuji podat žalobu k soudu.

_ 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitel stromu zasazeného na obecním pozemku občanem obce
- Kdo je majitel stromu zasazeného na městském pozemku občanem města

Děda zasadil stromy-jívy na obecní pozemek (potrava pro včely). Nyní se rozhodla obec pozemek vyčistit, protože se nachází pod vodiči elektrického napětí. Kdo je tedy majitel stromů zasazených občanem na obecním pozemku? Obci jako majiteli pozemku nebo nám, kteří jsme je osobně vysázeli? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Dle § 1067 občanského zákoníku platí, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Ve Vámi popsaném případě je tedy vlastníkem obec, neboť kmeny těchto jív vyrůstají z pozemku vlastněného obcí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové či distribuční soustavy je dle energetického zákona oprávněn i provozovatel přenosové či distribuční soustavy (i bez souhlasu vlastníka předmětného pozemku), a to v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel pozemku. Ve Vámi popsaném případě je tedy možné, že obec hodlá jívy vykácet právě na základě výzvy provozovatele přenosové či distribuční soustavy.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy na byt - kdy k němu dochází?
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - o kolik měsíců nebo let se NS prodlužuje?

Jsem vlastníkem rodinného domku. První patro již třetím rokem pronajímám. Vždy jsme uzavírali nájemní smlouvu na jeden rok k 1. listopadu. Zatím jsme k obnovení smlouvy nedospěli. Chtěl jsem se zeptat, zdali muže dojít k tomu, že se nájemní smlouva stane smlouvou na dobu neurčito? Nebo mohou nastat jiné problémy ze strany nájemníka?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
S účinností od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník, který umožňuje obnovu nájmu bytu, což předchozí občanský zákoník v případě nájmu bytu vylučoval. Tedy je skutečně možné dle ust. § 2285 NOZ, aby došlo obnovení nájmu, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve v té době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednání dříve; nejvýše ale na dobu dvou let. Smluvní strany si však mohou v nájemní smlouvě aplikaci tohoto ustanovení a konkrétně obnovení nájmu vyloučit. V takovém případě by nájemní vztah skončil uplynutí sjednané doby. Občanský zákoník dále vyžaduje, aby pronajímatel vyzval nájemce k opuštění pronajatého bytu písemně.
V rámci obnovy nájmu nemůže dojít k prodloužení nájmu na dobu neurčitou, jak říká ust. § 2285 vždy se nájem prodlouží o dobu, na kterou byl uzavřen nejdéle na dobu dvou let.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Do kdy je možné vybrat dovolenou z minulého roku
- Oznámení zaměstnaveteli o čerpání dovolené nevyčerpané z minulého roku

1.9.2014 jsem písemně oznámil zaměstnavateli čerpání řádné dovolené za rok 2013 a to od 17.12.2014 do konce roku 2014, tak abych vyčerpal všech 8 dnů nevyčerpané dovolené za rok 2013. V měsíci říjnu mi však zaměstnavatel stanovil čerpání dvou dnů řádné dovolené. Je i nadále platné mé oznámení z 1.9.2014 o čerpání 8 dnů dovolené nebo musím podat nové oznámení pouze v rozsahu 6 dnů? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel do 30.6.2014 písemně neurčil čerpání dovolené, na kterou Vám vzniklo nárok za rok 2013, pak máte dle § 218 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) právo písemně sdělit zaměstnavateli, kdy budete dovolenou čerpat. Pokud jste tak tedy v říjnu učinil a dovolenou si určil čerpat na prosinec, určení čerpání dovolené ze strany zaměstnavatele v měsíci říjnu na to nemá žádný vliv. Zaměstnavatel nemohl následně zvrátit Vaše určení čerpání dovolené, které proběhlo dříve, i když termín čerpání je až v prosinci. Nové oznámení tedy podávat nemusíte.