Manželova matka tragicky zemřela 6/2014. Byla psychicky nemocná. Případ šetřila policie se závěrem sebevražda. Matka měla uzavřenou životní pojistku. Pojišťovna případ likviduje, má podklady od policie i od ošetřujících lékařů. Nyní si pojišťovna vyžádala od lékaře doplňující informace.
Můžeme pojišťovně tyto informace odmítnout, resp. nedoložit z důvodu obavy krácení pojištění? Ukončí se pojistná událost i bez těchto doplňujících informací? V pojistných podmínkách je definováno, že pokud je pojištění delší než dva roky, tak k plnění dojde v případě sebevražy. Děkuji za odpověď, Karla
Odpověď:
Dle § 2837 občanského zákoníku platí, že pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění v případě sebevraždy pojištěného, trvalo-li životní pojištění nepřetržitě méně než dva roky předcházející sebevraždě (tzn. že v případě delšího nepřetržitého trvání životního pojištění je pojistitel k výplatě pojistného plnění povinen). Toto pravidlo (které bylo zakotveno rovněž v již zrušeném § 56 zákona o pojistné smlouvě) je vtěleno také do Vámi citovaných pojistných podmínek.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležitý § 2796/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nastane-li událost (zde smrt pojistníka), se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu (např. tedy Váš manžel), spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě.
Povinnost Vašeho manžela k předložení dokladů, potřebných k likvidaci pojistné události, je tedy založena přímo občanským zákoníkem. Pro odůvodnění shora uvedeného ustanovení odcituji stručně příslušnou pasáž z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Jestliže pojistitel ekonomicky nese pojistné riziko vzniku pojistné události, v souvislosti s kterou mu typicky vzniká povinnost poskytnout pojistné plnění v mnohonásobně vyšší hodnotě, než je výše pojistného, kterou jako úplatu za pojištění obdržel, pak je legitimním zájmem, aby také získal včasné, pravdivé a úplné informace o události, která se po jeho šetření může ukázat být událostí pojistnou, a aby měl k šetření takové události zajištěnu řádnou součinnost ostatních účastníků pojištění, případně třetích osob … "
Rozhodne-li se proto Váš manžel pojišťovně vyžádané doklady nedodat, může tím porušit svou zákonnou povinnost. V této souvislosti poukazuji na:
- § 2797/3 občanského zákoníku, dle něhož má pojistitel právo na přiměřenou náhradu nákladů šetření pojistné události proti tomu, kdo porušením své povinnosti tyto náklady vyvolal;
- § 2800/2 občanského zákoníku, dle něhož mělo-li porušení povinnosti osobou, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.
S ohledem na shora uvedené lze Vašemu manželovi rozhodně doporučit s pojišťovnou spolupracovat a vyžádané doklady jí dodat. Přistoupí-li pojišťovna ke krácení pojistného plnění, bude samozřejmě možné, aby se Váš manžel proti takovému postupu bránil (a to i soudní cestou), nespolupráce s pojišťovnou již v této fázi (kdy ke sporu mezi pojišťovnou a Vaším manželem dosud nedošlo) by likvidaci pojistné události zbytečně zkomplikovala (přičemž by mohla mít samozřejmě vliv rovněž na prodloužení či nedokončení likvidace pojistné události).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment