Počet stránek ve webu: 48507

    1 1 1 1 1
    Hodnocení 5.00 (1 hlas)
    Co je to kanalizační přípojka - definice, vysvětlení, příklad
    Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

    Chtěla bych se zeptat na zákon o ochranném pásmu vodovodních a kanalizačních přípojek k domu. Zdejší úřad městské části ÚMČ nechal k osázení prostor před naším domem soukromé osobě (jsou tam vazby na zastupitele).

    Tento člověk nám na inženýrské sítě vysázel trvalé dřeviny, před lety musel na vyjádření firmy vodovody a kanalizace zakrslé dřeviny přesadit, počkal asi 2 roky a vysadil mnohem silnější borovice a keře. ÚMČ přesto, že jsem starostu informovala již před rokem (06/2016), mlčí. Příslušný zákon se nemusí dodržovat? Můžu něco udělat? Nějak se bránit? Děkuji, Pavlína.

    Odpověď:

    Zákon o vodovodech a kanalizacích vymezuje ve svém § 23 ochranná pásma pouze ve vztahu k vodovodním řadům a kanalizačním stokám, nikoli však ve vztahu k vodovodním a kanalizačním přípojkám. Je proto nutné si uvědomit, že:
    - vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) vodovodní řady (§ 2/1 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
    - kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) kanalizační stoky (§ 2/2 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
    - vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby (§ 3/1 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
    - kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě (§ 3/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).

    Vymezuje-li tedy zákon o vodovodech a kanalizacích ochranná pásma pouze vodovodním řadům a kanalizačním stokám, znamená to, že vodovodní a kanalizační přípojky ochranné pásmo nemají.
    Ve Vámi popsaném případě je proto nezbytné zjistit, zda kořenový systém vysazených dřevin zasahuje (resp. může zasahovat) do vodovodního řadu či kanalizační stoky, resp. do jejich ochranných pásem. Na tomto místě připomínám, že:
    - ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
    a/ u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
    b/ u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
    c/ u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a/ nebo b/ od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m;
    - výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad;
    - v ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze vysazovat trvalé porosty jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatele, nebo se souhlasem vodoprávního úřadu.
    V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, tedy městský úřad, resp. úřad městské části) s podnětem k prošetření výsadby trvalých dřevin v ochranném pásmu vodovodního řadu a kanalizační stoky (tento úřad je oprávněn uložit zjednání nápravy v podobě odstranění těchto dřevin).
    V tomto smyslu můžete dále kontaktovat vlastníka vodovodního řadu a kanalizační stoky, resp. jejich provozovatele. Dle § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích totiž platí, že opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (např. pod chodníky), zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Vlastníka, resp. provozovatele vodovodního řadu a kanalizační stoky by proto mohlo zajímat, že v bezprostřední blízkosti vodovodní a kanalizační přípojky byly vysazeny trvalé dřeviny, které mohou ovlivnit technický stav těchto přípojek.
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že obrana proti výsatbě trvalých dřevin v blízkosti vodovodní a kanalizační přípojky může být z Vaší strany vedena i soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Dle § 1017/1 občanského zákoníku totiž platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
    zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.

    Komentáře vytvořeny pomocí CComment

    Společný majetek manželů
    Rozvod manželství
    Vše o dědění a vydědění
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Výživné, alimenty - nejčastější dotazy

    Vymáhání dluhů, směnky

    Strašák jménem exekuce
    Osobní bankrot (konkurz), oddlužení (insolvence) - informace
    Trvalé bydliště
    Omezení, zbavení svéprávnosti
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Na co nezapomenout při stěhování